Novoroční vlna povyšování v kanceláři HAVEL & PARTNERS přináší dva nové členy nejužšího vedení – společníkem kanceláře je od 1. ledna 2023 Štěpán Štarha, partner spoluzodpovědný za chod slovenské kanceláře a za tým specializující se na právo duševního vlastnictví a informačních technologií. Partnerem se ke stejnému datu stává Jiří Kunášek, přední odborník na korporátní, obchodní a finanční právo a poradenství pro privátní klientelu. Na seniornější pozice se posouvá dalších sedm právníků a právniček.
„V HAVEL & PARTNERS si zakládáme na trvalém udržování pracovního prostředí umožňujícího rychlý kariérní růst všem kolegyním a kolegům, kteří prokazují mimořádnou erudici v oblasti práva či daní, vysoké pracovní nasazení a cit pro specifické potřeby každého klienta,“ komentuje personální politiku řídící partner kanceláře Jaroslav Havel. „Štěpán i Jiří jsou dlouholetou oporou našich právních týmů, a jsem proto velmi rád, že se od ledna budou ještě intenzivněji podílet na vedení společnosti a jejích obchodních i marketingových aktivitách v Česku i na Slovensku,“ dodává k nejaktuálnějším změnám.
Štěpán Štarha (37 let) má 14letou praxi, v HAVEL & PARTNERS působí již od roku 2009, odkdy se postupně interně kariérně posouvá, a to až do nynější pozice společníka kanceláře. Je spoluzodpovědný za vedení slovenské kanceláře a za týmy specializující se na právo duševního vlastnictví, informačních technologií a automotive. Vedle toho se podílí rovněž na vedení brněnské kanceláře. Na nové pozici se bude dál intenzivně věnovat zejména rozvoji týmu na Slovensku, péči o narůstající počet zdejších klientů, stejně jako poradenství pro české klienty s ambicí obchodních aktivit a expanze na slovenský trh. Štěpán poskytuje poradenství řadě soukromých společností, včetně největších bank, i orgánům veřejné správy. Profesně se specializuje na právo informačních systémů a telekomunikací, právo duševního a průmyslového vlastnictví, ochranu osobních údajů, smluvní právo a na mezinárodní právo soukromé. Věnuje se také poradenství privátním klientům jak v Česku, tak na Slovensku, kterým pomáhá s právní ochranou osobního a rodinného majetku či s mezigeneračním transferem kapitálu.
Jiří Kunášek (34 let) má více než 10letou praxi. Specializuje se na obchodní a korporátní právo, zejména pak na oblast řešení korporátních sporů, přeměny obchodních společností či holdingové struktury. Poskytuje rovněž komplexní právní poradenství privátním klientům, kterým pomáhá s ochranou a správou osobního a rodinného majetku i privátních aktiv či s mezigeneračním transferem kapitálu. Podílel se na budování specializované skupiny zaměřené na rodinné majetkové právo a je rovněž oporou úspěšného týmu zaměřeného na dědické právo, který zastupuje klienty v oblasti rozsáhlých a komplikovaných dědických sporů a jejich narovnání. Věnuje se i oblastifinančního práva a kapitálových trhů a poskytuje společnostem komplexní poradenství u IPO. Před příchodem do HAVEL & PARTNERS působil v kanceláři čech partners.
Na pozici counsel se v rámci advokátní kanceláře dále posouvají Adam Forst, David Šmída a Jaroslav Šuchman. Tým vedoucích advokátů posílí v novém roce Vojtěch Katzer a na úroveň seniorních advokátů pak postupují Josef Bouchal, Martin Pecha a Pavlína Petráčková. K povýšení došlo i na neprávnické pozici; novou PR manažerkou HAVEL & PARTNERS se tak ke stejnému datu stává Radka Rainová.
Zdroj: Marketing & Media (1/2023)
Autor: Ivan Rámeš
S novým rokem nové právní změny: od 6. ledna 2023 začíná platit velká novela spotřebitelského práva. Novela spotřebitelského práva přináší pro kamenné prodejny a e-commerce obchodníky nová pravidla a povinnosti, které mají významný dopad i do marketingu.
Novela má za cíl ještě více chránit spotřebitele a pokud nedojde ze strany podnikatelů k zavedení zákonem předepsaných změn, hrozí jim vysoké pokuty. Je proto vhodné projít si související změny, se kterými se bude muset ve firmách seznámit i marketingové oddělení, a mít jasno například v otázkách: Jak správně lákat zákazníky na vysoké slevy? Jak je v souladu se zákonem provést online objednávkou? A jak bude fungovat bič na falešné zákaznické recenze?
Asi nejvíce diskutovaným tématem jsou nová pravidla pro slevy. A to nejen při prodeji zboží online, ale i v kamenných prodejnách. U zboží ve slevě musí být nově uvedena také nejnižší cena, za jakou se prodávalo v posledních 30 dnech před poskytnutím slevy. To platí pro všechna propagační prohlášení.
A je jedno, jestli avizujete slevu v procentech, lákáte na srovnání aktuální nižší ceny se starou vysokou cenou nebo promujete cenu zboží jako „zaváděcí“ či akci typu „nakupujte dnes bez DPH“. I v takových případech je vždy nutné uvádět nejnižší cenu za posledních 30 dní. Cílem je zabránit umělému navyšování cen před zahájením slev (jako například Black Friday, povánoční či sezonní výprodej), kdy se sleva jeví jako vyšší, než tomu je ve skutečnosti.
Výjimka z této informační povinnosti platí pro výrobky podléhající rychlé zkáze nebo s krátkou dobou spotřeby a tahle povinnost se nevztahuje ani na věrnostní programy nebo akce typu „2+1 zdarma“ nebo „sleva 30 % při nákupu tří produktů“.
Nová úprava by se rovněž neměla vztahovat ani na přizpůsobené (individualizované) slevy z ceny. Typickým příkladem jsou slevy, které zákazník u obchodníka získá na základě předchozích nákupů (například při nákupu dostane poukaz „20% sleva“ na další nákup do konce měsíce), nebo slevy pro zákazníka na jeho narozeniny či při jeho svatbě.
Tlačítko pro objednávku, na jaké jsme při nákupech prostřednictvím internetu zvyklí, musí kvůli novele změnit od ledna 2023 svoji podobu. Pro spotřebitele by mělo být jasnější, že se kliknutím na tlačítko skutečně zavazuje k objednávce a samotné „objednat“ již nestačí. Pokud tedy zákazník kupuje zboží kliknutím na tlačítko, pak musí být označeno jako „objednávka zavazující k platbě“ nebo jinou podobnou formulací, ze které je pro něj zjevné, že když klikne, musí zaplatit.
Obchodníci by měli podle novely zákazníkům také vydávat „textové potvrzení“ o uzavřené smlouvě, a to nejpozději při dodání zboží nebo než začnou poskytovat službu.
V rámci e-mailu (obvykle jde o potvrzení objednávky) by měl kupující dostat i aktuální znění obchodních podmínek. Už tedy nestačí je jen vyvěsit na webových stránkách nebo na ně v e-mailu poslat odkaz.
Novela si posvítila také na zveřejňování falešných zákaznických recenzí a výslovně je označuje jako nekalou obchodní praktiku. Česká obchodní inspekce bude důsledněji postihovat zveřejňování takových recenzí od anonymních uživatelů, kteří si od daného obchodníka nic nekoupili. Nová pravidla mají také předcházet úpravám již udělených recenzí tak, aby působily pozitivněji. Jak tomu novela předchází? Každá recenze má být propojitelná s konkrétní objednávkou spotřebitele. Taková informace je sice neveřejná, Česká obchodní inspekce ji ale může vyžadovat v případě kontroly.
Novela s sebou přináší i další změny — změnu u prokazování vady při reklamacích, 30denní lhůtu pro dodání zboží, nová pravidla pro vrácení zboží a mnohé další. S ohledem na hrozbu vysokých pokut doporučujeme se na změny včas připravit a upravit nejen obchodní podmínky, reklamační řády a webové stránky, ale i reklamní strategie.
Přejeme Vám za HAVEL & PARTNERS krásné a poklidné prožití vánočních svátků. Děkujeme za přízeň v uplynulém roce a i v tom následujícím budeme stát při Vás.
Zdroj: Peníze.cz
I když dopady energetické krize a vyšších úrokových sazeb můžeme vidět už dnes, největší dopad na menší firmy lze teprve očekávat, shodují se CEO a spoluzakladatel Platební instituce Roger Adam Šoukal a partner advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS Jan Topinka.
Adam Šoukal: Z dat, která máme k dispozici od datových analytiků společnosti Dun & Bradstreet, vyplývá, že se platební morálka za posledních deset let zlepšovala. V roce 2012 se platilo v průměru osm dní po splatnosti, postupně trend klesal a v letech 2021 a 2022 už firmy platily včas (drobná zpoždění v platbách vyrovnaly faktury uhrazené předčasně). Aktuálně jsme na vrcholu cyklu, ale trend se obrátí. Může se zdát, že pár dní prodlení s platbou nevadí. Když si ale vezmete, že průměrná splatnost faktur je okolo 52 dní a zákazník zaplatí o týden později, potřebujete mít ve firmě o 15 procent vyšší finanční rezervu. A v kombinaci s dvacetiprocentním zdražením téměř všeho, potřebujete najednou o 35 procent provozního kapitálu víc.
Jan Topinka: V covidové době docházelo díky ztíženým možnostem spotřebně utrácet a štědré státní podpoře k akumulaci úspor jak domácností, tak i firem. Nyní se hladina úspor zmenšuje, což akceleruje kvůli drahým energiím a inflaci obecně. U klientů, pro které spravujeme malé pohledávky (například segment telco nebo pojišťovnictví) teď vidíme setrvalý nárůst počtu pohledávek. Od léta se na nás začínají obracet právě malé a střední firmy s žádostí o řešení pohledávek po splatnosti. Podnikatelé by měli vyhledat včasnou pomoc, ať už ve formě vymáhání, nebo factoringu. Rychlost je v tomto segmentu klíčová. Problémy s cashflow je lepší řešit včas komunikací s odběrateli a bankami než propouštět kvalifikované pracovníky nebo omezovat provoz.
