O co se jedná?

Duální distribuce je distribučním systémem, v němž dodavatel prodává zboží nebo služby jak samostatně, tak prostřednictvím nezávislých distributorů. V takovém systému dodavatel svým distributorům přímo konkuruje (typicky na maloobchodním trhu). Jako příklad můžeme uvést situaci, v níž výrobce značkového oblečení provozuje vlastní butiky a zároveň dodává zboží jiným maloobchodním prodejcům, kteří jej rovněž prodávají koncovým zákazníkům.

Duální distribuce není žádnou novinkou. Setkáváme se s ní už od roku 2010, kdy výrobci začali masově otevírat vlastní „podnikové“ prodejny. Cílem takového kroku přitom není jen to, aby zákazníci měli širší výběr. Výrobci totiž podnikové prodejny často využívají k tomu, aby nezávislým maloobchodním prodejcům ukázali, jak by prodej jimi vyráběného zboží měl ideálně vypadat – snaží se jít příkladem. Duální distribuce navíc zažívá boom, a to v souvislosti s raketovým rozvojem internetového prodeje.

Evropská komise kvůli stále častějšímu využívání duální distribuce zvažuje, zda dosavadní právní úprava ještě odpovídá potřebám trhu a jaké má nedostatky. Tento díl DLC Countdown se věnuje tématu výměny informací v rámci duální distribuce.

Jak je to nyní?

Aby distribuční vztah dobře fungoval, musí mezi dodavatelem a distributorem docházet ke sdílení velkého množství informací. Pokud se na dodavatelsko-odběratelský vztah uplatní nařízení o blokových výjimkách („VBER“), je taková výměna informací blokově vyňata ze zákazu protisoutěžních dohod. Soutěžní právo jí tedy bez dalšího dovoluje.

Podle čl.  2 odst. 4 VBER se bloková výjimka nevztahuje na vertikální dohody uzavírané mezi konkurenty. Výjimkou jsou některé dohody v kontextu duální distribuce. Konkrétně se bloková výjimka použije na nereciproční vertikální dohody, pokud dodavatel působí jako výrobce a zároveň jako distributor, zatímco odběratel je pouze distributorem, který dodavateli nekonkuruje na předcházející úrovni trhu.

S výměnou informací v rámci systému duální distribuce je nyní spojena velká právní nejistota. VBER ani doprovodné Pokyny k vertikálním omezením se totiž problematikou sdílení informací vůbec nezabývají. Pokud je výměna informací součástí vertikální dohody, spadá do bezpečného přístavu blokové výjimky. Pokud se však týká rovněž navazující úrovně trhu, na které si dodavatel a odběratel konkurují, pak se na ni VBER v tomto rozsahu nepoužije. Takovou výměnu informací je nutno hodnotit podle pravidel upravujících výměnu informací mezi konkurenty obsažených v Pokynech k dohodám o horizontální spolupráci, která jsou však v tomto ohledu výrazně přísnější.

Co nastane po 1. červnu 2022?

Podle původního návrhu nového VBER se na výměnu informací v rámci duální distribuce neměla bloková výjimka uplatnit, pokud by celkový tržní podíl stran na maloobchodní úrovni dotčeného trhu převyšoval hranici 10 %. Výměna informací mezi dodavatelem a odběratelem se pak v takovém případě měla posuzovat podle Pokynů k dohodám o horizontální spolupráci.

Tento návrh však nezískal podporu účastníků veřejné konzultace. Komise proto následně vydala návrh nové kapitoly Pokynů k vertikálním omezením (k nalezení rovněž na internetových stránkách DLC), který se výměnou informací v rámci duální distribuce detailně zabývá. Tento upravený návrh již od kritéria tržního podílu upouští. Namísto toho stanoví, že bloková výjimka se v těchto případech bude vztahovat na jakoukoli výměnu informací mezi smluvními stranami, která je nezbytná pro zlepšení výroby nebo distribuce smluvního zboží nebo služeb.

Nový návrh navíc obsahuje příklady informací, jejichž výměna bude i v kontextu duální distribuce povolena. Půjde zejména o:

• Technické informace o smluvním zboží nebo službách;
• Informace o dodávkách smluvního zboží nebo služeb včetně informací o výrobě, skladových a jiných zásobách, objemech prodejů nebo množství vráceného zboží;
• Agregované informace o maloobchodních nákupech smluvního zboží nebo služeb ze strany koncových zákazníků, jejich preferencích nebo o zpětné vazbě;
• Informace o velkoobchodních cenách účtovaných dodavatelem vůči distributorovi;
• Informace o dodavatelem doporučovaných anebo maximálních cenách smluvního zboží nebo služeb pro další prodej a při splnění určitých podmínek rovněž informace o cenách, za které distributor dotčené zboží anebo služby prodává;
• Marketingové informace o smluvním zboží nebo službách včetně informací o nově zaváděných produktech, které budou distribuovány v rámci daného dodavatelsko-odběratelského vztahu, a při splnění určitých podmínek rovněž informace o souvisejících reklamních kampaních;
• Informace týkající se výkonnosti stran včetně agregovaných informací o prodejním a marketingovém úsilí ostatních distributorů nebo celkových objemech prodejů smluvního zboží ve srovnání s konkurenčními výrobky.

