Zdroj: Právní rádce (červen 2022)

Autoři: Jitka S. Ivančíková (FairData Professionals), Jaroslav Šuchman

Kvůli nesprávně nastaveným pravidlům pro výkon funkce pověřence v rámci GDPR může společnost přijít o statisíce korun. Jaká jsou základní pravidla pro fungování pověřence ve firmě?

Po účinnosti nařízení GDPR jsme se mohli setkat s názorem, že pro image společnosti je lepší, pokud jmenuje pověřence pro ochranu osobních údajů, a to i v případě, kdy jí tuto povinnost zákon neukládá. Tento pohled však v poslední době významným způsobem posunulo hned několik evropských úřadů pro ochranu osobních údajů, které se tématu nominace a reálného fungování pověřence věnovaly – a padaly i nemalé pokuty.

Prvním z dozorových úřadů, který se tématu jmenování pověřence věnoval, byl belgický úřad. Uložil pokutu ve výši 50 tisíc eur za to, že pověřencem byla jmenována nevhodná osoba, které byly navíc omezeny pravomoci. Pokutovaná společnost jmenovala pověřencem vedoucího oddělení interního auditu a compliance. S obdobným nastavením se často setkáváme v praxi i u nás. Jedním ze základních atributů pověřence je jeho nezávislost, která v tomto případě dle dozorového úřadu nebyla dodržena. Pokutovaná společnost totiž neimplementovala směrnici řešící konflikt zájmů mezi výkonem funkce pověřence a interního auditora. Pověřenec tedy nemohl jednat nestranně, pokud šlo o jeho vlastní oddělení interního auditu a compliance.

Osoba vykonávající funkci pověřence zastávala tuto funkci vedle svého hlavního pracovního poměru a nebyla zahrnuta do řešení všech okolností zpracování osobních údajů. Například nebyla zapojena do vyšetřování bezpečnostních incidentů, což lze označit za jednou z hlavních odpovědností pověřence.

Podobným případem, řešícím konflikt zájmů, byl případ lucemburské společnosti, která jmenovala pověřencem vedoucího svého compliance oddělení, primárně zodpovědného za kontrolu protikorupčního jednání, AML, a kontroly dodavatelů. (1)

Společnost již během kontroly jmenovala nového pověřence, nepodařilo se jí však odstranit konflikt zájmů, pouze jej přenést na jiné oddělení. Pokuta zde přesto uložena nebyla.

Externí pověřenci

Lucemburský úřad pro ochranu osobních údajů řešil v minulém roce několik podobných případů. V červnu uložil pokutu 15 tisíc eur (2) za nedostatečnou dokumentaci postavení pověřence v organizační struktuře společnosti, chybějící plán kontrol a neuspokojivou dokumentaci zdrojů pověřence pro výkon jeho úkolů.

Následně v říjnu uložil pokutu 18 tisíc eur orgánu veřejné správy za nedostatečnou dokumentaci procesů potvrzujících zahrnutí pověřence do všech záležitostí týkajících se ochrany osobních údajů a poskytnutí zdrojů nezbytných pro plnění úkolů pověřence. V daném případě orgán veřejné správy přijal model, kdy formálně jmenoval pověřenci své dva zaměstnance, ale jejich činnost outsourcoval na externí společnost. Ta řešila každodenní úkoly pověřenců, aniž by oba pověřenci zasahovali či jakkoliv koordinovali činnost externího dodavatele. (3)

Daný model se vyskytuje i v České republice: s příchodem GDPR je pověřencem jmenovaný jeden zaměstnanec, který však práci nestíhá, tudíž začne úkoly zadávat externí společnosti. Časem již externí společnost řeší veškeré úkony sama, aniž by do její činnosti jmenovaný pověřenec zasahoval. Tudíž existují paralelně dva pověřenci, jeden formálně jmenovaný a druhý faktický, který řeší veškeré záležitosti. Lucemburský úřad pro ochranu osobních údajů v daném případě tuto dvoukolejnost vyhodnotil jako porušení článku 37 odst. 6 a 7 GDPR.

Podobně v říjnu 2021 řešil lucemburský úřad hned několik kontrol týkajících se výkonu činnosti pověřence a opět padaly pokuty: první se týkala porušení nahlášení porušení zabezpečení osobních údajů. Úřad v tomto případu mimo jiné poukazoval na nemožnost komunikovat s pověřencem společnosti, jehož kontaktní údaje nebyly u úřadu aktualizovány. Celková výše pokuty se následně vyšplhala na 135 tisíc eur (4).

Vzápětí uložil jiné společnosti pokutu 15 tisíc eur (5) za nedostatečné doložení činnosti pověřence. Zajímavé je, že společnost doložila veškeré procesy a dokumenty dokazující compliance. Nedokázala však doložit podílení se svého pověřence na tvorbě nebo revizi těchto dokumentů. Mezi další pochybení patřila organizační struktura společnosti, kdy pověřenec reportoval vedení společnosti přes několik manažerů nad ním. Jednalo se tak o přímé porušení článku 38 odst. 3 GDPR, jenž vyžaduje přímý přístup pověřence k vedení společnosti – správce osobních údajů. Posledním z nejzávažnějších porušení byla neexistence plánu kontrol pověřence.

U jiné společnosti, kontrolované v listopadu 2021, Lucemburský úřad pro ochranu osobních údajů shledal, že pověřenec dostával úkoly, které jsou v přímém rozporu s čl. 38 odst. 3 GDPR. Ani v tomto případě pověřenec nepředložil kontrolní plán. (6) Celková pokuta byla uložena ve výši 18 700 eur. Na konci listopadu 2021 potom lucemburský úřad uložil zatím nejvyšší pokutu týkající se pověřence, a to 80 tisíc eur. (7) Společnost provozovala věrnostní systém, ve kterém zpracovávala velké množství osobních údajů, navíc konstantě monitorovala nákupy svých zákazníků. I přes tyto skutečnosti nesprávně vyhodnotila, že nemusí jmenovat pověřence dle čl. 37 odst. 1 GDPR.

Vodítka pro pověřence

V návaznosti na vydaná rozhodnutí a porušení lucemburský úřad poskytl vodítko ohledně výkonu úkolů pověřence, mezi které mimo jiné patří:

Významná pozornost je v rámci kontrol věnována kvalifikaci pověřence. Určitým vodítkem v tuzemském kontextu může být text zveřejněný Úřadem pro ochranu osobních údajů nazvaný Postavení a úkoly pověřence, který se problematice věnuje. Případně, opět z vnějších zdrojů, významně detailnější popis vydaný irským úřadem pro ochranu osobních údajů, který např. mezi základní požadavky na znalosti pověřence řadí:

Dobrovolné jmenování pověřence s sebou nese výhody, zejména lepší zajištění procesů a pravidel vyžadovaných GDPR a s tím se pojící větší důvěru ohledně nakládání s osobními údaji správcem, jak dovnitř, tak i na venek. To potom vede nejen k omezení compliance rizik, ale též ke zvýšení prestiže a hodnoty společnosti správce. Z výše popsaných případů z poslední doby je ale zřejmé, že verze „imidžového pověřence“ s sebou stejně tak nese významná rizika.

Z evropské rozhodovací praxe totiž plyne, že nestačí pouze formálně jmenovat pověřence, ale že společnost jako správce osobních údajů musí být schopná prokázat, že vybrala tu správnou osobu, které zajistila opravdovou nezávislost výkonu funkce a přidělila odpovídající kompetence a prostředky. Dále musí být připravena kdykoli demonstrovat, že má nastavený funkční systém kontrol a dalšího zapojení pověřence do všech relevantních činností a v neposlední řadě nesmí opomenout jeho kontakty publikovat jak vůči veřejnosti, tak vůči dozorovému úřadu. Jinak se vystavuje riziku uložení pokuty.


(1) Luxembourg data protection authority (CNPD), případ č. 19FR/2021 ze dne 31. 5. 2021.
(2) Luxembourg data protection authority (CNPD), případ č. 20FR/2021 ze dne 11. 6. 2021. (3) Luxembourg data protection authority (CNPD), případ č. 38FR/2021 ze dne 15. 10. 2021. (4) Luxembourg data protection authority (CNPD), případ č. 31FR/2021 ze dne 5. 8. 2021. (5) Luxembourg data protection authority (CNPD), případ č. 40FR/2021 ze dne 27. 10. 2021. (6) Luxembourg data protection authority (CNPD), případ č. 41FR/2021 ze dne 27. 10. 2021.
(7) Luxembourg data protection authority (CNPD), případ č. 42FR/2021 ze dne 27. 10. 2021.
(8) Za nedostatečné vyhodnocení, zdali společnost má či nemá mít jmenovaného pověřence, ukládaly dozorové úřady pokuty již od začátku účinnosti GDPR. Z poslední doby můžeme uvést pokuty uložené řeckým dozorovým úřadem, HDPA, ze dne 29. 12. 2021 (případ č. 55/2021), ve kterém řecké Ministerstvo pro cestovní ruch dostalo pokutu za nejmenování pověřence. Nerespektování dané povinnosti představovalo jedno z hlavních porušení, pro něž ministerstvo dostalo pokutu 75 tisíc eur.
(9) Z poslední doby můžeme uvést případy např. italského dozorového úřadu, Garante, který uložil 10. 3. 2022 pokutu správci za to, že údaje pověřence nahlášené úřadu již nebyly aktuální. Celková pokuta za více pochybení byla 6000 eur (rozhodnutí č. 98 z 10. 3. 2022, Caltanissetta Provincial Health Authority). Podobně rozhodnutí belgického dozorového úřadu ze 4. 4. 2022, které se týkalo měření tělesné teploty na belgickém letišti Charleroi, zahrnovalo porušení kontrolovaného subjektu ohledně nenahlášení správných údajů o pověřenci dozorovému úřadu. Celková pokuta v daném případě byla dokonce 100 tisíc eur (rozhodnutí č. DOS-2020-04002 proti Brussels South Charleroi Airport SA). Posledním z nedávných případů je případ polské pobočky bank Santander Bank Polska, S. A.: vedle dalších pochybení byla též za neaktuálnost kontaktních údajů pověřence na webových stránkách a v registru vedeném polským dozorovým úřadem uložena pokuta ve výši 545 748 PLN (cca 120 000 eur) (případ č. DKN.5131.33.2021 ze dne 22. 2. 2022).


