Zdroj: Právní prostor (21. 10. 2020)
Autoři: Jan Šturm, Arber Balliu
S přijetím nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) došlo v českém právním řádu k nejedné významné změně. Jednou z nich bylo stanovení nového předpokladu pro započitatelnost pohledávek. Konkrétně dle ustanovení § 1987 odst. 2 obč. zákoníku jsou pohledávky „nejisté“ nebo „neurčité“ nezpůsobilé k jednostrannému započtení. Toto ustanovení se přitom v praxi ukázalo jako neurčité a mimořádně problematické. Velký senát Nejvyššího soudu ČR se nyní vzniklou situaci pokusil vyjasnit v nedávném rozhodnutí.
Jaké pohledávky zamýšlel zákonodárce označit za „nejisté“ nebo „neurčité“, tedy nezpůsobilé k jednostrannému započtení, není úplně jasné. Každopádně v důvodové zprávě k občanskému zákoníku odpověď nalézt nelze. V odborných kruzích pak ohledně významu pojmů „nejistá“ nebo „neurčitá“ pohledávka nepanuje shoda. Tyto výkladové problémy přitom představují zásadní prvek nejistoty zejména (avšak ne výhradně) v obchodní praxi, kde je jednostranné započítávání zcela standardním způsobem řešení vzájemných pohledávek. V důsledku uvedených výkladových nejasností v novém občanském zákoníku jsou však strany zanechány v nejistotě, zda kompenzačním úkonem došlo skutečně k zániku jejich vzájemných pohledávek či nikoli.
Vnést světlo do této nejistoty se pokusil Nejvyšší soud již ve svém rozhodnutí ze dne 1. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5711/2017, jehož závěry byly zcela aktuálně potvrzeny rovněž velkým senátem Nejvyššího soudu v rozsudku ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020. V tomto článku stručně shrnujeme jen ty nejpodstatnější body odůvodnění rozsudku velkého senátu Nejvyššího soudu:
Tato rozhodnutí Nejvyššího soudu lze jistě přivítat. Přesto však zůstává spousta zejména praktických otázek ohledně započítávání pohledávek „nejistých“ nebo „neurčitých“ nezodpovězena.
Například není jasné, jak a priori efektivně posoudit, na kolik je aktivní pohledávka „objektivně“ sporná (viz bod 3) výše) a jaké relativní intenzity tato spornost dosahuje ve vztahu ke „spornosti“ pasivní pohledávky (viz bod 4) výše). Tyto skutečnosti se totiž zpravidla vyjeví až v samotném soudním sporu a do té chvíle jsou tato kritéria spíše věštěním z křišťálové koule. Nejvyšší soud pak vůbec neadresuje problematické aspekty běhu promlčecích lhůt aktivních pohledávek „nejistých“ nebo „neurčitých“, vůči jejichž započtení byla úspěšně uplatněna námitka neplatnosti. Jestliže totiž hrozí promlčení aktivní pohledávky a její věřitel se domnívá, že tato zanikla započtením vůči pasivní pohledávce, pak tuto pohledávku před uplynutím promlčecí lhůty nemusí soudně uplatnit. Pokud se však následně ukáže, že započtení bylo neplatné, pak se věřitel aktivní pohledávky nemůže jejího uspokojení efektivně domáhat v soudním řízení, neboť již zřejmě došlo k jejímu promlčení.
Lze tedy uzavřít, že nejistotu ohledně jednostranného započítávání pohledávek ani tato rozhodnutí Nejvyššího soudu bohužel neodstraňují. Vzhledem k tomu, že jistota právního řešení při jednostranném započítávání pohledávek je pro obchodní praxi naprosto zásadní, můžeme jen doufat v další rychlé rozhodnutí Nejvyššího soudu, které by shora naznačené otevřené otázky dokázalo odpovědět.
Poradenskou skupinu HAVEL & PARTNERS pro oblast M&A, která je největší a nejzkušenější ve střední Evropě, rozšířil na pozici counsel advokát Petr Dohnal. Zabývat se bude především akvizicemi a poradenstvím v rámci reorganizačních projektů. Jeho nástupem kancelář dál posiluje své komplexní služby určené firmám, které se v souvislosti s aktuální krizí dostávají do ekonomických obtíží.
„Jsem velmi potěšen, že v rámci strategického plánu rozvoje naší kanceláře, mohu do našeho týmu přivítat zkušeného advokáta Petra Dohnala, který před příchodem do naší advokátní kanceláře pracoval přes 12 let jako právník v přední české investiční skupině“, komentuje další významnou personální posilu zakladatel a řídící partner kanceláře Jaroslav Havel. „Navázáním spolupráce s Petrem jsme posílili nejen naši vynikající M&A praxi, ale také unikátní tým pro financování, restrukturalizace a insolvence, který jsme vytvořili v reakci na aktuální pokles české ekonomiky a závažné finanční problémy mnohých firem. Těm nyní nabízíme komplexní služby s cílem vytvořit pro ně obchodně a rizikově nejefektivnější řešení jejich situace, včetně jeho následné realizace,“ doplňuje Jaroslav Havel.
„Tuto oblast našich služeb, která aktuálně patří mezi naše priority, jsme již v září posílili o odborníky na restrukturalizace a insolvence Jana Králíčka a Vojtěcha Švába, na Slovensku pak nastoupila zkušená specialistka na financování a insolvence, advokátka Elena Jarolímková. Odborně a personálně jsme posílili i na Moravě. Jsme tak plně připraveni pomáhat klientům na území celé České republiky i Slovenska v nastávající obtížné době,“ dodává Jaroslav Havel.
Petr Dohnal získal titul magistr práv na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a následně úspěšně absolvoval advokátní zkoušky na české advokátní komoře. Po ukončení studií poskytoval právní poradenství v oblasti M&A, právních auditů a insolvenčního řízení v několika advokátních kancelářích. Před nástupem do HAVEL & PARTNERS pracoval Petr jako advokát v investiční skupině PPF, kde se podílel na významných případech v oblasti insolvenčního řízení a restrukturalizace podniků, a to ať již jako zástupce věřitelů či jako poradce managementu dlužníka.
