Autorka: Kateřina Nešpůrková
Spolupracovala: Lívia Djukić

Legislativní proces, kterým Česká republika implementovala Směrnici EU o whistleblowingu, trval téměř tři roky. Postupně vznikly tři návrhy zákonů, projednávaly ho dvě Poslanecké sněmovny. Rok a půl po termínu stanoveném Evropskou unií na 17. 12. 2021, donucena vysokou pokutou v řádech desítek milionů korun, Česká republika konečně legislativní proces dokončila. Jako jedna z posledních zemí EU – za ní zůstaly už jenom Polsko a Estonsko.

Zákon o ochraně oznamovatelů schválený Poslaneckou sněmovnou sice podporu v Senátu nezískal, ale pan prezident nezaváhal, a zákon minulý týden podepsal. V tuto chvíli je již zřejmé, že zákon bude publikován ve Sbírce zákonů ČR do konce června a jeho účinnost nastane 1. srpna 2023.

DO KDY MUSÍTE MÍT VNITŘNÍ OZNAMOVACÍ SYSTÉM V PROVOZU?

Jste-li zaměstnavatelem s 250 a více zaměstnanci, pak již k 1. srpnu 2023. Český zákonodárce neschválil odklad účinností sankcí (jako učinilo např. sousední Slovensko), a proto teoreticky Ministerstvo spravedlnosti může hned od prvního dne účinnosti zákona kontrolovat plnění všech povinností dle nového zákona.

Zaměstnáváte-li více než 50, ale méně než 250 zaměstnanců, máte čas na zavedení vnitřního oznamovacího systému nejpozději do 15. prosince 2023. I v tomto případě však doporučujeme se zavedením whistleblowingového řešení příliš neotálet – veřejný oznamovací kanál provozovaný Ministerstvem spravedlnosti je již v provozu a mohou jej využít všichni oznamovatelé, kteří nemají jinou (firemní) alternativu.

UŽ JSTE VNITŘNÍ OZNAMOVACÍ SYSTÉM ZAVEDLI?

I v tomto případě doporučujeme se ujistit a zkontrolovat, že vaše etická linka splňuje všechny požadavky nové legislativy. Kde bývají nejčastější omyly?

V ČEM SE ČESKÝ ZÁKON ODCHYLUJE OD POŽADAVKŮ EVROSPKÉ SMĚRNICE?

Podrobnosti o české právní úpravě jsme v detailu popisovali v našich předchozích publikacích. Zde nám dovolte již jen shrnout ty nejdůležitější odchylky českého zákona od Směrnice EU o whistleblowingu.

KOMU HROZÍ SANKCE PŘI PORUŠENÍ NOVÉHO ZÁKONA?

Kompetence v oblasti kontroly dodržování předpisů v oblasti ochrany oznamovatelů si mezi sebe rozdělilo Ministerstvo spravedlnosti jako ústřední orgán státní správy pro ochranu oznamovatelů a inspektoráty práce.

WHISTLEBLOWINGOVÉ ŘEŠENÍ FAIRWHISTLE

Ve spolupráci s naší sesterskou společností FairData Professionals a.s. pomáháme našim klientům implementovat komplexní whistleblowingové řešení FairWhistle. Naše služby sestavujeme vždy na míru potřebám klienta – umíme pomoci jednorázově s implementací nebo revizí vnitřního oznamovacího systému včetně nastavení oznamovacích kanálů, procesů a interní dokumentace nebo dlouhodobě v podobě kompletního outsourcingu oznamovacího systému, kdy pro naše klienty spravujeme oznamovací kanály a vykonáváme funkci příslušné osoby.

3 DŮVODY, PROČ ZVÁŽIT MOŽNOST OUTSOURCINGU

Pokud byste chtěli získat více informací ohledně našeho whistleblowingového řešení, doporučujeme podívat se na stránky www.fairwhistle.cz nebo nás přímo kontaktovat. Rádi se s vámi podělíme o naše dlouhodobé praktické zkušenosti a doporučení v oblasti whistleblowingu.  

Zdroj: Marketing & Média

Autorky: Tereza Hrabáková, Karolína Steinerová

Parodie může být podstatou úspěšné komunikace. Jejím účelem by ale nemělo být uvedení v omyl ani vyvolávat nebezpečí záměny.

Vtip a parodie prodávají. Lidé takovou reklamu sami sdílejí na sociálních sítích a marketingové týmy si mnou ruce, že se stal z jejich reklamy virál. Parodie v reklamě tak může být efektivním nástrojem pro zvýšení povědomí o značce. Měla by se ale vždy používat s opatrností a s respektem k etickým i právním zásadám, zvlášť když se v ní produkt „sveze“ na jiné značce. Kde je hranice, co je dovoleno, a co už ne?

Podle autorského zákona „do autorského práva nezasahuje ten, kdo užije dílo pro účely karikatury nebo parodie“. Jenže zákon o ochranných známkách podobné ustanovení neobsahuje. A ani v evropském právu výslovná výjimka pro parodii ochranné známky neexistuje. Důvodem je pravděpodobně odlišná povaha autorského díla a ochranné známky.

Zatímco autorské dílo vnímáme spíše jako kulturní obohacení veřejnosti, primárním účelem ochranné známky je její hospodářské využití spočívající v odlišení výrobků nebo služeb jednoho subjektu od výrobků nebo služeb jiného. Koexistence dvou stejných nebo podobných ochranných známek je proto nežádoucí.

Podobnost, resp. asociace je naopak samou podstatou parodie. Na druhou stranu, účelem úspěšné parodie není uvádět veřejnost v omyl ani vyvolávat nebezpečí záměny – veřejnosti by v případě parodie (a to se vztahuje i na ochranné známky) mělo být zřejmé, že vlastník parodované ochranné známky by takovou parodickou známku nevytvořil.  

Parodií se zpravidla snaží „přiživit“ méně známé značky na těch známějších. O tom, nakolik došlo k porušení práv, rozhodují v konečném důsledku soudy a úřady. A je zejména na nich, jak se vypořádají se střetem dvou označení, z nichž jedno paroduje druhé. Jedna taková soudní bitva právě probíhá.                   

Absurdita záměny?          

Farmaceutický gigant, společnost SANOFI, podal u soudu v Praze návrh na vydání předběžného opatření a následně žalobu na českého výrobce alkoholických nápojů FRUKO-SCHULZ, který od roku 2020 vyrábí růžový alkoholický nápoj IbalGIN.

Pokud máte pocit, že vám to něco připomíná, máte pravdu. Název ginu je inspirován známým lékem na bolest a snížení horečky. SANOFI, jakožto výrobce růžových pilulek a vlastník několika slovních ochranných známek “IBALGIN ” registrovaných zejména v oblasti léčiv a farmacie, je přesvědčena, že růžový gin zasahuje do jejích práv k ochranné známce a výrobce ginu se dopustil nekalé soutěže.

Aby byl celý případ ještě zajímavější, výrobce ginu je sám majitelem ochranné známky “IBAL” platné pro alkoholické nápoje a zároveň si u EUIPO registroval i etiketu pro lahve IbalGINU. Podle FRUKO-SCHULZ navíc neexistuje u těchto výrobků reálná pravděpodobnost záměny. Výrobce ginu argumentuje, že je absurdní se domnívat, že by člověk, který má chuť na růžový gin s tonikem, šel do lékárny, a naopak, že nemocný člověk by se cestou od lékaře zastavil místo v lékárně v baru a trval na tom, aby mu prodali tabletku proti bolesti hlavy. 

Rozhodnuto není

V tomto případě se nicméně soudy musí ještě vypořádat s tím, na kolik souvislost těchto dvou výrobků zasahuje do dobrého jména léku Ibalgin a zda spojení mezi oběma výrobky může vést k poškození dobrého jména společnosti SANOFI nebo k jeho zneužití. Názor vyjádřil už Vrchní soud v Praze, který dospěl k závěru, že společnosti SANOFI a FRUKO-SCHULZ si na trhu nekonkurují a jejich výrobky nepatří do stejných odvětví, nejsou tedy vzájemně zastupitelné.

Podle odvolacího soudu navíc ani výrobce léků neprokázal, že by jednání výrobce ginu bylo v rozporu s dobrými mravy soutěže nebo že by namítané ochranné známky společnosti SANOFI byly ochrannými známkami s dobrým jménem. Rozhodnutí se ovšem týkalo zatím předběžného opatření a skutečná bitva, tedy soudní řízení ve věci samé u Městského soudu v Praze, teprve začne. Jak to celé dopadne, si ale budeme muset ještě počkat.

Specializovaný tým HAVEL & PARTNERS pro oblast venture kapitálu posílil Tomáš Cironis, který působí v advokátní kanceláři jako Investment Principal. Na této pozici má na starosti strategický rozvoj a business development dané oblasti a posilování vztahů se zakladateli startupů. Je zodpovědný za analýzu trhu, správu investic, vyhledávání nových příležitostí a odbornou podporu v rámci poradenství pro klienty.

“Tomáš k nám přichází s jedinečnou a detailní znalostí trhu. Je dlouhá léta aktivním členem startupové komunity, díky čemuž má výjimečnou schopnost budovat a prohlubovat klíčové a dlouhodobé obchodní vztahy. Pomůže nám tak upevnit naši pozici na venture kapitálovém trhu a hledat nové investiční i byznysové příležitosti. Společně se zaměříme na podporu růstu našich klientů a dalšího strategického rozvoje našeho týmu,“ říká Václav Audes, partner zodpovědný za vedení týmu pro oblast venture kapitálu.  

