Autoři: Petr Kadlec, Jakub Kocmánek
Evropská komise dne 3. 4. 2020 novelizovala své sdělení z 19. 3. 2020 „Dočasný rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím šíření koronavirové nákazy COVID-19“ („Dočasný rámec“).[1] Původní znění Dočasného rámce jsme pro Vás již shrnuli dříve.[2]
Komise upřesnila podmínky kumulace jednotlivých typů podpor. Podporu ve formě záruk za úvěry a dotace k úrokům lze ve vztahu k jedné jistině kumulovat pouze tehdy, pokud objem úvěru nepřesáhne limit dvojnásobku ročních superhrubých mzdových nákladů nebo 25 % ročního obratu podniku, v odůvodněných případech i vyšší.
Členské státy budou moci poskytovat přímé granty, vratné zálohy nebo daňová zvýhodnění projektům výzkumu a vývoje zaměřeného proti COVID-19 a dalším virovým onemocněním. Projekty základního výzkumu mohou být financovány do 100 % způsobilých výdajů, projekty průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje do 80 % způsobilých výdajů (limit může být zvýšen až na 95 % v případech přeshraniční spolupráce). Podporu na výzkum a vývoj nelze kumulovat s podporou výroby protivirových prostředků (bod c) níže) na tytéž způsobilé náklady.
Podpora může být poskytnuta ve formě přímých grantů, daňových zvýhodnění nebo vratných záloh do konce roku 2020. Podpořenomůže být až 75 % způsobilých nákladů na infrastrukturu testování a rozšiřování výroby, vlastní rozšíření výroby může být podpořeno až do 80 % nákladů. Limity mohou být zvýšeny až o 15 %, pokud by byl projekt dokončen do dvou měsíců od poskytnutí podpory, nebo šlo o přeshraniční projekt. Pokud by šlo zároveň o podporu ve formě vratné zálohy, lze zvýšit až o 30 %. V případě nedokončení projektu do šesti měsíců od poskytnutí podpory bude nutné podporu navracet. Nad rámec přímé podpory lze též poskytnout záruku k pokrytí ztrát.
Komise konstatovala, že za slučitelné s vnitřním trhem bude považovat odklady daní a povinných odvodů zaměřené selektivně na podniky (včetně OSVČ) v určitých oborech nebo oblastech, které byly zvláště dotčeny pandemií COVID-19. Neselektivní podpora tohoto druhu ve vztahu ke všem podnikům není veřejnou podporou.
Členské státy mohou přispět na mzdové náklady zaměstnanců i OSVČ v určitých oborech nebo oblastech. Podpora může být poskytnuta po dobu dvanácti měsíců a může být hrazeno až 80 % měsíčního hrubého platu (včetně příspěvků na sociální zabezpečení) zaměstnanců, kteří by jinak byli propuštěni. Neselektivní podpora tohoto druhu ve vztahu ke všem podnikům není veřejnou podporou.
Komise při úpravě Dočasného sdělení upustila od požadavku
na prokázání, že jinak komerčně pojistitelná rizika nelze v důsledku
pandemie COVID-19 aktuálně pojistit. Podporovat
nyní bude možné pojištění vývozních úvěrů do všech zemí světa s výjimkou
EHP, USA, Kanady, Austrálie, Nového Zélandu a Japonska.
[1] Původní znění Dočasného rámce ze dne 19. 3. 2020:
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX:52020XC0320(03)
Novelizace Dočasného rámce ze dne 3. 4. 2020:
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=uriserv:OJ.CI.2020.112.01.0001.01.ENG&toc=OJ:C:2020:112I:TOC
Autoři: Petr Kadlec, Štěpán Štarha
Pandemie koronaviru vede k náhlému strmému nárůstu poptávky po některých komoditách a k jejich celkovému nedostatku. Vedle vlny solidarity se bohužel můžeme setkávat i s případy excesivních cen účtovaných ve snaze využít nastalou situaci ve vlastní ekonomický prospěch. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) již deklaroval svou připravenost zasáhnout proti soutěžitelům, kteří současnou situaci zneužijí.[1] Jeho intervence je však možná jen v situaci, kdy se jedná o kartelovou dohodu nebo zneužití dominance.[2] Ne každý ví, že postiženým subjektům nabízí ochranu proti excesivním cenám také zákon č. 526/1990 Sb. o cenách, jakož i právní úprava neúměrného zkrácení a lichvy v občanském zákoníku. Tyto předpisy přitom umožňují obranu i v situacích, kdy ÚOHS zasáhnout nemůže.
Tím nejkrajnějším zásahem podle zákona o cenách je úřední stanovení cen (pevných, maximálních nebo minimálních) nebo cenové moratorium (zákaz zvyšování cen). Pevné ceny jsou dlouhodobě aplikovány například na ceny cigaret (Celním úřadem pro Středočeský kraj) nebo na některé složky ceny dodávky elektřiny a plynu (Energetický regulační úřad). Stanovením maximální ceny naposledy reagovalo Ministerstvo financí i na prudký nárůst cen respirátorů třídy FFP3, a to již 4. března 2020.[3] Dalším způsobem regulace cen je jejich věcné usměrňování, v rámci kterého dochází ke stanovení podmínek pro sjednávání cen (zejména v podobě závazného postupu při tvorbě nebo kalkulaci ceny zahrnutím oprávněných nákladů a přiměřeného zisku), zejména ve zdravotnictví, veřejné dopravě a u pitné vody. Za porušení regulovaných cen mohou cenové kontrolní orgány[4] uložit pokutu až 10 milionů Kč.
Zákon o cenách však nabízí také možnost postihu prodeje neregulovaného zboží nebo služeb v případě zneužití výhodnějšího hospodářského postavení ze strany prodávajícího nebo kupujícího k tomu, aby získal nepřiměřený majetkový prospěch, a to buď prodejem za cenu zahrnující neoprávněné náklady nebo nepřiměřený zisk na základě uplatnění vyšší ceny prodeje oproti obvyklé ceně, nebo nákupem za cenu výrazně nedosahující oprávněných nákladů nebo nižší, než je cena obvyklá. Jedná se tedy o situaci, kdy prodávající nebo kupující poškodí druhou smluvní stranu uplatňováním vyšší, resp. nižší ceny, než jaké by dosáhl v situaci, kdy by byl vystaven podstatné cenové soutěži. Za přiměřený zisk se přitom považuje obvyklý zisk dlouhodobě dosahovaný při srovnatelných ekonomických činnostech, který zajišťuje přiměřenou návratnost použitého kapitálu v přiměřeném časovém období.
