Autoři: František Neuwirth, Michal Blahovec, Denisa Fuchsová
Přinášíme Vám přehledné komentované schéma regulace zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro, které reflektuje změny legislativního rámce ve světle evropských nařízení (EU) 2017/745 o zdravotnických prostředcích a (EU) 2017/746 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro. Pokud jde o Českou republiku, lze předpokládat, že do budoucna dozná schéma určitých změn – česká vláda totiž aktuálně projednává společný zákon pro obecné zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, který má na vnitrostátní úrovni nahradit aktuálně platnou a účinnou právní úpravu, jež je rozdvojená ve dvou zákonech (zákon č. 268/2014 Sb. a zákon č. 89/2021 Sb.).
Odborný tým advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS zajišťoval pro Ministerstvo obrany České republiky dlouhodobé právní poradenství při přípravě a vyjednávání mezivládní smlouvy na nákup izraelského systému protivzdušné obrany SPYDER od státní společnosti Rafael Advanced Defense Systems Ltd. pro Armádu České republiky za 13,7 miliardy Kč (včetně DPH), jakož i smlouvy na servis tohoto systému za cenu do 6,2 miliardy Kč během 20 let od jeho dodání v roce 2026. Česká republika uzavřela s izraelskou stranou obě smlouvy dne 5. 10. 2021.
Komplexní právní poradenství Ministerstvu obrany České republiky poskytoval partner Petr Kadlec, counsel Martin Ráž a advokát Ivo Heger, za podpory counsela Ondreje Čurilly a advokátky Petry Kašpárkové v oblasti veřejných zakázek a counsela Josefa Žaloudka a daňové poradkyně Kristýny Šlehoferové v oblasti daňové.
SPYDER je izraelský systém protivzdušné obrany krátkého dosahu (SHORAD – Short Range Air Defence), který je určený k detekci, identifikaci a eliminaci vzdušných cílů. Zajišťuje tak mj. ochranu městských aglomerací, jaderných elektráren, průmyslových center, letišť a dalších důležitých objektů před hrozbou vzdušného napadení. SPYDER je ověřen v bojových podmínkách a pro stát Izrael se jedná o první úspěšnou dodávku takto sofistikovaného obranného systému do členského státu NATO.
Dodávky čtyř baterií SPYDER budou probíhat postupně do roku 2026. Nový systém nahradí ve výzbroji Armády České republiky zastaralé raketové komplety KUB sovětské výroby ze 70. let 20. století. Zakázka je velkou příležitostí i pro český obranný průmysl, zejména společnost RETIA a státní podnik Vojenský technický ústav.
Autoři: David Krch, Martina Sumerauerová, Alice Zemánková
Mnohé již bylo napsáno v souvislostí s novelizací daňového řádu od 1.1.2021, zejména změna ve způsobu zahájení daňové kontroly formou doručení Oznámení o zahájení daňové kontroly do datové schránky. Zahájení daňové kontroly je však až několikátým krokem v řadě, který správce daně obvykle činí v souvislosti s výkonem tzv. vyhledávací činnosti. Jelikož vyhledávací činnost obvykle probíhá bez součinnosti daňového subjektu, mnohdy se až nahlédnutím do spisu při návštěvě na finančním úřadu poplatník dozví, co vše správce daně zajímalo a rozhodl se blíže prošetřit.
Pokud správce daně dospěje k názoru, že pro správné stanovení daňové povinnosti potřebuje získat více informací, může přistoupit k provedení místního šetření. Místní šetření by však nemělo sloužit ke komplexnímu zjišťování či prověřování daňových subjektů, toho lze dosáhnout jen institutem daňové kontroly. V době „covidové“ jsme se zamýšleli nad pravomocí správce daně i v souvislosti s masivním rozšířením práce zaměstnanců z domova, uzavřením provozoven drobných živnostníků, on-line výukou dětí a přesunem těžiště pracovního života do domácností velké části české populace.
Pravidla pro provádění místního šetření stanovuje daňový řád. Málokdo však ví, že je možné se setkat se situací, kdy správce daně neohlášeně zaklepe na dveře u zaměstnance/podnikatele doma. A protože „kdo je připraven, není překvapen“, je vhodné v této souvislosti poučit své zaměstnance, případně nastavit interní procesy (směrnice) tak, aby byla společnost o takové skutečnosti neprodleně informována a zaměstnanec podával pouze informace nezbytně nutné a týkající se ohledávané věci.
S jakými požadavky a také oprávněními správce daně se můžete setkat během místního šetření?
Požadavky správce daně nad zákonný rámec místního šetření
A jak na takové požadavky správce daně vhodně reagovat? Oprávnění správce daně nejsou bezbřehá. Můžeme se tedy setkat s požadavky vznesenými nad zákonný rámec místního šetření. Jedním z nich může být provádění výslechu přítomného zaměstnance formou nevhodně kladených otázek, namísto podávání vysvětlení k ohledávané věci/skutečnosti.
Je také potřeba, aby zaměstnanci byli vhodně poučeni a požadovali od správce daně ověření jeho úřední totožnosti (služební průkaz), požadovali účast zodpovědné osoby nadřízeného (např. interně určené osoby s hlubší znalostí problematiky daňové kontroly), ale i kopii protokolu z místního šetření či požádali správce daně o umožnění nahrávání průběhu probíhajícího šetření.
