Autoři: Ondřej Florián, Alexandra Parnaiová
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky v pátek 8. 7. 2022 schválila návrh novely zákona o evidenci skutečných majitelů.
Úprava evidence skutečných majitelů byla minulý rok změněna přijetím nového zákona o evidenci skutečných majitelů („ZESM“), který vstoupil do účinnosti 1. 6. 2021. ZESM byl českou odpovědí na V. AML směrnici, která jím byla implementována do českého právního řádu.
ZESM změnil definici skutečného majitele, identifikoval právnického osoby, které skutečného majitele ze zákona nemají, upravil proces zápisu a nově zavedl citelné sankce za nesplnění povinností identifikace a registrace skutečného majitele.
Český zákonodárce se zejména s definicí skutečného majitele v ZESM vypořádal (ve srovnání se zbytkem EU) poměrně unikátně, když stanovil, že „skutečným majitelem je každá fyzická osoba, která je koncovým příjemcem nebo osobou s koncovým vlivem“.
Pro určení skutečného majitele dle současné právní je úpravy je tedy podstatné, kdo z české právnické osoby přijímá zisk nebo ji ultimativně ovládá. Není tedy až tak podstatné samotné vlastnictví, pokud není spojeno s možností ovládat společnost nebo čerpat rozdělované prostředky.
Evropská komise zahájila s ČR řízení o porušení povinností pro nesprávné provedení směrnice (V. AML směrnice), přičemž nesprávná transpozice je spatřována v
Komise novelizací ZESM podmiňuje pro ČR možnost podání žádosti o čerpání prostředků z plánu obnovy.
Novela ZESM úplně vypouští dělení na koncového příjemce a osobu s koncovým vlivem a definuje skutečného majitele jako „fyzickou osobu, která v konečném důsledku vlastní nebo kontroluje právnickou osobu nebo právní uspořádání“.
Novela ZESM nadále pracuje s hranicí „více než 25 %“ – u velikosti vlastněného podílu, u přijímaného zisku, u hlasovacích práv. Jak bylo naznačeno, současné znění právní úpravy vůbec neakcentuje holé vlastnictví podílu, pouze podíl na rozdělovaném zisku a podíl na ovládání společnosti. To se má s novelou ZESM změnit a skutečným majitelem se stanou vedle osob, které přijímají potřebný objem rozdělovaných prostředků nebo společnost ovládají, také osoby, které pouze vlastní podíl relevantní velikosti (typicky např. tzv. nominee shareholder).
ZESM rovněž vyhovuje výtce k příliš širokému výčtu osob bez skutečných majitelů a omezuje jej výhradně na osoby veřejného práva. Zrušuje se tedy výjimka např. pro církve, politické strany nebo společenství vlastníků jednotek.
Novela ZESM v současnosti míří do Senátu. Návrh ZESM, jak byl schválen Poslaneckou sněmovnou, pracuje s účinností novely od 1. 10. 2022.
S ohledem na avizované změny a na poměrně přísné sankce za neplnění povinností registrace skutečného majitele doporučujeme všem společnostem zvýšenou pozornost v záležitostech evidence skutečných majitelů.
V souvislosti s touto novelou by měli zpozornit ti, u kterých může existovat nesoulad mezi velikostí podílu a velikostí podílu na zisku či na hlasovacích právech, případně těch, kteří využívají různých forem komisionářských smluv či institutu nominee shareholdera.
Stav novelizace ZESM pro vás budeme samozřejmě nadále sledovat a budeme vás informovat i o nutnosti podniknout další kroky.
Zdroj: LEAGELONE
Co dělat, když chcete stavět nebo naopak nechcete mít stavbu vedle vás? Jak náročný je proces získání stavebního povolení? O tom v rozhovoru pro LEAGLEONE mluví partner HAVEL & PARTNERS a spoluautor nového stavebního zákona František Korbel.
„Nejjednodušší je mít dobré vztahy s místním stavebním úřadem, neboť právní praxe je velmi decentralizovaná. Záleží na zvykovém právu jednotlivých stavebních úřadů v obcích. Je dobré se poradit, co stavební úřad chce, jaká požaduje závazná stanoviska dotčených orgánů a koho vůbec považuje za dotčený orgán,“ doporučuje František Korbel.
Dozvíte se také, kdy je ideální doba pro stavbu nebo jaké jsou nejčastější problémy stavebních firem a jednotlivců.
Zdroj: Právní rádce (2022/7-8)
Je pro advokátního koncipienta lepší svou přípravu na samostatnou právní praxi vykonávat v zázemí velké advokátní kanceláře, nebo se k rozmanitějším případům dostane spíše v rámci menšího týmu? Na otázky Právního rádce odpovídal koncipient HAVEL & PARTNERS Dalibor Slavík.
Především je to rozmanitost práce. Setkal jsem se během praxe s řadou velkých a zajímavých případů, včetně mezinárodní obchodní arbitráže pro významnou petrochemickou společnost. Často jde o unikátní spory a projekty, které si žádají velkou dávku kreativního myšlení. Cením si i možnosti pracovat v týmu se zkušenými a přátelskými advokáty. Můžu se učit od těch, kteří jsou špičkou v oboru.
Tuto možnost v kanceláři máme, i když podstatné samozřejmě je vždy udělat včas zadanou práci. U nás je to ale především o domluvě s lidmi, se kterými pracuji. Já například potřebuji práci skloubit s doktorským studiem a díky možnosti přizpůsobit si pracovní dobu se mi to daří dobře.
Předně je to velké množství zkušených advokátů a odborníků z různých oblastí. Pokud řeším případ, který má přesah do jiných právních oblastí (například bankovní regulace, veřejné zakázky), stačí zvednout telefon a probrat problém s kolegou, který se této oblasti věnuje. Dál je to možnost pracovat na unikátních případech pro velkou klientelu. Účastnil jsem se i mezinárodní arbitráže ve Vídni.
S některými klienty komunikuji napřímo, v jiných případech se spíše účastním komunikace advokáta s klientem. Záleží případ od případu.
Příprava z fakulty je sice odrazovým můstkem, ale mimořádně důležitým. Nemyslím si, že teorie na fakultě a reálná praxe jsou dva rozdílné světy. Absolvent s dobrými teoretickými znalostmi má naopak výrazně navrch. Pokud pracuje pečlivě, spolehlivě a samostatně, je velkým přínosem pro své kolegy. A vnímám, že takových koncipientů si kancelář váží.
