Zdroj: Advokatnidenik.cz
Zákon roku 2020! Už podvanácté vybírá odborná veřejnost v anketě Zákon roku, které poskytuje tradičně záštitu i ČAK, legislativní počin minulého roku, který má pozitivní dopad na podnikání v České republice. V letošním ročníku je pět nominovaných a Advokátní deník postupně představuje všech pět kandidátů. Tím prvním je tzv. zákon o bankovní identitě, jehož spoluautor Mgr. František Korbel, Ph.D., advokát a člen LRV, poukazuje na jeho revolučnost pro podnikatelskou sféru.
Univerzální bankovní identita přináší zásadní posun do elektronické identifikace ve všech oblastech života, včetně podnikání a vztahů se státem. V době tolik závislé na online přístupu ke službám tak pro miliony uživatelů přichází možnost zdarma a dobrovolně použít svůj přístup do elektronického bankovnictví k bezpečné a státem uznávané identifikaci. Samozřejmě ji využijí i advokáti!
Zákon o bankovní identitě (č. 49/2020 Sb.) nabyl účinnosti 1. ledna 2021. Abych byl přesný, jde o novelu zákona o bankách, zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (AML) a dalších zákonů, ale zkráceně bývá označován jako zákon o bankovní identitě. Jeho přijetí umožnilo rozšířit služby bank o elektronické ověřování totožnosti, podepisování a další elektronické služby vytvářející důvěru. S příchodem bankovní identity, jedné z nejbezpečnějších a nejvíce využívaných digitálních identifikačních metod současnosti, nastala revoluční změna v ověřování identity na dálku.
Naopak, pomocí bankovní identity je možné jednoduše ověřit totožnost člověka online pomocí přístupových údajů do internetového bankovnictví. Bankovní identita je náhradou dokladů totožnosti skoro ve všech případech digitálních jednání vůči státu i soukromému sektoru. Je přitom zdarma a okamžitě dostupná více jak pěti milionům obyvatel České republiky, kteří se navíc nemusí učit nic nového – prostě jen využijí to, co už dávno důvěrně znají – přihlášení do internetového bankovnictví. V praxi půjde nejčastěji o tzv. mobilní klíč v mobilním telefonu v kombinaci s otiskem prstu či rozpoznáním obličeje. Systém bude financován z plateb poskytovatelů služeb využívajících bankovní identitu, podobně jako systém platebních karet.
Nápad na zavedení bankovní identity v České republice přišel již v roce 2017 z bankovního sektoru. Česká legislativa ale tehdy elektronickou identifikaci prostřednictvím bank neumožňovala. Česká bankovní asociace proto iniciovala vznik příslušné legislativy. S pomocí řady členských bank, ICT Unie, advokátů HAVEL & PARTNERS a ROWAN LEGAL a skupiny aktivních poslanců podvýboru pro e-Government vznikl návrh zákona a po mnoha jednáních se státní správou byl podpořen všemi resorty i Českou národní bankou a téměř jednomyslně schválen.
Inspirace přišla do Česka ze severských zemí. Bankovní identita je tam fungujícím a ověřeným konceptem. Elektronickou identifikaci a podepisování přes bankovní identitu využívá v Norsku 90 procent aktivních obyvatel. Věříme, že i Českou republiku čeká skandinávský boom a že i u nás půjde brzy o nejrozšířenější způsob digitálního ověření totožnosti.
Tento zákon rozšířil činnosti, které banky mohou vykonávat, o poskytování elektronické identifikace, autentizace a služeb vytvářejících důvěru. Umožnil také bankám přístup do základních registrů a informačních systémů veřejné správy a ověřovat aktuálnost údajů o jejich klientech, které jsou pro identifikační služby nezbytné.
K využití bankovní identity stačí mít smlouvu o elektronickém bankovnictví s bankou, která je zapojena do projektu. Zda se banka projektu účastní, lze zjistit na stránkách bankovní identity. Ověřování totožnosti prostřednictvím bankovní identity následně probíhá pouze se souhlasem klienta. Bez něj banka neposkytne jakékoli údaje druhé straně. Klient tak má přehled a rozhodující slovo o tom, kdo a proč může jeho totožnost ověřit.
Bankovní identita umožní veřejnosti i přístup k online službám státu a dalších orgánů veřejné moci. Stát s bankovní identitou získal zdarma velmi širokou základnu důvěryhodně identifikovaných uživatelů a bankovní identitu uznává jako důvěryhodný prostředek i pro služby veřejnoprávního e-Governmentu. Lze očekávat, že využití bude brzy dramaticky vyšší, než u elektronických občanských průkazů, které vyžadují čtečku a lidé s nimi neumějí pracovat.
Bankovní identita toho umí mnohem víc, než jsem již zmínil. Kromě metody pro online ověření totožnosti bude také metodou pro elektronický podpis, nebo se bude využívat k přihlašování do desítek uživatelských účtů napříč internetem (tzv. single sign-on). Měla by umožnit i autorizaci jednoduchých plateb. To všechno má obrovský potenciál pro využití v komerční sféře. A to především v části post-paid služeb, tedy služeb placených až po jejich čerpání, které vyžadují důvěryhodnou identifikaci klienta. O bankovní identitu tak například projevili zájem telekomunikační operátoři či distribuční firmy.
O využití služeb veřejnoprávního e-Governmentu by si měli hlasitě říci i advokáti, například pro účely vzdáleného přístupu do elektronických evidencí a spisů. Využít ji mohou též pro účely identifikace klienta při transakcích podle AML. Prakticky veškeré potřeby a úkony advokáta, které mohou být digitalizovány, budu moci využít jeho bankovní identitu. To stejné platí i pro naše klienty.
Podrobný odborný příspěvek k tomuto aktuálnímu tématu připravujeme také pro tištěný Bulletin advokacie!
Zdroj: Info.cz
Miliony Čechů mají od začátku roku možnost využít bankovní identitu, která jim otevírá dříve nepoznané možnosti. „Bankovní identita může být jednoduchou náhradou dokladů totožnosti skoro ve všech případech, kdy o to klient bude stát. Bude to revoluce v ověřování identity na dálku,” vysvětluje v rozhovoru František Korbel, advokát a partner advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS, který je spoluautorem zákona o bankovní identitě, jejž navrhl na Zákon roku.
Zákon o bankovní identitě, na jehož vzniku jsme se podíleli, umožnil příchod zcela nového světa vzdáleného ověřování totožnosti osob. Může být automaticky, zdarma a okamžitě dostupná více než polovině obyvatel České republiky. A nemusí si nic pořizovat, postačí jim stávající prostředek přístupu do jejich internetového bankovnictví. Bankovní identita může být jednoduchou náhradou dokladů totožnosti skoro ve všech případech, kdy o to klient bude stát. Je to ideální kombinace požadavků safe & easy. Bude to revoluce v ověřování identity na dálku. Bankovní identita je nejdůvěryhodnější a nejužívanější digitální identifikační metoda současnosti.
Je nutné mít smlouvu o elektronickém bankovnictví s bankou, která je zapojena do projektu. Miliony lidí již tuto smlouvu mají. Vedle elektronické identifikace bude bankovní identita metodou pro elektronický podpis a bude možné ji využívat i pro přihlašování do uživatelských účtů napříč internetem (tzv. single sign-on). Zároveň bude i platební metodou a umožní autorizaci jednoduchých plateb. Pokud se banka v projektu neangažuje a klient by měl zájem ji využívat, není nic snazšího než se spojit s bankou, která tyto služby nabízí či brzy bude nabízet. Aktuální seznam je k dispozici na stránkách bankovní identity.
Myslím, že historické podmínky rozvoje vzdálené identifikace bankami v Norsku a jiných severských zemích a tamní rozvoj za poslední desítky let bude následovat, ale samozřejmě máme určité zpoždění. Ale to se může změnit. Věřím, že Česká bankovní asociace, zapojené banky i technologičtí partneři spolupracující s Bankovní identitou a.s. se budou propagací a nabídkou služeb snažit Norsko dotáhnout. Záležet bude především na tom, jak rychle si Češi bankovní identitu oblíbí. Díky jednoduchosti řešení a její důvěře v prostředky bank se domnívám, že by se to mělo podařit.
První sektor, který se již do elektronické bankovní identifikace zapojil, je eGovernment. Orgány státu a místních samospráv získávají zdarma velmi širokou základnu důvěryhodně identifikovaných uživatelů. Lidé tak získají přístupy do zabezpečených evidencí, portálů či spisů. A přibývat budou další možnosti digitalizace služeb státu díky zákonu o právu na digitální služby (č. 12/2020 Sb.), na kterém jsme se také v HAVEL & PARTNERS podíleli a který se stal zákonem roku vloni.