Jak zaměstnanci, tak i podnikatelé využívající své obydlí pro výkon podnikatelské činnosti by si měli být vědomi svých základních práv i povinností v souvislosti s komunikací se správcem daně při místním šetření. S vhodným nastavením procesů v této oblasti Vám však rádi pomůžeme a poskytneme detailní informace.
Autoři: Robert Nešpůrek, Vojtěch Bartoš, Jaroslav Šuchman
Před koncem roku uplyne lhůta pro přijetí českého zákona o whistleblowingu – s největší pravděpodobností marně. I přesto by se však stát, kraje, obce a jim podřízené organizace i firmy měly připravit na uplatňování pravidel evropské směrnice o whistleblowingu hned po 17. prosinci 2021.
Směrnice o ochraně oznamovatelů porušení práva EU, která je všeobecně známá jako směrnice o whistleblowingu, vstoupila v platnost na podzim 2019. Jako každá směrnice zavazuje členské státy EU k tomu, aby podnikly na národní úrovni takové kroky, které zajistí uvedení příslušných pravidel společně dojednaných členskými státy v život.
Tuto svou povinnost jsou státy povinny vždy splnit do určitého data. V případě směrnice o whistleblowingu je tímto datem 17. prosinec 2021. Již nyní je evidentní, že Česká republika svou povinnost včas nesplní a český zákon k uvedenému datu nebude schválen. Porušení této povinnosti bude mít pro veřejné subjekty v České republice jeden velmi konkrétní důsledek, který by již dnes měli vzít v potaz zejména vedoucí zaměstnanci státních, krajských a obecních organizací, stejně jako manažeři firem, za kterými stojí stát, kraje nebo obce.
Po marném uplynutí lhůty pro přijetí národní legislativy se totiž jednotlivec může vůči státu přímo dovolat aplikace konkrétních pravidel obsažených ve směrnici, a to jako by se jednalo o běžný český právní předpis.
V případě směrnice o whistleblowingu se tak budou moci oznamující osoby (zaměstnanci, pracovníci, dodavatele a další) domáhat některých svých práv stanovených přímo směrnicí. Zaměstnavatelé budou přitom povinni plnit korespondující povinnosti, které ze směrnice vyplývají.
Mezi tyto povinnosti může patřit především povinnost ochrany oznamující osoby, zákaz přijímání odvetných opatření, zavedení interních kanálů pro oznamování nebo třeba povinnost poskytovat informace o přijímání oznámení. Jedná se přitom o klíčová práva a povinnosti plynoucí ze směrnice, která jsou kostrou celého mechanismu ochrany oznamovatelů a jádrem příslušné právní úpravy.
Pro běžnou praxi je klíčové, že pojem „stát“, tedy ten, vůči komu je možno se směrnice přímo dovolat, je třeba chápat široce. Nejde přitom o žádné nové nebo ad hoc umělé natahování pojmu, ale o dlouholetou, zavedenou a na právní úrovni všeobecně akceptovanou rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské unie, která nenabízí příliš prostoru k pochybnostem.
Soudní dvůr pod pojmem stát rozumí jakoukoliv organizaci nebo těleso, které podléhá pravomoci nebo kontrole státu nebo má zvláštní pravomoci nad rámec běžných soukromoprávních pravidel.
Tato definice tak zahrnuje nejen samotné státní instituce jako ministerstva, nezávislé úřady, státní fondy a další organizace zřízené typicky zákonem nebo na základě zákona, ale také orgány místní samosprávy a jimi zřizované organizace. Nad to kontrole státu podléhají, a pod pojem „stát“ tak bezpochyby spadají, také státní, resp. veřejné podniky a firmy, které jsou státem nebo místními samosprávami vlastněny, jak vyplývá z rozhodnutí Soudního dvora EU.
Osoby zodpovědné za chod těchto orgánů, institucí a firem by si tak měly být vědomy toho, že oznamující osoby se vůči nim budou moci dovolat ochrany plynoucí přímo ze směrnice o whistleblowingu již po 17. prosinci 2021, a to bez ohledu na to, zda prováděcí český zákon do té doby bude přijat či nikoliv. Oznamující osoby se nicméně budou moci dovolat pouze ustanovení směrnice samotné, a nikoliv širšího pojetí ochrany jdoucího nad rámec směrnice, jak je obsaženo v současném návrhu českého zákona.
Bezprostředním důsledkem tohoto selhání českého zákonodárce tak bude zejména fakt, že oznamující osoby se budou moci dožadovat zejména interních mechanismů pro podání oznámení, oznamujícím osobám bude muset být poskytnuta ochrana v případě učiněného oznámení a v případě, že bude vůči oznamující osobě např. učiněno odvetné opatření, bude tato moci uplatnit nárok na náhradu újmy. To vše bez toho, aby český právní řád stanovil přesnější pravidla, jak mají státní instituce uvedené zajistit. Ustanovení směrnice se v těchto ohledech totiž jeví jako poměrně jasná a podrobná.