Tým odborníků z HAVEL & PARTNERS pomohl společnosti Roche, přednímu nadnárodnímu výrobci specializovaných léčivých přípravků, vyhrát spor o české doménové jméno s názvem jednoho z těchto léčivých přípravků. Na základě rozhodnutí Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR v rámci ADR řízení následně došlo k bezúplatnému převedení doménového jména na společnost Roche.

Při registraci nového léčivého přípravku společnost Roche zjistila, že požadované české doménové jméno již registroval někdo jiný. Tato registrace proběhla v den, kdy společnost Roche veřejně oznámila jméno nového léčivého přípravku. Jednalo se tedy o ukázkový případ takzvaného cybersquattingu, což je záměrná registrace doménového jména na úkor jiné obchodní značky. Držitel doménového jména totiž po společnosti Roche požadoval za jeho převedení několik milionů korun.

Odborníci na technologické právo – partner Ivan Rámeš, advokát Tomáš Chmelka a koncipient Matěj Kurtin – zajistili pro Roche úspěšné vyřešení celého sporu včetně výzvy k bezúplatnému převodu doménového jména, vedení jednání s držitelem doménového jména a přípravy a vedení ADR řízení, které skončilo bezúplatným převedením doménového jména na společnost Roche.

Roche je celosvětovým průkopníkem v oblasti léčiv a diagnostiky a zaměřuje se na produkci specializovaných léčivých přípravků pro oblasti onkologie, imunologie, infekčních onemocnění, oftalmologie a onemocnění centrálního nervového systému. Skupina Roche se sídlem v Basileji ve Švýcarsku působí ve více než 100 zemích světa.

Zdroj: CzechCrunch

Jsou téměř neviditelní, bez nich by ale byznys v podstatě nedokázal fungovat. Právníci, kteří působí ve světě start-upů, stojí v pozadí každého oznámeného investičního kola, prodeje či akvizice, vstupu na burzu, expanze na zahraniční trhy i nastavování stále populárnějších zaměstnaneckých akcií. Tím ovšem výčet ani zdaleka nekončí. Dobře o tom všem vědí v HAVEL & PARTNERS, největší právní kanceláři v Česku, pro kterou jsou právě start-upy čím dál zajímavější.

HAVEL & PARTNERS na trhu působí od roku 2001, její zakladatel a řídící partner Jaroslav Havel však ke start-upům poprvé přičichl již dříve. „Byl jsem u prvních zdejších transakcí ve venture kapitálu a private equity, které se dělaly od roku 1996. V podstatě tak obor sleduji celou svou kariéru,“ popisuje v rozhovoru pro CzechCrunch osmačtyřicetiletý Havel.

Jeho kancelář dnes sdružuje na tři stovky advokátů a odborníků z oblastí daní i dalších konzultačních služeb, kteří stojí u těch největších transakcí v Česku včetně úspěchů start-upu Rohlík Tomáše Čupra. Samotná poradenská skupina HAVEL & PARTNERS přitom dlouhodobě roste a v tržbách již pokořila miliardovou hranici, což potvrzuje její vliv na trhu.

Jaroslav Havel společně s kolegou a partnerem kanceláře Václavem Audesem v rámci venture kapitálu vedou tým asi 25 lidí„I menším firmám se snažíme nabídnout komplexitu, tedy právo v nejširším rozsahu včetně daní, regulace a legislativních záležitostí ať už místních, evropských, či amerických,“ popisují.

A zdejší start-upový ekosystém podporují i dalšími způsoby. „Jsme nepřímými spoluvlastníky asi největšího počtu start-upů v Česku a na Slovensku, bude jich přes sto, protože jsme investory v mnoha fondech,“ říká Havel. Spolu s Audesem v rozhovoru pro CzechCrunch mluví o aktuálním dění ve start-upovém světě, kterým zmítá investiční bouře a ochlazení, o svých investicích do start-upů, mezinárodním srovnání i specifikách tohoto druhu práva.

Ze Spojených států už delší dobu přichází zprávy o tom, že objem i množství investic do start-upů klesá, stejně tak i vyjednané valuace. Náznaky už pozorujeme také v Česku. Jak situaci vnímáte vy z pozice právníků, kteří u těchto transakcí stojí?


Václav Audes (VA): Co se týká množství transakcí, které řešíme přímo my, zatím snižování dynamiky trhu nepozorujeme. Naopak, v některých oblastech vysoký zájem z loňska pokračuje i letos. Vidíme to například v kryptosvětě a blockchainu či umělé inteligenci. Dlouhodobě je také velký zájem o investice do fintechu, dynamicky se rozvíjí i e-commerce a gaming.

Kolik transakcí obecně zpracováváte?

Jaroslav Havel (JH): V průměru jde o jednu transakci týdně. Zpracováváme vše od těch nejmenších, tedy pre-seed a seed kol, kdy typicky zastupujeme venture kapitálové fondy a andělské investory, až po pokročilejší stadia Series A, B a C, což jsme si vyzkoušeli například s Rohlíkem. Tomáš Čupr je náš dlouhodobý klient, Rohlík jsme jako společnost zastupovali u všech kol.

I když nepozorujete menší dynamiku uzavíraných transakcí, vnímáte, že se na venture kapitálovém trhu dějí nějaké změny?

VA: Z mezinárodního pohledu už vidíme, že řada investorů zejména ze západní Evropy a ze Spojených států se přesunula do takzvaného „wait and see“ módu. Nejčastějšími důvody jsou inflace a vzrůstající náklady na vývoj či provoz start-upů. U investorů působících ve střední Evropě navíc kvůli Ukrajině vzrostlo i geopolitické riziko, které musí zohlednit.

JH: Na druhou stranu, k tomuto ochlazení došlo koncem února a začátkem března. Teď se už geopolitické riziko tolik neřeší, například jeden náš český klient pokračuje v investici se skandinávským fondem, který v únoru odložil všechny investice na druhou polovinu roku. Svůj postoj ale nakonec přehodnotil a znovu investuje. Očekáváme tedy, že geopolitický aspekt nebude tak zásadní. Co bude ale dál hrát roli, jsou třeba zvyšující se ceny energií a inflace nebo vysoké úroky u úvěrů v českých korunách.

Valuace nápadu bez obchodní trakce a tržeb se ve Spojených státech může rovnat valuaci zaběhlých společností.

Přelije se aktuální dění z amerického VC trhu do Česka, nebo je tuzemsko imunní právě díky tomu, že scéna je víc „rozumná“ a možná ne tak rozvinutá jako na západě?

JH: Je pravda, že v posledních letech i ty největší americké fondy typu Sequoia, Index nebo Tiger více zaměřily svoji pozornost na náš region, protože zde roste kvalita i globální rozsah start-upů. Zároveň ale jejich valuace byly – a stále jsou – ve srovnání s těmi v USA na rozumné úrovni. Když to přeženu, valuace nápadu bez obchodní trakce a tržeb se ve Spojených státech může rovnat valuaci zaběhlých společností, které reálně mají produkty a prodávají je. Z našeho pohledu jde o diametrálně odlišný svět.

Co podle vás našemu ekosystému ve srovnání se západem chybí?

VA: Důležitá je třeba spolupráce mezi andělskými investory, kteří se zaměřují na nejranější stadia firem, a také organizace sdružující zakladatele. Takové iniciativy u nás vznikly teprve nedávno, jde ale o krok správným směrem. A extrémně důležité je, aby zde vznikaly funkční start-upy, které jsou schopné se obklopit správnými lidmi a uvažovat opravdu globálně. Pořád platí, že mnoho zdejších start-upů se na svůj potenciál dívá optikou česko-slovenského trhu, což je z pohledu zahraničního investora logicky méně zajímavé. Z jejich perspektivy je navíc důležité mít i správnou legislativní strukturu.

Co tím myslíte?

JH: Rané investice jsou typicky vždy od lokálních investorů, pozdější kola už start-upy běžně hledají v zahraničí. Aby byly atraktivní pro mezinárodní investory, často musí mít správně vybudovanou strukturu, protože zahraniční investoři v pozdějších fázích (zejména A series a dále) typicky do českého nebo slovenského s. r. o. nebudou až na výjimky chtít investovat.

Zejména v začátcích se snaží start-upy šetřit, kde mohou, a například právní služby mohou být relativně drahé…

VA: V Česku i na Slovensku se na právnících často šetří a máte pravdu, že o to víc u menších firem a start-upů, za kterými většinou stojí mladí lidé. Firma našeho typu může v takových případech nabídnout alternativní fee strukturu. Na západě jde o běžnou praxi, kdy se například sníží sazby a na oplátku se získá podíl, čímž se lze podílet na úspěchu. Samozřejmě v souladu s advokátními předpisy. Majitelé právnických firem mívají založenou samostatnou „venture kapitálovou“ společnost, přes kterou do start-upů vstupují přímo. Část odměny tak advokáti získají ve formě podílu ve firmě nebo vyplacením v rámci následujícího investičního kola.

Jsme nepřímými spoluvlastníky asi největšího počtu start-upů v Česku a na Slovensku, v řadě případů v dalších státech. Je mezi nimi i několik jednorožců.

Takovým způsobem do start-upů investujete také vy?

JH: Já osobně jsem udělal investici do prvního fondu Credo Ventures už v roce 2008, tehdy to byl vůbec první fond, do něhož se dalo takovým způsobem investovat. Pak jsme investovali, buď já osobně nebo společně s kolegy v rámci firmy, do několika dalších fondů přes podobně vytvořené struktury. Umožňuje nám to zhodnocovat majetek, který jsme vydělali poskytováním právních služeb, a to v prostředí, které je nám blízké, a společně s našimi klienty.

Jak velké částky investujete?

JH: Částky nejsou nijak zásadní, obecně jsme do venture kapitálových fondů investovali jednotky milionů korun, výjimečně jednorázově něco nad deset milionů. Snažíme se, aby to bylo přiměřené. Ve venture kapitálových fondech bývá často stanovená výjimka na nižší povinnou minimální investici pro právní, daňové a další poradce, kteří do fondů kromě peněz přinášejí i intelektuální kapitál s přidanou hodnotou navíc.

VA: Díky tomu můžeme do fondů investovat i menší částky, než je minimální vklad pro klasické investory. Fondy u nás vidí vyšší motivovanost pomáhat jim s nalezením potenciálních start-upů na investici nebo u dalších kol a exitů s hledáním cesty k vícero potenciálním investorům a kupcům. Logicky se to prolíná.