Myslím si, že by se koncepce vzdělání měla v některých ohledech změnit. Obsah vzdělávacích seminářů je často opakováním učiva z fakulty. Na většině seminářů přednáší advokáti, přínosem by byly i semináře vedené lidmi z jiných profesí (zejména soudci, úředníky z katastru nemovitostí nebo finanční správy apod.). Ostatně v únoru vznikly teze ke změnám koncepce povinného vzdělávání ČAK, které jsme v rámci naší kanceláře připravili pod vedením partnera Františka Korbela.
Advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS ve spolupráci s bruselskou pobočkou americké advokátní kanceláře Jones Day zajišťovala pro společnost T-Mobile komplexní právní poradenství při řízení Evropské komise. Ta vedla šetření ohledně podezření z možného omezení hospodářské soutěže kvůli dohodě T-Mobile se společnostmi CETIN a O2 o sdílení infrastruktury mobilních sítí. Evropská komise nyní přijala rozhodnutí, kterým schválila závazky navržené společnostmi T-Mobile Czech Republic, CETIN a O2 Czech Republic, a definitivně tak zastavila šest let trvající řízení.
Evropská komise se původně domnívala, že sdílení mobilních sítí v Česku může narušovat konkurenci mezi mobilními operátory. Zastupování společnosti T-Mobile, které měli za HAVEL & PARTNERS na starosti odborníci na soutěžní právo partner Robert Neruda, counsel Ivo Šimeček a senior advokát Jakub Kocmánek, vyžadovalo jak komplexní právní argumentaci při řízení, tak detailní znalost fungování mobilních technologií, včetně interpretace ekonomické analýzy dopadů spolupráce na trh.
Díky kvalitní právní a ekonomické argumentaci a aktivní komunikaci s Komisí se podařilo úspěšně vyjasnit mnoho otevřených otázek, a v podstatné míře tak rozptýlit možné obavy Komise o zachování účinné hospodářské soutěže.
Řízení skončilo přijetím závazků, které vedou k vylepšení mechanismů spolupráce mobilních operátorů, zaručují účinnou soutěž i do budoucna, a vytváří tak stabilní právní základ pro provozování vysoce kvalitní mobilní sítě ze strany operátorů. To vše ve prospěch koncových spotřebitelů, kteří mohou využívat výhod spojených s nasazením nových technologií, jež umožnují vyšší rychlost datových přenosů a kvalitnější spojení.
„Řízení je prvním svého druhu, ve kterém se Evropská komise detailně vyjádřila k právním mezím v oblasti hospodářské soutěže při sdílení mobilních sítí. To má zásadní význam nejen pro tento případ, ale i pro budoucí spolupráci mezi operátory po celé Evropě. Vyjasnění pravidel spolupráce v případě českého sdílení sítí tak přispívá k vyšší právní jistotě ohledně sdílení sítí, jež je pro další rozvoj telekomunikací v Evropě klíčové,“ komentuje výsledek řízení Robert Neruda. Úspěšné ukončení řízení tak umožní společnosti T-Mobile pokračovat v budování vysoce kvalitní a spolehlivé mobilní sítě pro své zákazníky.
Tým odborníků advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS se účastnil jako právní poradce venture kapitálových fondů Atmos Ventures, Lighthouse Ventures a Tera Ventures investičního kola, ve kterém český logistický fintech 4Trans získal od investorů 18 milionů eur. 4Trans v tomto kole zároveň zaujal i soukromé investory ze Silicon Valley, a míří tak na pozici lídra v oblasti financování podniků v logistice.
4Trans zajišťuje financování malých a středních firem v oboru logistiky, které se často potýkají s nedostatečným přístupem k financím kvůli dlouhé splatnosti faktur. To 4Trans řeší faktoringem, tedy okamžitým proplacením vystavených faktur, ověřením platební morálky odběratelů a nabídkou dalších finančních produktů. Poskytuje tak ekosystém finančních služeb založený na real-time datech. Objem profinancovaných faktur už přesáhl hodnotu 800 milionů korun.
Finance poskytl v tomto investičním kole jako hlavní investor fond Atmos Ventures, který se soustředí na podporu vývoje technologií z oblastí AI a DeepTech pro práci s daty. Dále do 4Trans investoval i Lighthouse Ventures – český fond, který se zaměřuje na rizikový kapitál a akceleraci start-upů, a estonský fond Tera Ventures, jež se specializuje na investice do globálních digitálních start-upů. Všem zmíněným kapitálovým fondům asistovali jako právní poradci odborníci na venture kapitál z HAVEL & PARTNERS – partner Václav Audes, senior advokát Juraj Petro a advokát Jan Krejčí.
4Trans poskytli dále finance i soukromí angel investoři, a to nejen z České republiky a Evropy, ale také zástupci ze Silicon Valley. Dluhovým investorem se v tomto investičním kole stala společnost Advance Global Capital. Prostředky chce 4Trans využít pro další expanzi na zahraniční trhy, posílení týmů, vývoj softwaru a na rozšíření nabídky o další finanční a pojišťovací služby. Start-up chce letos profinancovat miliardu korun v segmentu SME logistiky.
V advokátní kanceláři HAVEL & PARTNERS je již tradičně začátek druhého pololetí spojený s vlnou kariérních postupů. Novými partnery kanceláře se k 1. červenci 2022 stávají Martin Ráž a Dalibor Kovář a kariérně postupuje i dalších 12 právníků na třech úrovních seniority.
„Špičkovou právnickou firmu udrží na vrcholu jedině vynikající právníci. I proto u nás rozvíjíme motivační prostředí s jasnou vidinou kariérního růstu, často mnohem rychlejšího než u konkurence. Martin Ráž i Dalibor Kovář, kteří rozšiřují vedení kanceláře, jsou významnými oporami našich právních týmů a jejich přínos pro HAVEL & PARTNERS je dlouhodobě klíčový,“ říká k personálním změnám řídící partner Jaroslav Havel.
Martin Ráž dosud v kanceláři působil na pozici counsel. Specializuje se na oblast nemovitostí a stavebnictví, smluvní právo, mezinárodní právo soukromé (přeshraniční obchody a investice), komplexní soudní a správní řízení a oblast veřejného sektoru a regulací. Podílel se na stovkách transakcí, obchodních případů a sporů, často s evropským či zahraničním prvkem.
Dalibor Kovář se na úroveň partnera posouvá z pozice vedoucího advokáta. Specializuje se na elektronické právní jednání a digitální transformaci v oblasti práva, na právo duševního vlastnictví, informační technologie, e-commerce, legislativu a smluvní právo. Má zkušenosti s více než stovkou transformačních projektů, klientům pomáhá s efektivnějším obchodním využitím dat či vhodným právním přístupem k inovativním technologiím. Podílel se na přípravě zákona o bankovní identitě či zákona o právu na digitální služby.