Pokud potřebujete poradit při zřizování interního mechanismu pro podávání oznámení, neváhejte kontaktovat naše odborníky. Umíme přinést komplexní řešení od jednoduchého, do značné míry standardizovaného, pro malou firmu, až po na míru vytvořené pro skupinu podniků či veřejnoprávní subjekt.
Největší česko-slovenská advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS interně povýšila Petra Dohnala na pozici partnera. Petr jako odborník na mezinárodní transakce a distressové projekty působí ve specializovaných týmech kanceláře pro oblast fúzí a akvizic (M&A), private equity / venture kapitál či v poradenské skupině pro insolvence a restrukturalizace podniků.
„Petr Dohnal velmi rychle prokázal své odborné i manažerské kvality, proto se po 13 měsících od nástupu do kanceláře stává partnerem. Zaměří se na vybudování a řízení robustního a stabilního mezioborového právního M&A týmu se specializací na distressová aktiva, který by klientům umožnil v maximální míře využít potenciální příležitosti v tržní postcovidové situaci,“ říká řídící partner kanceláře Jaroslav Havel.
Petr Dohnal se aktivně zapojuje do významných transakcí napříč jednotlivými právními i průmyslovými obory a specializuje se na problematické projekty. Působí také v týmu pro financování, restrukturalizace a insolvence, který klientům nabízí komplexní služby s cílem vytvořit pro ně v postcovidové době obchodně a rizikově nejefektivnější řešení jejich situace, a to včetně jeho následné realizace.
Petr Dohnal nastoupil do HAVEL & PARTNERS loni na podzim jako významná posila s dlouholetou praxí v oblasti fúzí a akvizic, restrukturalizací a insolvencí. Před příchodem do kanceláře pracoval na různých právních pozicích v investiční skupině PPF, kde se účastnil řady projektů a transakcí jak na straně prodávajících, tak na straně kupujících, zejména v oblasti private equity, strojírenství, dopravy, stavebnictví, IP rights, cenných papírů či telekomunikací a informačních technologií.
Nástupem tří nových seniorních advokátek posílily poradenské skupiny HAVEL & PARTNERS hned ve třech oborech práva a podnikání. Do týmu specializovaného na rodinné a pracovní právo nastoupila senior advokátka Veronika Bočanová. V rámci odborného týmu pro oblast obchodního práva se zapojila senior advokátka Irena Munzarová. A tým HAVEL & PARTNERS pro oblast veřejného sektoru doplnila senior advokátka Dana Prudíková.
Veronika Bočanová je odbornicí na oblast rodinného a pracovního práva. V první oblasti nabízí komplexní právní služby v souvislosti s manželstvím a rodičovstvím, mimo jiné nastavení podmínek péče o děti, řešení problematiky vyživovací povinnosti, manželského majetkového práva, správy majetku nezletilých dětí nebo právní zastoupení v opatrovnických řízeních či rozvodech. V oblasti pracovního práva má zkušenosti s přípravou pracovněprávní dokumentace, nastavováním obsahu pracovněprávních vztahů a řešením sporů z nich vyplývajících, a to jak z pohledu zaměstnavatele, tak i zaměstnance. V obou zmiňovaných oblastech má dlouholetou praxi z významných českých advokátních kanceláří a je také členkou odborných spolků Czech Employment Lawyers Association (CzELA) a Unie rodinných advokátů.
Irena Munzarová se specializuje na právo obchodních korporací, všechny druhy přeměn obchodních společností, a to vnitrostátních i přeshraničních. Ve velké míře se ale také věnuje akvizicím a prodeji společností a nemovitostnímu právu. Před příchodem do naší advokátní kanceláře zastupovala po dobu několika let významného rezidenčního developera ve všech uvedených oblastech práva a působila ve významné nadnárodní advokátní kanceláři v korporátně-transakčním týmu.
Dana Prudíková se zaměřuje na oblast veřejného práva, legislativy, školství, sportu a správního práva. Dříve působila mimo jiné také jako ředitelka legislativního odboru na ministerstvu spravedlnosti či jako náměstkyně pro legislativu a mezinárodní vztahy na ministerstvu školství. Zkušenosti s legislativní činností načerpala také v legislativním odboru Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Je členkou pracovní komise pro soukromé právo Legislativní rady vlády.
Od začátku roku do týmu největší česko-slovenské advokátní kanceláře nastoupily celkově čtyři desítky právníků, HAVEL & PARTNERS tak posiluje personální kapacitu napříč všemi klíčovými obory práva, ve kterých má významný podíl na trhu tak, aby maximálně pokryla vysoké nároky a očekávání ze strany klientů.
Zdroj: iLuxus.cz
Rozvod je sám o sobě emocionálně náročným zážitkem, natož když dojde na majetkové vypořádání. Senior advokátka a odbornice na rodinné právo Veronika Bočanová z advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS navíc upozorňuje, že v praxi často naráží na omyly a mýty týkající se společného jmění manželů, které mohou majetkové vypořádání a zvládnutí celé rozvodové situace značně znesnadnit.