JT: Nárůst pohledávek je prozatím poměrně malý a u bankovních pohledávek ho zatím nepozorujeme, i když k němu nepochybně v příštím roce dojde. Musíme si uvědomit, že Česko má stále v rámci Evropy rekordní jak nízkou míru nezaměstnanosti, tak i podíl nesplacených špatných dluhů, tzv. NPL, a ekonomické děje mají velkou setrvačnost. Stejnou setrvačnost má i přechod k dražším penězům. Je nepochybně složitější si dnes půjčit a úrok bude vyšší než před rokem. Dobíhající úvěry za nízký úrok či různé fixace zejména v hypoteční oblasti zpomalují příchod vyšších sazeb.
AŠ: Překlenutí ale bude pro firmy v budoucnu obtížné, ne každý může svým zákazníkům zdražit a banky nebudou ochotné navýšit úvěry plošně všem. Peněz tak zůstane v oběhu méně. Už dnes vidíme, že se mění chování firem, loni byla likvidita levná, úroková sazba relativně nízká. Dnes je to jinak, vidíme to na růstu objemů profinancovaných faktur. Firmy jsou také obezřetnější při vytváření finančních rezerv na neočekávané situace.
AŠ: I velcí hráči si uvědomují, že je nyní likvidita drahá. Občas se snaží břemeno přenést na menší firmy. V Platební instituci Roger každý měsíc profinancujeme faktury zhruba za miliardu a setkáváme se s tím, že odběratelé odmítají uhradit faktury s výmluvou na drobné formální chyby, které ani neexistují. Pro malé firmy je takové jednání likvidační.
AŠ: Existuje několik cest, jak takovou situaci řešit. Pokud pohledávku odkoupíme, rozesíláme upomínky a jednáme s odběrateli, zároveň máme pohledávky pojištěné. V případě pojistné události zaplatí peníze pojišťovna. Následně se pohledávky dostávají do vymáhání, kde spolupracujeme právě s advokátní kanceláří Havel & Partners. Takový vedlejší efekt prodeje pohledávky je to, že se platební morálka dotyčných odběratelů postupně zlepšuje.
JT: Ano, zdá se, že problémy nás teprve čekají. U retailu stoupá počet pohledávek ve vymáhání a v korporátní sféře se inflace a energetická krize zatím příliš neprojevují. Podle našich informací bankovní dlužníci nereportovali za třetí čtvrtletí 2022 výrazně horší čísla, ale banky očekávají zhoršení v první polovině roku 2023, kdy se projeví celý předchozí rok a zejména „energeticky náročný“ čtvrtý kvartál.
AŠ: Dopad určitě teprve přijde. Pokud se podíváte na počet insolvencí letos v září, bylo jich nejméně za posledních 11 let. Viděli jsme řadu velkých insolvencí (například loni Bohemia Energy), ale to bylo způsobeno tím, že byznys těchto firem nebyl připravený na takovou změnu na energetickém trhu. Měly vysokou expozici na trhu a reakce na rizikové scénáře nebyla zapracovaná do jejich obchodního modelu. Firmy obecně do insolvence vstupují se zpožděním v řádu několika měsíců (uvádí se 18–24 měsíců) poté, co by měly. Nejvýraznější dopad můžeme čekat klidně až za rok.
JT: Implementace směrnice o preventivní restrukturalizaci se očekává nejdříve v polovině roku 2023, takže v roce 2023 na firemní bankroty nebude mít žádný vliv. Konkrétní podoba implementačního zákona navíc zatím není známa, a tak dopady zatím nelze příliš odhadovat.
AŠ: Ta čísla firem ještě nejsou tak špatná. Ještě pořád ve výsledcích vidíme setrvačný vývoj minulých let. Zásadní rozdíl mezi bankovním a faktoringovým financováním je potom ten, že banka se dívá na riziko dodavatele. Nás nezajímají finanční výsledky vaší firmy, ale riziko odběratele.
AŠ: S Dun & Bradstreet jsme vyvinuli bezplatnou službu, která se jmenuje Roger ověření. Na našem rizikovém modelu, který si tahá data z Dun & Bradstreet, vám řekneme, co si o firmě myslíme – zda ji budeme financovat, případně že ji vidíme jako rizikovou a doporučujeme, aby si dodavatel vzal (byť částečnou) zálohu, nepřipouštěl delší splatnost anebo takto rizikové zakázky vůbec nedělal. Podle našeho názoru to přispívá ke kultivaci podnikatelského prostředí v Česku.
JT: O hrozící úpadek jde tehdy, pokud lze se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků. Při hrozícím úpadku by se podnikatel měl pokusit o jeho odvrácení, například zavést úsporná opatření, řešit situaci s financujícími bankami, zajistit kapitálové posílení ze strany akcionářů či investorů a podobně. V případě vlastního úpadku má podnikatel povinnost podat na sebe insolvenční návrh.
JT: Ano, toto riziko existuje. Insolvenční správce může pro neúčinnost napadnout všechny převody až jeden rok nazpět před zahájením insolvenčního řízení, pokud postupitel byl v té době v úpadku, a převod pohledávek byl pro postupitele pohledávek zároveň nevýhodný. V případě faktoringu předpokládám, že pohledávky jsou postupovány za tržní ceny, riziko by tedy nemělo být vysoké. Ovšem pokud by správce převody skutečně napadl, bylo by třeba prokazovat přiměřenost ceny zřejmě znaleckými posudky. Prevencí může být zejména pojištění pohledávek, především v případě bezregresního faktoringu.
AŠ: Regresní faktoring znamená, že v případě, že odběratel nezaplatí, pohledávka se vrací zpět k dodavateli. Tento typ zpravidla poskytují banky. My veškeré riziko přebíráme na sebe. V případě, že je vše dodáno a není zde žádné pochybení ze strany dodavatele, riziko přechází na nás, potažmo na naše investory. To je poté kryto z pojištění, především v rizikových oborech.
JT: Předkládání falešných faktur je v současnosti oblíbený způsob pro podvodné vylákání peněz. V České republice tak zejména operují mezinárodní skupiny. Pohybují se v anonymním elektronickém prostředí a vytvářejí falešné identity. Používají sofistikované metody zakrytí podvodného jednání. Policie s tímto typem kriminality velmi obtížně bojuje.
JT: Typickým znakem podvodné faktury je její zaslání z e-mailu, který se podobá e-mailu obchodního partnera. Pro zajištění platby na jiný účet se užívá ještě předchozí falešná notifikace o změně čísla účtu, případně falešný pokyn od osoby, která se vyskytuje na určité úrovni vedení.
AŠ: Pro tyto účely máme naimplementovanou umělou inteligenci, která umí fakturu rozřezat po vrstvách, podívat se, jak je faktura sestavená a zda je konzistentní s ostatními fakturami téhož odběratele. Máme i nástroje, kde jsme s řadou odběratelů propojeni přes elektronickou výměnu dat. Pro odběratele to znamená kvalitnější a spolehlivější dodavatelský řetězec, silnějšího dodavatele.
AŠ: Spojení s Komerčkou nám pomáhá s likviditou. Bankovní linky nám financují část platformy, Komerční banka nám poskytuje reference u svých klientů a zároveň ve spolupráci s nadnárodními firmami velmi dobře působí globální brand Société Générale.
AŠ: Máme řadu zahraničních dodavatelů i odběratelů, působíme hlavně na Slovensku, tam má řada našich partnerů pobočky. Působíme také v Polsku, máme Roger Adria se sídlem ve Rijece a replikujeme zde to, co se nám podařilo v České republice. Zahraniční expanze nám nejde tak rychle, jak bychom si představovali, jde o velmi regulovaný byznys. Standardně financujeme pohledávku vždy v té samé měně, jako je faktura. Zároveň máme k dispozici multicurrency linky. Polské zloté nebo chorvatské kuny financujeme z bankovních linek, české koruny a eura inzerujeme na naší platformě a prodáváme investorům. Chorvatsko už na počátku příštího roku zavádí euro.
AŠ: Už teď vidíme problém ve stavebnictví, řada staveb, zejména rezidenčních, je zastavená. Lze tak očekávat velkou korekci na trhu nemovitostí. Další problémy můžeme čekat v energeticky náročných odvětvích, která mají nízkou marži.
JT: Energeticky náročná odvětví, jako jsou oceláři, chemici, cementáři, cihláři, papírníci, skláři a stavební podnikatelé pociťují největší dopad. V praxi vidíme značné rozdíly dané tím, které firmy mají zafixované ceny energií jen do 31. prosince letošního roku a které mají fixaci delší. Záleží také na výši případné státní podpory či zavedení cenové regulace energie i pro velkoodběratele.
Je spoluzakladatel a CEO Platební instituce Roger. Stará se o strategický vývoj a vedení společnosti. Před založením Rogera pracoval dva roky pro banku Santander, kde měl na starost bankovní akvizice. Adam je velkým zastáncem fintechových řešení a moderních technologií ve spojení s financemi.
Partner advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS, vede skupinu pro bankovnictví, financování a kapitálové trhy. Věnuje se implementacím regulace na finančním trhu, licenčním řízením u ČNB nebo právním aspektům obchodování s finančními nástroji. Dřív působil jako vedoucí pracovník Komise pro cenné papíry. Je aktivním členem daňové a právní skupiny České venture kapitálové asociace a rozkladové komise ČNB.
Autoři: Ondřej Florián, Alexandra Parnaiová
Účinnost nového zákona o evidenci skutečných majitelů[1], který do českého práva transponoval novelu AML směrnice[2], s sebou v červnu 2021 přinesla vícero novinek – největšími z nich bylo zavedení sankcí za nesprávný nebo neúplný zápis (soukromoprávní – zneplatnění některých společnických a akcionářských práv; a veřejnoprávní – pokuta až do výše 500 000 Kč) a zpřístupnění některých informací široké veřejnosti.
Evidence skutečných majitelů je v současnosti přístupná v internetové aplikaci Ministerstva spravedlnosti a kdokoliv může o jakékoliv společnosti zjistit následující informace o jejích skutečných majitelích – všechna jména a příjmení, měsíc a rok narození, stát občanství, stát pobytu a stručnou informaci, na čem je založeno postavení skutečného majitele.
Soudní dvůr Evropské unie („SDEU“) ve svém rozhodnutí ve spojených věcech C 37/20 a C 601/20 ze dne 22. listopadu 2022 rozhodl, že ustanovení AML směrnice, které členským státům ukládá povinnost zpřístupnit některé informace o skutečných majitelích právnických osob a právních uspořádání široké veřejnosti, je neplatné.