Tomáš Cironis prošel českými venture capital fondy UP21 a Air Ventures. Pracoval také pro neziskovou organizaci Czech Founders, kde měl na starosti budování startupové komunity spolu s vyhledáváním a analytickým hodnocením investičních příležitostí. Byl i ředitelem evropské části celosvětové startupové soutěže Disraptors, které se účastnily nejlepší evropské startupy. Spolupracoval zde se Stevem Wozniakem, spoluzakladatelem Apple; s Holly Branson, CPO Virgin a dcerou Richarda Bransona; s Toscou Musk, sestrou Elona Muska, či zástupci Revolutu, Stanfordu, Washington Post, Y Combinator či UiPath.

Tomáš také buduje středoevropskou investiční platformu Startup Kitchen, která se soustředí na foundery a jejich první investiční kola v celém CEE regionu. Působí i jako startupový porotce v několika mezinárodních investičních organizacích včetně SeedStars nebo ASU+GSV Summit.

Poslední roky členové našeho týmu sdílí na LinkedIn každý měsíc výběr nejzajímavějšího rozhodnutí Nejvyššího soudu dopadající na řízení obchodních korporací. V minulých měsících k výběru judikatury přibyla série příspěvků přibližující oblasti, které by měli (nejen) všichni členové statutárních orgánů znát a mít je v paměti při výkonu své funkce. Pokud vás pravidla a povinnosti dopadající na členy statutárního orgánu zajímají, můžete je nyní nalézt na jednom místě v ucelené příručce v podobě stručného průvodce funkcí statutárního orgánu. Příručky jsou k dispozici k volnému stažení níže.

Příručka zohledňuje specifika výkonu funkce ve statutárních orgánech jednotlivých právních forem kapitálových společností. Potřebné informace a rady v ní naleznou jak jednatelé společností s ručením omezeným, tak členové správní rady či představenstva akciových společností. Každá z verzí se zčásti liší, a to právě v závislosti na rozdílech mezi těmito formami obchodních společností. Přečtení příručky získáte ucelený přehled o fungování člena statutárního orgánu od vzniku až do ukončení jeho funkce. Průvodce se dotýká základních práv, povinností a pravidel souvisejících s výkonem funkce, a může tak poskytnout úvodní vhled do problematiky, která se výkonu funkce člena statutárního orgánu dotýká. Průvodce je nad rámec uvedeného dostupný kromě české jazykové verze i ve verzi anglické.

V tomto stručném průvodci funkcí člena statutárního orgánu se dozvíte základní informace například o zahájení a ukončení výkonu funkce člena statutárního orgánu, nebo o činnosti statutárního orgánu.

Je důležité mít na paměti, že tento stručný průvodce slouží jako základní a obecné shrnutí problematiky výkonu funkce statutárního orgánu a nemůže tak nahradit individuálně vypracovaná právní posouzení a právní rady. Ostatně i v samotném průvodci se můžete dočíst, že statutární orgán „nemusí být odborníkem ve všech myslitelných oblastech, musí však správně posoudit, kdy je již namístě vyžádat si odbornou asistenci.“ Proto je v případě nejasností důležité vyhledat radu odborníka v dané oblasti.

V každém takovém případě jsme připraveni Vám kdykoliv pomoci a Náš korporátní tým je k dispozici pro posouzení konkrétních případů. Bližší právní analýza v těchto případech může odvrátit případné riziko způsobení škody společnosti nebo Vám jakožto členovi statutárního orgánu.

PŘÍRUČKY KE STAŽENÍ NALEZNETE ZDE:

STRUČNÝ PRŮVODCE FUNKCÍ ČLENA STATUTÁRNÍHO ORGÁNU OBCHODNÍ KORPORACE | ČLEN PŘEDSTAVENSTVA

STRUČNÝ PRŮVODCE FUNKCÍ ČLENA STATUTÁRNÍHO ORGÁNU OBCHODNÍ KORPORACE | ČLEN SPRÁVNÍ RADY

STRUČNÝ PRŮVODCE FUNKCÍ ČLENA STATUTÁRNÍHO ORGÁNU OBCHODNÍ KORPORACE | JEDNATEL

„Získávám znalosti a neztrácím možnost rozvíjet svoje zájmy,“ říká o práci v HAVEL & PARTNERS Michaela Skřivánková. U nás v kanceláři se jako koncipientka věnuje korporátnímu právu, restrukturalizacím majetku, IPO nebo korporátním sporům. Po práci pak taky střídá několik rolí. Je svatební fotografka, tanečnice, studentka energetiky nebo vášnivá cestovatelka. Neztrácí přitom balanc nad spisy, na cestách ani za foťákem.

Chceš si taky udržet balanc? Přidej se k nám. Více ZDE.

misa_final

K nám do kanceláře jsi nastoupila jako večerní recepční před šesti lety, kam ses za tu dobu posunula?

Ano začínala jsem na téhle pozici v prvním ročníku na právech. Byla to na rozjezd dobrá zkušenost a poznávala jsem tak postupně, jak to v kanceláři a v oboru chodí. Po dvou letech jsem se pak posunula na právní pozici, nejprve jako právní student a právní asistent. To jsem už přešla do týmu pro korporátní právo, kde jsem dodnes. Teď už ale jako koncipientka.

Jak vypadá tvoje agenda?

Řešíme v podstatě celý životní proces společnosti od založení až po zánik. Můžu tak být součástí často zajímavých příběhů společností od jejich startu až po velké úspěchy třeba na burze. Jsem totiž i v týmu pro IPO, tedy veřejnou nabídku akcií na burze, protože mě zajímá i investiční stránka byznysu. Kromě toho se věnujeme i privátním klientům a v téhle oblasti se zaměřuju taky konkrétněji na dědické právo.

Co taková práce v korporátním týmu tedy obnáší?

Učím se u nás spolu se seniornějšími kolegy analyzovat – co klientovi nabídnout, najít, kde má problém, co by se dalo vylepšit, hledáme nejlepší řešení. Připravuju taky dokumenty a právní analýzy, chodím i na schůzky s klienty. To je hodně přínosné, člověk během nich od zkušenějších kolegů okouká, nejen jak v praxi funguje právník s klientem, ale dá se pochytit i spousta zajímavých souvislostí z byznysu a managementu.

Jak zvládáš balancovat různé pracovní role?

H&P rozhodně neberu tak, že je to místo, kde si odsedíte osm hodin v práci a jdete domů. Je to místo, kde se rozvíjíte pracovně i lidsky. Když má člověk zájem, snaží se a věnuje se tomu, co ho v oboru baví, má možnost získat neuvěřitelné zkušenosti a know-how a neustále se posouvat. Vyžaduje to ale samozřejmě celkem kreativitu, jak skloubit různé činnosti a jak zvládat náročnou práci a více věcí najednou. U mě i z toho důvodu, že se snažím na maximum užít si taky volný čas po práci.

Čemu se věnuješ?

Fotím. Nejvíc svatby. Je to hodně kreativní činnost a díky focení jsem se seznámila se spoustou úžasných a inspirativních lidí. V tom vlastně vidím paralelu s prací v H&P 😊 Závodně jsem i tančila, mám ráda pohyb. Studuju taky energetiku. Vzdělávám se, čtu. Nejradši si přečtu nějakou rozvojovou knížku a miluju cestování. To mě nabíjí energií. Velká srdcovka je pro mě Španělsko. A ve všem, co dělám, vidím inspiraci i pro něco dalšího. V práci i ve volném čase.  

hr_all

Zjisti víc o dalších rising stars HAVEL & PARTNERS nebo nám napiš a staň se jednou z nich.

Zdroj: Premium Brno (2023/1)

Proč je jihomoravská metropole centrem byznysu i advokacie? A proč jsou v právu a podnikání nejzásadnější kontakty? V rozhovoru to prozradili řídící partner největší česko-slovenské advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS Jaroslav Havel a Miroslav Vozáb, který se podílí na vedení brněnského týmu této kanceláře.

V Brně máte jednu ze svých šesti kanceláří, proč právě tady?

Jaroslav Havel: Brno je výjimečné hned v několika ohledech. Je tu vysoká koncentrace velkých a úspěšných firem, včetně těch technologických, ve městě jsou špičkové vysoké školy a Brno má navíc skvělou dopravní dostupnost. Je to centrum s dobrým napojením na Rakousko, Slovensko… To dává základ tomu, že je Brno nejen jihomoravskou ale také byznysovou metropolí, která má navíc velký potenciál k dalšímu rozvoji. Máme tak v tomto regionu řadu významných klientů.

V čem v Brně vidíte zmiňovaný potenciál?

Miroslav Vozáb: Vysvětlím to na příkladu naší brněnské kanceláře. Když jsem do HAVEL & PARTNERS před 10 lety nastupoval, bylo nás tehdy v Brně cca 15, dnes je nás trojnásobek. Aktuálně máme na Moravě jeden z největších lokálních týmů právníků. A jako poradci vidíme podobně růst i zdejší podnikatele, kterým pomáháme s jejich byznysem. Máme na Moravě mimořádně stabilní tým, který je schopný poskytnout klientům špičkové komplexní poradenství s využitím zázemí největší kanceláře ve středoevropském regionu a know-how 320 špičkových právníků a daňových poradců. Propojujeme detailní znalost práva ve všech jeho oborech, transakční i daňové poradenství, finance, technologie a podnikatelské myšlení. Díky tomu můžeme být u řady úspěšných příběhů firem, které se na Moravě koncentrují.

Pro koho pracujete?

MV: Jsou to privátní klienti a rodinné firmy, developeři, velké stavební společnosti, veřejné instituce, rychle rostoucí a inovativní IT firmy nebo společnosti z oblasti výroby, obchodu a služeb. Pracujeme i pro české, slovenské a zahraniční investory, zejména z USA, Německa, Rakouska a asijských zemí, kteří míří na jižní Moravu.