Do kterých fondů nebo start-upů jste vstupovali přímo vy?

JH: Vedle Credo Ventures mohu zmínit také Lighthouse Ventures. Když dám dohromady své investice a investice kolegů přes společné vehikly, společně jsme nepřímými spoluvlastníky asi největšího počtu start-upů v Česku a na Slovensku, v řadě případů v dalších státech v regionu střední a východní Evropy či v západní Evropě. Je mezi nimi i několik jednorožců (start-upy s vyšší než miliardovou valuací v dolarech – pozn. red.). Celkem těch majetkových účastí bude přes sto. Často jde ale o malou expozici na zmiňovanou právní výjimku. I tak nás ale velmi těší, že můžeme sledovat jejich úspěchy a přispět k nim.

VA: Díky start-upům se navíc dostaneme k ohromně zajímavé práci. Například jeden z našich klientů, původně slovenská technologická firma, při expanzi ve Spojených státech otevírá vlastní závod. S tím souvisí založení americké entity, najímání zaměstnanců, pronájem nemovitostí, nutnost platit tam daně. S tím vším jsme jim pomáhali.

Jako česká firma ale pochopitelně nebudete experty na americké právo a daně. Jak v takových případech postupujete?

VA: Fungujeme jako koordinátoři služeb, máme širokou mezinárodní partnerskou síť spolupracujících kanceláří. My na spolupráci oslovujeme zahraniční kanceláře, ty se ozývají nám s pomocí pro jejich klienty. Právě zahraniční spolupráci považujeme za jednu z našich největších konkurenčních výhod – máme schopnost pomoci venku nejen v transakci, ale i u běžné obchodní agendy. Protože jsme velká firma i v evropském kontextu, umožňuje nám to vytvořit si dlouhodobé vztahy jako pravidelný zadavatel a v zahraničí jednáme jako rovnocenný partner, minimálně co se týče počtu právníků a typu klientů.

Tím myslíte americké firmy, které působí tady v Česku?

JH: Ano, když se podíváte na špičku americké burzy, drtivá většina z firem, které u nás působí, jsou naši klienti. Jde například o matku Googlu Alphabet, matku Facebooku Meta, Apple, Teslu, Microsoft. Troufám si říct, že více než 80 procent z nich jsou v Česku a na Slovensku naši klienti. V rámci Evropy nemáte žádnou jinou podobnou firmu jako my, kde by jednička na trhu měla tak velký odstup od dvojky, a to z hlediska tržního podílu – klientely, obratu, počtu právníků i reputace. A zároveň tuto pozici udržujeme a stále posilujeme. Jedna věc je růst, druhá věc pak je si náskok také udržet.

Růst se vám tedy daří i nadále?

JH: Rosteme z hlediska tržeb, zisku, kvality i specializací. Díky tomu v konečném důsledku dokážeme být inspirací také start-upům a radit fondům. Manažeři fondů typicky neprošli velkými firmami, vyrostli z investičního prostředí. My jsme právníci, ale i manažeři – vybudovali jsme firmu, kde máme 500 lidí, z nichž je 300 právníků a poradců. A právníci nejsou zrovna nejjednodušší lidé na řízení. (smích) Nastavovali jsme management, rozumíme právu, daním, business developmentu a marketingu, řešíme mnoho otázek v HR. Dokážeme tak nabídnout přidanou hodnotu podnikatelům a manažerům také z hlediska byznysové udržitelnosti a podnikové kultury.

Pracujete teď na nějakém velkém start-upovém projektu?

JH: Jedním z větších start-upových projektů, o kterém můžeme veřejně mluvit, je česká společnost First Green Industries, výrobce elektrických smykových nakladačů. Poradensky pro ni řídíme expanzi do Spojených států a stejně tak budeme aktivně zapojeni do dalšího investičního kola.

Specializovaný tým kanceláře HAVEL & PARTNERS pod vedením partnera Josefa Hlavičky a vedoucí advokátky Kamily Kulhánkové úspěšně zajišťoval organizaci architektonické soutěže na podobu nové budovy Vltavské filharmonie v Praze. Jejím vítězem se stalo dánské studio Bjarke Ingels Group. Unikátní stavba, která vyroste na Bubenském nábřeží v blízkosti stanice metra Vltavská, by podle plánů vedení města měla být hotová v roce 2032.

Pro HAVEL & PARTNERS jde o další úspěšně uzavřenou architektonickou soutěž s mezinárodní účastí. Do soutěže se přihlásilo celkem 115 týmů z 25 zemí a k účasti bylo předem vyzváno také 5 renomovaných architektonických ateliérů.

Předmětem soutěže, kterou vyhlásily hlavní město Praha a Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, bylo zpracování návrhu na soudobé hudební centrum, které bude splňovat světové standardy (akustické, kapacitní, dispoziční, technické, architektonické i urbanistické) a zároveň podtrhovat pověst Prahy jako světové kulturní metropole a symbolu české hudební tradice. Vltavská filharmonie bude sídlem dvou orchestrů – Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK a České filharmonie. 

„Vltavská filharmonie se v podání dánského studia Bjarke Ingels Group stane pulzujícím centrem života na Vltavské. Směrem na východ se bude rozprostírat nový městský park, jižní strana otevře přístup k vodě, na západní straně vznikne náměstí a na sever se naskytne pohled na novou městskou část Bubny-Zátory. Budova samotná bude zájemcům přístupná ze všech směrů a úrovní,“ uvedl předseda poroty soutěže Michal Sedláček.

„Jsem přesvědčen, že nová filharmonie se okamžitě stane symbolem Prahy. Autoři skvěle pochopili místo, kam budovu vsazují, a v kontextu Prahy přicházejí se zcela novým přístupem k veřejnému prostoru,” doplnil k vítěznému návrhu Petr Hlaváček, 1. náměstek primátora.

Vltavská filharmonie bude mít celkem tři sály: hlavní koncertní pro cca 1 800 diváků, malý sál pro komorní hudbu s kapacitou cca 700 míst a multifunkční pro ostatní žánry a typy akcí s kapacitou až 500 míst. Dokončena by měla být podle avizovaných odhadů do deseti let.

Platforma Distribution Law Center (DLC) vydává od prosince 2021 každý týden zpravodaje, které shrnují hlavní změny unijní regulace dodavatelsko-odběratelských vztahů, které s sebou přináší novelizace nařízení o blokových výjimkách („VBER“) a doprovodných Pokynů k vertikálním omezením („Pokyny“). Nová právní úprava již od 1. června 2022 začala platit, a proto nastal čas na rekapitulaci. Poslední vydání zpravodaje DLC Countdown tak shrnuje hlavní témata, kterými jsme se v uplynulých týdnech zabývali. Nad rámec toho bychom čtenáře chtěli upozornit na několik dalších změn, které by neměly uniknout jejich pozornosti. A nezapomeňte dočíst dnešní vydání dokonce, protože jen tak se dozvíte, co pro Vás platforma DLC do budoucna chystá – nebude toho málo.

DOBA PLATNOSTI

Než se začneme věnovat jednotlivým změnám, rádi bychom Vás upozornili, že nová právní úprava bude platit až do 31. května 2034. Komise se rozhodla, že podle nového VBER se bude postupovat po dobu 12 let (namísto tradičních 10 let), neboť v roce 2034 bude zahájeno její nové funkční období. Na distribuční dohody, které se řídily předchozí blokovou výjimkou (zakotvenou v nařízení č. 330/2010), se uplatní roční přechodné období. Podniky tedy mají až do 31. května 2023 čas na to, aby své distribuční systémy přizpůsobily novým pravidlům.

OBCHODNÍ ZASTOUPENÍ

Vydávání DLC Countdown jsme zahájili sérií zpravodajů o obchodním zastoupení. Ukázali jsme Vám, že na dohody o obchodním zastoupení se uplatní přísnější režim než dosud. Významnou změnou prošel samotný test založený na posouzení rizik přenášených na obchodní zástupce (DLC Countdown č. 3). Nově je naopak možné, aby na obchodního zástupce krátkodobě přešlo vlastnické právo ke smluvnímu zboží, aniž by tím byl ohrožen režim obchodního zastoupení (DLC Countdown č. 4). Odlišně od minulé právní úpravy je pak rovněž upravena dvojí role obchodních zástupců, kteří působí také jako nezávislí distributoři (DLC Countdown č. 5).

Dodavatelé, kteří uvádějí zboží na trh prostřednictvím obchodních zástupců, by podle Pokynů (které potvrzují, že se regulace tohoto institutu zpřísnila) měli mít na pamětí, že:

Dobrou zprávou je, že Pokyny výslovně potvrzují, že dohoda o obchodním zastoupení již není z bezpečného přístavu blokové výjimky vyloučena jen z toho důvodu, že dojde ke krátkodobému převodu vlastnického práva ke smluvnímu zboží na zmocněnce.

KONKURENČNÍ DOLOŽKY

Dalším tématem, kterému se zpravodaje DLC Countdown věnovaly, byly konkurenční doložky uzavírané po dobu trvání distribuční dohody (DLC Countdown č. 6) nebo po jejím skončení (DLC Countdown č. 7). Potvrdila se naše očekávání, že režim konkurenčních doložek nadále bude fungovat bez větších změn:

TVRDÁ OMEZENÍ (1):
URČOVÁNÍ CEN PRO DALŠÍ PRODEJ

Zpravodaje DLC Countdown se dále zabývaly tvrdými omezeními (DLC Countdown č. 8), mezi která patří i praktika určování cen pro další prodej (DLC Countdown č. 9). V této souvislosti jsme popsali problematiku stanovování dvojích cen (DLC Countdown č. 10) a zásadu ekvivalence (DLC Countdown č. 11), což jsou témata týkající se on-line prodeje.

Novinkou oproti staré právní úpravě je tvrdé omezení zakotvené v čl. 4 písm. e) VBER ve formě bránění efektivnímu využívání internetu ze strany distributora nebo jeho zákazníků pro účely prodeje smluvního zboží anebo služeb.

Až na tuto změnu je seznam tvrdých omezení podle čl. 4 VBER v podstatě stejný, přestože formálně rozlišuje mezi výhradní, selektivní a volnou distribucí. Pozornému čtenáři však jistě neunikne, že přiléhavější by v tomto ohledu bylo členění pravidel podle toho, zda jde o selektivní či neselektivní distribuci. Výčet tvrdých omezení v kontextu volné distribuce je totiž stejný jako výčet týkající se výhradní distribuce.