Toto rozhodnutí vyvolalo rozruch prakticky ve všech dotčených kruzích, jak u jeho zastánců („zveřejnění těchto informací nijak nepomáhá naplnění účelu právní úpravy – rozkrytí vlastnických struktur a zamezení přístupu sankcionovaných osob k finančním trhům“), odpůrců („občanská veřejnost je další úrovní kontroly správnosti zápisu a tedy i sledování účelu úpravy“), tak zejména u zapsaných skutečných majitelů, jejichž osobní údaje jsou v současnosti částečně veřejně přístupné všem, prostřednictvím internetu.
Předně je třeba uvést, že SDEU svým rozhodnutím zasáhl pouze do AML směrnice, ne do navazujících národních úprav. Soud navíc (byť na základě silné argumentace, viz níže) zpřístupnění informací veřejnosti nezakázal, pouze zrušil ustanovení AML směrnice, které členským státům ukládá povinnost tyto informace veřejnosti zpřístupnit. Směrnice tedy v současnosti o přístupnosti informací veřejnosti neříká nic.
Vzhledem k tomu, že směrnice je generálně právní předpis EU, který stanovuje pouze společné cíle, jež mají státy společně dosáhnout, přičemž jim stanovuje pouze mantinely, ve kterých se mají pohybovat; český zákon o evidenci skutečných majitelů by tedy i v současnosti neměl být v rozporu se samotnou AML směrnicí.
Přístup jednotlivých členských států v reakci na toto rozhodnutí je různý. Některé státy, jako Lucembursko přistoupily k úplnému znepřístupnění informací ve svých evidencích (a to včetně přístupu pro veřejné orgány), jiné státy, jako Belgie, Rakousko a Irsko pak evidence obratem znepřístupnily veřejnosti. Česká republika prozatím k žádné úpravě nepřistoupila, přičemž zákon o evidenci zůstává nedotčen v platnosti (ve znění poslední novely, která vstoupila do účinnosti 1. 10. 2022).
SDEU ve svém rozhodnutí argumentuje, že zpřístupnění informací o skutečných majitelích široké veřejnosti je v rozporu s čl. 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie (Respektování soukromého a rodinného života a Ochrana osobních údajů) a zároveň zpřístupnění informací nijak nenapomáhá naplnění účelu směrnice.
V současnosti jsme se tedy dostali do paradoxní situace, kdy český zákon je v souladu s AML směrnicí, AML směrnice je v souladu s primárním právem EU (Listina základních práv EU), nicméně český zákon je velmi pravděpodobně v rozporu s primárním právem EU.
Český zákon tedy v současnosti zůstává v platnosti v původním znění a informace o skutečných majitelích jsou nadále (v souladu se zákonem a směrnicí) přístupné široké veřejnosti, rozhodnutí soudu však poskytuje velmi silné argumentační zbraně skutečným majitelům, kteří by se chtěli pokusit své údaje v evidenci znepřístupnit. Cesta ke znepřístupnění by však v současné době byla nevyhnutelně dlážděna soudním řízením, které by velmi pravděpodobně došlo až k Ústavnímu soudu.
Druhou možností je, že český zákonodárce na toto rozhodnutí zareaguje novelou českého zákona například tak, že sice informace znepřístupní pro širokou veřejnost, nicméně do zákona vrátí možnost zažádat o konkrétní informaci např. pro investigativní žurnalisty nebo různá sdružení zabývající se problematikou praní peněz.
Pokud budete mít k tématu identifikace a zápisu skutečných majitelů jakékoliv dotazy, obraťte se na náš specializovaný tým, který je připraven Vám asistovat jak s kompletním provedením zápisu, tak například i s revizí správnosti zápisu po poslední novele zákona o evidenci.
[1] zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, ve znění pozdějších předpisů
[2] Směrnice EP A Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení EP a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES ve znění Směrnice Evropského parlamentu a rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU
Zdroj: Estate (prosinec 2022)
Inflace, úrokové sazby a ceny energií, to vše promlouvá do současné reality nemovitostního trhu. Jakmile ČNB začne snižovat základní úrokové sazby, dá se předpokládat oživení. Lidé získají jistotu, hypotéky budou opět dostupnější a poptávka se restartuje, říkají JAROSLAV HAVEL a FRANTIŠEK KORBEL z advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS, která má největší tým právníků zaměřený na oblast nemovitostí a stavebnictví na českém i slovenském trhu. V letošním ročníku soutěže Právnická firma roku se stala nejen absolutním vítězem, ale také získala prvenství v kategorii Developerské a nemovitostní projekty.
Jaroslav Havel: Nejzásadněji trh ovlivnilo zvyšování úrokových sazeb. To v Česku v podstatě zastavilo trh s hypotékami u rezidencí a zasáhlo i investory s úvěrovým financováním v dalších segmentech nemovitostního trhu. V důsledku vysoké inflace, rostoucích nákladů – jak stavebních, tak i provozních v důsledku energetické krize — a klesajících výnosů letos investoři daleko víc zvažovali, nakolik se jim vůbec do realit vyplatí investovat.
František Korbel: Kdo ale disponoval aktivy, mohl na této situaci vydělat. U našich klientů jsme tento rok zaznamenali stále značný zájem o investice do prémiových projektů a také do nemovitostí určených na pronájem. Protože se zdražením hypoték prudce narostl zájem o nájmy a ceny se zvedly ve velkých městech až o třetinu. Aktivní byly také zejména větší zahraniční fondy, které mají levné eurové financování a stačí jim i nižší výnosy. Šlo hlavně o fondy pojišťoven, penzijních fondů a bank.
JH: Klienti vybírají mezi vhodnými příležitostmi, které doba přináší, využívají většího vyjednávacího prostoru při výběru stále oblíbených nemovitostních investic, které jsou v mnoha případech vnímány jako aktivní ochrana před vysokou, dvoucifernou inflací. O investicích do nemovitostí je totiž vždy třeba přemýšlet v dlouhodobějším horizontu. Letos se sice v první polovině roku téměř žádný z nemovitostních fondů v ČR nedostal s výnosy nad 10 procent a ani do konce roku zřejmě výši inflace svými výnosy nepřekoná, dlouhodobě se dá nicméně očekávat, že se situace zklidní a fondy budou opět spolehlivě inflaci porážet.
JH: S rostoucími cenami energií se potýká každý, od firem ve všech možných oblastech až po jednotlivce, development nevyjímaje. V dnešní době je ale nesmírně těžké jakkoli kalkulovat s cenami energií nebo předvídat jejich vývoj. Plánování ztěžuje i vysoká inflace a rostoucí ceny materiálů. Vnímali jsme to letos ve snížení objemu výstavby i prodejů.
FK: V developmentu tato situace samozřejmě ještě více eskalovala snahu stavět a pronajímat energeticky soběstačné nemovitosti. V předchozích letech investoři toto téma řešili spíše kvůli udržitelnosti, na kterou dnes stále více tlačí i evropská legislativa. Teď jsou ale alternativní zdroje a řešení nutnost, protože každého v první řadě zajímá, kolik zaplatí za energie.
JH: Jak jsme řekli, u cen energií je to stále velká neznámá, a málokdo si troufne odhadovat vývoj na několik měsíců dopředu. V tomto ohledu by mohla snad více napovědět letošní zima. Co se týče situace kolem hypoték a úrokových sazeb, tam očekáváme stagnaci. Jakmile ČNB začne snižovat základní úrokové sazby, dá se předpokládat oživení. Lidé získají jistotu, hypotéky budou opět dostupnější a poptávka se restartuje. Bytů je stále málo, a to zejména ve velkých městech. Tam bude tedy pořád poptávka převyšovat nabídku. Proto nepředpokládáme, že by se zejména u prémiových nemovitostí a exkluzivních lokalit dramaticky snižovala cena nemovitostí.
FK: Klienti z oblasti developmentu využívají toto období zejména k akvizicím a sdružování pozemků pro budoucí prodej nebo výstavbu. Bude také čas zaměřit se na potřebná povolení, aby byly nové projekty připravené, až trh současnou negativní situaci překlene. Očekáváme rovněž častější řešení distressed assets, kdy v důsledku současné situace bude docházet z různých důvodů k rychlým prodejům nemovitostí. Ať už těch zatížených právními, nebo i ekonomickými závazky. Vzniknou příležitosti investovat do takových nemovitostí u komerčních i rezidenčních realit.
FK: Zrychlení a zjednodušení povolování staveb v rámci systému jeden úřad, jedno řízení a jedno razítko bylo záměrem původního návrhu stavebního zákona. Účinnost přijatého zákona ale byla odložena a nyní se přepracovává. Nová politická reprezentace nesouhlasila se zřízením jednotné soustavy stavebních úřadů. Ve věcné novele se nakonec rozpadla myšlenka jednoho integrovaného řízení. Fakticky je to návrat do současnosti.
JH: Družstevní bydlení se znovu dostává do hledáčku zájmu developerů i investorů. A zdaleka už nejde jen o byty ve staré zástavbě. Developeři stále častěji nabízejí v nových projektech i tento typ vlastnictví. Mnoho lidí dnes nedosáhne na vysokou hypotéku, kterou chtějí vlastní bydlení financovat. Pak může být řešením právě družstevní byt. Oproti čistě nájemnímu bydlení navíc hodnota členských podílů v bytových družstvech roste v čase a velkou motivací pro členy družstva může být i fakt, že po splacení anuity přejde byt do jejich osobního vlastnictví.
FK: Družstevní bydlení má svá specifika. Je tu zejména otázka, jak poskytnout financující bance adekvátní zajištění. Proto je tato forma bydlení z pohledu financování složitá. Možnost získat externí financování na nákup takové nemovitosti máte jen v případě, kdy jako kupující nebo dlužník vlastníte i jinou nemovitost, kterou můžete zajistit poskytnutý úvěr. Otázka tedy je, nakolik bude družstevní byt atraktivní z investičního pohledu. Na druhou stranu sdílené bydlení určitě bude čím dál více rozšířené, zejména mezi mladými lidmi. Jedná se o způsob, jak snížit náklady na provoz bytu. Současně bude sdílení bytů podporovat nájemní bydlení jako takové a investice do tohoto typu nemovitostí.