JH: Přidanou hodnotou pro naše klienty je, že přímo v místě od nás dostanou špičkové právní a poradenské služby odpovídající nejvyšším mezinárodním standardům. Naší významnou konkurenční výhodou v porovnání s dalšími hráči na regionálním advokátním trhu je naše komplexita a mezinárodní přesah. Až 70 procent našich případů má mezinárodní prvek. Máme zároveň celkem 6 kanceláří v Česku, na Moravě i na Slovensku. V Brně působíme od roku 2009, díky dlouholeté přítomnosti na zdejším trhu jsme získali detailní znalost trhu a máme vynikající vztahy v byznysu i veřejné sféře. Vzhledem k mezinárodní síti i místním kontaktům máme velkou výhodu zejména při hledání strategických partnerů, s čímž klientům často vedle právního a daňového poradenství také pomáháme.

Jakým způsobem to děláte?

JH: Uplatňujeme vůči klientům maximálně proaktivní přístup, sledujeme jejich podnikání, novinky v oboru, analyzujeme nové příležitosti. Intenzivně nad nimi přemýšlíme a nabízíme klientům možnosti, které posunou jejich byznys dál. Můžeme například pomoci klientům najít akviziční cíle anebo potenciální kupující pro jejich firmy. Celou transakci pak pochopitelně umíme poradensky zaštítit ve všech aspektech – od M&A práva přes daně, financování až po korporátní smlouvy a pracovněprávní detaily.

Jako poradci pracujete také pro slovenské a české miliardáře. Máte takové klienty i na Moravě?

MV: Určitě. Obecně se v HAVEL & PARTNERS staráme o soukromé i podnikatelské záležitosti cca třetiny nejbohatších Čechů a Slováků a brněnská kancelář není výjimkou. V Brně jsou to nejvýznamnější čeští, moravští i slovenští podnikatelé, majitelé firem, významní investoři, kteří své aktivity rozvíjejí právě na Moravě. Patří sem ale i vrcholoví manažeři, umělci, právníci nebo třeba lékaři či sportovci. Přibývá také žen investorek a podnikatelek, tuto změnu jsme ostatně popsali v našem projektu NextŽeny, který se věnuje trendu přesunu majetku do rukou žen.

JH: Pro tyto prominentní klienty a klientky máme specializovaný tým 25 právníků a dalších 12 daňových odborníků, včetně společníků kanceláře. Všichni se věnujeme těmto klientům dlouhodobě. Sami jsme zkušenými manažery a dokázali jsem vybudovat úspěšnou firmu. Víme tedy, jak na rozvoj a ochranu výnosů z podnikání. Díky této osobní zkušenosti máme lepší pochopení pro požadavky a potřeby této skupiny lidí.

Jaké u vás poptávají služby?

JH: Nejčastěji s nimi řešíme majetek a jeho zabezpečení, ochranu a další rozvoj. Pomáháme jim budovat privátní family office řešení, což je jakási skládačka specifických právních a daňových řešení, která dávají dohromady systém pravidel a vztahů pro správu rodinného majetku a podnikání. Jde vždy o strukturu vytvořenou na míru pro potřeby konkrétního klienta a jeho rodiny. Specializujeme se i na předávání rodinných firem a majetku z generace na generaci. Realizovali jsme stovky rodinných holdingů a struktur držby, desítky rodinných nadací.

MV: Klienti poptávají služby prakticky ze všech právních odvětvích. Radíme jim i v otázkách dědictví, rozvodů, s privátními lokálními i zahraničními investicemi, s daňovou problematikou, a to jak v Česku, tak v zahraničí. Řešíme s nimi tedy nejen byznysové záležitosti, ale partnerem jsme jim i v ryze privátních záležitostech. Jsou to velmi úspěšní lidé, kteří samozřejmě péči o svoje záležitosti svěřují poradcům jen s maximální opatrností. Klíčová je proto dlouhodobá důvěra, ale i respekt a loajalita, a to nejen na profesionální, ale i na lidské úrovni.

Brno je nazýváno městem inovací, vnímáte ho tak také?

MV: V Brně vidíme velký potenciál v oblasti venture kapitálu, je zde vysoká koncentrace inovativních firem, zároveň zdejší univerzity generují vynikající absolventy, a firmy tak mají příležitosti získávat špičkové odborníky. To je přirozeně prostředí, kde vznikají příležitosti. V Brně je nicméně menší, byť velmi aktivní venture kapitálová komunita, ale není zde tolik investorů jako v Praze. Vnímáme tu proto možnost pro nás, abychom oba trhy propojili. Skvěle v podpoře zdejšího byznysu funguje například Jihomoravské inovační centrum JIC, které je aktivní a usiluje o otevřený byznysový ekosystém také tím, že propojuje podnikatele mezi sebou.

JH: Dnes je byznys především o kontaktech, sami to dobře vnímáme při naší práci. I proto jsme navázali spolupráci s JIC a dlouhodobě se snažíme jako lídr advokátního trhu v regionu pomáhat s propojováním byznysových partnerů. Máme totiž unikátní síť kontaktů, vazby na region i zahraničí. To všechno nám dává velké možnosti pomoci klientům a podnikatelům najít vhodná strategická partnerství.

V čem s JIC tedy konkrétně spolupracujete?

JH: Například jsme připravili investiční akademii pro zdejší startupy. Jde o setkání investorů s foundery a vzájemné sdílení zkušeností, které jsou prospěšné pro obě strany. Venture kapitálu se u nás věnuje specializovaný tým odborníků, z nichž se někteří dokonce podíleli na vzniku této právní specializace v České republice i na Slovensku. Poradensky se podílíme na investicích do startupů jak na straně founderů, tak na straně investorů. Jsme s mladými začínajícími podnikateli i manažery a investory v neustálém kontaktu, máme díky tomu mimořádný přehled o trhu. Navíc také sami do venture kapitálových fondů či přímo startupů investujeme. Všechny tyto zkušenosti se snažíme předávat v komunitě dál tak, abychom přispěli sdílením našeho know-how k rozvoji českého venture kapitálového prostředí.  

MV: Zároveň jsme aktivní i v dalších oblastech. Spolupracujeme například s Regionální hospodářskou komorou Brno, kde pořádáme vzdělávací semináře pro její členy, z nichž mnozí jsou přímo našimi klienty. Jako důležité vnímáme totiž v podnikání sdílení základního právního povědomí s klienty, například v oblasti korporátního práva. Na specializovaných setkáních seznamujeme podnikatele s klíčovými právními aspekty funkce člena voleného orgánu, zejm. otázkami týkajícími se péče řádného hospodáře, ale také jak vhodně nastavit společné podnikání včetně implementace akcionářské dohody jako základního prvku eliminace patových situací a v neposlední řadě jsou to i populární a tolik potřebné motivační plány pro klíčové členy týmu. To všechno jsou výzvy, které často klienti ve svých firmách řeší, a my jim pomáháme se s nimi vypořádat. Máme i vlastní vzdělávací Akademii, kde připravujeme semináře o legislativních novinkách, aktuálních trendech v právu či tématech z veřejného sektoru, hospodářské soutěže, či s přesahem do byznysu a managementu a dalších specializací.

Brno

Brno je centrum soudnictví a sídlí tady i antimonopolní úřad. Je i z tohoto důvodu jihomoravská metropole strategickým místem pro advokacii?

JH: Samozřejmě, že ano. Je tu Ústavní soud, Nejvyšší správní soud atd. Klienty často zastupujeme ve složitých právních a byznysových kauzách, je tedy logické, že nám i z tohoto pohledu dává přítomnost v Brně smysl. Koncentrujeme tady i většinu našeho týmu pro hospodářskou soutěž. Ten je v tomto oboru jedním z nejzkušenějších a největších v ČR i na Slovensku. Mnozí kolegové a kolegyně dříve sami na ÚOHS působili. Vědí proto, jak uvažují soutěžní úřady, a chápou komplexnost problémů, se kterými se potýkají podniky v konkurenčním prostředí.

Jak hodnotíte současný vývoj na jihomoravském nemovitostním trhu?

MV: Moravský nemovitostní trh detailně sledujeme. Klienti aktuálně hodně řeší financování nemovitostních projektů. Protože co se týče rezidenčního trhu, ten je samozřejmě stejně jako v jiných regionech zasažen hypoteční krizí. Kvůli vysokým úrokům kupují v ČR byty převážně privátní investoři jako rozumnou investici do svých family office struktur. To se týká i Brna, kde prodej nemovitostí koncovým uživatelům prakticky zamrzl. Poprvé po pěti letech v Brně na konci loňského roku dokonce klesla průměrná cena nových bytů. V podstatě se zastavily prodeje a developeři jsou nuceni se více zaměřit na pronájmy. Všeobecně je pak velkým problémem v Brně i stále chybějící nový územní plán, což brzdí všechny lokální hráče na nemovitostním trhu.

JH: Brněnský územní plán každoročně probíráme s podnikateli, investory i osobnostmi z oblasti architektury a veřejného života na realitní konferenci Real Estate Forum, kterou naše kancelář v Brně již pravidelně pořádá. Jsem zvědav, jestli se letos na podzim na dalším ročníku posuneme v těchto diskusích k nové kapitole a zda bude územní plán konečně přijat. Místnímu trhu by jednoznačně prospěla jistota ohledně některých lokalit potenciálního rozvoje, jako jsou třeba Líšeň, Kohoutovice či Černovické terasy, ale samozřejmě oblast kolem ulice Cejl a obecně centrum města.

Daří se vám v regionu hledat a udržet si špičkové právníky?