Autoři: Ivan Rámeš, Tereza Hrabáková
Ačkoli Spojené království opustilo Evropskou unii již na konci ledna 2020, nyní platí přechodné období, které končí 31. prosince 2020. To znamená, že Spojené království se i nadále řídí předpisy EU. Nedochází tedy k žádným změnám v podávání nebo rozsahu ochrany ochranných známek EU a průmyslových vzorů Společenství. Nyní ale vyvstává otázka, co se s těmito právy stane právě po skončení přechodného období.
Úvodem je nutné upozornit, že jednání mezi Spojeným královstvím a EU stále probíhají, takže dosud neexistuje žádná konečná podoba obchodní dohody. Dohodu strany v konečném výsledku vůbec uzavřít nemusí (zatím vše nasvědčuje tomu, že k jejímu uzavření spíše nedojde).
Také z tohoto důvodu vláda Spojeného království s cílem pomoci svým podnikům připravit se na brexit vypracovala právní předpisy, které pravděpodobně vstoupí v platnost k 1. lednu 2021, bez ohledu na to, zda k obchodní dohodě mezi EU a Spojeným královstvím dojde.
I přes určitou právní nejistotu je už nyní jasné, že po skončení přechodného období se všechny již zapsané EU ochranné známky tzv. „naklonují“ do nových registrací ochranných známek Spojeného království („Nové registrace“). Nová registrace bude srovnatelná s národní ochrannou známkou Spojeného království a zapsanému vlastníkovi vznikne automaticky bez jakýchkoli nutných kroků a nákladů.
Nová registrace bude mít stejný právní status, jako kdyby byla přihlášená a registrovaná podle právních předpisů Spojeného království. Nová registrace si zachová všechna data priority nebo seniority jako původní EU ochranná známka. Nová registrace si ponechá dále své stávající registrační číslo, ale bude před ním uvedeno UK0009…., takže bude snadno identifikovatelná jako národní ochranná známka Spojeného království.
Nebude se vydávat žádné osvědčení o registraci, ale vlastníci Nových registrací budou mít přístup ke všem informacím online. Nová registrace bude zcela nezávislou ochrannou známkou Spojeného království, kterou lze napadnout, postoupit, licencovat nebo obnovit nezávisle na původní ochranné známce EU.
Pokud si vlastník ochranné známky EU nepřeje vytvoření Nové registrace, může využít mechanismus tzv. „opt-out“. Pak se s Novou registrací bude zacházet, jako by nikdy nevznikla. Opt-out není možné využít, pokud již vlastník užívá ochrannou známku EU ve Spojeném království. To platí také v případě, že vlastník postoupil, licencoval nebo uzavřel dohodu ve vztahu k této ochranné známce EU; nebo pokud na jejím základě zahájil soudní spor ve Spojeném království. Není také stanovena žádná lhůta, do kdy je možné mechanismus „opt out“ využít.
Odlišný postup bude ale u dosud nezapsané přihlášky ochranné známky EU. Zde bude nutné podat novou přihlášku ochranné známky Spojeného království („Nová přihláška“) odvozenou od přihlášky ochranné známky EU, a to ve lhůtě do devíti měsíců od 1. ledna 2021. Tato Nová přihláška si zachová datum podání, prioritu nebo senioritu z přihlášky ochranné známky EU.
Nová přihláška musí být samozřejmě totožná s původní přihláškou ochranné známky EU, jak co do seznamu výrobků a služeb, tak co do znění nebo vzhledu. Nová přihláška bude podléhat obvyklému registračnímu procesu ve Spojeném království. Úřad průmyslového vlastnictví pro Spojené království („UKIPO“) potvrdil, že bude účtovat aktuální správní poplatky za podání: 170 GBP za jednu třídu zboží/služeb a 50 GBP za každou další třídu.
Co se týče průmyslových vzorů Společenství, situace je téměř shodná s ochrannou známkou EU. UKIPO a vláda Spojeného království potvrdily, že u stávajících registrací, které budou plně zveřejněny, bude ve Spojeném království zajištěná rovnocenná registrace. A to s minimální administrativní zátěží a bez dalších nákladů.
Vlastník bude moci také využít opt-out mechanismus. U průmyslových vzorů Společenství, které jsou v době ukončení přechodného období v řízení, nebo které jsou zapsány, ale dosud nebyly zveřejněny (v důsledku odloženého zveřejnění), vláda Spojeného království poskytne žadatelům možnost požádat o stejnou ochranu v období devíti měsíců po skončení přechodného období, se zachováním data podání (a priority).
Do tří let od skončení přechodného období se nepožaduje, aby vlastníci nových práv měli korespondenční adresu ve Spojeném království. Nicméně lokální kanceláře nabízejí převzetí zapsaných ochranných známek a průmyslových vzorů v tuto chvíli za zvýhodněných podmínek a my se domníváme, že je vhodné lokálního zástupce mít. Zástupce za vlastníka ohlídá zákonné lhůty, případně ho bude kontaktovat, pokud by se vyskytl jakýkoli problém. Určitě proto doporučujeme zajistit lokálního zástupce u Nových přihlášek.
Další vývoj ohledně brexitu a práva duševního vlastnictví budeme i nadále sledovat a informovat vás o něm na našich stránkách a blogu.
Zdroj: ESTATE (19. 10. 2020)
Podle účastníků letošního ročníku konference Real Estate Forum nabízí Brno investorům i ve srovnání s jinými evropskými městy výjimečnou příležitost k rozvoji. Příkladem je i nová moderní městská čtvrť, která vzniká na rozhlehlé ploše na jih od hlavního brněnského nádraží.
Takzvané Jižní centrum nebo také Trnitá je unikátní rozlehlá oblast bezprostředně navazující na historické centrum Brna, která se desítky let nerozvíjela. „Je to potenciál, který nám mohou ostatní města závidět,“ zdůraznil v diskusi na konferenci ředitel Kanceláře architekta města Brna Michal Sedláček. „Není to brownfield, je to otevřené území, které má řeku, nádraží… To žádné jiné město v Evropě nemá,“ dodal.
Podle plánů developerů tady má vyrůst několik smíšených moderních městských bloků. Nová čtvrť Trnitá nabídne nejen administrativní prostory, ale také bydlení pro deset až patnáct tisíc lidí. Oblast by tak měla žít i po konci pracovní doby. Obyvatelé tu mají mít veškeré potřebné zázemí – služby, obchody, parky a široké možnosti trávení volného času.