FK: Naše poradenství pokrývá všechny aspekty nemovitostních projektů soukromého i veřejného sektoru. Jsme s klienty často u projektů už od jejich začátku, od povolování staveb, což má zásadní význam, protože můžeme pak jako právní i daňoví poradci kontinuálně v dalších fázích navázat například při poradenství v rámci výstavby nebo při zajištění správy nemovitostního portfolia. Zabýváme se nákupy i prodeji a pronájmy nemovitostí v České republice, na Slovensku i v zahraničí. Spolupracujeme s developery na velkých rezidenčních projektech, na rozvoji průmyslových nemovitostí. Poskytujeme i poradenství s přesahem do veřejného sektoru.
FK: Na nemovitostní právo se zaměřujeme už od vzniku kanceláře v roce 2001. Máme tedy více než dvacetileté zkušenosti. V současnosti zajišťuje služby v tomto segmentu specializovaný tým 40 špičkových právníků a daňových poradců. Zapojujeme se ročně do 20 až 30 velkých nemovitostních transakcí a tržby v oblasti real estate už v roce 2020 dosáhly 100 milionů korun.
JH: Díky našim dlouholetým zkušenostem a vynikajícím kontaktům v oblasti bank i nebankovních finančních institucí, u investorů a správců majetku či v poradenských sítích jsme klientům schopni zajistit skutečně komplexní péči o jejich nemovitostní portfolia, a přispět tak k dlouhodobé maximalizaci výnosů. Další rozvoj a posílení našeho tržního postavení v této oblasti je pro nás zásadní i v horizontu dalších deseti let. V následujících letech budeme dál strategicky rozšiřovat náš tým, abychom kapacitně pokryli rostoucí poptávku po těchto službách.
Spolu s dalšími partnery řídí nemovitostní tým a spravuje jednu z nejrozsáhlejších nemovitostních klientel na trhu. Patří k ní nejvýznamnější české, slovenské i zahraniční projektantské, developerské a stavební firmy i investoři, banky a subjekty veřejné sféry. Podílel se na desítkách nemovitostních transakcí, zejména akvizic a prodejů významných nemovitostí a jejich portfolií, včetně jejich financování, a účastnil se také řady PPP projektů.
Specializuje se na veřejné stavební právo, veřejnou správu, správní soudnictví a legislativu. Zabývá se rozvojovými projekty měst, územním plánováním, povolovacími procesy a spory. Je členem Legislativní rady vlády. Byl vedoucím autorského kolektivu nového stavebního zákona a obdržel Českou cenu za architekturu za sepis Pražských stavebních předpisů.
Autor: Ivan Rámeš
Od 6. ledna 2023 začne platit velká novela spotřebitelského práva, která pro podnikatele v oblasti e-commerce, ale také pro ty, kteří provozují kamenné prodejny, zavádí velké množství změn, které mají za cíl ještě více chránit spotřebitele. Novela přináší mimo jiné rozšíření informačních povinností podnikatelů vůči zákazníkům, zpřísnění týkající se slevových akcí či úpravu pravidel pro reklamace a poskytování digitálního obsahu a služeb. V tomto směru bude nutné přizpůsobit používané právní dokumenty, zejména tedy obchodní podmínky či reklamační řády, a v některých případech upravit také informace na webových stránkách. V případě, že nedojde ze strany podnikatelů k zavedení zákonem předepsaných změn, může dojít k uložení vysokých pokut – u některých nově zavedených povinností jsou maximální limity až 4 % z celkového ročního obratu.
Novela občanského zákoníku („OZ“) a zákona o ochraně spotřebitele („ZoOS“) implementující požadavky evropského práva (mimo jiné i tzv. Omnibus směrnici) přináší řadu změn pro spotřebitele i podnikatele. Schválená novela byla dnes zveřejněna ve Sbírce zákonů a začne platit od 6. ledna 2023. Nová úprava ještě více zesiluje postavení spotřebitele a zároveň reaguje na vývoj digitálních technologií. O jaké nejzásadnější změny půjde?
Asi nejvíce diskutovaným tématem jsou nová pravidla pro provádění slevových akcí, a to jak při prodeji zboží či služeb on-line, tak v kamenných prodejnách. Je-li zboží nabízeno ve slevě, musí být u zboží nově uvedena také nejnižší cena, za kterou bylo zboží v posledních 30 dnech před poskytnutím slevy prodáváno.
Uvedená výše slevy v procentech musí být vypočítána právě z této nejnižší ceny. Cílem této úpravy je zabránit „umělému“ navyšování ceny před zahájením příslušné slevové akce (jako například Black Friday či povánoční výprodej), kdy se sleva jeví jako vyšší, než tomu je ve skutečnosti. Výjimka z této informační povinnosti platí pro výrobky podléhající rychlé zkáze nebo s krátkou dobou spotřeby a dále také pro akce typu 2+1 zdarma, tj. kombinované nebo vázáné podmíněné nabídky, nebo pro věrnostní programy.
Dle nové právní úpravy podnikatel bez dalšího odpovídá pouze za vady, které zboží již při převzetí spotřebitelem mělo a které se během dvouleté lhůty pro uplatnění práv z vadného plnění projeví. V této souvislosti rovněž platí domněnka, že vada zboží, která se projeví v průběhu prvního roku, existovala již v okamžiku převzetí zboží spotřebitelem (dříve byla tato lhůta jen šest měsíců).
Jedná se tedy o další plus pro spotřebitele, když v průběhu prvního roku trvání dvouleté lhůty pro uplatnění práv z vadného plnění musí podnikatel, aby se zbavil odpovědnosti za příslušnou vadu, přesvědčivě prokázat, že vada se objevila až později a při převzetí zboží spotřebitelem dosud neexistovala.
Novinkou je také možnost spotřebitele dotčeného nekalou obchodní praktikou (například při porušování pravidel pro realizaci slevových akcí – viz výše) od smlouvy ve lhůtě 90 dnů ode jejího uzavření odstoupit. V závislosti na tom, o jak závažnou nekalou obchodní praktiku se jedná, může místo odstoupení od smlouvy zákazník alternativně požadovat přiměřenou slevu. Přiměřené snížení ceny by spotřebitel mohl požadovat například, pokud zjistí, že zakoupil výrobek na základě klamavého tvrzení, že se jedná o zaručeně nejnižší cenu na trhu, ačkoli tomu tak ve skutečnosti není.
Dle nové úpravy bude výchozí lhůtou pro dodání objednaného zboží 30 dní od uzavření smlouvy. Podnikatel je povinen zboží spotřebiteli do 30 dnů dodat v případě, že se spotřebitelem nedohodne jinak. Informace v obchodních podmínkách na webu však v tomto případě nestačí, novela vyžaduje, aby se podnikatel na delší dodací lhůtě se spotřebitelem dohodl – praktickou možností je například zatrhávací políčko (checkbox) v rámci objednávkového procesu.
Tlačítko pro objednávku, na jaké jsme při nákupech prostřednictvím internetu zvyklí, musí změnit svoji podobu. Pro spotřebitele musí být jasnější, že se kliknutím na tlačítko skutečně zavazuje k objednávce a samotné „objednat“ již nestačí.
Pokud je objednávka činěna kliknutím na tlačítko, musí být označeno jako „objednávka zavazující k platbě“ nebo jinou podobnou formulací, ze které je pro spotřebitele zjevné, že když klikne, musí zaplatit. Pokud tento požadavek splněn nebude a spotřebitel bude dodatečně rozporovat svoji objednávku, může být úspěšný a smlouva nebude platit.
Zůstane-li tlačítko v původním znění, ale zákazník si objednávku učinit přeje, objednávka samozřejmě bude platit. Nicméně v takovém případě se provozovatel e-shopu vystavuje riziku pokuty ze strany České obchodní inspekce.
Nová úprava výslovně označuje takové jednání za nekalou obchodní praktiku – dozorové orgány tedy budou důsledněji postihovat zveřejňování falešných recenzí od anonymních uživatelů, kteří nemusejí mít se spotřebiteli objednávajícími zboží daného podnikatele nic společného, i skrývání či úpravy již udělených recenzí tak, aby působily pozitivněji.
Každá recenze má podle nové úpravy být propojitelná s konkrétní objednávkou spotřebitele – taková informace je neveřejná, Česká obchodní inspekce ji ale může vyžadovat v případě kontroly. Z naší praxe však víme, že manipulaci s recenzemi Česká obchodní inspekce sankcionuje i za současné právní úpravy.
Novela přinese také přísnější úpravu pro informování spotřebitele o personalizaci cen, jak to známe například při nákupu letenek. Odůvodněna je praxí podnikatelů, kteří sledují a profilují chování spotřebitelů na základě automaticky ukládaných dat o jejich chování a na základě toho snižují či zvyšují cenu.
V případě, že je cena přizpůsobena osobě spotřebitele na základě automatizovaného rozhodování, musí o tom být spotřebitel transparentně informován před uzavřením smlouvy, a to zejména v rámci procesu objednávky či přímo u konkrétního zboží (případně doplňkově v obchodních podmínkách). Při využívání personalizace cen je i nadále třeba plnit také požadavky ostatních právních předpisů (zejména v oblasti ochrany osobních údajů a diskriminace).
Stávající právní úprava vyžaduje, aby byl k výrobku přiložen písemný návod. Písemná podoba může být dle české legislativy i elektronická, požadavek na písemnou podobu tedy nelze zaměňovat nutností poskytnout návod na papíře. Zákon ale nyní vyžaduje, aby byl písemný návod „přiložen“, což je v praxi vykládáno tak, že musí být návod papírový.
Tento požadavek novela ruší, zejména s ohledem na rozvoj moderních technologií. Například v případě poskytování digitálního obsahu – jako jsou mobilní aplikace – by přiložení papírového návodu nebylo ani reálně proveditelné. Pokud o to spotřebitel požádá, bude mít nárok na poskytnutí návodu na trvalém nosiči – tím může být papír, ale i elektronická pošta.
Spotřebitel může stejně jako doposud do 14 dnů odstoupit od kupní smlouvy na zboží zakoupeného přes e-shop. Nově by spotřebitel měl takto nakoupené zboží během lhůty pro odstoupení vyzkoušet pouze takovým způsobem, jaký by mu byl umožněn při zkoušení v kamenné prodejně – toto pravidlo platilo již nyní, ale nebylo takto výslovně uvedeno v textu zákona.