JH: V Brně máme dnes víc jak 40 právníků a ekonomů. Zdejší tým je mimořádně stabilní. Když k tomu přidáme i kanceláře v Ostravě a Olomouci, nabízíme klientům široké pokrytí skutečně po celé Moravě a Slezsku. Je to pro ně mimořádně komfortní. Nemusí nikam cestovat. Přímo v Brně na denní bázi fungují tři partneři, nejnověji teď od července i Miroslav, kteří manažersky řídí zdejší kancelář. Sám jako řídící partner do Brna pravidelně každý týden jezdím, a stejně tak se do managementu zdejší kanceláře aktivně zapojují i další partneři působící v Praze a v Bratislavě, z nichž mnozí, stejně jako já, máme k Brnu i osobní vazby, žijeme tady, popř. jsme zde žili či studovali, což nám opět v lecčems dává výhodu místních insiderů.

MV: Já osobně si uvědomuji ten obrovský benefit, že můžu přímo u nás v Brně pracovat ve skutečně velké a úspěšné kanceláři na zajímavých, často mezinárodních projektech, což v mimopražské lokalitě není úplně běžné. Stabilita moravského týmu souvisí i s tím, že u nás máme přátelské prostředí a velmi otevřenou firemní politiku hodnocení a kariérního růstu. To je samozřejmě velká motivace. Každý má jasnou představu, kam se může posunout a jaký je jeho přínos pro firmu. Drtivá většina partnerů u nás v kanceláři dorostla do této vedoucí pozice interním posunem.

JH: To je ostatně i Mirkův případ. Začínal u nás v Brně jako koncipient, postupně se ale vypracoval a dnes je výborným manažerem, který má na starosti další rozvoj brněnské kanceláře. Jednou z našich základních priorit je výchova nové právnické generace, je to i nutnost, pokud chceme zajistit kontinuitu firmy i do budoucna. Za více než dvacet let na trhu jsme získali manažerské a byznysové zkušenosti a dovednosti, které se snažíme neustále předávat dál.   

Předáváte své znalosti i studentům? V Brně je právnická fakulta, vybíráte si tam nové talenty?

MV: Spolupráci s právnickými fakultami vnímám jako jeden ze zásadních cílů v oblasti rozvoje týmu. Úzce samozřejmě spolupracujeme s Právnickou fakultou Masarykovy univerzity, pořádáme tam praktické semináře pro studenty, spolupracujeme se studentským spolkem Elsa atp. S mladou právnickou generací jsem tedy v intenzivním kontaktu, a to nejen v Brně, ale i na fakultě v Olomouci, kde předáváme praktické zkušenosti zejména právě v oblasti korporačního práva. Vnímáme, jak je důležité propojovat teorii s praxí. Mladí právníci dnes můžou mít perfektní encyklopedické znalosti, ale stejně důležité je umět je použít správně v praxi, a to se je snažíme učit, ať už přímo na školách, nebo u nás v kanceláři.

JH: V rámci této spolupráce pak samozřejmě přicházíme do styku s talentovanými studenty, kteří pak u nás mohou nastoupit a dále se vyvíjet. Řada kolegů včetně těch nejseniornějších u nás začínala na studentské pozici. Je daleko efektivnější rozvíjet kolegy od dob jejich studií a nechat jim prostor pro růst v rámci kanceláře než hledat kolegy na seniorní pozice venku. Dalším benefitem je pak možnost přemístění i v rámci jednotlivých měst, kdy není výjimkou, že některý kolega či kolegyně spojí svůj život nakonec s hlavním městem. Takové přesuny z Brna do Prahy (ale i naopak) při zachování spolupráce s naší kanceláří jsou běžné a kancelář v tomto vždy maximálně vychází vstříc.


Jaroslav Havel

Je řídícím partnerem advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS, která je s počtem 300 právníků a daňových poradců, 3000 klienty a miliardovým obratem největší česko-slovenskou advokátní kanceláří. Jeho klienty jsou TOP české, slovenské i zahraniční firmy, finanční i veřejné instituce, ale i nejbohatší Češi a Slováci.

Miroslav Vozáb

Je advokátem a od července tohoto roku též partnerem advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS, kde působí již přes 10 let. Spoluzodpovídá za vedení a manažerský rozvoj brněnské kanceláře. Specializuje se na právo obchodních společností, akvizice a holdingové struktury, věnuje se i sporné agendě včetně zastupování v soudních řízeních.

Zdroj: Investiční web

Kdo přesně je andělský investor a do čeho investuje? Jak velká je typická andělská investice na českém trhu? A o jaké startupy mají domácí angel investors největší zájem?

Nejen o tom hovořil Investiční web s Eliškou Vámošovou z DEPO Ventures a Jaroslavem Baierem, counselem HAVEL & PARTNERS.

Advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS rozšiřuje praxi práva duševního vlastnictví o tým H&P Patents zaměřený na komplexní servis klientům při vyhledávání optimální strategie v oblasti průmyslového vlastnictví zahrnující získání ochrany patentem, užitným vzorem nebo průmyslovým vzorem v České republice, na Slovensku i v zahraničí. H&P Patents dále poskytuje služby při získání dodatkových ochranných osvědčení a při validacích evropských patentů. Tým tvoří více než 15 zkušených patentových zástupců, specialistů na ochranu duševního vlastnictví a advokátů s mnohaletou praxí, kteří zastupují klienty před patentovými úřady i před soudy ve složitých patentových sporech.

“Nyní můžeme našim klientům nabídnout nejširší spektrum služeb v oblasti práva duševního vlastnictví na česko-slovenském trhu. Založili jsme specializovanou skupinu zaměřenou na patenty a související agendu, která je složena z odborníků s bohatou praxí v oblasti patentového práva. Ve spojení s kolegy z litigačního oddělení, kteří se dlouhodobě úspěšně věnují patentovým sporům, jsme v HAVEL & PARTNERS vybudovali největší a nejkomplexnější IP tým na středoveropském trhu,“ říká partner kanceláře Ivan Rámeš.

H&P Patents posílili patentoví zástupci s více než 25letou zkušeností Tomáš Pavlica a Ivana Beranová. 

Tomáš Pavlica se specializuje na poskytovaní služeb v oblasti patentového práva klientům z ČR i zahraničí. Primárně se zaměřuje na problematiku ochrany vynálezů českých klientů a pomoc při vyhledávání optimální strategie pro ochranu jejich vynálezu v zahraničí. Jako patentový zástupce a evropský patentový zástupce zastupuje klienty nejen před Úřadem průmyslového vlastnictví v Praze, ale i před Evropským patentovým úřadem (EPO) a před Světovou organizací pro duševní vlastnictví (WIPO). Rovněž je oprávněn zastupovat klienty před Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO).

Ivana Beranová se zaměřuje na právo duševního vlastnictví, konkrétně oblast týkající se patentů v oblasti organické a anorganické chemie, biochemie, farmakochemie a příbuzných oborech. Její specializací jsou rovněž dodatková ochranná osvědčení na léčiva a přípravky pro ochranu rostlin.

Tým H&P Patents zajišťuje podporu v oblasti patentového práva ve všech technických a podnikatelských oborech. Zajišťuje patentové rešerše, zpracovává přihlášky vynálezů, užitných a průmyslových vzorů a klienty zastupuje před Úřadem průmyslového vlastnictví v ČR a SR v rámci řízení o udělení patentů či zápisu užitných vzorů i v průběhu validace jejich platnosti.

Patentový tým zastupuje klienty i v patentových sporech před specializovanými soudy v ČR a SR a před soudy v souvisejících řízeních týkajících se nekalé soutěže a dalších práv duševního vlastnictví. Zajišťuje specializovanou znaleckou a právní podporu pro vedení patentových sporů a vymáhání práv vyplývajících z patentů a užitných vzorů proti třetím osobám rovněž v zahraničí.

Patentový tým úzce spolupracuje také s odborníky, kteří se věnují oblasti venture capital, a to při ochraně vynálezů technologických start-upů a při jejich licencování.

Odborníci H&P Patents se v rámci globální sítě ověřených a špičkových zahraničních zástupců věnují také zajištění patentové ochrany a dalších úkonů týkajících se patentů nebo užitných vzorů kdekoli na světě.

Kancelář HAVEL & PARTNERS během galavečera Právník roku 2022 předala charitativní šek na částku 150 tisíc korun neziskové organizaci Dejme dětem šanci. Příspěvek putuje na projekty, které pomáhají dětem a mladým lidem z dětských domovů se vstupem do samostatného dospělého života. Kancelář přispívá na charitativní účely během vyhlášení nejvýznamnějších osobností z oblasti práva pravidelně a letos překročila celková věnovaná částka již hranici 1,5 milionu korun.  

Část letošního příspěvku, 62 tisíc korun, vybrala kancelář v souvislosti s projektem NextŽeny. V rámci něj vznikl průzkum, jehož cílem bylo poznat, jak ženy a muži přistupují k investicím a správě majetku. Dotazník putoval mezi české investory a investorky a za každý vyplněný dotazník věnovala advokátní kancelář na podporu organizace Dejme dětem šanci 200 korun. Vybranou částku v rámci průzkumu pak kancelář navýšila o další příspěvek, a dohromady tak přispěla 150 tisíc korun.   

Organizace Dejme dětem šanci pomáhá dětem a mladým lidem z dětských domovů na jejich cestě k samostatnosti. Její projekty usnadňují dětem úspěšné začlenění do společnosti poté, co dosáhnou dospělosti a opouštějí dětský domov. Dejme dětem šanci spolupracuje s 50 dětskými domovy ve všech 14 krajích ČR. Za 12 let činnosti takto podpořili více než 4 500 konkrétních dětí celkovou částkou přesahující 62 milionů korun.

