Autor: Michal KandráčPavel Amler

Publikováno na blogu: 13. 10. 2022

Studio Rockstar Games ze skupiny Take-Two Interactive muselo v září řešit závažný kybernetický útok, na jehož základě došlo ke zveřejnění velkého množství informací o vývoji GTA VI. Jelikož podobných kybernetických útoků na světové videoherní špičky přibývá, rozhodli jsme celou situaci shrnout v příspěvku níže.

S videoherní sérii „Grand Theft Auto“, resp. „gtáčkem“, se setkal snad každý, kdo kdy vlastnil PC anebo konzoli. Rockstar Games vydává nové hry z této série v rozestupech přibližně tří až pěti let (poslední GTA V je dokonce z roku 2013) a veškeré informace o vývoji si zpravidla až do zveřejnění prvních trailerů přísně chrání. Mimo jiné i díky tomuto patří nové GTA vždy mezi nejžhavější témata herního světa. Bohužel kybernetické útoky jsou čím dál účinnější, což právě dokládá zářijový únik ohledně GTA VI.

Co se stalo?

Hacker vystupující pod nickem „teapotuberhacker“ se naboural do serverů Rockstar Games a zveřejnil na internetu přibližně 3 GB dat o vývoji GTA VI. Jednalo se především o informace týkající se hlavních protagonistů, ale také screenshoty a gameplaye z aktuálního stavu hry.

Zpočátku se celá situace tvářila jako jeden z mnoha falešných „leaků“, kterých bylo v minulosti nespočet (například zprávy ohledně kompletního remaku GTA: Trilogy). Bohužel, jakmile únik informací oficiálně potvrdilo Rockstar Games, věci nabraly zcela jiný spád a hodnota akcií Take-Two Interactive poklesla o 3 %.

Jak to dopadlo?

Studio Rockstar Games se k celé situaci postavilo čelem a podniklo v zásadě všechny kroky, které byly možné – dobře komunikovalo s veřejností, nahlašovalo zveřejněný obsah týkající se GTA VI na všech serverech (Reddit, Youtube, atp.) jako protiprávní atp. Obecně tak Rockstar Games vytvořilo narativ, který vzbudil spíše lítost než posměch (byť se našlo několik jedinců, kteří stav GTA VI nesmyslně kritizovali). Policie ve Velké Británii navíc v mezidobí zadržela sedmnáctiletého mladíka, kterého z předmětného útoku podezřívá.

Právě tato transparentnost Rockstar Games silně zabodovala v rámci světové herní komunity, kdy ostatní herní studia začala v rámci solidarity sdílet nezveřejněné záběry z vývoje úspěšných titulů jako The Last of Us, Uncharted či Horizon Zero Dawn.

Co z toho plyne?

Herní studia by neměla možnost kybernetického útoku podceňovat, protože jeho případné následky mohou mít zásadní vliv na budoucnost celé hry, potažmo i samotné společnosti. Jako příklad lze uvést hackerskou skupinu Lapsus$, která již podnikla útoky na gamingové giganty jako Microsoft, Samsung či Nvidia.

V praxi je efektivní prevence a řešení kybernetických útoků souhrnem mnoha faktorů, které mimo jiné shrnujeme v našem praktickém doporučení. Pokud se s výše uvedenými problémy v rámci Vašeho podnikání setkáváte, nebojte se nás oslovit – Vaše otázky s Vámi rádi kdykoli zkonzultujeme a pomůžeme Vám najít efektivní řešení.

Autoři: Michal Kandráč; Pavel Amler

Publikováno na blogu: 22. 2. 2021

V médiích nedávno proběhla zpráva o ransomware útoku na polskou vývojářskou společnost CD PROJEKT, která stojí za úspěšnými herními sériemi Zaklínač anebo zbrusu nový Cyberpunk 2077. Po porodních bolestech spojených s vydáním Cyberpunku 2077 se tak jedná o další významnou kontroverzi ve světě gamingu spojenou se společností CD PROJEKT.

O co vlastně v dané věci šlo shrnujeme společně s naším praktickým doporučením ke kybernetickým útokům níže.

CD PROJEKT si v posledních měsících prochází noční můrou každé vývojářské společnosti. Prosincové vydání nejočekávanější hry roku 2020 – Cyberpunk 2077 – se totiž opravdu nepovedlo. Hra i přes rekordní prodeje obsahovala velké množství chyb a díky špatné optimalizaci byla na „staré“ generaci konzolí (PS4 a XboxOne) prakticky nehratelná. Prvotní nadšení hráčů tak vystřídalo zklamání, kdy zákazníci hromadně požadovali vrácení peněz a některé online obchody dokonce CyberPunk 2077 úplně stáhly z prodeje (např. PlayStation Store).[1] Na „áčkový“ titul se tak jednalo o nevídanou kontroverzi.

Aby toho nebylo málo, CD PROJEKT začátkem února oznámila, že její servery napadli hackeři.[2] Společně s tímto oznámením CD PROJEKT zveřejnila zprávu hackerů, ve které útočníci uvedli, že (i) získali kopie zdrojových kódů her (včetně CyberPunku 2077 anebo Zaklínače 3) a obchodních dokumentů CD PROJEKT, (ii) získané informace ze serverů CD PROJEKT odstranili a samotné servery zašifrovali, a (ii) požadují po CD PROJEKT zaplatit do 48 hodin výkupné, jinak získané informace prodají anebo poskytnou herním žurnalistům.

Jelikož CD PROJEKT odmítla s hackery jakkoli vyjednávat, byly ukradené zdrojové kódy po uplynutí lhůty (údajně) prodány na darknetu za několik milionů dolarů anonymnímu kupci. Částka byla prý natolik vysoká, že hackeři se zavázali předmětné informace dále nezpřístupňovat.[3] Tento závěr samozřejmě nahrává různým spekulacím ohledně ne/úspěchu aukce jakož i skutečnosti, že anonymním kupcem mohla být samotná společnost CD PROJEKT. To se však zřejmě nikdy nedozvíme (pokud někdo předmětná data nezveřejní).

Co tedy z výše uvedeného plyne? V první řadě se jedná o další ránu pro reputaci CD PROJEKT, která ve spojení s nepovedeným vydáním Cyberpunku 2077 a souvisejícími investorskými žalobami pravděpodobně povede k dalšímu snížení hodnoty této společnosti. Mimo jiné se také ukazuje, že pokud ransomware útok provádí profesionálové, mohou ukradená data, a tím pádem i cenné duševní vlastnictví či obchodní tajemství/know-how, velice rychle skončit v rukou třetích osob.

Výše uvedené pouze podtrhuje skutečnost, že dodržování kybernetické bezpečnosti nabývá v kontextu dnešní digitální doby na stále větší důležitosti. V praxi je však efektivní prevence a řešení kybernetických útoků souhrnem mnoha faktorů. Nezbývá tedy než doufat, že společnosti CD PROJEKT se podaří veškeré přešlapy ustát a my si tak v budoucnu budeme moci spíše než herních skandálů užívat samotných her. Přijít o studio, které nám umožnilo hrát za Geralta z Rivie kvůli ransomware útoku by přeci jen byla škoda.

Na závěr pro úplnost shrnujeme desatero kybernetické bezpečnosti, které by měl mít každý v kontextu kybernetických útoků na paměti:

  1. IT řešení. Pořiďte si účinné IT řešení pro ochranu Vašich dat, popř. prověřte, zda jsou Vaše současná řešení dostatečná/aktuální. Dobré IT řešení dokáže často hackery zastavit, popř. alespoň odradit či zpomalit.
  2. Personál. Mějte vždy k dispozici IT odborníky, kteří dokáží včas identifikovat a vyřešit probíhající, popř. provedený, kybernetický útok na Vaše systémy. Bez dobrých „ajťáků“ kybernetický útok pravděpodobně nevyřešíte.
  3. Školení. Provádějte školení Vašich pracovníků a pravidelně se informujte o aktuálních možnostech kybernetických útoků a zásadách kybernetické bezpečnosti. Čím méně vzdělaný pracovník, tím větší riziko úspěšného kybernetického útoku.
  4. Dodavatelé. Proveďte audit smluv s Vašimi současnými dodavateli, abyste se ujistili, že tito Vám musí v případě kybernetického útoku schopni poskytnout potřebnou podporu. Poslední věcí, co chcete při kybernetickém útoku na servery řešit je dostupnost Vašeho poskytovatele hostingu.
  5. Řízení rizik. Mějte k dispozici odborníky, se kterými budete moci v případě potřeby konzultovat právní a bezpečnostní rizika konkrétního kybernetického útoku, popř. strategii dalšího postupu. Obecné řešení totiž nemusí vždy fungovat.
  6. Interní pravidla. Vypracujte/aktualizujte dokumenty popisující Vaší bezpečnostní politiku včetně rolí jednotlivých pracovníků a krizových scénářů, jak obecně postupovat u určitých typů kybernetických útoků. Ušetříte tak čas pro určení vhodné reakce.
  7. Vzory. Připravte si vzorová podání pro nahlášení kybernetického útoku příslušným úřadům (např. ohlášení Úřadu pro ochranu osobních údajů) a jiným orgánům (např. trestní oznámení). Vzory Vám umožní (i) rychle splnit Vaše zákonné povinnosti, (ii) vyhnout se tak zbytečným správním pokutám, a (iii) angažovat orgány státní moci, které Vám mohou s kybernetickým útokem pomoci.
  8. Zálohy. Svá data vždy bezpečně a pravidelně archivujte na oddělených záložních serverech. Předejte tak riziku kompletní ztráty dat.
  9. Recovery plány. Implementujte strategii, která Vám po kybernetickém útoku co nejrychleji umožní navrácení do původního stavu. Předejdete tím dalším ztrátám.
  10. Připravte se na nejhorší. Počítejte s tím, že některá Vaše data opravdu mohou být v případě kybernetického útoku prodána, popř. ztracena. Svůj nejcennější/nejcitlivější majetek proto vždy chraňte více úrovněmi zabezpečení.

[1] Viz například https://www.playstation.com/en-us/cyberpunk-2077-refunds/

[2] https://twitter.com/CDPROJEKTRED/status/1359048125403590660.

[3] Startovací cena za ukradená data začínala na 1 mil. USD, cena za okamžitý odkup byla stanovena na 7 mil. USD. https://www.theverge.com/2021/2/10/22276664/cyberpunk-witcher-hackers-auction-source-code-ransomware-attack

Autor: Lívia Djukić
Spolupracovala: Kateřina Nešpůrková

Ve středu 23. listopadu vláda schválila nový návrh zákona o ochraně oznamovatelů, který implementuje Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie („Směrnice o ochraně oznamovatele“). Původní návrh zákona, který byl projednáván v předchozí Poslanecké sněmovně, ale nebyl před volbami na podzim 2021 včas schválen, prošel řadou úprav. Přinášíme vám aktuální přehled toho nejdůležitějšího, co schválený návrh zákona obsahuje.