Pokud spotřebitel ve 14denní lhůtě po koupi zboží běžně používá a zboží se pak rozhodne vrátit, nemusí mu prodávající vracet plnou cenu. Nově totiž spotřebitel odpovídá podnikateli za snížení hodnoty zboží v důsledku vyšší míry používání, než jaká je nutná k tomu, aby se seznámil s jeho vlastnostmi a zkontroloval, zda je funkční.
Novela zpřísňuje podmínky pro uzavírání smluv po telefonu. Taková smlouva bude nově uzavřena až poté, co spotřebitel obdrží od podnikatele smlouvu v textové podobě a podnikateli učiněnou nabídku potvrdí elektronicky nebo ji podepíše v listinné podobě. Zakotvení tohoto pravidla je odůvodněno zneužíváním tohoto způsobu uzavírání smluv vůči seniorům.
Novinkou je také úprava pro online tržiště – online tržištěm je portál provozovaný podnikatelem, který umožňuje spotřebitelům uzavírat na dálku smlouvy s jinými obchodníky nebo spotřebiteli (v globálním měřítku například Amazon).
Tento typ služby dosud nebyl v našem právním řádu definován, ačkoliv je stále častěji využíván. Online tržiště musí mimo jiné transparentně poskytovat informace o tom, na základě jakých kritérií je na webu určováno pořadí zobrazovaných či vyhledávaných služeb nebo produktů (a to například včetně uvedení informace o tom, zda jsou některé služby nebo produkty zvýhodněny oproti jiným na základě placené reklamy).
Dále musí také informovat, zda je třetí strana, která nabízí službu nebo výrobek, podnikatelem či nikoliv (to je pro spotřebitele důležité, protože pokud prodávající podnikatelem není, nevztahuje se na spotřebitele řada práv, které ve vztazích s podnikatelem má).
Jedná se o zcela novou úpravu, která doposud nebyla na unijní ani národní úrovni uceleně regulována. Digitálním obsahem je zejména software, aplikace, e-knihy či audio soubory v jakékoliv podobě (například i v chytrých hodinkách či telefonu).
Jako digitální službu je možné označit například služby sdílení video, audio či jiných souborů, digitální hry či sociální média. Novela se vypořádává se specifiky vlastností digitálních produktů, jako je povinnost digitální obsah či službu po určitou dobu aktualizovat či jak u těchto produktů stanovit odpovědnost za vady a v tomto směru zavádí podnikatelům určité povinnosti. Digitální obsah a služba jsou navíc zpravidla chráněny právem duševního vlastnictví, jejich poskytovatel tedy musí disponovat příslušnou licencí.
S ohledem na potenciálně hrozící vysoké pokuty již nyní klientům upravujeme nákupní procesy, obchodní podmínky či reklamační řády, stejně jako informace povinně uváděné na webu. Také Vám rádi pomůžeme s výkladem navrhovaných zákonných ustanovení nebo úpravou právních dokumentů či správným nastavením informačních povinností. Některé z nejvýznamnějších změn podrobněji představíme také na našem blogu, kde pravidelně informujeme nejen o novinkách ve spotřebitelském právu.
Zdroj: CzechCrunch
„Tempo změn nikdy nebylo tak rychlé, přesto už nikdy nebude pomalejší.“ Slovy, která pronesl kanadský premiér Justin Trudeau na Světovém ekonomickém fóru v Davosu v lednu 2018, lze výmluvně popsat rychlost – nejen – technologických změn, které ve světové ekonomice už několik dekád probíhají. Světoví technologičtí giganti si už dlouho opatřují inovace prostřednictvím investic do startupů. Tuto praxi začínají čím dál tím ve větší míře napodobovat i hráči v jiných než ryze technických oborech, včetně těch českých. Investice do startupu ale není akvizice jako kterákoliv jiná a je proto se třeba na ni připravit po odborné i manažerské stránce.
Přeložíme-li význam slova „inovace“ do češtiny, vyjde nám „obnovení“, „zdokonalení“ nebo „zefektivnění“. To je přesně to, o co se neustále snaží, respektive měla snažit, každá společnost. Ať už velká či malá. V případě větších společností („korporací“) pak inovace mají dva zásadní rozměry.
První rozměr inovací míří na technologická zlepšení, která korporace v daném čase nemají a jejichž vývoj je časově i finančně náročný. Pokud na trhu existuje, dává proto smysl si takovou inovaci koupit tady a teď a eliminovat riziko spojené s neúspěšným vývojem, nemluvě o reputačních škodách, pramenících z toho, že se technologický vývoj nepovede.
Druhým aspektem inovací, a vlastně i neprávem opomíjeným vedlejším efektem všech inovací, je možnost přivést do korporací výsledky práce lidí, kteří by za jiných podmínek nebyli ochotni pro takovou korporaci pracovat. V tomto smyslu jsou investice do startupů primárně investicemi do perspektivních lidí s potenciálem vytvořit něco, co podnikatelsky posune samotný korporát.
Výše uvedené zní každému CEO obvykle logicky. Otázkou však zůstává, proč se u nás nerealizují inovace prostřednictvím investic do startupů ve vyšší míře. Odpovědí je nejčastěji:
S některými z výše uvedených důvodů toho patrně moc nenaděláme. Korporáty nejsou a nikdy nebudou venture fondy. Bereme za danost, že budou mít nižší apetit k přijímání rizika, stejně tak schopnost odhalit ty správné startupy bude pravděpodobně ve srovnání s venture fondy a jejich investičním zázemím limitovanější. Na čem však lze zapracovat, je poznání, jak funguje investiční proces a porozumět lépe jeho specifikům.
Z našich zkušeností se nám jeví jako klíčové:
Pro každého, kdo si kupuje novou společnost, je důležité provést právní, finanční a další prověrky. Pro investici do startupu to ale platí desetinásob. Ani ne tak proto, že by právní poměry startupů byla taková divočina, byť tomu tak často je, ale především proto, aby manažeři korporátu věděli o rizicích. Když už nic, alespoň mají od začátku nastavená očekávání a nebudou překvapeni, když se materializují.
Stejná věc platí pro nastavení post-investiční struktury. Kromě usual suspects typu daně a regulace, je potřeba promyslet:
Startupy nejsou železárny. Jejich hodnota nespočívá v hrubé výrobní síle, ale v intelektu lidí, který je přetaven do práv registrovatelných v některé z (mezi)národních veřejných databází, přičemž ochrana těchto práv je následně soudně vymahatelná („IP“). Jedná se o patenty, užitné vzory, ochranné známky, domény, ale v širším smyslu i a často opomíjená NDA a také licenční smlouvy.
Pokud investujete do startupu, požadujte od právníka v rámci právní prověrky popis, jak jsou duševní práva chráněna a jak na sebe jednotlivé úrovně ochrany navazují. Nezapomeňte, že vše začíná od zdola, tj. od zaměstnanců a dalších spolupracovníků, kteří IP tvoří. Nemáte-li s nimi ty správné smlouvy, startup nevlastní IP a jeho hodnota se limitně blíží k nule.
Duševní vlastnictví obvykle tvoří jádro hodnoty startupu. Proto velmi doporučujeme kromě právníků najmout i patentové zástupce či odborníky na ochranné známky. Rovněž lze jedině doporučit angažmá odborníků na IT technologie, protože se čas od času stane, že to inovativní IT řešení, v němž má spočívat hodnota, není až tak inovativní.
Tito odborníci navíc mohou pomoct s rešeršemi ohledně budoucí expanze, stejně tak s monitoringem možných porušení IP práv, což se všem investorům bude náramně hodit nejen při zvažování výše investice.
Investice do startupu je investicí do lidí. Ve standardních akvizicích kupující spíše dříve než později obmění management a pak už jen ideálně čeká na dividendu… Dobře, takhle jednoduché to zase není, ale očekávání na straně managementu korporátů taková často jsou. To se ovšem naprosto nepotkává s realitou startupů, kde platí, že za extrémní výkony klíčových lidí musí náležet mimořádná odměna.
Často se setkáváme s názorem top manažerů korporátů, že ty zakladatele prostě zahrnou do standardních motivačních schémat, která přece fungují i pro ostatní zaměstnance korporátu. Udělat ze startupu malý korporát, to věru není dobrý přístup – opravdu to nefunguje!
V souvislosti s motivačními schématy je nutné zamyslet se nad tím, kdo jsou ti správní zaměstnanci a jak odměnu nastavit. Je zřejmé, že mimořádný motivační program nelze přiznat všem. Na druhou stranu příliš restriktivní přístup vyústí v to, že startup nebude mít dostatek motivovaných tahounů ochotných pracovat po nocích a víkendech.
Kromě komerčních otázek je nezbytné zvolit správnou právní formu motivačního schéma, protože to má zásadní dopady na zdaňování. Při současné legislativě si tak startupy mohou vybrat mezi špatnou a ještě horší variantou. Ač si to možná někteří neuvědomují, vytváření funkčních a daňově efektivních motivačních schémat je častým důvodem, které vede startupy, venture kapitálové a private equity fondy k vytváření zahraničních holdingových struktur.
Snad se to u nás již brzy změní a kromě podpory výroby železa a koksu budeme více myslet i na znalostní ekonomiku…
To nejlepší na závěr, ale velmi stručně, protože bychom o tom mohli napsat klidně desítky stran. Investice do startupu je primárně právní konstrukt. Kvalita a promyšlenost smluvní dokumentace předchází konfliktům mezi investory a zakladateli a má přímý vliv na hodnotu startupu.
Investice vyžaduje specifickou právní dokumentaci, která se liší dle zralosti startupu. Obecně platí, že jen zřídkakdy si korporát kupuje stoprocentní podíl, v drtivé většině případů se tak vytváří partnerství se zakladateli. Korporáty navíc obvykle neinvestují v ranných investičních kolech (pre/seed), ale zajímají je spíše startupy, které mohou prokázat, že jejich byznys model funguje.
Pro rané fáze podnikání startupu je typická smlouva, které se říká konvertibilní půjčka – investor může po určitém čase volit mezi podílem ve společnosti a vrácením investice. Ve většině případů, kdy bude investovat korporát, se ale bude uzavírat tzv. SPA (share purchase agreement) nebo také IA (investment agreement) pro nákup podílu a tzv. SHA (shareholders’ agreement) pro úpravu vztahů mezi investorem a zakladateli.