Na pozici counsel dále povyšují Robert Porubský, Pavlína Krušinová, Jan Fikar, Šimon Hradilek a Kateřina Surková.
Vedoucími advokáty se stávají Petra Tomšů, Vladimir Ivanov, Martin Šimek a Roman Světnický. Skupinu senior advokátů pak rozšiřují Mária Kopecká, Róbert Gašparovič a Jiří Nečas.
K povýšení došlo i na neprávnické pozici; novou event manažerkou HAVEL & PARTNERS se tak ke stejnému datu stává Jasna Zejnilović.
Zdroj: Building World (2/2022)
Autoři: Ondřej Majer, Oliver Benda
Trh nemovitostí na Slovensku zažívá v posledních letech neustálý růst cen, který zejména v posledním období dosahuje nevídané výše. Jen pro ilustraci, průměrná cena nemovitostí pro bydlení stoupla v posledním čtvrtletí 2021 meziročně o 22,1 %, přičemž ceny domů meziročně vzrostly dokonce o 31,5 %.
Jako důvody růstu cen se často zmiňují nízké úrokové sazby hypoték či zdražování stavebních materiálů a energií. Za hlavní příčinu však podle expertů lze považovat nedostatečnou nabídku nových nemovitostí, která nedokáže reagovat na poptávku.
Ve své poslední zprávě o ekonomickém a měnovém vývoji Národní banka Slovenska konstatovala, že ceny nemovitostí se dostaly do vysokého rizika korekce. Stát se proto snaží tento problém řešit a přichází s návrhy, jak posílit nabídku nových rezidenčních nemovitostí.
Kromě výstavby nájemních bytů má být jedním ze způsobů řešení nedostatečné nabídky bytů na Slovensku i přijetí nového stavebního zákona. Ten má přinést zásadní zrychlení a zefektivnění stavebních řízení, a tím zvýšit počet nových stavebních projektů, resp. urychlit jejich přísun na trh. Nový stavební zákon sestávající se ze dvou samostatných zákonů o územním plánování a výstavbě již byl schválen slovenským parlamentem a podepsán prezidentkou, nová legislativa tak s účinností od 1. dubna 2024 nahradí stavební zákon z roku 1976.
Nový stavební zákon je odpovědí zákonodárce na dlouhodobě vytýkanou neúměrnou délku a netransparentnost stavebních řízení na Slovensku. V mezinárodním žebříčku Doing Business měřícím zejména délku či složitost získávání stavebních povolení obsadilo Slovensko nelichotivou 146. příčku a dopadlo tak hůře než mnohé rozvojové země.
Zkostnatělost stavebních řízení přitom není jen problémem negativně ovlivňujícím dostupnost bydlení, ale také překážkou rozvoje slovenského trhu komerčních nemovitostí. Na neodůvodněně komplikované a zdlouhavé procesy na stavebních úřadech si stěžují i naši klienti působící v oblasti developmentu kancelářských budov či logistických parků.
V současnosti je na Slovensku před zahájením stavby nutné získat ve dvou samostatných řízeních územní rozhodnutí a následně stavební povolení, přičemž u určitých druhů větších staveb musí získání územního rozhodnutí předcházet i posouzení vlivu stavby na životní prostředí v tzv. řízení EIA.
Všechna tato řízení budou podle nového zákona sloučena do jednoho řízení, v němž stavební úřad po splnění podmínek vydá rozhodnutí o povolení stavby. Na jeho základě následně projektant vypracuje podrobný projekt stavby, který musí stavební úřad ještě před zahájením výstavby ověřit. Pro jednoduché stavby (např. rodinné domy) se však ověření projektu stavby stavebním úřadem nebude vyžadovat, a s jejich realizací tak bude možné začít ihned po vydání rozhodnutí o povolení stavby.
Stavební řízení na Slovensku bude dále nově do velké míry v režii projektanta, který je sám povinen projednat připomínky samospráv, dotčených orgánů a účastníků řízení (např. sousedů) a vypořádat se s nimi. Na základě projednání jednotlivých stanovisek vypracuje projektant následně zprávu, která bude sloužit jako podklad pro rozhodnutí stavebního úřadu. Stavební úřad tak má mít spíše kontrolní funkci a jeho úkolem bude zejména odstraňování rozporů mezi předloženým stavebním záměrem a připomínkami dotčených osob, které nevyřešil projektant.
Další důležitou změnou je ustanovení fikce souhlasu osob oprávněných vyjadřovat se ke stavebnímu záměru (zejména samospráv, dotčených orgánů a sousedů) v případě zmeškání lhůty pro zaslání jejich stanoviska. Tyto osoby budou muset své připomínky poslat ve lhůtě stanovené zákonem (obecně 30 dní), v opačném případě se bude mít za to, že žádné připomínky nemají, a stavba bude moci být povolena.
Modernizaci a zrychlení stavebních řízení chce nový zákon dosáhnout rozsáhlou digitalizací všech stupňů řízení. Všechny procesy v rámci povolování staveb by měly nově probíhat elektronicky prostřednictvím nově zřízeného informačního systému.
Zásadní změnu kromě toho přinese i přesun výkonu pravomoci stavebního úřadu ze samospráv na stát. Zřízen bude nový centrální Úřad pro územní plánování a výstavbu, přičemž pravomoc dosavadních stavebních úřadů obcí přejde na pracoviště nového státního úřadu.
Za pozornost stojí kromě toho i znemožnění dodatečné legalizace tzn. černých staveb (tedy staveb postavených bez povolení), které nebudou nově moci být zkolaudovány ani napojeny na sítě. Nový zákon by také měl usnadnit úřední nařízení odstranění černé stavby. Pohledávku stavebního úřadu na náklady spojené s odstraněním stavby bude zajišťovat zástavní právo k dotknuté nemovitosti, přičemž bez uspokojení této pohledávky nebude možné danou nemovitost převést na jinou osobu.
Z komparativního pohledu lze konstatovat, že schválené změny stojí na stejných základních principech jako nový stavební zákon v České republice, kterým se tvůrci slovenského zákona pravděpodobně v mnoha ohledech inspirovali.
Ve veřejné diskusi k novému stavebnímu zákonu obecně panovala shoda, že záměr zákonodárce zrychlit a zjednodušit stavební řízení lze vnímat pozitivně a nová právní úprava stavebních řízení by měla skutečně odstranit mnohé zbytečné překážky či podmínky, které dnes proces povolení stavby bezdůvodně protahují. Přesto byl nový zákon od počátku podrobován i rozsáhlé kritice odborné veřejnosti, nevládních organizací či samospráv.