10 věcí, o kterých byste v souvislosti se schváleným návrhem zákona měli vědět:

  1. Povinné subjekty (veřejné instituce a celá řada soukromých společností) budou muset zavést oznamovací kanály a nastavit vnitřní procesy („vnitřní oznamovací systém“), které umožní zaměstnancům, obchodním partnerům a příp. i třetím stranám upozorňovat na protiprávní či neetické jednání uvnitř organizace či poškozování veřejných zájmů.
  2. Nové povinnosti se dotknou všech zaměstnavatelů s více než 50 zaměstnanci – rozhodující bude počet zaměstnanců k 1. lednu příslušného roku.
  3. Vnitřní oznamovací systém musí umožňovat ústní i písemný způsob oznámení, včetně možnosti osobního oznámení.
  4. Povinné subjekty musí jmenovat fyzickou osobu („příslušná osoba“), která bude odpovědná za příjem a řešení oznámení, komunikaci s oznamovatelem v zákonných lhůtách i vedení zákonné evidence oznámení, a to pod sankcí pokuty až do výše 100 000 Kč v případě, že při své činnosti pochybí. Výkon činnosti příslušné osoby může být outsourcován.
  5. Povinné subjekty mohou výslovně vyloučit příjem oznámení od oznamovatelů, kteří pro ně nevykonávají práci či obdobnou činnost (tj. obchodní partneři a třetí strany).
  6. Oznámení musí obsahovat údaje o oznamovateli, jejichž správnost se presumuje. Anonymním oznamovatelům bude přiznána ochrana teprve tehdy, vyjde-li jejich identita později najevo. Ochrana nenáleží oznamovateli, který učiní tzv. vědomě nepravdivé oznámení.
  7. Identita oznamovatele musí být důsledně chráněna a povinné subjekty musí zajistit, že vůči oznamovateli nebude učiněno žádné odvetné opatření (propuštění z práce, snížení mzdy, převedení na jiný druh práce atp.).
  8. Prohřešky povinných subjektů budou penalizovány pokutou až do výše 1 milionu Kč.
  9. Potrestány mohou být i další osoby, které budou oznamovatelům bránit v podání oznámení nebo oznamovatele vystaví odvetným opatřením, a to pokutou až do výše 1 milionu Kč. Pokuta tak může být uložena např. nadřízenému či kolegovi oznamovatele, nebo zaměstnavateli oznamovatele, který podal oznámení u obchodního partnera zaměstnavatele.
  10. Osoba vystavená odvetnému opatření bude moci proti povinným subjektům vznést nárok na náhradu nemajetkové újmy, přičemž v případném soudním sporu bude důkazní břemeno ležet na povinném subjektu.

Mohou společnosti ve skupině sdílet vnitřní oznamovací systém?

Řada globálních i významných národních firem již zavedla centralizované systémy pro oznamování v rámci skupiny a spoléhala na to, že s tímto globálním řešením vystačí i po implementaci Směrnice o ochraně oznamovatele. Evropská komise však tuto interpretaci jednoznačně odmítla a schválený návrh českého zákona tuto interpretaci respektuje.

Zákon umožňuje vzájemně sdílet nebo využívat vnitřní oznamovací systém jiné společnosti pouze zaměstnavatelům s nejvíce 249 zaměstnanci. I v takovém případě však každá společnost nese vlastní odpovědnost za splnění všech zákonných povinností.

Všechny ostatní společnosti, které mají více než 249 zaměstnanců, musí zavést své vlastní oznamovací kanály a vytvořit vlastní vyšetřovací kapacity pro řešení oznámení. Toto platí pro všechny větší společnosti s více než 249 zaměstnanci, bez ohledu na to, zda jsou, nebo nejsou součástí skupiny.

I proto doporučujeme jakékoli sdílené oznamování v rámci skupiny vždy předem konzultovat s odborníky, kteří ověří, zda skutečně byly splněny všechny lokální zákonné požadavky na vnitřní oznamovací systém.

Odkdy bude zákon účinný?

Schválený návrh zákona počítá s účinností zákona od „prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení“. Konkrétní termín tedy bude záviset na rychlosti legislativního procesu v Parlamentu.

Je nezbytné čekat se zavedením whistleblowingového řešení na finální znění zákona?

Návrh zákona byl postupně zredukován až na nezbytné minimum, které vyžaduje Směrnice o ochraně oznamovatele, a proto neočekáváme v další fázi legislativního procesu významnější úpravy. Řada našich klientů již k implementaci whistleblowingu přistoupila. Jaké je k tomu vedly důvody?

  1. Veřejný oznamovací kanál provozovaný ministerstvem spravedlnosti je již v provozu a mohou jej využít všichni oznamovatelé, kteří nemají jinou (firemní) alternativu (https://oznamovatel.justice.cz/chci-podat-oznameni/). Pokud se tak stane, měly by společnosti poskytnout oznamovateli takovou míru ochrany, která pro něj vyplývá přímo ze Směrnice o ochraně oznamovatele.
  2. Ve veřejném sektoru již nastaly přímé účinky Směrnice EU o whistleblowingu a řada subjektů již má povinnost zřídit vnitřní oznamovací systém přímo na základě Směrnice o ochraně oznamovatele i bez existence implementačního zákona.
  3. Stále více orgánů veřejné moci vnímá whistleblowing jako nezbytnou součást účinné detekce protiprávního jednání a přihlíží k jeho existenci při řešení případných nesrovnalostí, při rozhodování o odpovědnosti organizace i výši případných sankcích.
  4. Implementace whistleblowingového řešení je příležitostí dozvědět se o porušení etického kodexu či jiných interních předpisů. Řada našich klientů rozšiřuje whistleblowing nad rámec zákona. Pokud máte zavedený či plánujete zavést komplexní či dílčí firemní compliance program, můžete jej již nyní napojit na jednotný systém detekce nekalého jednání, který bude naplňovat parametry whistleblowingu dle aktuálních legislativních standardů.
  5. Standardní implementace whistleblowingového řešení zabere několik týdnů – je nutné vhodně nastavit technologie a s tím související procesy, proškolit osoby, které oznámení přijímají a prověřují. Je rovněž nezbytné proškolit potenciální oznamovatele, kteří musí rozumět tomu, k čemu byla etická linka v jejich organizaci zavedena, a naopak k čemu určená není.
  6. Implementace whistleblowingového řešení v souladu s návrhem zákona se neobejde bez doplnění webových stránek a tvorby či úpravy interních compliance dokumentů, zejména GDPR dokumentace. I proto doporučujeme začít řešit whistleblowing v dostatečném předstihu.

Pokud byste chtěli získat víc informací ohledně našeho whistleblowingového řešení, doporučujeme podívat se na stránky www.fairwhistle.cz. V uplynulém roce jsme pro naše klienty etické linky implementovali a řadu z nich nyní rovněž spravujeme a vykonáváme činnost příslušné osoby. Můžeme vám tak předat naše bohaté praktické zkušenosti. Legislativní proces budeme pro vás i nadále monitorovat a informovat vás o tom podstatném pro vaše podnikání.

Zdroj: Estate (listopad 2022)

Než koupíte jakoukoli nemovitost, je zcela na místě si pečlivě prověřit nejen prodávajícího, ale taky jestli na nemovitosti neváznou nějaká právní omezení. Ta totiž mohou vylučovat koupi nebo pro převod nemovitosti vyžadují zvláštní podmínky. Jedním z takových případů je například předkupní právo. V jakých případech se uplatňuje? Vysvětlují právníci z advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS.

Předkupní právo obecně vyžaduje, aby vlastník nebo spoluvlastník v případě zamýšleného prodeje nejprve nemovitost nabídl předkupníkovi, tedy tomu, kdo má na nemovitost předkupní právo. Teprve když předkupník možnost předkupního práva nevyužije a odmítne, lze pak nemovitost prodat nebo převést na třetí osobu.

Předkupní právo patří mezi tzv. vedlejší ujednání při kupní smlouvě. Je ale možné si jej dojednat i v jiných smlouvách, jako je např. darovací či směnná smlouva. Předkupní právo si mohou sjednat strany taky samostatnou smlouvou, která vůbec nesouvisí s prodejem či převodem nemovitosti.

Při sjednávání smluv pak platí zásada, že je povoleno vše, co není zakázáno. Záleží na stranách, na jakých podmínkách se dohodnou. Dokud se pohybují v mezích zákona, mohou si při sjednávání předkupního práva nastavit jakékoliv podmínky. Mohou jej sjednat na dobu určitou i neurčitou, za úplatu i bezplatně. Je dokonce možné omezit předkupní právo jen na určitý druh koupě či období nebo určit, že se uplatní, kdyby chtěl vlastník prodat nemovitost pouze určitému okruhu osob. Zdaleka nejčastější variantou ale je, že „běžné“ předkupní právo se vztahuje na všechny případy prodeje nemovitosti.

Předkupní právo, které vzniká na základě smlouvy, může být sjednáno jako obligační, nebo věcné. Obligační předkupní právo se nezapisuje do katastru nemovitostí a je účinné pouze mezi smluvními stranami. Kupující tak vlastně nemůže z veřejně dostupných rejstříků zjistit, zda se na nemovitost, takové předkupní právo vztahuje, a je odkázán pouze na prohlášení aktuálního vlastníka. V případě uzavírání kupních smluv pro jistotu doporučujeme zařadit smluvní pokutu, pokud by prodávající nepravdivě sdělil, že se k nemovitosti žádné takové právo nevztahuje. Kupujícímu pak může vzniknout škoda, resp. náklady s hájením své pozice, pravidelně však nebude následkem neplatnost koupě.

Věcné předkupní právo se oproti tomu zapisuje do katastru nemovitostí, lze ho tedy zjistit z veřejných rejstříků. U něj už ale neplatnost koupě v případě ignorování předkupního práva hrozí. Doporučujeme proto vždy ověřit, zda se k nemovitosti předkupní právo váže. Klíčem k případné bezproblémové koupi je pak komunikace s aktuálním vlastníkem a osobou, která může uplatnit překupní právo.

Předkupní právo spoluvlastníků

V posledních letech se legislativa týkající se předkupního práva několikrát měnila. V roce 2014 bylo s přijetím nového občanského zákoníku zrušeno. O čtyři roky se opět zavedlo, a pokud chtěl některý ze spoluvlastníků prodat svůj podíl na nemovitosti, musel jej nejprve nabídnout přednostně k odkoupení ostatním. Jedním z účelů předkupního práva spoluvlastníků byla pojistka proti tomu, aby vlastník neprodal svůj podíl na nemovitosti bez vědomí ostatních spoluvlastníků. Například pokud vlastnili dva sourozenci dům po rodičích, nemohl ani jeden svůj podíl prodat třetí osobě, aniž by ho nejprve nenabídl druhému sourozenci.

Jenže takto nastavené předkupní právo značně komplikovalo prodeje u nemovitostí s více spoluvlastníky, typicky v bytových domech. Pokud chtěl někdo prodat byt a spolu s ním prodával i podíl na společných prostorech či v garážích, než uzavřel smlouvu s potenciálním kupujícím, musel nejprve nabídnout tento podíl všem spoluvlastníkům.

Což v bytových domech znamenalo nabídnout odkoupení jednotky nebo podílu na společných jednotkách (typicky garážová stání) třeba i desítkám spoluvlastníků. Teprve když nikdo z nich předkupní právo neuplatnil, mohl podíl zájemci prodat. To značně komplikovalo a prodlužovalo prodej takových nemovitostí, což v mnoha případech potenciální kupující odrazovalo anebo mělo zásadní vliv na kupní cenu. Stěžovali si na to prodávající, kupující i realitní společnosti.  

