V rámci transakce na realitním trhu poskytla advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS komplexní právní poradenství investiční skupině Czechoslovak Capital Patners při akvizici nájemní nemovitosti na adrese Tusarova 41, Praha 7, Holešovice.
Odborný tým pod vedením partnera Lukáše Syrového a vedoucího advokáta Jana Fikara zajišťoval transakční poradenství včetně due diligence a přípravy smluvní dokumentace. Součástí poradenství bylo dále zajištění bankovního financování, které umožnilo refinancovat vložené prostředky investorů a provést budoucí investiční záměr v podobě celkové rekonstrukce a nástavby nemovitosti.
Investiční skupina Czechoslovak Capital Partners vznikla transformací z fondu kvalifikovaných investorů Šestého uzavřeného investičního fondu. Tento fond byl zřízen v roce 2012 podle zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů. Fond působil na investičním trhu 9 let a získal bohaté zkušenosti napříč celým investičním spektrem. Od doby založení bylo proinvestováno již více než 3 mld. CZK.
Autoři: Robert Nešpůrek, Pavel Amler, Tomáš Chmelka
Na úvod začněme jedním z nejzajímavějších a relativně stále neprozkoumaným fenoménem krypto světa známého pod pojmem nezastupitelný token (angl. Non fungible tokens, „NFTs“).
Zásadním rozdílem NFT oproti jiným populárním krypto aktivům, zpravidla ze skupiny zastupitelných krypto aktiv (kryptoměn – Bitcoin, Ethereum), je jeho jedinečnost a originálnost.
NFT lze obecně definovat jako zápis nebo certifikát zapsaný na blockchainu,[1] který je představuje či je přímo vázaný na předmět z reálného nebo digitálního světa (obrazy, herní předměty, tweety nebo koláže apod.). Tento zápis se skládá z metadat, která osvědčují existenci určitých práv subjektu k danému předmětu (převážně existenci majetkových práv). S tímto kreativním přístupem k obchodování s uměním však využití NFT nekončí. Ukázalo se, že na základě nich lze postavit i celé počítačové hry.[2]
Velikost trhu NFT gamingu se podle posledních odhadů pohybuje okolo 12 miliard amerických dolarů a exponenciální růst posledních let se přepokládá i do budoucna. Využití blockchainu a NFT v hraní počítačových her tak má nejlepší předpoklady pro to, aby tato oblast prošla raketovým vývojem.
Na první pohled se tak může zdát, že hlavním protagonistou blockchainu bude soukromá sféra, avšak opak je pravdou a tendence využívat tuto technologii lze spatřovat i u veřejnoprávních autorit, jež si její přínosy velice dobře uvědomují.
V souvislosti s využitím blockchainu státními autoritami je stále častěji zmiňováno zavedení digitálních měn centrálních bank („CBDC“), jež vytváří přímou pohledávku za centrální bankou, která daný typ měny přímo garantuje. Jeden z těchto typů má v plánu zavést i Evropská unie ve svém projektu digitálního eura vytvářejícího pohledávku přímo za Evropskou centrální bankou („ECB“).
Projekt digitálního eura reaguje primárně na ustupující tendenci užívání hotovostních peněz v některých státech a ECB v něm vidí adekvátní alternativu vůči hotovosti. Digitální euro představuje v kryptoměnové terminologii tzv. stablecoin, jehož hodnota je vázána na konkrétní fiat měnu (tudíž její hodnota je do určité míry odhadnutelná). Zavedení by tak mohlo posílit mj. finanční inkluzi, zejména kvůli své relativně snadné přístupnosti a bezpečnosti.
Projekt digitálního eura je ale prozatím pouze ve fázi ranných příprav, které ECB odstartovala relativně nedávno (oficiální zahájení proběhlo 14. července 2021). Příprava do finální podoby by se pak měla skládat z několika fází, kdy v rámci každé fáze se ECB detailněji zaměří na specifické části projektu (technická část, právní část a vývojová část projektu).
Světlo světa by digitální euro mohlo v nejoptimističtějším scénáři spatřit v roce 2026, avšak stále se i tak jedná pouze o předběžný odhad, při němž musíme uvažovat i s možným vznikem neočekávaných problémů či variací v průběhu vývoje, které by jeho finální uvedení mohly opozdit. Z globálního pohledu se v současné době zabývá možností vydávat vlastní CBDC okolo 80 zemí, které představují více než 90 % světového HDP.[3]
Nejenom ECB, ale taktéž Evropská komise se pouští do světa technologie blockchain. Společně se členy tzv. European Blockchain Service[4] v roce 2018 spustila projekt evropského blockchainu nazvaného jako European Blockchain Services Infrastructure, („EBSI“) s cílem vytvořit jednotnou distribuovanou databázi evropského eGovernmentu.
EBSI v této chvíli zpracovává čtyři možnosti hlavního využití. Jedná se o zavedení evropské digitální identity, digitalizaci notářského ověření, důvěrného sdílení dat mezi státními orgány v EU či možnosti snazšího získání osvědčení o vzdělání (diplomů). Pro každé využití byla ustanovena pracovní skupina, která má za úkol vypracovat prototyp aplikace na evropský blockchain. Momentálně se pracuje na rozšíření těchto způsobů využití o další tři – financování malých a středních podniků, usnadnění přístupu k sociálním službám a zprocesování žádostí o azyl.
Je tedy nepochybné, že jedním z největších hybatelů technologií v poslední několika letech je právě blockchain, který díky svým rozsáhlým způsobům uplatnění má možnost ovlivnit současný (nejen technologický) status quo ve společnosti. I přestože tato technologie má jistě svá určitá úskalí a limity, bude nepochybně velmi zajímavé pozorovat, jaké možnosti užití nám blockchain do budoucna v reálném životě přinese a jaké trendy se v oblasti této technologie v budoucnu ještě objeví.
Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) vydal začátkem října 2021 své historicky první ochranné opatření podle zákona o kybernetické bezpečnosti,[5] které provozovatelům informačních systémů klíčových pro fungování státu a bezpečí jeho obyvatel (zejm. ministerstva, významné úřady a kraje, včetně hlavního města Prahy, dále také i některé subjekty soukromého sektoru) zavádí povinnost zabezpečit své e-mailové schránky.
Cílem tohoto opatření je především rovnoměrné zabezpečení komunikace mezi orgány veřejné moci navzájem, interně v rámci těchto orgánů veřejné moci, případně také mezi orgány veřejné moci a dalšími povinnými osobami ze soukromého sektoru. Účelem je snížení rizika kybernetických útoků, zejména tzv. útoku man in the middle, kdy se útočník nachází uprostřed komunikace mezi odesílatelem a příjemcem pošty a může ji cestou číst či měnit její obsah.
Kromě tohoto opatření NÚKIB vydal také podrobnou metodiku, která slouží jako návod k zavedení ochrany e-mailové komunikace.
Přestože toto opatření není závazné pro všechny provozovatele informačních systémů, doporučujeme se s ním minimálně seznámit a případně přijmout obdobná opatření ve Vaší společnosti za účelem zvýšení bezpečnosti. Více o tomto opatření uvádíme i na našem blogu zde.