Na rozdíl od dominantního postavení (působnost ÚOHS) spočívajícího v tržní síle umožňující soutěžiteli chovat se ve značné míře nezávisle na jiných soutěžitelích nebo spotřebitelích postačí u výhodnější hospodářské postavení to, že soutěžitel není vystaven podstatné cenové soutěži. Jeho postavení je pak na rozdíl od dominanta posuzováno ve vztahu ke konkrétnímu kupujícímu, resp. prodávajícímu jako slabší smluvní straně.[5] K prokázání zneužití výhodnějšího hospodářského postavení prodávajícího nebo kupujícího není nutné prokázat, že jednání objektivně omezilo nebo mohlo omezit hospodářskou soutěž. Podstatné je, zda došlo k získání nepřiměřeného majetkového prospěchu prodávajícího či kupujícího na úkor druhé smluvní strany.[6]
Je zřejmé, že dosud v tomto ohledu sporadicky využívaný zákon o cenách dává podnikatelům i spotřebitelům do ruky potenciálně velmi účinný nástroj, jak čelit nepoctivým praktikám dodavatelů i odběratelů, kteří zneužívají nastalou situaci k získání nepřiměřeného zisku, typicky předraženým prodejem momentálně nedostatkového zboží. Za takové jednání může cenový kontrolní orgán uložit pokutu do pětinásobku nepřiměřeného majetkového prospěchu, nebo do 10 milionů Kč, nelze-li nepřiměřený majetkový prospěch určit. V případě, že postižený kupující (nebo prodávající) podá Specializovanému finančnímu úřadu podnět a dojde k zahájení správního řízení a k uložení pokuty za přestupek, není vyloučeno, aby se následně u civilního soudu domáhal také náhrady škody, kterou mu pachatel přestupkem zneužití výhodnějšího hospodářského postavení způsobil. Z naší zkušenosti však nutno dodat, že Specializovaný finanční úřad taková správní řízení zahajuje naprosto výjimečně, a zcela zásadní je proto kvalifikovaná příprava podnětu s propracovanou argumentací existence výhodnějšího hospodářského postavení a jeho zneužití.
Spotřebitelům, resp. podnikatelům uzavírajícím smlouvu mimo své podnikání poskytuje občanský zákoník ochranu před tzv. neúměrným zkrácením. O to se jedná, pokud smlouva zavazuje jednu stranu k plnění, jež je v hrubém nepoměru k plnění druhé strany. Hrubý nepoměr se zjišťuje porovnáním sjednané ceny s cenou obvyklou v místě a době uzavření smlouvy. Občanský zákoník nestanoví žádnou kvantitativní hranici, při jejímž překročení by se již o hrubý nepoměr jednalo. Komentářová literatura zde ale po vzoru rakouské úpravy, která byla předlohou pro naši úpravu, uvádí jednu polovinu. Zkrácená strana se může bránit tak, že se bude u soudu domáhat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu. Toto právo však má pouze jeden rok od uzavření smlouvy a není-li uplatněno v průběhu této doby, zaniká. Zkracující strana může odvrátit zrušení smlouvy tím, že doplatí, o co byla druhá strana zkrácena.
Občanský zákoník však stanoví četná omezení toho, kdy se lze domáhat zrušení smlouvy pro neúměrné zkrácení. Takto nelze postupovat například tehdy, pokud zkracující strana nevěděla ani nemusela vědět o skutečnosti zakládající nepoměr, nebo naopak pokud zkrácená strana znala nebo musela znát skutečnou cenu, a přesto s neúměrnou cenou souhlasila. Zkrácená strana rovněž pozbývá právo domáhat se zrušení smlouvy, pokud se ho výslovně vzdala a prohlásila, že plnění přijímá za mimořádnou cenu ze zvláštní obliby. O takový projev se však nebude jednat, bude-li vyjádřen např. v obchodních podmínkách nebo standardních smluvních formulacích používaných zkracující stranou.
V důsledku koronavirových restriktivních opatření ztratila řada lidí zdroj svých příjmů. Podle sdělovacích prostředků nemá většina českých rodin úspory, z nichž by mohla vyžít po dobu dvou a více měsíců. Pokud zde výrazněji nepomůže stát, ocitnou se takové rodiny ve stavu tísně. Pokud by si v takovém stavu půjčovaly peníze či opatřovaly jiné plnění, jehož hodnota by byla v hrubém nepoměru k jejich vzájemnému plnění a druhá strana by o tísni i hrubém nepoměru plnění věděla a zneužila je, jednalo by se o lichvu. Co je hrubý nepoměr, občanský zákoník nijak nedefinuje. Podle komentářové literatury by se lichevní hranice nacházela na dvojnásobku hodnoty plnění a protiplnění. Při posuzování ekvivalence vzájemných plnění by se mělo vycházet z objektivní hodnoty plnění k okamžiku uzavření smlouvy.
Ohledně právních následků lichevní smlouvy nepanuje v odborných kruzích jednota. Shoda je na tom, že je taková smlouva neplatná, nikoliv však již na tom, zda jde o neplatnost relativní, či absolutní. Právo dovolat se neplatnosti lichevní smlouvy však nemá podnikatel, který takovou smlouvu uzavřel při svém podnikání.
5. Lichva dle trestního zákoníku
V neposlední řadě je třeba upozornit, že lichva může být i trestným činem, jenžvyžaduje prokázání úmyslu, ale na
rozdíl od civilní lichvy jej lze spáchat i vůči podnikateli. Za současné
krizové situace je dokonce možné použití vyšší
trestní sazby.
[1] Společné prohlášení soutěžních úřadů EU sdružených v evropské soutěžní síti (ECN) týkající se uplatňování pravidel ochrany hospodářské soutěže během pandemie COVID-19, dostupné na https://www.uohs.cz/cs/hospodarska-soutez/aktuality-z-hospodarske-souteze/2750-spolecne-prohlaseni-souteznich-uradu-eu-sdruzenych-v-evropske-soutezni-siti-ecn-tykajici-se-uplatnovani-pravidel-ochrany-hospoda.html.
[2] V souvislosti se zneužitím dominance navíc ÚOHS mluví spíše o vylučovacích praktikách než o exploatativním jednání, typickém pro předražené výrobky, viz https://www.uohs.cz/cs/hospodarska-soutez/aktuality-z-hospodarske-souteze/2756-dohled-nad-dodrzovanim-pravidel-hospodarske-souteze-v-dobe-krize-zpusobene-onemocnenim-covid-19.html.
[3] Viz Výměr Ministerstva financí č. 03/2020, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami vydaný výměrem MF č. 01/2020.
[4] Působnost orgánů v oblasti cen stanoví zákon č. 265/1991 Sb. o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen.
[5] Viz důvodová zpráva k zákonu č. 403/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 526/1990 Sb., o cenách.
[6] Jak potvrdil Nejvyšší správní soud v rozsudku z 18. 12. 2007, č. j. Komp 3/2006-511.
Autoři: Robert Nešpůrek, Jan Diblík, František Korbel
Vážení klienti a obchodní přátelé,
dne 12. března 2020 vyhlásila vláda v České republice nouzový stav a postupně přijímá krizová opatření v reakci na šíření tzv. koronaviru. Krizová opatření mění zásadně tradiční způsob práce, na který byla většina z nás zvyklá. Schůzky nahradily videokonference, není žádoucí se osobně potkávat ani chodit na úřady. Proto přirozeně vyvstávají otázky, jak v praxi řešit jednání vůči obchodním partnerům i úřadům bez fyzického setkání. České právo již delší dobu umožňuje uzavírat smlouvy a uskutečňovat právní jednání elektronicky, tj. i když se obě strany nemohou potkat. Formou odpovědí na nejčastější otázky, se kterými se v praxi setkáváme, jsme pro Vás připravili aktuální shrnutí, jak „fungovat“ na dálku.