Další novela z roku 2020 pak předkupní právo spoluvlastníků zase zrušila. Výjimkou je pouze předkupní právo dědiců, které se uplatňuje po dobu půl roku od nabytí dědictví (a obdobně u některých dalších případů, kdy je spoluvlastnictví založeno bez ohledu na vůli stran).  Při případném prodeji je tedy třeba předkupní právo brát v potaz nebo počkat, až půlroční doba uplyne. Předkupní právo se zároveň u zděděného podílu neuplatňuje, pokud jej převádíte na jiného spoluvlastníka nebo příbuznému v rodině.

Předkupní právo nájemců

Zákonné předkupní právo je tradičním nástrojem ochrany nájemců nemovitostí. Podle občanského zákoníku má ovšem nájemce předkupní právo k pronajatému bytu, pouze pokud jde o byt v domě, který dosud nebyl rozdělený na jednotky a vlastník nově dům na jednotky rozdělí.

Jednotka je určitá funkční část budovy (typicky byt, případně nebytový prostor), s níž lze separátně nakládat (prodat, zastavit či jinak zatížit). S jednotkou je neoddělitelně spojen podíl na společných částech budovy, spoluvlastnický podíl na pozemku, na němž budova stojí, případně na přilehlých pozemcích. S těmito podíly nelze nakládat separátně.

Po takovém rozdělení nemovitosti má pak nájemce při prvním prodeji bytu, který je nově definovaný jako jednotka, k této jednotce předkupní právo. Vlastník nemovitosti tedy jednotku musí nejdříve nabídnout ke koupi nájemci. Nepřijme-li nájemce nabídku do šesti měsíců, předkupní právo zaniká. Předkupní právo vzniká pouze nájemci – fyzické osobě, nikoli např. obchodní společnosti.

Pokud bytový dům není (za trvání nájemního vztahu) rozdělen na jednotky, může jeho vlastník tuto nemovitost (či její část) prodat, aniž by byl povinen ji nejdříve nabídnout ke koupi nájemcům. Zákonné předkupní právo nájemcům u takových nemovitostí nevzniká. To platí i pro případ, kdy jednotka vznikne již výstavbou nemovitosti (nikoli tedy až následně, prohlášením vlastníka). Ani tehdy nemají nájemci jednotek při jejich prvním převodu zákonné předkupní právo.

Celkem značný problém však může nastat při transakcích, kdy různé obchodní společnosti historicky vlastnící lukrativní domy v centru měst chtějí prodat část zahrnující nájemní byty, ale chtějí si ponechat pobočku v přízemních nebytových prostorách. Pokud oddělí všechny byty do jedné jediné jednotky, kterou pak nabízejí ke koupi jako celek, není to s předkupním právem nájemců jednoznačné a určitě lze doporučit takovou situaci před prodejem konkrétně analyzovat.

Předkupní právo – vlastník pozemku vs. vlastník nemovitosti

Další z příkladů uplatnění předkupního práva je situace, kdy se vlastník pozemku liší od vlastníka stavby na pozemku. Starý občanský zákoník připouštěl, že vlastník pozemku a stavby na něm postavené nemusí být tatáž osoba. Nový občanský zákoník v roce 2014 ovšem znovu zavedl zásadu, že stavba je součástí pozemku, a tím toto pravidlo vyloučil. Ačkoliv není aktuálně možné mít dva různé vlastníky (s výjimkou práva stavby), stále lze na tuto situaci v praxi narazit, protože s účinností nového zákona nebylo možné všechny vlastníky najednou sjednotit. Proto stále existuje vzájemné předkupní právo mezi těmito vlastníky, které má pro tyto případy pomoci zajistit vlastnictví k pozemku a stavby stejnou osobou.

Po úspěchu v domácí soutěži Právnická firma roku, ve které kancelář obdržela čtyři ocenění, zvítězila HAVEL & PARTNERS také v jedné z hlavních kategorií mezinárodní ankety pořádané globální ratingovou agenturou Who’s Who Legal a stává se nejlepší právnickou firmou v České republice. Slavnostní vyhlášení výsledků proběhlo 16. listopadu v Londýně.

V rámci Who’s Who Legal Awards jsou každoročně oceňováni nejlepší právní experti a společnosti ve více než 35 oborových kategoriích a 75 jurisdikcích. Advokátní kancelář letos popáté za sebou získává cenu pro nejlepší českou právnickou firmu. Na předních příčkách žebříčků lídrů v jednotlivých oblastech práva se rovněž pravidelně umísťují specialisté HAVEL & PARTNERS.

„Na začátku listopadu se nám v soutěži Právnická firma roku podařilo získat cenu pro nejlepší domácí a také klientsky nejoblíbenější kancelář. Bezprostředně poté navazujeme velmi významnou mezinárodní trofejí pro top právnickou firmu u nás, a znovu tak symbolicky upevňujeme pozici lídra na tuzemském advokátním trhu,“ říká k zisku prestižního ocenění řídící partner kanceláře Jaroslav Havel.

Globální ratingová agentura Who’s Who Legal ve svých analýzách a publikacích mapuje přední právnické firmy, poradenské společnosti i individuální odborníky již od roku 1996. Její výzkum je založen především na zpětné vazbě od klientů, expertů a konzultantů, kteří úzce spolupracují s posuzovanými subjekty, a detailních rozhovorech s nimi.

Zdroj: Reportér

Nový trend

Do vedoucích pozic ve firmách usedají čím dál častěji ženy. Týká se to také Česka. Trend lze dokumentovat jednotlivými příběhy úspěšných českých podnikatelek a majitelek rodinných firem i statistikou a demografickým vývojem. Pokud bude tento vývoj pokračovat, prospěch z toho budou mít všichni. Podle odhadů by větší zapojení žen do ekonomických aktivit mohlo solidně zvýšit český hrubý domácí produkt.

Jako každé ráno otevřela malá Jana oči a za zdmi dětského pokoje slyšela dupot cizích lidí. Byl to signál, že pro rodinnou firmu vyrábějící kosmetiku začal nový den, linky se rozjely a kelímky s krémy se plní. O pár let později, když už byla Jana starší a firma se přestěhovala třicet kilometrů dál do domu, nechápala, že ona tam chodí na brigády až od osmi, zatímco jiní pracují od půl sedmé. „Provoz začíná v půl sedmé, všichni už makají a jen já přijdu v osm. Co si o mně pomyslí? Chci makat stejně jako všichni ostatní,“ říkala Jana své matce a vlastně i šéfové Evě. Snažila se jí vysvětlit, že když má chodit na brigádu k lince, tak pořádně. Eva Štěpánková jí ale vždy připomněla, že ani u jedné z nich není ranní vstávání silnou stránkou.

Dnes už ovšem Janu Stránskou, dceru Evy Štěpánkové, u linky nenajdete. Rodinný klenot jménem Ryor převzala coby obchodní ředitelka do svých rukou.

Ženy do čela

Vliv žen v ekonomice obecně sílí. Studie společnosti Boston Consulting Group uvádí, že v posledních letech globálně roste majetek žen rekordním tempem: v roce 2020 kontrolovaly ženy třicet tři procent celkového globálního osobního investovatelného majetku. Podle stejného zdroje v letech 2016–2019 rostl majetek žen rychleji než ten mužský, konkrétně o 6,1 procenta, zatímco u mužů to bylo o 4,1 procenta.

Předloni bylo na seznamu světových dolarových miliardářů, který sestavuje časopis Forbes, 241 žen, o rok později už to bylo 328. Letos je v žebříčku mezi 2 668 miliardáři celkem 327 žen, z toho je více než sto těch, které samy založily nebo spoluzaložily firmu, a bohatství tak vydělaly. Hodnotu svého majetku navyšují ženy významně rychleji než kdy předtím. Česko přitom není výjimkou. Těsně pod stovkou (na 104. místě) se mezi nejbohatšími lidmi světa objevuje i Češka Renáta Kellnerová, která převzala správu majetku po svém manželovi, Petru Kellnerovi, který v minulém roce tragicky zahynul.

V mnoha zemích už dávno nevládne postoj, že muž je živitelem rodiny a žena se stará o domácnost. Důležitým momentem změny byly obě světové války dvacátého století, kdy ženy začaly masově pracovat v oborech a pozicích dříve obsazených muži, kteří byli posíláni do armády. Ženy se začaly emancipovat také v prvorepublikovém Československu, když krátce po jeho vzniku získaly volební právo. Po válce mluvila komunistická propaganda o větší roli žen, které pracují a jsou nezávislé na mužích. Mzda žen ovšem byla okolo roku 1948 zhruba o 35 procent nižší než u mužů. (A to pomíjíme fakt, že po celou dobu komunismu bylo žen v nejvyšších politických i hospodářských pozicích pramálo.)

V odměňování žen a mužů je v Česku rozdíl dodnes, ale v posledních letech se procentuálně snižuje. Z hlediska takzvané mediánové mzdy – což je „prostřední“ číslo vyjadřující hranici, kde půlka zaměstnanců pobírá nižší mzdu a půlka vyšší – braly ženy v roce 2006 v soukromém sektoru zhruba o 19 procent méně než muži, v roce 2021 byl rozdíl přibližně čtrnáctiprocentní.

Současně u nás přibývá žen s vysokoškolským vzděláním, což sice automaticky neznamená vyšší šanci na kariérní postup, může ale jít o důležitý prostředek k jeho dosažení. Podle materiálu Přesun bohatství do rukou žen, jejž zpracovala advokátní kancelář Havel & Partners a který vznikl ve spolupráci s výzkumnou agenturou SC&C – z něhož jsme už citovali data o globálním růstu majetku žen –, převyšuje od roku 2014 počet žen s vysokoškolským diplomem množství vysokoškolsky vzdělaných mužů.


Vysokoškolské vzdělání je jedním ze základních nástrojů ke zlepšení sociálního a ekonomického postavení,“ vysvětluje ředitelka výzkumné agentury Jana Hamanová. A doplňuje, že podle prognóz vycházejících z dat Českého statistického úřadu by mělo vysokoškolsky vzdělaných žen i nadále přibývat. „Už za tři roky by jejich počet mohl překročit milion. V roce 2030 by pak mělo být v Česku podle statistických predikcí více než 1 140 000 žen s vystudovanou vysokou školou,“ říká. Nutno ovšem dodat, že ženy častěji volí vysokoškolské obory, ve kterých jsou obecně nižší mzdy.

Postavení žen v byznysu se řeší také na evropské úrovni. Evropský parlament letos schválil, že od roku 2026 by větší firmy měly obsazovat pozice v dozorčích radách či mezi nevýkonnými členy správních rad alespoň ze čtyřiceti procent ženami.

Jaké to je

Když jsem v devatenácti letech odešla z vysoké školy, máma mě požádala, abych už ve firmě zůstala. Mě to samozřejmě potěšilo,“ vypráví magazínu Reportér svoje začátky v byznysu již zmíněná Jana Stránská, obchodní ředitelka kosmetické značky Ryor. To, že v devatenácti letech převzala firmu s několikamilionovým obratem a vedla desítky zaměstnanců, nebyla, jak dnes vzpomíná, legrace. „V té době mě ve firmě už většina lidí znala. Bylo vidět, že čekají, jak se projevím. Prostě jestli ze mě bude spratek, nebo ne,“ popisuje své začátky Jana. Respekt ze strany podřízených nebyl samozřejmý, snažila se proto dokázat, že není do firmy dosazená jen proto, aby měla klid a výplatu. „Někteří lidé mě dost zkoušeli a říkali, že si mě pamatují jako malinkou. To vám v devatenácti sebevědomí nedodá,“ vzpomíná Jana.