Nejvyšší soud zveřejnil v září tohoto roku zásadní rozhodnutí pod sp. zn. 23 Cdo 2793/2020 týkající se nekalosoutěžního jednání internetových uložišť v režimu bezpečného přístavu – režimu, kdy provozovatelé takových uložišť mají omezenou odpovědnost za obsah nahrávaný uživateli na jejich webové stránky.
Předmětem tohoto sporu bylo jednání několika uložišť spočívající v poskytování finanční odměny uživatelům, kteří na jejich stránky aktivně nahrávají soubory s autorskoprávním obsahem. Větší počet stažení takových souborů samozřejmě implikoval růst odměny takových uživatelů.
Nejvyšší soud toto jednání posoudil jako nekalosoutěžní a rozhodl, že odpovědnost za takové jednání není omezena pravidly bezpečného přístavu.
Pokud tedy úložiště vyplácí uživatelům odměnu závislou na počtu či rozsahu stahování jimi uložených datových souborů jinými uživateli, aniž by přiměřeným způsobem ověřilo, zda tato odměna není placena v souvislosti s ohrožováním či porušováním práva duševního vlastnictví, úložiště se s velkou pravděpodobností dopouští nekalé soutěže.
Pokud jste provozovateli některých uložišť, doporučujeme ověřit, zda splňujete všechny podmínky bezpečného přístavu a nedopouštíte se například podobné nekalé soutěže. Toto rozhodnutí rovněž popisujeme na našem blogu zde.
[1] Blockchain je jedním z typů technologie distribuovaných záznamů, jehož hlavní podstata je definovaná přímo v samotném názvu. Řetězec na sobě navázaných a závislých bloků tvoří databázi, která není zastřešena a koordinována žádnou nadřazenou stranou, ale naopak jeho fungování spočívá v konsensu všech jeho uživatelů.
[2] Jednou z nejpopulárnějších her je např. Axie Inifinity, v níž mají uživatelé možnost kupovat, prodávat a sázet na různé digitální mazlíčky, tzv. Axies.
[3] Grafické porovnání stavu CBDC v různých částech světa lze naleznout na https://www.atlanticcouncil.org/cbdctracker/
[4] Členy tvoří státy Evropské unie, Norska a Lichtenštejnska.
[5] Zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění pozdějších předpisů
Odborný tým kanceláře HAVEL & PARTNERS se zapojil do mezinárodního projektu Distribution Law Center (DLC) vedeného přední bruselskou kanceláří contrast. Cílem této unikátní platformy je vytvořit webové stránky, na nichž budou na jednom místě kompletně dostupné relevantní informace a pravidla týkající se dodavatelsko-odběratelských vztahů pro více než 27 jurisdikcí.
Odborníci HAVEL & PARTNERS se podílí na přípravě průběžného informačního servisu, včetně newsletterů určených pro zahraniční i tuzemské kontakty. Záměrem těchto aktivit je maximálně připravit klienty i odbornou veřejnost na velké změny v oblasti distribučních vztahů. V roce 2022 totiž dojde k významné revizi nařízení o blokových výjimkách a pravidel pro posuzování tzv. vertikálních dohod. Tato změna se dotkne téměř všech distribučních vztahů, které bude třeba modifikovat.
„Jde o unikátní projekt zaměřený na soutěžněprávní a obchodněprávní otázky spojené s distribucí zboží v Evropě. DLC má ambici stát se univerzálním právním hubem pro kohokoli, kdo chce distribuovat své zboží ve více státech Evropské unie. Na jednom místě zde v přehledné a srozumitelné formě získá základní informace o právní úpravě a rozhodovací praxi soutěžních úřadů a soudů ve více než 27 jurisdikcích,“ přibližuje partner Robert Neruda.
HAVEL & PARTNERS je exkluzivním přispěvatelem platformy za Česko a Slovensko. Řadí se tak k dalším významným evropským právnickým firmám, které na projektu spolupracují a které tvoří celounijní síť expertů na tuto oblast. Za HAVEL & PARTNERS na projektu spolupracují spolu s Robertem Nerudou i partner Štěpán Štarha, senior advokát Radek Riedl, advokát Vladislav Bernard a další odborníci kanceláře pro oblast nastavení a úprav distribučních vztahů.
Díky mezinárodní spolupráci projekt nabídne komplexní přehled právních aspektů distribučních systémů nejen podle unijního práva, ale také odpovídající podmínkám jednotlivých zahraničních právních řádů.
Do největší česko-slovenské advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS od listopadu nastoupil na pozici partnera Martin Peckl (44 let), který dosud působil jako partner v české právní firmě Vejmelka & Wünsch. Martin se jako odborník na fúze a akvizice, právo nemovitostí, obchodní právo a právo obchodních společností a rodilý český i německý mluvčí stává klíčovým členem specializovaného týmu HAVEL & PARTNERS, který poskytuje komplexní právní služby německy mluvícím klientům.
„Jednou z našich strategických priorit je rozvoj služeb orientovaných na významné klienty, kteří jsou obchodně spjati s německy mluvícími zeměmi. V tzv. regionu DACH (Německo, Rakousko, Švýcarsko) prudce roste poptávka českých a slovenských firem po právní a daňové podpoře při expanzi do těchto zemí. Náš tým německy hovořících odborníků je s více než 25 členy největším v České republice a na Slovensku a Martin Peckl se jako právník s dlouholetou pracovní zkušeností s prací pro klientelu z regionu DACH bude spolu s Markem Lošanem, Adélou Havlovou a dalšími partnery podílet na vedení této skupiny,“ říká o zapojení nového partnera řídící partner kanceláře Jaroslav Havel.
Klientům z německy hovořících zemí, ať už jde o společnosti a privátní investory přímo z těchto zemí, nebo české subjekty, které do těchto zemí exportují či zde investují, nabízí kancelář komplexní právní služby ve všech relevantních právních oblastech, včetně souvisejících daňových služeb.
Martin Peckl poskytuje právní poradenství v německém, anglickém i českém jazyce. Jde o služby například v oblasti realizace strategických investic, zakládání a řízení společných podniků, dodávek investičních celků či projektového financování.
Účastnil se řady akvizičních transakcí jak na straně kupujících, tak i na straně prodávajících, mimo jiné v oblasti pobytových sociálních služeb, kancelářských budov, energetiky, stavebnictví, developmentu, strojírenství či automobilového průmyslu.
Před příchodem do naší kanceláře pracoval ve významné mezinárodní právní kanceláři Freshfields Bruckhaus Deringer a od roku 2002 v její nástupnické české právní firmě Vejmelka & Wünsch, kde posledních 13 let působil na pozici partnera.
Zdroj: E15 – Elita byznysu
Generační obměna v předních firmách českého a slovenského byznysu nebo výzvy vyplývající z postupující digitalizace společnosti – to jsou motivy, které se stále častěji opakují v práci advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS. Letos oslavila 20 let existence a tím, co ji v prostředí poskytování právních služeb tak dlouho drží na absolutní špičce, je podle zakladatele společnosti Jaroslava Havla mimo jiné její schopnost dokonale porozumět byznysu klientů.