Nová výstavba se ale projektovala a plánovala ještě před koronavirem, který teď realitu na trhu zásadně proměnil, a to především u komerčních a kancelářských prostor. Developeři s tím proto musí v této rozvíjející se lokalitě počítat.
Lukáš Netolický z realitně poradenské společnosti Cushman & Wakefield na fóru upozornil, že už nyní došlo ke zpomalení poptávky a aktivity na brněnském trhu kancelářských prostor. V souvislosti s ekonomickou krizí předpověděl, že v jihomoravské metropoli bude v příštím roce až 100 tisíc metrů čtverečných neobsazených ploch a zvýšená neobsazenost přetrvá až do roku 2023 a 2024.
A této nové realitě se musí přizpůsobit i developeři. Společnost CTP Invest proto například v projektu Vlněna sníží podíl administrativních ploch ve prospěch těch rezidenčních.
Podle Prokopa Svobody, majitele realitní kanceláře Svoboda & Williams, budou teď také nájemci administrativních prostor diktovat, kam se trh bude ubírat. „Budeme směřovat k větší flexibilitě a jiným kancelářským modelům,“ naznačil v diskusi.
Mezinárodní společnost HB Reavis, která v oblasti Trnité plánuje postavit víceúčelový projekt Nová Zvonařka s více než 120 tisíci metry čtverečnými podlažní plochy, chce proto zákazníkům kromě klasických administrativních prostor nabídnout i sdílené pracovní prostory (coworking) nebo servisované kanceláře. „To je směr, který covid možná urychlil, ale ke kterému bychom stejně časem dospěli, protože to vidíme u vyspělejších trhů,“ vysvětlil Štefan Stanko, výkonný ředitel skupiny HB Reavis pro Českou republiku.
Ne každá společnost si totiž v době krize bude moci dovolit dlouhodobý pronájem rozlehlých kancelářských ploch, upozornil Stanko. Ideálním řešením je proto pro firmy mít centrální administrativní základnu a v případě budoucí expanze si pak pronajmout v okolí servisované kanceláře, které ve chvíli recese může firma zase flexibilně redukovat.
Pomoci znovu rozpohybovat trh s kancelářskými prostory v Brně může i fakt, že město je ideální dopravní a logistický uzel. Těží přitom ze své strategické polohy, kdy daleko není do Vídně ani Bratislavy. Brno má druhé nejfrekventovanější letiště v ČR, na které navíc navazuje logistický areál o rozloze více než 110 tisíc metrů čtverečných. V rámci letecké cargo dopravy se přes Brno ročně přepraví více než pět tisíc tun nákladu. To už teď do areálu u brněnského letiště nalákalo významná esa současného průmyslu. Nájemní prostory tu například využívají DHL, Coca-cola nebo Zásilkovna, uvedl Milan Kratina spoluzakladatel a CEO společnosti Accolade, která víceúčelový komplex vlastní a provozuje zároveň i brněnské letiště.
Toto vhodné propojení dopravy a logistiky tak může být tahounem ekonomiky v jihomoravském regionu i v době koronakrize a může sem přivést další firmy. „Letiště je brána do města a do kraje, měla by tam být základní konektivita, protože pak roste region a roste i byznys,“ poznamenal Kratina. S tím jde následně ruku v ruce i rozvoj trhu kancelářských prostor, potvrdil také Netolický. Jako příklad uvedl polská regionální města, kde po roce 2012 po poslední ekonomické krizi dramaticky vzrostl trh kancelářských prostor právě díky zavedení nových leteckých linek a dostavbě dálniční sítě.
Při umisťování nových projektů je podle zkušeností klientů advokátní kanceláře HAVEL &PARTNERS dopravní dostupnost jeden z klíčových faktorů, upozornil Ludvík Juřička, partner této největší československé advokátní kanceláře. Pokud tedy nemá daná lokalita dobré logistické napojení, podstatně to limituje její rozvoj, což je také případ investorsky velmi zajímavé lokality Nová Zbrojovka. Jenže mnohde výstavbu potřebné infrastruktury brzdí největší neduh českého stavebnictví, a to jsou dlouhé povolovací procesy.
Co by tedy mohlo do budoucna pomoci dalšímu rozvoji realitního trhu v Brně a okolí, je přijetí nového stavebního zákona, který by měl výrazně zrychlit povolování nové výstavby, a to jak té rezidenční, tak i té dopravní. Shodli se na tom Michal Sedláček i partner HAVEL & PARTNERS František Korbel, který se na vzniku nové právní úpravy podílel. Nový stavební zákon ale musí ještě projít legislativním procesem, a není proto jasné, kdy a v jaké podobě vlastně začne platit.
Zdroj: Forbes (říjen 2020)
Autoři: Jaroslav Havel, David Neveselý, Vladek Krámek
Čeští podnikatelé dnes mají prakticky všechny podmínky k tomu, aby zajistili správu a ochranu svého majetku způsobem, který byl dříve myslitelný jen ve vyspělých západních zemích – a tím je tzv. Family Office. I v důsledku současné ekonomické krize související s pandemií koronaviru si nyní mnozí podnikatelé uvědomují zranitelnost svého podnikání a potřebu ochránit svůj majetek. Podle zkušeností odborníků z největší československé advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS je přitom průměrná doba vytvoření takového fungujícího systému správy a ochrany privátních a podnikatelských aktiv přibližně tři až čtyři měsíce od prvního kontaktu s klientem.
Od ekonomické recese na podzim roku 2008 jsme až do vypuknutí pandemie COVID-19 zažívali velmi příjemné období hospodářského růstu. Tato ekonomická expanze jednoznačně prospěla i česko-slovenským podnikatelům budujícím své rodinné podniky. Aktuální situace teď ale může představovat test připravenosti na ekonomické zpomalování a zkoušku pravidel ochrany privátních i podnikatelských aktiv.