Původní verze zákona podle kritiků působily v mnoha ohledech nedotaženě, což by mohlo vést k nejasnostem při jeho budoucí aplikaci, nebo případně až příliš drasticky zasahovaly do zažitých principů správních řízení na Slovensku. Jako potenciální problém bylo uváděno například přenesení výkonu funkce stavebních úřadů na subjekty, které k tomu nejsou odborně nebo kapacitně způsobilé, jako památkové úřady či orgány ochrany životního prostředí.
Kritizováno bylo i silné postavení projektanta v novém stavebním řízení. Podle kritiků lze totiž očekávat, že projektant jako osoba placená stavebníkem bude vždy jednat zejména v jeho zájmu, v důsledku čehož může být porušen princip nestrannosti veřejné správy.
Některé subjekty dále vyjadřovaly obavy, zda k urychlení řízení v určitých případech nebude docházet na úkor samospráv, sousedů nebo i principů ochrany životního prostředí. Samosprávám se zejména nezamlouvalo, že předmětná legislativní změna jim odebírá pravomoc vykonávat funkci stavebních úřadů a regulovat tak výstavbu na svém území.
Podle medializovaných informací se zákonodárce s relevantními připomínkami úřadů, samospráv a nevládních organizací ve schváleném znění zákona vypořádal jen zčásti. Vyhověno bylo například památkovým úřadům, které nakonec nebudou mít na starosti povolování staveb. Povolovat a kolaudovat stavby s vlivem na životní prostředí však nadále mají orgány životního prostředí, které s těmito činnostmi dosud neměly žádné zkušenosti. Ponechány byly i původně navrhované rozsáhlé pravomoci projektanta.
Ani schválená verze slovenského zákona tak zcela nerozptyluje pochybnosti, zda budou v povolovacích procesech rozhodovat vždy úřady, které jsou dostatečně kvantitativní i kvalitativně vybaveny pro zajištění odborného a rychlého posouzení souladu staveb s právními předpisy, nebo zda bude při povolování dostatečně zajištěna nestrannost veřejné správy.
Přes zmíněné nedostatky pevně věříme, že nový zákon alespoň částečně přispěje k rychlejší výstavbě a tím i zvětšení nabídky nových rezidenčních (ale i komerčních) nemovitostí. Zda se tyto předpoklady přetaví do reality, ukáže budoucnost.
Bez ohledu na očekávané pozitivní dopady na trh s nemovitostmi je však nepochybné, že nový stavební zákon vnese do slovenského realitního prostředí určitý element nejistoty vyplývající z radikální změny procesů povolování staveb, které na slovenském území více či méně beze změn fungovaly od sedmdesátých let minulého století. Zejména v období bezprostředně po nabytí účinnosti nové právní úpravy budou vznikat aplikační problémy, které vyřeší až praxe nebo, v nejhorším případě, dodatečná změna zákona.
Autor: Robert Nešpůrek, Richard Otevřel
Loni v létě jsme vás informovali, že pro výměnu osobních údajů s mimoevropským zahraničím je potřeba počítat s novými standardními smluvními doložkami („SSD“), které v červnu 2021 přijala Evropská komise. Přechodné období jeden a půl roku se zdálo jako dostatečné i pro komplexní smluvní vztahy, které mohou zahrnovat globálně desítky společností. Nuže čas pokročil a pokud se ještě někdo do práce nepustil, tak už zbývá sotva šest měsíců k tomu, aby zajistil, že nejpozději 28. prosince bude mít předávání osobních údajů mimo Evropskou unii zajištěno novými smluvními vzory. Drobným bonusem pro opozdilce snad může být skutečnost, že Evropská komise mezitím reagovala na aktuální praxi při uzavírání SSD a vydala soubor otázek a odpovědí (Q&A), které hodlá i do budoucna pravidelně aktualizovat. Nejzajímavější postřehy přinášíme v textu níže.
SSD představují ve smyslu čl. 46 GDPR nástroj pro vytvoření vhodných záruk ochrany osobních údajů pro přenos osobních údajů do třetích zemí, jejichž právní řád nezaručuje dostatečnou úroveň ochrany osobních údajů. Konkrétně se jedná o vzorový text smlouvy mezi správcem či zpracovatelem osobních údajů, který hodlá předat osobní údaje do třetí země mimo Evropskou unii, resp. mimo EHP (tzv. vývozce údajů), a příjemcem osobních údajů v této třetí zemi (tzv. dovozce údajů).
Ač existují i další instrumenty pro tyto účely (například závazná podniková pravidla, tzv. BCR), jsou SSD dle průzkumu nejoblíbenějším nástrojem – až 88 % společností, které se účastnily průzkumu v roce 2019, jej používá právě pro zajištění compliance s GDPR při předávání osobních údajů mimo EU.
Podrobněji k charakteristice SSD vás odkážeme na náš předchozí příspěvek, ale i nadále platí, že ačkoliv pojmenování „vzorové doložky“ může implikovat jejich snadné používání, už i samotný obsah Q&A naznačuje něco jiného.
Evropskou komisí publikované SSD nepředstavují okamžitě použitelný dokument, v němž lze doplnit smluvní strany a stačí jej podepsat. Už jen struktura tzv. dokování, tedy příprava doložek na to, aby k nim mohly v budoucnu přistupovat další smluvní strany (využitelné zejména v globálních korporacích, jejichž složení se mění v průběhu času), totiž nepočítá s praktickým řešením toho, jak má kontraktace probíhat. Q&A tedy správně odkazují na to, že i způsob podepisování (zda je např. možné učinit elektronicky) závisí na zvoleném rozhodném právu a úpravě této otázky typicky v občanských zákonících dané země. A protože dokování předpokládá, že stávající smluvní strany musí souhlasit s přidáním např. dalšího zpracovatele, je vhodné si mechanismus zajištění takového souhlasu ujednat.
Evropská komise zdůrazňuje, že SSD nelze měnit (až na výslovně dané případy, kde ale naopak je změna spíše nutná) – výše uvedené se tak nejčastěji řeší tím, že samotné SSD se vkládají jako součást jiné smlouvy, která SSD takříkajíc „obalí“.
Následná práce s textem SSD vyžaduje při dodržení zákazu změn jiných částí (sankcí za porušení tohoto zákazu by byla praktická nepoužitelnost SSD jako automatického důkazu dodržení souladu s GDPR pro účely předávání osobních údajů mimo EU a nutnost dokládat zajištění záruk pro ochranu osobních údajů jiným způsobem), aby byly
(i) zvoleny správné moduly reflektující postavení vývozce a dovozce osobních údajů – jinak řečeno, smluvní vzor nejdříve proškrtat a vypustit nerelevantní pasáže,
(ii) doplněny volitelné údaje, jako např. rozhodné právo, dozorové orgány apod.,
(iii) vyplněny přílohy, kde by kromě základních parametrů smlouvy (např. kategorie předávaných osobních údajů) měl zaznít též popis technických a organizačních opatření k zajištění zabezpečení osobních údajů, a konečně
(iv) přidána vhodná dodatečná opatření pro zvýšení bezpečnostních záruk, což zmiňujeme níže ještě podrobněji.
