Zdroj: Právní rádce (leden 2021)
Autoři: Ivan Rámeš, Tereza Hrabáková
S Novým rokem skončilo přechodné období pro brexit, ve Spojeném království tak přestaly platit unijní předpisy týkající se ochranných známek EU a zastupování jejich přihlašovatelů.
Více než 40 procent hrubého domácího produktu Evropské unie souvisí s obory, kterých se týká právo duševního vlastnictví. Podle studie Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) z roku 2019 tato odvětví představují většinovou část obchodu EU se zbytkem světa, tvoří totiž až 96 procent výrobků vyvážených z unie. Ochránit tak svou značku, výrobky či služby je pro firmy stále důležitější.
Ochranné známky na území unie upravuje Nařízení o ochranné známce Evropské unie. Podle něj mají známky zaregistrované v EU právní ochranu na území všech členských států. Jenže když některý ze států ze společenství vystoupí, ochrana na jeho území zaniká. Spojené království odešlo z Evropské unie již na konci ledna 2020, po celý zbytek roku běželo ale přechodné období, a v Británii tak stále platily unijní předpisy. S koncem roku ovšem skončilo i toto přechodné období. Otázkou tedy je, jak je to nyní s ochranou nebo zastupováním přihlašovatelů ochranných známek EU v Británii.
Jasná pravidla měla určit obchodní dohoda mezi Británií a EU. Jenže jednání nebyla dlouho úspěšná a k dohodě dospěly unie se Spojeným královstvím teprve krátce před koncem roku. I proto Británie s cílem pomoci svým podnikům připravit se na brexit vypracovala právní předpisy, které vstoupily v platnost k 1. lednu 2021.
Okamžikem skončení přechodného období tak Úřad průmyslového vlastnictví pro Spojené království (UKIPO) naklonoval všechny již zapsané unijní ochranné známky do nových registrací ochranných známek Spojeného království. Nová registrace je srovnatelná s národní ochrannou známkou Spojeného království a vlastník již zapsané unijní ochranné známky nemusí prakticky nic řešit.
Nová registrace vznikne v Británii automaticky bez jakýchkoli nutných kroků a nákladů a je zcela nezávislou ochrannou známkou Spojeného království, kterou lze napadnout, postoupit, licencovat nebo obnovit nezávisle na původní ochranné známce EU. Ponechává si nicméně dále své stávající registrační číslo, před ním se ale objeví ještě UK0009, aby se dalo číslo snadno identifikovat jako britská národní ochranná známka.
Všechny vlastnosti ochranné známky EU nicméně zůstávají v nové britské ochranné známce zachovány. Pokud má EU známka například prioritu již od 1. 9. 2006, ochranná známka v Británii bude mít tuto prioritu také. Britské úřady nebudou o těchto nových registracích vydávat žádná speciální osvědčení, vlastníci ale budou mít přístup ke všem informacím on-line.
Nová registrace vznikne, i když proti známce EU probíhá řízení o neplatnosti či zrušení. Osud registrace pak v zásadě bude záležet na tom, jak unie ve finále o známce rozhodne. Pokud jste vlastník zapsaných EU známek a máte zájem o nové registrace, určitě doporučujeme zkontrolovat, zda britský úřad naklonoval vaše známky správně, a zda jsou tedy všechny údaje v pořádku.
Když si není vlastník jistý, zda novou ochrannou známku v budoucnu ve Spojeném království využije, bude pro něj lepší varianta si ji zatím ponechat a případně ji později prostě jen neobnovit.
Pokud vlastník ochranné známky EU z nějakého důvodu nestojí o vytvoření nové registrace, může využít takzvaný opt-out mechanismus. Podle informací UKIPO je pro to třeba vyplnit speciální formulář zveřejněný na webových stránkách úřadu. Pak se s novou registrací bude zacházet, jako by nikdy nevznikla. Zatím není stanovena žádná lhůta, do kdy lze tuto možnost využít.
Když si není vlastník jistý, zda novou ochrannou známku v budoucnu ve Spojeném království využije, bude pro něj lepší varianta si ji zatím ponechat a případně ji později prostě jen neobnovit. Pokud doba ochrany známky EU uplyne až po 1. 1. 2021, musí pak už ale požádat o obnovu jak EUIPO, tak patentový úřad Spojeného království a zaplatit dva správní poplatky.
Opt-out mechanismus naopak není možné použít, pokud již vlastník uplatňuje ochrannou známku EU ve Spojeném království a také v případě, že vlastník postoupil, licencoval nebo uzavřel dohodu ve vztahu k této ochranné známce EU nebo když na jejím základě zahájil soudní spor ve Spojeném království.
Odlišný postup bude ale u přihlášek ochranných známek, které unie do konce přechodného období nezapsala. Pak bude nutné podat novou přihlášku ochranné známky Spojeného království odvozenou od přihlášky ochranné známky EU, a to ve lhůtě do devíti měsíců od 1. ledna 2021.
Nová přihláška musí být samozřejmě totožná s původní přihláškou ochranné známky EU, jak co do seznamu výrobků a služeb, tak co do znění nebo vzhledu. Bude pak podléhat obvyklému registračnímu procesu ve Spojeném království. UKIPO potvrdil, že bude účtovat poplatky 170 liber za jednu třídu zboží/služeb a 50 liber za každou další třídu.
Co se týče průmyslových vzorů Společenství, situace je téměř shodná s ochrannou známkou EU. UKIPO a vláda Spojeného království potvrdily, že zajistí u stávajících registrací rovnocennou registraci na svém území, a to opět s minimální administrativní zátěží a bez dalších nákladů. Stejně tak bude moci vlastník využít opt-out mechanismus.
U průmyslových vzorů Společenství, které jsou v době ukončení přechodného období v řízení nebo které jsou zapsány, ale dosud nebyly zveřejněny, poskytne britská vláda žadatelům možnost požádat o stejnou ochranu v období devíti měsíců po skončení přechodného období, a to se zachováním data podání a priority.
Důležité je také zmínit, že od ukončení přechodného období již zástupci ze Spojeného království nemohou zastupovat vlastníky před EUIPO, a to ani v podávání nových přihlášek, ani v zahajování nových sporných řízení. V praxi to některé britské advokátní a patentové kanceláře vyřešily tak, že mají další pobočku v Irsku, případně jiném státě EU.
UKIPO už loni na podzim potvrdil, že majitelé práv duševního vlastnictví od 1. ledna 2021 budou také povinni uvést adresu ve Spojeném království ve věcech, které se týkají například národních přihlášek ochranných známek podaných po konci přechodného období, námitek a dalších sporných řízení. V praxi to znamená, že buď bude třeba mít lokálního zástupce, nebo sídlo či pobočku ve Spojeném království.
Otázkou pak také je, zda se požadavek adresy ve Spojeném království vztahuje i na nové registrace. V souladu s čl. 55 odst. 2 Dohody o vystoupení se do tří let od skončení přechodného období nepožaduje, aby držitelé nových registrací známek měli korespondenční adresu ve Spojeném království. Je však velmi pravděpodobné, že jakmile toto tříleté období vyprší, bude i pro nové registrace platit stejný požadavek pro doručovací adresu na území Spojeného království.
Jelikož lokální kanceláře ve Spojeném království nabízejí převzetí ochranných známek a průmyslových vzorů v tuto chvíli většinou zadarmo, doporučujeme vlastníkům nových registrací aktuální situaci využít a vybrat si svého lokálního zástupce.
Největší česko-slovenská advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS s novým rokem povyšuje celkem 14 advokátů. Ondřej Majer a Jan Šturm se s účinností od 1. 1. 2021 stávají společníky kanceláře neboli ekvity partnery. Z pozice counsel se na pozici partnera kanceláře posouvá Josef Adam. Interní kariérní postup na dalších třech seniorních úrovních zaznamenává rovněž dalších 11 advokátů.
„Kancelář letos slaví 20. výročí, od svého vzniku přitom zaznamenává nepřetržitý růst, a to nejen obratově, kvalitou a rozsahem služeb, ale také personálně. Právě v této obtížné době se opět potvrdilo, že základem tohoto mimořádného úspěchu je enormní pracovní nasazení, schopnost přizpůsobit se, ale také týmová spolupráce a loajalita našich kolegů. V naší kanceláři přitom platí, že s růstem firmy jde ruku v ruce i jejich kariérní růst. Naplňujeme tak naši dlouhodobou strategii vytvářet ty nejlepší podmínky pro rychlý profesní posun na všech úrovních seniority,“ říká řídící partner Jaroslav Havel.