Ve světě i v České republice zásadně vzrostla celková hodnota aktiv, a to především u těch nejbohatších, kteří tvoří jedno až tři procenta obyvatelstva.
Většina miliardářů dále bohatla. A přibyli i další, což souvisí jak s růstem velikosti a hodnoty jejich firem, tak nyní zejména se zhodnocováním investic do nemovitostí, akcií, kryptoměn, komodit či do dalších alternativních investic. Přibývá miliardářů vydělávajících v oblasti technologií; jejich počet rostl v posledních dvou letech mnohem rychleji než v letech předchozích. Celkově se počet miliardářů mohl od poloviny roku 2020 dodnes navýšit o dalších 20 až 30 procent. Přibývá také bohatých žen. Přitom nejde jen o podnikatelky, ženy bohatnou i díky přesunům majetku v rodinách. Tento trend bude do budoucna nadále posilovat.
Přímo nebo prostřednictvím svých firem se na HAVEL & PARTNERS obrací asi třetina nejbohatších českých a slovenských podnikatelů, přičemž zájem o naše poradenství se v tomto prostředí neustále zvyšuje. Služby pro privátní klientelu patří mezi nejrychleji rostoucí část naší právní a daňové praxe.
Klienti oceňují vedle renomé, stability a inovativnosti též senioritu týmu a jeho věkovou skladbu. Většina klíčových partnerů ve skupině se věkově pohybuje mezi 38 a 48 lety. To znamená, že mají již hodně zkušeností, ale zároveň jsou ještě relativně mladí a vysoce motivovaní dál budovat kancelář a trvale spolupracovat s majiteli firem i s jejich následníky. Budování dlouhodobých partnerství patří mezi naše klíčové firemní hodnoty. Velkou roli hraje i naše vlastní zkušenost s budováním mimořádně úspěšné firmy, kterou jsme připraveni s našimi společníky klientům zprostředkovat. Vždyť od koho jiného si chcete nechat radit než od toho, kdo vybudoval světově respektovanou a trvale úspěšnou firmu podobnou té vaší? Výnosy je vždy třeba odpovědně spravovat a zabezpečovat jim odpovídající míru ochrany.
Je třeba si uvědomit, že se dostáváme do období, kdy budou postupně odcházet zakladatelé úspěšných firem, jejichž základ byl položen v 90. letech. Vzhledem k zaneprázdněnosti řady z nich se často stává, že nejsou na nastalou situaci připraveni. V kombinaci s různými představami jejich dětí a partnerek či s nepovedeným předáním některých odpovědností to stále častěji generuje spory nejen ve vztahu k majetku, ale zejména ohledně pravomocí k řízení rodinných firem.
Předně je to emocionálně vypjatá disciplína. Jsme právníci, kteří dlouhodobě řeší největší množství M&A transakcí na našem trhu. Víme, jaká je hodnota firem, jak ji optimalizovat, umíme identifikovat její problémy. Naše rozsáhlé transakční zkušenosti se tak snažíme maximálně využít nejen při vyjednávání dohody, ale také při financování jejího vypořádání, které je stále častější. Hledáme přitom i možnosti daňově efektivních postupů, které mohou vést k úspoře, a tedy k vyšší úrovni vypořádání.
Zaznamenali jsme mimořádný nárůst poptávky po chytrých a efektivních variantách předání majetku, jeho správy a zejména dlouhodobé ochrany.
Zájem o kvalitní řešení této nevyhnutelné životní situace neustále roste i u generace aktivních podnikatelů ve středním věku, někdy i u těch mladších. V poslední době byla poptávka výrazně eskalována vlivem tragické smrti Petra Kellnera, významnou roli také sehrála pandemie COVID-19, kvůli které lidé začali více přemýšlet o tom, jak je život křehký.
Zaznamenali jsme mimořádný nárůst poptávky po chytrých a efektivních variantách předání majetku, jeho správy a zejména dlouhodobé ochrany. Každý týden se na nás obrací minimálně jeden nový klient, typicky významná podnikatelská rodina, s nímž stále častěji diskutujeme robustnější a v zahraničí osvědčenou strukturu rodinné nadace či privátního holdingu. U mladých podnikatelů pak také roste zájem o efektivní řešení v oblasti rodinného práva.
Nejčastěji jsou to předmanželské smlouvy či úprava společného jmění manželů. Na tuto oblast jsme jako první velká komerčně orientovaná advokátní kancelář vytvořili tým zkušených právníků a právniček, kteří se vedle úprav majetkových vztahů mezi manželi a partnery zabývají i řešením méně šťastných partnerských situací a rodinných bouřek, či dokonce těch nejcitlivějších sporů, jejichž předmětem jsou děti.
Očekávám, že ceny služeb v oblasti „professional services“ určitě narůstat budou, zejména pak ceny služeb s vysokou přidanou hodnotou poskytované elitními advokátními kancelářemi a daňovými poradci. Je to dáno jednak růstem HDP, inflací a vlivem celkového nárůstu aktiv klientů a tím i schopnosti a ochoty platit víc za špičkové služby. A když porovnáme cenu právních služeb u nás a v zahraničí, je tam stále až neuvěřitelná propast.
Pro srovnání: Elitní americké advokátní kanceláře si účtují zhruba 600–1200 dolarů, obdobně je to přepočteno na libry ve Velké Británii, v sousedním Německu či v Rakousku pak asi 200–550 eur. Sazby o 15–30 procent vyšší si ale účtují také naše partnerské kanceláře ve většině zemí bývalého socialistického bloku včetně Balkánu či Ukrajiny.
Vnímáme obrovský a neustále rostoucí zájem o právní rozměr klientem zvoleného způsobu digitální transformace. Více než kdy dříve se také objevují „digital born“ služby, které nikdy neměly svůj papírový předobraz a často přistupují k zákazníkovi úplně novým způsobem. U nich bývá i právní poradenství velmi zajímavé a inovativní a vyžaduje vysokou míru odbornosti, kterou můžeme nabídnout.
Disrupce dosavadních modelů poskytování služeb a zejména maximální zaměření na koncového zákazníka, jeho uživatelský zážitek a na jednoduchost procesů samozřejmě přinášejí z pohledu práva nové výzvy. My jsme za ně rádi, protože v nich dokážeme uplatnit naši konkurenční výhodu, kterou je vedle mimořádné personální a kapitálové vybavenosti zejména schopnost porozumět byznysu našich klientů. Digitalizace jde napříč všemi podnikatelskými odvětvími a dotýká se tak skoro všech našich specializací.
Ani v původně konzervativní advokátní profesi neobstojíte, když nebudete neustále držet tempo s technologickým pokrokem. Využití technologií nám dá mimo jiné větší prostor pro to, abychom „lidskou kapacitu“ využili především na složité komplexní případy a na budování vztahu s klienty. I tady se učíme od nejlepších, ať už jde o naše interní systémy, správu klientských spisů, CRM, software na administrativní a jednodušší právnické úkony nebo o prostředky dálkové komunikace.