Ve vztahu k praktice určování cen pro další prodej („RPM“ z angl. resale price maintenance) stojí za zmínku zejména to, že:

Nová právní úprava je pak flexibilnější, pokud jde o omezování on-line prodeje:

TVRDÁ OMEZENÍ (2):
OMEZENÍ AKTIVNÍCH PRODEJŮ

Dalším velkým tématem zpravodajů DLC Countdown byly podmínky pro uložení omezení aktivních prodejů v rámci systému výhradní distribuce. Konkrétně jsme se zabývali podmínkou výhradnosti (DLC Countdown č. 12), podmínkou souběžného uložení (DLC Countdown č. 13) a podmínkou zákazu přenesení omezení aktivních prodejů na zákazníky distributora (DLC Countdown č. 14).

Na úvod připomínáme, že VBER obsahuje novou definici pojmů „aktivní“ a „pasivní“ prodej. Za „aktivní“ prodej se nově považují i určité formy propagace zboží na internetu, které jsou zaměřeny na konkrétní území anebo zákazníky (např. specifické jazykové mutace webových stránek nebo jejich umístění na zvláštní doménu).

V novém VBER jsou nastaveny podmínky pro uložení omezení aktivních prodejů tak, aby dodavatel mohl lépe chránit své výhradní distributory vynakládající zvýšené investice a aby prostřednictvím sdílené exkluzivity byla posílena konkurence v rámci značky:

DUÁLNÍ DISTRIBUCE

Ta vydání zpravodaje DLC Countdown, která se věnovala problematice duální distribuce, blíže pojednávala o předpokládaném rozšíření blokové výjimky na velkoobchodní prodejce a dovozce (DLC Countdown č. 15), zavedení nové prahové hodnoty tržního podílu pro posuzování výměny informací (DLC Countdown č. 16) a o tom, jak správně nastavit výměnu informací mezi dodavateli a distributory, kteří si v rámci systému selektivní distribuce konkurují na další úrovni trhu (DLC Countdown č. 17 a DLC Countdown č. 18).

Hlavními rysy nového režimu duální distribuce je, že:

Na vertikální dohody týkající se poskytování on-line zprostředkovatelských služeb se bloková výjimka neuplatní tehdy, pokud poskytovatelé těchto služeb konkurují uživatelům daných platforem. Jinými slovy, dohody mezi dodavateli zboží anebo služeb a provozovateli tzv. hybridních platforem budou vždy vyžadovat individuální posouzení. Zajímavostí je, že Komise nepovažuje za svou prioritu vymáhat tato pravidla v situaci, v níž dodavatel umožňuje distributorům využívat jeho vlastní e-shop a zároveň jim zakáže na tomto e-shopu nabízet zboží konkurenčních značek. To však platí jen tehdy, pokud sám dodavatel nepůsobí na trhu poskytování on-line zprostředkovatelských služeb (Pokyny, bod 109). Takové nastavení je výhodné pro malé a střední podniky, které k prodeji zboží po internetu využívají převážně internetové stránky svých dodavatelů. Tato úprava se dostala do finálního znění VBER na základě připomínky DLC, z čehož máme radost.

ZVÝŠENÁ OCHRANA SELEKTIVNÍCH DISTRIBUTORŮ

V dalších vydáních DLC Countdown jsme hodnotili plánované změny týkající se pravidel pro systémy selektivní distribuce (DLC Countdown č. 19) a pro hybridní distribuční systémy, které jsou kombinací výhradní a selektivní distribuce (DLC Countdown č. 20).

S potěšením konstatujeme, že nové VBER poskytuje dodavatelům možnost zvýšené ochrany autorizovaných distributorů v situacích, v nichž dodavatelé na jiných územích v rámci EU využívají systém výhradní či volné distribuce. Typicky se jedná o případy, ve kterých se systém selektivní distribuce zamýšlený pro celé území EU zavádí postupně.

Dodavatelé totiž nově mohou omezit všechny své distributory a všechny jejich zákazníky v aktivních i pasivních prodejích smluvního zboží či služeb neschváleným distributorům usazeným na území určeném pro provoz selektivního distribučního systému. Oproti dosavadní právní úpravě jde o zásadní vylepšení, které konečně odpovídá uzavřené povaze selektivních distribučních systémů.

E-COMMERCE

Zpravodaje DLC Countdown týkající se elektronického obchodování již shrnují pravidla, která byla skutečně přijata. Byly totiž vydány až po zveřejnění konečného znění VBER a Pokynů. Konkrétně jsme se v nich zabývali problematikou omezování prodeje přes internetová tržiště (DLC Countdown č. 22) a využívání cenových srovnávačů (DLC Countdown č. 23).

Dodavatelé, jejichž produkty jsou na trh uváděny prostřednictvím on-line prodejních kanálů, by měli mít na paměti, že:

Výše uvedená pravidla se vztahují pouze na vertikální dohody, které spadají do rozsahu působnosti VBER. Pokud tomu tak v konkrétních případech není (např. pokud dodavatel anebo distributor mají vyšší než 30% tržní podíl), doporučujeme zvýšenou opatrnost. Obvykle je v takových situacích nutno provést individuální posouzení, které má svůj základ v čl. 101 odst. 3 SFEU a které Komise shrnuje v bodech 340 až 342 a 353 až 355 Pokynů.

ODEJMUTÍ BLOKOVÉ VÝJIMKY

Pravomoc Komise anebo vnitrostátních soutěžních úřadů (kterým je v České republice Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a na Slovensku Protimonopolný úrad) odejmout v konkrétních případech výhody blokové výjimky je zakotvena v čl. 29 nařízení č. 1/2003. V nově přijímaných nařízeních o blokových výjimkách (např. návrh nového nařízení o blokových výjimkách pro horizontální dohody) je pak často taková pravomoc včleněna přímo do textu těchto právních předpisů. Tak je tomu i v případě VBER, které ve svém čl. 6 předpokládá možnost odejmout výhody blokové výjimky na vysoce koncentrovaných trzích on-line zprostředkovatelských služeb. Uživatelé těchto služeb totiž obvykle spolupracují s několika zprostředkovateli, kteří jim mohou ukládat tzv. paritní cenové doložky. V důsledku toho by tito odběratelé mohli být omezeni v nabízení anebo (dalším) prodeji zboží koncovým zákazníkům za výhodnějších podmínek, které by jinak mohli nastavovat v rámci svých vlastních prodejních kanálů.

CO BUDE DÁL?

Tímto posledním dílem zpravodaje DLC Countdown končí pravidelný přísun rozborů nové právní úpravy, které jsme Vám v souvislosti s přijetím nového VBER připravovali. Věříme, že Vás informace obsažené v jednotlivých vydáních zaujaly a že jste si celou sérii užili přinejmenším tak jako my.

Přestože právě čtete poslední DLC Countdown, ve skutečnosti spolu stojíme teprve na začátku dlouhé cesty, která bude trvat dalších 12 let. Jsme zvědaví, jaký dopad budou mít nová pravidla na podnikatelskou praxi milionů společností napříč celou EU. A také na to, jaké otázky v této souvislosti vyvstanou.

Praktickými dopady nové právní úpravy dodavatelsko-odběratelských vztahů se budeme zabývat v chystaném seriálu zpravodajů, který spustíme už v září. Každý měsíc se v něm v rámci platformy DLC budeme zabývat jedním praktickým dotazem a snažit se jej ve světle nové právní úpravy prakticky vysvětlit. Budeme proto rádi, když s námi zůstanete i nadále!

Distribution Law Center

Zpravodaj DLC Countdown pro vás zajišťuje advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS.

Pokud budete potřebovat jakékoli doplňující informace anebo naši asistenci s nastavením distribučního systému, s důvěrou se obraťte na partnera Roberta Nerudu anebo na partnera Štěpána Štarhu.

Nová právní úprava obsažená ve VBER by měla vstoupit v platnost 1. června 2022.

Chcete se dozvědět více? Zůstaňte s námi…

Až do 1. června 2022 vám rádi budeme poskytovat pravidelný informační servis obsahující všechny podstatné informace týkající se změny pravidel pro uzavírání vertikálních dohod. To vše proto, abyste se společně s námi mohli dobře připravit na budoucnost. Budeme rovněž rádi, pokud navštívíte internetové stránky platformy DLC anebo její profil na sociální síti LinkedIn. Naleznete zde mnohem více informací týkajících se vertikálních dohod, a to z pohledu soutěžního i závazkového práva. Celkem 27 týmů specializovaných právníků z celé Evropy pracuje na tom, aby se platforma stala vaším oblíbeným zdrojem informací, na kterém budete hledat praktické rady pro vaše podnikání.

Autor: Richard Otevřel                                                 
Spolupracoval: Robert Nešpůrek

Zatímco v lednu můžeme slavit mezinárodní den ochrany osobních údajů, tak koncem května si připomínáme výročí vstoupení GDPR v účinnost – letos už počtvrté. A stejný počet let je tu s vámi naše společnost FairData Professionals, které GDPR koluje v žilách.

A jak bychom to „hranaté“ výročí, kromě decentního přípitku ze čtyřhranných skleniček, vhodně oslavili? Doporučujeme Vám udělat malý audit vaší praxe.

Před čtyřmi lety vstoupilo v EU v platnost Obecné nařízení o ochraně osobních údajů („GDPR“). Od té doby má GDPR dominový efekt, protože jej mnoho zemí světa použilo jako model pro utváření vlastních pravidel pro nakládání s osobními údaji. Vzhledem k rychlým změnám v legislativě ochrany údajů po celém světě jsou právní a compliance týmy odpovědné za dodržování předpisů nejen nadnárodních organizací pod tlakem, aby držely krok s takovým vývojem.

Pokud jste ve vaší organizaci dělali poslední audit ochrany osobních údajů při implementaci GDPR před čtyřmi roky, nastal nejvyšší čas zkontrolovat, zda máte vše v pořádku, zda vše odpovídá tomu, jak se váš byznys v minulých letech rozvíjel, jak se vyvíjel výklad GDPR i rozhodovací praxe kontrolního úřadu.

FairData Professionals stála uplynulé čtyři roky věrně po boku svých klientů. Získali jsme praxi u řady z vás, učili jsme se společně s vámi, jak přistupovat k ochraně osobních údajů prakticky, tak abyste mohli svá data bez obav využívat pro potřeby vašeho podnikání. Dovolte nám u příležitosti 4. výročí připomenout vám 4 pravidla, která se v každodenní praxi nejčastěji porušují, a upozornit vás na 4 oblasti, na které se bude zaměřovat kontrola dozorového orgánu v nejbližší době.