Jistě, velký potenciál využití bankovní identity vnímám ve finančních službách, energetice, telekomunikacích a obecně v e-Commerce, a to především v části služeb placených až po zahájení jejich čerpání (post-paid), které vyžadují vyšší míru identifikace a důvěry. Vždy ale bude záviset na nabídce on-line služeb, které budou bankovní identitu využívat. V připravenosti trhu a konkrétních řešení poskytovatelů on-line služeb zatím vnímám největší rezervy celého projektu. Ale to se bude měnit. Poskytovatelé služeb totiž rychle pochopí, že kdo z nich nabídne dříve bankovní identitu, získá konkurenční výhodu.
Osobně bych si přál, aby bylo možné zapojit bankovní identitu do pracovního práva. V HAVEL & PARTNERS jsme ve spolupráci s dalšími odborníky vypracovali pozměňovací návrh k zákoníku práce, který konečně po 15 letech navrhuje zmodernizovat zákonnou úpravu tak, aby bylo možné elektronické doručování důležitých pracovněprávních písemností, a to vše bez nutnosti použití uznávaného elektronického podpisu.
Dlouhodobě jsem kritikem rychlosti, s níž Česká republika digitalizuje. I to je důvod, proč se naše kancelář aktivně zapojuje do digitalizační legislativy, kterou vnímáme jako jednu z cest řešení. V posledních měsících nicméně vnímám a oceňuji úsilí ze strany samospráv, Ministerstva vnitra i vládního zmocněnce pro digitalizaci s tímto stavem něco dělat. Bohužel v porovnání s jinými státy EU je tato snaha stále pomalá a blokovaná často nespolupracujícími resorty. Digitálně vyspělé státy nám v praxi ukazují obrovské přínosy těchto investic pro každého občana i úředníka.
Na podzim byl návrh schválen v 1. čtení a přikázán výborům, kde aktuálně finišuje projednání a návrh se v řadě ohledů vrátil zpět k původním myšlenkám. Původní návrh odborného týmu prodělal v rámci meziresortních připomínek řadu kotrmelců a politických ústupků, ale to je normální, neboť žádný úřad nechce sám od sebe zjednodušit, či dokonce zrušit či přesunout svou vlastní agendu. Ale je to nutné.
Již skoro rok přítomná situace nastavuje zrcadlo zejména profesionalitě a reálné elektronizaci veřejné správy. A bohužel z toho nemůže plynout významné nadšení. Co mi též stále chybí, je lepší, a hlavně otevřená komunikace veřejné správy s akademickou i komerční sférou a lepší využití odborníků soukromého sektoru.
Podle mého názoru náš právní řád nebyl a stále není na pandemickou situaci dostatečně připraven. Hovořit o krizi nicméně není na místě. Důvěru lidí nenabourává samotné právo, ale spíše určitá únava a neschopnost pochopit neustálé změny a identifikovat se s nimi. Podobnou situaci nicméně můžeme sledovat napříč Evropou, a to i v právních řádech, jimiž se dlouhodobě inspirujeme.
Největší česko-slovenská advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS zaznamenala v roce 2020 další ekonomický růst. Celkový obrat kanceláře se v roce 2020 meziročně zvýšil o více než 8 %, přičemž úspěšné bylo hlavně první pololetí, kdy růst tržeb z prodeje služeb dosáhl 17 %. Tržby za prodej služeb dosáhly 789,1 mil. Kč, což představovalo v rámci českých kanceláří HAVEL & PARTNERS meziroční nárůst o 8,7 %. Rostla i slovenská kancelář. Adekvátně k nárůstu obratu se zvyšovala i ziskovost. Obrat celé skupiny, včetně inkasní agentury Cash Collectors a služeb daňového poradenství, opět přesáhl miliardu korun.
„Naše vynikající hospodářské výsledky a růst obratu i v době koronavirové krize odráží naši schopnost přizpůsobit se obratem situaci na trhu a flexibilně reagovat na potřeby našich klientů. Krizi se zásadním dopadem do ekonomiky jsme díky dlouholetým zkušenostem a makroekonomickým datům očekávali již delší dobu a intenzivně se na ni připravovali, a to jak z hlediska rozsahu našich služeb, důsledného finančního řízení, ale i digitalizace. Byť nás pak zasáhla v jiné podobě, mohli jsme okamžitě zareagovat,“ vysvětluje ekonomický úspěch kanceláře její řídící partner Jaroslav Havel, podle kterého došlo k významnému nárůstu obratu i přesto, že kancelář na jaře dočasně snížila hodinovou sazbu všem klientům, kteří byli pandemií covid-19 ekonomicky postiženi a o slevu zažádali, a zdvojnásobila bezplatné právní poradenství na 1500 hod/měsíčně. „Věřím, že naše nasazení a vysoká expertní úroveň, ale i flexibilita všech našich týmů v kombinaci s individuálním přístupem ke klientům a rozvojem strategického partnerství s nimi i v těchto těžkých časech byla a dále zůstává naší hlavní konkurenční výhodou,“ dodává Havel.
Výnosy HAVEL & PARTNERS rostou nepřetržitě od jejího vzniku v roce 2001. Přispívá k tomu především poskytování právních a souvisejících daňových služeb předním českým, slovenským i mezinárodním společnostem a českým a slovenským podnikatelům, včetně cca třetiny nejbohatších Čechů a Slováků. Mezi nejrychleji rostoucí oblasti růstu patřily i v roce 2020 fúze a akvizice, dále řešení sporů a arbitráže, insolvence a restrukturalizace, regulatorika, veřejné zakázky, a nadále rostla také poradenská skupina zabývající se soutěžním právem a soutěžní ekonomií.
Loňský rok byl pro HAVEL & PARTNERS historicky nejúspěšnější i z hlediska zisku nejprestižnějších globálních i domácích ocenění: kancelář se stala absolutním vítězem soutěže Právnická firma roku v ČR, historicky nejlépe se umístila i na Slovensku a je držitelkou nejprestižnějšího globálního ocenění Chambers Europe Awards jako nejlepší kancelář v Česku.
„Jsem rád, že nejen vedení naší kanceláře, ale i nezávislá odborná porota, a především klienti takto ohodnotili odbornost, loajalitu a maximální nasazení kolegů a jejich schopnosti poradit si se všemi nepříznivými okolnostmi, které s sebou pandemie přináší. Pro naše klienty je to zase potvrzení, že spolupracují s nejlepší právnickou firmou na trhu, která je lídrem nejen v době blahobytu, ale i v době krize, a dokáže jim tak s jejími následky rychle a efektivně pomoci,“ dodává Havel.
Autoři: David Neveselý, David Krch, Josef Žaloudek
Navazujeme na náš předchozí Tax Flash na toto téma a připomínáme dvě změny v oblasti daně z příjmů s mezinárodním prvkem, které již nabyly účinnosti nebo se jejich účinnost (resp. konec příslušné lhůty) brzy očekává.
1. Pravidlo ovládané zahraniční společnosti – povinnost „dodanit“ v ČR některé zahraniční dceřiné společnosti (přímé i nepřímé), zpravidla pokud nevykonávají podstatnou hospodářskou činnost a příslušná zahraniční daň je nižší než polovina české daně, které by základ daně dceřiné společnosti podléhal, pokud by byl generován v ČR. Pravidlo se uplatní poprvé pro zdaňovací období hospodářského roku počínajícího po 31. 3. 2019 a pro zdaňovací období kalendářního roku 2020.
2. Povinné oznamování správci daně přeshraničních struktur (možná) skýtajících daňovou výhodu – nutné správci daně přesně popsat, včetně samotné daňové výhody; bude platit zpětně pro struktury zavedené od 25. 6. 2018! Dle časových aspektů konkrétní struktury či jejích změn je lhůta pro oznámení do 30. 1., 28. 2. nebo do 30. 4. 2021.
Neváhejte se na nás s touto problematikou obrátit. Naši odborníci zhodnotí Vaši konkrétní situaci a společně nalezneme nejoptimálnější řešení/nápravu, resp. zhodnotíme rizika.
Zdroj: Estate (leden 2021)
V roce 2021 slaví advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS 20 let od svého vzniku. Jak se z malé firmy, kterou založila pětice mladých právníků, stala jednička v právnické branži, která má dnes 2,5 tisíce klientů, nepřetržitě roste a sbírá prestižní ocenění za odbornost a kvalitu služeb, výjimečnou značku i nejžádanějšího zaměstnavatele v oboru?