Ondřej Majer (42 let) se specializuje na obchodní a smluvní právo, právo obchodních společností, fúze a akvizice, právo nemovitostí, soudní spory a insolvenční právo, a to v České republice i na Slovensku. Na pozici ekvity partnera bude odpovědný spolu s řídícím partnerem kanceláře Jaroslavem Havlem a dalšími partnery za rozvoj kanceláře v Bratislavě, na jejímž řízení se Ondřej podílí už od roku 2017. Díky svým profesním zkušenostem a dlouholeté práci s francouzskou klientelou také ve spolupráci s partnerem Václavem Audesem povede tým poskytující špičkové komplexní právní služby francouzsky mluvící klientele. Soustředit se bude také na růst specializovaného právního týmu pro oblast hotelnictví, turismu, zábavního průmyslu a pohostinství. Ondřej přišel do HAVEL & PARTNERS v roce 2016, předtím pracoval téměř 15 let v advokátní kanceláři PETERKA & PARTNERS.
Jan Šturm (39 let) má 17 let praxe ve vrcholné advokacii, a to především v oblasti řešení komplikovaných a komplexních sporů před civilními soudy a v arbitrážním řízení. Podílel se na úspěšném řešení sporů pro nejvýznamnější české a nadnárodní společnosti v souhrnné hodnotě několika desítek miliard korun. Působí rovněž jako rozhodce v ČR i u zahraničních arbitrážních soudů ve Vídni a v Londýně. Na pozici společníka kanceláře bude spolu s řídícím partnerem Jaroslavem Havlem a s partnery Markem Vojáčkem a Dušanem Sedláčkem odpovědný za rozvoj specializované skupiny pro řešení komplexních sporů. Nadále se bude věnovat a rozvíjet poskytování těchto služeb zejména pro banky a jiné finanční instituce a v oblasti sporů spojených s právem technologií, hospodářské a nekalé soutěže, duševního vlastnictví, nových médií, zdravotnictví a farmacie. Před příchodem do HAVEL & PARTNERS pracoval Jan více než 10 let pro přední mezinárodní advokátní kancelář Weil.
Josef Adam (40 let) se po necelých dvou letech na pozici counsel přesouvá na manažerskou pozici partnera. Jako manažer má již mnohaleté zkušenosti; před příchodem do kanceláře v roce 2019 působil 9 let jako člen představenstva ve společnostech Český Aeroholding a České aerolinie, kde kromě právního oddělení vedl též oddělení finanční, lidských zdrojů a informačních technologií. V rámci své rozsáhlé právní specializace se Josef Adam z pozice partnera bude dál věnovat především oblasti nemovitostí, fúzí a akvizic, dále podnikovým restrukturalizacím, oblasti corporate governance a compliance, pracovnímu právu a právu v oblasti lidských zdrojů.
Kancelář povyšuje i další spolupracovníky. Ondrej Čurilla se posouvá z pozice vedoucího advokáta na pozici counsel. Vedoucím advokátem se stává Adam Forst, který dosud působil jako seniorní advokát. Dalších devět kolegů pak zaznamenává kariérní posun z advokátů na úroveň senior advokátů – jsou to Tomáš Havelka, František Neuwirth, Juraj Petro, Denisa Rajdová, Ivo Skolil, Kateřina Slavíková, Miroslava Spodniaková, Pavel Zahradníček a Jakub Zámyslický.
„Všichni povýšení kolegové jsou dlouhodobě oporou jednotlivých specializovaných právních týmů. Jsem potěšen, že se nám daří vychovávat z mimořádných právnických talentů další generaci špičkových seniorních odborníků a manažerů, kteří dlouhodobě poskytují nadstandardní kvalitu služeb, na kterou jsou naši klienti zvyklí, a kteří podporují špičkovou úrovní své práce značku a důvěryhodnost naší kanceláře,“ dodává Jaroslav Havel.
Zdroj: Forbes (31. 12. 2020)
Už za pár dní nás čeká největší změna legislativy obchodních společností od doby zrušení obchodního zákoníku. Novela, která má firmám ulevit od zbytečné administrativy, začne platit 1. ledna 2021. Obchodní korporace i družstva pak mají přesně rok na úpravu svých zakládacích dokumentů a společenských smluv tak, aby nové úpravě odpovídaly.
Novela se dotkne všech společností ale i podnikatelů, kteří o založení firmy v příštím roce teprve uvažují. Sepsali jsme proto to nejdůležitější, co byste o nové úpravě měli vědět.
Zákon o obchodních korporacích v roce 2014 výrazně snížil finanční náročnost založení společnosti s ručením omezeným. Minimální výši základního kapitálu tehdy snížil z původních 200 tisíc korun na jedinou korunu od každého ze zakladatelů.
Až dosud museli společníci akciových společností i zmíněných eseróček splácet peněžitý vklad do základního kapitálu na speciálně zřízený účet. A to i v případě vkladu ve výši jedné koruny. Docházelo tak k situacím, kdy vedení účtu a nutné potvrzení banky o splacení vkladu, které samo o sobě stojí 100 korun, svými náklady převyšovalo samotný základní kapitál společnosti.
Ze zkušenosti právníků přitom kapitál začínajících startupů v řádu tisíců není ničím neobvyklým. „Jde o poměrně běžnou praxi. Často se setkáváme se základním kapitálem kolem deseti tisíc korun, což považujeme za rozumné. Někteří zakladatelé ale volí základní kapitál i v jednotkách korun českých,“ říká Ondřej Florián, partner advokátní kanceláře Havel & Partners, který se specializuje na korporátní právo.
Nově však budou mít právnické osoby se základním kapitálem do dvaceti tisíc korun od ledna 2021 výjimku. Bude totiž možné splatit vklad i jiným způsobem než na speciální účet, a to například přímo notáři, který bude správcem vkladů.
Od nového roku dojde taky ke změně monistického systému akciových společností. Ty dnes totiž musí kromě valné hromady zřizovat jak statutárního ředitele, tak správní radu v čele s předsedou. Onen monismus vedení společnosti aby pohledal. V praxi tak docházelo ke konfliktu pravomocí, kompetence správní rady a statutárního ředitele si společnosti musely samy výslovně vymezovat ve stanovách či vnitřních předpisech.
Novela zákona tento přístup mění: funkci statutárního ředitele i předsedy správní rady ruší, obchodní vedení bude svěřeno správní radě, která se nově stane statutárním orgánem s pravomocí, která dřív náležela právě statutárnímu řediteli. Do čela akciovek s monistickou strukturou se tak nově mohou postavit právnické osoby, kterým byla funkce statutárního ředitele zapovězena, ač členy správní rady být mohly a pořád mohou.
Jednou z dalších změn je i možnost zrušení korporace v případě, že nezveřejňuje své účetní závěrky. Ze zákona mají totiž všechny společnosti, ať už v daném období vykonávají či nevykonávají svoji činnost, povinnost do šesti měsíců od skončení svého účetního období zveřejnit účetní závěrku. Zatím soudy takové prohřešky řešily pokutou až do výše 100 tisíc, nově je sankce za nedodržení předpisů závažnější.
Pokud společnost svoji povinnost nesplní a nepředloží účetní závěrku za dvě po sobě následující období, soud ji po uplynutí dodatečné lhůty, může zrušit.
„Během posledních několik let rejstříkové soudy výrazně zvýšily svoji aktivitu při kontrole uložení účetních závěrek ve sbírkách listin. Dle našich informací k tomu využívají i speciální software, který umožňuje detekovat společnosti, které svoje aktuální účetní závěrky neukládají. Drtivá většina společností však po výzvě soudu své účetní závěrky skutečně založí, a tak k uložení zmíněné pokuty nedochází často,“ zmiňuje Florián.
Nová úprava cílí především na takzvané mrtvé společnosti, tedy společnosti, které reálně nefungují a často slouží jen jako prostředek k daňovým podvodům. Některé firmy však své účetní závěrky nezveřejňují ze strachu z konkurence.
Autoři: Václav Audes, Lukáš Syrový
Za posledních deset let si stále více lidí pořizuje nemovitosti za účelem investice. Reality jsou totiž dobrou možností, jak uchránit svůj majetek před jeho znehodnocením inflací. To sice platí i nyní, v době ekonomické krize způsobené pandemií koronaviru, ovšem je třeba dobře uvážit, do jaké nemovitosti peníze uložit. Odborníci z týmu specializovaného na nemovitostní trh přibližují, které reality zůstávají i nadále vhodnou investiční příležitostí, jak dlouhodobě ochránit svůj majetek.
Zajímavé výnosy lze očekávat nejen v rezidenčních nemovitostech, ale také v realitách v oblasti logistiky či investicích do realitních fondů.
Zájem o reality určené k bydlení potvrzuje objem poskytovaných úvěrů. Trh hypoték atakuje historické rekordy. V září 2020 poskytly banky hypotéky za více než 22 miliard korun, což je o 7 miliard víc ve srovnání s rokem 2019. A roste i počet sjednaných hypoték – v září jich bylo o tisícovku víc než předchozí měsíc. Celkem si Češi letos za prvních 9 měsíců nasmlouvali úvěry na bydlení za 172 mld. korun. Což je za stejné období víc než v rekordních letech 2016 a 2017, kdy objem prodaných hypoték nakonec dosáhl 226 mld. korun.