SJM neboli společné jmění manželů vzniká automaticky ze zákona, a to v okamžiku, kdy snoubenci uzavřou manželství. Od té chvíle je až na určité výjimky vše, co manželům náleží a má majetkovou hodnotu, součástí společného jmění. Přesto je však majetek často tou poslední věcí, kterou se snoubenci chtějí zabývat. Rozvod však může mnohé manžele za pár let postavit na bitevní pole a majetkové otázky jsou najednou dominantní.
„Mohou pak při rozvodu narazit na to, že si pod pojmem společné jmění manželů představují něco jiného a před sebou mají vleklý drahý spor, na jehož konci je výrazně tenčí množina majetku, kterou by si mezi sebe měli rozdělit,“ upozorňuje právnička Veronika Bočanová.
V praxi tak naráží například na to, že manžel či manželka s menšími příjmy požadují polovinu majetku, aniž by věděli, co přesně to znamená. Manžel či manželka s vyššími příjmy zase nemusejí být ani trochu připraveni dělit se o to, co tvrdou prací vydělali.
Když vydělávám víc peněz, mám nárok na větší podíl při vypořádání
„Podíly manželů na SJM jsou zásadně stejné. Každé pravidlo je samozřejmě potvrzeno minimálně jednou výjimkou, ale větší výplata to (ve většině případů) nebude.“
Nemovitost zapsaná na mé jméno v katastru nemovitostí je moje
„Fakt, že jméno druhého manžela uvedeno není, neznamená, že nemovitost ve skutečnosti není v SJM.“
Co je jen mé, je mé se vším všudy
„To, že měl jeden z manželů nějaký majetek před manželstvím, neznamená, že to, co z něj v manželství získá (zisk), bude také jen jeho.“
Věc, na kterou si půjčím já sám, je jen moje
„Že si bez souhlasu druhého manžela vezmete sám úvěr, neznamená automaticky, že věc, kterou si za to pořídíte, zůstane také jen vaše.“
To, co vydělám, mohu bez dalšího použít na svůj výlučný majetek
„Pokud v průběhu manželství investujete část příjmů např. do opravy zděděné chalupy, můžete se při vypořádání připravit na požadavek druhého manžela na vrácení těchto peněz do SJM.“
Veronika Bočanová proto radí přistupovat k SJM pragmaticky: „Základem eliminace budoucích sporů o majetek je v první řadě informovanost. Doporučuji tedy společně si zjistit, co to vlastně SJM je a jaká jsou pravidla jeho fungování. Dalším krokem pak může být společná dohoda o jasném a spravedlivém nastavení majetkových pravidel mezi manželi. Manželství je vlastně smlouva svého druhu. Není tedy žádný důvod, proč si dohodou mezi sebou neupravit také majetková pravidla, a to jak před manželstvím, tak i v jeho průběhu.“
Variant je podle ní nepřeberné množství. Dohody nemusí přitom myslet jen na potenciální rozvod, ale také na ochranu rodinného majetku před případnými věřiteli, event. na spravedlivé nastavení majetkových výhod pro společné děti
V roce 2001 se narodila nejen HAVEL & PARTNERS, ale také malá Terezka. Z té za dvacet let vyrostla mladá žena – studentka práv. A možná proto, že nejen úspěch ale i dvacítky spojují, stala se Tereza Bastlová pochůzkářkou v naší kanceláři. Tato pozice je podle jejích slov ideální start, aby se jako studentka zorientovala v oboru, nabrala zkušenosti, zjistila, jak funguje velká advokacie, a měla tak možnost se v kariéře posouvat dál.
Když se Tereza rozmýšlela, kam dál po maturitě, práva pro ni byla jasnou volbou. V covidovém lockdownu na jaře 2020 se jí i přes zavřené školy podařilo úspěšně odmaturovat a zvládla i náročné přijímačky na vysněnou školu – Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V průběhu prvního ročníku se pak začala poohlížet po brigádě v oboru.
Kamarád jí popisoval práci v HAVEL & PARTNERS. „Říkal, že je to v kanceláři moc fajn a že se náhodou uvolnilo místo v týmu pochůzkářů. Poslala jsem hned svoje CV, prošla pohovorem a letos v dubnu jsem nastoupila,“ popisuje svou cestu do HAVEL & PARTNERS Tereza.
V týmu pražských pochůzkářů je jich 15. „Máme za úkol doručovat různé dokumenty do jiných advokátních kanceláří, úřadům či k soudům a podobně,“ vysvětluje Tereza, kterou ale po nástupu trošku zaskočila velikost a rozlehlost kanceláře. „První dny byly katastrofa, pořád jsem se ztrácela, i když jsem měla k dispozici plánek kanceláře. Ale během dvou, tří týdnů už jsem pak měla vše v malíčku,“ prozrazuje Tereza.
Jako studentka práv chce u nás získat především zkušenosti a mít pak možnost posunout se v rámci kanceláře kariérně dál. Na práci pochůzkářky si pochvaluje, že je to ideální příležitost pochopit, jak fungují soudy, některé úřady či jak vypadá práce ve velké advokacii. A příjemný benefit je podle ní i to, že celý den nesedí. Práce pochůzkáře, to jsou totiž tisíce kroků denně. „Už jsem měla za den nachozených i 18 kilometrů. Záleží především na množství pochůzek a také na tom, zda je výhodnější jít pěšky nebo MHD,“ říká.