Základem úspěchu jsou proklientský přístup, komplexní nabídka špičkových právních a daňových poradenských služeb a především schopnost se co nejrychleji přizpůsobit aktuálním potřebám trhu a klientů. „Z právního a daňového pohledu vedeme klienta jeho byznysem a pomáháme mu s jeho dalším rozvojem,“ přibližuje řídící partner kanceláře Jaroslav Havel.
Kancelář v roce 2001 založila pětice mladých právníků s cílem vybudovat kancelář se špičkovou úrovní právních služeb a mezinárodním přesahem. Tuto vizi se jim díky mimořádnému úsilí, strategickému vedení kanceláře, ale i odvaze riskovat dařilo postupně naplňovat. Dnes je HAVEL & PARTNERS s 240 právníky a daňovými poradci a celkem 500 spolupracovníky, včetně zaměstnanců spolupracující inkasní agentury Cash Collectors, největší nezávislou právnickou firmou ve střední Evropě. Pobočky má v Praze, Brně, Olomouci, Ostravě a Plzni, ale také na Slovensku v Bratislavě.
Základem receptu na úspěch jsou přitom nejlepší právníci, efektivní vedení firmy a strategický rozvoj kanceláře. Loňský rok tak dokázala HAVEL & PARTNERS navzdory pandemii koronaviru navázat na předchozí úspěšné roky a uzavřít ho jako vůbec nejúspěšnější v historii kanceláře. Obdobně si ostatně vedla i při finanční krizi v letech 2008-2012, a to i díky tomu, že krize vnímá jako příležitosti.
„Krizi s dopadem do ekonomiky jsme dlouhodobě očekávali a připravovali jsme se na ni s předstihem. Když pak udeřila, byť v jiné podobě, než jsme čekali, měli jsme na co navázat a mohli se díky tomu okamžitě soustředit na naše klienty,“ vysvětluje řídící partner Jaroslav Havel a dodává, „snažíme se uplatňovat maximálně proaktivní přístup. Soustředíme se na klienta a jeho podnikání a intenzivně s ním pracujeme tak, aby získal náskok před ostatními.“ I díky tomuto přístupu kancelář od jejího založení každoročně roste obratově, personálně i kvalitou a rozsahem služeb.
Kanceláři se přitom daří nejen z hlediska hospodářských výsledků, obdržela také řadu významných ocenění v oboru. Opakovaně vítězí v prestižní soutěži Právnická firma roku, dle celkového součtu všech nominaci a titulů v rámci dosavadních ročníků této soutěže je nejúspěšnější kanceláří s nejkomplexnějšími službami v České republice i na Slovensku. Nejlepší advokátní kanceláří v ČR byla HAVEL & PARTNERS v roce 2020 také podle nejprestižnějšího globálního ocenění Chambers Europe Awards. Opakovaně též získává ocenění Czech Business Superbrands za výjimečnou značku a je též nejžádanějším zaměstnavatelem ve svém oboru.
Kromě zaměření na klienta je obrovskou devizou kanceláře i rozsáhlé portfolio služeb odpovídající nejvyšším mezinárodním standardům právnické profese. HAVEL & PARTNERS nabízí poradenství ve všech právních oborech a podnikatelských odvětvích. Vlajkovou lodí jsou přitom služby při nákupech, prodejích či fúzování firem z nejrůznějších odvětví. Portfolio ale zahrnuje i poradenství v oblasti financování, daní a dalších oblastech.
Za dvacet let existence si tak HAVEL & PARTNERS vybudovala jednu z nejstabilnějších klientských základen na trhu v celé střední Evropě. Služby poskytuje celkem 2500 klientům z řad nejvýznamnějších domácích i zahraničních firem a státních institucí. Mezi stálou klientelu patří také významní čeští i slovenští podnikatelé.
Vztah s těmito klienty staví HAVEL & PARTNERS na budování dlouhodobého strategického partnerství. Právě proto se prominentní klientele, včetně cca třetiny nejbohatších Čechů a Slováků, věnuje specializovaný tým, který kancelář vytvořila jako vůbec první na trhu už před 13 lety. S počtem více než 25 převážně seniorních právníků a dalších 12 daňových odborníků je největší takto zaměřenou poradenskou skupinou ve střední Evropě.
„Známe své klienty a sledujeme jejich podnikání, rodinné či majetkové vztahy a poměry. Víme, jaké jsou jejich vize a cíle. Díky tomu můžeme reagovat na jejich požadavky okamžitě podle aktuální situace,“ říká Jaroslav Havel.
Kancelář radí majitelům či představitelům firem a jejich rodinám v otázkách správy a dlouhodobé ochrany jejich osobního a podnikatelského majetku, ale také ohledně zahraničních investicí nebo daní. V uplynulých deseti letech kancelář realizovala několik stovek rodinných holdingů a struktur držby, desítky trustů a svěřenských fondů. Soustředí se i na komplikovaná dědická řízení, rodinné právo a v neposlední řadě též na otázku nástupnictví.
Komplexní poradenské služby poskytuje HAVEL & PARTNERS i v oblasti nemovitostí a stavebního práva, přičemž jejich další rozvoj patří mezi hlavní priority kanceláře. Tým 30 zkušených právníků, včetně 6 partnerů, disponuje rozsáhlým know-how. Městům, architektům, projektantům, stavebním firmám, developerům, investorům, fondům i asset manažerům dokážou poradit ve všech oblastech oboru, od legislativy (kancelář se podílí například na nových stavebních předpisech), přípravy a plánování staveb, přes jejich financování a realizaci, až po efektivní správu a ochranu již realizovaných nemovitostních investic.
Advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS se už od počátku koronavirové krize také aktivně zapojuje do řešení negativních důsledků pandemie na právní vztahy k nemovitostem. Specializovaný tým je díky široké specializaci a maximální časové flexibilitě připraven nabídnout klientům okamžitou pomoc.
Autoři: Robert Nešpůrek, František Korbel, Dalibor Kovář
Celý život po nás někdo chtěl osobně předložit občanský průkaz, cestovní pas nebo jiný doklad totožnosti a neumíme si představit, že to již brzy nebude potřeba. To je ale na čase změnit. Přichází totiž zcela nový svět vzdáleného ověřování totožnosti osob, který bude automaticky, zdarma a okamžitě dostupný více jak polovině obyvatel České republiky. Přivítejme bankovní identitu, jednu z nejdůvěryhodnějších a nejužívanějších digitálních identifikačních metod současnosti.
Nasazení bankovní identity se očekává v první polovině roku 2021. Její vhodné a včasné využití může znamenat váš náskok před konkurencí.
Zvykli jsme si věřit naší bance a díky neustálému rozvoji elektronických služeb a exponenciálně rostoucí možnosti jejich použití je pro nás už běžné řešit mnoho záležitostí online. Ale stále jsme si nezvykli na představu, že můžeme zcela nesporně elektronicky ověřit svou totožnost, a to kdykoli, na dálku, bez kontaktu s jinou osobou a bez čekání.
Již více než dva roky existuje v rámci české právní úpravy elektronické identifikace státní prostředek pro elektronickou identifikaci – elektronický občanský průkaz. Státem garantovaná elektronická identita má z právního pohledu sice vyšší míru záruky, než bude mít identita bankovní, na druhou stranu je ale třeba, aby člověk do jejího užívání investoval nejen jisté úsilí, ale také peníze – třeba kvůli pořízení čtečky k elektronické občance.
Navíc možnosti využití elektronické občanky jsou bohužel značně omezené. Stát není nejlepší promotér ani obchodník. Taková identita funguje pouze pro osoby, které musí ověřovat totožnost ze zákona (např. AML povinné osoby) nebo v rámci výkonu úředních činností (tzv. působnosti). I proto je využívání dosavadních elektronických identit v praxi zatím velmi rozpačité a málo frekventované.
Revoluce v elektronickém ověřování identity teď ale nastane s bankovní identitou. Díky ní bude možnéelektronicky ověřit totožnost člověka (nebo vybrané informace o něm) pomocí využití zabezpečených přístupových údajů pro internetové bankovnictví. A to vše bez nutnosti pamatovat si jakákoli nová hesla, učit se ovládat nové technologie nebo nutnosti mít speciální čtečku. Klienti budou jen dále používat to, co velmi dobře znají – přihlašování do internetového bankovnictví prostřednictvím počítače či mobilu. Nic víc. Uživatel přitom navíc za takové ověření nebude nic platit.