Výsledné znění v praxi použitých SSD tak může být velice individualizované a značně odlišné od vzoru. Například volba správného modulu (jednoho ze čtyř) může být komplikována reálnou charakteristikou smluvních vztahů mezi dotčených stranami, tj. v rámci obchodní spolupráce může být importér dat (např. v Indii) částečně v roli správce a částečně v roli zpracovatele: tyto dvě polohy je třeba dostatečně rozlišit ve smlouvě, současně to však nebrání mít v té samé smlouvě sjednány oba moduly pokrývající obě eventuality.
V závěru upozorňují Q&A na situaci ohledně stále nepřekonaných následků rozhodnutí Schrems II (jejichž komplikovanost popisujeme zde) – i v případě využití SSD zůstává povinnost stran provést posouzení souladu právních předpisů třetí země (do níž se mají osobní údaje vyvážet), konkrétní okolnosti zpracování a veškerých technických a organizačních záruk. A přestože v pozici lépe či snadněji vyhodnotit uvedenou problematiku bude spíše dovozce v dané třetí zemi (společnost sídlící v Kalifornii bude snáz schopná zeptat se kalifornských právníků), je to nakonec vývozce údajů, kdo je primárně odpovědný podle GDPR za zhodnocení, jestli bude nutné navíc k SSD přidávat další opatření pro zajištění souladu s požadavky evropského práva (např. šifrování údajů, pseudonymizaci apod.). Pro tyto případy doporučujeme mít zpracovánu vhodnou robustní metodologii, pomocí níž je možné jak vyhodnotit právní systém země, kam chcete osobní údaje vyvážet, tak jaká opatření na základě takového vyhodnocení přijímat.
Už jen méně než šest měsíců zbývá do doby, než každý, kdo dnes používá původní SSD (anebo snad dokonce ještě spoléhá na zneplatněný Privacy Shield), bude muset mít vyjednány se svými obchodními partnery nové modernizované standardní smluvní doložky.
Náš tým v HAVEL & PARTNERS Vám pomůže
Zdroj: Premium Brno 1/2022
Stará se o soukromé i byznysové záležitosti českých i slovenských miliardářů, úspěšných podnikatelů a majitelů firem. Proč je dobré si včas připravit strukturu ochrany a správy majetku včetně možností jejího předání další generaci a proč se světové bohatství přesouvá do rukou ženské populace? Odpovídal partner největší česko-slovenské advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS David Neveselý.
V současnosti pečujeme o více než 250 prominentních klientů a jejich rodin. K nim patří cca třetina nejbohatších Čechů a Slováků. Jsou to nejvýznamnější čeští a slovenští podnikatelé, investoři, včetně řady úspěšných žen. Kromě nich poskytujeme obdobný právní servis např. vrcholovým manažerům, rentiérům ale také, špičkovým sportovcům, lékařům, umělcům či právníkům.
Naši klienti jsou velmi úspěšní a logicky i velmi opatrní. Když mají někomu svěřovat své soukromé záležitosti, rozhodující je samozřejmě absolutní důvěra – lidská i profesní. Při výběru svého právního či daňového poradce si uvědomují, že jim mnohdy svěřují zásadní vliv na osud majetku v hodnotě stovek milionů až miliard korun. Proto musejí být přesvědčení o tom, že daný poradce má špičkové schopnosti a odborné znalosti a zároveň nesmí mít nejmenší pochyby o jeho loajalitě a diskrétnosti.
Loajalita a diskrétnost jsou samozřejmostí. Našim klientům ale nabízíme zejména naši zkušenost, know-how, špičkový klientský servis, k němuž patří i kapacita a prakticky stálá dostupnost našich kolegů, kteří přinášejí i do tohoto velmi konzervativního odvětví spoustu inovativních řešení, které se prostě osvědčují. Pro privátní klienty máme stabilní tým 25 převážně seniorních právníků a dalších 12 daňových odborníků, kteří mají unikátní zkušenosti a klientům se věnují na dlouhodobé bázi. Tým vedou partneři kanceláře, zkušení čtyřicátníci, kteří jsou sami špičkovými manažery a mají zkušenosti nejen s budováním úspěšné firmy, ale i správou a ochranou výnosů takové firmy. Rozumíme tak lépe potřebám těchto klientům.
Radíme jim s řadou věcí od byznysu po ryze privátní záležitosti. Nejčastěji jim pomáháme plánovat privátní family office řešení, kterým rozumíme nákladově rozumnou strukturu správy a dlouhodobé ochrany jejich osobního a podnikatelského majetku. Radíme jim i při privátních zahraničních investicích, daňovém plánování nebo v oblasti rodinného práva. V uplynulých deseti letech jsme realizovali několik stovek rodinných holdingů a struktur držby, desítky rodinných nadací, řešili jsme velké množství rozvodů, asistovali v dědických záležitostech, pomáhali při řízeném či neočekávaném předání řady společností a dalšího majetku v ČR, ale i v zahraničí. A čeští podnikatelé v posledních letech také více řeší předání byznysu na další generaci, na které se také specializujeme. Podnikatelé a miliardáři, kterým se podařilo po revoluci vybudovat úspěšné firmy, jsou dnes na vrcholu produktivního věku a již přemýšlí o odpočinku. Řeší proto otázku, co bude s jejich byznysem dál.
Rádi by zachovali prosperitu firmy i poté, co omezí své aktivní zapojení ve vedení nebo úplně ve firmě skončí. Svoje podíly tedy převádějí na potomky, pokud mají důstojné pokračovatele, nebo je prodávají, což stále častěji sledují private equity fondy. Zaměřují se na firmy určité velikosti ze zajímavých podnikatelských odvětví a na jejich vlastníky a zjišťují, zda mají v rodině nástupce, nebo ne. Tento trend je patrný především u středních a menších transakcí.