Další zkušenosti přidává Jana Kremlová, generální ředitelka a spoluzakladatelka společnosti Alika, která vyrábí pražené ořechy a zásobuje trh semínky či sušeným ovocem. „Výhodou majitelky úspěšné firmy je, že vás většinou všude berou vážně. Neznám ten pocit, že bych někde měla problém při jednání, že jsem žena a někdo by chtěl jednat s mužem,“ říká. „Nevýhoda je, že s vámi chce někdo navázat jakoby přátelský vztah, ale nejde o čisté přátelství, ale o vypočítavost,“ dodává.

Když firmu řídí žena, bývá to ovšem jednoznačně problém při obchodních jednáních v arabských zemích a některých regionech Asie – říká Zuzana Ceralová Petrofová.Tam je potřeba zásadně jezdit po boku muže a umožnit mu, aby měl poslední slovo. To už mám všechno za sebou,“ doplňuje. Prezidentka a majitelka Petrofu, specializujícího se více než pět generací na výrobu pian a klavírů, si vzpomíná například na třídenní jednání s obchodním partnerem v Dubaji. „Když už jsem myslela, že mám objednávku v hrsti, podíval se na mě a řekl – tak jo, děkuji za návštěvu, a až se zeptáš doma tatínka, co a jak, ať se ozve. A vůbec ho nezajímalo, co mám na vizitce,“ říká.

Člověk si pohlaví nevybírá. Je s tím jen potřeba dobře naložit. Někdy je to jednodušší, být ženou v čele společnosti, protože když dáte mužům ten správný prostor, aby se mohli projevit, je fajn s nimi pracovat. Mám ráda vyvážené kolektivy, přijde mi to přirozenější,“ vysvětluje Zuzana Ceralová Petrofová. Podle jejích slov by žena manažerka měla vždy poznat, kdy se trochu stáhnout a nechat vyniknout kolegu muže nebo kdy je naopak potřeba bouchnout do stolu. Obecně podle ní platí, že soutěžit s muži nemá cenu.

Generační změna

V roce 2021 se podle analýzy Havel & Partners a SC&C v České republice celkově zvýšil počet žen, které jsou ekonomicky aktivní. Současně se zvyšuje absolutní počet žen na manažerských postech. „Trend nástupu žen do vedení se projevuje i v rodinných firmách tím, že se některá dříve tradičně,mužská‘ odvětví modernizují, personálně omlazují a postupně přeobsazují dalšími členy rodiny včetně manželek a dcer,“ vysvětluje David Neveselý, společník advokátní kanceláře Havel & Partners, jenž se dlouhodobě specializuje mimo jiné právě na téma správy privátního majetku a jejího přesunu na další generace.

Stále více rodinných firem vybudovaných krátce po revoluci dnes podle Neveselého řídí nebo se na řízení podílejí ženy z druhé generace rodiny. Příkladem může být třeba Kateřina Kadlecová, která více než deset let vede firmu USSPA z Dolní Dobrouče, vyrábějící vířivky. „Byli jsme a stále jsme rodinná firma, takže já byla její součástí od samého začátku. Naplno jsem ale do firmy nastoupila v roce 1999 poté, co jsem vystudovala vysokou. Chvilku nato do firmy nastoupil i můj, tehdy ještě budoucí, manžel. S rodiči jsme tu společně pracovali jako dva páry s tím, že táta samozřejmě firmu vedl a nesl hlavní zodpovědnost,“ vypráví Kateřina.

Když ale přišel rok 2011 a její otec, Petr Kolář, se rozhodl firmu opustit, přešla správa firmy na její bedra. „Pro nás všechny to bylo velké překvapení, že táta chce odejít. Nečekali jsme to. Já to brala tak, že si spíš potřebuje jen odpočinout a za chvilku je zase zpět. To se ale nestalo.

Posílení role žen v ekonomice souvisí i s demografickými trendy. Například s tím, že ženy se v průměru dožívají o šest let vyššího věku než muži. Pokud bude statistický trend pokračovat, ženy by si v roce 2030 měly svůj život prodloužit o další rok, průměrně by se tak měly dožívat o sedm let více než muži. „Ženy mají výrazně vyšší šanci na dožití osmdesáti a více let. Muži v životě častěji vykonávají fyzicky namáhavou práci, naopak ženy inklinují ke zdravějšímu životnímu stylu a vedou méně,riskantní‘ život. Například tolik neholdují adrenalinovým sportům a koníčkům. Statisticky mají také méně úrazů a ani tolik neřídí auta jako muži,“ říká Jana Hamanová z agentury SC&C. Kvůli již zmíněnému faktoru, že se ženy dožívají vyššího věku, budou s rostoucím věkem obyvatelstva v populaci logicky převládat ženy.
Podle dat z Českého statistického úřadu jsou navíc ženy oproti mužům v průměru o dva roky mladší při vstupu do manželství. Pokud to vztáhneme k firmám a jejich majitelům, znamená to vyšší pravděpodobnost, že ženy budou vybudovaný majetek dědit po partnerovi.

Pokud se navíc muž ožení podruhé, je věkový rozdíl mezi ním a ženou zpravidla ještě vyšší, což ještě víc zvyšuje pravděpodobnost, že žena bude dědit po manželovi, a výrazně se tak prodlužuje i případné vdovství,“ vysvětluje advokát David Neveselý z Havel & Partners: úmrtí je totiž jedním z klíčových momentů, při kterém dochází k přesunu majetku.

Pro vysvětlení ukazuje modelový příklad. Majitel firmy, pro nás to bude fiktivní pan Boháč, je v manželství s paní Boháčovou, která je o dva roky mladší než on. Mají spolu dvě děti, dceru a syna. Statisticky řečeno, jak jsme výše zmiňovali, zemře manžel pravděpodobně o nějakých sedm let dříve než jeho manželka. Budeme předpokládat, že spolu manželé neuzavřeli předmanželskou smlouvu ani nesepsali závěť a přesun majetku bude probíhat tak, jak stanoví zákon. „Majetek by se nejprve v rámci SJM (právní institut takzvaného společného jmění manželů – pozn. red.) dělil na polovinu. Manželce by zůstala polovina majetku, ovšem druhá polovina po manželovi by se vypořádala v rámci dědictví mezi dvě děti – a opět manželku,“ vysvětluje kancelář modelový případ. Z toho plyne, že ženy mají v tomto modelovém příkladu převahu, neboť by pět šestin majetku po dědickém vyrovnání připadlo ženskému zastoupení rodiny, tedy manželce a dceři.

David Neveselý doplňuje, že spousta majitelů rodinných firem není zcela obeznámená s tím, jak to při dědění chodí. „Je zajímavé, kolik klientů si například neuvědomuje, že když mají s partnerkou děti, ale nejsou manželé, není pak pozice partnerek zrovna optimální. Dědictví pak prakticky výhradně přechází na děti,“ vysvětluje David Neveselý. Naopak děti z dřívějších vztahů nemají stejný podíl na majetku.

Nicméně zpět k modelu advokátní kanceláře Havel & Partners popisujícímu transfer majetku: ten mimo jiné ukazuje, že kvůli popsanému demografickému vývoji by majetek skupiny nejbohatších rodin podle zákona na základě dědění bez závěti v současné době přešel v Česku až ze sedmdesáti procent do rukou žen – ty by tak v následujících letech mohly zásadně ovlivnit nejen český byznys.

Většina převodu majetku na ženy, u kterých jsme historicky asistovali, se odehrála ve scénáři, kdy dotčené ženy již na správě majetku nějak participovaly. Ať už v pozici spolumajitelek, různých vedoucích pozic ve společnosti, nebo třeba v rodinných nadacích,“ říká advokát Martin Hrdlík z KPMG Legal a dodává, že v naprosté většině byly ženy dobře obeznámeny s fungováním rodinné firmy a na svou budoucí rolí a převzetí majetku byly velmi dobře připraveny.

To je ostatně i příklad firmy Alika Jany Kremlové. „Před zhruba deseti lety jsme se společně rozhodli neprodat naši Aliku a postupně naše dcery chystat na předání kompetencí do jejich rukou. Od 25. října 2022 jsou jedinými statutárními zástupci firmy Alika a mou úlohou je jim pomáhat nebo radit, když si o to řeknou,“ vysvětluje Jana Kremlová.

Investice a děti

Ženy v podnikání a při správě majetku postupují podle různých studií často jinak než muži. Muži jsou ochotnější riskovat, investují více do akcií a dvakrát častěji vkládají aktiva do kryptoměn. Ženy k tomu obvykle přistupují odlišně a volí si konzervativnější investice, jako jsou například nemovitosti: mají také tendence držet vyšší podíl svých aktiv v hotovosti, což může vést k nižším dlouhodobým výnosům. Navíc ženy samy podporují ostatní ženy nebo investují do startupů vedených ženami.

Další rozdíl mezi mužem a ženou může být v tom, jak přistupují k rodičovským povinnostem. „Vzpomínám si, že máma makala hrozně moc. Nebylo pro ni snadné mě vychovávat a být na to všechno sama. Jako dítě mě brala na různé schůzky s obchodními partnery. Vždy u sebe ale měla bloček s tužkou, abych si mohla kreslit. Tak jsem třeba jednou nakreslila hřbitov, jak budeme ležet s obchodními partnery vedle sebe v rakvích. Zasmáli jsme se tomu, a tak to chodilo,“ vypráví Jana Stránská své příběhy z dětství: na výchovu své malé dcery totiž byla Eva Štěpánková sama.

Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí bylo v roce 2021 zhruba 5 300 mužů na rodičovské dovolené. Ženy také dnes mají ve větší míře možnost pracovat při mateřské dovolené. Ve srovnání s jinými zeměmi jsme však stále pozadu. Zatímco v roce 2021 u nás podle dat Eurostatu citovaných agenturou ČTK činil podíl žen pracujících na zkrácený úvazek 9,9 procenta, v Německu to bylo 48,1 procenta. V tomto ohledu v Česku zjevně leží nevyužitý potenciál k podstatně většímu zapojení žen do ekonomických aktivit.

Na nelehké mateřské období vzpomíná i Jana Kremlová. S manželem se brali v devatenácti letech, firmu řídili spolu a současně byli velmi mladými rodiči dvou dcer. „Měla jsem výhodu pomoci svých rodičů, když byly dcery malé a nemocné. S manželem jsme si domácí práce a péči o děti dělili heslem udělá to ten, kdo má zrovna čas. To je velká výhoda, když manželé podnikají spolu.“ V začátcích podnikání už obě dcery chodily do školy. „Kvůli pracovnímu vytížení na začátku podnikání jsem jim na dnešní poměry nastavila laťku samostatnosti tenkrát hodně vysoko. Přesto si dnes myslím, že to pro jejich osobnostní růst nebylo špatné. Umí se dobře a rychle rozhodovat.“

Krize je příležitost

Ženy, které jsou majitelky velkých firem nebo sedí v jejich čele, už zažily nejednu krizi. Některé se vázaly specificky k chodu podniku, jiné zasáhly celou ekonomiku.