A jaký je dojem Terezy po pár měsících v kanceláři? „I když je HAVEL & PARTNERS velkou advokátní kanceláří, všichni spolu dokážou velmi dobře a přátelsky komunikovat a spolupracovat. Každý má na starosti nějakou část práce a dělá to, co umí nejlépe. Dohromady si všichni pomáhají a i v tom podle mě spočívá úspěch firmy,“ uzavírá Tereza.
Zdroj: Top Class (září 2021)
Z malé advokátní kanceláře se dokázala HAVEL & PARTNERS vypracovat na světově uznávanou středoevropskou firmu nové generace s unikátní pozicí na česko-slovenském trhu. Dnes jde o největší nezávislou právnickou kancelář, která svým klientům v rámci práva a klíčových podnikatelských odvětví nabízí nejkomplexnější domácí i zahraniční poradenství.
PŘÍBĚH ÚSPĚCHU TÉTO PRÁVNÍ KANCELÁŘE se píše už 20 let. Začátky byly přitom docela náročné a kromě úzkého týmu pěti právníků, kteří stáli u zrodu nezávislé kanceláře tehdy nazvané Havel & Holásek, jen málokdo věřil, že mohou uspět.
V roce 2001 začínali v malé místnosti, kde sedm dní v týdnu pracovali kolem jednoho stolu obklopení krabicemi od počítačů a hromadami spisů. „Řada kolegů nechápala, proč jsme opustili dobrá místa u prestižní firmy. Někteří z našich tehdejších nadřízených nám dokonce předpovídali, že jsme se tímhle krokem odsoudili k tomu, že budeme celý život jen zakládat eseróčka,“ vzpomíná zakladatel a řídící partner právní kanceláře Jaroslav Havel. O to větší ale byla touha těchto mladých právníků uspět a uskutečnit svoji vizi, kterou inspirovaly nejúspěšnější londýnské a americké právní firmy s komplexními službami a profesionálním managementem.
Do půl roku od vzniku firmy se kancelář rozrostla na tým 15 právníků s podobnými zkušenostmi a vizí, který dokázal pokrýt většinu potřeb klientů. V počátcích spolupracovala kancelář se společností Deloitte, dařilo se jí rychle proniknout na zahraniční trhy a získat nové klienty. V roce 2005 se ale vydala vlastním směrem bez strategického partnera.
V té době poháněla ekonomický růst celosvětová vlna fúzí a akvizic, kterou díky svým zkušenostem dokázala firma využít ke zdvojnásobení zisku i tržeb a do dvou let se stala top českou kanceláří v počtu realizovaných M&A transakcí. Poradenství v tomto oboru je pak dodnes vlajkovou lodí HAVEL & PARTNERS, jež v současnosti dosahuje obratu přes miliardu korun a stará se o 2 500 klientů.
Za dobu své existence ale firma prošla také obdobími, které obchodu právě nepřály. A prošla jimi více než úspěšně hlavně díky odvaze riskovat. Například když v letech 2008 a 2009 přišla ekonomická krize a trh se v důsledku recese výrazně zpomalil. O úspěchu tehdy rozhodovala schopnost přizpůsobit se náhlým změnám.
Na rozdíl od konkurence, která začala šetřit a propouštět, tak HAVEL & PARTNERS zvolili úplně jinou strategii. Investovali do dalšího rozvoje a změnili portfolio služeb tak, aby odpovídalo aktuálním potřebám klientů a trhu. Do týmu dokonce přijali i nové špičkové právníky. Tato strategie se ukázala jako správný krok vpřed. „Od velkých mezinárodních firem tehdy odcházela řada prestižních klientů, což byla obrovská příležitost, kterou se nám podařilo využít. Tím jsme získali rozhodující náskok před konkurencí,“ vzpomíná další ze zakladatelů Robert Nešpůrek.
Schopnost rychle reagovat na měnící se podmínky se ukázala jako klíčová i v obtížném období světové pandemie. Dalším důležitým faktorem byla komplexnost poskytovaných služeb. Díky poradenství nejen ve všech právních a podnikatelských oborech, ale také v oblasti daní byla právní kancelář v době krize připravena stát se pro své klienty maximální oporou.
„Řešili jsme každodenně dopady pandemie a souvisejících opatření do života firem i lidí, a to především v oblasti pracovního a smluvního práva, vliv vyšší moci na závazky, možné náhrady či veřejnou podporu. Náš tým specializovaný na oblast nemovitostí se také už od počátku koronavirové krize aktivně zapojuje do řešení negativních důsledků pandemie na právní vztahy k nemovitostem,“ vysvětluje Jaroslav Havel.
V reakci na ekonomické dopady krize pak jeho firma po vzoru špičkových globálních kanceláří propojila zkušený tým z oblasti financování a bankovnictví s týmem specializujícím se na oblast restrukturalizací a insolvencí. Vznikl tak největší odborný tým právníků v této oblasti, který je připraven klientům v obtížné finanční situaci nabídnout nejkomplexnější právní poradenství na česko-slovenském trhu. Loňský rok byl díky připravenosti firmy a jejímu strategickému řízení navzdory krizi ten nejúspěšnější.