Čtyři pravidla

  1. Zapomeňte na vzory z internetu, GDPR není formalita. Pokud míníte svůj byznys posouvat v digitálním světě, spíš dříve, než později se setkáte s tím, že budete chtít zpracovávat ve velkém osobní údaje svých zákazníků. Anebo budete nabízet technologie, jež z podstaty věci pracují s údaji týkajícími se fyzických osob. A v takovém případě mít pár vzorových dokumentů nebude stačit k prokázání toho, že plníte compliance povinnosti v oblasti GDPR. Nechte si zpracovat dokumentaci, která odpovídá vašemu podnikání, vašim produktům anebo službám, nevymýšlí si neexistující postupy a budete se o ni moci opřít jako o solidní důkaz plnění GDPR povinností. Oceníte to při kontrole ze strany Úřadu pro ochranu osobních údajů, při dotazech ze strany zákazníků nebo obchodních partnerů či investorů, na jejichž důvěře je vaše podnikání závislé.
  2. Aktivně zapojujte DPO do relevantních procesů. Mít pověřence takříkajíc pro okrasu může být sice z ekonomických důvodů lákavé, ale ve výsledku se může prodražit. Předně nemá jít o obdobu advokáta, kterého si zvolíte, až se objeví problém. V případě pověřence je důležitá již prevence a kontinuální spolupráce s ním má za cíl upozorňovat vás na rizika ještě dřív, než nastanou. Nehledě na to, že i samotný Úřad pro ochranu osobních údajů zdůrazňuje, že je porušením GDPR, pokud organizace nevyužívá potenciálu pověřence, ač jej oficiálně jmenovala a některé dozorové úřady v EU dokonce přikročily i k ukládání pokut v takových případech
  3. Mějte dobře rozmyšleno, proč osobní údaje zpracováváte. Jinak řečeno, právní základ či titul je to první a poslední, co vás postaví buď do role správce, který oprávněně zpracovává osobní údaje, anebo máte data ilegálně a moc šancí, jak s nimi dále pracovat, mít už nebudete. Stále se např. objevují tendence nadhodnocovat význam souhlasu subjektu údajů, který by snad mohl zhojit absenci reálného a právně nezpochybnitelného důvodu, proč byste měli mít možnost zpracovávat osobní údaje – opak je pravdou a dozorové úřady na to často upozorňují (pokutou, zákazem zpracování). Nechte si proto poradit, kdy a za jakých podmínek lze zpracovávat osobní údaje i bez souhlasu.         
  4. Myslete na ochranu osobních údajů systematicky, již při plánování rozvoje vašeho podnikání, ušetříte tím čas i peníze. Jde o opomíjený princip privacy by design (záměrná a standardní ochrana osobních údajů), který znamená, že ochrana osobních údajů se neřeší jako dílčí ohraničený problém ex post, ale jako nedílná součást rozhodovacího procesu už při plánování obchodního rozvoje firmy a nastavování vnitřních procesů v organizaci. Pokud se totiž na ochranu osobních údajů nemyslí včas, skončí to v lepším případě interním konfliktem, kdy slibně se vyvíjející projekt kolegů z business intelligence začnou kvůli právním mezerám kritizovat právníci z compliance oddělení (a nalezení zákonného řešení pak může znamenat velký krok zpátky), v horším případě na tyto mezery ukážou zákazníci nebo kontrola Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Kromě sankčních pravomocí dozorových úřadů, které by na Vás mohly dolehnout za zmíněná nejčastější porušení, se v oblasti ochrany osobních údajů začala objevovat nezanedbatelná skupina soukromých hlídačů. Jak zejména ukazuje oblast mezinárodních transferů či nově pravidel při zpracování dat z cookies, získali správci a zpracovatelé osobních údajů významnou opozici v samotných subjektech údajů či v uskupeních zastupujících subjekty údajů.

A jak naznačuje rozhodovací praxe Soudního dvora EU, může být oblast ochrany osobních údajů brzy vynucována stejně jako oblast ochrany spotřebitele, neboť ve svém důsledku jde o stejný princip ochrany. Nejen technologie zrychlují svět – vedle stávajícího rámce dozorových úřadů tak stále častěji spotřebitelé alias subjekty údajů nalézají vedlejší a případně i rychlejší cestu v uplatňování svých práv.

Čtyři okruhy plánovaných kontrol

Vyšší zájem samotných subjektů údajů o ochranu svých práv činí méně předvídatelným, na co se dozorový úřad může v nejbližším období zaměřovat, protože podněty mohou přijít odkudkoliv na cokoliv. Nicméně konkrétní oblasti zájmu dozorového úřadu lze vysledovat ze zveřejněného kontrolního plánu Úřadu pro ochranu osobních údajů – vybíráme pro vás čtyři okruhy:

  1. Cookies – nedávnou novelizací zákona o elektronických komunikacích dohnala Česká republika více než desetiletý dluh vůči povinnostem vyplývajícím z unijních předpisů. Je tedy zřejmé, že dosavadní opatrný přístup dozorového úřadu se může rázem změnit, přičemž vymáhání harmonizovaných pravidel pro práci s cookies má jedno specifikum: většinu důkazního materiálu si úřad dokáže posbírat sám a během pár minut ještě před zahájením řízení prostou návštěvou vašich webových stránek.
  2. Obchodní sdělení – toto téma zasílání především e-mailových anebo SMS nabídek dozorový úřad sleduje dlouhodobě a výše ukládaných pokut i incidence porušení naznačují, že přísnost pokut možná ještě nedosáhla maxima.
  3. Nahrávání telefonů či kamerové systémy – obliba těchto technologií v posledních letech stoupá a ač mohou usnadňovat spoustu činností, nakládání s nimi by mělo podléhat přísným pravidlům z důvodu jejich snadného zneužití. Dozorový úřad taktéž zkoumá jejich nadbytečné používání – např. délku uchování či kombinaci s novými technologiemi (biometrické analýzy).
  4. Telefonický přímý marketing – poslední okruh je spojen se stejnou zákonnou novelou jako cookies, která mj. zakázala volání na náhodně generovaná telefonní čísla. Kontrola ale spadá  do kompetence jiného dozorového úřadu, a to Českého telekomunikačního úřadu. Bude zajímavé sledovat toto prolínání ochrany osobních údajů a regulace elektronických komunikací, obdobně jako inspektoráty práce posuzují ochranu soukromí na pracovištích a do jisté míry tím narušují určitý „monopol“ Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Oslavme 4. výročí GDPR společně

Pokud se rozhodnete, že po 4 letech nastal čas na revizi vaší praxe, jsme tady pro vás a každou z nejen výše popsaných situací:

Právní tým specialistů z advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS a pověřenců pro ochranu osobních údajů z FairData Professionals je vám k dispozici.

Specializovaný tým advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS pro oblast veřejného sektoru v čele s partnerkou Adélou Havlovou a counselem Ondrejem Čurillou úspěšně pomohl Správě železnic zavést nový, maximálně zjednodušený a efektivní systém zadávání sektorových veřejných zakázek.

Správa železnic nově zavádí systém kvalifikace, který umožní dodavatelům, aby prokázali kvalifikaci nezbytnou pro účast ve výběrových řízeních předem na období tří let. Dodavatelé nebudou muset v řízeních soutěžených prostřednictvím nového systému předkládat potřebné doklady s každou svou nabídkou, a dojde tak k výraznému snížení administrativní zátěže.

Tým kanceláře již v roce 2019 pomohl vůbec poprvé v České republice zavést systém tohoto typu společnosti ČEPS.

Systém kvalifikace Správy železnic je zaváděn v pilotním provozu pro podlimitní sektorové veřejné zakázky, které nejsou zadávány v řízeních podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Registrace a žádosti o zařazení do tohoto systému běží již od 1. června.

V rámci galavečera Právník roku 20/21, který se pod záštitou České advokátní komory a Ministerstva spravedlnosti uskutečnil v pátek 27. května, předala kancelář HAVEL & PARTNERS charitativní šek neziskové organizaci Dobrá rodina, jež podporuje náhradní rodiče a jejich děti, vzdělává a připravuje zájemce o náhradní rodičovství a zkvalitňuje péči o ohrožené děti. Částka 150 tisíc korun poputuje na její projekt pomoci ukrajinským sirotkům.

Obecně prospěšné společnosti Dobrá rodina se v rámci její iniciativy podařilo po týdnech obtížné práce, vyjednávání, administrativy a transportu dostat z válkou zasažených oblastí Žitomyru do Česka 54 sirotků. „Jednáme o evakuaci dalších ukrajinských dětí bez rodiny, kterým jsme schopni v Česku zajistit ubytování a péči.  Vlna, které se v posledních týdnech vzedmula, ona síla humanity nás zcela odzbrojuje, je pro nás silnou motivací a dává nám energii,“ uvádí ředitel organizace Dobrá rodina Zděněk Soudný.

„I letos jsme do hlasování o tom, jaký projekt finančně podpořit, zapojili všechny kolegy v kanceláři a ti vybrali právě Dobrou rodinu,“ vysvětluje partner František Korbel, který na slavnostním večeru za HAVEL & PARTNERS šek předával. „Jsem moc rád, že byl zvolen právě projekt spojený s bezútěšnou situací na Ukrajině, neboť je to něco, co nás již měsíce zasahuje a zaslouží si naši pozornost a pomoc. K poslání organizace, tedy zajišťování bezpečného prostředí pro zranitelné děti, v tomto případě přímo ohrožené válečnými boji, vzhlížím s obrovským uznáním,“ dodává.

Charitativní šek předává HAVEL & PARTNERS v rámci galavečera Právník roku každoročně. V minulosti obdarovala například Nadaci Krása pomoci, Bílý Kruh Bezpečí, Nadační fond Krtek, Nadační fond AutTalk či dětské Onkologické oddělení Fakultní nemocnice v Motole.