Dlouhodobě
usilujeme o to, aby české právo i rozhodovací praxe českých soudů konečně
uznaly liberalizaci elektronického právního jednání a jeho zrovnoprávnění
s listinnou podobou dokumentů zavedenou evropskými právními předpisy
i občanským zákoníkem před mnoha lety. K další digitalizaci právního
jednání jistě přispěje nedávná nová legislativa (zejména zákon o právu na digitální služby a novely zákonů zavádějící
tzv. bankovní identitu), na které se náš expertní tým na legislativu a
elektronizaci měl možnost podstatným způsobem podílet. Široké užívání
elektronických prostředků, které nám české právo již nyní nabízí, tento trend
bezpochyby ještě urychlí.
[1] Za předpokladu užití českého práva viz § 562 odst. 1 občanského zákoníku, s výjimkou požadavku na úředně ověřený podpis či formu veřejné listiny. Uvedené platí i přes z našeho pohledu extrémně formalistickou a překonanou judikaturu českých soudů.
[2] Viz nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu („eIDAS“), v souladu s čl. 3 bodem 10 a čl. 25 odst. 1 eIDAS a zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů („ZSVDET“) v souladu s jeho § 7.
[3] Např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky č. j. 26 Cdo 1230/2019-175 ze dne 22. května 2019.
[4] Viz § 6 ZSVDET, tj. zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Kvalifikovaný certifikát, pomocí kterého vytvoříte uznávaný elektronický podpis, získáte u kterékoli z certifikačních autorit. Společnost První certifikační autorita, a.s. po dobu nouzového stavu umožňuje získat kvalifikovaný certifikát pro elektronický podpis i pouze on-line cestou.
[5] Ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více osob.
Až 200 miliard korun formou záruk za bankovní úvěry by měla poskytnout Exportní garanční a pojišťovací společnost („EGAP“) v rámci dalšího balíčku krizového financování. Podle posledních informací by o tuto formu podpory mohly žádat:
Možnosti využití finančních prostředků z tohoto programu COVID PLUS jsou také podstatně širší, než tomu bylo u programu COVID II pro malé a střední podniky. Prostředky ze zaručeného úvěru bude možné použít na:
EGAP bude poskytovat záruku za úvěr až do výše 80 % a byť konkrétní parametry nejsou dosud známé, podle aktuálních informací bude možné žádat o úvěry od 5 milionů korun až do výše 1,4 miliardy korun. Maximální výše dostupného úvěru by měla být limitována 25 % celkových ročních tržeb žadatele za rok 2019.
Na pomoc našim klientům při žádosti o tento zaručený úvěr a při jeho přípravě a vyjednání máme k dispozici náš trvalý expertní tým pro bankovní financování tvořený mimořádně zkušenými právníky, kteří i v rámci běžného stavu radí klientům při mnoha desítkách transakcí spočívajících ve financování v řádech stovek milionů či jednotek miliard korun ročně. Na podporu této skupiny jsme navíc dedikovali kapacity dalších až padesáti právníků i ekonomických expertů, a vytvořili tak unikátní specializovaný tým pro krizové financování, který jen v rámci programů COVID I a COVID II dokázal asistovat již téměř 200 klientům.
Vzhledem k závažnosti situace a předpokládaným ekonomickým i jiným ztrátám, které řada subjektů v souvislosti s koronavirovou pandemií utrpí, nabízíme všem klientům a obchodním partnerům s platností od 16. 3. 2020 do konce dubna 2020 poskytování právních služeb za sníženou jednotnou hodinovou sazbu 100 EUR / 2 600 CZK s výjimkou služeb, kde již dříve byly dohodnuty výhodnější podmínky (zejména v oblasti veřejného sektoru). Tato zvýhodněná sazba se samozřejmě vztahuje i na právní služby související s financováním zaručeným ze strany EGAP a na další programy subvencovaného financování.
V případě Vašeho zájmu nás prosím kontaktujte na adrese krizove.financovani@havelpartners.cz. S konkrétními dotazy se neváhejte obracet na následující klíčové kontakty:
Věříme, že jako největší nezávislá právnická firma ve střední Evropě je HAVEL & PARTNERS plně vybavena pro řešení krizových situací, ve kterých je právě krizové financování zásadním elementem. Velmi rádi pomůžeme i Vám – prosím neváhejte se na nás kdykoliv obrátit.
Autoři: Ondřej Florián, Radek Wejmelka
Současná mimořádná opatření přijatá v souvislosti s výskytem nového koronaviru SARS CoV-2 na území České republiky se dotýkají nejen života každého z nás, ale také obchodních korporací a na nich zúčastněných osob. V této souvislosti přišlo Ministerstvo spravedlnosti s návrhem zákona (označovaného jako Lex Covid), který má mimo jiné umožnit korporátní fungování obchodních korporací i za současného nouzového stavu a s ním souvisejících epidemiologických opatření a jehož účinnost je očekávána v nejbližších dnech („Lex Covid“).
Lex Covid se v ustanoveních § 18 až 22 zabývá právě otázkami dotýkajícími se nejen obchodních korporací, ale i jiných právnických osob. Zásadními novinkami pro obchodní korporace (pro zjednodušení dále v textu používáme pojem „společnost“, kterým pro účely tohoto článku rozumíme zejména společnost s ručením omezeným, akciovou společnost a evropskou společnost, případně dle okolností i osobní společnosti, a to veřejnou obchodní společnost a komanditní společnost) jsou:
Společnosti mohou podle zvláštních opatření Lege Covid postupovat jen po dobu trvání mimořádného opatření při epidemii (zákonná zkratka používaná pro sérii opatření přijatých v souvislosti se současnou epidemiologickou situací a nouzovým stavem vyhlášeným na území České republiky), nicméně následky některých zvláštních opatření přesáhnou den skončení mimořádného opatření (viz dále).
Jedním z hlavních problémů souvisejících s mimořádným opatřením při epidemii je praktická nemožnost konat zasedání orgánů společností, a to nejen valné hromady, ale například též představenstev a dozorčích a správních rad. Lex Covid tedy umožňuje, aby se zasedání mohlo konat s využitím technických prostředků nebo procedury per rollam, a to i v případě, kdy tato možnost není výslovně upravena (nebo připuštěna) ve stanovách nebo společenské smlouvě (pro zjednodušení budeme dále pracovat s pojmem „společenská smlouva“, kterým pro účely tohoto článku rozumíme i stanovy).
Pro společnosti, kde je tato otázka výslovně upravena ve společenské smlouvě, se tedy v zásadě nic nemění a za podmínek dle příslušné společenské smlouvy se může zasedání konat touto distanční formou. V případě společností, kde tato otázka ve společenské smlouvě upravena není, se uplatní pro konání zasedání distanční formou podmínky upravené v zákoně o obchodních korporacích (tj. ustanovení § 175 a násl. v případě společnosti s ručením omezeným a ustanovení § 418 a násl. v případě akciové společnosti).