České zákony pracují v této souvislosti s pojmem prostředek pro elektronickou identifikaci – jedná se o jednoduchou náhradu fyzických dokladů totožnosti pro digitální jednání lidí v online světě. Jde jak o jednání vůči státu, tak i v soukromému sektoru. Bankovní identita ale nebude pouze o ověřování a předávání údajů o klientovi s jeho souhlasem. Nabídne uživatelům i jednoduché a komfortní přihlašování s jedinou digitální identitou do desítek uživatelských účtů napříč internetem (tzv. single sign-on) nebo navazující jednoduchou autorizaci plateb. Nebude tedy třeba si pamatovat různé způsoby přihlašování do e-shopů a digitálních služeb ani vyplňovat složité formuláře. Bankovní identita tak může přinést státu i soukromému sektoru až 5,5 mil. potenciálních uživatelů, u kterých půjde jednoduše na dálku ověřit jejich identitu.
Bankovní identita bude zároveň také metodou pro elektronický podpis. To už teď dobře funguje například v severských zemích. V Norsku využívá elektronickou identifikaci a související podepisování přes bankovní identitu skoro 90 % aktivních obyvatel, mezi 20-54 lety věku dokonce 97 % aktivních obyvatel. První české banky již také avizovaly, že při použití bankovní identity umožní podepisovat elektronické dokumenty v rámci důvěryhodného prostředí. Např. Komerční banka spustila svou službu MůjPodpis již před několika měsíci.
Bankovní identita bude mít navíc pro každého uživatele i rozměr kontrolní – kdykoli si bude moci ověřit, kde a za jakým účelem byla jeho bankovní identita využita.
Bankovní identity jsou podle vzoru zejména severských zemí ověřený a fungující koncept – banky vlastní základní infrastrukturu a zákaznickou bázi, zároveň jsou to jediné instituce na trhu, které již autentizovaly většinu fyzických osob a převedly jejich identitu přes internetové bankovnictví do digitálního světa. Navíc studie ukazují, že spotřebitelé upřednostňují banky před vládními, maloobchodními nebo sociálními platformami coby poskytovateli digitální identity, neboť jim věří; a to i u nás.
Nápad na zavedení bankovní identity v České republice proto logicky přišel z bankovního sektoru, a to již v roce 2017. České zákony ale tehdy poskytování elektronické identifikace ze strany bank neumožňovaly. Česká bankovní asociace se proto jako zástupce českých i zahraničních bank chopila tématu po legislativní stránce. S pomocí ICT Unie, advokátů HAVEL & PARTNERS a ROWAN LEGAL a skupiny aktivních poslanců výboru pro veřejnou správu vzniknul zákon č. 49/2020 Sb. Ačkoli se jedná o novelu zákona o bankách, zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (AML) a dalších zákonů, nejvýstižnější titul je pro něj zákon o bankovní identitě nebo zkráceně a neoficiálně BankID.
Účinnost tohoto zákona nastává 1. ledna 2021. Rozšiřuje přitom stávající okruh činností, které banky mohou vykonávat, o poskytování elektronické identifikace, autentizaci a služby vytvářející důvěru, jakož i další související služby. Umožní také bankám (a pojišťovnám) přistupovat do základních registrů a dalších vybraných informačních systémů veřejné správy a ověřovat aktuálnost údajů o jejích klientech.
Rozhodnou-li se banky nebo pobočky zahraničních bank uvedené služby poskytovat, musí bezplatně umožnit elektronické ověření totožnosti jejích klientů i pro účely využití online služeb orgánům státu, obcí a krajů. Za to však budou moci banky tyto služby poskytovat zbytku veřejného sektoru a komerčním společnostem, a to napřímo nebo prostřednictvím nově zřízené obchodní společnosti Bankovní identita, a.s., společného podniku tří největších bank na českém trhu – České spořitelny, Československé obchodní banky a Komerční banky. Cenu za využití služeb elektronické identifikace, autentizace či podepisování přitom nebude platit uživatel, ale poskytovatel služby (obchodník), který tuto službu využívá pro identifikaci svých klientů. Podobně jako to funguje již léta u platebních karet.
Poskytovatelé digitálního obchodu a služeb budou ochotni investovat do bankovní identity, jen pokud uvidí její benefity pro svůj byznys. Důvěryhodnost bankovní identitě propůjčují zapojené banky i fakt, že identifikace jejím prostřednictvím bude dostatečná i pro dodržení standardu povinné identifikace pro účely AML či pro čerpání online služeb státu a veřejného sektoru. Proto vidíme potenciál jejího využití hlavně ve finančním sektoru, resp. ve využití jediného prostředku pro identifikaci a platbu na internetu. V Norsku čerpá finanční sektor více jak ¾ všech transakcí s bankovní identitou. Díky bankovní identitě se např. podařilo na tamním trhu zkrátit průměrnou dobu dokončení žádosti o hypotéku ze 16 dnů na několik hodin.
Bankovní identita nabývá na významu také v rámci e-commerce u části služeb placených až po zahájení jejich čerpání (post-paid) – jako jsou například tankovací karty, energie či telekomunikace. Využití Bank ID tedy může být zajímavé pro mobilní operátory nebo distribuční společnosti.
Velmi přínosná bude bankovní identita i u služeb eGovernmentu – typickými případy budou přístupy do zabezpečených evidencí, portálů či spisů, elektronické volby, komunikace s daňovým úřadem, online založení nové firmy a její další využití při postupné digitalizaci služeb státu díky zavádění zákona o právu na digitální služby (č. 12/2020 Sb.).
Jako další oblast využití bankovní identity se nabízí pracovněprávní agenda – zejména digitalizace mzdových a daňových procesů nebo usnadnění náboru nových zaměstnanců do větších společností.
Klíčoví pro významnější využívání bankovní identity budou nepochybně i technologičtí partneři (ICT dodavatelé), kteří budou umět elektronickou identifikaci od banky vhodně propojit se svou službou a cenu využívání bankovní identity jednoduše zahrnou do vlastní ceny služeb. Je pochopitelné, že banky neumí u svých klientů vhodně pomoci s integrací vytvářených řešení (mají omezenou technickou znalost), neumí k nim poskytovat zákaznickou podporu a často pojmenovat use cases, v nichž je možné bankovní identitu použít mimo sektor bankovnictví. V distribučním modelu služeb souvisejících s bankovní identitou musí tedy banky s technologickými partnery počítat – typicky v oblasti obchodu, elektronického podepisování, uchovávání dokumentů, přihlašování nebo identity managementu.
V České republice tedy půjde o jednotné a suverénně nejvíce zastoupené řešení digitálního ověření totožnosti, které přinese celé společnosti úplně nový rozměr fungování. V Norsku s nadsázkou říkají, že do banky se chodí pouze jednou za život, a to kvůli zřízení bankovní identity. Vše potřebné lze následně vyřídit s její pomocí, a to nejen vůči soukromému, ale i veřejnému sektoru.
Nasazení bankovní identity se očekává v první polovině příštího roku. Její vhodné a včasné využití bude bezesporu konkurenční výhodou. Bankovní identita může znamenat zvýšení efektivity procesů pro všechny zúčastněné strany – pro občany jednoduché, komfortní a bezplatné využití jediného prostředku pro identifikaci i platbu, pro poskytovatele služeb přinese konkurenční výhodu i zajímavou úsporu v porovnání s vlastním řešením identifikace, pro banky možnost být blíže svým klientům a poskytnout jim komplexnější služby a pro stát, obce a kraje zcela nový bezplatný kanál milionů ověřených uživatelů pro jejich digitální služby. Pro posouzení detailů a implementaci prostředků bankovní identity je vám k dispozici náš elektronizační právní tým, jehož členové jsou spoluautory zákona o bankovní identitě a spolu s bankami se podílejí na vývoji tohoto řešení od samotného počátku.
Specializovaný tým advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS zajistil pro Správu železnic komplexní administraci mezinárodní architektonické soutěže, ve které se vybíral návrh budoucí podoby prvního terminálu pro vysokorychlostní železnici v České republice.
Partner kanceláře Josef Hlavička a senior advokátka Kamila Kulhánková ze specializovaného týmu pro veřejný sektor zajistili nejen právní poradenství, ale také celkovou organizaci soutěže včetně komunikace s porotou, účastníky soutěže a zajištění účasti odborných poradců.
Předmětem soutěže bylo zpracování architektonicko-urbanistického návrhu pro účely budoucí výstavby nového železničního terminálu Praha východ, který bude součástí vůbec prvního vysokorychlostního úseku v ČR a který se má stát důležitým přestupním uzlem na trati mezi Prahou a Brnem a Prahou a Hradcem Králové.