Zdroj: ARCHITECT+

Nápad se v architektuře cení. Stavby s jedinečnou myšlenkou můžou být inspirací nejen pro další generace, ale zejména pro projekty, které už tak originální nejsou. Příkladem může být třeba medializovaný případ plagiátorství v architektuře. Na Slovensku postavili podle návrhu českého Atelieru SAD unikátní benzínku, jenže o pár let později vznikla nápadně podobná pumpa v Praze. Jak se dá efektivně zabránit nedovolenému kopírování nebo napodobování architektonických návrhů? Dnes už není nutné chodit k notáři nebo si cokoli složitě registrovat u úřadů. Důkaz o autorství se dá získat jednoduše online.

Lekce dodržování autorských práv v architektuře

Před více než deseti lety vznikla na Slovensku v obci Matúškovo unikátní čerpací stanice, kterou navrhli architekti Adam Jirkal a Jerry Koza z pražského Atelieru SAD. Benzínka má jedinečný tvar střechy a za svůj unikátní vzhled získala velký mezinárodní ohlas a dostala se i do žebříčků nejkrásnějších pump světa.

O několik let později v roce 2019 v Praze v Libni vyrostla nápadně podobná benzínka. „Zjistili jsme to úplně náhodou, když nám naši přátelé začali posílat fotky té benzinky a mysleli si, že je naše,“ říká autor původního návrhu Jerry Koza. Celou věc proto začali řešit s právníky advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS. Soud vydal předběžné opatření, benzínka v Libni musela zakrýt střechu a pověsit nápisy, že architekti z Atelieru SAD k této stavbě neudělili licenci. Spor nakonec vyřešilo mimosoudní vyrovnání ve prospěch autorů původního návrhu.

Chtěli jsme tohle téma řešit a ukázat, že je určitě třeba v architektuře dodržovat nějaká pravidla a respekt k unikátním architektonickým myšlenkám a návrhům,“ dodává Koza. V České republice se ale stále povědomí o ochraně autorských práv zvyšuje jen pomalu a málokdo dbá na to, že by si měl pro takové případy již předem zajistit dostatečný důkaz o svém autorství.

Jednoduchý náčrt, skicu či celý projekt je totiž možné chránit právě pomocí prostředků autorského práva. „V dnešní době je nesmírně obtížné efektivně zabránit nedovolenému kopírování díla nebo jeho napodobování. Vidíme v praxi, jak je pro klienty v případě sporu často složité prokázat, že jsou autory konkrétního díla,“ připouští Robert Nešpůrek, partner advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS. Právníci proto ve spolupráci s technologickou společností ARTinii Production vyvinuli jednoduché a moderní softwarové řešení, pomocí kterého jde rychle a online získat nezpochybnitelný důkaz o autorství.

Atelier SAD: Čerpací stanice pohoných hmot GAS, Matúškovo

Digitální notář na blockchainu

Jde o projekt Certoo – na jeho stránkách (www.certoo.eu) nahrajete jakýkoli digitální soubor nebo složku, tedy dokumenty, které chcete chránit. Certoo soubory zašifruje, uloží jejich digitální záznam na blockchain a vy získáte certifikát s časovým razítkem. Ten potvrzuje, že jste v ten daný moment nahráli soubor právě vy. Máte tak k dispozici silný důkaz použitelný nejen u soudu, kterým prokážete, že v daném okamžiku existovalo vaše autorské dílo v té konkrétní podobě.

Autor se může u soudu velmi snadno dostat do důkazní nouze. Sice může tvrdit, že právě on je v určitém čase autorem určitého díla, nicméně by měl být za všech okolností schopen to i prokázat, Certoo takový důkaz v pár okamžicích zajistí,“ dodává Robert Nešpůrek.

Digitální notář Certoo

Zdroj: Lawyers & Business (květen 2022)

Jediná česká advokátní kancelář dosahuje na miliardové tržby. HAVEL & PARTNERS se tak po třetím vítězství v patrně nejprestižnějším mezinárodním žebříku Chambers stává rovněž Největší českou advokátní kanceláří roku podle Lawyers & Business. „Kancelář ekonomicky roste kontinuálně od svého založení, dosahuje pravidelně i na certifikát nejvyšší důvěryhodnosti AAA Bisnode, jenž ji řadí mezi jedno procento ekonomicky nejstabilnějších firem. Naší mimořádně silné pozici na advokátním trhu ve střední Evropě odpovídá i hodnota advokátní kanceláře, která podle analýzy poradenské společnosti Patria Corporate Finance dosahuje téměř dvou miliard korun,” říká její zakládající a managing partner Jaroslav Havel.

Řídí vaši kancelář právníci, nebo management?

Kancelář má propracovanou organizační strukturu. Součástí vedení jsou partneři (k březnu 2022 má kancelář celkem 31 partnerů), v čele s managing partnerem, a profesionální management pro oblast financí, obchodu a marketingu, HR a IT. V kanceláři tedy působí finanční, marketingový, HR a IT ředitel, přičemž každý z nich vede svůj profesionální tým. Všichni ředitelé přitom těží ze své předchozí praxe ve významných poradenských společnostech (např. KPMG, PwC, banky), veřejné správě (ministerstvo spravedlnosti) či v médiích.

Kancelář dále využívá systém maticového řízení prostřednictvím practice groups, industry groups, jazykových skupin a poboček. Partneři a další právníci tak mají přímý vliv například na vyhledávání nových obchodních příležitostí, finanční řízení či marketing a podobně, činnost v těchto oborech zajišťují ve spolupráci s interními profesionály v daných oblastech.

Tento model umožňuje vysokou flexibilitu rozhodování a rychlou reakci na měnící se tržní prostředí, ale i interní potřeby kanceláře. Intenzivní kooperace právnických a neprávnických týmů se u kanceláře naší velikosti tedy dlouhodobě ukazuje jako velmi účinná. To potvrzuje například i výjimečná ekonomická stabilita naší firmy či její vynikající renomé, které jsou pro naše klienty a obchodní partnery potvrzením, že spolupracují s maximálně důvěryhodnou firmou s minimálním rizikem.

HAVEL & PARTNERS si za dvacet let vybudovala také mimořádně hodnotnou značku. Již sedmkrát získala titul Czech Business Superbrands udělovaný nejlepším značkám na trhu a v loňském roce navíc zaznamenala významné úspěchy na poli marketingu; zvítězila v kategorii Služby v oborové soutěži Lemur – Česká cena za PR a umístila se na druhém místě v kategorii Nejefektivnější firemní obsah v rámci oborové soutěže Fénix content marketing. V obou případech porota ocenila komplexní informační servis k opatřením a nařízením souvisejícím s koronavirem, který kancelář jako lídr trhu zdarma poskytovala svým klientům i široké veřejnosti. Marketingový in-house tým se stal díky své kvalitě a výsledkům přidruženým členem Asociace public relations.

Jak se snažíte inovovat své služby?

Být inovativní v kontextu aktuální doby především znamená být připravený a přizpůsobit se co nejrychleji a nejlépe změnám v ekonomice a ve společnosti, a to i těm náhlým a nepředvídatelným. Za jednu z našich největších konkurenčních výhod tedy považujeme právě to, že se dokážeme za všech okolností přizpůsobit potřebám trhu a klientů, neustále pracujeme na diverzifikaci a zlepšování našich služeb. Dokážeme tak obstát i v dobách krize.

Když vypukla pandemie koronaviru, zaměřili jsme se okamžitě na zvýšení efektivity práce a na doplnění portfolia našich služeb i technologií. Byli jsme ze dne na den schopni poskytovat našim klientům potřebný support na dálku a zároveň jsme pro ně byli oporou ve veškerých otázkách, které v souvislosti s pandemií řešili. Vytvořili jsme specializovaný tým, který klienty kontinuálně informoval o dopadech pandemických opatření na jejich podnikání, a v reakci na ekonomické dopady krize jsme také propojili zkušený tým z oblasti financování a bankovnictví s týmem specializujícím se na oblast restrukturalizací a insolvencí, který byl připraven nabídnout klientům řešícím finanční potíže nejkomplexnější právní poradenství na česko-slovenském trhu.

Naší významnou předností je také naše komplexita, dokážeme poskytovat rozsáhlé služby těm nejnáročnějším klientům a z právního a daňového pohledu je vést jejich byznysem. Inovativní přístup spatřujeme též v komplexitě našich služeb, která nezahrnuje „pouze” špičkové právní poradenství ve všech oborech a oblastech práva, ale také daňové poradenství, pomoc s financováním, PR a marketingovou podporu, včetně krizové komunikace. Velkou přidanou hodnotou pro klienty je také vzdělávání prostřednictvím naší Akademie či byznys inteligence a unikátní síť kontaktů, kdy mezi sebou dokážeme propojit naše klienty tak, aby jejich podnikání dál rostlo.

Neustále rovněž sledujeme trh, nové trendy, inovace a řešíme, jak nejlépe působit v nové ekonomice. Intenzivně se vzděláváme, jsme v kontaktu s mladými podnikateli a lídry v jednotlivých oborech, máme dlouholeté zkušenosti v oblastech, jako jsou venture kapitál, technologie, digitalizace nebo třeba e-commerce a jsme v nich špičkou na trhu.

Aktivně propojujeme tyto progresivní právní obory s nejnovějšími technologiemi, a nabízíme tak klientům inovativní služby. Příkladem jsou třeba FairWhistle (komplexní řešení whistleblowingu na klíč, včetně implementace technické platformy pro oznamování a evidenci případů), Certoo (služby digitálního notáře na blockchainu, který umožňuje online získat nezpochybnitelný, bezpečný a neměnný důkaz o autorství dokumentů či dat) či Cyber Defense Center (pohotovostní telefonická linka na pomoc klientům zasaženým kybernetickým útokem).

Zároveň se soustředíme na využívání nejmodernějších systémů a softwarů, které maximálně zefektivňují každodenní práci a interní i externí komunikaci. V loňském roce jsme přešli na nový CRM systém, který máme vytvořený na míru, a umožňuje nám maximálně účinně pracovat s naší unikátní databází kontaktů. Ta v současnosti obsahuje více než 80 tisíc aktivních a neustále systematicky aktualizovaných kontaktů na skutečně relevantní osoby.

Více než 25 tisíc kontaktů je zahraničních a jde zejména o elitní právníky z celého světa. Cca 46 tisíc kontaktů je z ČR a osm tisíc ze Slovenska. V ČR a SR se jedná zejména o majitele firem, členy statutárních orgánů a dozorčích rad obchodních korporací, jiné top manažery, investory, developery, fondy, seniorní bankéře či další správce aktiv a vedení family offices, zástupce tzv. professional services (právníky, architekty, lékaře a podobně), zástupce médií, úspěšné start-upisty a samozřejmě i vrcholné politiky a významné představitele justice, státní správy i územních samospráv.