Alika kdysi začínala jako malá pražírna kávy, za třicet let své existence však vyrostla v úspěšnou společnost se stovkou zaměstnanců a obratem přes půl miliardy korun. „Většina rodiny i přátel nám fandila. Někteří se nám ale po letech přiznali, že si mysleli, že jsme se zbláznili, když jsme jim s pýchou v hlase předváděli naši psychicky i fyzicky náročnou práci. Měli strach, že se sedřeme,“ popisuje své začátky Jana Kremlová a vzpomíná, čím vším si firma během své existence prošla. „Krizí bylo několik. První velký šok byl při přechodu na DPH, když nám chybou úřednice finančního úřadu odmítli vrátit obratovou daň a mně tím hrozil krach hned na začátku podnikání. To jsem poprvé přestala dobře spávat,“ vypráví o svých zkušenostech Jana Kremlová. Krize v roce 2008 firmu zasáhla už jako středně velkou společnost a bylo to poprvé, co vytvořila finanční ztráty.

Posledními dvěma krizemi byl příchod pandemie covidu-19 v roce 2020 a válka na Ukrajině, která začala letos v únoru. „Covid naši firmu velmi prověřil. V této době už jasně nastavená pravidla všech opatření řídily naše dcery, tak pro mě to bylo pozitivní zjištění, jak systematicky a pragmaticky dokážou firmu v krizi řídit,“ vypráví Jana Kremlová o svých zkušenostech s krizovými situacemi. Podle jejích slov se také ukázalo, jací zaměstnanci jsou, jaké mají pracovní nasazení a jak jsou loajální.

Válka na Ukrajině se firmy hodně dotýká v osobní rovině, a to kvůli ukrajinským zaměstnancům. „Snažili jsme se jim pomoci přesunout jejich blízké do České republiky a zajistit jim bydlení a práci a dětem školky. Do práce a na ubytovnu jsme přijali i uprchlíky, kteří u nás v minulosti pracovali,“ dodává Jana Kremlová. Kateřina Kadlecová, která řídí firmu USSPA, vyrábějící vířivky, zmiňuje radu svého otce: není problém, je jen příležitost – a přesně o tom je i krize.

Je to výhodné

Důležitá věc na závěr: že budou v ekonomice zastávat vyšší funkce ženy, nemusí být výhodné jen pro ženy – ale také pro muže.

Pokud budou mít ženy i nadále čím dál větší příležitost přispívat k ekonomickému růstu a dojde ke snížení nerovností na pracovišti, pak by se podle studie společnosti Citibank v průběhu jednoho až dvou desetiletí mohl zvýšit HDP vyspělých ekonomik přibližně o šest procent. Analýza společnosti McKinsey & Company v roce 2021 uvedla, že lepším využitím ekonomického potenciálu žen by se do roku 2030 mohl HDP Česka a Slovenska navýšit zhruba o osm procent.
A z toho by měli prospěch všichni.

Výsledky 15. ročníku soutěže Právnická firma roku v České republice, kterou pořádá společnost EPRAVO.CZ, opětovně potvrdily výjimečnou pozici advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS na českém advokátním trhu. Kancelář potřetí v řadě obdržela hlavní ocenění pro domácí kancelář a stejně tak i cenu za nejlepší klientské služby. Zvítězila rovněž ve dvou oborových kategoriích – Fúze a akvizice a Developerské a nemovitostní projekty. Slavnostní galavečer pod záštitou Ministerstva spravedlnosti a České advokátní komory se uskutečnil v pondělí 7. listopadu v Praze na Žofíně.

Vynikajícími výsledky v domácí soutěži Právnická firma roku navazuje kancelář HAVEL & PARTNERS na zisk nejprestižnějšího mezinárodního ocenění Chambers Europe Awards, které v roce 2022 taktéž obdržela potřetí v řadě. Letos zaznamenala kancelář také vynikající výsledky ve slovenské soutěži Právnická firma roku, kde získala hlavní cenu v kategorii mezinárodní advokátní kancelář a zároveň se stejně jako v předchozích dvou letech stala znovu klientsky nejoblíbenější kanceláří na Slovensku.

„Letošní rok byl dosud plný nečekaných výzev a událostí. Snažili jsme se proto být v této době pro naše klienty spolehlivou oporou a maximálně jim pomoci obstát v těchto náročných podmínkách. Velmi nás proto těší, že opět ocenili naše nasazení i přístup k řešení jejich byznysových i privátních záležitostí. Vážíme si toho a děkujeme za důvěru,“ komentuje vítězství v soutěži řídící partner Jaroslav Havel a dodává: „Poděkování patří i všem kolegům a kolegyním v HAVEL & PARTNERS. Znovu jsme společně prokázali, že je pro nás prioritou profesionální zázemí a také perfektní servis pro naše klienty. Oceňuji vedle špičkových znalostí a nadstandardního pracovního nasazení všech kolegů zejména jejich týmovost, díky které stále posouváme hranice našeho potenciálu dál.“

Vedle ocenění pro domácí kancelář a ceny za klientské služby společnost počtvrté za sebou dosáhla na vítězství v kategorii Fúze a akvizice. „Oblast M&A, podnikových restrukturalizací a v poslední letech také private equity a venture kapitálových investic je z pohledu portfolia našich služeb klíčová,“ říká partner Jan Koval. Tým s 80 právníky za posledních 16 let realizoval více než 800 transakcí v hodnotě 800 miliard korun. „Díky dlouhodobým partnerstvím a spolupráci s našimi klienty máme možnost podílet se jako M&A právníci na rozvoji jejich byznysu. Ocenění za naši práci bereme jako další impuls k inovování a zkvalitňování našich služeb, protože chceme být nadále pro naše klienty špičkovým strategickým partnerem v naplňování jejich obchodních ambicí,“ doplňuje.

Kategorie Developerské a nemovitostní projekty, ve které HAVEL & PARTNERS také zvítězila, patří mezi stěžejní právní specializace kanceláře. Na nemovitostní právo se HAVEL & PARTNERS zaměřuje již od svého vzniku v roce 2001, dnes se této oblasti věnuje více než 30 právníků včetně 8 partnerů a kancelář je ročně zapojena do 20 až 30 velkých nemovitostních transakcí. „Další rozvoj a posílení našeho tržního postavení v této oblasti je pro nás zásadní a věnujeme mu maximální úsilí. Našim klientům pomáháme ve všech fázích realizace nemovitostních projektů a budeme i v následujících letech strategicky dál rozšiřovat náš tým, abychom kapacitně pokryli rostoucí poptávku po službách v této oblasti,“ naznačuje partner Václav Audes. 

V 17 odborných kategoriích byla dále kancelář zařazena mezi velmi doporučované kanceláře (tzv. top tier). Z pohledu výsledků letošního ročníku i všech dosavadních ročníků soutěže Právnická firma roku HAVEL & PARTNERS nadále zůstává dle součtu všech nominací a titulů nejúspěšnější a nejkomplexnější tuzemskou advokátní kanceláří.

Zdroj: seznamzpravy.cz

ANALÝZA. Kdo bude disponovat bohatstvím? Jaká je budoucnost jmění? Dosud jsou rodinné majetky především v držení mužů. Podle nové studie NextŽeny, kterou zpracovala advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS, se to změní.

Co se v analýze dočtete

Podíl žen na vedoucích pozicích ve firmách roste, ženy jsou stále častěji úspěšnými podnikatelkami a investují svůj majetek, který každoročně rozmnožují, a jsou stále bohatší. Majetek do jejich rukou ale přechází i v rámci dědictví při transferu majetku z generace na generaci nebo při rozvodu či jiných rodinných událostech. Ženy tak ovládají třetinu světového bohatství a hodnotu svého majetku v posledních letech navyšují významně rychleji než dříve. Podle prognóz navíc podíl žen na světovém bohatství poroste i v následujících letech.

Rostoucí trend se ale podle studie advokátní kanceláře Havel & Partners zaměřené na přesun bohatství do rukou ženské populace neprojevuje jen v zahraničních ekonomikách. Bohatnou také ženy v Česku a na Slovensku.

Nelze přesně určit jeden okamžik, kdy ženy získaly právo dědit a vlastnit majetek. Právo se historicky liší nejen v průběhu staletí, ale také regionálně. Jedním ze zásadních milníků byl například rok 1771, kdy se New York stal prvním státem budoucích USA, jenž vyžadoval souhlas ženy, pokud se její manžel snažil prodat majetek, který si přinesla do manželství.

Na druhou stranu v Evropě postupovaly změny pomaleji. Například od roku 1811 platila v Rakousku-Uhersku právní domněnka, že dokud manželka neodporuje, svěřuje správu svého majetku manželovi jako svému zákonnému zástupci.

Finanční a právní postavení žen v Československu se změnilo v období první světové války, která ženy postavila do rolí dosud patřících mužům. Bylo třeba, aby zacelily díru ve státní ekonomice, a proto zastávaly i dříve mužské profese a získaly po dobu nepřítomnosti mužů vůbec poprvé plnou finanční samostatnost, které se po jejich návratu už nechtěly vzdát.

První housle

Ženy jsou i díky tomuto historickému vývoji a emancipačním změnám ve společnosti postupem času čím dál ekonomicky aktivnější, do jejich rukou přechází stále větší podíl majetku, který také častěji než dřív samy spravují a rozhodují o něm. Po letech, kdy hrály ženy v oblasti správy majetku „druhé housle“, se tak nyní připravují na převzetí zásadní role.

Ženská finanční nezávislost v datech

Výzkum McKinsey: O financích a investicích rozhoduje o třetinu více vdaných žen než před pěti lety.

Průzkum BCG: 70 procent mileniálek (žen narozených v letech 1980 až 1995) uvedlo, že jsou schopny být soběstačné ve všech finančních rozhodnutích, zatímco v případě žen z generace babyboomerů (generace narozená od konce druhé světové války až do poloviny 60. let) je to jen čtyřicet.

Výzkum McKinsey: Mezi sledovanými společnostmi přibylo žen ve vyšších patrech managementu. V roce 2019 mělo v nejvyšším vedení tři a více žen 44 procent společností, zatímco v roce 2015 to bylo jen 29.

Podle studie společnosti Boston Consulting Group v posledních letech globálně roste majetek žen rekordním tempem – ročně narůstá celosvětově o 5 bilionů dolarů. Mezi lety 2016 a 2019 dokonce rostl majetek žen rychleji než ten mužský, konkrétně o 6,1 procenta, zatímco u mužů to bylo o 4,1 procenta.

V roce 2020 kontrolovaly ženy přibližně třicet tři procent z celkového globálního osobního investovatelného majetku a předpokládá se, že do roku 2025 se tento podíl zvýší na třicet pět procent. Ženy navíc častěji majetek i samy spravují.

Stále rostoucí ekonomický vliv ženské populace je čitelný i z žebříčků nejbohatších lidí na světě. V seznamu světových dolarových miliardářů, který sestavuje každoročně americký časopis Forbes, při porovnání let 2017 a 2021 stoupl počet movitých žen z 10 na 14 a hodnota jejich majetku byla více než dvojnásobná.