Z celkem 21 přijatých soutěžních návrhů tuzemských i zahraničních architektonických ateliérů vybrala vítězný návrh odborná porota složená z architektů a zástupců Správy železnic a obce Nehvizdy, kde se bude projekt realizovat.
Vítězem se stal návrh podaný sdružením MP + ov Nehvizdy 2020. Autory projektu jsou prominentní architekti Jiří Opočenský a Štěpán Valouch z ateliéru ov-a (držitelé České ceny za architekturu 2020) a Petr Malinovský a Petr Vyskočil ze společnosti METROPROJEKT Praha.
Pro HAVEL & PARTNERS je to po architektonické soutěži na návrh železniční stanice Veleslavín v Praze již druhá úspěšně realizovaná soutěž, kterou organizovala pro Správu železnic.
Schopných a úspěšných podnikatelek v Česku stále přibývá, i když pomalu. Tři čtvrtiny žen v byznysu se přitom zároveň musí vyrovnat i s rolí matky. Podle advokáta Jaroslava Havla, řídícího partnera kanceláře HAVEL & PARTNERS, který sedí v porotě soutěže TOP ženy Česka, to vyvrací mýtus, že nelze sladit podnikání s rodinným životem. Havel ale připouští, že uplatnění žen, zvlášť těch starajících se o rodinu, je stále složitější než u mužů. Pomoci ke změně by podle něj měla i změna zákonů.
Právo se v této oblasti bohužel téměř nezměnilo, stát by měl mít aktivnější roli a připravit chybějící legislativu. Velký deficit vidím především v podpoře zkrácených úvazků, které by mohly být zvýhodněné například daňově. Sdílená pracovní místa zavedl zákoník práce teprve nyní od ledna. Uvidíme až v praxi, jak se tato možnost osvědčí. Ještě donedávna nebyla navíc standardem ani práce z domova. V tomto směru teď pravděpodobně “pomohla” pandemie, kdy se na řadě míst, kde to bylo ještě donedávna nemyslitelné, najednou ukázalo, že to vlastně jde. Možností, jak skloubit rodinný a pracovní život, tedy postupně přibývá, i když ne takovým tempem, jak by bylo třeba.
Úspěšné ženy mají podle mě jedno společné. To je mimořádné odhodlání jít za svým snem. Pokud máte odhodlání, jste na půli cesty k úspěchu. Ženy obecně disponují větší empatií. Pokud dokážete být empatičtí a umíte se vcítit do svých klientů a zákazníků, pak je taková vlastnost v podnikatelském světě nezastupitelná a pomůže vám růst. Na ženách také my muži obdivujeme jejich schopnost zvládat více věcí najednou a často řešit důsledně i “menší věci”. I to se v byznysu velice hodí.
Advokacie je na tom co do počtu žen o něco lépe, než je podnikatelský průměr. Dle statistického úřadu tvoří ze všech podnikatelů asi třetinu ženy. V advokacii působí aktuálně přes sedm tisíc mužů a skoro pět tisíc žen. V poslední době jsou navíc ženy v advokacii vidět více než dříve. Existuje řada ženských platforem, některé advokátky jsou velmi úspěšné na sociálních sítích či jinde ve veřejném prostoru. U žen vnímám také větší angažovanost v oblasti pro bono (bezplatná právní pomoc − pozn. red.) a společenské zodpovědnosti obecně.
Co se týče velké advokacie, tam je nepoměr ve vedení mezi muži a ženami – partnerkami – stále celosvětově značný. Je to mimořádně časově náročná práce, a to nejen v souvislosti s vedením a motivováním týmu, ale především ve vztahu ke klientům. Špičková kancelář jako ta naše má mimořádně náročné klienty, kteří očekávají služby nonstop. I když perfektně funguje spolupráce v týmu v rámci kanceláře, je mimořádně náročné takovou práci skloubit s rodinou.
Ženy proto často raději než pozici partnerky volí například profesní dráhu na pozici counsel, která je více než na plnění obchodních cílů, budování vztahů s klienty zaměřena odborně a v jejímž rámci se přece jen dá více úkolů realizovat i dálkově, například z domova, bez neustálého styku s klienty či kolegy v kanceláři 10 až 12 hodin denně. Nedostatek žen v nejvyšším managementu je každopádně aktuální globální téma velké advokacie, která hledá způsoby, jak zvýšit podíl žen ve vedení.
V advokacii působí řada výrazných žen, které velmi uznávám pro vlastnosti, o kterých jsem již mluvil a jimiž i přispívají k rozvoji a kultivování advokátní profese. Nechci jmenovat, abych na nějakou kolegyni nezapomněl. Řadu z nich pravidelně nominuji i do tohoto žebříčku. Rozumím ale i tomu, že některé ženy raději volí z jejich pohledu větší jistotu a stabilitu, kterou vidí v justici, v níž je naopak významně více žen než mužů.
I v justici je nicméně ten samý problém jako v advokacii – a tím je málo žen u nejvyšších instancí, případně ve vedení soudů. Po větším zastoupení žen například volá Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu, který je aktuálně složený ze 13 soudců a dvou soudkyň. Kateřina Šimáčková, která je jednou z nich a je i zcela oprávněně úspěšná v žebříčku TOP ženy Česka, přitom zároveň patří mezi nejvýraznější ústavní soudce za celou novodobou existenci tohoto soudu. Navíc je nejen v právnické obci známá tím, že píše rozsudky velmi lidsky a srozumitelně, tak aby jim rozuměli i neprávníci. Což je něco, o co bychom se měli snažit my všichni.
Velmi výraznou osobností je samozřejmě také například vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Na podzim loňského roku se stala předsedkyní jednoho z nejvýznamnějších soudů, a to Městského soudu v Praze, také žena. Takže věřím, že jdeme v justici i advokacii správným směrem a ženy budou pozitivně ovlivňovat české právo a jeho výklad stále více.
Každá špičková firma ví, že se její úspěch odvíjí od kvality jejích lidí a v oblasti advokacie to platí dvojnásob. Aktuálně je to spíše o přístupu vedení právnických firem a vůli vycházet ženám vstříc a motivovat ty nejlepší. V HAVEL & PARTNERS například všem našim kolegyním na rodičovské dovolené umožňujeme, aby se zapojily v takové míře, jakou si samy zvolí. Využívá to asi 80 procent z nich a máme s tím velmi dobré zkušenosti.
Vstřícnost a otevřenost v tomto směru se nám jednoznačně vyplácí a věřím, že obdobně to mají nastavené i další chytré firmy v našem odvětví. Řada žen u nás také “dorostla” do nejvyšších pozic interně. K tomu mají ženy dobré předpoklady. Jsou loajální, trpělivé, houževnaté, mají smysl pro detail, jsou dobře organizované. To jsou ostatně i vlastnosti, které oceňujeme nejen u kolegyň, ale také u klientek. Těší nás, že těch z řad nejúspěšnějších českých podnikatelek a manažerek neustále přibývá.
V posledním desetiletí přibývá v Česku mnoho inspirativních a výrazných podnikatelek či manažerek, které díky své houževnatosti, píli a odvaze vybudovaly velmi úspěšné firmy. Jak řekla Michelle Obamová, o úspěchu rozhoduje vlastní sebevědomí a statečnost. Dnešní podnikatelky tyto klíčové vlastnosti mají a díky tomu se jim stále častěji daří prosadit se v byznysu. Myslím, že jejich odvaha sílí mimo jiné i s množstvím příběhů jiných žen, které dokázaly uspět. Věřím, že k tomu přispívá i soutěž TOP ženy Česka, kde jsem již devátým rokem v porotě.
Jedním takovým příkladem může být třeba zakladatelka a spolumajitelka Zásilkovny Simona Kijonková, které se podařilo vybudovat logistickou firmu s miliardovým obratem. Dnes ji zná v Česku v zásadě každý. Simona Kijonková přitom považuje za klíčovou přednost umět se flexibilně přizpůsobit potřebám trhu. Tato strategie je mi velmi blízká. I naše advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS díky schopnosti přizpůsobovat se neustále potřebám klientů a trhu vyrostla za dvacet let z malé firmy s pěti právníky v největší advokátní kancelář ve střední Evropě. A nyní, v době krize, se jen potvrdilo, jak je tento přístup zásadní.
Absolvent Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze je řídícím partnerem advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS. Tu založil v roce 2001 a postupně z ní vytvořil největší nezávislou advokátní kancelář ve střední Evropě. Mezi její klienty patří velké firmy i státní správa. Kromě toho již devět let působí jako porotce soutěže TOP ženy Česka.