Máme dlouhodobou digitální strategii, věnujeme se online marketingu a data miningu. Dnes jsme jednou z technologicky nejvyspělejších advokátních kanceláří ve střední Evropě a i v tomto směru chceme dál budovat pozici lídra trhu.
Chceme se neustále zlepšovat a být nadále inovativní firmou, která je klientům dlouhodobým strategickým partnerem v jejich byznysu. 20 let obratově i personálně rosteme, snažíme se neustále pracovat na tom, abychom nabízeli co nejlepší a nejkomplexnější služby a zlepšovali jejich kvalitu. Věřím, že s naším špičkovým týmem navážeme na náš dvacetiletý příběh úspěchu a budeme jej psát dál a zároveň budeme dál přispívat k úspěšným příběhům našich klientů.
Zdroj: Estate
Ceny nemovitostí šplhají do závratných výší a platí to i pro Brno a celý Jihomoravský kraj, jak upozornili účastníci největší realitní konference na Moravě – Real Estate Forum 2021, kterou pořádá advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS. Byty v Brně například zdražují rychleji než v Praze.
„Za posledních pět let se v Brně ceny zdvojnásobily, v Praze je to přitom za deset let,“ upozornil na konferenci Marcel Soural, zakladatel a majitel společnosti Trigema. A ceny rostly i v době pandemie. Lidi k nakupování nemovitostí motivovaly i levné hypotéky. „Zájem o rezidenční nemovitosti byl daný potřebou se zajistit a využít neskutečně levných peněz,“ potvrzuje Prokop Svoboda z realitní kanceláře Svoboda & Williams.
V Brně se aktuálně nové byty prodávají v průměru asi za 120 tisíc Kč za m2. V Jihomoravském kraji je to zhruba za 100 tisíc Kč za m2. Prodej secondhandových bytů pak dosahuje částky 95 tisíc za m2. Ceny v regionu letí vzhůru kvůli tomu, že je nemovitostí zkrátka nedostatek a poptávka stále převyšuje nabídku.
Stejně jako ve zbytku republiky zdržují novou výstavbu zdlouhavé procesy povolování a v Brně vázne i kvůli tomu, že investoři vyčkávají na schválení nového územního plánu. „Vzhledem k tomu, že bytů je málo, bude zájem dál trvat. Svědčí o tom i fondy, které jsou zaměřené na bytovou výstavbu – ty registrují velkou poptávku,“ komentuje to Robert Robek, investiční ředitel z AVANT investiční společnost.
Odborníci na realitní trh se na konferenci zamýšleli nad tím, kdy vlastně zájem opadne a strmý růst cen se zastaví. Do cen nemovitostí by podle nich mohla v následujících měsících promluvit inflace, která se pohybuje kolem pěti procent. Otázkou prý je, zda nebude ceny sama brzdit a neurčí, kde je vlastně strop.
„Zdaleka u něho nejsme,“ myslí si nicméně Tomáš Vavřík, zakladatel developerské společnosti DOMOPLAN. „Poptávka je stále neuspokojená a dokud nedojde k aktivaci stavebních procesů, což nebude dřív než za 5 let, tak růst bude pokračovat,“ dodává.
Ke zrychlení povolování staveb měl konečně pomoci nový stavební zákon. Podle Františka Korbela z advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS, který je spoluautorem vládního návrhu zákona, přináší nová úprava zjednodušení povolovacího procesu: „Je to jedno řízení, jedno razítko, jeden proces.“ Vyjádřil ale zároveň obavy nad tím, zda se vůbec nový zákon podaří uvést do praxe. Po volbách je situace nejistá, a není tak jasné, zda legislativa schválená předchozí vládou nedozná ještě změn.
Aktuální vývoj na trhu bude mít podle expertů také další efekt. Podle Marcela Sourala vznikne silný trh nájemního bydlení. Na bydlení ve městech nedosáhne stále více lidí, řešením tak pro ně bude místo ve vlastních nemovitostech bydlet v nájmu. Robert Robek již zaznamenal, že některé fondy skupují byty pro nájemní bydlení, a navíc i sami developeři si často nechávají část svých projektů na pronájem.
Současná situace na trhu může mít na druhou stranu podle Tomáše Vavříka i pozitivní dopad. Díky tomu, že developeři na nemovitostech více vydělávají, mohou investovat více peněz do zajímavé architektury a přinést do Brna nové koncepty, které obohatí město jako takové.
Podobný efekt by se mohl projevit i na průmyslovém realitním trhu. Cena u průmyslových nemovitostí v Jihomoravském kraji také dramaticky roste. Díky výhodným výnosům je i podle Milana Kratiny ze společnosti Accolade možné investovat mnohem více peněz do pozemků a navazující infrastruktury, a revitalizovat tak zanedbané plochy.
Boom e-commerce v posledních letech, a především v době pandemie, zvýšil nároky na skladovací prostory a plochy se rychle plní. Otázkou je, kde ale stavět další. Zásadní je proto opět územní plán, stavět se dá totiž jen tam, kde to povoluje. Podle Kratiny jsme v ČR vytěsnili skladovací plochy mimo města, přitom by nemusely být průmyslové stavby jen na jejich okrajích, ale i uvnitř na brownfieldech, kterým by tak nové projekty opět mohly vdechnout život.
Trh kancelářských prostor v jihomoravském kraji zasáhla pandemie stejně, jako tomu bylo po celém světě. Před pandemií pracovaly z domova 4 % Čechů, loni na jaře tak fungovala třetina zaměstnanců. Brno je navíc v tomto segmentu specifické, zdejší kancelářský trh se zaměřuje na centra sdílených služeb. To jsou firmy, které před pandemií potřebovaly velké kanceláře.
Nyní zaměstnavatelé řeší, jak lidi vrátit zpět či na kolik bude fungovat kombinace práce zaměstnanců z domu a z kanceláří. „I když je v plánu redukce počtu lidí v kancelářích, nutně to neznamená redukci v počtu metrů čtverečných pronajímatelné plochy,“ upozornil Lukáš Netolický z Cushman & Wakefield. Nájemci i pronajímatelé se snaží vytvořit co nejhezčí prostory, aby lidi nalákali zpět do kanceláří. Vznikají tak různé neformální zóny, prostory pro sport, relaxační místa.
Developeři, kteří chtějí na trhu uspět, tak musí na tento nový trend reagovat. Aby projekty odpovídaly nové realitě, nabízejí stále častěji také flexibilnější modely kanceláří. „Máme ve správě 4 tisíce m2 sdílených kanceláří. Dnes máme tuto kapacitu z 90 procent plnou, zájem o tento koncept užívání kanceláře je značný,“ potvrzuje Prokop Svoboda.