Tým 25 zkušených právníků a daňových poradců, který se v HAVEL & PARTNERS specializuje na oblast strukturování držby privátních aktiv, eviduje v posledních letech podstatně zvýšený zájem úspěšných podnikatelů o řešení, která by jejich vybudovaný majetek pomohla ochránit před možnými negativními vlivy ekonomických i obchodních komplikací či rodinných bouřek a tragédií. V řadě případů však zůstalo pouze u rozhlížení se, neboť se řešily jiné priority související s expanzí a růstem. Nastalá pandemická situace se však stává přirozeným katalyzátorem urychleného dotažení těchto úvah o ochraně majetku.
Základem pro tvrzení, že Česko je dobrou základnou pro ochranu majetku rodinných podniků, jsou nové a skutečně moderní kodexy civilního práva, které roku 2014 velmi pozitivně redefinovaly oblast privátní správy a přinesly do českého prostředí možnosti pro struktury a formy správy označovaných jako Family Office, a to v parametrech srovnatelných se zeměmi, jako jsou Lucembursko, Švýcarsko, Nizozemsko nebo Velká Británie. Okamžitě se tak zvedl zájem nejen o využití nových možností nastavení privátních holdingů, ale také o přesun drahých a do značné míry i daňově motivovaných zahraničních řešení zpět do ČR.
Současně nové předpisy nabídly veřejnosti revoluční možnosti svěřenských fondů či rodinných nadací, které si neméně rychle nalezly své místo v rodinných strukturách. Rodiny kvitují jejich jednoduchost, srozumitelnost a nákladovou efektivitu zřízení i Čeští podnikatelé mají tedy dnes možnost vytvořit v domácím prostředí skutečně efektivní struktury, jejichž cílem je efektivní správa fiinančních prostředků, mezigenerační investice do nemovitostí a jiného majetku a zajištění transferu majetku rodiny na další generace tak, aby se předešlo jeho rozdrobení.
Jako příklad moderní správy rodinného majetku obvykle slouží příklad světoznámé rodiny Porsche. Svá zásadní aktiva ovládá prostřednictvím holdingové společnosti, která vykonává funkci privátního holdingu rodiny zakladatele Ferdinanda Porsche, dnes rodiny Porsche-Piëch. Jejím prostřednictvím drží a spravuje podíly koncernu Volkswagen. Tímto jednoduchým „trikem“ se rodině daří zajistit nerozdrobitelnost podílů na koncernu do jednotlivých rodinných větví, a naopak díky koncentraci se podařilo získat zásadní vliv v rámci celé skupiny Volkswagen, aniž by rodina vlastnila většinový podíl v koncernu.
K podobnému uspořádání se postupem času dostala i rodina proslulého zlínského obuvníka Tomáše Bati. Obě rodinná uskupení navíc model holdingové akciové společnosti vhodně doplnila o trust (v českém pojetí svěřenský fond) nebo stiftung (nadaci), které slouží jako bezpečný přístav pro majetek rodiny v širším pojetí. Rodinný trust, nadace nebo fond jsou ve světě standardním modelem správy, ochrany a distribuce privátního majetku, které umožňují předávání bohatství dalším generacím.
Klíčovým, nikoli ovšem jediným prvkem každé funkční Family Office struktury, je privátní (rodinný) holding, jehož funkcí není podnikání, ale pouhá držba a správa zejména finančních aktiv a majetkových účastí v obchodních společnostech, které zajišťují obchodní činnost rodinného podniku.
Tímto lze část výnosů odstínit od rizik vyplývajících ze standardního podnikání.
Přínosem je i redistribuce zisku vygenerovaného na úrovni jednotlivých společností do holdingu, kde slouží k dalším investicím, to vše v daňově příznivém režimu zaručeném evropskou směrnicí. Holding tak ovládá a řídí své dceřiné společnosti a chrání vygenerovaný majetek před obchodními riziky spodního patra obchodních společností.
Toto uspořádání je známé jako horizontální holding, který zajišťuje, že v případě jakékoli komplikace některé ze společností spodního patra zůstávají ostatní společnosti včetně holdingu v bezpečí.
Dalším krokem může být pak doplnění holdingové společnosti o institut, který se stane bezpečným přístavem rodinného majetku, umožňujícím kromě držby majetku jeho další distribuci směrem k jednotlivým členům příslušné rodiny, a ochrání majetek pro další generace. Tímto právním institutem může být v českém pojetí svěřenský fond, nebo rodinná nadace.
Za šest let od nabytí účinnosti občanského zákoníku vzniklo více než 2 tisíce svěřenských fondů, přitom více než 80 procent z nich za poslední dva roky. Vyplývá to z analýzy veřejně dostupných dat zpracovaných advokátní kanceláří HAVEL & PARTNERS, která se oblasti strukturování držby privátních aktiv věnuje intenzivně od roku 2008. Vzhledem ke specifikům svěřenských fondů někteří klienti hledají právně uchopitelnější alternativu, tou může být stále populárnější institut rodinné nadace. I ta ochrání majetek a zajistí životní potřeby zakladatelem určených osob, odlišuje se od něj ale především tím, že se jedná o právnickou osobu.
Oblibě svěřenského fondu i rodinné nadace také jednoznačně nahrává skutečnost, že se z daňového a účetního hlediska jedná o poměrně jednoduché a přehledné instituty.
Autoři: Petr Kadlec, Jakub Kocmánek
Evropská komise dne 13. 10. 2020 zveřejnila čtvrté doplnění svého sdělení z 19. 3. 2020 „Dočasný rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím šíření koronavirové nákazy COVID-19“ („Dočasný rámec“).[1]
(i) přímé granty do výše 800 tis. euro (ii) záruky za úvěry, (iii) dotace k úrokovým sazbám úvěrů, (iv) krátkodobé vývozní pojištění, (v) podpora výzkumu a vývoje v oblasti COVID-19, (vi) podpora rozšíření výroby lékařských materiálů, (vii) investiční podpora výrobků týkajících se COVID-19, (viii) selektivní odklady daní a odvodů, (ix) podpora programů na udržení zaměstnanosti, (x) rekapitalizační opatření.[2]
V ČR již byla uplatněna řada těchto titulů, např. přímé granty do 800 tis. euro v případě lázeňských poukazů a v programu COVID nájemné, záruky za úvěry v programech COVID I – III, podpora výroby lékařských materiálů nebo podpora výzkumu v oblasti COVID-19.