Za dvě dekády své existence získala společnost značné mezinárodní renomé, klientům asistovala v téměř 110 zemích po celém světě a až 70 procent jejích případů s sebou přináší nějaký zahraniční aspekt.
Zahraničním klientům poskytuje firma komplexní právní poradenství a související daňové služby v oblasti mezinárodních fúzí a akvizic a také poradenství při vytváření mezinárodních korporátních struktur, včetně specializovaného poradenství v dalších oblastech práva a podnikání.
Za posledních 15 let tak právní kancelář HAVEL & PARTNERS asistovala u více než 750 transakcí v hodnotě přes 750 miliard korun.
Z právního a daňového pohledu provází HAVEL & PARTNERS klienty jejich podnikáním a pomáhá jim s jeho rozvojem. Díky výborné reputaci, špičkovým odborníkům, unikátní síti kontaktů a výjimečné znalosti trhu a souvislostí česko-slovenského právního a obchodního prostředí dokáže klienty dovést k novým příležitostem, byznysu i lidem.
Kancelář také pozorně sleduje nové investiční trendy a inovace v rámci digitalizace a e-commerce, které období pandemie ještě urychlilo. „Vidíme divoký akciový růst, volatilitu cen komodit, blockchain, bitcoin, vznikají specializované fondy na kryptoměny. Díky přebytku kapitálu vzniká mnoho platforem, jak se ke kapitálu dostat, ať už jsou to investiční fondy nebo crowdfundingové platformy. Intenzivně se zajímáme o všechny inovace či nové investiční trendy, protože jako lídr si nemůžeme dovolit zaspat,“ říká k tomu Jaroslav Havel.
HAVEL & PARTNERS proto propojuje právo s financemi, technologiemi a podnikatelským myšlením a hledá pro své klienty nejlepší praktická řešení. Cílí přitom nejen na současné úspěšné a prosperující společnosti a jejich majitele nebo vrcholové manažery, ale i na takzvané budoucí šampiony, tedy rozvíjející se firmy a startupy, které jsou zajímavé svým unikátním produktem či osobností v čele.
JAROSLAV HAVEL
Je advokát a absolvent Právnické fakulty Univerzity Karlovy. V roce 2001 založil se čtyřmi kolegy advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS, která se stala největší nezávislou advokátní kanceláří ve střední Evropě.
Autor: David Krch, Kristýna Šlehoferová
V rámci probíhajícího legislativního procesu by měla v nejbližších dnech vstoupit v účinnost novela zákona o DPH v oblasti e-commerce, která implementuje do české legislativy daňový balíček Rady Evropské unie. Tato novela s sebou nese významné změny v oblasti dovozu, přeshraničních obchodů v rámci Evropské unie a rozšiřuje využití zvláštního režimu jednoho správního místa.
S účinností této novely dojde ke zrušení osvobození od DPH pro dovozy zboží s hodnotou do 22 EUR. K tomu, aby touto změnou nedošlo k výraznému nárůstu administrativní náročnosti, se zároveň zavádí nový zvláštní režim při dovozu zboží nízké hodnoty, kdy za příjemce zboží provádí vyměření DPH např. pošta nebo dopravce.
Dále je možné využít pro vyměření DPH i rozšířený zvláštní režim jednoho správního místa. Tato změna bude mít přímý dopad na dovozy zboží drobné hodnoty zejména z e-shopů v USA a v Číně, které jsou v tuzemsku velmi populární.
Nově dochází ke zrušení limitů pro zasílání zboží v jednotlivých členských státech. Automaticky je za místo plnění při dodání zboží na dálku považován stát příjemce zboží.
Zavádí se ale výjimka od tohoto pravidla, kdy je možné za místo plnění považovat stát poskytovatele. Pro možnost využití této výjimky musí být poskytovatel usazen pouze v jednom členském státě a nesmí překročit v rámci celé Evropské unie roční limit 10 000 EUR z titulu prodeje zboží na dálku a poskytování telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované služby pro konečného zákazníka.
U elektronických platforem, které tzv. usnadňují prodej zboží, se nově aplikuje právní fikce, kdy se za dodavatele zboží konečnému zákazníkovi považuje elektronická platforma. Dochází tedy k rozdělení plnění na dvě:
Přeprava je přiřazena dodání od elektronické platformy konečnému zákazníkovi. Dodání zboží od dodavatele elektronické platformě se tedy považuje za dodání zboží bez přepravy.
Tato pravidla se vztahují pouze na prodej dovezeného zboží na dálku do výše 150 EUR, tj. dodání zboží konečnému zákazníkovi ze země mimo Evropskou unii a dále na prodej zboží na dálku od dodavatele neusazeného v Evropské unii, kdy se zboží v Evropské unii v momentě prodeje již fyzicky nachází.
K další významné změně dochází rozšířením zvláštního režimu jednoho správního místa i na další typy transakcí. Dosud byl režim jednoho správního místa aplikován u dodávek telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytovaných služeb pro konečného zákazníka.