„Každý by měl mít možnost získat spravedlivou šanci v životě, o to více děti, které neměly příliš bezstarostné dětství a v okamžiku, kdy odcházejí z dětského domova a čeká je samostatný život, mají před sebou nejistou budoucnost. Rádi jsme tak podpořili projekt, který děti tímto těžkým obdobím provází a snaží se jim jej co nejvíce ulehčit,“ říká partner František Korbel, který předával šek na slavnostním galavečeru v pátek 12. května v brněnském Hotelu INTERNATIONAL.

HAVEL & PARTNERS přispívá na dobročinné účely v rámci galavečera Právník roku již řadu let. V minulých ročnících podpořila například Nadaci Krása pomoci, Bílý Kruh Bezpečí, Nadační fond Krtek, Nadační fond AutTalk, dětské Onkologické oddělení Fakultní nemocnice v Motole či obecně prospěšnou společnost Dobrá rodina. V součtu již kancelář ve spojitosti s galavečerem Právník roku, včetně letošního ročníku, věnovala na charitativní účely 1 550 000 Kč.

Zdroj: Veřejné zakázky (2/2023)

Autor: Michal Petřík

Dnes si budu povídat s předními experty a osobnostmi našeho oboru, Adélou Havlovou a Josefem Hlavičkou z advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS. S Adélou byl v našem časopise rozhovor v roce 2016 a trošku budeme na témata navazovat. S Pepou budeme otevírat nová témata, no a uvidíme, kam nás diskuze zavede.

Ještě než půjdeme k odborným otázkám, řekněte mi, proč jste se na mě takto vyzbrojili a jdete na mě ve dvou? To je přesila!

A: Pepa v tomto časopise ještě nebyl, chtěla jsem mu dát taky trochu prostor. Ne, vážně: články a konference k veřejným zakázkám jsou často mojí doménou, ale to díky obrovskému množství případů a zkušeností týmu HAVEL & PARTNERS pro veřejný sektor. A ten vede Pepa Hlavička, dalšími partnery naší skupiny jsou Petr Kadlec a František Korbel, kterého znají i „zakázkáři“. Výraznými seniorními experty, kteří pravidelně publikují a často přednáší v oblasti veřejných zakázek, jsou i Romana Derková a Ondrej Čurilla. Přesila mohla být ještě silnější!

P: Na rozhovor jsme dorazili v týmu, protože i pro klienty pracujeme vždy v týmu složeném dle specializací. Velikost týmu a rozsah zkušeností je naší výhodou, díky které držíme vysokou laťku kvality a know-how, kombinujeme různé obory a oblasti specializací podle potřeby. Naše skupina pro veřejný sektor má víc než 40 právníků a synergií využíváme i s dalšími týmy HAVEL & PARTNERS, podle jednotlivých oblastí práva a napříč sektory (podle „industry“).

A: Do budoucna budou za HAVEL & PARTNERS ostatní jistě víc vidět. To i proto, že já jsem se rozhodla advokacii utlumit a věnovat se vznikající národní strategii, ke které se dostaneme.

Takže mi vlastně říkáte, jaké mám štěstí, že vás tu není rovnou 40… Jsem hned klidnější a raději odskočím do historie. V roce 2016 byl velikým tématem zcela nový zákon o zadávání veřejných zakázek. Co je dle vás obou tématem na jaře roku 2023?

A: Témat je řada. Za mě zejména dlouho očekávaná velká novela ZZVZ a příprava na její promítnutí do praxe: aktuálně sčítání předpokládaných hodnot, zadávání souvisejících či pravidelných zakázek, efektivita a zjednodušení zadávacího procesu, včetně praktických nákupních systémů, ale i sledování dodavatelských řetězců. Sleduji trend budování vlastních kapacit, profesionalizace a centralizace. Rozhodně je živo.

P: I letos budou dobíhat témata loňského roku: opční práva a cenové doložky, ale i sankční seznamy, střet zájmů a zákazy plnění veřejných zakázek. Dlouhodobě významným tématem je a bude stále více soutěžení na kvalitu a inovace, zejména v rámci komplexních projektů.

Co podstatného, z vašeho pohledu, v novele ZZVZ je?

A: Vyhlížíme zjednodušení prokazování podmínek účasti a formálních kroků zadavatele. Vyřeší se i témata vzešlá z překvapivé rozhodovací praxe, jako je nákup akcií či akvizice části závodu. Do konce března snad bude jasno i o pozměňovacích návrzích.

P: Z nich nejžhavější je aktuálně snad ten týkající se definice „státních“ zadavatelů a zpřesnění podmínek vertikálních in-house, který by umožnil využívání kapacit různých státních organizací a podniků i napříč mezi jednotlivými resorty. Obecně praktická bude i možnost zadavatele omezit podávání námitek proti zadávacím podmínkám v posledních 3 dnech lhůty – věřím, že to přispěje ke klidnějšímu spaní a zadávání mnoha zadavatelů. (Pozn.: rozhovor probíhal před 3. čtením v Poslanecké sněmovně.)

Díky za přiblížení novely a jejích významných a zajímavých změn ZZVZ. Chtěl bych se opět vrátit do minulosti k mému oblíbenému tématu a moc bych prosil o trošku bilancování. V roce 2016 se v ZZVZ objevily předběžné tržní konzultace. Jak to s nimi s odstupem šesti let je? Jaké jsou vaše zkušenosti a kde jsou ještě výzvy/rezervy?

A: V několika případech jsme v HAVEL & PARTNERS provedli tržní konzultace podle předchozího zákona, který je nezakazoval, a směrnice z roku 2004 je označovaly za „technické dialogy“. Už tehdy byly velmi důležité a přínosné. ZZVZ k tomu nastavil pravidla transparentnosti a ochrany hospodářské soutěže.

P: Díky technickým dialogům jsme mohli naše zkušenosti shrnout do návrhu metodiky k tržním konzultacím, kterou vydalo MMR v roce 2016 a která je platná stále, najdete ji na stránkách MMR. Dobře provedené a vytěžené konzultace, cílené a ve správném formátu, mohou výrazně zvýšit efektivitu soutěže, a dokonce v řadě případů i nahradit jednání, které by jinak bylo třeba vést formou jednacího řízení s uveřejněním či v rámci soutěžního dialogu při přípravě zadání. A tím lze ušetřit hodně nákladů a času zadavatelů v dalších fázích projektů.

Často stojíte jako dodavatel při PTK na druhé straně. Co vám, jako dodavateli, o sobě zadavatel říká tím, že realizuje PTK?

P: Ano, i v tendrech na právní služby je vidíme čím dál častěji. Jednu z nejnápaditějších jsi vedl Ty pro Hl. m. Prahu. Klient tím deklaruje zájem o kvalitu tendru a širokou účast v něm. Právní služby mají výhodu, že je lze zadat ve zjednodušeném režimu, s velkou volností zadavatele upravit si postup a jednat s dodavateli, upravovat podmínky. Jinak je obtížné bez konzultace získat představu o tom, nakolik je vypovídající hodinová sazba a jak poznat přidanou hodnotu a jak ji soutěžit tak, aby to nejlépe vyhovovalo potřebám zadavatele. V této souvislosti bych rád zmínil, že sofistikovanější zadavatelé již poznali, že výběrová řízení na právní služby s hodnocením pouze ceny nevedou k získání nejkvalitnějšího dodavatele. V poslední době jsme zaznamenali řadu výběrových řízení, kde zadavatelé hodnotí i kvalitu. Bohužel předchozí období zaměřené pouze na hodnocení ceny vedlo k tomu, že se prohloubil propastný (násobný) a nedůvodný rozdíl mezi hodinovou sazbou, za niž jsou poskytovány právní služby téhož druhu a kvality klientům ze soukromého sektoru oproti klientům z veřejného sektoru. Nelze vyloučit, že u extrémně nízkých sazeb může docházet k neodpovídajícímu vykazování hodinového rozsahu právní služby či dopadu na kvalitu právní služby, např. zapojování a vykazování práce nekvalifikovaných právníků i pro případy, kdy je zapotřebí zkušených advokátů.

Zleva: Petr Kadlec, Adéla Havlová, Josef Hlavička, František Korbel

Díky moc za vaše postřehy k PTK a ocenění mé aktivity. Odskočím teď do současnosti a blízké budoucnosti. Jaké cíle si, Adélo, pro své působení na MMR kladete?

A: Mým cílem je pomoct připravit Národní strategii veřejného zadávání, která by byla pro praxi skutečným přínosem, praktická a účelná a ze strany zadavatelů, trhu i kontrolních orgánů akceptovaná a podporovaná. Národní strategie je součástí aktualizovaného programového prohlášení vlády a naváže na řadu témat, která byla součástí projektu MPSV (Pozn: jde o projekt odpovědného zadávání, viz www.sovz.cz a jeho představení v č. 6/2022). Tým projektu MPSV už pár let znám a vím, že umí pohnout ledy.

A co bylo, Adélo, tím spouštěčem pro změnu? Je to pro mnoho čtenářů poměrně překvapivé rozhodnutí partnerky největší advokátní kanceláře v ČR nasměrovat se do naprosto jiné pozice v rámci MMR.

A: V advokacii jsem tím své nejvyšší mety dosáhla. Po 25 letech praxe, z toho 17 letech v týmu pro veřejný sektor v HAVEL & PARTNERS, teď můžu zúročit své zkušenosti a znalosti pro koncepční práci. Nebylo to jednoduché rozhodnutí, ale kancelář mi vyšla vstříc. Opustila jsem pozici společníka a člena vedení kanceláře, nicméně nechávám si možnost působit jako Of-Counsel. V posledních letech jsem k výzvám mimo advokacii i tak výrazně tíhla, jak je vidět na mé „sbírce“ funkcí a členství a výjezdech do zahraničí. Národní strategie se týká obecných metodik, postupů a opatření a zkušenosti z praxe jsou pro dobrou přípravu nepostradatelné. A věřím, že kolegové v kanceláři, v rozkladové komisi i na trhu jsou zvyklí a důvěřují mi, že mé názory formuje má celková zkušenost a přesvědčení, bez ohledu na to, koho kancelář HAVEL & PARTNERS třeba zastupuje.