Prostřednictvím CRM účinně shromažďujeme a spravujeme informace a kontakty, které kategorizujeme tak, abychom dokázali velmi přesně zacílit na jakoukoli vybranou skupinu kontaktů.

V letošním roce jsme rovněž spustili provoz systému SingleCase, který slouží jako hlavní prostor pro klientskou práci, kdy jsme na jednom místě schopni kompletně online vést spisy, řídit přístupová práva, vykazovat hodiny, plánovat pracovní kapacity i projít celým procesem fakturace.

Jako lídr advokátního tedy neustále zvyšujeme svou efektivitu, využíváme nové technologie a prostředky, které nám co nejvíce usnadní práci, a my tak své kapacity můžeme maximálně soustředit na klienta.

Významně jsme v posledních letech investovali také do digitalizace i online marketingu a máme v těchto oblastech propracovanou strategii. Ačkoli je naše pojetí advokacie založené především na osobním setkávání s klienty, díky digitalizaci jsme byli schopni v období pandemie ze dne na den začít fungovat distančně a od první chvíle naplno podporovat naše klienty.

O co se snažíte z pohledu udržitelnosti?

Snažíme se reálně přispívat k udržitelnému fungování celé naší firmy (viz dále), zároveň se také zapojujeme do dalších celospolečenských aktivit. Jsme zakládajícím členem sdružení Climate and Sustainable Leaders Czech Republic, kde jsme se spojili s dalšími vedoucími firmami z různých oborů a odvětví české ekonomiky. Cílem této platformy je pomáhat firmám s omezováním produkce C02 se všemi aspekty, které se této ambice dotýkají. Ať je to metodika měření, monitoring úspěchů v daném odvětví, pochopení a implementace očekávaných změn v legislativě nebo realistické stanovení tempa snižování emisí.

Podporujeme tak prostřednictvím tohoto projektu ambice českých firem při snižování uhlíkové stopy a platforma taktéž motivuje další společnosti ke startu projektů, které přispívají k udržitelnosti a ochraně klimatu. Záměrem sdružení je také každoročně zveřejňovat komplexní přehled produkce emisí C02 a ambicí na jejich snížení u největších firem v České republice. Žebříček vznikne na základě porovnání dat získaných z veřejných zdrojů, a z dotazníků zaslaných 150 firmám s největším obratem v ČR. Report s odborným komentářem platforma zveřejní pod názvem Carbon Tracker poprvé letos na přelomu května a června.

Naše pražská kancelář sídlí v administrativním komplexu Florentinum navrženém s ohledem k životnímu prostředí. Komplex byl oceněn organizací The U. S. Green Building Council mezinárodním certifikátem LEED Gold, jenž zaručuje jak vyšší kvalitu pracovního prostředí, tak současně nižší provozní náklady. Budova využívá moderní technologie včetně sofistikovaného systému osvětlení využívající pohybové senzory a denní světlo, efektivního systému vytápění, stínění či systému pro zadržování dešťové vody, která se používá při zavlažování.

Systematicky dbáme ve svých kancelářích na třídění odpadů včetně plastů, papíru, nápojových kartonů a skla. Kancelář je zapojena do projektu Zodpovědná firma organizovaném společností EKOKOM. V prostorách pražské kanceláře se nachází i sběrné místo elektroodpadu. Jeho svoz a recyklace je zajištěna na základě zapojení do projektu Zelená firma ze skupiny REMA.

O snížení emisí usilujeme i skrze dodavatelský řetězec a k ochraně životního prostředí přispíváme také obezřetným nakládáním s prostředky. Už při samotném výběru dodavatele zohledňujeme aspekty udržitelnosti a ochrany životního prostředí. Například dodavatel občerstvení a kancelářských potřeb zastřešuje ekologický program Stromy pro život, v jehož rámci vysadí strom za každých 50 balíků prodaného kancelářského papíru. V roce 2020 tak kancelář přispěla k vysázení 68 stromů. Většinu nápojů v reprezentačních prostorech kanceláře nabízíme v zálohovaných skleněných lahvích. V interních prostorech pak pitný režim zaměstnanců zajišťují tzv. sodobary. Veškerý catering i kancelářské potřeby dovážíme jen jednou týdně, aby byly redukovány skleníkové plyny. Pro snížení uhlíkové stopy motivujeme zaměstnance a spolupracovníky k využívání alternativních dopravních prostředků apod.

Zároveň kontinuálně sledujeme a analyzujeme spotřebu kanceláře a na základě těchto dat přijímáme relevantní opatření. Od roku 2013 strukturu spotřeby komunikujeme veřejně jako součást přílohy účetní závěrky.

Životní prostředí a inovační podnikání podporujeme i skrze pro bono program. Jedním z posledních takových projektů je spolupráce s mezinárodní organizací Plant for the Planet, jejímž cílem je globální reforestace. Naše kancelář v roce 2020 poskytla pro bono poradenství při založení českého hnutí této organizace, od té doby přispívá nejen pro bono poradenstvím, ale i finančně, a zapojila se také do výsadby stromů.

Řešíte diverzitu?

Při náboru a obecně zaměstnávání dodržujeme veškerou platnou legislativu a nedochází k žádné diskriminaci. Naše kancelář je otevřená všem zájemcům o práci bez rozdílu. Diverzita na pracovišti se týká jak věku a pohlaví (v loňském roce pracovalo v HAVEL & PARTNERS cca 54 procent žen a 46 procent mužů), tak i národnosti (v kanceláři pracují kolegové mnoha národností), náboženského vyznání, či příslušnosti k LGBT+ komunitě. Při náboru nových kolegů ale především zohledňujeme kompetence uchazeče pro danou pozici a po zaměstnancích ani dalších spolupracovnících nevyžadujeme sebeidentifikaci v rámci těchto kategorií.

V kanceláři zároveň podporujeme v kariérním růstu kolegy na všech úrovních seniority, a to včetně žen. Příkladem může být i interní povyšování z počátku letošního roku, kdy na partnerské úrovni byly ze 40 procent povýšeny ženy (konkrétně byli povýšeni na partnerské úrovni tři muži a dvě ženy). Pozice na této úrovni vyžaduje přitom významné a intenzivní zapojení do business developmentu a managementu celé kanceláře. Pro kolegyně či kolegy, kterým takové zapojení s přesahem do byznysu nevyhovuje, jsme vytvořili seniorní pozici counsel, ve které se mohou kolegyně a kolegové soustředit více na odbornost ve svých právnických oborech a přesah do akademické sféry.

Nediskriminačně přistupujeme také k odměňování žen a pozitivní je i přístup firmy k rodičům. Všem zaměstnancům na rodičovské dovolené umožňujeme, aby si zvolili, v jaké míře se chtějí v tomto období zapojit do práce. A to jak u žen, tak u mužů (v kanceláři máme několik příkladů, kdy na rodičovskou dovolenou či její část nastoupili i kolegové, včetně těch seniorních).

Přibližně 80 procent žen na rodičovských dovolených možnost flexibilního zapojení využívá, i v tomto období nadále pracují. Kancelář rovněž ve formě odběru produktů a služeb podporuje lokální firmy zaměstnávající osoby ze zdravotně, sociálně, případně ekonomicky znevýhodněných skupin. Takto odebíráme například květiny, látkové dárkové tašky či dárky pro klienty a zaměstnance. Kancelář pořádá či podporuje řadu interních i externích eventů pro ženy. Podpora žen probíhá i nepřímo skrze partnerství projektu TOP ženy Česka, který pořádá vydavatelství Economia. Kancelář je partnerem této ankety od roku 2013 a osobně pravidelně zasedám v porotě této soutěže.

V rámci svých pro bono aktivit organizovala advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS pro Nadaci rodiny Vlčkových architektonický workshop, v němž odborná porota vybírala vítězný návrh pro rekonstrukci usedlosti Cibulka v Praze. Nadace zde plánuje vybudovat dětský hospic s paliativním centrem. Novou podobu tohoto historického komplexu v pražských Košířích navrhne vítězné studio Petr Hájek Architekti.  

Odborný tým HAVEL & PARTNERS, který se specializuje na architektonické soutěže, v čele s vedoucí advokátkou Kamilou Kulhánkovou, měl na starosti kompletní organizaci a administraci soutěžního architektonického workshopu, ve kterém se sešlo celkem 48 návrhů. Osmičlenná porota složená ze zástupců Nadace rodiny Vlčkových a odborníků na architekturu, zdravotnictví a sociální péči vybírala pětici finalistů, ze kterých na základě rozhodnutí poroty následně vzešel jako vítězný návrh studia Petr Hájek Architekti.

„Výsledek jsme vybrali s ohledem na to, že nejlépe kombinuje dvě hlavní priority: nejvhodnější možné budoucí využití areálu pro vážně nemocné děti a jejich blízké a zachování celé stávající části usedlosti s maximálním respektem k historii,“ říká k vítěznému návrhu vedoucí projektu Cibulka, architekt František Brychta z Nadace rodiny Vlčkových.

Druhý v pořadí skončil návrh týmu OV Architekti a třetí vypracoval Atelier KAVA. I další dva finalisty – návrhy studia ORA KUTNÁ HORA a A1 Architects ve spolupráci s AED project ocenila porota jako výjimečně dobré. Nyní budou následovat jednání s architektonickými studii o konkrétních podmínkách spolupráce. Jako první osloví investor vítězný tým architektů.

„Těší nás, že jsme se mohli jako právní poradci zúčastnit tohoto projektu, který nejenže zachrání úžasný historický komplex, ale především pak bude ve své nové etapě sloužit výjimečně smysluplnému účelu, jakým je právě dětská paliativní péče,“ říká partnerka Adéla Havlová, která má v HAVEL & PARTNERS na starosti CSR a pro bono aktivity

V rámci rekonstrukce plánuje Nadace rodiny Vlčkových nejen opravu historických budov usedlosti Cibulka, ale rozšíří stávající usedlost právě o hospicovou část. „Na ni jsou kladeny nároky jako na špičkové zdravotnické zařízení 21. století a zároveň chceme, aby se v ní děti i jejich blízcí cítili jako doma a měli přírodu doslova na dosah ruky přímo z pokoje,“ popisuje ředitelka Nadace rodiny Vlčkových Ivana Plechatá.