V takových administrativních prostorech si může firma zaplatit kancelář tak velkou, jak potřebuje –třeba celé patro, nebo jen jediný stůl. K dispozici má přitom pro své lidi kompletní zázemí a služby, které mohou využít, jako třeba zasedací prostory, reprezentativní klientské zóny či zmíněné relaxační prostory. Řada firem tak může fungovat na prestižních adresách, které by si jinak nemohly dovolit.
O nemovitostních výzvách pro Brno, real estate byznysu v době postcovidové či o vývoji a trendech nemovitostních investic v Brně a Jihomoravském kraji diskutovali na realitní konferenci Real Estate Forum developeři, architekti, investoři i zástupci realitních fondů či poradenských firem.
Myšlenka pořádat Real Estate Forum zaměřené na vybrané trendy nemovitostního trhu, aktuální a specifické projekty a realitní témata v Brně a jihomoravském regionu vzešla před třemi lety u advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS, která přizvala ke spolupořádání další významné partnery. Díky výjimečnému složení partnerů i řečníků, prostředí, organizaci a mediálnímu ohlasu se stalo forum největší a nejvýznamnější realitní akcí na Moravě.
Advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS se podílela na dalším velmi úspěšném IPO na trhu START. Specialisté na kapitálové trhy partner Jan Topinka, vedoucí advokát Jiří Kunášek, senior advokát Martin Stančík a advokát Josef Bouchal poskytli komplexní poradenství přednímu českému výrobci a distributorovi příslušenství pro mobilní zařízení FIXED.zone při první veřejné nabídce jeho akcií.
„Jsme rádi, že jsme mohli pomoci komplexní službou – od počátečních příprav přes přeměnu emitenta, přípravu prospektu, zajištění přijetí na trh až po závěrečné vypořádání. Byli jsme klientovi skutečným průvodcem celou transakcí,“ říká Jan Topinka.
Výsledky dvoutýdenní veřejné nabídky akcií (IPO) tohoto českého výrobce a distributora příslušenství k mobilním zařízením ukázaly, že celkový počet objednávek téměř třikrát překročil nabízené množství akcií v počtu 222 000 kusů. „Výsledky IPO jsou pro nás obrovským překvapením. Těší nás, že byl zejména mezi českými investory tak mimořádný zájem o naše akcie. Je to pro nás velký závazek,“ uvedl Daniel Havner, zakladatel společnosti a její majoritní akcionář. Firma chce vstupem na burzu podpořit další růst společnosti, expanzi na nové evropské trhy a vývoj inovativních produktů.
Českobudějovická společnost FIXED.zone zaměstnává více než 90 lidí. Vyvíjí a vyrábí nabíječky, držáky, pouzdra a další příslušenství k telefonům a tabletům. Svým chytrým SMILE Pro lokátorem směle konkuruje předním světovým výrobcům. Společnost má ambici stát se celoevropským lídrem ve svém oboru, a to kombinací vlastního vývoje, flexibility i otevření nových tržních segmentů.
Autor: Robert Nešpůrek, Petr Bratský
Termín 17. prosince 2021 pro implementaci tzv. whistleblowingové směrnice (směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937) se nezadržitelně blíží. Podle Směrnice soukromé subjekty s více než 50 zaměstnanci a většina veřejných subjektů budou muset zavést komunikační kanály a procesy pro interní oznamování protiprávního jednání.
Řada globálních i významných národních firem již má své centralizované systémy pro oznamování v rámci celé skupiny a spoléhala na to, že s tímto globálním řešením vystačí i po 17. prosinci 2021. Evropská komise však tuto interpretaci jednoznačně odmítla.
Myšlenku centralizovaného oznamovacího systému odmítla Evropská komise v rámci svého výkladového stanoviska reagujícího na společný dopis svazů průmyslu z několika členských států.
Komise vysvětlila, že ze Směrnice jednoznačně vyplývá, že každý soukromý subjekt s více než 50 zaměstnanci je povinen zavést interní oznamovací systém bez ohledu na to, zda tento subjekt je či není součástí korporátní skupiny. Jakýkoli jiný výklad by byl contra legem.
Směrnice nezakazuje centralizované skupinové oznamovací systémy, ale tyto mohou existovat pouze paralelně vedle oznamovacích systémů na úrovni jednotlivých společností. Svůj názor Komise zdůvodnila větší efektivitou systému, pokud je problém řešen na úrovni společnosti, kde k oznámení došlo, a různými právními úpravami, které budou přijímány na úrovni jednotlivých států. Tento výklad budou muset respektovat všechny členské státy při implementaci Směrnice. A proto, pokud máte více než 50 zaměstnanců, je třeba se začít připravovat na implementaci whistleblowingu i přesto, že již máte zavedený globální oznamovací systém ve vaší skupině.
Mají-li dceřiné společnosti do 249 zaměstnanců, mohou v souladu se Směrnicí sdílet zdroje pro vyšetřování oznámení u své mateřské společnosti, ovšem je třeba, podle výkladu Komise, dodržet následující podmínky:
Má-li dceřiná společnost více než 249 zaměstnanců, sdílet zdroje nemůže
V případě velkých společností, tedy pokud má dceřiná společnost více než 249 zaměstnanců, pak výše uvedené sdílení zdrojů dovolené není. Každá taková společnost musí mít zřízený vlastní interní oznamovací systém, který je nezávislý na centrálním oznamovacím systému skupiny a musí mít vybudované kapacity tato oznámení řešit.
Jak řešit oznámení, která se týkají celé skupiny ?
I pokud nebudete mít systematicky zavedené sdílení vyšetřování v rámci skupiny, mohou nastat situace, kdy řešení oznámení na úrovni mateřské společnosti je jediné efektivní řešení. Jde o situace, kdy se oznámení týká strukturálního problému ve skupině nebo více společností ve skupině a společnost, ve které bylo oznámení učiněno, nemá kompetenci problém efektivně vyřešit. V takovém případě, vysvětluje Evropská komise, je třeba informovat oznamovatele o této skutečnosti a požádat jej o souhlas s tím, že záležitost bude přesunuta v rámci skupiny na entitu, která je kompetentní problém vyřešit. To však s sebou přináší značná rizika.
Pokud totiž oznamovatel s přesunem oznámení nesouhlasí, musí mu být umožněno vzít oznámení zpět a podat jej externími kanály, v případě České republiky půjde o nově zřízený úřad při ministerstvu spravedlnosti. Skupina tedy riskuje ztrátu kontroly nad oznámením a s tím související potenciální poškození reputace, majetkovou i nemajetkovou újmu, vysoké náklady, vleklé soudní spory a další negativní důsledky.
Pro řadu globálních společností je výklad Komise překvapující. Centralizace oznamovacích systémů umožňovala koncentraci praxe a zkušeností, jednotný přístup k oznámením napříč skupinou, problémy se řešily efektivně a s menšími náklady.
Ačkoli výklad Evropské komise není závazný, bude zajímavé sledovat, zda jednotlivé státy budou mít tendenci jít proti tomuto výkladu a transpozici Směrnice do svých právních řádů udělat benevolentněji. Již nyní je však zřejmé, že společnosti s více než 50 zaměstnanci, které nezavedou funkční oznamovací systém pro své oznamovatele, budou riskovat, že jejich oznamovatelé budou oznamovat externě, úřadům nebo někdy přímo do médií. A to je pro společnost vždy nejbolestivější řešení.