Češi se tedy nebojí investovat do bydlení ani v nejisté době. Příčinou je i to, že hypotéky neustále zlevňují, úroky se pohybují kolem 2 procent. A motivací k investici do bydlení může být i fakt, že Česká národní banka zmírnila pravidla pro poskytování úvěrů a prošlo i zrušení daně z nabytí nemovitostí.
I přes první i druhou vlnu koronavirové krize je tedy poptávka po kvalitním rezidenčním bydlení v České republice zatím stabilní. Platí to zejména pro oblast Prahy, kde poptávka stále převyšuje nabídku. Na podzim roku 2020 se průměrná cena za m2 stále drží nad 100 000 korun, což je v porovnání s loňskem o 9 procent víc. Očekáváme navíc, že ceny rezidenčních nemovitostí v Praze budou i nadále stoupat.
Mimo Prahu pak sice nerostou ceny tak rychle, i tak ale realitní bublina ani v důsledku pandemie nepraskla a ceny jsou především u kvalitních nemovitostí stabilní. Byty tak mohou být pro privátní i korporátní investory ideální příležitostí, jak uložit svůj majetek, a zajistit si tak stabilní výnos bez ohledu na aktuální nepříznivou ekonomickou situaci.
Koronavirus naopak výrazně zamával s trhem nájemního bydlení. Nejvíce klesly ceny nájmů v Praze, kde to bylo až o pětinu. Na trhu se objevily tisíce volných bytů, které doteď majitelé nabízeli ke krátkodobým pronájmům prostřednictvím Airbnb, a to samozřejmě celkově srazilo ceny nájemného dolů.
Domníváme se ovšem, že jde jen o dočasný projev. Vhledem k tomu, že na vlastnické bydlení v důsledku krize nedosáhne stále více lidí, dá se v následujících měsících očekávat zvýšený zájem o pronájmy ve střední cenové relaci cca 25 000 korun za měsíc. Na to ostatně zareagovaly již některé velké developerské společnosti, které připravují rezidenční projekty právě pro dlouhodobé nájemní bydlení.
Logistický segment v České republice v posledních letech výrazně roste. A výjimkou není ani letošní rok. V důsledku pandemie firmy narychlo rušily kamenné obchody a přesouvaly se do online prostředí. Segment e-commerce například v březnu vzrostl o 40 procent, s druhou vlnou pandemie lze přitom očekávat podobný vývoj. Obraty českých e-shopů by dokonce podle odhadů měly překonat letos hranici 200 miliard korun. S tím samozřejmě souvisí i zájem těchto rostoucích firem o celé logistické parky.
V důsledku pandemického šoku jsou proto logistické budovy a průmyslové areály pro investory výjimečně zajímavé. V HAVEL & PARTNERS klientům proto radíme, kam aktiva nasměrovat, a to i v rámci specializovaných investičních realitních fondů, které jsou u investorů stále oblíbenější.
Nemovitostní fondy nebo realitní investiční fondy totiž nabízejí nejen investiční příležitosti v řádech milionů, dnes už je ale také možnost investovat do nemovitostí v řádech tisíců či dokonce stokorun. Je ale třeba si ověřit, do jakého druhu nemovitostí fond investuje – zda jde o rezidenční trh nebo třeba trh s kancelářskými prostory – podle toho se totiž liší případné investiční výnosy a případná rizika.
V posledních letech také k tradičním realitním fondům přibývají i realitní investiční start-upy. Ty cílí především na mladé investory. Na trhu jsou například firmy, které umožňují drobným investorům podílet se na půjčkách developerům na výstavbu nemovitostí (takzvaný crowdfunding) nebo společnosti, které za vložené peníze vykupují byty a odměnou pro investora je pak podíl na výnosu z jejich pronájmu.
Obezřetnost u investic do nemovitostí v současnosti doporučujeme u trhu kancelářských prostor, ten totiž čekají v souvislosti se současnou situací dílčí změny. Řada investorů proto teď vyčkává. Míra neobsazenosti kancelářských prostor se již několik let pohybuje kolem 5 % a po pandemii lze očekávat spíše její zvyšování. Celá řada společností velmi pragmaticky přistoupila k úvahám o zmenšení pronajímaných kancelářských prostor, případně k podnájmu jejich částí, pro které nebudou mít výhledově plné využití.
Účastníme se proto nyní náročných jednání, která se týkají vyjednávání nových podmínek nájemních smluv pro stávající prostory. Tzv. renegociace se týkají jak pronajímané plochy, tak i cen. I přes očekávané změny se nicméně domníváme, že výstavba kancelářských budov bude pokračovat v obdobném tempu jako dosud.
Oblast maloobchodu koronavirová vlna také zasáhla významně. Přesun zákazníků z kamenných prodejen do virtuálních e-shopů nabral výraznou dynamiku a tento trend může s případným pokračováním tzv. druhé vlny koronaviru nadále posilovat. V tomto kontextu se dá očekávat, že nové obchodní plochy nebudou přibývat výrazným tempem, bude spíše docházet ke konsolidaci a případným prodejům některých obchodních komplexů. Klíčovým faktorem bude spokojenost zákazníků se značkami a prodejnami, které obchodní centra dokážou nabídnout, a kvalitním propojením nabízených obchodů a služeb.
Přejeme Vám poklidné prožití vánočních svátků, hodně štěstí a především pevné zdraví v roce 2021, ve kterém naše kancelář díky Vaší přízni oslaví 20 úspěšných let od svého založení.
Autoři: Adéla Havlová, Josef Hlavička
V těchto dnech bude zveřejněna ve Sbírce zákonů nepřímá novela zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek („ZZVZ“), provedená v rámci zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností (tzv. „odpadový balíček“). Tato překvapivá novela ZZVZ s účinností již od 1. ledna 2021 zařazuje mezi základní zásady zadávání veřejných zakázek dle § 6 ZZVZ princip sociálně a environmentálně odpovědného zadávání a inovací.
Do § 6 ZZVZ přibyl nový odstavec 4, který stanoví: „Zadavatel je při postupu podle tohoto zákona, a to při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele, povinen za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné, dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací ve smyslu tohoto zákona. Svůj postup je zadavatel povinen řádně odůvodnit.“
Zároveň zavádí definice pojmů v § 28 ZZVZ. Souhrnně se tento přístup běžně označuje jako odpovědné veřejné zadávání – OVZ a jako významný prvek veřejných zakázek jej zakotvují též zadávací směrnice EU 2014/24 (veřejní zadavatelé) a 2014/25 (sektorové zakázky).
Nově zaváděná zásada ZZVZ vzbudila velkou pozornost napříč veřejným sektorem zejména proto, že vzešla z poslanecké iniciativy, a tím bez širšího připomínkového procesu, a zavádí se bez (výslovných) přechodných ustanovení.
Tak jako všechny zásady platí i pro veřejné zakázky malého rozsahu, oproti ostatním však vyžaduje odůvodnění, jehož formu a rozsah ale nestanoví výslovně – to novela přenechává výkladové a rozhodovací praxi.
Zadavatelé by tak od 1. 1. 2021 ve svých zadávacích postupech – při přípravě zadávacích podmínek nově zahajovaných zadávacích řízení, ale i při posuzování způsobilosti a mimořádně nízkých cen již zahájených zakázek – měli zvažovat tuto novou zásadu a svůj postup odůvodnit v dokumentaci veřejné zakázky, přinejmenším v interních podkladech. Zároveň věříme, že by tato zásada měla být vždy uplatňována v kontextu ostatních zásad – včetně 3E a přiměřenosti.
Dotčená ministerstva v reakci na novelu chystají podpůrné informace a podklady pro zadavatele. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) již od roku 2014 téma intenzivně rozvíjí a zadavatelům nabízí celou řadu praktických metodik a školení v rámci Institutu OVZ i účast v Platformě odpovědného veřejného zadávání. Doporučujeme navštívit k tomuto tématu stránky institut.sovz.cz.
V reakci na novelu na svých stránkách zveřejnilo pomůcku pro zadavatele tzv. „Checklist“, díky kterému si zadavatelé mohou projít průřezově témata OVZ v praktických otázkách. Naleznete jej viz zde. K aplikaci nové zásady v praxi a k Checklistu vydalo MPSV publikaci Odpovědné veřejné zadávání v kostce, příručku odpovědného veřejného zadávání k novele ZZVZ od 1. 1. 2021 (zde) a provedlo dne 15.12.2020 seminář, jehož právní část zajistila Adéla Havlová, partnerka naší kanceláře. Záznam semináře je dostupný zde (po jednoduché registraci).