V případě společností, pro které nejsou stanoveny zvláštní zákonné podmínky (typicky si lze pod touto kategorií představit osobní společnosti), budou tyto podmínky konání zasedání určeny pro nejvyšší orgán statutárním orgánem. Statutární nebo kontrolní orgán si pak tyto podmínky pro průběh svého zasedání nastaví sám. Takto stanovené podmínky musí být dle Legis Covid oznámeny členům příslušných orgánů s dostatečným předstihem.
Pro úplnost je třeba říci, že pokud bude proces rozhodnutí per-rollam zahájen nebo zasedání za využití technických prostředků svoláno před skončením mimořádného opatření při epidemii, avšak má být dokončeno až po jeho skončení, dokončí se postupem podle Legis Covid. Nebude tedy například možné se dovolávat neplatnosti rozhodnutí z důvodu, že společenská smlouva neumožňovala takový způsob konání zasedání, neboť tato úprava byla nahrazena přímo Lege Covid.
Zákonodárce rovněž počítá s tím, že v průběhu trvání mimořádného opatření při epidemii může dojít ke skončení funkčního období členů orgánu společnosti uplynutím doby. Aby se předešlo situaci, kdy ve společnosti nastane faktické bezvládí z důvodu, že se nepodaří jmenovat nové členy orgánů, nastává ze zákona automatické prodloužení funkčního období členů orgánů, kterým by za účinnosti Lex Covid měla zaniknout funkce z důvodu plynutí času v době trvání mimořádného opatření při epidemii, a to až do doby uplynutí 3 měsíců ode dne skončení mimořádného opatření při epidemii. Funkční období se prodlouží také členům orgánů, kterým funkční období uplyne v době do 1 měsíce ode dne skončení mimořádného opatření při epidemii. I v jejich případě se jedná o prodloužení do okamžiku uplynutí 3 měsíců ode dne skončení mimořádného opatření při epidemii.
Pokud člen orgánu nehodlá ve funkci nadále setrvat, může se obrátit na příslušnou společnost a vyjádřit svůj nesouhlas s prodloužením funkčního období, a to nejpozději do dne jeho uplynutí.
V případě členů orgánů, kterým funkční období uplynulo v době mezi vyhlášením mimořádného opatření při epidemii a dnem nabytí účinnosti Legis Covid, nedochází k prodloužení funkčního období, ale k jeho obnovení, a to na základě souhlasu člena orgánu s obnovením funkce. Funkce se v takovém případě obnovuje ke dni doručení souhlasu příslušné společnosti a končí uplynutím 3 měsíců ode dne skončení mimořádného opatření při epidemii. Aplikace tohoto procesu je samozřejmě podmíněna tím, že na uvolněné místo nebyl příslušným orgánem jmenován nebo zvolen nový člen orgánu. V takovém případě se ani doručením souhlasu společnosti funkce člena orgánu neobnovuje.
Dále Lex Covid umožňuje provedení kooptace, tj. dočasného jmenování na uvolněné místo v orgánu samotným orgánem, pokud počet jeho členů neklesne pod polovinu, a to i v případech, kdy kooptace není připuštěna ve společenské smlouvě.
Součástí přijatých opatření je rovněž prodloužení lhůty pro projednání řádné účetní závěrky společnosti. Letos tedy tato lhůta nekončí 30. června, jak jsme zvyklí u společností s účetním obdobím shodným s kalendářním rokem, ale prodlužuje se o 3 měsíce ode dne skončení mimořádného opatření při epidemii. Nejzazším termínem pro projednání řádné účetní závěrky je však 31. prosince 2020. Toto opatření se ovšem nedotýká povinností plynoucích z veřejnoprávních předpisů (zejména povinnosti podat daňové přiznání – více také v článcích o daňovém balíčku a daňovém balíčku 2).
Pevně věříme, že výše uvedená opatření umožní alespoň na korporátní úrovni zajistit chod společností i v těchto nelehkých časech. Náš korporátní tým je Vám samozřejmě připraven kdykoliv pomoci, a to nejen ve výše popsaných záležitostech. Všem našim klientům přejeme hlavně pevné zdraví a hodně sil.
Autoři: Jan Koval, Petra Sochorová
Aktualizováno 7. 12. 2021.
Ke dni 30.11. 2021 byl vládou opětovně schválen program na podporu zaměstnanosti „Antivirus“, jehož podstatou je částečná kompenzace mzdových nákladů zaměstnanců za dobu překážek vyvolaných karanténou a mimořádnými či krizovými opatřeními v souvislosti se šířením nemoci COVID-19. Antivirus byl prodloužen/aktivován v režimu A a B.
| REŽIM | PŘÍSPĚVEK STÁTU |
| Režim A Nařízená karanténa a izolace | Příspěvek bude poskytován ve výši 80 % vyplacené náhrady mzdy a pojistného, maximálně do výše 39 000 Kč na jednoho zaměstnance. |
| Režim B Související hospodářské potíže spojené s COVID-19 | Příspěvek bude poskytován ve výši 60 % vyplacené náhrady mzdy a pojistného, maximálně do výše 29 000 Kč na jednoho zaměstnance. |
Program je určen všem zaměstnavatelům, včetně agentur práce, jejichž mzdové prostředky nejsou kryty veřejnými rozpočty.
Poskytuje se výhradně na zaměstnance v pracovním poměru, kteří jsou v době, kdy zaměstnavatel podává vyúčtování, stále jeho zaměstnanci a nebyla jim dána výpověď ani nejsou ve výpovědní době (s výjimkou výpovědi podle § 52 písm. g) a h) ZP).
Příspěvek se poskytuje pouze v případě, že zaměstnavatel vyplatil zaměstnancům mzdy či náhrady mezd a řádně odvedl povinné pojistné na veřejné zdravotní pojištění a na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
Z programu lze hradit příspěvek na vyplacené náhrady mezd vzniklé od 1. 11. 2021 do 28. 2. 2022 s možností případného prodloužení.
Úkony související s žádostí o poskytnutí příspěvku jsou stále prováděny prostřednictvím webové aplikace, datových schránek, popřípadě e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem. Proces administrace lze zjednodušeně rozdělit na: 1) podání žádosti, 2) uzavření dohody, 3) vyúčtování vyplacených náhrad mezd a 4) poskytnutí příspěvku, přičemž zaměstnavatel musí doložit i požadované dokumenty.
Dodržení pracovněprávních předpisů a podmínek pro vyplacení příspěvku bude podléhat plošným kontrolám ze strany příslušných úřadů.
Zneužití příspěvku může být klasifikováno i jako trestný čin.
Naši pracovněprávní odborníci jsou vám k dispozici ke konzultacím souvisejícím s tímto programem.
Současnou krizi způsobenou virem SARS CoV-2 lze považovat za zcela mimořádnou. Opatření přijímaná pro zamezení zrychlení nákazy mohou mít až devastující dopad na řadu jinak zdravých společností. Hlavním problémem se u řady podnikatelů v relativně krátkém časovém horizontu může ukázat nedostatek volné likvidity pro úhradu splatných závazků.