Předání na druhou generaci podle statistik celosvětově zvládne asi třetina firem, při dalším předávání jsou pak čísla čím dál méně optimistická. Předání na třetí generaci se podaří jen u 10 procent firem a u páté generace je to pak jedna firma ze sta. V České republice bohužel nemáme statisticky úplně přesná čísla, protože tradici rodinných firem zpřetrhal socialismus, ale právě teď se do tohoto kritického bodu, kdy by měla podnikání převzít nová generace, dostává řada firem. Klientům proto doporučujeme, aby otázku nástupnictví neodkládali. Máme i klienty z perspektivních technologických firem, kteří tuto otázku řeší již ve svém produktivním věku. To umožní optimálně přizpůsobit model správy a předání majetku potřebám jejich konkrétních rodinných poměrů.
Je to vždy zakladatel firmy, kdo nese odpovědnost za to, aby definoval, co a jak hodlá předávat. A teď nemluvíme jen prakticky o samotné firmě či akciích rodinného holdingu nebo jiného majetku, ale měl by vyjádřit i svou představu ohledně principů a idejí správy a budoucí distribuce rodinného majetku nebo jeho výnosů. V takovou chvíli přichází naše role jakožto poradce a právního specialisty, protože předkládáme rodině a otci zakladateli možné právně či daňově vhodné a proveditelné varianty řešení se zohledněním specifik dané rodiny, k nimž se většinou přidává požadavek eliminace majetkového nárazu či nerozdrobení majetku v průběhu generací vlivem nečekaných tragédií či nevydařených vztahů. Výsledný návrh je pak nezbytné důsledně představit rodině a zpopularizovat tak, aby byl pro všechny všeobecně přijatelný. Protože jen akceptovaný model má šanci dlouhodobě přežít svého zakladatele. V těchto případech jsme jako advokáti jakýmisi mediátory, snažíme se najít rovnováhu mezi představou zakladatele a návrhy, obavami či ambicemi mladší generace.
Určitě nás těší, že se stále více žen prosazuje v podnikání. Vnímáme to i u naší klientely, kde klientek neustále přibývá a řeší s námi ideální model správy a ochrany majetku, který vybudovaly jako úspěšné podnikatelky. A do budoucna bude tento trend nadále sílit. Světové bohatství se pomalu přesouvá k ženám. Mezinárodní průzkumy dokonce poukazují na to, že zhruba za deset let a dál budou dvě třetiny světového bohatství v rukách ženské části populace. Je to dáno nejen tím, že ženy jsou stále úspěšnější v byznysu, ale také parametry a vlastnostmi populace.
Žen se obecně rodí o něco víc než mužů, prokazatelně se dožívají vyššího věku a vdávají se v mladším věku. To samo o sobě přináší v rámci transferu rodinného kapitálu tu nevyhnutelnou vlastnost, že se právě mnohem více prostředků postupně přesouvá k ženám. Jen když se podíváme do československých a světových podmínek, najdeme mezi nejbohatšími lidmi stále více dědiček různých byznysových portfolií. A to nehovoříme o dopadu rozvodovosti, jejíž statistika je neúprosná. V našich podmínkách téměř většinově má podnikatel za život i více manželek v důsledku čehož obvykle dochází k přerozdělení majetku ještě v průběhu jeho produktivních let.
V posledních letech nám narůstá poptávka po službách velmi privátního charakteru. Máme specializovaný tým na rodinné právo, který klientům pomáhá s řešením vztahů mezi manžely a partnery, s finančním a hmotným zabezpečením dětí a podobně. Součástí našeho poradenství není jen akutní řešení již nastalých problémů, ale také prevence a ochrana. Zcela specifikou disciplínou, na kterou jsme se v souvislosti se situací začali soustředit, je zastupování v rámci dědictví či dědických sporů. Díky velmi silnému týmu, který řeší preventivní ochranu před dědickými neshodami, rozsáhlé litigační praxi a zkušeným kolegům, kteří působí jako správci dědictví či vykonavatelé závětí, máme unikátní znalosti a přehled v tomto oboru. Tato multidisciplinární spolupráce společně s obchodními dovednostmi vedla k dosažení obchodního úspěchu v řadě již téměř ztracených kauzách. My tyto kauzy nevytváříme, ale řešíme. Proto se na nás klienti obrací v posledních letech stále častěji.
Efektivní správa majetku opět nabývá na významu. Nejprve tu byl covid, teď máme zase extrémní inflaci a válku na Ukrajině. Jinými slovy je to doba, která testuje připravenost obchodních modelů na podstatné ekonomické a geopolitické změny. Pod tlak se dostávají privátní aktiva pořízená z výnosů podnikání. Současná krize prověří, jak jsou firmy připravené na ekonomický pokles a jak jsou chráněná privátní aktiva pořízená z výnosů podnikání. Ideální volbou, jak v této nejisté době zajistit flexibilní a účinnou ochranu majetku, může být tzv. family office zajišťující nedělitelnost a jednotné řízení rodinných aktiv. Klíčovým předpokladem pro fungování family office je chytře vystavěná struktura, která zajistí ochranu rodinného majetku před negativními vnějšími vlivy, ať už jsou ekonomické, ale můžou to být i případné spory nebo dokonce rodinné tragédie. Taková správa majetku zajišťuje celistvost a efektivní ovladatelnost aktiv.
Ano, ochrana majetku a jeho dlouhodobý rozvoj je přesně účel family office. Základem dlouhodobě funkční a efektivní rodinné kanceláře je robustní struktura, zároveň ale také co největší flexibilita. Taková struktura nabízí specializované daňové i právní poradenství, pomáhá se správou nemovitostí nebo s filantropickými aktivitami, a to prostřednictvím vlastní skupiny zkušených finančních expertů, nemovitostních makléřů, znalců či právních a daňových týmů. Family office je dnes potřeba vnímat jako širší a výrazně komplexnější řešení, jakýsi nástroj efektivní správy, který budujeme pro naše děti. Cílem každé podobné struktury správy majetku by tedy měla být její dlouhodobost, bezpečnost a efektivní předání majetku dalším generacím.
Ve světě není neobvyklé, že pokud se tým odborníků osvědčí, spolupracuje pak s rodinou po desetiletí. A těší nás, že podobně si budujeme vztahy s našimi klienty i my. Díky dlouhodobé spolupráci můžeme přistoupit k řešení skutečně komplexně. Kromě nás právníků, kteří doporučíme nejvhodnější strategii ochrany a správy majetku, máme tým doplněný i o účetní a daňové experty, již dokáží eliminovat zbytečnou (dvojitou) daňovou zátěž a zdaní pouze osobní spotřebu rodiny. Tým family office obsahuje i expertní finanční služby. Odborníci prověří ekonomickou smysluplnost jednotlivých investic nebo distribuci výnosů pro další investice. Efektivní poradenství tak může ve výsledku navýšit investiční kapitál až o 15 procent.