Autoři: Robert Neruda, Roman Světnický, Martin Rott
Nová regulace zavádí systém pro kontrolu investic ze zemí mimo EU do strategických aktiv relevantních pro bezpečnost a vnitřní pořádek České republiky. Od 1. května 2021 tak budou některé zahraniční investice do českých aktiv (a to i těch soukromých) podléhat předchozímu schválení Ministerstva průmyslu a obchodu. Ministerstvo bude zároveň oprávněno přezkoumat jakoukoliv zahraniční investici až pět let po jejím dokončení. Za zahraniční investici se přitom považuje široká paleta způsobů vstupu do cílové osoby (nejen vlastnický podíl, ale též např. členství v orgánu). S řízením o schválení investice nejsou zatím žádné zkušenosti, ovšem nesplnění povinnosti investici oznámit může vést k enormním pokutám (až 1 % z obratu). Na místě je proto důsledná příprava nezbytných podkladů a právní zastoupení při jednání s ministerstvem.
Dne 1. května 2021 nabude účinnosti nový zákon o prověřování zahraničních investic („FDI zákon“). Ten zavádí režim kontroly zahraničních investic do podniků relevantních pro ochranu bezpečnosti nebo veřejného pořádku České republiky. Česká republika se tak připojí k dalším zemím prověřujícím zahraniční investice.
Úprava vychází z Nařízení Evropské unie, které ale obsahuje jen základní rámec pro schvalování zahraničních investic a spolupráci členských států. Režimy přezkumu zahraničních investic, včetně typů investic podléhajících schválení, se proto v jednotlivých členských státech (někdy i podstatně) liší. Tím spíše je třeba věnovat náležitou pozornost právním úpravám jednotlivých států, a tedy i nové regulaci v České republice.
Pokud zahraniční investice splní podmínky stanovené FDI zákonem, musí být schválena ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu („MPO“). Obdobně jako u notifikace spojení podniků soutěžním úřadům se i u schválení investice MPO uplatní zákaz uskutečnění transakce před povolením (tzv. standstill obligation). Zahraniční investoři ze třetích zemí by proto měli nové povinnosti brát v potaz při investicích zahrnujících česká aktiva a včas vyhodnotit, zda jejich vstup do cílových osob podléhá schválení podle FDI zákona.
FDI zákon se bude aplikovat pouze na zahraniční investice. Kdo je zahraničním investorem a jakou míru kontroly musí získat v cílové (české) osobě, definuje přímo FDI zákon.
Zahraničním investorem je podle FDI zákona každý, kdo:
Oproti úpravě stejné problematiky v některých jiných členských státech EU (mj. Německu či Francii) je záběr FDI zákona širší, neboť se vztahuje i na investory ze zemí Evropského hospodářského prostoru, tedy mj. z Norska nebo Lichtenštejnska. Za zahraniční investory bude v důsledku brexitu třeba považovat také fyzické a právnické osoby ze Spojeného království.
Za zahraniční investici FDI zákon považuje jakýkoliv vstup zahraničního investora do cílové osoby, který mu umožní vykonávat účinnou míru kontroly nad hospodářskou činností cílové osoby. Za účinnou míru kontroly provádění hospodářské činnosti je přitom považována:
FDI zákon tak nemíří jen na získání majetkového podílu v cílové osobě, ale na širokou paletu dalších typů angažmá investora, včetně členství v orgánu cílové osoby nebo přístupu k informacím nebo technologiím důležitým pro bezpečnost České republiky. Notifikaci podle FDI zákona tak bude podléhat podstatně širší portfolio situací vstupu investora, než je tomu v případě notifikace podle soutěžního práva. U některých typů „investic“ se přitom může významně zvyšovat právní nejistota investorů: po účinnosti FDI zákona nebude např. možné zahraničního investora jmenovat jednatelem, dokud MPO nerozhodne o schválení investice. Pokud bude docházet k průtahům v řízení MPO a současně nebude možné ve společnosti udržet stávajícího jednatele, může v krajním případě dojít až k dočasné rozhodovací paralýze společnosti.
Podle FDI je třeba notifikovat investice do cílových osob zabývajících se vyjmenovanými činnostmi, které jsou relevantní z hlediska bezpečnosti České republiky nebo jejího vnitřního či veřejného pořádku. Jde o následující činnosti:
Výroba, výzkum, vývoj, inovace nebo zajišťování životního cyklu vojenského materiálu (dle zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem).
Nadto FDI zákon stanovuje povinnost zahraniční investici konzultovat s MPO, pokud jde o investici do cílové osoby, která je:
Konzultace lze považovat za určitý předstupeň řízení o schválení zahraniční investice – výsledkem konzultace může být buďto zahájení řízení o schválení investice, nebo oznámení investorovi, že investice nepředstavuje ohrožení ČR, tedy že schválení nepodléhá.
Zákon také umožňuje konzultaci investic do cílových osob nespadajících pod činnosti vymezené výše, a to na dobrovolné bázi. Taková konzultace může být vhodná pro zvýšení právní jistoty – zákon totiž dává MPO oprávnění zahájit řízení o povolení investice do 5 let od jejího dokončení, pokud vyhodnotí investici jako rizikovou s ohledem na bezpečnost nebo vnitřní či veřejný pořádek (a to i v případě, že cílová osoba provozuje zcela odlišnou činnost, než jsou uvedeny výše). Následnému přezkumu investice se zahraniční investor vyhne právě využitím dobrovolné konzultace investice a získáním vyjádření MPO, že investice není způsobilá bezpečnost nebo vnitřní pořádek České republiky ohrozit.
Pokud zahraniční investice splňuje kritéria popsaná shora, investor má povinnost jí notifikovat a získat povolení MPO před jejím uskutečněním. Notifikace zahrnuje povinnost investora poskytnout široký okruh informací, včetně informací o vlastnické struktuře investora a cílové osoby, podnikatelské činnosti nebo zdroje financování zahraniční investice. Notifikace se budou předkládat na předepsaném formuláři, jehož podrobnosti a vzor stanoví vláda svým nařízením [pozn.: ke dni publikace tohoto shrnutí není podoba formuláře dosud známa].
Z textu FDI zákona ani důvodové zprávy nevyplývá, že by mělo být oznámení investice zpoplatněno správním poplatkem. Je však otázkou, zda do budoucna nedojde v tomto ohledu ke změně, jelikož většina obdobných návrhů (např. povolení spojení ze strany soutěžního úřadu nebo povolení k činnosti zahraniční osobě dle zákona o investičních společnostech) je zpoplatněna.
V případě nesplnění notifikační povinnosti MPO zahájí řízení o prověření investice ex-officio, navíc bude moci uložit investorovi pokutu do výše 1 % z celkového obratu zahraničního investora za poslední ukončené období.
Po zahájení řízení o povolení zahraniční investice MPO osloví další ministerstva a správní orgány včetně zpravodajských služeb s žádostí o stanovisko. Ještě není zcela zřejmé, jak bude přezkum přesně probíhat a jaké parametry budou posuzovány. Nicméně výsledek prověření může být v zásadě následující:
| Schválení | Pokud investice nevzbuzuje obavy, MPO vydá rozhodnutí o jejím schválení do 90 dnů od zahájení řízení o povolení investice (lhůtu lze prodloužit o 30 dnů ve zvlášť složitých případech). |
| Jednání o podmínkách | V případě, že by investice mohla představovat ohrožení pro bezpečnost nebo vnitřní či veřejný pořádek, může MPO s investorem jednat o podmínkách. Ty mohou spočívat např. v povinnosti zahájit konzultaci s MPO v případě dalšího navýšení majetkového podílu v cílové osobě. MPO věc následně předloží vládě, která vydá do 45 dnů usnesení, kterým může návrh MPO o povolení investice s podmínkami potvrdit nebo návrh zamítnout, pokud investice nepředstavuje riziko (čímž by mělo dojít k povolení investice bez podmínek). MPO následně vydá správní rozhodnutí dle usnesení vlády. |
| Zákaz | Pokud by mohla investice ohrožovat bezpečnost nebo vnitřní či veřejný pořádek a toto riziko není možné eliminovat podmínkami, vláda může na základě návrhu MPO do 45 dnů od předání věci vydat usnesení o zákazu uskutečnění investice. MPO následně vydá o zákazu investice správní rozhodnutí. |
Řízení o povolení investice je jednostupňové, proti rozhodnutí MPO není možné podat rozklad. Rozhodnutí lze napadnout žalobou u správního soudu, které zákon nepřiznává odkladný účinek.