Proto doporučujeme všem skupinám, aby zrevidovaly své centralizované oznamovací systémy, provedly jejich decentralizaci nebo zavedly na úrovni jednotlivých dcer nové oznamovací systémy tak, aby požadavkům Směrnice bylo vyhověno. Věříme, že u menších hráčů se dá oznamovací systém vždy nastavit úsporně a přiměřeně, s ohledem na náklady a velikost společnosti a její vnitřní fungování. V rámci skupiny bude dobré využívat dovolené formy sdílení zdrojů a někdy bude dávat smysl z hlediska nákladů a kompetencí provést outsourcing vedení oznamovacích systémů na třetí osobu.
Další informace o whistleblowingu a našich kompletních službách v této oblasti najdete na webových stránkách FairWhistle. Pro naše klienty zajišťujeme zavedení oznamovacích kanálů, procesů pro přijímání i prověřování oznamování, umíme převzít správu celého systému a vykonávat funkci příslušné osoby, tj. osoby odpovědné za přijímání a vyřizování oznámení. Součástí našich služeb je navržení oznamovacího systému pro vaši společnost a skupinu společností tak, aby bylo funkční, cenově efektivní a splňovalo nové zákonné požadavky.
Zdroj: E15
Byty v Brně zdražují rychleji, než v Praze. Ceny nemovitostí v celém Jihomoravském kraji šplhají do závratných výšin. O tom, jaké jsou příčiny a zda budou nemovitosti dál zdražovat, diskutovali developeři, architekti, investoři i zástupci realitních fondů či poradenských firem na Real Estate Foru 2021 v Brně.
V Brně se aktuálně nové byty prodávají v průměru asi za 120 tisíc Kč za m2. Průměr za celý Jihomoravský kraj je zhruba 100 tisíc Kč za m2. Prodej starších bytů se pak blíží 95 tisícům za m2. „Za posledních pět let se v Brně ceny zdvojnásobily, tak jako v Praze za deset let,“ upozornil Marcel Soural, zakladatel a majitel společnosti Trigema.
Prokop Svoboda z realitní kanceláře Svoboda & Williams potvrzuje, že i v době pandemie měli lidé o nemovitosti zájem. K nakupování je motivovaly i levné hypotéky. „Zájem o rezidenční nemovitosti byl daný potřebou se zajistit a využít neskutečně levných peněz,“ popisuje realitu posledních měsíců na jihomoravském trhu. Hitem posledního období byly například i rodinné domy na předměstí Brna.
Ceny v regionu šroubuje vzhůru také limitovaná nabídka nemovitostí. Bytů je málo, novou výstavbu stejně jako ve zbytku republiky zdržují především zdlouhavé procesy povolování. V Brně ale vázne výstavba i kvůli tomu, že investoři vyčkávají na schválení nového územního plánu.
Ve městě blokuje výstavbu také chybějící infrastruktura na územích již určených k zástavbě, samostatnou kapitolou je pak protipovodňová ochrana. Ta stále chybí na území mezi řekami o rozloze 110 hektarů. Podle současného územního plánu je to přitom plocha určená k zástavbě a mohlo by zde bydlet až 50 tisíc lidí.
Odborníci přemítají nad tím, kdy zájem opadne a cenová spirála se zastaví. „Vzhledem k tomu, že bytů je málo, bude zájem dál trvat. Svědčí o tom i fondy, které jsou zaměřené na bytovou výstavbu – ty registrují velkou poptávku,“ říká Robert Robek, investiční ředitel z Avant investiční společnosti.
„ČNB se netají tím, že do konce roku chce úrokové sazby zvednout ke dvěma procentům. Cena peněz se bude v Česku zdražovat, možná rychleji než v okolních zemích, a tím pádem se budou zdražovat i hypotéky,“ míní Robek. I tak by podle něj ale nemělo dojít k takovému zdražení, že by zájem o nemovitosti opadl.
Podle Svobody ke zpomalení nejspíš dojde, přemítal ale nad tím, na kolik může být brzdou zvýšení úrokové sazby. Do cen nemovitostí by mohla v následujících měsících promluvit i inflace, ta se pohybuje kolem pěti procent. Otázkou podle Svobody je, zda právě inflace nebude ceny sama brzdit a neurčí, kde je vlastně strop.
„Zdaleka u něho nejsme,“ myslí si nicméně Tomáš Vavřík, zakladatel developerské společnosti Domoplan. „Poptávka je stále neuspokojená a dokud nedojde k aktivaci stavebních procesů, což nebude dřív než za pět let, tak růst bude pokračovat,“ dodává. Připouští ale, že v dalších měsících může dojít ke zpomalení. I tak se ceny v Brně budou podle něj pomalu přibližovat k těm ve Vídni.
Ke zrychlení povolování staveb by mohl pomoci nový stavební zákon. Podle Františka Korbela z advokátní kanceláře Havel & Partners, který je spoluautorem vládního návrhu zákona, přináší nová úprava zjednodušení povolovacího procesu: „Je to jedno řízení, jedno razítko, jeden proces.“ Vyjádřil ale zároveň obavy nad tím, zda se vůbec nový zákon podaří uvést do praxe. Příležitost, jak v tomto směru jihomoravské metropoli pomoci, by mohlo být podle něj vytvoření vlastních městských stavebních předpisů. Inspirací pro Brno můžou být Pražské stavební předpisy.
„Městské stavební předpisy pro Brno jsou obrovskou šancí, jak se vymanit z poměrně rigidní celostátní regulace. Pražské stavební předpisy jsou mnohem liberálnější v technických požadavcích na stavby a nestanoví přemrštěné požadavky na parkování, odstup budov či proslunění, které v ulicích ve velkých městech nelze zajistit,“ vysvětluje Korbel.
Marcel Soural předpovídá také další možný důsledek, který aktuální vývoj na trhu může mít. Podle něj vznikne silný trh nájemního bydlení a lidé ve městech se zkrátka naučí bydlet místo ve vlastních nemovitostech v nájmu. Tento trend už pozoruje i Robert Robek na trhu investičních fondů. „Některé fondy skupují byty pro nájemní bydlení,“ potvrzuje. A popisuje ještě další paradox – developeři si sami často ponechávají část nových projektů na pronájem a tuto kapacitu neuvolní na trh, čímž znovu prohlubují deficit volných nemovitostí k prodeji.
„Trh nájemního bydlení je v plenkách. Dnes investiční fondy nakupují hotové bytové domy nebo projekty, které se začínají stavět, což není úplně optimální. Investor do nájemního bydlení by měl mít nějakou jasnou strategii a vizi, jaké nájemní bydlení chce provozovat, koho chce oslovit – jaký segment trhu – a podle toho by už měl přizpůsobit projektování a navrhování stavby,“ myslí si Soural.