Evropská komise čtvrtým doplněním Dočasný rámec rozšířila a prodloužila jeho platnost:
Dočasný rámec měl původně platit jen do konce roku 2020.[3] Komise nyní prodloužila platnost Dočasného rámce do 30. 6. 2021 a možnost provádět rekapitalizace podniků prodloužila do 30. 9. 2021. Komise deklarovala, že případnou potřebu Dočasný rámec znovu prodloužit přezkoumá před uplynutím jeho platnosti v červnu 2021.
Dočasný rámec nově (nad rámec existující možnosti grantů do výše 800 tis. euro) umožňuje poskytnout peněžní příspěvek ve výši do 3 milionů euro[4] na úhradu fixních nákladů, které nepokrývají výnosy podniku. Příspěvek může být poskytnut podnikům, jejichž obrat se proti stejnému období roku 2019 snížil nejméně o 30 %. Uhrazeny mohou být fixní náklady nepokryté jinými zdroji (pojištěním, jiným typem veřejné podpory a podobně). Uhrazeno může být až 70 % nepokrytých nákladů středních a velkých podniků a až 90 % nepokrytých nákladů mikro a malých podniků.[5]
[1] Sdělení Komise ze dne 19. 3. 2020, C(2020) 1863 final.
[2] Dočasnému rámci jsme se již věnovali v minulosti: Článek ZDE.
[3] Rekapitalizace měly být umožněny do 30. 6. 2021.
[4] Limit se uplatní vždy pro celou skupinu podniků.
[5] Za malé podniky jsou považovány podniky do 50 zaměstnanců jejichž obrat a/nebo balanční suma nepřesahuje 10 milionů euro.
Zdroj: E15 (14. 10. 2020)
Autor: Jaroslav Havel
HAVEL & PARTNERS je již 10 let největší a dle soutěže Právnická firma roku také nejúspěšnější česko-slovenskou advokátní kanceláří na trhu. Ocenění má i za výjimečnou značku, ekonomickou stabilitu a je nejžádanějším zaměstnavatelem v oboru. Loni tržby celé skupiny HAVEL & PARTNERS dosáhly miliardy korun a dle pololetních hospodářských výsledků kancelář i letos dvouciferně roste. Jak si získala a udržuje vedoucí postavení na advokátním trhu? Přinášíme několik osvědčených zásad, kterými se řídí.
Poslední měsíce ještě víc než kdy dřív potvrdily, jak je důležité být připravený a přizpůsobit se co nejrychleji a nejlépe změnám, a to i těm náhlým a nepředvídatelným. Když se vám to podaří, budete mít náskok.
Krizi se zásadním dopadem do ekonomiky jsme na základě makroekonomických dat i historických zkušeností očekávali již delší dobu a už v průběhu roku 2018 jsme se na ni začali připravovat. Zaměřili jsme se na zvýšení efektivity práce, doplnění portfolia našich služeb i technologií a v neposlední řadě také na důsledné finanční řízení a tvorbu rezerv. Pracovali jsme na zrychlení cash-flow, zvýšili jsme podíl služeb pro klienty z anticyklických oborů a celkovou efektivitu i výkon na právníka. I přesto, že nás krize zasáhla ve zcela jiné podobě, než v jaké jsme ji očekávali, měli jsme na co navázat a mohli jsme reagovat téměř obratem.
Pokud narazíte na nějaký osvědčený trend, inovaci či byznys model a dojdete k závěru, že by mohl fungovat i ve vašich podmínkách, začleňte ho do vaší praxe.
V celosvětovém kontextu jsme stále relativně malou firmou. Nemáme ambici vynalézat něco od základu. Velké úsilí věnujeme sledování zahraničních trendů, analyzujeme data, provádíme syntézy a vybíráme to, co by mohlo fungovat. Navíc, a to nás možná nejvíce odlišuje od konkurence, nebojíme se hledat inspiraci i v jiných oborech, například u velkých poradenských firem, privátních bank nebo technologických společností. Učíme se i od řady našich klientů.
Poskytování právních a daňových služeb na špičkové úrovni nevyžaduje jen výbornou znalost předpisů a schopnost jejich aplikace, ale i širší vědomosti o příslušném podnikatelském odvětví vašich klientů.
Díky naší velikosti jsme mohli vytvořit systém řízení právní kanceláře nejen podle právních specializací, ale i dle podnikatelských oborů, u nichž neustále sledujeme jejich specifika, vývoj a trendy, personálie i transakce. Toto organizační uspořádání směřuje k maximálně efektivnímu poskytování právních služeb, kdy komplexní projekty řídí seniorní právníci se širokými praktickými zkušenostmi za podpory specialistů na příslušné právní obory. Jak zásadní je znát dobře podnikání svého klienta, jsme si opět potvrdili v době pandemie covid-19, kdy jsme byli schopni klientům v kontextu znalosti jejich odvětví pomáhat v zásadě obratem.
Pochopit, jak klient uvažuje a jaká má očekávání, se vám podaří, pokud se umíte na danou věc podívat i z jeho manažerské a podnikatelské perspektivy.
Dbáme na to, aby se naši právníci neustále vzdělávali nejen v právu a jednotlivých oborech podnikání, ale i v oblastech jako je obchod, management, marketing nebo finance. S těmito znalostmi lépe rozumí nejen fungování naší kanceláře, ale i potřebám klientů. Zároveň jim otevírají dveře k elitním manažerům a majitelům firem, s nimiž pak mohou naši právníci snáze navázat dlouhodobější spolupráci. Díky tomuto komplexnímu manažerskému přístupu můžeme také naše klienty a obchodní partnery propojovat mezi sebou, pomáháme jim s novými obchodními příležitostmi a jejich financováním, s kontakty v zahraničí či personáliemi.
Ani v původně konzervativní advokátní profesi neobstojíte, když nebudete neustále držet tempo s technologickým pokrokem. Využití technologií vám dá mj. větší prostor pro to, abyste „lidskou kapacitu“ využili především na složité komplexní případy a budování vztahu s klienty.
I tady se učíme od nejlepších, ať už jde o naše interní systémy, správu klientských spisů, CRM, software na administrativní a jednoduché právnické úkony nebo prostředky dálkové komunikace. Máme dlouhodobou digitální strategii, věnujeme se online marketingu a data miningu. Díky našemu robustnímu technologickému zázemí mohlo v době nouzového stavu přejít cca 500 našich kolegů ze dne na den na home office a poskytovat služby se stejnou rychlostí a hodnotou, včetně online vzdělávání či workshopů. Na dálku jsme společně i „zašli na jedno“.