Tím, že mám možnost dnes hovořit s předními odborníky, kteří vnímají veřejný nákup komplexně, tak se nemohu nezeptat na řízení rizik ve smluvních vztazích. Co je dle vás výzvou pro rok 2023?

P: Z pohledu řízení rizik zadavatelé budou muset počítat nadále s nejistotou v dodávkách materiálů, a tím pádem i nejistotou u termínů dodávek či dokončení stavebních prací. S nastupující finanční krizí bude dalším rizikem i spolehlivost subdodávek v dodavatelském řetězci včetně finančního zdraví dodavatelů a jejich poddodavatelů.

A: Kromě toho roste tlak na sledování a rozkrývání poddodavatelského řetězce i z důvodů, jako je nefinanční reporting (zejm. ESG) nebo německý „Lieferkettengesetz“ (LkSG). Ten dopadá od ledna 2023 na všechny německé firmy s více než 3 000 zaměstnanci a od ledna 2024 hranice klesne na 1 000 zaměstnanců. Dopad na navázané malé a střední firmy napříč trhem je nevyhnutelný.

To je, Adélo, zajímavé. Můžete prosím přiblížit, na co konkrétně se výše uvedený německý „monitoring“ dodavatelského řetězce zaměřuje?

A: Účelem je zvýšit ochranu základních lidských práv a životního prostředí, zejména předcházet nucené a dětské práci a podpořit snesitelné pracovní podmínky při výrobě produktů a zajišťování služeb, za které jsou zodpovědné německé firmy. Pozornost směřuje zejména k textilním dílnám, práci v dolech nebo na plantážích. Německým firmám se ukládá zavést systém řízení rizik a preventivních opatření, vést odpovídající dokumentaci a zajišťovat účelná nápravná opatření. Téma v Německu silně rezonuje i v médiích a připomíná rizika globalizovaného obchodu (více též na www.bmz.de/de/themen/lieferkettengesetz/ ).

Moc děkuji Adéle za přiblížení této zajímavé zahraniční praxe. I Pepa zmínil velmi zajímavou oblast: finanční zdraví dodavatelů a poddodavatelů. Šlo by, Pepo, prosím přiblížit, na co je dobré se zaměřovat a co lze v zadávacích podmínkách vyžadovat?

P: Tak to je zrovna dost těžké téma, protože zákon umožňuje v rámci ekonomické kvalifikace požadovat pouze obrat, a ten, jak víme, o finančním zdraví dodavatele nevypovídá vůbec nic. Na druhé straně lze v rámci zadávacího řízení požadovat po dodavatelích poskytnutí jistoty v případě, že zadavatel zároveň stanoví zadávací lhůtu. Poskytnout takovou jistotu již může být pro některé finančně nestabilní dodavatele problém, protože nemají dostatek vlastních prostředků, a banky či pojišťovny si vždy prověřují finanční stabilitu subjektu, kterému mají bankovní záruku nebo pojištění záruky poskytnout. V rámci smluvních podmínek je rozhodně vhodné požadovat vždy vystavení bankovní záruky, jež dává záruku za plnění smlouvy, kdy právě banka odvede za zadavatele práci spočívající v ověření finančního zdraví dodavatele.

Oba pracujete ve velké advokátní kanceláři a jste poradci/partneři pro veřejný sektor. Jak vnímáte jiné poradce – administrátory veřejných zakázek? Jaká je jejich role a jaká vaše jako advokátů?

P: Služby nabízené naší kanceláří jsou zcela kvalitativně odlišné od administrátorů. Především zahrnují opravdu komplexní přípravu smluvní dokumentace a zadávacích podmínek se znalostí dané problematiky a příslušného trhu. Rovněž naše pojištění odpovědnosti za škodu ve výši 900 milionů Kč nemůže nabídnout žádný z administrátorů ani řada jiných poradců či advokátů. Naše kancelář má rozsáhlé zkušenosti se složitými projekty a disponujeme též nadstandardním materiálním, technickým a personálním zabezpečením. Rovněž naše služby jsou prováděny přímo seniorními právníky s rozsáhlou zkušeností a vztahovými vazbami ve svém oboru a všechny tyto výše uvedené skutečnosti nám umožňují garantovat 100% spolehlivost našich služeb a zajištění zadávacích řízení právně nezpochybnitelným způsobem tak, aby nebylo ohroženo ani čerpání dotací pro projekty zadavatelů.

A: I mezi administrátory je velký rozdíl v kvalitě a zkušenostech. Levná služba se může velmi prodražit, zejména u dotovaných projektů. Zadavatelé by měli být obezřetní a požadovat pojištění i dobrou příkazní smlouvu. Např. Unie administrátorů UNIAVEZ k tomu nabízí vzorové dokumenty.

Dlouhodobě mě zajímá, jak se trh v oblasti veřejného nákupu zkulturňuje. Zaznamenal jsem, že se Adéla opakovaně účastní odborných diskusí na téma obstrukčního jednání dodavatelů. Co je typické a jak je takové jednání rozeznatelné od běžné námitky/návrhu? Lze definovat nějaké charakteristické projevy?

A: Ano, šlo o jedno z témat minulého roku, která jsme s Proebiz i s Asociací pro veřejné zakázky otevřeli s ÚOHS a se slovenským ÚVO. Definuje se těžko a ještě hůře lze s jistotou říct, kdy je výkon práva v rozporu s dobrými mravy. Oproti soukromoprávnímu pohledu jde v řízení před úřadem hlavně o otázku aktivní legitimace stěžovatelů, důraz na institut námitek a koncentraci řízení.

P: Z mé zkušenosti lze tyto obstrukční námitky a návrhy rozeznat většinou celkem jednoduše např. tím, že si stěžuje dodavatel, který prokazatelně nemá historii, dostatečnou kvalifikaci, počet lidí ani finanční zázemí, aby zvládl příslušnou zakázku většího objemu. Dále si často stěžuje na takové zadávací podmínky, které jsou zcela běžné na relevantním trhu. Na druhé straně souhlasím, že se to těžko právně definuje.

Každý z vás máte své hlavní téma v oblasti veřejného nákupu. Jaké je tedy, Pepo, to Tvé?

P: V oblasti veřejných nákupů se zabývám zejména tématem hodnocení na kvalitu. Rádi se zaměřujeme na nové věci, inovace a snažíme se přinášet nejlepší zahraniční praxi do českého prostředí. Využíváme hodně komparace se zahraničím a čerpáme ze zahraničních zdrojů. Naše kancelář byla v roce 2017 první, která přinesla do české praxe ze zahraničí, zejména z Nizozemska, již léta používanou a odzkoušenou metodu Best Value Approach nebo Best Value Procurement. Jsme tedy jejími průkopníky v českém prostředí, organizovali jsme na toto téma několik konferencí, workshopů a seminářů společně s nizozemskými kolegy. Dlouhodobě prosazujeme ve stavebních projektech použití metody Design & Build, v níž lze využít velmi dobře i prvky hodnocení kvality. V neposlední řadě organizujeme architektonické soutěže o návrh, kde je předmětem hodnocení pouze kvalita. Dále u Pražské vodohospodářské společnosti, a. s., jsme zaváděli do praxe projekt registru dodavatelů, ve kterém se hodnotí kvalita realizace prováděných staveb u zadavatele a toto hodnocení pak vstupuje do hodnocení nabídek v dalších výzvách. Těch způsobů hodnocení kvality je celá řada. Je tedy patrné, že mé hlavní téma je nákup kvalitních služeb, dodávek a stavebních prací.

Moc Ti, Pepo, děkuji a ještě, abychom byli zcela konkrétní, bych Tě poprosil o výčet několika nedávných soutěží, kde jste BVA v různých podobách použili, a krátké shrnutí, zda se metoda hodila či nikoliv?

P: Z rozvoje metody Best Value v České republice za poslední roky mám velkou radost. Zde patří poděkování zejména Správě železnic, že se nebála a byla prvním zadavatelem v České republice, který tuto metodu využil při hodnocení svých projektů spojených s přípravou vysokorychlostních tratí na studie proveditelnosti a pak na další stupně projektové dokumentace. Aktuálně má za sebou úspěšně již pět projektů s naší pomocí a další jsou v procesu zadávání. Ale nesmíme zapomenout ani na ŘSD, které touto metodou vybíralo studii proveditelnosti na rozvoj silniční sítě po roce 2030, Ministerstvo dopravy, které aktuálně takto soutěží poradce na přípravu koncepce mýtného systému. Nemohu opomenout ani Pražskou developerskou společnost, která takto vybírá projektového manažera projektu Vltavské filharmonie, nebo Jihočeský kraj, který se rozhodl takto vybrat architekta/ projektanta pro jejich projekt. Metoda BVA je vhodná všude tam, kde zadavatel poptává opravdu kvalitní služby s přidanou hodnotou, kde hodnocení pouze nebo převážně na cenu nedosáhne kýženého výsledku.

A: Prvky Best Value jsme využili i pro výběr TDS dostavby Krajské nemocnice Liberec (Pozn.: kancelář HAVEL & PARTNERS navrhla hodnocení s prvky Best Value jako poddodavatel společnosti MT Legal, která zajišťovala administraci) a využil se pak i pro TDS v projektu Fakultní nemocnice Hradec Králové. Samozřejmě, jde o mezitvar, ale i tak velmi nápomocný a účelný.