Rostoucí trend počtu movitých žen se projevuje i v České republice. Například v žebříčku miliardářů sestavovaném časopisem Euro se v roce 2021 počet žen v první stovce nejbohatších lidí v Česku v porovnání s rokem 2017 zdvojnásobil – a to ze tří na šest žen. A ve stejném roce vůbec poprvé žena žebříček také celkově vedla. Na prvním místě nahradila Petra Kellnera jeho manželka Renáta Kellnerová.

Ze srovnání obou žebříčků časopisu Euro z let 2017 a 2021 také vyplývá, že hodnota majetku žen významně narostla. Zatímco před šesti lety měly ženy v první stovce nejbohatších lidí v Česku v rukou majetek v hodnotě skoro 30,5 miliardy korun, v roce 2021 to bylo skoro desetkrát víc – 290 miliard korun. Nutno poznamenat, že tento významný nárůst zapříčinilo právě Kellnerovo dědictví, které přešlo na jeho manželku s rodinou.

Vzdělání – klíč ke kariéře

Studie ukazuje také na několik demografických a společenských faktorů, které trendu, kdy bohatství přechází ve větší míře na ženy, napomáhají. Jedním z nich je vysokoškolské vzdělání. „Vysokoškolské vzdělání je jedním ze základních nástrojů ke zlepšení sociálního a ekonomického postavení,“ tvrdí Jana Hamanová, ředitelka výzkumné agentury SC&C.

A podle statistik jsou na tom ženy v České republice v porovnání s muži se vzděláním stále lépe. V 90. letech sice ještě počet vysokoškolsky vzdělaných mužů převyšoval počet žen (v roce 1993 jich bylo zhruba o 155 tisíc víc), v posledních 30 letech ale počet žen s vystudovanou vysokou školou podle údajů Českého statistického úřadu stoupá. Od roku 2014 je každoročně žen s vysokoškolským diplomem víc než mužů.

V roce 2030 by pak mělo být v Česku podle statistických predikcí více než 1 140 000 žen s vystudovanou vysokou školou. Oproti tomu stejně vzdělaných mužů bude v roce 2030 o 17 procent, respektive o 190 tisíc méně.

Na druhou stranu je třeba dodat, že ženy častěji volí vysokoškolské obory, ve kterých jsou obecně nižší mzdy (například učitelky, zdravotní sestry apod.). I když tedy mají ženy s vysokoškolským vzděláním zcela jistě lepší možnosti kariérně se uplatnit, je otázkou, jak významně přispívá vysokoškolské vzdělání k hromadění jejich bohatství,“ upozorňují odborníci ve studii Havel & Partners.

Ženy vylepšují své ekonomické postavení také díky zvyšovaní mezd a platů. I když je stále značný rozdíl v odměňování žen a mužů, takzvaný pay gap se v posledních letech procentuálně snižuje. V roce 2011 dostávaly ženy v průměru zhruba o 19 procent méně než muži, v roce 2021 byly mzdy žen o 14 procent nižší. U mediánových mezd v období 2011 až 2021 narostly mzdy mužů o 52 procent, u žen rostly ve stejném období hodnoty ještě rychleji, a to o 62 procent. Ve skutečnosti tedy ženy svou situaci zlepšují a tempo růstu jejich mezd je o něco vyšší než u mužů.

Rodičovské povinnosti

Pro kariérní i ekonomický růst žen a posílení jejich pozice na trhu práce je také velkým přínosem to, že si rodiče nebo partneři začínají častěji dělit rodičovskou dovolenou. Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky bylo v roce 2021 zhruba 5 300 mužů na rodičovské dovolené, což je v porovnání s počtem z roku 2001 více než dvakrát tolik.

Díky tomu některé ženy nepřijdou o léta praxe a zkušeností ani o práci. Mají tak více prostoru pro rozvoj své kariéry,“ říká Jana Hamanová z SC&C.

U nás v advokátní kanceláři sami posledních pět let pozorujeme, že roste absolutní počet žen, které při mateřské či rodičovské dovolené aktivně pracují. V současnosti se nám daří zapojovat přibližně dvě třetiny žen, které se aktuálně věnují rodičovským povinnostem. Díky možnosti využít u nás zkrácené úvazky v rozsahu, jaký ženám vyhovuje, tak tráví na rodičovské dovolené čím dál kratší dobu,“ doplňuje Veronika Dvořáková z Havel & Partners.

Dědictví v rukou žen

Významný vliv na přesun bohatství do rukou žen má také demografie, kdy jasný trend naznačují především dlouhodobé statistiky týkající se vývoje populace. Z dat Českého statistického úřadu totiž vyplývá, že se ženy v České republice dožívají stále vyššího věku a v průměru přežívají muže o 6 let. Je tak vyšší pravděpodobnost, že po smrti partnera či manžela přejde majetek do jejich rukou. Vedle dědictví po manželovi dědí ženy majetek a peníze také po svých rodičích.

Zdá se, že tento statistický fakt si lidé začínají stále více uvědomovat. Podle údajů Notářské komory České republiky totiž počet závětí posledních pět let postupně stoupá.

Jak ale tyto předpoklady, které byly popsány výše, ovlivní blízkou budoucnost nástupnictví žen v Česku? Společnost zanalyzovala majetkové a rodinné poměry nejbohatších Čechů a vlastníků největších rodinných firem v Česku a má jasno.

Náš model transferu majetku vycházející ze současné legislativy ukázal, že bohatství aktuálních vlastníků by na základě dědictví dle zákona přešlo v České republice až ze 70 procent do rukou žen,“ uvádí autoři výsledky studie.

Tento výsledek ve prospěch žen výrazně ovlivnil fakt, že v drtivé většině případů vlastní nyní firmu muž, který má dle statistických údajů výrazně nižší naději, že přežije svou manželku. Dá se tedy předpokládat, že velká část majetku aktuálních vlastníků by v případě jejich smrti připadla v rámci vypořádání společného jmění manželů právě manželkám, které navíc další část majetku po zemřelém manželovi i zdědí.

Z dat o počtu dcer a synů jsme u zkoumaného vzorku vlastníků rodinných firem vypozorovali, že oproti demografickému poměru mužů a žen v celé populaci je u jejich potomků výrazně vyšší poměr žen (56 % dcery, 37 % synové, u 7 % potomků se nepodařilo ověřit z veřejně dostupných zdrojů jejich pohlaví). I to tedy mělo vliv na výsledný podíl vlastnictví v rukách žen,“ vysvětlují autoři studie.

Nejbohatší Češi a ženské nástupnictví

Zatímco u skupiny majitelů největších rodinných firem se trend přesunu bohatství směrem k ženám v současnosti ještě neprojevil, a dá se tedy očekávat až v následujících letech, u cílové skupiny nejbohatších lidí v České republice již došlo k určitému posunu.

Žebříček nejbohatších Čechů podle magazínu Forbes Česko totiž vede Renáta Kellnerová, která se po tragickém úmrtí svého manžela Petra Kellnera, zakladatele investiční skupiny PPF, stala správkyní jeho pozůstalosti. V rozložení majetku mezi muže a ženy proto není u žebříčku deseti nejbohatších Čechů tak vysoký nepoměr, jako je tomu u rodinných firem. I tak nicméně mužům stále připadá většina majetku (69 %), zatímco ženy nyní spravují zhruba jeho třetinu (31 %).

Stejně jako v případě prvního modelu i zde ale analýza NextŽeny ukazuje, že v případě, že by se majetek předával prostřednictvím dědictví, mohl by se poměr vlastnictví pro následující období zcela obrátit ve prospěch žen. Pokud by totiž došlo k náhlému předání majetku aktuálně nejbohatších Čechů formou dědictví dle zákona, pak by dle modelace, při které jsme vycházeli z jejich aktuálních majetkových a rodinných poměrů, ženy ovládly 68 % majetku a muži 31 %.

Tento dopad se pochopitelně zmírní po 8 až 10 letech od úmrtí manžela, kdy průměrně dojde k dalšímu rodinnému předání, tentokrát po vdovách. V tomto případě se majetek rozdělí mezi její potomky (či jejich potomky), u nichž nicméně nepatrně převládají ženy. Tento jev pak povede k další fázi drobení rodinného majetku, což už je však zcela jiným fenoménem,“ uzavírá David Neveselý z Havel & Partners.

Zdroj: Magazín E15 – Elita byznysu

Po mnoha letech budování firem a hromadění bohatství nastává pro mnoho úspěšných podnikatelů a miliardářů čas příprav a diskusí nad tím, jak a komu předat majetek dál. Předání byznysu či jmění na další generaci přitom řeší zároveň v kontextu současné doby, kdy jejich majetek čelí enormním rizikům souvisejícím s energetickou krizí, konfliktem na Ukrajině nebo s vysokou inflací. Jak v takových podmínkách obstát? A proč budou hrát zásadní roli ženy? To vysvětlují právníci z advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS.  

Zájmem aktuálních vlastníků rodinného bohatství i celých jejich rodin zpravidla je eliminovat veškerá rizika, jejichž důsledkem by mohlo být rozdrobení vybudovaného jmění. Otcové zakladatelé by rádi zachovali prosperitu firmy i poté, co omezí své aktivní zapojení ve vedení nebo úplně ve firmě skončí.

„Je to právě zakladatel, kdo by se měl včas a strategicky zamýšlet nad tím, jak předat majetek a byznys na další generaci. Jeho cílem by přitom mělo být definovat svou konkrétní představu ohledně principů správy a distribuce rodinného majetku nebo jeho výnosů,“ vysvětluje Jaroslav Havel, řídící partner HAVEL & PARTNERS. Rolí právních poradců pak podle něj je, předložit otci zakladateli a celé rodině právně či daňově vhodné varianty řešení se zohledněním jejich specifických přání a potřeb a v dnešní době zejména se zohledněním nynějších i budoucích rizik.

Test odolnosti

Současnost testuje odolnost rodinného jmění vůči podstatným ekonomickým a geopolitickým změnám. Pandemie covidu, následně extrémní inflace, konflikt na Ukrajině a související energetická krize a růst cen energií – i důsledky těchto událostí dostávají privátní aktiva pořízená z výnosů podnikání pod enormní tlak.

Jako ideální flexibilní a účinná ochrana majetku přitom dle zkušeností právníků z HAVEL & PARTNERS funguje chytře vystavěná struktura správy majetku – tzv. family office, která zajištuje nedělitelnost, jednotné řízení a efektivní ovladatelnost rodinných aktiv. Family office pomáhá chránit, zhodnocovat a rozvíjet majetek, využívá specializované daňové i právní poradenství a správu nemovitostí, zajišťuje filantropické aktivity a další související aspekty správy rodinného majetku. Cílem je i efektivní předání jmění dalším generacím.

„Family office je jakási skládačka jednoduchých a běžných právních a daňových řešení, která dohromady dává systém pravidel a vztahů pro správu majetku a podnikání. A to vždy na míru pro konkrétní rodiny,“ vysvětluje David Neveselý, který v HAVEL & PARTNERS vede tým specializovaný na služby privátním klientům. Do značné míry je takto možné zmírnit riziko, kterému je v současné době majetek vystaven právě v důsledku nepředvídatelných ekonomických i geopolitických událostí. Efektivní nastavení takové struktury zároveň pomáhá ochránit majetek do budoucna i před dopady rodinných událostí, nečekaných tragédií či nevydařených rodinných vztahů.