Naše brněnská kancelář je hlavní kontaktní místo pro klienty žijící nebo podnikající na Moravě. Pokud se tady na nás klient obrátí, jsme schopni mu zajistit naprosto plnohodnotný poradenský servis s tou přidanou hodnotou, že nemusí nikam cestovat. Ale náš tým v Brně se samozřejmě neomezuje jen na služby privátním klientům. Máme tady více než 30 právníků, kteří poskytují komplexní poradenství ve všech specializovaných oblastech i podnikatelských oborech. V Brně máme například momentálně nejvyšší koncentraci právníků specializujících se na soutěžní právo a taky hodně specialistů na soudní spory a ústavní právo, což je s ohledem na umístnění nejvyšších justičních instancí v jihomoravské metropoli v mnoha směrech nepochybně velkou výhodou.
Vy osobně máte k Brnu také hodně blízko…
Je to tak, nejenže každý týden osobně jezdím do naší brněnské kanceláře, kde s kolegy zpracováváme příběhy našich moravských klientů, ale taky su rodilý Brňák. Mám tu tedy podstatnou část přátel, veškeré příbuzenstvo – naše děti tu mají všechny babičky a dědečky. Rád tady trávím volný čas s mými blízkými a radost mi v Brně dělá i možnost dalších aktivit, které jsou pro mě srdcovka. Když v práci skončím, tak podporuji úsilí Komety nebo cyklistů Favoritu Brno.
David Neveselý, partner HAVEL& PARTNERS
Pochází z Brna, vystudoval Právnickou fakultu UK v Praze. Od roku 2009 je partnerem advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS, kde spolu s Jaroslavem Havlem vybudoval největší a na trhu zcela ojedinělý poradenský tým pro privátní klienty v ČR a na Slovensku.
Mezi jeho klienty patří vlastníci významných firem, vrcholoví manažeři, umělci, sportovci. Ve své advokátní praxi se zaměřuje zejména na oblast korporátního práva, komplexního právně-daňového strukturování transakcí a osobního či rodinného plánování držby, aktivní správy a distribuce majetku se zaměřením na jeho právní ochranu a dlouhodobou bezpečnost.
Zdroj: Estate (červen 2022)
Rostoucí inflace, zvyšující se ceny energií, nedostatek materiálů či pracovní síly ve stavebnictví – to všechno jsou příčiny, kvůli kterým se neustále zvyšují stavební náklady. Nechcete-li se v průběhu stavby dočkat nepříjemného překvapení, že jako stavební firma na zakázce proděláte, nebo naopak jako zákazník zaplatíte přemrštěnou cenu, je určitě vhodné ošetřit růst cen ve smlouvách, jak radí právníci advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS.
Ať už jste ten, kdo si bude objednávat výstavbu domu, anebo naopak máte stavební firmu, která bude výstavbu realizovat, vždy řešíte, kolik bude stavba stát. Jenže realizace pak trvá dlouhé měsíce, v komplikovanějších případech to mohou být i roky, a je velice pravděpodobné, že ceny nákladů se v průběhu budou měnit. Zákazník chce ideálně dokončit stavbu za pevnou cenu původně sjednanou ve smlouvě, firmy naopak prosazují do smluv, aby mohly případně požadovat přiměřené navýšení ceny díla. Jak tedy růst cen zohlednit ve smlouvách?
Z pohledu zákazníka je to zdánlivě jednoduché. Stačí mít fixní celkovou cenu (nejlépe výslovně prohlášenou za pevnou či nepřekročitelnou), žádné „obezličky“ typu že se cena materiálu určí až dle skutečnosti, žádné ujednání o vyšší moci. Smlouva by také měla obsahovat formulaci, že na sebe zhotovitel přebírá nebezpečí změny okolností (viz níže). Ale nejdůležitější je najít důvěryhodného zhotovitele, kterému záleží na dobré pověsti a smlouvu jen tak neporuší. A to už může být mnohem těžší.
Stavební firmy v dnešní době zase stále častěji využívají ve smlouvách takzvané inflační doložky, které zajišťují automatické, pravidelné zvyšování ceny díla podle předem určených kritérií odvozených od aktuální situace na trhu. Pojišťují se tak proti nepředvídatelnému vývoji cen. Užívání inflačních doložek ale rozhodně není povinné a záleží na dohodě stran, musí s ní tedy ve smlouvě souhlasit firma i zákazník.
Jak by měla taková inflační doložka konkrétně vypadat, ale neříká žádný zákon. Jde totiž vždy o dohodu smluvních stran, ve smyslu je povoleno vše, co není zakázáno. Důležité je především zaměřit se na přesnou definici inflace, tedy za jakých okolností může firma požadovat uhrazení vyšší ceny nákladů. V praxi se proto využívají indexy cen stavebních prací, cen stavebních děl či nákladů stavební výroby, které pravidelně vydává Český statistický úřad. Případně se ve smlouvách pracuje s oborovými nebo burzovními indexy na nejdůležitější položky, jako je ocel nebo beton. Jsou to reálné a konkrétní parametry, na základě kterých si mohou strany určit přesný postup.
Inflační doložka by měla dále také obsahovat frekvenci, s jakou se ceny budou případně navyšovat. A znovu záleží na smluvních stranách, jak si tento parametr nastaví. Pokud řešíme ve smlouvě růst ceny meziročně podle průměrné roční míry inflace, je třeba si uvědomit, že výsledky průměrné roční míry inflace nejsou známé hned po skočení daného roku, ale třeba až v březnu. Při současném dynamickém vývoji cen se tak jeví jako vhodnější zvolit kratší časový úsek pro srovnání. Může to být kvartálně nebo třeba i měsíčně.
Inflační doložku si také můžete ve smlouvě nastavit tak, že se aktivuje automaticky při překročení určité míry inflace, a může tak fungovat jako pojistka proti dynamickým událostem na trhu.
V souvislosti s pandemií covid se v posledních dvou letech také řešily velké výpadky v dodávkách stavebních materiálů a s tím související růst cen. Často tedy padaly otázky, zda lze toto ve smlouvě o dílo ošetřit jako zásah vyšší moci. To je situace, kterou nemůžeme ovlivnit, typicky jde například o živelnou katastrofu. Ve standardním mezinárodním chápání taková vyšší moc může dodavatele zprostit plnění povinností nebo třeba pozastavit jejich plnění (např. povinnost dokončit stavbu v dané ve lhůtě). Dokud vyšší moc či její následky trvají, povinnost se neuplatní, a nehrozí tak třeba pokuty, náhrada škody ani možnost odstoupení od smlouvy.