Neschopnost dostát svým splatným závazkům z důvodu masivního a náhlého výpadku příjmů může dostat řadu jinak zdravých podniků do finančních potíží. Ukončení výroby či činnosti dotčených a jinak fungujících podniků je přitom z pohledu národního hospodářství nežádoucí a mohlo by přinést růst nezaměstnanosti a další spirálový pokles ekonomiky.
Na současnou krizovou situaci reaguje návrh zákona označený jako Lex Covid, který obsahuje mimo jiné řadu významných změn souvisejících s insolvenčním řízením. Níže shrnujeme základní přehled novinek především z pohledu podnikatelů.
Za zásadní považujeme zejména úpravu mimořádného moratoria, na jehož přípravě jsme se vedle dalších odborníků na insolvenční právo podíleli. Hlavní cíl mimořádného moratoria spočívá v dočasné ochraně jinak konkurenceschopných podniků v době mimořádné krize a umožnění překonat výpadek disponibilních prostředků prostřednictvím dočasného omezení realizace zajištění či zahájení vykonávacího řízení či exekuce. Má vytvořit jakýsi dýchací prostor a umožnit dlužníkovi větší komfort pro dojednání případné dohody s věřiteli. To je klíčové především po účinnosti občanského zákoníku, který značně zjednodušil postup při výkonu zajištění. Oproti standardnímu moratoriu není nicméně zakázáno započtení. Úprava zároveň s tím poskytuje i určitou ochranu věřitelům, když v dnešní době je více než kdy jindy každý dlužníkem i věřitelem.
Pro zajištění vyšší operativnosti nepočítá úprava mimořádného moratoria s nutností předběžného nadpolovičního konsenzu dlužníkových věřitelů a pro vyhlášení mimořádného moratoria by měl insolvenční soud kontrolovat zejména formální aspekty podané žádosti. Pokud by měl dlužník zájem na dalším prodloužení mimořádného moratoria, bude již nucen obstarat si nadpoloviční souhlas svých věřitelů. Pro prodloužení účinků mimořádného moratoria je tak podle návrhu již nezbytný nadpoloviční souhlas věřitelů dlužníka počítaných podle výše jejich pohledávek.
Mimořádné moratorium je koncepčně preventivní, a návrh na jeho vyhlášení proto není vázán na podání insolvenčního návrhu a zahájení insolvenčního řízení, které samo o sobě může být pro jinak zdravý podnik likvidační. Zároveň s tím je ponechána možnost podat návrh na mimořádné moratorium i po zahájení insolvenčního řízení na návrh jiné osoby než dlužníka. Naproti tomu je mimořádné moratorium určeno pouze těm dlužníkům, kteří se do – byť přechodných problémů – dostali v souvislosti s onemocněním COVID-19 a před vyhlášením stavu nouze nebyli v úpadku.
Vyhlášení moratoria však přináší i omezení. Dlužník je povinen se po přechodnou dobu zdržet jednání, které by mohlo vést k podstatné změně ve skladbě, využití či určení majetku dlužníka anebo k jeho nikoli zanedbatelnému zmenšení, tato omezení nicméně dlužníkovi nebrání v případném čerpání veřejné podpory v souvislosti s virem SARS CoV-2. Vyhlášení mimořádného moratoria není ani překážkou, aby věřitel dlužníka případně podal žalobu u obecného soudu, nicméně lhůty k uplatnění práv vůči dlužníkovi po dobu trvání mimořádného moratoria nezačínají nebo dále neběží. Během mimořádného moratoria může insolvenční soud rovněž ustanovit předběžného insolvenčního správce a případně předběžným opatřením dále rozhodnout o omezení dlužníka nakládat s majetkem. Jakmile mimořádné moratorium skončí bez zahájení insolvenčního řízení, měl by dle předloženého návrhu být dlužník automaticky vyškrtnut z insolvenčního rejstříku tak, aby jej tento záznam negativně neovlivňoval v dalším podnikání po překlenutí krize.
Návrh Lex Covid dále přináší zcela zásadní změnu ve vztahu k povinnosti dlužníka podat insolvenční návrh z důvodu úpadku. Obrací se na nás desítky klientů s dotazy, že jim partneři přestali hradit, přitom se jim kupí závazky po splatnosti. V době nejistoty není zájem, aby na sebe podávaly předčasně insolvenční návrhy životaschopné podniky. Ačkoli u nás není povinnost podat insolvenční návrh vynucována tak drakonicky jako v Německu, i tak je to reálné riziko, kterého se opatrní a poctiví manažeři, kterých je hodně, bojí.
Dle návrhu je pro dlužníka tato povinnost suspendována ode dne účinnosti Lex Covid do uplynutí 6 měsíců od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při pandemii. Uvedená výjimka nicméně neplatí, pokud úpadek nastal již před přijetím mimořádného opatření anebo pokud úpadek nebyl vyvolán v souvislosti s pandemií.
Lex Covid přináší zásadní omezení práv věřitelů, kdy ode dne účinnosti Lex Covid do 31. srpna 2020 nelze bez jakýchkoli výjimek podat věřitelský insolvenční návrh. Za jistou kompenzaci pro věřitele lze v daném směru označit prodloužení lhůt pro odporovatelné úkony, když návrh počítá s tím, že doba, po kterou je suspendována povinnost dlužníka podat insolvenční návrh, se do rozhodných lhůt stanovených pro odporovatelné úkony nezapočítává.
Zároveň s uvedeným Lex Covid stanoví další výjimky v oblasti oddlužení a reorganizací, zpravidla související se zmírněním následků neplnění splátkového kalendáře či přijatého reorganizačního plánu v důsledku mimořádného opatření v souvislosti s pandemií.
Vše výše uvedené se týká návrhu, který byl prozatím schválen pouze ze strany vlády, a je tak možné, že konkrétní znění jednotlivých opatření doznají ještě dalších změn. Zásadnější úpravy konceptu spíše očekávat nelze. Lex Covid lze bez nadsázky označit za revoluční, byť dočasnou, změnu v oblasti insolvenčního práva.
Aktuální doba je plná negativně naladěných zpráv. Účelem mimořádných úprav insolvenčního zákona je proto alespoň trochu uvolnit náladu subjektům postiženým pandemií a zajistit související rozhýbání ekonomiky.
Chtěli bychom touto cestou poděkovat členům pracovní komise za skvělou spolupráci a pracovníkům Ministerstva spravedlnosti, kteří s námi s neuvěřitelnou pílí pracovali na návrhu do noci i o víkendu, za velké nasazení a operativní přístup.
V případě dotazů k tomuto či jinému tématu se na nás můžete kdykoli obrátit. Všem našim klientům přejeme v této nelehké době hlavně pevné zdraví a hodně sil.
Autoři: David Krch, Martin Bureš, Lucie Čirková
Vážení klienti, vážení obchodní přátelé,
přicházíme s aktualizovanými informacemi k opatřením Vlády České republiky („vláda“) v souvislosti s šířením koronaviru COVID-19.
Upozorňujeme, že vláda schválila kromě „Liberačního daňového balíčku 1“ seznam opatření nazvaný „Liberační daňový balíček 2“. Dále vyšly dne 27. 3. 2020 ve Sbírce zákonů novelizované předpisy v oblasti pojistného osob samostatně výdělečně činných („OSVČ“) či (elektronické) evidence tržeb („EET“). Všechna tato opatření přináší další úlevy pro poplatníky.