Dobře napsané SHA by mělo pamatovat na dohodu ohledně:
Zdroj: Ekonom – Top advokáti pro byznys
Dvě vítězné advokátní kanceláře, dva zcela odlišné byznys modely. Šéf Dentons Petr Zákoucký a vedoucí partner HAVEL & PARTNERS Jaroslav Havel se sešli u jednoho stolu, aby identifikovali společné průsečíky úspěchu svých právních firem.
Hlavní cenu v Právnické firmě roku si s železnou pravidelností odnášejí advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS a Dentons. První jmenovaná je bezpochyby největší ryze českou právnickou firmou, druhá pak získává cenu pro největší mezinárodní kancelář působící na tuzemském trhu. O prvenství se obě kanceláře přetahují také co do absolutní výše tržeb realizovaných v Česku. Za loňský rok v tom s mírným náskokem vyhrála Dentons. Ta má ale za sebou na rozdíl od svého „rivala“ zázemí velké mezinárodní sítě. V čem dalším se byznys modely dvou zdejších lídrů liší a v čem jsou si naopak podobné? Jak se staví jednička na právním trhu? Zeptali jsme se šéfů obou právních firem.
Petr Zákoucký: V našem případě je to jasná strategie firmy, kde jsme a kde chceme skončit. To je to klíčové. Bez jasného cíle se totiž špatně kráčí kupředu. V každém případě jsme si zvykli, že dává smysl rozkročit zaměření kanceláře tak, abychom pokrývali celou škálu oborů. Když pak klient přijde s jednou věcí, abychom uměli poradit i se vším okolo. A to si myslím, že je strategie úspěchu: mít takové portfolio služeb, aby klient nemusel odbíhat jinam.
Jaroslav Havel: U nás je to primárně profesionalita kanceláře ve všech ohledech a aspektech jejího řízení. Díky tomu má naše kancelář obrovský ekonomický náskok před konkurencí. Zaměřili jsme se na to, abychom měli co nejlepší kolegy, právníky a zaměstnance a také profesionální marketing, byznys development, řízení lidských zdrojů i finanční řízení. Když to poskládáte a nemáte nějaké významné nedostatky, v dlouhodobém horizontu každoročně získáváte náskok proti konkurenci. Je to opravdu o budování tržní síly rok po roku.
P. Z.: Myslím si, že se nesnažíme s HAVEL & PARTNERS srovnávat. Každý si jedeme svou strategii a byznys život ve smyslu, že se na některých segmentech ani neprolínáme. Strategie Dentons je čistě B2B. Zaměřujeme se na větší klientelu, větší mandáty tam, kde můžeme nabídnout přidanou hodnotu. A vlastně ne za každou cenu jdeme do retailu vzhledem k tomu, že máme globální rozsah, a soustředíme se tak nejen na český trh, ale i na ten globální, přeshraniční transakce s větší přidanou hodnotou. A to je možná to, kde se odlišujeme od kolegů.
J. H.: Dentons jsou více zaměřeni na klienta, který jde do zahraničí. My jsme oproti tomu kancelář česko-slovenská a ještě pořád převážně česká, protože zakladatelé pochází z Česka. Máme tady v důsledku toho silnější ekonomické vazby a kontakty a celkově větší vliv na právní, daňové a ekonomické prostředí. Operujeme na dvou trzích, to znamená, že naše strategie se odvíjí od klientů na těchto dvou trzích. Matematický model nám tak ukáže náš trh. Ten je funkcí počtu klientů a ceny služeb, abychom je mohli poskytovat ve vysoké kvalitě. Ta se zase odvíjí od nákladů – když seženeme nejlepší lidi ze školy, tak kolik jim máme zaplatit, a z toho vyplyne minimální cena našich služeb a také to, kolik lidí na trhu si ji může dovolit. Naši klienti jsou tedy bonitní, vlivní, chytří, úspěšní a inovativní lidé a firmy, kteří většinou dělají komplexnější věci. Chceme, aby si náš náročný klient mohl dovolit cenu někde kolem čtyř tisíc za hodinu. Pokud by taková cena pro něj byla už příliš vysoká, nebyli bychom schopni poskytovat mu opravdu kvalitní služby, na kterých si zakládáme.
J. H.: Jsme si jistí, že jsme největší exportér právních služeb z České republiky ven, co se týká počtu zakázek i počtu zemí světa. Téměř každý den máme nějaký případ v zahraničí. Spolupracujeme při tom s partnery, renomovanými právnickými firmami, a to prakticky po celém světě, celkově ve zhruba 110 zemích. Dříve, když jsem pracoval v kanceláři Linklaters nebo v Deloitte Legal, obracel jsem se na kolegy. To ale nemusí být zárukou kvality, protože své kolegy si v takových sítích nevybíráte. V HAVEL & PARTNERS to proto funguje tak, že naši zahraniční partneři, které jsme si vybrali, patří mezi nejlepší na daném trhu. Při každé transakci rozhodujeme, jak složíme tým a s kým budeme v zahraničí spolupracovat. Určitě mezinárodní síť, jako je Dentons, může být na první pohled operativnější, protože automaticky nabízí služby v rámci své sítě, je možná někdy i rychlejší i v cenotvorbě. Na druhou stranu my věříme, že umíme přiměřeně operativně dodat přidanou hodnotu tím, že umíme najít nejlepší či nejvhodnější právníky v dané zemi na danou oblast a nejsme přitom vázáni exkluzivní spoluprací s konkrétní kanceláří.
J. H.: Při budování mezinárodní politiky kanceláře to v našem případě trvalo nějakých šest, sedm let. Objeli jsme svět, poznali jsme stovky právníků, ze kterých můžeme vybírat. Zkombinovali jsme individuální setkávání s členstvím v několika sítích, ze kterých jsme si vybrali nejlepší kanceláře a pak z nich vystoupili, abychom jimi nebyli vázáni. Takto jsme získali kontakty, s nimiž nyní spolupracujeme. A zároveň to funguje i obráceně – díky naší unikátní velikosti ve střední Evropě se na nás obracejí právníci z celého světa. Je to tedy vyvážené.
JAROSLAV HAVEL ZALOŽIL SVOU ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ PŘED DVACETI LETY. VYBUDOVAL Z NÍ JEDNU Z NEJVĚTŠÍCH PRÁVNÍCH FIREM VE STŘEDNÍ EVROPĚ. OPROTI TOMU PETR ZÁKOUCKÝ STOJÍ V ČELE DENTONS JEN NĚCO PŘES ROK. PARTNEŘI PRAŽSKÉ POBOČKY NEJVĚTŠÍHO SVĚTOVÉHO PRÁVNÍHO ŘETĚZCE SI JEJ JEDNOMYSLNĚ ZVOLILI ZA ŠÉFA NA JAŘE 2021.
P. Z.: Velmi. Protože přidaná hodnota pro klienta je to, že své kolegy znáte, že na ně máte přímou linku, že se s nimi vídáte, že za nimi jezdíte a trávíte společný čas na klientských schůzkách, konferencích a komunikujete spolu na denní bázi. Pak máte důvěru v to, co zvládnou, a co ne. Případně si přiberete do týmu někoho, kdo to zvládne lépe. Je to hodně podstatné, protože důvěru od klienta máte jen jednu. On vám svěří „dítě“ do ruky a vy mu říkáte, my to dáme – a musíte mít lidi vytipované dopředu. Nejvyšší přidaná hodnota je v tom, že dokážete rychle zvednout telefon a ve dvě ráno v neděli kolegovi zavoláte a on vám ho zvedne. Kdežto když přijdete z ulice a neznáte toho člověka, tak vám telefon nevezme. Pokud tedy fungujete jako jeden tým, dokážete věci řešit velmi rychle a efektivně.
P. Z.: Záleží případ od případu, s čím klient přijde a v jaké situaci je. Dokážeme klientům nabídnout řešení pro prakticky jakoukoli situaci, v které se v rámci svého byznysového cyklu nachází. V každém případě nejdůležitější položkou v consultingu jsou lidé, tedy naši kolegové, náš tým, ať už lokální, či globální, a know-how, které společně dokážou nabídnout. Na tom to stojí, když nemáte lidi, nemůžete to dělat. Vedle toho je pro nás důležitý také dlouhodobě udržitelný byznys model vhodný pro expanzivní globální byznys. A je to konečně i kvalita, se kterou pracujete. To jsou tři nejpodstatnější složky.
J. H.: Vždy záleží na tom, jak vás vidí klienti, veřejnost, potenciální zaměstnanec. I když máte dobrou komunikaci a marketing, lidé mimo firmu vidí vaši společnost spíš vždy tam, kde byla před třemi až pěti lety. Tuto mezeru nedokážete stáhnout. Za tu dobu jsme se ale posunuli hodně dopředu. Dnes jsme extrémně dobře profesionálně organizovaní, máme skvělé lidi, takže máme před sebou velkou budoucnost a pořád se rychle rozvíjíme. Vnímáme naši kancelář jako intelektuálního lídra českého byznysu, který je ve svém oboru vždy daleko vepředu před ostatními, a to často nejen v rámci Česka, ale i Evropy.
J. H.: Marketing je nejvíc vidět. Jak jsem říkal na začátku našeho rozhovoru, naše kancelář je velmi komplexní celek, jde nejen o právní služby, ale i o finanční řízení, řízení lidských zdrojů, strategické plánování. Tyto věci nejsou navenek vidět, na rozdíl od marketingu. Avšak reálně i všechny tyto další oblasti mají ve firmě stejnou důležitost. Marketing se ostatně dá snadno kopírovat. Všichni na trhu sledují lídra a snaží se dělat to, co on. Pokud by to nedělali, byli by hloupí. Proto se v naší práci snažíme zaměřit i na věci, které ostatní nemohou tak úplně snadno zkopírovat.
MALÝ ČESKÝ TRH NENÍ VHODNÝ PRO ÚZCE SPECIALIZOVANÉ KANCELÁŘE. ÚSPĚŠNÍ HRÁČI PROTO MUSÍ NABÍZET KOMPLEXNÍ SLUŽBY A MÍT ŠIROKÝ ZÁBĚR SPECIALIZACÍ.