K bližšímu výkladu nové zásady z právního pohledu probíhá nyní diskuse v rámci Expertní skupiny Ministerstva pro místní rozvoj, které se účastní Adéla Havlová jako zástupce Asociace pro rozvoj infrastruktury a v součinnosti s Asociací pro veřejné zakázky, vedle dalších ministerstev a zástupců ÚOHS. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) má záměr vydat stanovisko co nejdříve na přelomu roku a publikovat jej na stránkách portal-vz.cz/uvod. Stěžejní bude výklad formulace „… za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné“ a možný střet s ostatními zásadami, jakož i význam a forma odůvodnění.
Podrobně sledujeme a pro úplnost zde krátce uvádíme také další legislativní změny, které nás dle všeho čekají v příštím roce a které se dotýkají veřejného zadávání.
Návrh vládní, tzv. „velké“ novely zákona ZZVZ, tak jak ho letos na podzim projednala Legislativní rada po řádném připomínkovém řízení a podrobné diskusi v Expertní skupině MMR, dne 16. 11. 2020 schválila Vláda a Poslanecká sněmovna jej projedná na jaře 2021.
Jedná se o souhrnnou novelu ZZVZ po více než třech letech od účinnosti zákona. Ačkoli byla hlavním impulsem k přípravě návrhu novely výtka Evropské komise k písemnosti a průběžným nákupům, postupně se k novele přidala řada dalších témat s cílem snížit administrativní zátěž na straně zadavatelů i dodavatelů, odstranit nepřiměřenou přísnost některých pravidel, vyjasnit výklad některých institutů a napravit drobné legislativně technické nedostatky. Účinnost novely je navrhována k 1. 7. 2021.
MMR ve spolupráci s Ministerstvem dopravy též předložilo návrh zákona o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících (zákon o podpoře nízkoemisních vozidel) s cílem řádně transponovat směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1161 ze dne 20. června 2019, kterou se mění směrnice 2009/33/ES o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel.
Zákon stanoví zadavatelům závazek na dosažení minimálních podílů nízkoemisních vozidel a vozidel s nulovými emisemi při zadávání veřejných zakázek, jejichž předmětem je nákup, leasing nebo pronájem definovaných vozidel i dopravní a přepravní služby uvedené v příloze ZZVZ v nadlimitních zakázkách (vyjma koncese, ovšem včetně dopravní obslužnosti).
Například v nejobvyklejší kategorii osobních vozidel (M1, M2 a N1) tento podíl bude činit 29,7 % a zadavatelé by jej měli dosáhnout do 31. 12. 2025, v kategorii silničních nákladních vozidel (N2 a N3) by pak tento podíl měl činit 9 % k 31. 12. 2025 a následně 11 % do 31. 12. 2030. Dohled nad dodržováním této povinnosti by měl vykonávat ÚOHS. Navrhovaná účinnost zákona je 2. 8. 2021.
MMR v blízké době též plánuje vydat stanovisko k aplikaci nařízení vlády č. 173/2016 Sb., o stanovení závazných zadávacích podmínek pro veřejné zakázky na pořízení silničních vozidel, a to ke způsobu vymezení spotřeby vozidel a jejímu dokládání (uplatnění nové metodiky WLTP oproti NEDC).
Ministerstvo spravedlnosti předložilo návrh zákona o ochraně oznamovatelů jako návrh transpozičního předpisu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie.
Cílem nové právní úpravy by mělo být zajištění ochrany osob vykonávající práci jak ve veřejném, ale i soukromém sektoru, ochrana potenciálních oznamovatelů protiprávního jednání, ale také obecná prevence protiprávního jednání. Povinnost zavést tzv. vnitřní oznamovací systém by pak měl být povinný mj. pro veřejné zadavatele dle ZZVZ, s výjimkou obcí s méně než 10 000 obyvateli (mimo obce s rozšířenou působností) a veřejných zadavatelů s méně než 50 zaměstnanci. Navrhovaná účinnost je k 17. 12. 2021.
Vláda již v loňském roce předložila návrh zákona o lobbování. Ten definuje lobbování, lobbisty, i lobbované a zavádí tzv. registr transparentnosti. Účinnost byla plánována k 1. 1. 2021, projednávání tisku bylo navrženo na pořad 75. schůze Poslanecké sněmovny, tj. od 10. 12. 2020.
Senát projednává vládní návrh zákona o evidenci skutečných majitelů, který nadále bude jednotně a komplexně upravovat vedení evidence skutečných majitelů, přístup veřejnosti do evidence, opatření k ověřování pravdivosti údajů a sankce za nedodržení zákona (pokuty dle pozměňovacího návrhu Poslanecké sněmovny byly zvýšeny na 500 000 Kč).
Vedle toho byla dne 10. 12. 2020 do Sbírky zákonů odeslána novela zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti (tzv. AML zákon), která se dotkne také mj. zákona o zadávání veřejných zakázek a zákona o rozpočtových pravidlech. Nově tak bude zakotvena podmínka splnění povinnosti v evidenci skutečných majitelů pro získávání veřejných zakázek a dotací. AML zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení s výjimkou některých ustanovení.
Věříme, že tento přehled novinek je pro Vás užitečný a že Vám umožní se na nový rok 2021 dobře připravit.
Autoři: František Korbel, Josef Hlavička, Jiří Buryan, Jan Fikar
Nový rok 2021 s sebou mimo jiné přinese i změny ve stavebním právu. Zákon č. 403/2020 Sb. s účinností od 1. ledna 2021 novelizuje problematické instituty stavebního práva a přináší řadu koncepčních novinek, které jsme čekali až od budoucí rekodifikace. Primárně je novela zaměřená na realizace stavebních záměrů klíčové infrastruktury podle zákona č. 416/2009 Sb. Tomu dává i nový zkrácený název – liniový zákon. Obsahuje však i podstatné změny stavebního zákona, a zasahuje i do obecné úpravy ve správním řádu.
Hlavním cílem nové úpravy je umožnit rychlejší a efektivnější přípravu stavebních záměrů. Proto doznává změn úprava závazných stanovisek ve správním řádu a do § 149 se zavádí výslovné lhůty pro jejich vydání. Nově budou muset úřady vydávat závazná stanoviska bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů od podání žádosti. Lhůtu lze před jejím uplynutím ve složitých případech prodloužit, nejvíce však o dalších 30 dní.
Pokud v řízení podle stavebního zákona nevydají dotčené orgány závazné stanovisko v zákonné lhůtě, vznikne automaticky fikce souhlasného závazného stanoviska. To by mělo úřady motivovat k plnění lhůt.
Je ovšem třeba upozornit, že souhlasné stanovisko vydané fikcí bude moci nadřízený orgán zrušit, pokud nebyly pro jeho vydání splněny zákonné podmínky, a to až ve lhůtě do 6 měsíců od právní moci rozhodnutí, které bylo závazným stanoviskem podmíněno.
Ačkoliv má tato úprava přispět ke zrychlení přípravné fáze stavebních záměrů, povede dle našeho názoru s ohledem na možnost zrušení fiktivního souhlasu i k právní nejistotě stavebníka. Doporučujeme proto i nadále si obstarávat řádně vydaná závazná stanoviska a nespoléhat na tuto fikci. Fikce se neuplatní u některých závazných stanovisek zejména na úseku ochrany přírody a krajiny (např. u závazného stanoviska k posouzení vlivů záměru na životní prostředí).
Stavební zákon dále dozná výrazného zlepšení v oblasti územního plánování. Novela doplňuje velmi potřebný závazný nástroj územního plánování, který bude v potřebné podrobnosti řešit záměry náležející do kompetence státu a umožní rozhodování o klíčových záměrech v území i bez potřeby jejich schválení v navazujících územně plánovacích dokumentacích krajů a obcí. Jedná se o celostátní územní rozvojový plán, který bude provázán s politikou územního rozvoje.
Územní rozvojový plán bude vydávat Ministerstvo pro místní rozvoj ve formě opatření obecné povahy a bude závazný pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a nově i pro rozhodování v území.
V praxi územní rozvojový plán vymezí plochy a koridory zejména dopravní a technické infrastruktury mezinárodního nebo republikového významu nebo takové, které přesahují území jednoho kraje. Navazující zásady územního rozvoje krajů a územní plány obcí budou muset respektovat plochy a koridory vymezené v územním rozvojovém plánu.
Územní rozvojový plán bude možné použít – na rozdíl od stávající politiky územního rozvoje – pro přímé povolování záměrů v území, a efektivněji tak prosazovat zejména liniové i další podstatné záměry celostátního významu. To by mělo zásadní způsobem zrychlit povolování těchto rozsáhlých staveb, které již nebude možné blokovat neochotou či neschopností krajů a obcí zanést je do svých navazujících územně plánovacích dokumentací. Měla by se tím snížit též administrativní a finanční náročnost jejich přípravy.