Nad rámec výše uvedeného níže shrnujeme několik praktických dopadů „Liberačního daňového balíčku 1“, které vyplývají z Otázek a odpovědí, které na svých webových stránkách zveřejnila Finanční správa zde.
Pokud byste v této souvislosti měli další dotazy, jsme Vám samozřejmě plně k dispozici.
Autoři: Adéla Havlová, Romana Derková, Matúš Holubkovič
Zdroj: Epravo.cz
Vláda České republiky vyhlásila na území České republiky nouzový stav, z důvodu ohrožení zdraví výskytem koronaviru.[1] Zadavatelé musí zajistit razantní opatření a tím i nezbytné zakázky, jako jsou dodávky na dezinfekční prostředky, zdravotnický materiál, bezdotykové vybavení či související služby, a to rychle. Kromě toho vzniká potřeba i dalších zakázek, které nebude možné poptat standardním způsobem. Níže naleznete stručný přehled, jak lze tyto zakázky realizovat rychle, jednoduše a zároveň v souladu s pravidly zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“).
Ať již zadavatel zvolí jakýkoliv postup, podstatné je, aby kromě formálních požadavků dle ZZVZ pamatoval na základní pravidlo péče řádného hospodáře. Doporučujeme evidovat si důvody nezbytnosti zakázek, odůvodnění jejich hospodárnosti z pohledu ceny, rozsahu a podmínek, ale i důvody pro určení konkrétního dodavatele. Nouzová situace může přirozeně omezit činnost zadavatele i dodavatelů, ale i tak se hodí provést základní průzkum „od stolu“ a zaznamenat jeho výsledky. Doplňme, že i pro takto uzavírané smlouvy platí pravidla jejich uveřejňování v registru smluv, s tím, že smlouvy mohou nabýt účinnosti uzavřením, a nikoliv až uveřejněním.[2]
Usnesením vlády došlo k vyhlášení nouzového stavu v režimu zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů („krizový zákon“). Jednou z výjimek dle § 29 písm. c) ZZVZ, kdy zadavatel není povinen postupovat v zadávacím řízení, je i výjimka pro nákupy související se zvláštním bezpečnostním opatřením, která výslovně odkazuje mj. na krizový zákon.
Výjimku lze použít, pokud není možné provést opatření formou zadávacího řízení, zejména formou zadávacího řízení v otevřené formě při dodržení zákonných lhůt. Využití této výjimky podle našeho názoru v krizové situaci stojí vedle možnosti použít pro tento typ nákupu JŘBU, přičemž volba je na zadavateli.[3]
Současná krizová situace, kdy každý den hraje zcela zásadní roli (a opatření vlády se zpřísňují), odůvodňuje postup dle této výjimky pro nákupy, které jsou nezbytné a souvisí s bezpečnostním opatřením (zejména roušky, dezinfekce apod.). Dá se předpokládat, že ani JŘBU za současné situace nebude možné provést bez toho, že by zadavatel s ohledem na časový tlak a situaci na trhu musel rezignovat na některé z povinností spojených s řádným formálním provedením JŘBU (viz níže).
Další možností je využít jednací řízení bez uveřejnění („JŘBU“) dle § 63 odst. 5 ZZVZ, coby nejméně formalizovaný druh zadávacího řízení dle ZZVZ. JŘBU lze využít na širší okruh zakázek, než které umožní § 29 písm. c) ZZVZ.
Zadavatel v JŘBU nemusí reflektovat prakticky žádné povinnosti ohledně zveřejnění veřejné zakázky či lhůt pro podání nabídky. Řízení se zahajuje už samotným oslovením dodavatele, jednáním nebo výzvou k předložení nabídky. Může probíhat neformálně a podmínky může zadavatel v jednání měnit podle potřeby. Hospodářská soutěž je v tomto případě legitimním způsobem omezena i jen na jednoho, nebo na užší okruh dodavatelů, s ohledem na stav krajní naléhavosti.
Podle rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže („Úřad“) by měl zadavatel i tento postup využívat pouze na nezbytně nutné nákupy.[4] Míra podrobnosti prokázání podmínek v JŘBU musí být poměřována rozsahem krizové situace a potřebou jednat nezbytně rychle.
Podle našeho názoru není sporu o tom, že první dvě podmínky pro JŘBU dle § 63 odst. 5 ZZVZ jsou naplněny. Současná situace vykazuje dostatečně intenzivní stav krajní naléhavosti a tento stav, tj. rychlost a intenzita šíření viru, ale i přijímaná bezpečnostní opatření, nemají v podmínkách ČR ani EU obdoby.
Třetí podmínkou pro JŘBU je nemožnost dodržet lhůty pro otevřenější způsob zadání. Jde zejména o lhůtu pro podání nabídek a tzv. blokační lhůty pro námitky.[5] Naprosto minimální lhůta pro otevřené řízení se bude pohybovat na úrovni 5– 6 týdnů (bez námitek či jiného opravného prostředku). Pro nezbytné dodávky a služby, které takovýto odklad nesnesou, máme podmínky JŘBU za splněné.
I v JŘBU má zadavatel povinnosti posuzovat kvalifikaci a ověřit zaknihování akcií a údaje o skutečném majiteli. Byť to dikce ZZVZ neuvádí, domníváme se, že při legitimním přímém zadání formou JŘBU není namístě nutně trvat na formálním naplnění těchto požadavků.
V současné situaci se může zadavatel dostat do situace, kdy nebude schopen požadavky ověřit, a z pohledu situace na trhu a péče řádného hospodáře převáží zájem na získání dodávek i od takového dodavatele. Při takovém přímém zadání zřejmě nebude mít nedodržení požadavků ZZVZ vliv na výběr dodavatele.
V případě přezkumu by Úřad neměl dovodit přestupek a ukládat sankci, neboť „ovlivnění výběru“ je jedním z podstatných znaků přestupku.[6] Zadavatel by však neměl opomenout povinnost uveřejnit oznámení o zadání zakázky ani samotné smlouvy v registru smluv. V případě nadlimitních veřejných zakázek ústředních orgánů státní správy platí též informační povinnost vůči vládě bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy.[7]
Zadavatelé mohou při aktuálních nákupech dezinfekčních prostředků denní potřeby řešit otázku, zda se nákupem dalších prostředků nevystavují riziku tzv. dělení zakázek. Za stěžejní pokládáme fakt, že potřeba nákupu dezinfekčních prostředků v tomto množství vznikla nepředvídatelně.
Spotřeba je odvislá i od délky trvání a rozsahu mimořádných opatření, jakož i dopadů na chování dotčených osob, takže rozsah zpravidla nelze spolehlivě určit. Podle našeho názoru může zadavatel využít (zatím) stávajícího znění § 19 odst. 3 ZZVZ a uzavřít jednotlivé smlouvy s konkrétními dodavateli, a to dle svých aktuálních potřeb, resp. dle dostupnosti zboží na trhu a aktuální cenové nabídky.