V budovách areálu budou po rekonstrukci také kanceláře Nadace rodiny Vlčkových a organizace Zlatá rybka, která už sedm let plní vážně nemocným dětem sny. Vzniknou zde i pokoje pro rodiče, místnosti na terapie, bistro či sál, který bude sloužit také pro vzdělávání expertů pečujících o vážně nemocné děti a jejich nejbližší. Otevření celého zrekonstruovaného areálu usedlosti Cibulka včetně dětského lůžkového hospice je naplánováno na podzim roku 2026.

O co se jedná?

Cenové srovnávače jsou internetové stránky, které fungují jako katalogy, ve kterých si spotřebitelé mohou vyhledat různé zboží, zjistit si o něm informace, a zejména najít nejlevnější e-shop. Tyto nástroje přináší výhody nejen spotřebitelům. Maloobchodní prodejci se prostřednictvím nich mohou zviditelnit, a zajistit si tak lepší prodeje.

Cenové srovnávače (na rozdíl od internetových tržišť, viz DLC Countdown č. 22) obvykle neumožňují přímý prodej anebo nákup zboží. Jejich úlohou je pouze přesměrovat zákazníky na internetové stránky konkrétních prodejců, na kterých si mohou spotřebitelé zboží objednat. Cenové srovnávače jsou proto spíše nástrojem pro inzerci než samostatným on-line prodejním kanálem.

Kvůli tomu, že cenové srovnávače obsahují veřejně dostupné nabídky velkého množství on-line prodejců, vede jejich existence ke zvýšení transparentnosti trhu a může zintenzivnit cenovou soutěž v rámci značky i mezi značkami.

Dodavatelé mohou mít zájem využívání cenových srovnávačů ze strany distributorů omezit anebo zcela zakázat. A to například z důvodu ochrany image značky, neboť cenové srovnávače se typicky soustředí na co nejnižší cenu, nikoli primárně na kvalitu zboží anebo služeb. Dalším důvodem může být snaha dodavatelů ochránit specifické obchodní modely založené spíše na specializaci či vysoké kvalitě nabízeného zboží či služeb než na ceně. Rovněž tímto omezením mohou chtít znesnadnit prodej padělaného zboží, neboť právě cenové srovnávače usnadňují uvedení takového zboží na trh.

Pravidla do 31. května 2022?

Nařízení o blokových výjimkách („VBER“) ani Pokyny k vertikálním omezením se problematikou omezení cenových srovnávačů nezabývají. Byly to tedy národní soutěžní úřady a soudy, kdo rozhodoval o koncepčním přístupu k této problematice.

Klíčová je v tomto ohledu německá kauza ASICS týkající se oblasti značkové sportovní obuvi. Spolkový nejvyšší soud ve svém rozsudku potvrzujícím pokutu uloženou rozhodnutím tamního soutěžního úřadu uvedl, že cenové srovnávače jsou pro spotřebitele důležitým nástrojem, který jim usnadňuje nákupy přes internet. Díky nim si totiž mohou snadno vybrat nejlevnějšího prodejce, který poptávané zboží nabízí. Může přitom jít o malý nezávislý e‑shop, který by se na trhu bez existence cenových srovnávačů neprosadil a jehož nabídky by si spotřebitelé nemuseli vůbec všimnout. Proto Spolkový nejvyšší soud dospěl k závěru, že zákaz používání cenových srovnávačů vylučuje z konkurenčního boje celou řadu prodejců, a omezuje tak pasivní prodej. Představuje proto tvrdé omezení soutěže, které je zakázáno bez ohledu na tržní podíly smluvních stran.

Co nastane po 1. červnu 2022?

Komise se v Pokynech k vertikálním omezením cenovým srovnávačům rozsáhle věnuje. Zabývá se třemi základními situacemi, a to omezením používání cenových srovnávačů, úplným zákazem používání cenových srovnávačů jako kanálu pro on‑line inzerci a zákazem používání konkrétního cenového srovnávače.

Zaprvé, pouhá omezení používání cenových srovnávačů založená na kvalitativních požadavcích kladených na zde umisťovanou inzerci sama o sobě nepředstavují zákaz používání cenových srovnávačů. Uložení takových podmínek nemá za cíl bránit efektivnímu využívání internetu ze strany distributora nebo jeho zákazníků pro účely prodeje smluvního zboží nebo služeb na určitá území nebo určitým zákazníkům. Uplatní se na něj proto bloková výjimka.

Zadruhé, úplný zákaz používání cenových srovnávačů jako kanálu pro on-line inzerci brání distributorovi v prodeji zákazníkům, kteří se nacházejí mimo oblast jeho působnosti a kteří mají zájem nakupovat online. Může být ukládán jak přímo, tak nepřímo (např. omezení možnosti poskytovat cenovým srovnávačům informace o ceně, požadavek na předchozí schválení využívání cenového srovnávače dodavatelem nebo zákaz používat značku dodavatele na cenovém srovnávači). Cílem takového zákazu je zabránit efektivnímu využívání internetu distributorem k prodeji smluvního zboží nebo služeb. To je nyní tvrdým omezením ve smyslu čl. 4 písm. e) VBER, na které se bezpečný přístav VBER neuplatní.

Zatřetí, zákaz používání konkrétního cenového srovnávače podle Komise typicky nemá mít za cíl bránění prodejcům v efektivním využívání internetu k prodeji smluvního zboží nebo služeb na určitá území nebo určitým zákazníkům. Prodejce totiž může i nadále používat ostatní cenové srovnávače k tomu, aby zvýšil povědomí zákazníků o svých on‑line prodejních aktivitách. Pokud tomu tak bude, na takový zákaz se uplatní bloková výjimka. Pokud by však zákaz směřoval na nejpoužívanější cenové srovnávače a ostatní cenové srovnávače by de facto nebyly dostatečně efektivní k přilákání zákazníků na e‑shop prodejce, takové omezení by mohlo představovat protisoutěžní dohodu. Vždy bude tedy nutné posoudit, zda má zákaz určitých cenových srovnávačů za cíl bránění efektivnímu využívání internetu distributorem nebo jeho zákazníky k prodeji smluvního zboží nebo služeb na určité území nebo určitým zákazníkům.

Podle VBER bude cílení na zákazníky prostřednictvím cenových srovnávačů za určitých podmínek považováno za formu aktivního prodeje (viz DLC Countdown č. 21). Omezení používání cenového srovnávače zacíleného na zákazníky nacházející se na exkluzivním území v rámci systému výhradní distribuce je tedy nejen přípustné, ale dokonce nutné k naplnění podmínky tzv. souběžného uložení (viz DLC Countdown č. 13).

Komise se v Pokynech k vertikálním omezením věnuje rovněž problematice cenových srovnávačů v kontextu systému čistě kvalitativní selektivní distribuce, na který se neuplatní zákaz protisoutěžních dohod (DLC Countdown č. 19). Komise zdůrazňuje, že pokud jsou v dohodě o selektivní distribuci použita omezení týkající se používání cenových srovnávačů, je třeba nejprve posoudit, zda jsou tato omezení vhodným a přiměřeným prostředkem k zachování kvality nebo pro zajištění řádného využívání smluvního zboží anebo služeb. V této souvislosti Komise poznamenává, že zákazníci se prostřednictvím cenových srovnávačů pouze dostanou na internetové stránky distributora, ve vztahu k nimž již dodavatel může stanovit kvalitativní požadavky. Je proto nepravděpodobné, že by byl zákaz používání cenových srovnávačů považován za čistě kvalitativní kritérium výběru.

Jak se to projeví v praxi?

Od 1. června 2022 bude více vyjasněn doposud nejednoznačný přístup Komise k problematice omezování cenových srovnávačů. Dodavatelé budou oprávněni stanovovat kvalitativní standardy, které musí cenové srovnávače splňovat. Nebudou naopak smět uložit úplný zákaz používání cenových srovnávačů jako kanálu pro on-line inzerci. Za určitých podmínek bude možno stanovit zákaz používání konkrétního nebo konkrétních cenových srovnávačů, pokud cílem takového zákazu nebude bránění efektivnímu využívání internetu distributorem nebo jeho zákazníky k prodeji smluvního zboží nebo služeb na určité území nebo určitým zákazníkům.

Jak změny hodnotíme?

Vzhledem k nárůstu významu on-line prodeje vítáme, že Komise problematiku cenových srovnávačů v Pokynech k vertikálním omezením podrobně rozpracovala. Povede to ke zvýšení právní jistoty dodavatelů, kteří se dosud mohli jen domnívat, co smí, a co nikoli. Kvalifikace absolutního zákazu cenových srovnávačů jako tvrdého omezení není vzhledem k rozsudku Spolkového nejvyššího soudu ve věci ASICS žádným překvapením. Vítáme však, že Komise výslovně připustila možnost používání cenových srovnávačů omezit. Jedná se o žádoucí prvek flexibility, neboť mnoho dodavatelů doposud volilo spíše obezřetnější přístup a omezování cenových srovnávačů se snažilo raději vyvarovat.

Distribution Law Center

Zpravodaj DLC Countdown pro vás zajišťuje advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS.

Pokud budete potřebovat jakékoli doplňující informace anebo naši asistenci s nastavením distribučního systému, s důvěrou se obraťte na partnera Roberta Nerudu anebo na partnera Štěpána Štarhu.

Nová právní úprava obsažená ve VBER by měla vstoupit v platnost 1. června 2022.

Chcete se dozvědět více? Zůstaňte s námi…

Až do 1. června 2022 vám rádi budeme poskytovat pravidelný informační servis obsahující všechny podstatné informace týkající se změny pravidel pro uzavírání vertikálních dohod. To vše proto, abyste se společně s námi mohli dobře připravit na budoucnost. Budeme rovněž rádi, pokud navštívíte internetové stránky platformy DLC anebo její profil na sociální síti LinkedIn. Naleznete zde mnohem více informací týkajících se vertikálních dohod, a to z pohledu soutěžního i závazkového práva. Celkem 27 týmů specializovaných právníků z celé Evropy pracuje na tom, aby se platforma stala vaším oblíbeným zdrojem informací, na kterém budete hledat praktické rady pro vaše podnikání.

BUĎTE STÁLE V OBRAZE

Odebírat
Vyplňte svůj e-mail a my Vám budeme zasílat pravidelné informace ze světa práva a podnikání.

Kontaktujte nás

KONTAKT PRO MÉDIA:
Copyright © 2025 HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář
cross