Z dílčích úprav liniového zákona lze vyzdvihnout možnost oprávněného investora spojit s žádostí o vydání rozhodnutí podle stavebního zákona pro stavbu vypočtené dopravní infrastruktury (stavby dálnic nebo silnic I. třídy, stavby dráhy celostátní nebo stavby s nimi související) i žádost o vydání mezitímního rozhodnutí ve vyvlastňovacím řízení, kterým dojde k vyvlastnění či omezení práv potřebných pro uskutečnění povolovaného záměru.
Rozhodnutí stavebního úřadu tak bude obsahovat minimálně dva výroky, kdy jedním výrokem stavební úřad stavbu umístí či povolí a druhým výrokem vyvlastní či omezí nezbytná práva pro uskutečnění záměru.
Pro výrok mezitímního rozhodnutí se uplatní obdobně stávající úprava liniového zákona. Proti mezitímnímu rozhodnutí se nepůjde odvolat; o žalobě proti mezitímnímu rozhodnutí rozhodne soud ve lhůtě 60 dnů. Oprávněný investor tak nemusí vést řízení podle stavebního zákona a vyvlastňovacího zákona separátně. Povede je v jednom společném řízení u jednoho úřadu s jedním rozhodnutím.
Změny stavebního práva od 1. 1. 2021 lze vnímat pozitivně, jakkoli není jisté, nakolik se podaří experiment s fikcemi závazných stanovisek. Problémy se závaznými stanovisky podle našeho názoru nezmizí, dokud je koncepčně nepřekoná a nezruší až nový stavební zákon. Začne-li v praxi po 1. lednu docházet k fikcím a jejich následnému rušení, může to být nejen zrychlení, ale také další rána pro právní jistotu všech aktérů povolovacího procesu, na kterou potenciálně nejvíce doplatí stavebník. Naopak pozitivně lze vnímat nový územní rozvojový plán, s níž by se jinak počítalo až v novém stavebním zákoně, i možnost sloučení povolovacího a vyvlastňovacího řízení.
Doufejme, že tyto změny povolování stavebních záměrů přispějí k ekonomickému růstu České republiky a podpoře stavebnictví. Ještě podstatnější pozitivní změny se pak čekají od nového stavebního zákona, který byl v listopadu schválen v 1. čtení Poslaneckou sněmovnou (tisk 1008). Do jeho přijetí je však nutné ocenit každou dílčí změnu směřující ke zlepšení současné úpravy stavebního práva.
Dopadům novely i návrhu nového stavebního zákona se budeme věnovat podrobněji na semináři AKADEMIE HAVEL & PARTNERS 5. února 2021, na který Vás srdečně zveme.
Autor: Robert Neruda
Jak by měl vypadat ideální právní řád? Měl by to být soubor právních norem a zásad, který je logický, srozumitelný a proporcionální. Právo reagující na skutečné problémy společnosti a nevytvářející nové. Jen takové právo může všeobecně přijmout nejširší společnost, jen takové právo funguje. A odpovídá tomu realita?
Lidé budou zákony spontánně dodržovat, pokud jim porozumí a ztotožní se s nimi. Co neznám a čemu nerozumím, nemohu vědomě dodržovat.
Současné české právo má příliš pravidel, která spolu neladí a ve kterých je složité se vyznat. Problémem jsou přebujelá regulace a malá snaha vysvětlovat, proč je konkrétní zákon nutný. Norem je prostě příliš mnoho a nikdo nemá přehled, co platí.
Příčinou tohoto stavu je nejen nutnost právně upravit životní situace a jednání, které dosud neexistovaly – jako třeba provoz autonomních vozidel, ale také upřednostňování kazuistiky (snahy o regulaci každého konkrétního případu) před obecnou právní úpravou. Z obavy ponechat naplnění obecného pravidla až na tom, jak budou rozhodovat soudy, se normotvůrce snaží myslet na všechny situace, které mohou přicházet v úvahu, a tyto „zregulovat“.
Samozřejmě se vždy na něco zapomene, některá situace se nedostatečně nebo nesprávně popíše, což zase vede k potřebě další novelizace. Novelizace stíhá novelizaci, nový zákon je často změněn dřív, než vstoupí v účinnost. Vyznat se v tom, které znění platí, je téměř nemožné. Tím je bludný kruh českého nepřehledného zákonodárství uzavřen.
Vzniká spousta regulace, a to bez vysvětlení, proč je potřeba, k čemu bude sloužit a zda neexistuje méně zatěžující (nelegislativní) cesta k dosažení příslušného cíle. Vysvětlovat potřebu nové právní úpravy by měli nejen tvůrci zákona, ale i úřady, které mají aplikaci norem na starosti. Stát a jeho orgány by se měly snažit přeložit složitou legislativu do jednoduššího jazyka, vysvětlit principy na konkrétních životních situacích, vydávat příručky, používat infografiku. Prostě dělat vše proto, aby lidé právu rozuměli.
Lidé a korporace budou jakoukoli regulaci spontánně dodržovat zejména tehdy, pokud jí porozumí a ztotožní se s ní. Čím víc je regulace, čím více je právní úprava kazuistická, tím nižší je pravděpodobnost, že se jednotlivci s normami seznámí a vezmou je za své. Pokud mají advokáti a soudci problém zorientovat se v moři legislativy, není realistické toto očekávat od občanů a obchodních společností. To, co neznám a čemu nerozumím, nemohu vědomě dodržovat.
Regulace je mnoho, je složitá, rozporná a někdy se příčí selskému rozumu. Přesto je spousta jednotlivců a společností, které své právní povinnosti a omezení chtějí dodržovat. Stát by měl takovou snahu ocenit i tehdy, když se to nepovede. To se ale bohužel neděje. Příklad? Mnoho klientů investuje do zajištění tzv. právního compliance velké prostředky. A ačkoli trestní právo pamatuje na situace, kdy společnost učiní vše pro dodržení povinnosti, jako na polehčující okolnost nebo dokonce okolnost zajišťující beztrestnost, v praxi jsou podmínky nastaveny tak přísně, že to jejich praktické uplatnění v podstatě vylučuje. Podobná situace panuje v soutěžním právu. To považuji za nevyužitou příležitost ke zvýšení obecné míry dodržování regulace.
Věřím, že na současné nedobré situaci se nemalou měrou podílí i širší právnická obec. Advokáti, akademici, právníci pracující pro zájmové a neziskové organizace a další, jejichž stav to dovoluje, by se měli zapojovat do veřejné diskuse, nabízet své zkušenosti, upozorňovat na nevhodnost regulace, požadovat vysvětlení a předkládat alternativy. Tvorbu práva a regulace je potřeba podrobit větší veřejné diskusi.
Zdroj: Ekonom (listopad 2020)
Největší nezávislá právní kancelář ve střední Evropě uzavře letošní rok s několika úspěchy. Získala prestižní ocenění, a i přes ekonomickou recesi a koronavirovou krizi její tržby oproti loňsku vzrostly o 69 milionů korun. „Na krizi jsme se začali připravovat už před dvěma lety. Být na špici nám pomáhá i naše schopnost dlouhodobě si udržet elitní skupinu právníků, kteří umí obsluhovat tu nejnáročnější klientelu,“ říká v rozhovoru JUDr. Jaroslav Havel, zakladatel kanceláře HAVEL & PARTNERS.
Letos se nám skutečně daří, ať již z hlediska hospodářských výsledků, tak i nových personálních posil či ocenění. Tento rok je zároveň pro celý svět mimořádně těžký a v kontextu toho si zisku nejprestižnějších globálních i domácích ocenění o to víc vážíme. Jsem rád, že nejen vedení naší kanceláře, ale i nezávislá odborná porota, a především klienti takto ohodnotili odbornost, loajalitu a maximální nasazení kolegů a jejich schopnosti poradit si se všemi nepříznivými okolnostmi, které s sebou pandemie přináší. Pro naše klienty je to zase potvrzení, že spolupracují s nejlepší právnickou firmou na trhu, která je lídrem nejen v době blahobytu, ale i v době krize, a dokáže jim tak s jejími následky rychle a efektivně pomoci.
Náš vztah s klienty je postavený na budování dlouhodobých vztahů a strategického partnerství. Kromě kvality služeb, rychlosti a inovativnosti klienti oceňují významný obchodní rozhled a potenciál členů týmu, ale i jejich manažerský přesah. Vedle celkového odborného zázemí a renomé kanceláře je pro klienty důležitá i naše dlouhodobá personální a finanční stabilita. Vůči klientům se snažíme uplatňovat maximálně proaktivní přístup, tedy nejen čekat, až klient přijde, ale sledovat klienta i jeho podnikání a intenzivně s ním pracovat a pomoci mu získat náskok před ostatními. Vlastně ho z právního a daňového pohledu vedeme jeho byznysem a pomáháme mu s jeho dalším rozvojem.