Individuální přístup ke klientovi, pochopení jeho potřeb, budování vzájemné důvěry a dlouhodobé, strategické partnerství. To je advokacie v našem pojetí.
Technologie vám sice mnohé usnadní, nicméně advokacie tak, jak ji vnímáme my, bude vždy především o lidech. Ať už o talentovaných právnících na straně jedné a jejich profesionálním, osobním klientském přístupu, který žádné technologie nenahradí, tak o spokojených klientech. Naše základna více než 2 tisíc klientů, která je nejstabilnější na trhu, je tím nejlepším důkazem, že to děláme dobře.
Být lídrem v jakémkoli oboru totiž znamená přijmout tuto roli včetně odpovědnosti vůči společnosti a těm, kteří to v životě nemají jednoduché.
Máme vlastní nadaci, desítky neziskovek a projektů, kterým poskytujeme právní služby, finanční pomoc nebo jsme je zařadili mezi naše dodavatele. Když přišla krize, pomáhali jsme jim se stejným nasazením jako našim klientům. Nečekali jsme, až nás osloví, ale sami se ptali, jak můžeme pomoci. Zdvojnásobili jsme také finanční pomoc i počet pro bono hodin. V posledních měsících to ale neměl jednoduché nikdo, proto jsme dali veřejně k dispozici naše know how, zřídili jsme komplexní informační servis pro veřejnost a podíleli se zdarma na řadě online poraden a další pomoci.
Všechny situace a okolnosti – i ty negativní – berte jako výzvu a příležitost být lepší.
Pozitivní „mindset“ nepomůže jen dovnitř společnosti, ale je mimořádně důležitou součástí při hledání těch nejlepších klientských řešení.
Autoři: Ondřej Florián, Radek Wejmelka
Jak jsme již předeslali v předchozím vydání našeho Průvodce, jednou ze změn, kterou přináší tzv. velká novela zákona o obchodních korporacích je změna úpravy pravidel pro rozdělování zisku a jiných vlastních zdrojů, v rámci které zákonodárce vyslyšel požadavky právní praxe a do úpravy promítl některé judikaturní závěry.
Podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích se stanoví na základě účetní závěrky (řádné nebo mimořádné), kterou schvaluje valná hromada společnosti. Ačkoliv tak v minulosti dovodila judikatura, nově zákon výslovně stanovuje, že rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů může být přijato kdykoliv v průběhu účetního období následujícího po účetním období, za které se účetní závěrka sestavuje. Není tedy nutné, aby o rozdělení zisku a jiných vlastních zdrojů valná hromada rozhodla ve lhůtě pro schválení účetní závěrky (tj. ve lhůtě 6 měsíců po skončení příslušného účetního období, která ale zůstala zachována).
V praxi to znamená, že pokud společnost nechce prozatím rozdělit zisk, může jej ponechat nerozdělený a jakmile v průběhu účetního období nastane příhodná situace, valná hromada může rozhodnout o jeho rozdělení.
Celková částka k rozdělení nesmí ve společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti překročit součet výsledku hospodaření posledního účetního období, výsledku hospodaření minulých let (nerozdělený zisk minulých let nebo neuhrazená ztráta minulých let, jiný výsledek hospodaření) a ostatních disponibilních fondů (fondy, se kterými může společnost nakládat dle svého uvážení) snížený o příděly do rezervních a jiných fondů zřizovaných v souladu se zákonem a společenskou smlouvou (stanovami).
Pokud společnost vykazuje v aktivech náklady na vývoj, musí se částka k rozdělení rovnat alespoň neodepsané části této položky v aktivech společnosti. O částku neodepsaných nákladů na vývoj vykázanou v aktivech společnosti se částka k rozdělení snižuje.
Pokud padlo rozhodnutí v rozporu s těmito pravidly, nemá rozhodnutí právní účinky.
Zisk nebo jiné vlastní zdroje nelze rozdělit, pokud vlastní kapitál vyplývající z poslední účetní závěrky nebo vlastní kapitál po rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů klesne pod úroveň základního kapitálu zvýšeného o fondy, se kterými společnost nemůže podle svého uvážení disponovat. Toto pravidlo se v této formě dříve aplikovalo pouze pro akciové společnosti. Nově se tedy použije i pro společnost s ručením omezeným.
Podíl na zisku nebo na jiných vlastních zdrojích je splatný do 3 měsíců ode dne, kdy bylo přijato rozhodnutí o jejich rozdělení. Na tom se oproti dosavadní úpravě nic nemění. Zákon, případně společenská smlouva či stanovy mohou však určit jinak. Stejně tak může jiný termín splatnosti určit rozhodnutí valné hromady.
Zákon např. stanoví jinak splatnost u veřejných obchodních společností a komplementáře komanditních společností, kde se nepřijímá rozhodnutí o rozdělení zisku, a proto je termín splatnosti 6 měsíců po skončení účetního období.
O vyplacení podílu na zisku nebo jiných vlastních zdrojích rozhoduje statutární orgán, který nesmí podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích vyplatit, pokud je rozdělení v rozporu se zákonem.
Pokud by si tím společnost způsobila úpadek, nesmí vyplatit podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích, ani poskytnout zálohu na podíl na zisku. Právo na podíl na zisku, který nebyl z tohoto důvodu vyplacen do konce běžného (probíhajícího) účetního období, zaniká, a musí se zaúčtovat na účet nerozděleného zisku minulých let. Tedy v případě potenciálního úpadku společnosti v důsledku rozdělení zisku a jiných vlastních zdrojů, je pozastavena jejich splatnost. Pokud ani do konce běžného (probíhajícího) účetního období není situace překlenuta, nastupuje ze zákona zánik práva na podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích a jejich převedení na účet nerozděleného zisku minulých let. Toto pravidlo neplatí pro veřejné obchodní společnosti a komplementáře v komanditní společnosti.