Protože ale český občanský zákoník vyšší moc jako takovou výslovně nezná a obsahuje jen velmi omezenou výjimku z odpovědnosti za škodu, která nemá vliv na smluvní pokuty či možnost odstoupení, vždy opět záleží na textu konkrétní smlouvy, zda a jak se vyšší moc uplatní. Dle velké většiny obvyklých smluvních ujednání ale zvýšení stavebních nákladů na trhu samo o sobě není vyšší moc. Toto ujednání se tak z povahy věci využívá spíše pro případ mimořádné okolnosti a slouží pouze jako záchranná brzda.
V situaci, kdy si zákazník na počátku sjedná ve smlouvě pevnou cenu za provedení stavby, ale v době její realizace dojde k výraznějšímu zvýšení stavebních nákladů, je pak také otázkou, zda může ve smlouvách fungovat pro takové případy ujednání o podstatné změně okolností, či nikoliv.
Velká část smluv přitom použití této klauzule zcela vylučuje, např. formulací, že na sebe zhotovitel (nebo obě strany) „přebírají nebezpečí změny okolností“. Pokud ale smlouva podstatnou změnu okolností takto nevylučuje, i tak je pak použití takového bodu poměrně komplikované. Na podstatnou změnu okolností je možné se odvolat jen bezprostředně poté, co změna nastala, a zákon nedává zhotoviteli v této situaci ani právo přerušit práce. Navíc ke změně musí dojít až po uzavření smlouvy a musí vyvolat „zvlášť hrubý nepoměr v právech a povinnostech stran znevýhodněním jedné z nich“. To, zda k tomu vůbec došlo, pak posuzuje soud.
Případný spor tak v praxi představuje ze strany firmy velmi nejistou sázku na to, že za několik let vysoudí po zákazníkovi navýšení ceny díla. Z těchto důvodů se sice podstatnou změnou okolností často hrozí v dopisech nebo ji zhotovitel používá jako argument pro „dobrovolné“ navýšení ceny dodatkem ke smlouvě, ale na skutečný soudní spor dojde málokdy.
Autoři: Josef Žaloudek, Kateřina Havlínová, ve spolupráci s advokátem Slovenské advokátní komory Mgr. Martinem Blahou
V závěru roku 2021 představila Evropská komise návrh směrnice, kterou se stanoví pravidla pro předcházení zneužívání entit, jež nemají dostatečnou ekonomickou podstatu (tzv. „shell entities“) pro daňové účely. Směrnice by měla být implementována do 30. června 2023 s účinností k 1. lednu 2024. Vzhledem ke zcela zásadnímu charakteru změny je však nutné připravovat se již nyní, kdyby jen orientačním úvodním posouzením, jaké společnosti ve vaší skupině mohou být novým pravidlům exponovány.
Návrh směrnice stanovuje systém ukazatelů, které slouží k určení, zda daná entita má, či nemá dostatečnou ekonomickou podstatu. Typickými ukazateli, které v tomto směru vyvolají problém, jsou (i) typ příjmů (pokud je jich za poslední 2 roky víc než 75 % z pasivních zdrojů jako dividendy, úroky, licenční poplatky, nájem, pojištění atd.), (ii) placené nebo přijímané přeshraničně, a (iii) „outsourcovaná“ správa společnosti.
Pokud budou tyto ukazatele současně splněny, bude daná entita muset oznamovat správci daně prostřednictvím daňového přiznání další doplňující informace (co do užívaných prostor, statutárního orgánu atd.).
Pokud z doplňujících informací vyplyne, že ekonomická podstata entity není splněna, praktickým důsledkem bude zejména:
Sankce za nesplnění povinnosti oznámení, případně za uvedení nepravdivých doplňujících informací, by měla být dle návrhu směrnice v minimální výši 5 % obratu entity.
Celý systém navržený směrnicí je velmi komplexní, zahrnuje řadu výjimek atd. a může se ještě měnit. Nicméně je zřejmé, že výše popsané „základní testy“ mohou zachytit podstatnou část např. „off-shore“ společností.
V případě, že se domníváte, že některá z vašich např. zahraničních společností ve skupině by se mohla stát entitou bez dostatečné ekonomické podstaty (a tím vyvolat dodatečné daňové povinnosti v ČR nebo v SR), neváhejte nás kontaktovat k bližšímu posouzení.
Vážení klienti a obchodní přátelé,
protože v současné turbulentní době čelíme novým ekonomickým i geopolitickým vlivům, které mají nebývalý dopad na běžné životy lidí, ale také na byznys, věnovali jsme nové vydání H&P magazínu aktuálním výzvám, příležitostem, trendům, ale i některým rizikům. Připravte se s H&P magazínem na novou realitu.
Již brzy mnohé firmy čeká nová povinnost, a to zveřejňování nefinančního ESG reportu. Problematika udržitelnosti ve firmách je široká a stejně tak široká jsou i kritéria a data, která by měl takový report obsahovat. Poradíme Vám, jak s reportingem začít a na co se zaměřit. V magazínu také najdete článek o tom, jak se dá nejlépe předcházet kybernetickým útokům a co dělat, když už někdo zaútočí právě na Vaši firmu.
Nový H&P magazín obsahuje ale i řadu dalších témat, jako jsou například trendy v oblasti venture kapitálu či zdanění kryptoměn, jež zajímá mnoho našich klientů. Dozvíte se také, v čem je užitečný tzv. digitální notář, jak mohou architektonické soutěže přispět ke vzniku kvalitních staveb nebo jak postupovat při zadávání veřejných zakázek na právní služby.
Snažíme se Vám i v kontextu neočekávaných událostí a ekonomické nejistoty, jež poslední měsíce a roky přinášejí, být skutečně spolehlivým partnerem, na kterého se můžete s absolutní důvěrou a za všech okolností obrátit, ať už s byznysovými či privátními záležitostmi.
Velmi nás proto těší a je pro nás velkou motivací i do budoucna, že zpětná vazba od Vás klientů a obchodních partnerů je dlouhodobě mimořádně pozitivní. Koneckonců i reference od Vás rozhodly o tom, že jsme už potřetí v řadě získali nejprestižnější oborové ocenění Chambers Europe Awards jako nejlepší advokátní kancelář v České republice, což se historicky ještě žádné kanceláři nepovedlo. V soutěži Právnická firma roku na Slovensku jsme se navíc stali nejlepší mezinárodní kanceláří a obdrželi jsme opět také cenu za nejlepší klientské služby.
Děkuji Vám proto jménem všech svých kolegů za Vaši projevenou důvěru a dlouhodobou spolupráci. Věřím, že na ni úspěšně navážeme i v dalším období.
Přeji příjemné a inspirativní čtení.
Jaroslav Havel
Řídící partner
Radka Rainová