Dal by se některý aspekt BVA využít i při soutěžení právních služeb?

P: V nedávné době skončil tendr na právní služby u zadavatele Technická správa komunikací, a. s., který se Best Value velmi inspiroval. Zejména pohovor je u tohoto typu služeb logickou a vhodnou součástí hodnocení, i v otevřeném řízení. Pohovor je podle mého názoru nejvíce vypovídající a daleko průkaznější než hodnocení kvality právního stanoviska, které není provázáno na osobu zpracovatele, nebo počítání umístění v některém domácím nebo zahraničním ratingu.

Moc děkuji, Pepo, a teď bych zase rád dal prostor Adéle. Jaké další velké téma v oblasti veřejného nakupování vidíte?

A: Určitě chytré nákupní systémy. V České republice jsme zaváděli první systémy kvalifikace (v ČEPSu a u Správy železnic) a jsme u jejich vzniku i na Slovensku. Jednodušší a velmi účelný je dynamický nákupní systém (DNS), nebo chytré nastavení rámcových dohod s kombinací kaskád či rotací a minitendrů. Obojí dobře doplňuje elektronický katalog. Cílem je zjednodušit zadávací proces natolik, aby se „nákupčí“ soustředil na podstatu věci – technickou a ekonomickou stránku zadání, na stabilitu a kvalitu dodávek, dlouhodobé hodnocení dodavatelů a udržitelnost. Podobně jako v soukromém sektoru, zejména v koncernech.

V současné době je namístě otázka dlouhodobého vzdělávání zakázkářů/nákupčích. Je i toto téma pro nadcházející angažmá na MMR? A pokud ano, na jaké znalosti/dovednosti budete cílit?

A: Určitě, je to nutnou součástí. Pokud se nám podaří zjednodušit zákonnou regulaci všude tam, kde to jde, a ve zbytku nastavit účinnou metodiku a vzory, do popředí půjdou jiné schopnosti, než je výklad paragrafů. Ale nechci předbíhat, půjde o samostatnou kapitolu národní strategie.

Rozumím, že nechcete vyzradit obsah národní strategie pro veřejný nákup. Tak to zkusím jinak. Pokud se Vám podaří zjednodušit zákonnou regulaci všude tam, kde to jde, a ve zbytku nastavit účinnou metodiku a vzory, do popředí půjdou jiné schopnosti, jak sama říkáte. Tak které by to, podle vaše soukromého názoru, měly být?

A: Rozhodně více technického a ekonomického rázu, včetně schopností analyzovat trh a rizika a uřídit investiční projekt jak ve fázi zadání, tak i plnění smlouvy a zajištění zpětné vazby do dalších nákupů. Nemluvě o strategickém uvažování a vyjednávání. Mohu doplnit, že jsem sama v roce 2018 absolvovala kurz projektového řízení (PMI) v Německu a kurz oběhového hospodářství při VŠCHT, a doporučovala bych obojí jako základ každému zakázkáři, který se chce veřejným nákupům věnovat profesionálně a zodpovědně.

Blížíme se k závěru našeho povídání a já bych vám oběma chtěl udělat radost. Když bych se teď mohl proměnit v kouzelného redaktora a měl tu moc splnit jedno přání každého z vás v oblasti veřejných zakázek a objevilo se to v textu ZZVZ, co by to bylo?

A: Pepa by si jistě přál rozšířit výjimku pro právní služby. Věřím, že pro zadavatele je to utrpení soutěžit služby, které mají být založeny na přidané hodnotě a důvěře, dopředu bez ohledu na budoucí potřeby, specializace a situace, rigidně dle ZZVZ.

P: Čte mi myšlenky, už mě za ta léta má přečteného. Hodně by to zjednodušilo život zadavatelům i advokátům ve veřejném sektoru a přispělo, věřím, celkově ke kvalitě prostředí. Adéla by si zase zcela určitě přála jít v zákoně razantněji naproti inovacím a udržitelnosti, v souladu s cirkulární ekonomikou, ESG a výzvami Green Dealu.

No já nevím, zda by se tou „přidanou hodnotou a důvěrou“ neotevřela Pandořina skříňka. Stejně tak si lze představit, že tyto vlastnosti mohou být relevantní u ekonomických poradců, kontrolních služeb, projektantů, architektů a mnoha dalších profesí. A co chudáci noví talenti, kteří nemají jméno na trhu, ale mají třeba revoluční postupy, metodu práce, analytické dovednosti? Jak toto vybalancovat?

A: Samozřejmě, týká se to širšího spektra odborných služeb. U právních služeb je navíc možné využít zjednodušený režim, kterým směrnice EU a ZZVZ vycházejí vstříc specifikům advokacie.

P: Talentům se meze nekladou, hlavně když budou schopni se prezentovat a obhájit přesvědčivě a důvěryhodným způsobem, včetně dominantních informací.

Moc bych chtěl poděkovat za parádní rozhovor, který jsem si užil.

My taky!


Mgr. Adéla Havlová, LL.M.

Adéla Havlová přišla do HAVEL & PARTNERS v r. 2006. Do prosince 2022 působila jako partner a společník spoluzodpovědný za veřejný sektor a za poskytování služeb německy hovořící klientele. Od ledna 2023 působí již jen v pozici Of Counsel. Specializuje se na oblast veřejných zakázek, PPP a koncesí, oblast nemovitostí a stavebnictví, dopravy, energetiky, IT, zdravotnictví a finančních služeb. Kromě působení v advokacii je Adéla místopředsedkyní výkonného výboru Asociace pro veřejné zakázky (AVZ), jakož i Unie administrátorů veřejných zakázek (UNIAVEZ), členem pracovní skupiny MPSV a Institutu OVZ (SOVZ) a expertní skupiny MMR za Asociaci pro rozvoj infrastruktury (ARI). Od r. 2014 je členkou rozkladové komise předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Od května 2020 působí v platformě Rozumné právo. Pravidelně publikuje a přednáší.

Mgr. Josef Hlavička

Josef Hlavička působí v HAVEL & PARTNERS téměř od samotného vzniku kanceláře v r. 2001, kde nyní řídí celou skupinu pro veřejný sektor. Specializuje se na nemovitostní a stavební právo, PPP projekty a koncese, obchodní právo, investice na zelené louce, průmyslové nemovitosti, oblast veřejných zakázek, veřejné podpory a právo životního prostředí. Zaměřuje se na právní poradenství při výstavbě rozsáhlých nemovitostních celků, např. nákupních a zábavních center, továren, dálnic a letištních terminálů, a to včetně použití mezinárodních standardů FIDIC. Účastnil se některých nejvýznamnějších transakcí kanceláře, jako je výstavba prvního outletového nákupního centra v České republice, výstavba nového terminálu na letišti Praha Ruzyně, pilotní BOT projekt výstavby dálnice a největších greenfield investic v České republice.

JUDr. Bc. Petr Kadlec

Petr Kadlec se specializuje na smluvní právo, právo veřejných zakázek, právo hospodářské soutěže včetně veřejné podpory a dotací z fondů EU, právo informačních technologií a kybernetické bezpečnosti, energetické právo a interní investigace podvodných jednání. Má rozsáhlé zkušenosti s významnými projekty zejména ve veřejném sektoru a se zastupováním v řízeních před správními orgány a správními soudy, včetně Evropské komise a Soudního dvora EU. Působí v advokátní kanceláři HAVEL & PARTNERS od r. 2003 s výjimkou let 2007 až 2010, kdy působil v Bruselu jako vyšetřovatel protisoutěžních jednání na Generálním ředitelství Evropské komise pro hospodářskou soutěž (DG COMP). V r. 2001 se jako člen diplomatické mise OBSE v Kosovu podílel na poválečné obnově veřejné správy země. Je členem rozkladové komise Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a rozkladové komise Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).

Mgr. Ondrej Čurilla

Ondrej Čurilla působí v HAVEL & PARTNERS jako counsel a zaměřuje se na obchodní a závazkové právo a poradenství veřejnému sektoru. Právní poradenství poskytuje zejména při realizaci komplexních projektů v oblasti ICT, inovací, dopravy, energetiky, pojišťovnictví a infrastrukturní výstavby. Ondrej se věnuje také regulaci drážní a osobní silniční dopravy a často podporuje zahraniční klienty při realizaci jejich záměrů v ČR. Je autorem mnoha odborných článků, spoluautorem metodik MMR v oblasti VZ a aktivním účastníkem odborných skupin a konferencí.

Mgr. Romana Derková

Romana Derková se zaměřuje primárně na právo veřejných zakázek, ve kterém má díky svému předchozímu dlouhodobému působení na ÚOHS, mj. v pozici ředitelky Odboru kontroly veřejných zakázek, jedinečné zkušenosti a know-how spojené zejména s kontrolou zadávacích řízení, s metodickým řešením dílčích otázek i s legislativní činností v této oblasti. V HAVEL & PARTNERS, jehož tým posílila již v r. 2011, působí na pozici counsel a vede tým pro veřejný sektor v Brně. Od r. 2022 je členkou rozkladové komise předsedy ÚOHS.

Mgr. František Korbel, Ph.D.

František Korbel se specializuje na veřejnou správu, správní a ústavní právo, stavební právo, legislativu, právo na informace a právo informačních technologií. V letech 2006–2013 působil ve veřejné správě, mj. jako náměstek ministra životního prostředí a následně tří různých ministrů spravedlnosti. Je členem Legislativní rady vlády. Od r. 2011 působí na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Vede specializovaný seminář právo na informace a kurz legislativy. Též je lektorem Justiční akademie pro vzdělávání soudců. Publikuje a přednáší v oboru občanského a správního práva, informačních technologií a legislativy. Je spoluautorem velkého komentáře k novému občanskému zákoníku u nakladatelství Leges či převodových tabulek mezi starým a novým soukromým právem. Řídí vzdělávací Akademii HAVEL & PARTNERS.