Z transakčního pohledu můžeme například pomoci aktivním klientům najít akviziční cíle anebo potenciální kupující pro firmy klientů. Prostřednictvím našich kontaktů se klienti mohou dostat k novým příležitostem, byznysu i lidem. Anebo jim pomáháme s financováním projektů u bank, private equity či venture kapitálovými zdroji. Nebo když má klient zásadní problém ve firmě, řeší nějaký spor, snažíme se to vyřešit smírně a opět využít naši unikátní znalost jednotlivých firem v České republice i na Slovensku a klíčových lidí v nich, anebo přímo jejich majitelů. Naše zásadní a na trhu zcela unikátní přidaná hodnota je sofistikovaná a koncentrovaná „business inteligence“ v kombinaci s osobními kontakty na špičky české a slovenské ekonomiky.
Krizi se zásadním dopadem do ekonomiky jsme očekávali již delší dobu a zhruba před dvěma lety jsme se na ni začali připravovat. O tom, že se nám to povedlo svědčí právě naše letošní úspěchy a také mnoho nových klientů, se kterými jsme v posledních měsících začali spolupracovat. Nárůst našich tržeb činil v první polovině roku přes 11 procent, a i když v souvislosti s dopady pandemie očekáváme určité zpomalení, náš pesimistický scénář počítá s růstem obratu i zisku za celý rok 2020 o cca 10 procent. Tyto úspěchy souvisí s neustálým rozvojem naší kanceláře, ojedinělým způsobem jejího řízení, neustálým zlepšováním a rozšiřováním našich služeb, budováním dlouhodobých strategických vztahů s našimi klienty a s dalšími našimi konkurenčními výhodami. Jde tedy o kontinuální proces, kdy obratově, personálně i kvalitou a rozsahem našich služeb rosteme každoročně od našeho vzniku v roce 2001. Kdybychom ale neobstáli v tomto obtížném roce a nezvládli krizi, letošní výsledky by určitě nebyly historicky nejlepší.
K nepřetržitému růstu výnosů přispívá dlouhodobě především poskytování právních služeb předním českým, slovenským i mezinárodním společnostem a českým a slovenským podnikatelům, včetně cca třetiny nejbohatších Čechů a Slováků. Klíčovými poradenskými oblastmi zůstávají fúze a akvizice, právní a daňové strukturování osobního majetku či nemovitostní projekty, dál roste také skupina zabývající se restrukturalizacemi a insolvencemi či soudními spory a arbitrážemi. K vynikajícím hospodářským výsledkům přispívá i mezinárodní renomé HAVEL & PARTNERS a související spolupráce se zahraničními právnickými firmami, které kancelář stále častěji zapojují do velkých komplexních mezinárodních projektů. Fúzí a akvizic či projektů mezinárodního obchodu v souvislosti s krizí sice mírně ubylo, nicméně naši kapacitu plně vytížilo poskytování sužeb v souvislosti s následky pandemie covid-19 a souvisejícími vládními opatřeními.
Od samého začátku pandemie jsme se museli s jejími dopady vypořádat jako celek a všichni táhnout za jeden provaz. Ještě více jsme se zaměřili na zdokonalení a inovaci interních systémů. Budujeme dlouhodobou digitální strategii, věnujeme se online marketingu a data miningu. Z dlouhodobého hlediska nám naopak díky naší připravenosti a schopnosti co možná nejlépe a nejrychleji reagovat na změny ve společnosti objem práce narostl. Získáváme v této době i řadů nových klientů, kteří k nám přecházejí jak od velkých a drahých mezinárodních firem, tak naopak i od menších lokálních advokátních kanceláří. Obecně platí, že v krizi tohoto typu, kdy se naruší výrazně i mezinárodní obchod, je logicky poptávka po službách těch nejrenomovanějších místních právnických firem a u menších společností a občanů pak po těch nejlevnějších službách.
Jsme dokonce největší nezávislou kanceláří v celé střední Evropě, a to i v porovnání se státy jako je Polsko, které má čtyřikrát více obyvatel. V následujícím období se nicméně spíše než na výrazný personální růst chceme soustředit na neustálé zlepšování kvality práce, zejména na strategické a inovativní právní a daňové poradenství. Na podzim jsme posílili náš tým především v souvislosti s insolvenční praxí a financováním, do budoucna budeme jen částečně doplňovat tým a obsazovat další seniorní pozice, včetně těch partnerských. Seniorní právníky nepotřebujeme kvůli novému byznysu ani kontaktům, obojí máme. Hledáme hlavně kvalitní advokáty a daňové poradce, kteří mají chuť s námi dlouhodobě pracovat a soustředit se na špičkový právní a daňový servis pro klienta.
Neplánujeme a nikdy jsme ani podobné ambice neměli. Jsme sice největší česko-slovenskou advokátní kanceláří, ale to neznamená, že lze úspěch jednoduše zopakovat v další zemi. Poskytování právních služeb je totiž poměrně specifická disciplína vyžadující hlubokou znalost místního prostředí. Jako společníci se navíc chceme na poskytování služeb a péči o klienta osobně na denní bázi podílet, což by taky nebylo možné. Naším cílem je tak poskytovat klientům nejkvalitnější služby v co nejširším spektru oborů na našich trzích, které dobře známe. V dalších zemích pak máme za partnery úspěšné právní kanceláře, které patří mezi špičky a které se zase skvěle vyznají u nich doma.
V oblasti fúzí a akvizic jsme již více než 10 let lídrem na trhu, a to nejen v České republice, ale i na Slovensku a v celé střední Evropě. Uplynulé období bylo pro naši kancelář v oblasti transakčního poradenství velmi úspěšné. Realizovali jsme největší počet transakcí a v soutěži Právnická firma roku v ČR jsme získali prvenství již dvakrát za sebou, v letošním roce jsme k němu přidali totéž ocenění i na Slovensku. Díky týmu více než osmi desítek našich kolegů, budování unikátního know-how, ale také lidskému a proaktivnímu přístupu jsme mohli za posledních 15 let zrealizovat více než 700 transakcí v hodnotě přesahující 700 miliard korun.
Naše kancelář dlouhodobě usiluje o poskytování právního poradenství s výbornou znalostí konkrétního sektoru a podnikání našich klientů. Stejně je tomu i v oblasti soutěžního práva, kde namísto schématických postupů hledáme s našimi klienty taková řešení, která jsou na jednu stranu bezpečná, na druhou stranu je zbytečně neomezují. Dobré soutěžní poradenství identifikuje příležitosti, podporuje podnikatelský růst, netlumí jej. Rozvoj naší soutěžní poradenské skupiny byl proto vždy spojen s velkým důrazem na ekonomický přístup k soutěžnímu právu, který nás odlišuje od konkurence, těží z něj naši klienti, a proto ho chceme i nadále rozvíjet. Nejen ekonomové, ale i všichni naši soutěžní právníci mají ekonomické základy, jejich právní argumenty jsou tak opřeny o ekonomickou realitu a principy.
Úkolem soutěžní ekonomie je dodat ekonomické argumenty a důkazy, které podpoří určité právní hodnocení. My nabízíme jako jediní na trhu kompletní balíček, klient se nemusí starat o to, zda problém, se kterým se na nás obrací, je spíše právní nebo spíše ekonomický. Soutěžnímu právu a ekonomii se v HAVEL & PARTNERS věnuje více než 20 právníků a ekonomů. Naší přidanou hodnotou je i to, že přesně víme, jak uvažují soutěžní úřady. Mezi našimi experty totiž jsou mimo jiné i lidé, kteří například působili v Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nebo na slovenském Protimonopolném úrade.
Snažíme se reagovat především na současnou nelehkou situaci a v reakci na ekonomické dopady krize jsme vytvořili unikátní tým pro financování, restrukturalizace a insolvence, který je největší odborný tým právníků zkušených v této oblasti. Financování a restrukturalizace chápeme v souvislostech a jako jednotnou komplexní disciplínu s cílem vytvořit pro klienty obchodně a rizikově nejefektivnější řešení. Jsme tak plně připraveni pomáhat klientům v nastávajícím obtížném období. Ve struktuře našeho fungování je to patrně jediná změna, i když velmi důležitá. Je to model, který má řada špičkových zahraničních kanceláří.
Být lídrem pro mě znamená respektovat svou konkurenci a zároveň se od ní inspirovat. Věnujeme proto velké úsilí sledování zahraničních trendů, analyzujeme data, provádíme syntézy a vybíráme to, co by mohlo fungovat. V rámci naší digitální strategie modernizujeme externí komunikaci s klienty a zaměřujeme se také na využití moderních technologií pro obchod a marketing. Žádná úspěšná firma na světě ale nevznikla bez enormní disciplíny a vzájemné podpory a týmové spolupráce těch nejschopnějších lidí. Právě schopnost dlouhodobě udržet elitní skupinu právníků schopnou obsluhovat tu nejnáročnější klientelu odlišuje naši kancelář, stejně jako vedoucí kanceláře v jiných zemích, od konkurence.