P. Z.: Řeknu to natvrdo. Marketing je klíčový aspekt poradenství. Bez něho to jde špatně. Na druhou stranu je tu i určitá míra přirozeného marketingu, když práci odvádíte dobře, klient vám dává dobré reference a ty se pak množí. Je to otázka, jak marketing nastavíte, jaký si na něj dáte rozpočet a do jaké míry chcete oslovovat a koho. Buď chcete oslovovat plošně celou republiku a soustředíte se na retail, pak dává smysl větší rozpočet a zvažovat masivní způsoby komunikace tak, aby každý vaši značku znal. Anebo vám jde o firmy a tam je způsob komunikace jiný. Reklamy u dálnic nezaberou. Na firmy zapůsobí, že děláte specializovanou věc a ony si o ní mezi sebou řeknou. Je to složitější, není to o letáku, který někam dáte. Náš model je, že marketing nepodceňujeme, děláme ho, ale ne ten úplně masový, spíše ten směrem k firmám.
P. Z.: Chceme klienty oslovovat jak lokálně, tak globálně, pro nás to tedy důležité je. Proto investujeme do rozvoje oblastí, které ještě nemáme. Proto jsme například nedávno nabrali tým, který se specializuje na technologie. Nechceme jít cestou úzké specializace, protože to by bylo na úkor kvality a s rizikem toho, že bychom pak ve špatných dobách nemuseli přežít. Dám příklad: Pokud by se advokátní kancelář specializovala pouze na real estate a přišla by ekonomická krize, tak real estate je zpravidla první oblast, která přijde na hunt a zpomalí se. Ale když máte v kanceláři zároveň dobrý restrukturalizační tým, máte v krizi výhodu, protože práce se přirozeně „přehodí“ na jiné kolegy a kancelář plus minus jede pořád stejným tempem a roste. Široké portfolio specializací kancelář přirozeně chrání před poklesem.
P.Z.: Ano, je to hrozba. Některé specializované oblasti butikové kanceláře dělají líp, například start-upy v rané fázi. Tam se nedá s nimi vůbec soupeřit, ale to není ani naší ambicí. Jsou z hlediska efektivnosti nedostižitelní, protože mají specializovaný tým.
J.H.: Česko a Slovensko jsou hodně malé země a stejně tak jsou malé i zdejší butikové kanceláře, na rozdíl od těch fungujících v Americe, Německu nebo ve Velké Británii. Tam mají butiky k dispozici veliký trh. I když se zaměří třeba jen na právo informačních technologií nebo spory, má tam taková firma třeba i sto lidí a není tak ohrožená náhlými výpadky klientů. Abych to shrnul: Myslím si, že Česko ani Slovensko nejsou země vhodné pro butikové kanceláře, až na několik výjimek, jako je regulatorní právo, trestní právo, hospodářská soutěž, zdravotnické právo. My jsme proto vždy usilovali o co nejkomplexnější zaměření.
P. Z.: Musíme stále inovovat, globální trh externích právních služeb klesá. Velké firmy už i na pražském trhu mají své vlastní inhouse právní kanceláře plné kvalitních, seniorních a vyškolených právníků. A co se týče covidu, toto období vedlo k tlakům na cenotvorbu, rozpočty klientů byly menší. Na druhou stranu klienti začali experimentovat daleko více geograficky s novými projekty a jinde než dříve. Za prvních šest měsíců covidu jsme tak například měli šest akvizičních transakcí v USA. Měli jsme tam třeba elektronickou aukci na koupi společnosti v insolvenci. Také se nám stalo, že klient, který do Ameriky předtím vůbec nechtěl, tam uzavřel transakci za 200 milionů eur, společnost ani fyzicky nenavštívil a nepodíval se tedy do jejího provozu. Vše se zrealizovalo díky technologiím.
J. H.: Krize vždy nahrává těm nejsilnějším hráčům na trhu. Během krizí se totiž vždy prohloubí rozdíly, jak ty sociální mezi nejbohatšími a chudými, tak v byznysu se vzdálí ti nejlepší od ostatních. Pro nás je tedy výhodou kombinace naší velikosti, schopnosti se adaptovat s pružností rozhodování na denní bázi. Díky tomu, že jsme velká firma, máme vždy volné zdroje na adaptaci a inovace. Jsme velmi rychlí, protože jsme soukromá a zároveň ještě mladá firma s poměrně mladými zaměstnanci. To nám pomáhá udržet dynamiku.
Vedoucí partner mezinárodní advokátní kanceláře Dentons. Loni v květnu v této pozici vystřídal Michala Hinka. Je uznávaným odborníkem na energetické právo a také jedním z vedoucích korporátní praxe v pražské kanceláři sítě Dentons.
Řídící partner HAVEL & PARTNERS. Specializuje se na oblast bankovnictví a korporátní právo. Jím vedené projekty spočívají v poskytování právního poradenství při nákupech a prodejích společností včetně financování těchto transakcí.
Zdroj: Heroine
ŽENY POSILUJÍ SVÉ SOCIOEKONOMICKÉ POSTAVENÍ VE SPOLEČNOSTI, JSOU STÁLE EMANCIPOVANĚJŠÍ A EKONOMICKY AKTIVNĚJŠÍ. ČASTĚJI OBSAZUJÍ VEDOUCÍ PRACOVNÍ POZICE A ZVYŠUJE SE I POČET PODNIKATELEK A INVESTOREK. ZE STUDIE, KTERÁ TENTO TREND MAPUJE, VYPLÝVÁ, ŽE V NÁSLEDUJÍCÍCH LETECH BUDOU ČEŠKY A SLOVENKY BOHATNOUT.
Ženy dnes ovládají třetinu světového bohatství a hodnotu svého majetku v posledních letech navyšují významně rychleji než dřív. Postupně se tak stírá majetková nerovnováha mezi pohlavími ve společnosti. Projevuje se ale tento trend i v českém a slovenském prostředí? A do jaké míry? Těmito a dalšími souvisejícími otázkami se zabývá studie s názvem NextŽeny, kterou zpracovala advokátní kancelář Havel & Partners ve spolupráci s výzkumnou agenturou SC&C. Vyplývá z ní, že v následujících letech skutečně dojde k přesunu značné části bohatství do rukou českých i slovenských žen.
Začněme ale trochou historie. Studie připomíná, že finanční a právní postavení žen v Československu se zejména v průběhu 20. století několikrát výrazně změnilo. Během první světové války ženy zastávaly i dříve výhradně mužské profese a získaly po dobu nepřítomnosti mužů vůbec poprvé plnou finanční samostatnost, které se i po jejich návratu nechtěly vzdát. Téma rovnosti mužů a žen následně musela reflektovat první republika. Zaručením volebního práva ženám v roce 1920 se Československo zařadilo mezi první evropské země, které tak učinily.
I po druhé světové válce bylo třeba pracujících žen, aby se obnovila československá ekonomika.
V květnu roku 1948 došlo k přijetí ústavy zaručující všem občanům právo na práci a ženám právo na spravedlivou odměnu. Socialistická žena, prezentovaná jako údernice, pracovala v těžkém průmyslu na plný úvazek. Děti dávala do předškolních zařízení, byla politicky činná a ještě měla zvládat péči o domácnost.
Mzda žen nicméně byla v období kolem roku 1948 zhruba o 35 % nižší než ta mužská. Zůstávat v domácnosti se každopádně za socialismu nenosilo. Například v osmdesátých letech bylo zaměstnáno 80,9 % žen v produktivním věku a 17,6 % v postproduktivním.
Po sametové revoluci sehrál v roce 2004 zásadní roli pro odstraňování znevýhodnění žen vstup České a Slovenské republiky do Evropské unie, která rovnost žen a mužů považuje za jeden ze svých stěžejních pilířů. Ženy jsou i díky tomuto historickému vývoji a emancipačním změnám ve společnosti ekonomicky čím dál tím víc aktivní, do jejich rukou přechází stále větší podíl majetku, který také častěji samy spravují a rozhodují o něm. Stále častěji jsou zastoupeny na vedoucích pozicích a vysoce kvalifikovaných místech a také posilují své politické pozice. Podnikají, zapojují se do světa byznysu, rozvíjejí svou finanční nezávislost…
Studie NextŽeny shrnuje socioekonomické faktory, které výrazně přispívají k těmto změnám v České republice. Jedním ze zásadních je vzdělání. Není tajemstvím, že vyšší vzdělání znamená vyšší šanci na kariérní postup. V Česku počet žen s vystudovanou vysokou školou posledních třicet let stále stoupá a od roku 2014 každoročně získávají více vysokoškolských diplomů než muži. V roce 2030 by mělo být v Česku víc než 1 140 000 žen s nejvyšším dosaženým vzděláním.
V roce 2021 se celkově zvýšil počet ekonomicky aktivních žen a roste i absolutní počet žen na manažerských postech. Do roku 2030 by se měl počet žen na manažerských pozicích zvýšit o další 3 %. Do sedmi let by také mohlo přibýt dalších 100 tisíc žen, které podnikají na živnostenské oprávnění.
Pro kariérní i ekonomický růst žen a posílení jejich pozice na trhu práce je také velkým přínosem, že si rodiče nebo partneři začínají častěji dělit rodičovskou dovolenou. Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR bylo v roce 2021 na rodičovské dovolené cca 5300 mužů, což je v porovnání s rokem 2001 více než dvojnásobek.
Situace v tomto směru ovšem stále není ani zdaleka optimální. I když se sice absolutní počet otců na rodičovské dovolené v posledních letech navýšil, i tak tvoří muži zatím jen zlomek příjemců rodičovského příspěvku. Zkušenost s rodičovskou dovolenou má jen 3,5 % mužů, u otcovské dovolené je to víc, konkrétně 13,6 %. V rámci OECD máme v Česku také jeden z nejvyšších rozdílů mezi průměrným platem matek a zbytku společnosti.
Na druhou stranu ale dochází k rozmachu zkrácených úvazků. A k jistým sociálně-ekonomickým posunům došlo v souvislosti s pandemií covidu-19. Změnilo se především zapojení do pracovního procesu. Společným jmenovatelem pro muže a ženy se stala práce z domova, flexibilní pracovní doba a digitální technologie, což mělo po pandemii zásadní dopad na pracovní trh.
Česko stále ještě nedospělo k rovnosti mužů a žen a existuje tedy velký prostor ke zlepšení. Je třeba odstranit mnoho překážek, kterým ženy v současnosti čelí. Přesto řada faktorů vykazuje pozitivní trend, který dopomáhá ženám být v byznyse a ve společnosti stále úspěšnější.