Současná situace na trhu může mít na druhou stranu podle Tomáše Vavříka i pozitivní dopad. Díky tomu, že developeři mají na nemovitostech vyšší zisky, mohou investovat více peněz a zaměřit se na vytváření zajímavých projektů a architektury a přinést do Brna nové koncepty, které obohatí město jako takové. Centrum města podle něj dává možnosti dělat výjimečnou architekturu, oblasti brownfieldů zase mají přidanou hodnotu ve své historii. „V každém městě najdete místo, které má genia loci a pokud ho doplníte dobrou architekturou, vznikne něco krásného,“ říká.
Podobný efekt by se mohl projevit i na průmyslovém realitním trhu. Cena u průmyslových nemovitostí také dramaticky roste, a to v celé v Evropě. Díky výhodným výnosům je tak podle Milana Kratiny ze společnosti Accolade možné investovat mnohem více peněz do pozemků a navazující infrastruktury a revitalizovat tak zanedbané plochy.
Boom e-commerce zvýšil nároky na skladovací prostory a plochy se rychle plní. Jenže kde stavět další? Podle Kratiny je proto opět zásadní územní plán, stavět se dá jen tam, kde to povoluje. V Česku se skladovací plochy vytlačily mimo města, Kratina by si ale dokázal představit, že by průmyslové stavby nemusely být jen na jejich okrajích, ale i uvnitř na brownfieldech, kterým by tak nové projekty opět mohly vdechnout život.
Pandemie změnila realitu také na trhu kancelářských prostor. Před ní pracovala z domova čtyři procenta Čechů, loni na jaře tak fungovala třetina zaměstnanců. Brno je navíc v tomto segmentu specifické, zdejší kancelářský trh se zaměřuje na centra sdílených služeb. To jsou firmy, které před pandemií žádaly velké kanceláře.
Podle Lukáše Netolického z Cushman & Wakefield nyní zaměstnavatelé řeší, na kolik bude fungovat kombinace práce zaměstnanců z domu a z kanceláří. „I když je v plánu redukce počtu lidí v kancelářích, tak to ale nutně neznamená redukci v počtu metrů čtverečných pronajímatelné plochy,“ upozornil. Vnímá totiž snahu nájemců a pronajímatelů vytvořit co nejhezčí prostory, aby lidi nalákali zpět do kanceláří. Pracují proto s interiérem, vznikají různé neformální zóny, prostory pro sport, relaxační místa.
Myšlenka pořádat Real Estate Forum zaměřené na vybrané trendy nemovitostního trhu, aktuální a specifické projekty a realitní témata v Brně a jihomoravském regionu vzešla před třemi lety u advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS, která přizvala ke spolupořádání další významné partnery. Díky výjimečnému složení partnerů i řečníků, prostředí, organizaci a mediálnímu ohlasu se stalo forum největší a nejvýznamnější realitní akcí na Moravě.
Největší česko-slovenská advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS potvrzuje své jedinečné postavení na trhu. V rámci 14. ročníku české soutěže Právnická firma roku totiž zvítězila hned pětkrát. Stejně jako loni získala hlavní ocenění pro domácí kancelář a cenu za nejlepší klientské služby, a navíc triumfovala ve třech oborových kategoriích – Fúze a akvizice, Telekomunikace a média a Zdravotnické právo. Slavnostní vyhlášení proběhlo 1. listopadu v pražském paláci Žofín.
Vedle opakovaného vítězství v nejprestižnějším globálním žebříčku Chambers Europe Awards kancelář opět ovládla i českou soutěž Právnická firma roku, kterou pořádá společnost EPRAVO.CZ pod záštitou České advokátní komory a Ministerstva spravedlnosti ČR.
Bilance HAVEL & PARTNERS v této soutěži potvrzuje její dlouhodobou pozici lídra advokátního trhu v ČR: hlavní cenu pro domácí kancelář i ocenění za nejlepší klientské služby získala kancelář popáté za posledních sedm let, k tomu si připsala vítězství ve třech oborových kategoriích. „Je to náš historicky největší úspěch a také dosud nejlepší výsledek v historii této soutěže – žádná jiná kancelář v minulosti nezískala v jednom ročníku tolik ocenění, včetně hlavní a klientské ceny. Velmi si toho vážíme; je to ta nejlepší tečka za 20. výročím založení naší kanceláře,“ říká k úspěchu řídící partner kanceláře Jaroslav Havel. „Chtěl bych poděkovat všem kolegům za jejich nasazení, loajalitu a týmovost a stejně tak i našim klientům za jejich důvěru, která nás motivuje na sobě neustále pracovat, zlepšovat naše služby a přinášet jim přidanou hodnotu,“ doplňuje Havel.
Triumf v kategorii Fúze a akvizice již potřetí za sebou potvrzuje vedoucí pozici HAVEL & PARTNERS v této oblasti na trhu, a to nejen v České republice. Řadu ocenění získala kancelář i na Slovensku a již více než 10 let je na předních příčkách v počtu realizovaných transakcí v regionu celé střední a východní Evropy.
Cenu v kategorii Telekomunikace a média obdržela kancelář dokonce posedmé; jedná se o jednu z jejích nejvýznamnějších specializací, přičemž její odborníci disponují rozsáhlými zkušenostmi s největšími projekty v oblasti práva telekomunikací na českém i slovenském trhu.
Jednou z novinek byla v rámci letošního vyhlášení kategorie Zdravotnické právo, kterou hned poprvé opanovala právě HAVEL & PARTNERS, pro niž jde o další z klíčových specializací.
V 15 odborných kategoriích byla kancelář zařazena mezi velmi doporučované kanceláře (tzv. top tier). V kategorii Trestní právo, které se HAVEL & PARTNERS sama přímo neúčastní, se mezi nejlépe hodnocenými kancelářemi umístila advokátní kancelář SEIFERT A PARTNEŘI, s níž HAVEL & PARTNERS exkluzivně spolupracuje v oblasti trestněprávního poradenství. „Tyto úspěchy svědčí nejen o vysoké úrovni poskytovaných služeb, ale rovněž o mimořádné všestrannosti specializovaných týmů v rámci kanceláře a špičkovém know-how našich kolegů,“ dodává Jaroslav Havel.
Podle výsledků všech dosavadních ročníků soutěže zůstává HAVEL & PARTNERS dle součtu všech nominací a titulů nejúspěšnější a nejkomplexnější advokátní kanceláří v České republice i na Slovensku.
Advokáti na svém sněmu zvolili do vrcholných orgánů České advokátní komory všechny čtyři zástupce advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS, kteří kandidovali za platformu Moderní advokacie. Následující čtyři roky v představenstvu tohoto profesního sdružení zasedne partner kanceláře František Korbel. Členem kontrolní rady se stal partner kanceláře Josef Hlavička a v kárné komisi pak budou působit partneři Dušan Sedláček a Jan Šturm.