Bloková výjimka se však neuplatní na výměnu následujících informací:

• Informace o budoucích cenách, za které bude dodavatel anebo odběratel smluvní zboží skutečně prodávat na navazující úrovni trhu, ledaže by taková výměna informací byla nezbytná např. k uspořádání krátkodobé slevové kampaně;
• Údaje o prodejích konkrétním zákazníkům včetně detailních informací o tržbách nebo identifikačních údajích, ledaže by taková výměna informací byla nezbytná např. za účelem poskytování záručních nebo jiných poprodejních služeb;
• Informace o zboží, které distributor prodává pod vlastní privátní značkou, s výjimkou situací, kdy mu tyto produkty dodává výrobce značkového zboží.

Jak se to projeví v praxi?

Na výměnu informací se v kontextu duální distribuce bude bloková výjimka vztahovat pouze tehdy, pokud sdílené informace budou spadat do některé z „povolených“ kategorií uvedených v Pokynech k vertikálním omezením, resp. pokud bude nezbytná ke zlepšení výroby nebo distribuce smluvního zboží nebo služeb. Dalším nutným předpokladem pak samozřejmě je i splnění obecných podmínek použitelnosti VBER ve vztahu k dané dohodě.

Pokud se bloková výjimka na výměnu informací neuplatní, bude třeba jí posoudit z pohledu zákazu protisoutěžních dohod mezi konkurenty obsaženém v čl. 101 SFEU podle Pokynů k dohodám o horizontální spolupráci. Neznamená to však, že by se bloková výjimka nemohla vztahovat na ostatní aspekty daného dodavatelsko-odběratelského vztahu.

Smluvní strany mohou minimalizovat riziko, že jejich vzájemná výměna informací bude posouzena jako zakázaná horizontální dohoda. Mohou např. mezi sebou sdílet pouze agregované anebo historické informace. Rovněž mohou přijmout různá opatření, aby obchodně citlivé informace distributora byly zpřístupněny pouze těm pracovníkům dodavatele, kteří nejsou zapojeni do činnosti na navazujícím (konkurenčním) trhu, ale pouze do velkoobchodních dodávek.

Jak změny hodnotíme?

Dodatečná úprava návrhu VBER ohledně výměny informací v kontextu duální distribuce je dobrou zprávou. DLC chápe obavy Evropské komise, že duální distribuce může vést k tzv. falešným pozitivitám, tedy k výměně informací mezi konkurenty, na kterou by se i přes její pravděpodobné negativní účinky uplatnila bloková výjimka. Zavedení dodatečné, navíc velmi nízké prahové hodnoty tržního podílu však není něco, čím by taková obava měla být řešena.

Přínosem je i nově zavedený test pro posouzení výměny informací, podle kterého bude klíčovým hodnotícím parametrem skutečnost, zda je výměna informací pro fungování systému duální distribuce nezbytná. Právní jistotu dotčených podniků rovněž zvyšuje fakt, že nové Pokyny k vertikálním omezením budou obsahovat ilustrativní příklady toho, jaké informace je v rámci duální distribuce možno sdílet a jaké již nikoli.

Komise však bohužel doposud neuveřejnila upravené znění čl. 2 odst. 5 návrhu VBER, kterým by pravidla pro sdílení informací v systému duální distribuce měla být uzákoněna. Návrh Pokynů k vertikálním omezením navíc obsahuje pouze příklady informací, jejichž výměna může (ale nemusí) být v rámci duální distribuce nezbytná. Nad rámec toho však podnikům neposkytuje žádná vodítka, kterými by se mohly při své činnosti řídit.

K nežádoucím důsledkům může vést i široká definice pojmu „poskytovatel on-line zprostředkovatelských služeb“ obsažená ve VBER. Bloková výjimka se totiž kvůli tomu nemusí uplatnit na vertikální dohody, v rámci nichž dodavatel zpřístupní distributorovi na jeho vlastní žádost (např. z důvodu jeho nedostatečných finančních prostředků na provozování vlastního e-shopu) svou obchodní platformu.

Distribution Law Center

Zpravodaj DLC Countdown pro vás zajišťuje advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS.

Pokud budete potřebovat jakékoli doplňující informace anebo naši asistenci s nastavením distribučního systému, s důvěrou se obraťte na partnera Roberta Nerudu anebo na partnera Štěpána Štarhu.

Nová právní úprava obsažená ve VBER by měla vstoupit v platnost 1. června 2022.

Chcete se dozvědět více? Zůstaňte s námi…

Až do 1. června 2022 vám rádi budeme poskytovat pravidelný informační servis obsahující všechny podstatné informace týkající se změny pravidel pro uzavírání vertikálních dohod. To vše proto, abyste se společně s námi mohli dobře připravit na budoucnost. Budeme rovněž rádi, pokud navštívíte internetové stránky platformy DLC anebo její profil na sociální síti LinkedIn. Naleznete zde mnohem více informací týkajících se vertikálních dohod, a to z pohledu soutěžního i závazkového práva. Celkem 27 týmů specializovaných právníků z celé Evropy pracuje na tom, aby se platforma stala vaším oblíbeným zdrojem informací, na kterém budete hledat praktické rady pro vaše podnikání.