Naděje dožití (v letech) ŽENY MAJÍ VÝRAZNĚ VYŠŠÍ ŠANCI, ŽE SE DOŽIJÍ 80 A VÍCE LET. MUŽI ČASTĚJI VYKONÁVAJÍ FYZICKY NAMÁHAVOU PRÁCI A VÍCE V ŽIVOTĚ RISKUJÍ. ŽENY INKLINUJÍ KE ZDRAVĚJŠÍMU ŽIVOTNÍMU STYLU.
Zdroj: Týdeník Euro
Bodují na mezinárodní i domácí scéně. Mají stamilionové obraty a v řadě oblastí práva se považují za ty nejlepší poradce na trhu. Co je důležité pro významné kanceláře působící v Česku? Na co se vzájemně ptají partneři šestnácti extraligových právnických firem? Na otázky odpovídá Jaroslav Havel.
Obecně očekávám, že u špičkového poradenství s vysokou přidanou hodnotou do budoucna porostou ceny služeb. Je to logické – sazby v České republice jsou v porovnání se zahraničím stále významně nižší, a to i ve srovnání s ostatními zeměmi střední a východní Evropy. Téměř celý trh profesionálních služeb včetně nás tak postupně přistupuje ke zvýšení cen. Důvodem je nejen inflace a růst nákladů, ale i to, že bez vyšších sazeb není možné investovat do nových technologií a inovativních řešení pro klienty a dál rozšiřovat tým špičkových odborníků, kteří poskytují služby na té nejvyšší úrovni.
Od firem i privátních klientů bude stále větší poptávka po komplexních službách. Jednotlivé oblasti byznysu jsou čím dál víc provázané. V oblasti práva to znamená, že se mezi sebou prolínají různé specializace. Klient tak bude potřebovat od právníků nejen vynikající znalost práva napříč všemi oblastmi provázanou se špičkovou daňovou expertizou, k tomu se poradci budou muset orientovat i v dalších službách, jako je například PR nebo bezpečnost či v technologických řešeních. Klienti budou stále více poptávat inovativní přístup, významný manažerský přesah a business inteligenci.
Pro mnoho firem je současná situace neúnosná. S tím bude do budoucna souviset i zvýšená poptávka po službách v oblasti insolvencí a restrukturalizací. Kvůli aktuálním rizikům jsou pod enormním tlakem privátní aktiva, pozorujeme tedy u našich klientů také zvýšený zájem o řešení důslednějšího oddělení privátního majetku od toho podnikatelského a jeho efektivnější ochranu.
Při stanovování výše individuální variabilní složky vždy zohledňujeme výkonnost každého z právníků, obecně se pohybuje kolem 5-25 %. U koncipientů a juniorních advokátů vyplácíme flexibilní složku dvakrát ročně. U seniorních, vedoucích advokátů, counselů a partnerů přidělujeme variabilní složku jednou ročně. Nejvýkonnější právníci mohou dosáhnout na bonus až k 30 %, partneři i více.
Podstatou právnické profese je často práce s velmi důvěrnými a citlivými informacemi týkajících se našich klientů. Naší prioritou je proto diskrétnost a zachování maximální důvěryhodnosti. I proto důsledně dbáme na to, aby zabezpečení technologií, dat a dokumentů dosahovalo maximální úrovně. Máme pro to ty nejlepší předpoklady: investujeme do sofistikovaných IT řešení a máme více než 30 právníků specializovaných na právo informačních technologií v integrovaném týmu s bývalými specialisty policie a renomovanými IT experty. Praktiky hackerů se ale neustále zdokonalují, nedá se podle nás tedy vždy úplně zaručit, že ochrana je stoprocentní. Zásadní nicméně je mít ve firmě připravený krizový plán, aby každý věděl, co v případě kyberútoků dělat. Tím se dají zásadně minimalizovat případné škody.
U veřejných zakázek na právní služby takový postup nemůže zaručit výběr skutečně kvalitního dodavatele. Když má člověk vážný zdravotní problém, bude hledat lékaře, který je nejlepší, má rozsáhlé zkušenosti a výborné výsledky, nikoli toho nejlevnějšího nebo nejsnáze dostupného. U právníků by to mělo být podobné. Pokud není právník specialista na konkrétní právní oblast a má s řešením daného typu případů jen omezené zkušenosti, práce mu ve srovnání se špičkovým odborníkem na danou oblast zabere významně více času. Stát pak ve výsledku zaplatí stejnou nebo dokonce vyšší cenu než v případě externího poskytovatele, který sice nabízí vyšší hodinovou sazbu, ale díky zkušenostem a unikátnímu know-how stráví řešením dané věci podstatně méně času.
Autor: Tomáš Havelka
Spolupráce: Michal Kandráč
Publikováno na blogu: 10. 11. 2022
Použití reálných staveb v rámci počítačových her je běžnou praxí. Ne vždy se však setkává s pochopením vlastníků staveb nebo jejich architektů. Jedním z posledních případů je pak ztvárnění známého amsterdamského Conservatorium Hotelu v rebootu Call of Duty: Modern Warfare II. V příspěvku níže se zamýšlíme, jaký bude mít kauza dopad na budoucí herní počiny a jaké jsou právní limity ochrany architektonických děl.
Amsterdamský luxusní Conservatorium Hotel[1] se objevil v nejnovějším vydání herní hitovky Call of Duty: Modern Warfare II. Je jednou z lokací, kde probíhají bojové mise Task Force 141 pod vedením legendárního kpt. Price, a to nejen v jeho okolí, ale také v rámci jeho interiéru.[2] Conservatorium Hotel je jednou z vyhlášených staveb nacházejících se v centru Amsterdamu. Ačkoli tvůrci hry změnili jeho jméno, ze hry je naprosto zřejmé, o jakou stavbu se jedná.
Na rozdíl od hráčů není vedení hotelu z této vizualizace nadšeno. Nechce být totiž dle svých slov spojováno s aktivitami podporujícími nebo prezentujícími násilí. V rámci herní mise pak samozřejmě dojde také k „redekoraci“ interiéru kulkami a výbuchům, které zásadně poškodí i vnější plášť hotelu. Podle dostupných zpráv tak vedení hotelu zvažuje i právní kroky proti tvůrcům hry.
Může být zajímavé, k čemu se nakonec management hotelu odhodlá. Ve světě nejsou spory vlastníků významných objektů s herními vývojáři nijak vzácné. Třeba v případě společností Sony, která v roce 2007 vydala hru Resistance: Pád člověka obsahující boje s mimozemskými vetřelci uvnitř manchesterské katedrály. Britská církev požadovala formální omluvu a uhrazení finančního příspěvku („odpustku“) za spojení jejich svatostánku s násilím. Sony se nakonec pouze omluvilo s tím, že záměrem jejich sci-fi hry nebylo pohoršit věřící.
Videoherní ztvárnění budov má však i své výhody. To dokládá série Assassins Creed od Ubisoftu, která díky věrnému ztvárnění historických lokací (Řím, Paříž, Londýn atp.) láká na předmětné lokace mnoho gamerů-turistů. Virtuální model Notre-Dame, kterému vývojáři Ubisoft věnovali neuvěřitelných pět tisíc hodin, pak dokonce posloužil i obnově nyní vyhořelého divu středověké architektury.
Vzhledem k tomu, že ve hře je realisticky vyobrazována budova Conservatorium Hotelu jakožto autorského architektonického díla, lze uvažovat o ochraně proti zásahu do autorského práva, především pak do osobnostních autorských práv, které autorovi umožňují zabránit tomu, aby třetí osoby autorské dílo měnily, upravovaly atp. Což se v případě rozstřílených zdí a vybouraných stěn nejspíše děje. Tvůrci hry by se pravděpodobně dovolávali zákonné výjimky (tzv. svobody panoramatu), tedy, že mohli využít podobu hotelu nacházejícího se na všem dostupném prostranství, nicméně tato výjimka nekryje interiéry staveb, ani změny na existujících stavbách, takže by tato obrana nemusela být v případném sporu úspěšná.[3]
Nicméně, pokud by byl architektem budovy hotelu Daniël Knuttel, pak je nutné zdůraznit, že jeho autorská osobnostní práva již zanikla jeho smrtí. V ČR by se maximálně mohli proti předmětnému užití budovy bránit Knuttelovi potomci nebo další osoby blízké, případně právnická osoba sdružující architekty,[4] kdy by mohli zkusit tvrdit, že rozstřílením stavby dochází k využívání autorského díla způsobem snižujícím hodnotu.[5] Tato práva by mohl uplatnit přímo vlastník, resp. management, hotelu pouze tehdy, pokud by od těchto nositelů práv získal potřebné oprávnění (nikoli tedy sami o sobě, např. na základě plné moci).
Dle dostupných informací měla na hotelu proběhnout ještě rekonstrukce a modernizace, takže v úvahu mohou připadat ještě její autoři, pokud jimi rekonstruované části byly touto hrou jakkoli dotčeny. Znovu by však platilo, že hotel by musel od autorů rekonstrukce nabýt potřebná práva nebo se s nimi dohodnout na společném postupu, např. že by do sporu s tvůrci hry šli přímo architekti.
V úvahu může ještě přicházet ochrana proti nekalé soutěži, kdy lze případně tvrdit, že tvůrci hry záměrně umístili děj hry a multiplayerových misí do kulis tohoto hotelu, aby zvýšili atraktivnost své produkce pro hráče, kteří se tak mohou prohánět reálnými objekty a případně je i devastovat. Nicméně prokázat nekalou soutěž se všemi požadavky kladenými zákonem a vytvořenou rozhodovací praxi soudů by bylo zejména v případě fiktivní videohry velmi složité a nákladné.
Tento případ tak může být dalším dílem mozaiky, který herním vývojářům v rámci EU pomůže vytyčit mantinely pro in-game ztvárňování reálných lokací. Bude zajímavé sledovat, jak se celá věc bude vyvíjet, a to i s ohledem na skutečnost, že nizozemská právní úprava je velmi blízká té české. A rádi tuto kauzu budeme sledovat za Vás, neboť právní ochrana architektonických děl je naše úzká právní specializace.
[1] Webové stránky Conservatorium Hotelu jsou dostupné zde: https://www.conservatoriumhotel.com/ .
[2] Některé záběry je možné shlédnout zde: https://www.youtube.com/watch?v=2TZ-W_XkDiw.
[3] Podle § 33 autorského zákona.
[4] Podle § 11 odst. 5 autorského zákona.
[5] Podle § 11 odst. 5 autorského zákona.
Radka Rainová