Transakcemi nově zahrnutými do tohoto režimu jsou dovozy zboží nízké hodnoty představující prodej dovezeného zboží na dálku do hodnoty 150 EUR a prodej zboží na dálku. V rámci zjednodušení mohou daný režim aplikovat na tyto transakce i elektronické platformy jednající jako domnělý dodavatel zboží.
Do týmu největší česko-slovenské advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS se zapojili dva zkušení právníci na pozicích counsel. Tým zaměřený na oblast nemovitostí a stavebnictví rozšířil Martin Vlk, který má dlouholetou praxi s nemovitostními transakcemi a navazuje na svoje mezinárodní zkušenosti z oblasti fúzí a akvizic. Do poradenské skupiny specializované na soudní spory a arbitráže nastoupil Ivan Houfek, advokát s více než desetiletou zkušeností s řešením soudních sporů a praxí v oblasti M&A či práva nemovitostí.
„Jako lídr česko-slovenského trhu si uvědomujeme, že nejlepší advokátní kancelář dělají špičkoví profesionálové, neváháme tedy investovat do těch nejlepších lidí na trhu. V posledních měsících se nám podařilo získat výrazné posily na seniorních pozicích a od začátku roku do našeho týmu nastoupily celkově čtyři desítky právníků. Díky navýšení personální kapacity můžeme maximálně pokrýt vysoké nároky a očekávání ze strany klientů. Akvizicemi nových seniorních právniček a právníků posilujeme náš tým napříč všemi klíčovými obory práva, ve kterých máme významný podíl na trhu,“ říká řídící partner Jaroslav Havel.
Martin Vlk se v oblasti nemovitostí zaměřuje na poradenství při prodeji a koupi společností a nemovitostí, vytváření společných podniků a dále na smluvní vztahy související s provozováním, správou a nájmem obchodních center, rezidenčních, kancelářských, průmyslových a logistických celků. Poskytuje také právní služby v oblasti komplexních obchodních smluv a rizikových obchodních transakcí. Před příchodem do HAVEL & PARTNERS spolupracoval s předními mezinárodními právními firmami v Praze, Londýně a Bukurešti nebo působil u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Ivan Houfek se specializuje na řešení sporů, vedení řízení před civilními soudy a v arbitrážím řízení. Má rozsáhlé zkušenosti se složitými soudními řízeními a obchodními spory. Jako právní poradce se podílel na řešení sporů v celkové hodnotě miliard korun. Dále se věnuje smluvnímu právu a s tím souvisejícími spory, právu nemovitostí, fúzím a akvizicím i mediálnímu právu. Před příchodem do naší advokátní kanceláře pracoval téměř šest let v mezinárodní advokátní kanceláři Weil, Gotshal & Manges a později téměř šest let vedl vlastní advokátní kancelář, získal také praxi u odvolacího senátu Městského soudu v Praze.
Autoři: Kateřina Slavíková, Václav Audes, Sabina Skoumalová,
Poslanecká sněmovna schválila 14. září 2021 dlouho očekávanou novelu zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění („Zákon“), a to ve znění vráceném Senátem („Novela“). Nyní čeká na podpis prezidenta republiky. Novela přináší širokou škálu změn a novinek, mezi ně patří například pravidla pro vstup inovativních léků a léků na vzácná onemocnění do systému úhrad, vznik center pro vzácná onemocnění a center duševního zdraví nebo zavedení definice pacientské organizace.
Nejvýraznější změna se dotkne tzv. vysoce inovativních léčivých přípravků („VILP“) a léčivých přípravků pro vzácná onemocnění (v angličtině tzv. orphan drugs). Dostupnost těchto léčivých přípravků je často velmi omezená a jejich vstup do systému je z důvodu jejich specifické povahy velmi komplikovaný.
U VILP, které se zároveň dočkaly aktualizované definice, by měla Novela zefektivnit schvalování úhrad, a tyto léčivé přípravky tak učinit pro pacienty dostupnější.
Novelou se prodlouží doba pro dočasnou úhradu (z původních 2 let s možností prodloužení o další 1 rok na nově stanovené 3 roky s možností prodloužení o další 2 roky). Taktéž se nastaví zákonný mechanismus, který rozléčeným pacientům umožní, aby byli tímto léčivým přípravkem doléčeni na náklady držitele rozhodnutí o registraci (“držitel”), a to do převedení na srovnatelně účinnou a bezpečnou léčbu hrazenou ze zdravotního pojištění.
Senátní pozměňovací návrh toto období omezil na maximálně 24 měsíců. Právo pacientů na doléčení nově vyplývá přímo ze Zákona, a k jeho uplatnění tak není třeba uzavření smlouvy mezi zdravotní pojišťovnou a držitelem.
U léčivých přípravků pro vzácná onemocnění pak Novela zavádí zcela nový systém schvalování jejich úhrad.
Doposud byly tyto léčivé přípravky v praxi ze zdravotního pojištění financovány skrze mimořádnou úhradu podle § 16 Zákona. Nově bude na žádost držitele či zdravotní pojišťovny úhradu schvalovat ve zvláštním řízení Státní ústav pro kontrolu léčiv („SÚKL“).