„Zajímavé projekty a příležitosti mám v rovnováze. V HAVEL & PARTNERS se dá právničina učit od těch nejlepších,“ říká koncipient František Kousal. Ve zkratce by se dala jeho práce u nás popsat jako dva v jednom. Dostal na starosti klienty (významné společnosti), pro které dělá generální praxi. Zároveň se ale jako koncipient u nás zaměřuje i na specializované obory, jako jsou digitalizace nebo GDPR. Svět onlinu mu je navíc blízký i ve volném čase. Natáčí vzdělávací videa na YouTube. Neztrácí přitom balanc ani jako koncipient, ani jako youtuber.

Chceš si taky udržet balanc? Přidej se k nám. Více ZDE.

Františku, co u nás v kanceláři jako koncipient děláš?

Větší část týdne pravidelně trávím u dvou klientů. Jsou to velké nadnárodní společnosti a dělám pro ně vše, co je třeba. Od smluv přes ochranu spotřebitele až po vyjednávání a komunikaci se smluvními partnery nebo pracovněprávní záležitosti. Je to tedy taková generální praxe. Výhoda je, že jsem díky tomu získal široký přehled, který si navíc podle zadání klienta postupně i dál rozšiřuji. To je za mě na začátku kariéry super zkušenost, protože zároveň dělám koncipientskou praxi, ale v podstatě taky manažuji práci ve spolupráci s legal odděleními velkých společností.

Specializuješ se u nás vedle toho ale i na konkrétní oblasti práva, které to jsou?

Působím zároveň i v týmech pro oblast GDPR, compliance nebo digitalizaci. Mám tak příležitost pod vedením zkušených kolegů proniknout do hloubky do specializací práva, které mě zajímají. Je to často zajímavé propojení práva, technologií a online světa.

A online hraje u tebe dost významnou roli i po práci…

Je to tak. Dělám vzdělávací videa na YouTube. Když vypukl koronavirus a nedalo se nikam chodit, zkusil jsem ve volném čase natáčet videa. A baví mě to. První dva profily jsem sice smazal, protože ze začátku nebyla kvalita nic moc, ale postupně jsem se posunul. Dnes mám profil Online Učitel, který je zaměřený hlavně na středoškoláky. Točím různé rozbory literárních děl, takový čtenářský deník. Videa připravuji také z oblastí jako jsou psychologie, ekonomie a právo, ale někdy jednoduše natočím video o tom, co mě zrovna zajímá nebo baví… Jedno z nejpopulárnější videí je třeba návod, jak si udělat skvělou kávu v moka konvičce.

Jak dlouho ti trvá natočit video?

Nezdá se to, ale zabere to celkem dost času. Příprava, napsat scénář, natočit, sestříhat… Když dělám rozbor knihy, tak ji samozřejmě musím nejdřív taky přečíst. Natáčení se věnuju hlavně o víkendu. Po práci se spíš rád odreaguju nějakou praktickou činností. Rád třeba vařím, dělám vlastní kombuchu a kimchi. Zahradničím. Sbírám karty Magic: The Gathering, stavím lego nebo si zahraju nějakou deskovku.   

Co ti tedy pomáhá zorganizovat si pracovní a volný čas?

V práci i po ní a vlastně i na YouTube je to hlavně o plánování a detailní organizaci. Bez toho by to nešlo. A v tom bych byl úplně bezradný bez svého diáře. Ačkoli mě digitální svět baví, tak v tomhle stále spoléhám na starý dobrý papír. Zapisuji si do svého diáře úplně všechno – každodenní práci, narozeniny, kdy budu natáčet… No a další věc, co mi zásadně pomáhá udržet balanc, je, že postupem času jsem se také naučil, že nemusím všechno zvládnout sám. A je fajn, když se v práci i v osobním životě můžete spolehnout na lidi, kteří s vámi vždycky v týmu táhnou za jeden provaz a pomůžou vám.

hr_all

Zjisti víc o dalších rising stars HAVEL & PARTNERS nebo nám napiš a staň se jednou z nich.

Největší česko-slovenská advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS získala v roce 2023 v rámci 11. ročníku soutěže Právnická firma roka na Slovensku znovu hlavní cenu v kategorii Mezinárodní advokátní kancelář a zvítězila také v kategoriích Hospodářská soutěž a Zdravotnické právo. V dalších 11 kategoriích se umístila mezi nejlépe hodnocenými kancelářemi. Slavnostní vyhlášení výsledků proběhlo 26. dubna na slavnostním galavečeru organizovaném vydavatelstvím EPRAVO Group, s.r.o. ve spolupráci s týdeníkem TREND v hotelu Radisson Blu Carlton Hotel v Bratislavě.

Kancelář těmito výsledky potvrdila opětovně své výjimečné postavení na slovenském a českém právním trhu, které je unikátní i v rámci Evropy, a nadále zůstává nejúspěšnější a nejkomplexnější advokátní kanceláří v obou zemích. „Je to vynikající výsledek v rámci této soutěže na Slovensku – obhájení hlavní ceny a vítězství v oblasti hospodářské soutěže včetně vítězství v oblasti zdravotnického práva a 11 pozic v odborných kategoriích mezi nejlépe hodnocenými kancelářemi potvrzuje naši všestrannost a špičkovou kvalitu všech našich specializovaných týmů,“ říká k úspěchu řídící partner kanceláře Jaroslav Havel.

„Klientům nabízíme komplexní službu, která obsahuje nejen vynikající znalost práva napříč všemi oblastmi práva i podnikání, ale umíme ji také propojit s daňovým poradenstvím, technologickými řešeními, inovativním přístupem, PR a také s výjimečným obchodním přehledem a business inteligencí, která dokáže posunout klienta v jeho podnikání dále,“ dodává.

„Naše kancelář je spolehlivým právním a daňovým partnerem nejen na Slovensku a v České republice, ale naše úspěchy a schopnosti daleko přesahují hranice těchto dvou zemí. Opětovné získání Hlavní ceny v kategorii Mezinárodní advokátní kancelář proto potvrzuje, že díky unikátní znalosti právního a podnikatelského prostředí a komplexním službám jsme schopni realizovat a řídit přeshraniční transakce a projekty kdekoli po celém světě,“ komentuje vítězství partner kanceláře Ondřej Majer.

„Díky špičkovým odborníkům, nadstandardní jazykové vybavenosti, výjimečnému know-how a široké síti mezinárodních kontaktů, kterou budujeme již více než dvě desítky let, v současnosti nabízíme komplexní podporu firmám a podnikatelům ve 12 světových jazycích. Asistovali jsme našim klientům ve více než 110 zemích a až 70 % našich případů obsahuje mezinárodní prvek,“ vysvětluje partner kanceláře Štěpán Štarha.

Kancelář obhájila v letošním ročníku soutěže loňské vítězství v oblasti práva hospodářské soutěže. „Velký dík patří našim klientům. Jejich důvěry si velmi vážíme. Věříme, že kvalitu služeb v oblasti soutěžního práva potvrzuje právě neustále rostoucí a spokojená klientela,“ říká partnerka Lenka Štiková Gachová. Partner Robert Neruda dodává: „Minulý rok jsme významně posílili naši lokální přítomnost na Slovensku a se specializovaným týmem pěti zkušených kolegů, tak dokážeme obsloužit i ty největší projekty a nejnáročnější klienty. Vítězství v této kategorii je tak zásluhou všech kolegů, právníků a ekonomů naší kanceláře, kteří se podíleli na poskytování poradenství v oblasti hospodářské soutěže na Slovensku.“

V letech 2022 a 2021 si na Slovensku v žebříčku TOP 10 největších právnických kanceláří, který sestavuje deník Deník SME a The Slovak Spectator, kancelář také odnesla vítězství v oblasti práva hospodářské soutěže, a stala se tak nejúspěšnější kanceláří pro tuto oblast na Slovensku.

Kategorie Zdravotnické právo je novinkou v žebříčku na Slovensku od roku 2022, avšak kancelář se na farmaceutický a zdravotnický sektor (Life Sciences) a jeho právní regulaci zaměřuje již od roku 2009. „Odborníci kanceláře disponují unikátním know-how, praktickými zkušenostmi a detailním přehledem o tržních standardech. Tým úzce spolupracuje i s ostatními specializovanými skupinami kanceláře, což umožňuje efektivnější a rychlejší poskytování špičkových právních služeb ve všech dalších oblastech práva, vždy se zohledněním specifik sektoru farmacie a zdravotnictví,“ vysvětluje partner kanceláře Václav Audes. „Kvalitu služeb dokládá i ocenění v rámci prestižní soutěže Právnická firma roku v ČR, kdy v kategorii Zdravotnické právo tým zvítězil v roce 2021,“ dodává.

Právnická firma roku je prestižní oborová soutěž hodnotící právní servis firem působících na území České a Slovenské republiky. Pořádá ji vydavatelství EPRAVO Group, s.r.o. Poprvé byla vyhlášena v České republice v roce 2008, od roku 2013 probíhá také na Slovensku ve spolupráci s týdeníkem TREND. Více informací o soutěži se dozvíte zde.

BUĎTE STÁLE V OBRAZE

Odebírat
Vyplňte svůj e-mail a my Vám budeme zasílat pravidelné informace ze světa práva a podnikání.

Kontaktujte nás

KONTAKT PRO MÉDIA:
Copyright © 2025 HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář
cross