Účinnost FDI zákona má nastat prvním dnem třetího kalendářního měsíce po jeho vyhlášení. Účinnost FDI zákona tak nastane 1. května 2021 (oproti očekávání se totiž nepodařilo zákon vyhlásit ještě v průběhu ledna 2021).
FDI zákon se bude vztahovat i na takové investice, které byly rozjednány, ovšem nebyly do účinnosti FDI zákona dokončeny. Dnem dokončení je podle FDI zákona den:
podle toho, která z těchto skutečností nastala později.
S ohledem na definici dokončení investice je nezbytné brát notifikační povinnost vyplývající z FDI zákona v potaz i u transakcí a investic, které jsou řešeny už nyní. Pokud jsou splněna notifikační kritéria stanovená FDI zákonem a k dokončení investice nedojde před 1. květnem 2021, bude zahraniční investor povinen požádat MPO o schválení investice.
S FDI zákonem přichází další regulace, s níž musí investoři ze zemí mimo EU počítat při strukturování svých investic zahrnující podniky aktivní na tuzemském trhu. Podle důvodové zprávy k FDI zákonu MPO očekává desítky žádostí o prověření, návrhů na konzultaci a řízení zahájených z moci úřední každý rok. My však s ohledem na široké definice použité ve FDI zákoně předpokládáme, že potřeba posoudit minimálně potřebu notifikace a zvážit přinejmenším konzultaci vznikne spíše u stovek transakcí ročně.
U investic podléhajících schválení budou pak investoři vystaveni určité nejistotě, zda bude investice schválena. V FDI zákoně totiž nejsou uvedena žádná konkrétní kritéria, na základě kterých bude MPO vyhodnocovat, zda investice může vést k ohrožení bezpečnosti, vnitřního či veřejného pořádku. MPO, resp. vláda, tak budou disponovat širokou mírou uvážení, zda investici povolit, či nikoliv. Investoři by měli počítat s tím, že rozhodnutí vlády mohou být ovlivněna i politickým prostředím, a tím být i těžko předvídatelná. Nejistota investora bude vyšší i díky oprávnění MPO přezkoumat též investice, které nepodléhaly povinné notifikaci, a to zpětně až 5 let po jejich dokončení. K přezkumu tak může dojít i v důsledku změny politického prostředí. Zahraniční investoři by proto měli zvážit možnost předchozí konzultace s MPO, díky které se riziku následného přezkumu investice .
Specializovaný tým HAVEL & PARTNERS pro oblast FDI:
Robert Neruda
Partner
robert.neruda@havelpartners.cz
Roman Světnický
Senior advokát
roman.svetnicky@havelpartners.cz
Martin Rott
Koncipient
martin.rott@havelpartners.cz
Tým nejúspěšnější a největší česko-slovenské advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS pod vedením partnera Václava Audese zajišťoval právní poradenství pro skupinu Premium Design Group při akvizici 100% podílu družstva Javorina. Investiční skupina Premium Design Group, která tvoří stylový etalon na poli prémiového interiérového designu, tak získala plnou kontrolu nad slovenským výrobním závodem Javorina, který je výrobcem dřevěného nábytku s více než sedmdesátiletou tradicí.
Právní tým, který zajišťoval poradenství investiční skupině Premium Design Group, tvořili zkušení odborníci specializující se na korporátní právo a M&A v čele s partnerem kanceláře Václavem Audesem a senior advokátem Jurajem Petrem.
Výrobní závod Javorina, založený v roce 1947 v podhůří slovenských Tater, se soustředí na výrobu dřevěného nábytku s charakterem a odkazem k tradicím, ale zároveň ve špičkovém soudobém designu. Firemní hodnoty zahrnují úctu k přírodě, obnovitelnost, trvanlivost výrobků i jejich nadčasovost – tedy dnes vysoce aktuální myšlenky, díky nimž si firma úspěšně získává zákazníky nejen na Slovensku.
Nový majitel Premium Design Group chce akvizicí Javoriny firmě pomoci s naplněním jejího potenciálu a do roku 2025 rozšířit její již velmi pestrý exportní záběr, a mimo dodávky do Rakouska, Belgie, Německa či Dubaje, chce v horizontu dvou až tří let vybudovat franšízovou pobočkovou síť v zemích regionu CEE.
Hodnotu transakce se rozhodly obě strany nezveřejňovat.
Autoři: Jan Šturm, Adam Forst, Klára Vitovská
Dne 1. ledna 2021 nabyl účinnosti nový zákon č. 254/2019 Sb., zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, který nahrazuje zákon č. 36/1967 Sb., zákon o znalcích a tlumočnících. Jde nepochybně o nejvýznamnější změnu v této oblasti za posledních 30 let.
Níže uvádíme výběr z toho nejpodstatnějšího:
Stejně jako doposud mohou znaleckou činnost provádět znalci nebo znalecké ústavy. Nově je však kategorie znaleckých ústavů vyhrazena pouze pro subjekty typu vysoké školy, veřejné výzkumné instituce apod., které vykonávají vědeckovýzkumnou činnost. Pro obchodní korporace vykonávající (komerční) znaleckou činnost je nově zavedena kategorie „znalecké kanceláře“.
Oproti dosavadní právní úpravě jsou podrobněji stanoveny formální i obsahové náležitosti znaleckých posudků. Dle prováděcí vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 503/2020 Sb. o výkonu znalecké činnosti musí znalecký posudek obsahovat mj. konkrétní odbornou otázku zadanou zadavatelem, popis postupu znalce při sběru dat, výčet vybraných zdrojů apod.
Co se týče formálních náležitostí znaleckých posudků, jsou stanoveny mj. náležitosti titulní strany (např. uvedení zadavatele a předmětu posudku) a poslední strany posudku (např. údaj o odměně). Tyto náležitosti musí splňovat všechny znalecké posudky vydané po 31. 12. 2020.
Nový zákon částečně mění a doplňuje stávající úpravu přestupků za porušení zákona o znalcích. Osoby vykonávající znaleckou činnost mohou být nově odpovědné přibližně za 15 typů přestupků – např. za nedodržení evidenčních povinností, nesplnění obsahových náležitostí znaleckého posudku, nesprávné vyúčtování odměny apod. Pokud jde o peněžité sankce, dělí se tyto do tří skupin podle závažnosti: do 75.000 Kč, do 250.000 Kč a do 500.000 Kč.
Všechny subjekty vykonávající znaleckou činnost (vyjma organizačních složek státu) jsou povinny uzavřít pojištění své odpovědnosti za výkon této činnosti. Minimální limit pojistného plnění pro znalce je 1 mil. Kč a 5 mil. Kč pro znalecké ústavy a znalecké kanceláře. Potvrzení o tomto pojištění je třeba předkládat Ministerstvu spravedlnosti.
Oproti dosavadní právní úpravě má žadatel o zápis do seznamu znalců na tento zápis právní nárok. Jakmile splní veškeré zákonem stanovené podmínky je Ministerstvo spravedlnosti povinno jej do seznamu zapsat.
Žadatel o znalecké oprávnění je povinen složit vstupní zkoušku, která se skládá z obecné a zvláštní části. Obecná část zkoušky se koná formou písemného testu, v jehož rámci jsou prověřeny znalosti žadatele v oblasti právních předpisů regulujících znaleckou činnost. Zvláštní část má formu ústního pohovoru před zkušební komisí, při kterém žadatel obhajuje zkušební znalecký posudek ve zvoleném oboru a odvětví.
Subjekty vykonávající znaleckou činnost jsou povinny uvádět údaje o posudcích v elektronické evidenci posudků vedené Ministerstvem spravedlnosti. Veškeré údaje je třeba zapisovat do 5 pracovních dnů od rozhodné skutečnosti. Obsah evidence by měl být přístupný výhradně Ministerstvu spravedlnosti, nicméně na základě odůvodněné žádosti mohou být tyto údaje zpřístupněny i jiným orgánům veřejné moci.
Nový znalecký zákon zavádí nový seznam znalců spravovaný Ministerstvem spravedlnosti. Tento se člení na veřejnou a neveřejnou část. Ve veřejné části budou přitom k dispozici nejenom údaje o názvu, oboru, odvětví a specializaci subjektu vykonávající znaleckou činnost, ale např. i údaje o spáchaných přestupcích nebo pozastavení činnosti.
Odměna za znaleckou činnost je dle prováděcí vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 504/2020 Sb. nově stanovena ve výši 300 Kč až 450 Kč za hodinu účelně vynaložené práce. Oproti předchozí úpravě je daná výše jednotná pro znalce, znalecké kanceláře i znalecké ústavy. Subjekty vykonávající znaleckou činnost budou mít nově nárok i na náhradu za ztrátu času při cestě do místa provedení úkonu nebo při čekání na jeho provedení.