Letošní úspěch je sám o sobě tím nejlepším možným vstupem do příštího roku, ve kterém kancelář oslaví 20. výročí svého vzniku. V tomto slavnostním roce chceme být i nadále dynamickou, chytrou a inovativní firmou, která se nejen učí od těch nejzkušenějších a nejlepších firem na světě, ale i sama udává trendy. Chceme také nadále zlepšovat a inovovat naše služby a přinášet klientům vysokou přidanou hodnotu. Být skutečně dlouhodobým strategickým partnerem našich klientů. Budeme také dál rozvíjet daňovou praxi a více integrovat českou a slovenskou kancelář. Čeští klienti budou více mířit do zahraničí, také tento druh práce nám tedy naroste. Samozřejmě bych si přál, aby všechny kolegy práce v HAVEL & PARTNERS i nadále bavila a aby se jim vyhnuly všechny zdravotní nesnáze.
Autoři: Václav Audes, Jan Diblík, Kateřina Slavíková
Pandemie koronaviru rozvířila debaty o tom, že zdravotní péči v Česku je třeba zmodernizovat, aby mohla fungovat na dálku bez nutnosti přímého kontaktu s pacientem. Díky telemedicíně, jak se dálkovému poskytování zdravotní péče říká, by ubylo nepotřebných cest k lékaři nebo dlouhého vysedávání v čekárnách ordinací. České právní předpisy prozatím telemedicínu neznají a nedefinují. Prvním krokem pro její zakotvení v českém právu bude v určitém rozsahu novela zákona o zdravotních službách a také připravovaný zákon o elektronizaci zdravotnictví.
Díky telemedicíně by mohla být zdravotní péče v Česku (nejen během pandemie) pro pacienty mnohem dostupnější.
Základem telemedicíny jsou moderní technologie, díky kterým je možné zajistit komplexní péči o pacienta od vstupní konzultace a diagnózy přes monitoring a léčbu samotnou až po předepsání a doručení léků či elektronické vystavení neschopenky. A to vše za pomocí dálkové komunikace a přenosu dat. To může snadno zpřístupnit kvalitní a nákladově efektivní zdravotní služby pacientům bez ohledu na to, kde se fyzicky nacházejí. Díky dostupnosti služeb nebudou pacienti zanedbávat své potíže, čímž se předejde hospitalizacím v nemocnicích a nepotřebným návštěvám pohotovostí. To by ve výsledku mohlo přinést i značné úspory.
Digitalizace zdravotní péče navíc umožní sběr obrovského množství dat, která mohou odborníci analyzovat a využít v oblasti výzkumu. Modelování případů a využití umělé inteligence může pomoci včas zachytit nemoci, a zvýšit tak šance na uzdravení pacientů.
V neposlední řadě může telemedicína významně přispět ke snížení rizika nákazy koronavirem či jinými nemocemi. Ubylo by totiž zdlouhavého čekání v čekárnách před ordinacemi, nebo zbytečného obíhání lékařů, než se pacient dostane ke specialistovi, který jeho potíže skutečně vyřeší.
Český právní systém ale pojem telemedicíny prozatím nezná a nedefinuje. K tomuto oboru se tak vztahují právní předpisy z mnoha odvětví, které vznikaly v dobách dávno „před telemedicínou“, a nejsou proto příliš aktuální. Podle právních předpisů má poskytovatel zdravotních služeb odpovědnost za to, že zdravotní službu pacientovi poskytl tzv. lege artis, tedy v souladu se současnými poznatky lékařské vědy. To přitom platí, i když lékař poskytuje péči na dálku. Objevují se ale diskuse, zda tento standard naplní, když pacienta vůbec neuvidí a osobně neprohlédne.
Mezitím pak na trhu vznikají služby, které takové diskuse předbíhají a telemedicínské postupy v praxi rovnou zavádí. Nejbližší nadějí pro zakotvení telemedicíny v českém právu je nyní Ministerstvem zdravotnictví připravená novela zákona o zdravotních službách, která má umožnit poskytování konzultačních služeb nebo klinicko-farmaceutické péče na dálku.
Některé dílčí instituty telemedicíny již české právo také upravuje a některé se v praxi využívají – patří mezi ně například e-neschopenky či e-recepty. Další pokusy o elektronizaci zdravotnictví ale stále narážejí na své limity. Už teď je například na základě zákona o zdravotních službách a vyhlášky o zdravotnické dokumentaci možné, aby poskytovatel zdravotních služeb vedl dokumentaci výhradně elektronicky.
Jenže elektronické systémy často nenaplňují požadované náležitosti, a karty tak u lékařů v praxi stále zůstávají na papíře. Přístup pacienta na dálku k jeho zdravotnické dokumentaci pak současné právo podrobně také neošetřuje, a lékaři proto v praxi pacientům z elektronicky vedené dokumentace stále vystavují listinný výpis. I dálkový přístup do zdravotnické dokumentace by však měla novela zákona o zdravotních službách umožňovat a pak už bude jen na jednotlivých lékařích, jak se s technologiemi poperou.
Elektronický přístup ke zdravotnické dokumentaci má pro své občany v plánu i Evropská unie. Než ale začne fungovat, bude třeba odpovědět na otázky ohledně ověření identity pacienta a zabezpečení dokumentace i komunikace s pacientem.
Některé z výše zmiňovaných problémů by mohl do budoucna kromě zákona o zdravotních službách vyřešit také zákon o elektronizaci zdravotnictví. Ten počítá s novým identifikátorem pacienta, který by měl zcela nahradit rodná čísla. Zavádí také nové integrované datové rozhraní, které má umožnit bezpečné sdílení dat mezi všemi účastníky. Nový systém by měl zároveň propojit i ty stávající – jako například eRecepty či lékové záznamy.
Nové rozhraní mělo podle původních plánů fungovat od roku 2022. Už teď je ale jasné, že se projekt zpozdí. Příprava zákona se totiž neustále prodlužuje. Podle bývalého ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha měla o materiálu rozhodovat sněmovna do konce tohoto volebního období, tedy do podzimu 2021. Jenže s vývojem na postu ministra zdravotnictví lze očekávat, že návrh ještě dozná značných změn, a není proto jasné, kdy by mohl zákon vlastně vejít v platnost.
Důležitou otázkou, na kterou je ale také třeba při modernizaci zdravotnictví pamatovat, je pak důvěra. Pokud nebudou lékař nebo pacient novému zdravotnímu systému důvěřovat, nebudou se v něm cítit bezpečně. Zásadní proto je, aby nová zákonná úprava přesvědčila všechny strany, že telemedicína je důvěryhodná. Pro dálkové poskytování zdravotní péče je to zcela klíčový faktor.
Vývoj telemedicíny nyní už patrně nic nezastaví. Pokud je správně pojímána a vykonávána profesionálně, pak je to další z přirozených vývojových stupňů při poskytování jedné ze služeb, kterou je v tomto případě zdravotní péče. Jak jsme již naznačili, její potenciál je enormní. V kombinaci se zpracováním tzv. big data či umělou inteligencí, resp. strojovým zpracováním vybraných vstupních dat, se jedná o mocný nástroj, který má potenciál zvýšit skokově úroveň života nejen v rozvinutých zemích, ale snad ještě více v zemích rozvojových.
Domníváme se přitom, že vývoj telemedicíny je v naprostém počátku jejího skutečného potenciálu. Přáli bychom si, aby České republice ve využití tohoto potenciálu neujel vlak nejen na straně uživatelů – pacientů, ale také na straně vývoje a poskytovatelů telemedicínských služeb.
Autor: David Krch, Jaroslav Šuchman, Martina Sumerauerová
Díky vývoji IT technologií se za posledních několik let výrazně rozšířily možnosti digitalizace účetních a daňových dokladů. Ještě před několika lety pracovala s digitalizovanými doklady pouze část našich klientů, dnes již neznáme téměř nikoho, kdo by tuto možnost v nějaké formě nevyužíval, neboť digitalizace dokladů přináší mnoho výhod, včetně významné úspory nákladů na archivaci. Klienti se nás v rámci zavádění nových systémů digitalizace proto v poslední době často dotazují, zda je možné digitalizovat účetní a daňové doklady tak, aby tento postup byl v souladu s platnou legislativou.
Digitalizace běžných (listinných) účetních dokladů není v účetní a daňové legislativě upravena způsobem, který by odrážel současné technologické možnosti. Naše legislativa je v tomto směru velmi zastaralá a pro samotný postup a způsob provedení digitalizace nestanovuje jednoznačná pravidla.
Zákonná pravidla jsou uvedena zejména v zákoně o účetnictví a v zákoně o DPH. Naopak žádné zákonné požadavky nejsou specificky upraveny zákonem o daních z příjmů. Celkově lze dostupné zákonné požadavky shrnout tak, že archivace původně papírových dokladů pouze v elektronické podobě je možná při vhodném nastavení interních procesů při skenování dokladů.