Účastníky řízení budou též odborné společnosti a pacientské organizace, přičemž tento prvek je v českém úhradovém systému zcela nový. Zákon definuje tzv. měkká kritéria, jejichž optikou by žádost o stanovení úhrady orphan drugs měla být posuzována (patří mezi ně např. celospolečenský význam možnosti ovlivnění onemocnění). Poté, co SÚKL vydá hodnotící zprávu, Ministerstvo zdravotnictví (na jehož půdě je za tímto účelem zřizován nový poradní orgán) vydá závazné stanovisko, kterým bude SÚKL vázán. SÚKL bude zároveň povinen nejpozději do 3 let zahájit řízení, v němž maximální cenu přípravku přehodnotí.
Jak pro VILP, tak pro orphan drugs bude platit, že náklady z prostředků zdravotního pojištění na jejich úhradu nesmí překročit výši uvedenou v analýze dopadu do rozpočtu. Pokud dojde k překročení, bude držitel povinen uhradit částku, která analýzu dopadu do rozpočtu překročila. Právě za tímto účelem uzavře každá zdravotní pojišťovna s držitelem smlouvu obsahující ujednání o způsobu kompenzace nákladů, které by převýšily předpokládaný rozsah úhrady.
Novela naopak díky senátnímu pozměňovacímu návrhu nezprošťuje SÚKL toho, aby při stanovení tzv. referenčního koše vycházel ze zahraničních cen léčivých přípravků, které se na trhu reálně vyskytují, a aby ověřoval jejich faktickou přítomnost na daném trhu. Legislativní návrh chtěl SÚKL této povinnosti výslovně zbavit, a to v reakci na soudní praxi, která SÚKL kritizovala, že bere v potaz cenu léčivého přípravku figurující v dané zahraniční databázi, aniž by zkoumal, zda se přípravek v dané zemi skutečně obchoduje. V reakci na brexit zařazuje Novela mezi země tzv. referenčního koše Německo jako náhradu za vystoupivší Velkou Británii.
V reakci na rostoucí počet hromadně vyráběných léčivých přípravků pro moderní terapii bude po Novele úhrada těchto léčivých přípravků nově stanovena ve standardním správním řízení, tedy již nikoli prostřednictvím opatření obecné povahy.
Novela dále sjednocuje proces rozhodování jednotlivých zdravotních pojišťoven o žádostech o mimořádnou úhradu dle § 16 Zákona a slibuje zrychlení řízení, snížení administrativní zátěže pro zdravotní pojišťovny a zlepšení postavení pojištěnce.
V současné době totiž absentují jasná pravidla pro situace, kdy je poskytnutí zdravotních služeb vázáno na předchozí rozhodnutí revizního lékaře a takových žádostí je přitom ročně podáno velké množství. Tyto žádosti se netýkají pouze nehrazených zdravotních služeb, ale i léčivých přípravků a zdravotnických prostředků. Novela přináší možnost některé zdravotní služby poskytnout i bez předchozího schválení zdravotní pojišťovnou, například jedná-li se o neodkladnou péči.
Žádost o úhradu dle § 16 Zákona zašle zdravotní pojišťovně
(i) samotný pacient nebo
(ii) poskytovatel zdravotních služeb (v praxi bude za poskytovatele zdravotních služeb jednat ošetřující lékař).
Tento postup odráží současnou praxi, vzhledem k tomu, že žádost o úhradu obvykle podává právě ošetřující lékař.
Novela dává pojištěnci možnost se bránit, zamítne-li zdravotní pojišťovna jeho žádost o úhradu dle § 16 Zákona. Nyní se řada pojištěnců obrací na obecné soudy, nicméně ty rozhodují v této agendě značně nejednotně. Nově se tento proces v první řadě přenese do roviny správního řízení a každá zdravotní pojišťovna bude muset zřídit odvolací orgán, tzv. revizní komisi.
Novela přináší také definici pacientské organizace, kterou se rozumí “zapsaný spolek, jehož hlavní činnost spočívá v pomoci pacientům a ochraně jejich práv a zájmů”[1]. Status pacientské organizace náleží nejen spolkům, ale i dalším právním formám neziskových organizací jako je ústav či obecně prospěšná společnost.
Zdravotní sestry podle Novely dostanou pravomoc předepisovat některé zdravotnické prostředky a praktičtí lékaři nové léčivé přípravky.
Novela dále zvyšuje hraniční věk ženy pro hrazené umělé oplodnění o rok, a to z 39 na 40 let. Rozšířen byl též věk pojištěnců pro hrazení očkování proti meningokokovým infekcím. Dostupnější péči by mohla také přinést pacientům s vážnými ortodontickými vadami, jako jsou rozštěpy, vrozené nebo systémové vady a rozšíří také úhradu i na jiné než základní zubní náhrady.
Novela také legislativně vymezila centra vysoce specializované zdravotní péče pro pacienty se vzácným onemocněním, centra duševního zdraví, urgentní příjmy nebo screeningová pracoviště.
Závěrem je vhodné poznamenat, že v souvislosti s Novelou dojde ke změně některých dalších zákonů, především zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, a zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování.
O dalších událostech ze světa Life Sciences píšeme na našem blogu zde.
[1] Nové ust. § 113f zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování.
Radka Rainová