Současná situace přináší řadu neobvyklých témat a otázek ve všech oblastech práva, a ZZVZ není výjimkou. V advokátní kanceláři HAVEL & PARTNERS aktuální otázky bedlivě sledujeme a jsme intenzivně zapojeni v jejich řešení. Náš tým pro veřejný sektor, čítající 25 členů, propojuje zkušenosti a informace z velkého množství projektů. Rádi budeme naše know-how sdílet a pomůžeme s efektivním řešením každé otázky.
[1] Usnesení Vlády České republiky ze dne 12. 3. 2020 č. 194 na dobu 30 dnů.
[2] Srov. § 6 odst. 2 popř. 3 zákona č. 340/2015 Sb. (zákon o registru smluv).
[3] Srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 Afs 48/2013 ze dne 30. 5. 2014.
[4] Srov. například rozhodnutí Úřadu č. j. R0305/2016/VZ-07889/2017/323/ZSř ze dne 3. 3. 2017.
[5] Srov. § 246 ZZVZ.
[6] Srov. § 263 odst. 2 ZZVZ a § 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ.
[7] Srov. usnesení vlády České republiky ze dne 22. 3. 2017 č. 208.
Vážení klienti a obchodní přátelé,
rádi bychom Vás s maximálním možným předstihem upozornili, že ČMZRB již v pondělí 30. 3. spustí program COVID II – cca 30 mld. Kč v bankovních zárukách na bezúročné úvěry pro podnikatele postižené krizí kolem COVID-19.
Základní informace jsou následující:
Záruku by mělo dostat okolo 10 000 podnikatelských projektů na úvěry v objemu přibližně 30 mld. Kč. Vzhledem k enormnímu zájmu o první fázi programu COVID lze očekávat, že i kapacita programu COVID II bude v řádu dnů naplněna; proto doporučujeme s přípravou žádostí v žádném případě neotálet!
Záruka bude podnikatelům poskytována:
Příspěvek na úhradu úroků pak bude činit až 1 mil. korun.
Zaručovaný úvěr bude možné využít na úhradu provozních výdajů, jako jsou mzdy, nájem, energie, dodavatelsko-odběratelské faktury, materiál, zásoby apod.
Jako zdaleka největší advokátní kancelář v České republice, s více než 500 spolupracovníky (nejen právníky, ale i daňovými a účetními odborníky a dalšími ekonomy), jsme na podporu našim klientům v této zcela zásadní a krizové záležitosti schopni alokovat unikátní tým právníků, ekonomických poradců i administrativní podpory čítající až 100 lidí.
V případě Vašeho zájmu nás prosím kontaktujte na adrese krizove.financovani@havelpartners.cz. Obratem Vám zašleme podklady pro další postup. Žádosti samozřejmě zpracováváme ve všech 5 našich kancelářích a s konkrétními dotazy se neváhejte obracet na následující klíčové kontakty:
S ČMZRB i s partnerskými bankami jsme v každodenním kontaktu, abychom připravované žádosti co možná nejvíce přiblížili jejich požadavkům a maximálně urychlili jejich zpracování, maximalizovali šance žádosti na úspěch, a pomohli tak našim klientům, aby obdrželi kriticky potřebné finanční prostředky co nejdříve. Podklady jsme schopni zpracovat již do druhého dne!
V rámci naší podpory podnikatelům zasaženým krizí kolem koronaviru a plošné slevy za naše služby poskytujeme klientům tuto službu za fixní cenu ve výši 25.000,- Kč bez DPH. Budeme velmi rádi, pokud Vám budeme moci být v této složité době nápomocni. Neváhejte nás kdykoliv kontaktovat!
Jaroslav Havel, řídící partner
Filip Čabart, partner
Autoři: Adéla Havlová, Kateřina Staňková
V souvislosti s vyhlášením nouzového stavu vyvstala i otázka běhu procesních správních lhůt za dané situace[1]. Správní řád[2] otázky běhu lhůt v době nouzového stavu obecně neupravuje, zároveň ale tento stav adresáty veřejné správy ovlivňuje natolik, že mohou mít značné problémy procesní lhůty dodržet. Z tohoto důvodu vydalo Ministerstvo vnitra stanovisko k posuzování běhu lhůt v oblasti veřejné správy v době trvání nouzového stavu[3], jehož shrnutí Vám prostřednictvím tohoto newsletteru s názvem Public Flash přinášíme.
Zjednodušeně řečeno existují 2 základní druhy procesních lhůt, a to lhůty stanovené zákonem (např. lhůta k podání řádného opravného prostředku) a lhůty stanovené přímo správním orgánem (např. lhůta k opravě správního podání). Při běhu zákonné lhůty může být trvání nouzového stavu důvodem pro prominutí zmeškání lhůty, neboť krizová opatření nařízená v souvislosti s nouzovým stavem mohou mít povahu závažných důvodů, které nastaly bez zavinění účastníka, tedy může být splněna jedna z podmínek pro prominutí zákonných lhůt dle § 41 správního řádu.
Nelze ovšem říct, že správní orgány budou promíjet zmeškané zákonné lhůty automaticky. Samotné stanovisko Ministerstva vnitra uvádí, že správní orgány musí provádět individuální hodnocení případu. Jako příklad důvodu pro prominutí zmeškání úkonů může být ztížená možnost učinit úkon skrze poštovní služby. Naopak v případě, že účastník řízení má k dispozici datovou schránku a daný úkon ve stanovené lhůtě mohl učinit, vyhlášený nouzový stav nebude bez dalšího důvodem pro prominutí zmeškání úkonu, a je tak třeba žádost dostatečně odůvodnit.
Lhůta pro podání žádosti o prominutí lhůty je stanovena na 15 dnů ode dne, kdy pominula překážka, která byla důvodem pro zmeškání lhůty. Po ukončení doby trvání nouzového stavu tak začne běžet lhůta 15 dnů pro požádání o prominutí zmeškání úkonu účastníka. Spolu s touto žádostí žadatel musí připojit i zmeškaný úkon (např. odvolání).
Je však nutné upozornit, že i v případě, kdy účastník naplní všechny podmínky pro prominutí zmeškané lhůty, správní orgán žádosti nevyhoví, pokud bude zjevné, že by újma, která by byla způsobena dotčením práv nabytých v dobré víře či dotčením veřejného zájmu, převýšila jemu hrozící újmu. V současné situaci tak půjde zejména o úkony nezbytné pro ochranu zdraví.
Nad rámec problematiky řešené stanoviskem Ministerstva vnitra uvádíme, že v případě lhůt stanovených přímo správními orgány je vhodné požádat o prodloužení lhůty dle § 39 správního řádu.
I samotné správní orgány jsou vázány lhůtami pro provedení určitého úkonu. Vzhledem k tomu, že většina takových lhůt je ale pořádkového charakteru, není stanovena sankce pro jejich nedodržení. Z důvodu, že správní orgány soustředí na základě usnesení vlády č. 207 ze dne 15. 3. 2020 své zdroje na agendu pro zajištění nouzového stavu, doporučilo Ministerstvo vnitra nadřízeným orgánům k této situaci přihlédnout v případě posuzování nečinnosti. Zároveň Ministerstvo vnitra doporučilo odložit nebo alespoň omezit ukládání nápravných opatření proti nečinnosti, neboť v současné situaci nemohou naplnit svůj účel, a jednalo by se tak o nadbytečnou administrativní zátěž.