Subjekty, které vykonávaly znaleckou činnost dle dosavadních předpisů, mají 5 let od nabytí účinností nového zákona na to, aby získaly oprávnění k výkonu znalecké činnosti dle nového zákona. Pokud se jim to nepodaří, jejich oprávnění uplynutím této lhůty zanikne.
Pokud jde o znalecké ústavy a znalecké kanceláře (resp. znalecké ústavy dle I. oddílu), jsou tyto navíc povinny prokázat do jednoho roku od účinnosti nového zákona, že vykonávají znaleckou činnost prostřednictvím alespoň jednoho znalce (resp. dvou znalců, pokud jde o znalecké kanceláře) oprávněného k výkonu znalecké činnosti v příslušném oboru a odvětví.
Autoři: Ondřej Florián, Eliška Dittrichová
Zásadní změnou, kterou přinesla s účinností k 1. 1. 2021 velká novela zákona o obchodních korporacích, bylo dlouho očekávané nové nastavení monistického systému vnitřní struktury akciové společnosti. Monistickému uspořádání akciové společnosti jsme věnovali třetí díl našeho Průvodce korporátním světem po novele, které naleznete ZDE . Nyní Vám přinášíme přehled těch nejpodstatnějších změn a praktických komplikací, které se v aktuální praxi objevují.
Monistické upořádání akciových společností dostálo konečně svému jménu, kdy povinně zřizovaným voleným orgánem společnosti je pouze jeden orgán, a tím je správní rada. Novelou zákona o obchodních korporacích tak došlo ke zrušení funkce statutárního ředitele.
Funkci statutárního ředitele převzala správní rada, která v sobě nově kumuluje kontrolní a řídící pravomoci; je tedy nejenom kontrolním orgánem, který má na starosti dohled nad činností společnosti, ale i statutárním orgánem, kterému přísluší obchodní vedení společnosti.
Členové správní rady tak v souvislosti s výkonem funkce statutárního orgánu mají nové pravomoci, ale i povinnosti. Mimo jiné do jejich pravomocí náleží obchodní vedení a zaměření společnosti, mezi jejich nové povinnosti kromě zastupování společnosti navenek patří i sestavování účetních závěrek, svolávání valných hromad apod.
Zákon předpokládá, že správní rada je tříčlenná, stanovy se však mohou v tomto ohledu odchýlit. Monistické akciové společnosti tak budou mít i nadále možnost zřídit správní radu s jediným členem.
Co vše se s účinností novely zákona o obchodních korporacích pro monistické společnosti změnilo, se dočtete podrobněji v našem třetím dílu Průvodce.
S účinností novely se tak pro všechny monistické akciové společnosti změnil způsob jednání a zastupování navenek – z obchodních rejstříků společností byli k 1. 1. 2021 automaticky vymazáni všichni statutární ředitelé a jejich pravomoci v souladu se zákonem přešly na správní radu společnosti.
S tím pro monistické společnosti nově vyvstává následující:
Nyní již skutečně není možné nalézt statutárního ředitele v obchodním rejstříku. Jelikož tento výmaz nebyl zcela jasně obchodním rejstříkem avizován (jakkoliv byl zákonem předvídán), dovolujeme si upozornit na některé praktické skutečnosti, které se samotným výmazem souvisí.
Na první místě je třeba uvést, že zánik funkce statutárního ředitele je nutné notifikovat příslušným subjektům včetně České správy sociálního zabezpečení a zdravotním pojišťovnám. Doporučujeme prověřit vždy u konkrétní společnosti, jaké notifikační povinnosti vyplývají i ze smluvních závazků, které společnosti uzavřely (může jít třeba o notifikaci směrem k bankovním institucím).
Jelikož od 1. 1. 2021 funkce statutárního ředitele neexistuje, není možné, aby z pozice statutárního ředitele nadále zavazoval společnost. Veškeré kroky činí od výše zmíněného data správní rada.
Posledním významným praktickým dopadem souvisejícím s výmazem (resp. ukončením funkce) statutárního ředitele je zneplatnění přístupu do datové schránky společnosti. Jelikož funkce statutárního ředitele neexistuje, Ministerstvo vnitra zneplatnilo přihlašovací údaje všem statutárním ředitelům. Doporučujeme tak ověřit, zda je společnost schopna přihlásit se do své datové schránky.
Ačkoli došlo k přenesení povinností statutárních ředitelů na správní radu automaticky ze zákona, neznamená to, že monistické společnosti nemusí již nic dalšího v této věci konat. Vedle informování zaměstnanců, obchodních partnerů, úřadů a bank, čekají monistické společnosti i některé další formální kroky související s touto změnou, než je tisk nových vizitek.
Správní rada je totiž obdobně jako představenstvo akciové společnosti s dualistickým systémem kolektivním orgánem. Je tedy nezbytné změnit odpovídajícím způsobem stanovy společnosti a následně do obchodního rejstříku zapsat nový způsob jednání a zastupování společnosti navenek. Pokud není ve stanovách upraveno jinak, zastupuje monistickou společnost každý člen správní rady samostatně.
Rovněž si dovolíme doplnit, že v případě, že předseda správní rady byl zároveň statutárním ředitelem, nepřechází funkce statutárního ředitele pouze na předsedu správní rady, ale opět na všechny její členy – platí tedy výše uvedené.
Doporučeným krokem je dále rovněž uzavření nové smlouvy o výkonu funkce členů správní rady, případně její revize, tak aby odpovídala jejich nové pozici. Smlouva o výkonu funkce musí být vždy písemná a schválená valnou hromadou. Bez schválení nenabude smlouva účinnosti.
Upozorňujeme, že s ohledem na přechodná ustanovení k novele, jsou monistické společnosti povinny zapsat způsob jednání členů správní rady do obchodního rejstříku nejpozději do 1. 7. 2021, případně při nejbližší volbě nových členů správní rady nebo změny jejich počtu. Neučiní-li tak společnost v této lhůtě, může jí rejstříkový soud vyzvat k nápravě, případně pokud ani po opakované výzvě neuposlechne, rozhodne rejstříkový soud o zrušení společnosti a nařídí její likvidaci.
Zvýšenou obezřetnost při zastupování monistické společnosti by měl rovněž vynaložit jediný člen správní rady, který byl před účinností novely zároveň statuárním ředitelem společnosti. Jak již bylo zmíněno výše, není možné, aby společnost k čemukoli zavazoval z již neexistující pozice statutárního ředitele. Při podepisování za společnost je tak nutné správně uvádět oprávnění dané osoby pro zastupování společnosti, tedy, že podepisuje jako člen správní rady. Správným podpisem lze předejít případným sporům s obchodními partnery (namítání relativní neplatnosti právního úkonu) či neočekávaným zjištěním v rámci právní prověrky před převodem společnosti (due‑diligence).
Závěrem doplníme, že ačkoli byly zneplatněny přístupové údaje do datové schránky pro statutární ředitele, členům správní rady jako novým členům statutárního orgánu by již měly být rozesílány nové přístupové údaje do datových schránek společností. Přístupové údaje jsou zasílány vždy na adresy členů správní rady zapsané v obchodním rejstříku. V případě, že člen správní rady není rezidentem České republiky, doporučujeme prověřit, zda do dané země je možné údaje doručit do vlastních rukou adresáta. Mezi země, kam není tímto způsobem doručováno patří mimo jiné Německo, Polsko, Nizozemí či Velká Británie.
Alternativně lze o přístupové údaje do datové schránky požádat i osobně na Czech POINT anebo na zastupitelském úřadě České republiky v zahraničí, pak budou následně zaslány na emailovou adresu.
S ohledem na shora uvedené doporučujeme všem akciovým společnostem s monistickým uspořádáním vnitřní struktury, aby se postupně začaly seznamovat se zněním novely a připravovat se na provedení nezbytných kroků, které bude třeba v této souvislosti učinit.
Nevyhnutelně bude provést revizi stanov těchto společností a provedení takových změn, aby jejich nové znění odpovídalo novelizovanému znění zákona o obchodních korporacích, minimálně v rozsahu stanoveném jeho donucujícími ustanoveními. Tuto změnu doporučujeme provést co nejdříve, nejpozději však ve lhůtě 1 roku od účinnosti novely, resp. do 6 měsíců v případě zápisu jednání správní rady.
Náš korporátní tým je vždy připraven Vám pomoci se řádně připravit na plánované změny.
Radka Rainová