Na základě mezitímní účetní závěrky může statutární orgán rozhodnout o vyplacení zálohy na podíl na zisku. Jedná se tedy o poskytnutí části podílu na zisku v průběhu běžného (probíhajícího) účetního období před tím, než dojde k jeho finálnímu rozdělení na základě řádné (nebo mimořádné) účetní závěrky.
Výše zálohy na podíl na zisku nesmí překročit součet výsledku hospodaření běžného (probíhajícího) účetního období, výsledku hospodaření minulých let a ostatních disponibilních fondů tvořených ze zisku (fondy, se kterými může společnost nakládat dle svého uvážení), snížený o příděly do rezervních a jiných fondů zřizovaných ze zákona a na základě společenské smlouvy (stanov).
Pokud dojde ke schválení rozdělení podílu na zisku tak, že částka k rozdělení zahrnuje i vyplacenou zálohu, není zapotřebí ji vracet a záloha se započte na rozdělený zisk. Pokud však nedojde k rozdělení zisku, musí být záloha vrácena do 3 měsíců ode dne, kdy byla nebo měla být řádná (nebo mimořádná) účetní závěrka schválená.
Tato ustanovení se poprvé aplikují na zálohy na podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích vyplácené v průběhu účetního období roku 2021, resp. v účetním období zahájeném po účinnosti novely (v případě tzv. hospodářských roků).
Obecně lze říci, že ano, ale pouze pokud se jedná o obvyklé příležitostné dary, přiměřené darování na veřejně prospěšné účely, případně plnění, které vyhovuje mravnímu závazku a ohledům slušnosti a dále pokud se jedná o výhody poskytované na základě zákona.
Nezapomeňte tedy sledovat našeho Průvodce korporátním světem po novele, kde Vás postupně seznámíme s dalšími jednotlivými změnami a novými instituty nastíněnými v předchozím příspěvku.
Náš korporátní tým je vždy připraven Vám pomoci se řádně připravit na plánované změny.
Autoři: David Krch, David Neveselý, Josef Žaloudek
Vážení klienti a obchodní partneři,
ve Sbírce zákonů byl dne 25. 9. 2020 vyhlášen zákon č. 386/2020 Sb. („Novela“), který má za následek zrušení daně z nabytí nemovitých věcí se zpětným účinkem pro vklady vlastnického práva k nemovitým věcem provedeným katastrem nemovitostí od 1. 12. 2019.
Daň z nabytí nemovitých věcí je tedy zrušena u takových převodů nemovitých věcí, u nichž byl návrh na vklad proveden katastrem nemovitostí od 1. 12. 2019 (tj. lhůta pro podání daňového přiznání byla po 31. 3. 2020). Na tyto vklady vlastnického práva provedené katastrem nemovitostí od 1. 12. 2019 se vztahovalo Mimořádné opatření Ministerstva financí č. 888 („Mimořádné opatření“), podle kterého byly odpuštěny sankce za pozdní podání daňového přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí a pozdní placení této daně. Poplatníci, kteří využili Mimořádného opatření už nemusí podávat daňové přiznání ani platit daň z nabytí nemovitých věcí (pokud se na ně vztahuje Novela). Poplatníci, kteří nevyužili Mimořádného opatření a podali daňové přiznání a uhradili daň z nabytí nemovitých věcí (pokud se na ně vztahuje Novela), mohou požádat o vrácení daně z nabytí nemovitých věcí podáním žádosti o vrácení přeplatku na dani z nabytí nemovitých věcí.
Součástí Novely jsou také doprovodné změny zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů mj.
Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí otevírá současně prostor pro nové struktury a mechanismy pořizování nemovitých věcí a ochrany majetku. Pokud vlastníte nemovitou věc a máte zájem ji prodat, či pokud si nejste jisti daňovými dopady již uskutečněného prodeje, neváhejte se na nás obrátit.
Naši odborníci zhodnotí Vaši konkrétní situaci a společně nalezneme nejoptimálnější řešení.
Vážení klienti a obchodní přátelé,
v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu od 5. října 2020 na dobu 30 dnů Vám přinášíme aktuální přehled dopadů pandemie, hlavních změn a přijatých opatření ve vybraných oblastech práva. Řada aktuálně účinných opatření byla nařízena již v průběhu jara či na podzim ještě před znovuzavedením nouzového stavu. Ten byl nyní vyhlášen proto, že je z důvodů zhoršující se epidemiologické situace třeba činit další přísnější opatření, která zasahují více do základních práv a svobod. A to lze pouze v tomto mimořádném režimu.
Pro obchodní korporace se uplatní úprava zákona č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu, tzv. Lex Covid. V případě obchodních korporací tedy platí následující:
Zdroj: E15 (3. 10. 2020)
Jak upozorňují právníci z největší česko-slovenské advokátní kanceláře Havel & Partners, vedení firem by se mělo se změnami vyplývajícími z novely zákona o obchodních korporacích včas seznámit a připravit se na ně. Nová úprava totiž klade větší důraz na odpovědnost členů statutárních orgánů za to, že rozdělování zisku není v rozporu se zákonem.
Podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích (jako jsou například položky vlastního kapitálu mimo zisk a základní kapitál) se určuje na základě účetní závěrky (řádné nebo mimořádné), kterou schvaluje valná hromada společnosti. Nově přitom zákon výslovně stanoví, že rozhodnutí o rozdělení zisku může valná hromada přijmout kdykoliv v průběhu účetního období následujícího po účetním období, za které je účetní závěrka sestavena. Není tedy nutné, aby o rozdělení zisku valná hromada rozhodla ve lhůtě pro schválení účetní závěrky, což je šest měsíců po skončení příslušného účetního období.
Dosud v zákoně taková úprava chyběla, a v praxi proto mnohdy podniky čekaly například s investicí několik měsíců (respektive necelý rok) na konec účetního období a schválení nové účetní závěrky. Nebo naopak společníci pochybovali nad tím, jestli mohou rozdělování zisku oddálit tak, aby třeba dosáhli lepších podmínek u banky či pojišťovny.
I když se v takové situaci mohly firmy opřít o rozhodnutí Nejvyššího soudu, který v minulosti možnost rozdělování zisku v průběhu následujícího účetního období připustil, teď už nebudou muset firmy po této judikatuře pátrat. Měly by se tak vyloučit jakékoli pochybnosti. „V praxi to znamená, že pokud společnost nechce prozatím rozdělit zisk, může jej ponechat nerozdělený a jakmile v průběhu účetního období nastane příhodná situace, valná hromada může rozhodnout o jeho rozdělení,“ vysvětluje advokát a partner advokátní kanceláře Havel & Partners Ondřej Florián, který se specializuje na právo obchodních korporací.