„V rámci family office spolupracuje s rodinou náš tým odborníků, kteří se specializují na právní poradenství zaměřené na správu majetku, efektivní řízení financí i na daňové poradenství. Umíme vyhodnotit případná aktuální rizika a na základě toho vytváříme strategie účinné ochrany rodinného bohatství,“ popisuje David Neveselý.

Od budování majetku k profesionální správě

Přesun k takto profesionalizované správě majetku je dle poptávky klientů kanceláře znatelný i v souvislosti se zmiňovaným fenoménem předávání majetku z generace na generaci. Podnikatelé, kteří po revoluci dokázali vybudovat velmi úspěšné firmy a díky svému úsilí v posledních 30 letech enormně navýšili své jmění, jsou nyní na vrcholu ekonomické aktivity a řeší, nebo v nejbližších letech řešit budou, co bude s jejich majetkem a byznysem dál. Profesionální správa majetku se tak dostává do popředí.

„Pro nástupníky po této generaci podnikatelů bude cílem zejména chytře spravovat vybudované jmění, udržovat jeho hodnotu a efektivně řídit jeho výnosy. Zásadní význam bude mít pro ně právě profesionalizovaná správa tohoto jmění, a to i kvůli tomu, že u nové generace očekáváme menší míru osobního zapojení, protože pro ně bude mít daleko větší význam work life balance. Dá se proto předpokládat, že správu majetku budou častěji delegovat na profesionální poradce,“ naznačuje Jaroslav Havel.   

V neposlední řadě bude hrát efektivní a profesionalizovaná správa majetku významnou roli i v případech, kdy aktuální vlastníci nenajdou v rodině své nástupce, a rozhodnou se firmu prodat. Už teď lze pozorovat tyto strukturální změny v některých tradičních oborech, kde vlastníci přistoupili k prodeji společností nadnárodním korporacím. To otvírá otázku nástupnictví nikoli v oblasti řízení a rozvoje rodinné firmy, ale spíš související s efektivní a bezpečnou správou výnosů takové operace.

Ženské nástupnictví

Dalším významným fenoménem, který souvisí s předáváním majetku další generaci, je také rostoucí význam žen. Dle analýzy kanceláře HAVEL & PARTNERS se již v současné době projevuje v českém i slovenském prostředí trend přesunu majetku do rukou ženské populace, a jeho pokračování se dá očekávat i v nadcházejícím období. Ženy by tak v následujících letech mohly mít v rukou nezanedbatelnou část bohatství. Velkou výzvou už nyní pro mnoho žen je a pro mnohé další také v budoucnu bude, jak s majetkem nakládat, dál rozvíjet jeho hodnotu a efektivně jej spravovat.

„K dcerám, které by mohly po otcích zakladatelích z velké části přebrat správu a kontrolu majetku, musíme vzít v potaz také manželky, které v době mezigeneračního transferu mohou být a dost pravděpodobně také budou v produktivním věku a budou hrát při správě a kontrole bohatství vedle dětí aktuálních miliardářů stále silnou roli,“ upozorňuje Jaroslav Havel. Dle statistik totiž ženy žijí déle než muži asi o 6 let. Navíc se muži žení v průměru s o dva roky mladšími partnerkami, než jsou oni. Je tak velmi pravděpodobné, že manželky aktuálních vlastníků své partnery přežijí, a budou mít v horizontu let následujících po smrti zakladatele silnou pozici v otázkách vlastnictví.  

V Česku už teď stále více rodinných společností vybudovaných po revoluci řídí či spoluřídí ženy z druhé generace a řada se jich na převzetí byznysu připravuje. Stejná situace se dá sledovat i v obchodních firmách. „Manželky a dcery se v důsledku strukturování rodinných fundací zapojují jako přirozené nástupkyně a pokračovatelky odkazu otců zakladatelů,“ potvrzuje David Neveselý. 

Zahraniční studie přitom naznačují, že ve srovnání s muži mají ženy v oblasti správy majetku specifické potřeby. Zatímco muži se rozhodují u investic zejména na základě výkonnosti a nevadí jim tolik riskovat, ženy naopak k rizikovým investicím netíhnou. Spíše volí konzervativnější strategie a význam pro ně má zejména ochranu kapitálu. Při investování zohledňují také své cíle a názory. Důležité jsou pro ně například environmentální nebo sociální aspekty. 

Všechna tato specifika a mnohá další proto musí také ve svých službách zohledňovat i právní poradci. HAVEL & PARTNERS se na tyto změny na trhu vůbec poprvé komplexně zaměřila v českém a slovenském prostředí a přizpůsobuje své služby aktuálním specifickým výzvám, kterým čelí jak klienti, tak i klientky.

Pro privátní klienty má advokátní kancelář HAVEL &PARTNERS k dispozici stabilní tým 35 zkušených právníků a daňových odborníků. Ti pečují o více než 250 prominentních klientů a jejich rodin. Patří k nim třetina nejbohatších Čechů a Slováků, nejvýznamnější čeští a slovenští podnikatelé, investoři, včetně řady úspěšných žen. Kancelář se jako první na českém a slovenském trhu komplexně zaměřuje na otázky ženského nástupnictví, kterým se věnuje detailně ve studii NextŽeny. 

Zdroj: E15 Magazín – Elita byznysu

Úspěšní podnikatelé dosud enormně navyšovali své jmění zejména budováním a rozvojem svých firem. Teď přichází čas, kdy bude pro další rozvoj, ale i jen udržení hodnoty jejich majetku klíčová zejména jeho efektivní a profesionální správa, říká Jaroslav Havel, řídící partner největší česko-slovenské advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS. Jaké otázky v dnešní době řeší čeští miliardáři a jakou roli budou hrát v předávání majetku v budoucnu ženy?

Jak do vaší práce zasáhla válka na Ukrajině? Ovlivnilo to poskytování služeb některým klientům?

Dnešní doba testuje připravenost obchodních modelů na podstatné ekonomické a geopolitické změny. Světová i česká a slovenská ekonomika čelí vysoké inflaci, mnoho firem se stále vyrovnává s následky pandemie a teď řeší i ekonomické a obchodní důsledky související s válkou na Ukrajině a energetickou krizí. Logicky to má na řadu firem zásadní dopady, a klienti se tak v těchto nepředvídatelných podmínkách zajímají o to, jak v nich obstát a fungovat.

Jaký vliv podle vás má a ještě bude mít ruská agrese na Ukrajině na majetek českých miliardářů? A jaké společné otázky teď čeští a slovenští miliardáři nejvíce řeší?

Hlavní šok již pominul a podnikatelé museli v nové situaci začít fungovat. Řada z nich sčítá ztráty, které v řadě oborů budou významné, jiní se soustředí na změny v investičních strategiích. Velká část nejbohatších Čechů a Slováků ale samozřejmě dál bohatne. Zároveň všichni vnímají, že Rusko je již nepřijatelným obchodním partnerem, což může řadu investorů odradit. Všech bez výjimky se zároveň dotýká sekundární dopad konfliktu, což jsou právě energie a jejich cena. České a slovenské miliardáře tak vedle dopadů energetické krize na jednotlivé obory zajímá i téma mnohem důslednějšího oddělení privátního majetku od toho podnikatelského a jeho efektivnější ochrana. Soustředí se také na geografické řízení finančních rizik. Nad to řeší i problémy nesouvisející s konfliktem – je to třeba předávání byznysu z generace na generaci, motivace klíčových zaměstnanců a v neposlední řadě výchovu správců majetku, což je obor, který je v našem regionu opomíjený.

Loni jste popisoval dynamický rozvoj digitální ekonomiky, která ovlivňuje i služby, které poskytujete. Majitelé firem z digitální ekonomiky začínají pronikat i v Česku mezi nejbohatší lidi. Jaké trendy teď v Česku v této oblasti sledujete?

Tlak na digitalizaci v jakékoli formě je v dnešní době enormní. Aby firmy udržely krok s dobou, je nutné, aby měly povědomí o technologických inovacích, sledovaly nejnovější trendy a naučily se s nimi pracovat a strategicky je využívat. Více než dřív je dnes důležité monitorovat a analyzovat a efektivně využívat data. Ta se v dnešních podmínkách mohou měnit ze dne na den. Inflace, znovu i ceny energií, dopady úvěrové politiky centrální banky a další faktory promlouvají prakticky do všech odvětví byznysu a mění podmínky někdy i z týdne na týden. Pokud chcete za těchto okolností obstát, je třeba se rozhodovat na základě kvalitních analýz  dat. Digitalizaci a datovou analýzu tak považuji za jedny z nejdůležitějších faktorů, jak dnes udržet firmu na cestě k prosperitě.

Jak předpokládáte, že se bude zvyšovat podíl digitální ekonomiky na celkovém bohatství Česka?

V době pandemie významně rostl segment e-commerce, u něho ale pozorujeme poslední měsíce sestupný trend. Souvisí to opět se současnou situací, kdy lidé začínají šetřit. Na druhou stranu ale rostou technologické start-upy v oblasti logistických softwarů s vazbou na e-commerce. Firmy tak hledají cesty k úspoře vstupních nákladů, aby kompenzovaly ztráty z poklesu tržeb. Rostoucí trend zaznamenáváme stále také v technologických oblastech a fintechu. U těchto oborů očekáváme růst i v horizontu dalších měsíců.

Advokátem už jste více než dvacet let. Jak byste popsal proměnu české byznysové elity za dvě poslední desetiletí?

Po divokých 90. letech se naučili čeští podnikatelé rozvíjet svůj byznys ve vyspělém tržním prostředí, a to nejenom v Česku a na Slovensku, ale stále úspěšnější jsou také ve světě. Zároveň nastává čas, kdy se generace porevolučních podnikatelů, kteří pro roce 1989 vybudovali úspěšné firmy, dostává na vrchol produktivního věku a velmi akutně řeší, komu je předat. Mimořádně inspirativní je pro mě zároveň i spolupráce s novou generací – mladou komunitou podnikatelů a startupistů. Jsme s nimi při naší práci v intenzivním kontaktu. Je to generace, která už běžně studovala a pracovala v zahraničí. Vyrostli z nich špičkoví odborníci s inovativními nápady, kteří mají světové úspěchy. V některých oborech, zejména v IT, jsou české anebo i slovenské firmy skutečně na špičce a některé udávají i trendy ve světě.

V byznysu se stále častěji prosazují i úspěšné ženy, vnímáte tento trend i vy jako právní a daňoví poradci?

V zahraničí už se o přesunu bohatství do rukou žen mluví dlouho. Je to téma pro elitní poradenské společnosti a finanční instituce, které ženám přizpůsobují na míru své služby, produkty i marketingové aktivity. Naše kancelář dlouhodobě tyto zahraniční trendy sleduje, vyhodnocuje jejich dopady a řadu z nich implementuje v lokálním prostředí. Rozhodli jsme se proto zpracovat tento významný fenomén pro Česko a Slovensko. Očekáváme totiž, že i u nás v následujících letech dojde k přesunu nezanedbatelné části bohatství do rukou žen. Vypracovali jsme na to unikátní studii, která otevírá diskusi, co budou tyto změny znamenat nejen pro oblast poradenských služeb, ale i pro celou společnost.

Proč je důležité se zaměřit na téma žen a přechodu bohatství do jejich rukou?