Moderní advokacie je neformální platforma, ve které spolupracují české a mezinárodní advokátní kanceláře. V 11členném představenstvu komory získala ve volbách celkem 8 zástupců. Česká advokátní komora má být podle zástupců této platformy nezávislá profesní organizace, která zajišťuje moderní regulatorní rámec pro výkon advokacie, hájí nezávislé postavení advokátů a prosazuje právo na právní pomoc.
Komora by pod jejím vedením měla nezávisle na státu vykonávat kontrolní a disciplinární pravomoci, zajišťovat profesní přípravu advokátních koncipientů a vzdělávání advokátů a aktivně se podílet na legislativním procesu a modernizaci výkonu advokacie, justice a veřejné správy.
„Děkujeme za přízeň a důvěru kolegů, se kterou nás ve volbách delegovali do vedení České advokátní komory. Těšíme se na spolupráci se všemi členy představenstva i na dobré pracovní vztahy ve vrcholných orgánech a jsme připravení celé čtyři roky pracovat na tom, aby česká advokacie byla sebevědomým nezávislým stavem, který má nezastupitelné místo v systému poskytování právní pomoci,“ komentuje výsledky František Korbel.
Voleb do orgánů České advokátní komory na 8. sněmu se zúčastnilo celkem 2397 advokátek a advokátů. Česká advokátní komora je největší právnickou profesní organizací v Česku, která vykonává veřejnou správu na úseku advokacie a je garantem kvality právních služeb poskytovaných advokáty.
Zdroj: Estate (říjen 2021)
Češi ve srovnání se západní Evropou dlouho preferovali vlastnictví před pronájmem, to platilo především pro nemovitosti sloužící k vlastnímu bydlení. Je to specifikum dané různými faktory. V Česku lidé vnímají nemovitosti z dlouhodobého pohledu jako bezpečné aktivum. Byty či domy pro bydlení tak využívají jako úložiště finančních prostředků, které má mnohdy přenést hodnotu i na další generace. Jenže tento stereotyp se v současné době možná začíná jevit jako přežitý, říkají odborníci na správu privátního majetku z advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS David Neveselý a Vladek Krámek.
„V posledních letech jsme svědky toho, že dochází hned k několika systémovým změnám. Změny chování spotřebitelů, růst cen nemovitostí, sdílená ekonomika (včetně např. Airbnb) nebo prodlužování průměrné délky života v tomto směru znamenají nové nároky a požadavky na developery, politiky, ale též vlastníky nemovitostí samotné. V tomto směru bude oproti vlastnictví nemovitosti k bydlení narůstat na významu nájemní bydlení, a to platí pro různé cílové skupiny,“ říká Vladek Krámek.
Mladí lidé začínají preferovat jiný životní přístup než jejich rodiče. Nelpí už tolik na tom, že by museli bydlet ve svém. „To je v konturách nové sdílené ekonomiky asi logický jev. Na jedné straně spektra můžeme začít středoškolskými a vysokoškolskými studenty, přes absolventy, dále pak mladé páry, které začínají zakládat rodinu později, než bývalo zvykem, a vystačí si tak po delší etapu svého ekonomicky aktivního života s menší pronajímanou nemovitostí, která jim poskytuje větší volnost,“ vysvětluje David Neveselý a pokračuje, „na druhé straně jsou to pak senioři, kteří budou stále více vyhledávat pohodlné bydlení na stáří s adekvátním servisem. Toto všechno jsou příklady nájemního bydlení, které se začíná na trhu jasně profilovat odlišným způsobem, než tomu bylo před deseti nebo patnácti lety.“
Developeři tak v podstatě opouštějí od výstavby větších bytů, nejen ve velkoměstech, a soustředí se na nízkometrážní jednopokojové nebo dvoupokojové byty. V rámci aktuálních projektů jsou spíše raritním jevem byty typu 3kk a větší, které jsou dokonce už považované za luxusní, umisťují se v minimálním zastoupení a bývají stále častěji využívány ke colivingu. O bytech o výměrách nad 150 m2 si v dnešních novostavbách můžeme nechat zdát.
Proti výstavbě velkých bytů jde i zvyšující se cena nemovitostí, se kterou zdaleka nekoreluje růst průměrné mzdy. Vedle toho se současně zdražují hypotéky, na vlastní bydlení tak dosáhne stále méně lidí.
„Budeme svědky toho, že poměr nemovitostí v nějaké formě vlastnictví jejich uživatele se postupně začne zmenšovat na úkor nájemního bydlení. Tento trend v poslední dekádě umocnila paradoxně též nízká cena peněz a ochota lidí se zadlužovat prostřednictvím hypotéky, kterou použili na investiční byty k pronájmu. I v tomto směru byla poptávka po menších, tedy levnějších bytech, které je snadné pronajmout některé z cílových skupin, jež nájemní bydlení vyhledává,“ shrnuje vývoj Vladek Krámek.
Nemovitosti spíš než do kategorie rychloobrátkového majetku patří do kategorie dlouhodobých investic. A to přesto, že růst ceny nemovitostí v posledních letech by mohl skoro tuto premisu bořit a navádět ke spekulativním investicím. To ale není dlouhodobě udržitelné.
Zároveň si mnoho lidí s nemovitým majetkem často spojuje jakési emocionální pouto. Ne každý je totiž třeba ochoten pronajímat nemovitost, ke které má nějakou citovou vazbu. Na druhé straně toto pouto nemusí již převzít děti, dokonce tomu může být přesně naopak.
„Proto je potřeba se podívat na strukturaci správy portfolia nemovitostí dlouhodobým prizmatem a umožnit flexibilní změny v účelu jejich použití. Totéž platí pro nemovitosti, které rodiče pořizují,“ doporučuje Neveselý. I když je motivací zpravidla nejlepší možný úmysl zajistit svým dětem budoucí bydlení, není vůbec jisté, že potomci budou chtít v této konkrétní nemovitosti bydlet. Proto se takto pořízený majetek může stát do budoucna předmětem rodinných sporů, byť byl na počátku dobrý úmysl.
Jak z toho ven? „Naši klienti se při pořizování nemovitostí stále více zaměřují na jejich ekonomickou podstatu a kvalitu architektury, aniž by tyto nemovitosti pořizovali primárně za účelem jejich budoucího využívání dětmi. To nadále zůstává příjemným benefitem nikoli primárním účelem, jako tomu bývalo v minulosti,“ poznamenává Krámek.
„V tomto směru se jednoznačně prosazuje tendence vytvoření rodinného fondu nemovitostí jako chytrého portfolia výnosových nemovitostí, generujícího při efektivním nastavení správy rodině pravidelné cashflow využitelné pro tvorbu peněžní rezervy či průběžnou podporu aktivit a potřeb členů rodiny,“ doplňuje Neveselý.
Takto vytvořený celek nemovitostí je pak možné spravovat ať už v rámci vlastního family office, nebo prostřednictvím specializované společnosti, která zajistí efektivní a často komplexní správu celého portfolia včetně pravidelného servisu, údržby či řízení dlouhodobé obsazenosti nájemních bytů, jež je klíčem k bezproblémovému zajištění cashflow pro rodinu.
Radka Rainová