Novelizovaný předpis také od příštího roku klade při rozdělování zisku na vedení firem mnohem vyšší nároky. Zatímco dosud měli podle zákona statutáři rozhodovat o vyplacení zisku tak, aby bylo vše v souladu se zákonem o obchodních korporacích, novela teď říká, že rozdělení nesmí být v rozporu s jakýmkoli zákonem. Pokud by rozdělení zisku odporovalo právním předpisům (například zvláštním předpisům upravujícím podnikání dané společnosti), podíl by se vůbec nevyplácel a mělo by se také za to, že statutáři v takovém případě nejednali s péčí řádného hospodáře. To v konečném důsledku může vést i k vyloučení daného člena statutárního orgánu z funkce soudem. „Členové statutárních orgánů by tak měli mít na paměti i jiné předpisy, ze kterých mohou plynout zvláštní pravidla pro rozdělení zisku, například zákon o účetnictví, zákon o investičních společnostech a investičních fondech. Rozpor může nastat i v případě, kdy společnost nemá zapsaného skutečného majitele v evidenci skutečných majitelů v souladu se zákonem o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,“ dodává Florián.
Upozorňuje také na to, že podíl na zisku je splatný do tří měsíců ode dne, kdy padlo rozhodnutí o jeho rozdělení. „Na tom se oproti dosavadní úpravě nic nemění. Zákon, případně společenská smlouva či stanovy mohou však určit jinak. Stejně tak může jiný termín splatnosti určit rozhodnutí valné hromady,“ říká Florián. Je tedy na statutárním orgánu, aby před podáním návrhu ke schválení rozdělení zisku valnou hromadou zvážil možnosti společnosti a případně navrhl jiný termín splatnosti.
Novela zákona kvůli souladu s evropskou směrnicí o právech obchodních společností upravuje pravidlo pro stanovení maximální možné částky k rozdělení, stanovuje, kdy naopak není možné zisk nebo jiné vlastní zdroje rozdělit (kromě akciových společností v tomto ohledu stanovuje nová pravidla také pro společnosti s ručením omezeným a pro družstva) a také určuje podmínky vyplacení zálohy na podíl na zisku. Tu je možné vyplatit, než dojde k finálnímu rozdělení zisku na základě řádné (nebo mimořádné) účetní závěrky. Zálohu je tedy možné poskytnout v průběhu právě probíhajícího účetního období. I u ní ovšem platí pravidlo o stanovení její maximální výše. Ondřej Florián navíc upozorňuje, že může nastat situace, kdy bude nutné vyplacenou zálohu vracet. „Půjde o případy, kdy se nakonec zisk po uzavření účetního období vůbec nerozděluje, nebo je rozdělen v nižší výši.“ Tato ustanovení se poprvé aplikují na zálohy na podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích vyplácené v průběhu účetního období roku 2021, resp. v účetním období zahájeném po účinnosti novely (v případě takzvaných hospodářských roků).
Firma nesmí vyplatit zálohu a ani podíl na zisku, pokud by se tím dostala do úpadku. Splatnost výplaty dividendy se v takovém případě pozastavuje a pokud dividenda není vyplacena ani do konce účetního období následujícího po účetním období, za které se rozděluje, právo na podíl na zisku zaniká a částka se převádí na účet nerozděleného zisku minulých let.
Největší česko-slovenská advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS poskytla pod vedením Ondřeje Floriána komplexní právní poradenství společnosti Pražská teplárenská a.s., která je součástí skupiny Energetický a průmyslový holding, a.s. a dlouhodobě patří k lídrům teplárenského trhu, při odštěpení jejího majetku do pěti nástupnických společností. Na jedné z nejkomplexnějších přeměn obchodních společností, kterou kancelář v tomto roce realizovala, se společně s několika odbornými týmy podíleli 3 partneři kanceláře včetně jejího zakladatele Jaroslava Havla.
Poradenskou skupinu HAVEL & PARTNERS tvořil zakladatel kanceláře Jaroslav Havel, partner Ondřej Florián spolu s advokátkou Soňou Karbanovou Schweizer (korporátní právo), partner Lukáš Syrový a advokát Adam Karban (právo nemovitostí), counsel Josef Žaloudek a jeho tým (daňové právo).
Hodnota majetku odštěpeného ze společnosti Pražská teplárenská čítá jednotky miliard korun. Transakce zahrnovala nejen pečlivé vymezení jednotlivých položek odštěpovaných částí jmění a sestavení zahajovacích rozvah zúčastněných společností, ale i nastavení budoucích právních vztahů mezi zúčastněnými společnostmi. Projekt rozdělení tak vedle standardních ustanovení vyžadovaných zákonem o přeměnách upravoval i vedlejší ujednání týkající se věcných předkupních práv, zřízení obligačních závazků odpovídajících věcným břemenům (in rem a in personam) pro nastavení budoucího provozního režimu a spolupráce mezi stranami či zápisů výhrad pro stroje pro zachování právního režimu mezi zúčastněnými společnostmi ve vztahu ke komplikované provozní technologii. Součástí transakce bylo i snížení základního kapitálu rozdělované společnosti.
Společnost Pražská teplárenská a.s., která byla založena v roce 1992 a v současnosti má přes 500 zaměstnanců, zajišťuje dodávku energie do více než 230 tisíc domácností a pokrývá tak 25 % trhu s tepelnou energií v Praze a okolí. Pražská teplárenská je součástí skupiny Energetický a průmyslový holding, a.s. (EPH). Energetická skupina EPH založená v roce 2009 sdružuje více než 70 společností a je největším dodavatelem tepla v České republice, největším výrobcem elektřiny a druhým největším distributorem a dodavatelem elektřiny na Slovensku a druhým největším producentem hnědého uhlí v Německu. V současné době zaměstnávají společnosti ze skupiny EPH okolo 25 tisíc lidí a disponují aktivy v hodnotě 16,7 mld. EUR.
Radka Rainová