Ženy stále častěji podnikají, budují úspěšné firmy, prosazují se v čele firem, vzdělávají se. Díky tomu navyšují hodnotu svého majetku, navíc řada z nich také majetek dědí po manželích nebo rodičích či získává na základě jiných rodinných události, například při rozvodu. V rámci naší studie jsme na základě detailní analýzy majetkových a rodinných poměrů nejbohatších Čechů a Slováků a největších rodinných firem zjišťovali, jak by vypadal tzv. náhlý přechod majetku z generace na generaci podle zákona. Ačkoli jde o čísla vypovídající jen o konkrétních omezených skupinách, náš model potvrdil, že by v krajním případě až 70 procent majetku mohlo přejít v další generaci do rukou žen. Je proto zcela jistě nutné uvažovat o ženách jako o potenciálních vlastnících nezanedbatelné části bohatství. A to i proto, že mají ve srovnání s muži specifické potřeby.

Jaké jsou rozdíly v tom, jak k majetku přistupují muži a jak ženy?

Podle zahraničních studií i našich zkušeností ženy neinklinují k rizikovým investicím a upřednostňují spíše konzervativnější ochranu kapitálu. Investují dlouhodobě a v souladu se svými cíli a názory. Zohledňují například ve svých investicích environmentální nebo sociální aspekty a podporují také další ženy. Mužům naopak nevadí u investic riskovat a mají tendenci klást větší důraz na čistou efektivitu. Rozhodují o investicích na základě výkonnosti.

V jakých oblastech radíte nejčastěji movitým klientkám?

Pro mnoho žen už teď je nebo v blízké budoucnosti bude velkou výzvou to, jak s vlastním majetkem nakládat, spravovat jej a rozhodovat o něm. Zabýváme se jejich specifickými potřebami, ať už jde o podnikatelky, manažerky nebo dědičky v další generaci podnikatelských rodin. Kontinuálně se zvyšuje poptávka po profesionálním zastupování v ženami řízeném podnikání. Přesun bohatství směrem k ženám vnímáme jako součást širšího a v západním světě známému fenoménu transferu majetku od budovatelů ke správcům.

Co přesně přesun majetku od budovatelů ke správcům obnáší?

Zatímco dosud podnikatelé budovali velmi úspěšné firmy a v souvislosti s jejich růstem enormně navyšovali své bohatství, jejich následovníci, z nichž v mnoha případech to budou právě ženy, se budou snažit majetek udržet a dál ho úspěšně spravovat tak, aby jeho výnosy dlouhodobě zajistily rozšiřující se rodiny. To zřejmě nepovede k tak silnému růstu firem jako v ranných dobách jeho budování, neboť cílem spíše bude udržet hodnotu majetku, jeho výnos, zajistit jeho konzervativní růst a udržet vydobyté pozice. Efektivní správa nabytého privátního majetku se tak bude více sbližovat s trendem správy rodinných firem prostřednictvím family office soustav spravovaných profesionálním managementem. Klíčovou kontrolní roli bude mít samozřejmě dál rodina.


Jaroslav Havel

Řídící partner advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS. Věnuje se komplexnímu poradenství v oblasti rozvoje a strategického řízení velkých rodinných a jiných nejvýznamnějších českých a slovenských soukromě vlastněných firem, zejména plánování následnictví a správě a ochraně majetku a investic. V těchto oblastech dlouhodobě sleduje světové trendy a implementuje je na český a slovenský trh profesionálních služeb. V roce 2008 v rámci kanceláře založil na česko-slovenském trhu první specializovaný tým zaměřený na služby pro privátní klienty, který dnes čítá 35 právníků a daňových poradců a je největší v regionu střední Evropy.

HAVEL & PARTNERS odstartovala rozsáhlý projekt NextŽeny zaměřený na téma transferu majetku do rukou žen. Advokátní kancelář zveřejnila studii, jež shrnuje socioekonomické, demografické i legislativní faktory a okolnosti, které přispívají v českém a slovenském prostředí k navyšování bohatství, které drží a spravují ženy. Podle analýzy rodinných a majetkových poměrů skupiny nejbohatších Čechů a Slováků a vlastníků největších rodinných firem v Česku i na Slovensku by mohlo v následujících letech přejít při dědictví od 48 % až do 70 % jejich majetku do vlastnictví žen.  

Ženy ovládají třetinu světového bohatství a hodnotu svého majetku v posledních letech navyšují významně rychleji než dříve. Tento trend se stále výrazněji projevuje globálně, v českém ani slovenském prostředí se jím ale dosud komplexněji nezabývala žádná studie či analýza. „Rozhodli jsme se proto zpracovat tento fenomén pro Českou republiku a Slovensko. Cílem projektu je přinést otázku ženského vlastnictví a nástupnictví na poradenský trh, iniciovat diskusi u laické i odborné veřejnosti a v dalších fázích projektu následně odpovědět na řadu souvisejících otázek,“ říká k projektu řídící partner kanceláře Jaroslav Havel.

Jde o první studii, která zpracovává téma v kontextu zdejšího trhu a nabízí komplexnější pohled na v zahraničí viditelný trend přesunu bohatství do rukou žen podpořený řadou rešerší, statistik a analýz dat ze zahraničních i místních zdrojů, jenž zohledňuje historické reálie, místní specifika, sociální i ekonomické podmínky či českou a slovenskou legislativu.

HAVEL & PARTNERS představila ve studii, ve spolupráci s výzkumnou agenturou SC&C, ucelený souhrn socioekonomických a demografických vlivů a podmínek, které v České republice k tomuto trendu přispívají. Jsou to zejména:

Podle analýzy NextŽeny se dá v následujících letech očekávat, že ženy budou stále úspěšnější a budou díky tomu navyšovat své bohatství.

Součástí studie je rovněž analýza dopadu transferu majetku mezi generacemi, protože právě v těchto situacích dochází k zásadnímu přeskupení vlastnictví majetku. Zda bude v českém i slovenském prostředí v případě změn vlastnictví děděním téma přesunu majetku do rukou žen v následujících letech relevantní, ověřuje ve studii model dědictví dle zákona u skupiny vlastníků největších rodinných firem a nejbohatších Čechů a Slováků.

Tým kanceláře specializovaný na služby privátním klientům připravil detailní analýzu jejich majetkových a rodinných poměrů a následně namodeloval, jak by vypadal tzv. náhlý přechod majetku z generace na generaci v případě aplikace zákonných pravidel. Nyní nominálně vlastní většinu majetku muži, model transferu majetku v rámci dědictví nicméně ukázal, že v budoucnu by mohlo dojít u zkoumaných cílových skupin k přesunu od 48 % až po 70 % bohatství do rukou žen.

Ačkoli jde o čísla vypovídající jen o konkrétních omezených skupinách a zohledňují pouze přesun majetku dle zákona, výsledky naznačují, že je nutné o ženách uvažovat jako o případných nástupnících současných vlastníků.

„V zahraničí dlouhodobě sledovaný trend přesunu majetku do rukou žen se dle naší analýzy začíná projevovat i v českém a slovenském prostředí a v nadcházejících letech očekáváme jeho pokračování. Pro řadu žen se aktuálně stává nebo v blízké budoucnosti bude velkým tématem či výzvou správa i efektivní využívání vlastního majetku. Už nyní proto vnímáme otázku ženského vlastnictví a nástupnictví pro budoucí roky jako zásadní,“ naznačuje partner kanceláře HAVEL & PARTNERS David Neveselý, který vede specializovaný tým pro služby privátním klientům.

Zahraniční studie přitom upozorňují, že ženy a muži přistupují k financím a správě majetku odlišně. Ženy neinklinují k rizikovým investicím a upřednostňují spíše konzervativnější ochranu kapitálu, spravují tak svá aktiva prostřednictvím pasivních investičních strategií. Investují dlouhodobě a v souladu se svými cíli a názory. Ve svých investicích zohledňují například environmentální, sociální a správní aspekty. V České republice ani na Slovensku se ovšem specifickému přístupu žen a mužů k vlastnictví a správě majetku dosud komplexněji nevěnoval žádný průzkum.

„Pokud chceme být úspěšní jako poradci a poskytovat služby, které komplexně pokryjí požadavky klientů i klientek v byznysových i privátních otázkách, je třeba pochopit a zmapovat jejich specifické potřeby. Na úvodní studii NextŽeny proto v roce 2023 navážeme průzkumem v České republice i na Slovensku, který se zaměří na tendence a rozhodovací procesy žen a mužů přímo související se správou jejich majetku. Do průzkumu zapojíme rovněž další významné partnery, díky kterým bude mít průzkum přesah i do dalších relevantních oblastí,“ doplňuje Veronika Dvořáková, partnerka a marketingová ředitelka z HAVEL & PARTNERS.

Specialisté z kanceláře HAVEL & PARTNERS pod vedením partnera Františka Korbela, counsela Jana Fikara a advokáta Tomáše Kalenského zastupovali Hlavní město Praha při úspěšném vyjednávání první smlouvy o spolupráci v souladu s pražskou Metodikou spoluúčasti investorů. Na základě té developeři přispívají na rozvoj území, ve kterém je realizovaný jejich developerský projekt.

Zastupitelstvo hlavního města Prahy schválilo na svém červnovém zasedání první dojednanou smlouvu o spolupráci dle pražské kontribuční metodiky, díky které společnost PASSERINVEST GROUP investuje do území v blízkosti stanice metra Roztyly téměř 184 milionů korun. Developer přispěje na rozvoj území částkou bezmála 46 milionů korun a v hodnotě dalších 138 milionů korun postaví v téže lokalitě dopravní přivaděč, rozsáhlý park, několik prvků modro-zelené infrastruktury a část cyklostezky.

„Naše Metodika spoluúčasti investorů, na které jsme pracovali více než dva roky společně s HAVEL & PARTNERS a Frank Bold, už má konkrétní výsledky. Oceňuji práci celého magistrátního týmu a kolegů z právních týmů, kterým se povedlo připravit první smlouvu s investorem. Dohodnutá participace developerů na rozvoji Prahy je velkým posunem vpřed v oblasti územního rozvoje a financování výstavby tolik potřebných základních a mateřských škol, parků a další nezbytné veřejné infrastruktury,“ uvedl Petr Hlaváček, 1. náměstek primátora pro rozvoj hl. m. Prahy.

„Věřím, že se nám podařilo přenést naše zkušenosti z přípravy pražské kontribuční metodiky také do úspěšného vyjednání smlouvy s developerem. Vážíme si toho, že jsme se mohli podílet na takovémto projektu, který přinese hlavnímu městu a příslušné městské části především tříhektarový park, cyklostezku, množství modro-zelené infrastruktury, ale i několik desítek milionů korun,“ doplnil František Korbel, partner HAVEL & PARTNERS.

Pro HAVEL & PARTNERS jde o další úspěšně uzavřenou smlouvu v oblasti územního plánování. Specialisté z týmu pro veřejný sektor dlouhodobě spolupracují s municipalitami na rozvoji měst a obcí prostřednictvím participace investorů. Společně s dalšími aktivitami, jako je například příprava nového stavebního zákona, také usilují o zlepšení aktuální situace v oblasti stavebnictví a územního plánování.

BUĎTE STÁLE V OBRAZE

Odebírat
Vyplňte svůj e-mail a my Vám budeme zasílat pravidelné informace ze světa práva a podnikání.

Kontaktujte nás

KONTAKT PRO MÉDIA:
Copyright © 2025 HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář
cross