Je tedy třeba zdůraznit, že prosté naskenování přijaté faktury od dodavatele bez dostatečného technologického a procesního zabezpečení není dostačující a představuje riziko, že takto archivovaný doklad správce daně neakceptuje.
Na základě naší dosavadní komunikace se správou daně na toto téma proto upozorňujeme, že ani vhodně nastavený systém interních procesů zcela nevylučuje riziko, že správce daně bude postupovat striktně formalisticky a bude požadovat duplicitně k dokladům v elektronické verzi předložit i obsahově totožné doklady v papírové (originální) podobě jako podmínku daňové uznatelnosti pro účely daně z příjmů nebo podmínku pro uplatnění nároku na odpočet DPH na vstupu.
I když jsme se v praxi našich klientů s takto ryze formalistickým přístupem správce daně dosud nesetkali, klienty upozorňujeme, že takovou situaci zcela vyloučit nelze.
Daňové doklady ve většině případů obsahují nebo mohou obsahovat osobní údaje fyzických osob, proto je třeba při jejich zpracování zohlednit také regulatorní předpisy v oblasti ochrany osobních údajů a naplnit požadavky z těchto předpisů vyplývající.
S vhodným nastavením procesů elektronické archivace dokladů, a to jak v daňově-účetní oblasti, tak v rovině ochrany osobních údajů, Vám rádi pomůžeme a poskytneme detailní informace.
Zdroj: E15 Magazín (listopad 2020)
Současná krize prověří, jak jsou firmy připravené na ekonomický pokles a jak mají chráněná privátní aktiva pořízená z výnosů podnikání. Vedle nových obchodních příležitostí však zároveň přináší také výzvy pro oblast privátní správy majetku. „Jinými slovy je optimální čas otestovat výhody lokálních family office struktur,“ říká David Neveselý z týmu zaměřeného na služby privátním klientům z největší české nezávislé advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS.
Od minulé ekonomické recese na podzim roku 2008 jsme až do vypuknutí aktuální pandemie COVID-19 zažívali dlouhé období hospodářského růstu, které dalo vzniknout úspěchům řady osobností a podnikatelů se skutečně významným majetkem. Tato expanze prospěla i rodinným podnikům, jimž se mnohdy podařilo vybudovat výjimečné obchodní či lidské příběhy. Obě skupiny se poměrně dobře a rychle naučily alespoň dílčím způsobem využívat různé modely správy majetku včetně toho privátního. Dnes už se zřídka vídá, že by se například španělské nemovitosti nakupovaly na výrobní firmu prostřednictvím společnosti z tichomořského ostrůvku nebo přímo na fyzickou osobu.
Se současnou ekonomickou krizí efektivní správa majetku znovu nabývá na významu. Pro některé obory přichází doba testování připravenosti obchodních modelů na podstatné ekonomické zpomalování. Pod tlak se dostávají i privátní aktiva pořízená z výnosů podnikání. Právě family office tak může být ideální volbou, jak v této nejisté době zajistit flexibilní a účinnou ochranu majetku. Taková správa aktiv přitom dává smysl nejen u velkých uskupení rodinných majetků, její principy lze využívat i v daleko menším měřítku.
Family office pomáhá profesionálně chránit a rozvíjet majetek, nabízí specializované daňové i právní poradenství, pomáhá se správou nemovitostí nebo s filantropickými aktivitami, a to prostřednictvím vlastní skupiny zkušených finančních expertů, nemovitostních makléřů, znalců či právních a daňových týmů. „Klíčovým předpokladem pro fungování úplně každé family office je chytře vystavěná struktura, která zajistí ochranu rodinného majetku před negativními vnějšími vlivy, případnými rodinnými spory nebo dokonce tragédiemi. Taková správa majetku by měla zajistit celistvost a efektivní ovladatelnost aktiv. Pomůže také s optimalizací nákladů či efektivní daňovou správou,“ přibližuje David Neveselý.
FAMILY OFFICE, V ČESKÉM PŘEKLADU RODINNÁ KANCELÁŘ, PŘEDSTAVUJE SPECIFICKÉ A KOMPLEXNÍ SLUŽBY ZAMĚŘENÉ NA EFEKTIVNÍ ŘÍZENÍ A STRUKTUROVANOU SPRÁVU A OCHRANU RODINNÉHO MAJETKU.
Základem dlouhodobě funkční a efektivní rodinné kanceláře je však nejen robustní struktura, zároveň ale také co největší flexibilita. Tento model je přitom již historicky prověřený. Základy family office zformovala skupina úspěšných podnikatelů a finančníků už v první polovině 19. století. Finančník a sběratel umění J. P. Morgan už tehdy založil instituci pro správu rodinného majetku „House of Morgan“. Rockefellerové pak vybudovali podobnou instituci o půlstoletí později.
Family office je ovšem dnes potřeba vnímat jako širší a výrazně komplexnější řešení, jakýsi nástroj efektivní správy, který budujeme pro naše děti. „Cílem každé podobné struktury správy majetku by měla být její dlouhodobost, bezpečnost a možnost efektivního předání majetku dalším generacím. Z naší vlastní zkušenosti je zjevné, že poptávka je v těchto případech po skutečně funkčním a kvalitním administrativně technickém servisu poskytujícím správcům nejen klidný spánek, ale i dostatek komfortu pro rozhodování ohledně správy majetku,“ potvrzuje Neveselý.
Ve světě přitom není neobvyklé, že pokud se takový (byť externí) tým odborníků osvědčí, spolupracuje pak s rodinou po desetiletí. Kromě právníků, kteří doporučí nejvhodnější strategii ochrany a správy majetku, lze tým doplnit o účetní i daňové experty. Ti dokážou eliminovat zbytečnou (dvojitou) daňovou zátěž a zdaní pouze osobní spotřebu rodiny. Tým family office by měl obsáhnout i expertní finanční služby. Odborníci prověří ekonomickou smysluplnost jednotlivých investic nebo distribuci výnosů pro další investice. Efektivní poradenství může přitom ve výsledku navýšit investiční kapitál až o 15 procent.
Specializovaný tým HAVEL & PARTNERS pro oblast služeb privátním klientům s počtem 25 seniorních právníků, daňových odborníků včetně společníků kanceláře, poskytuje jednotlivcům i rodinám komplexní poradenství při plánování a strukturování správy a dlouhodobé držby jejich osobního a podnikatelského majetku.
Experti na investice a nemovitosti pak mohou rovnou i doporučit, kam tyto prostředky vložit. „Třeba do stále oblíbenějších portfolií investičních nemovitostí, v nichž lze díky jejich relativnímu nedostatku spatřovat vhodný nástroj ochrany před znehodnocením peněz,“ navrhuje David Neveselý z HAVEL & PARTNERS. Advokátní kancelář tak v poslední době například radí, jak připojit do rodinných struktur samostatné fondy, jejichž smyslem je vybudování výnosového bytového portfolia, jež zajistí pravidelný přísun financí pro rodinu. Ucelené a profesionálně spravované portfolio takových nemovitostí má jako celek vyšší hodnotu a může se tak stát do budoucna i zajímavým cílem pro větší fondy skupující nemovitostní portfolia.
Řadě rodin se daří díky moderní právní úpravě civilního práva dosáhnout efektivní správy a ochrany majetku pomocí jednoduchého instrumentu, jakým je privátní akciový holding neboli běžná česká akciová společnost. „Ostatně nejinak spravují majetek i úspěšné podnikatelské rodiny se vztahem k naší zemi – například Porsche či Baťa,“ poznamenává David Neveselý.
Doplněním privátní holdingové struktury s navázaným family office servisem se pak stal i institut rodinného fondu. Neveselý vysvětluje: „Tyto fondy vznikají právě proto, aby čelily nástrahám nejrůznějších životních událostí členů rodiny, na které běžné korporátní nebo dědické právo nemyslí, respektive je ani řešit nemá či neumí.“
Rodinný fond může sloužit také k cílenému vyčlenění majetku mimo vlastnictví zakladatele. Pokud si ale zakladatel ponechá základní míru vlivu na budoucnost takto vyčleněného majetku, lze celou situaci ilustrovat citátem J. D. Rockefellera, kterému je připisováno následující krédo pro správu majetku: „Ovládat vše, nevlastnit nic.“ Z tohoto krátkého motta je možné vyčíst mnohé benefity takového uspořádání.
Jak tedy nynější krize ukázala, je třeba uvažovat v duchu myšlenky úspěšného amerického podnikatele Henryho Forda: Být připraven je nejdůležitějším předpokladem úspěchu. Možnosti, jak ochránit svůj majetek před neočekávanými událostmi, jsou dnes už široké.
Odborníci z advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS proto doporučují je v zájmu rodiny i firmy včas využít a majetek uspořádat tak, aby byl vůči nežádoucím, povětšinou vnějším vlivům odolný.
Radka Rainová