Výše uvedené nelze uplatnit pro lhůty, s jejichž uplynutím zákon spojuje určitý následek, např. fikci rozhodnutí. V takovém případě závisí na konkrétním zákoně, zda upravuje výjimky odůvodňující prodloužení lhůty, které by bylo možné vztáhnout na úkony v době vyhlášeného nouzového stavu.
Výše uvedené závěry lze uplatnit i pro zadávání veřejných zakázek dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, neboť správní řád se v těchto řízení použije subsidiárně.
Dodavatelé, kteří jsou zapsáni do seznamu kvalifikovaných dodavatelů, mají zákonnou povinnost do 31. 3. 2020 oznámit, že nedošlo ke změně zapsaných údajů v tomto seznamu a předložit požadované doklady. Tato povinnost není jakkoli ovlivněna současnou situaci a dodavatelé mají obecnou povinnost oznámení učinit. V případě, že dodavatel z důvodů souvisejících s vyhlášením nouzového stavu nemůže oznámení učinit, může požádat o prominutí této lhůty se současným zasláním veškerých požadovaných dokumentů. Jeho žádost bude následně Ministerstvem pro místní rozvoj individuálně posouzena. I zde platí, že žádost o prominutí zmeškání spolu s podklady musí být podána do 15 dnů po ukončení doby trvání nouzového stavu.
—
Budete-li potřebovat k těmto tématům detailnější konzultaci nebo právní radu, neváhejte se na náš tým kdykoli obrátit. Kontaktovat nás můžete také v případě jakýchkoli jiných dotazů či žádostí o právní rozbor pro Vaši konkrétní situaci.
Těšíme se na spolupráci.
[1] vyhlášeného usnesením vlády č. 194 ze dne 12. března 2020, v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru na území České republiky
[2] zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
[3] Stanovisko Ministerstva vnitra ze dne 23. 3. 2020 naleznete zde: https://www.mvcr.cz/clanek/stanovisko-ministerstva-vnitra-k-posuzovani-behu-lhut-v-oblasti-verejne-spravy-v-dobe-trvani-nouzoveho-stavu.aspx
Autoři: Lukáš Syrový, Josef Adam, Veronika Ždánská
Dne 12. března 2020 vláda ČR vyhlásila nouzový stav a postupně přijímá krizová opatření v reakci na šíření koronaviru SARS-CoV-2. Jak nemoc samotná, tak krizová opatření mění zásadním způsobem předpoklady, na kterých byly pro rok 2020 postaveny veřejné rozpočty, finanční plány firem i běžné fungování naší společnosti.
Stav, který nastal, právo popisuje jako změnu okolností. Jestliže každou smlouvu obecně charakterizuje její závaznost a nemožnost ji změnit bez souhlasu druhé smluvní strany, tak změna okolností může být výjimkou z tohoto pravidla. Důsledkem změny okolností může být omluvitelné prodlení, změna obsahu smlouvy a v některých případech i její ukončení.
Občanský zákoník obsahuje řadu ustanovení, která změnu okolností zohledňují. Na druhou stranu to, zda změna okolností ovlivní určitý právní vztah, či nikoliv, bude záviset i na vlastním obsahu smlouvy a případném vyloučení zákonného režimu.
Významný dopad na vztah pronajímatele a nájemce může mít jak zákaz maloobchodního prodeje a poskytování služeb v provozovnách, tak omezení volného pohybu osob. Tato změna okolností vyvolává otázky, kdo v konečném důsledku ponese riziko výpadku výnosů plynoucí z této mimořádné události.
Ne každá smlouva představuje úplné ujednání smluvních stran, které vylučuje použití obecné úpravy obsažené v občanském zákoníku. K obsahu smlouvy tak může přistoupit úprava, která dovoluje obnovit jednání o obsahu smlouvy z důvodů podstatné změny okolností, požadovat slevu nájemného, nebo dokonce nájemní smlouvu vypovědět. Schopnost dojednávat rozumné kompromisy bude pro pronajímatele i nájemce klíčová.
Pozornost si ve stávající situaci vyžadují i úvěrové smlouvy na financování koupě komerčních objektů. Možný výpadek výnosů z nájemného na straně pronajímatelů může ovlivnit jejich schopnost plnit finanční a jiné ukazatele podle úvěrové smlouvy.
Riziko porušení podmínek úvěru představuje pro pronajímatele důvod, proč analyzovat úvěrové smlouvy a aktivně řešit riziko neplacení nájemného. Je proto pravděpodobné, že závazné ukazatele úvěrové smlouvy ovlivní vyjednávání mezi nájemci a pronajímatelem.
Pandemie koronaviru dopadá i na stavebnictví. Řádné plnění smluvních povinností ovlivňuje dostupnost pracovní síly a zpoždění dodávek stavebního materiálu v důsledku uzavření hranic a omezení přeshraničního pohybu osob.
Vzniklé prodlení vyvolává otázky, kdo je za něj odpovědný a nakolik může být případná vzniklá škoda vyloučena nebo omezena. Mimořádné okolnosti mohou být v některých případech důvodem pro zahájení jednání o změně ceny za dílo.
Zásadní otázkou je, zda koronavirová pandemie společně s krizovými opatřeními vlády představují vyšší moc. Smyslem institutu vyšší moci je dle českého právního řádu ochránit povinnou stranu před povinností nahrazovat druhé straně škodu za situace, kdy nemůže splnit svoji smluvní povinnost pro nepředvídatelnou a nepřekonatelnou překážku, která vznikla mimo její vůli a kontrolu.
Stávající mimořádné okolnosti mohou být pro určitý subjekt vyšší mocí a pro jiný nikoli. V konkrétní situaci bude posouzení naplnění podmínek vyšší moci závislé vždy na obsahu daného smluvního vztahu a povinnosti, jíž se vyšší moc týká.
Přestože smlouva může obsahovat širší vymezení vyšší moci, nemusí naplnění jejich podmínek mít vliv na povinnost hradit smluvní pokuty nebo na případné právo druhé strany ukončit smlouvu výpovědí nebo odstoupením. Z uvedeného je zřejmé, že vyšší moc si v současné době vyžaduje zvláštní pozornost jak z hlediska prevence, tak z hlediska řešení následků porušení smlouvy.
Změna okolností může mít vliv i na uzavřené smlouvy o budoucích kupních, nájemních, případně jiných smlouvách. Tam, kde smlouva výslovně nevylučuje použití občanského zákoníku, hrozí, že závazek uzavřít budoucí smlouvu zanikne právě pro podstatnou změnu okolností.
Advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS se už od počátku koronavirové krize aktivně zapojuje do řešení negativních dopadů na právní vztahy k nemovitostem. Jako největší a v posledních 10 letech nejoceňovanější advokátní kancelář na českém a slovenskému trhu jsme připraveni Vás podporovat v tomto nelehkém období.
Budete-li v souvislosti s touto problematikou nebo čímkoliv jiným potřebovat poradit, náš tým je Vám kdykoliv plně k dispozici.
Radka Rainová
