Autoři: Dušan Sedláček, Jan Králíček

V reakci na krizi způsobenou epidemií onemocnění COVID-19 byl přijat tzv. Lex Covid Justice a na něj navazující tzv. Lex Covid Justice II, kterými došlo k řadě významných změn mj. i v oblasti insolvenčního práva. Těmto zákonům jsme se věnovali podrobně v předešlých článcích dostupných zde a zde. Jedním z mimořádných opatření bylo i pozastavení povinnosti podat dlužnický insolvenční návrh v případě úpadku.

V této souvislosti upozorňujeme, že od 1. 7. 2021 se povinnost podnikatelů a obchodních společností podat dlužnický insolvenční návrh obnovuje v plném rozsahu, a to včetně případné odpovědnosti managementu podle § 98 a násl. insolvenčního zákona za škodu v případě opožděně podaného insolvenčního návrhu.

Kdy je dlužník v úpadku?

Insolvenční zákon upravuje dvě formy úpadku dlužníka – platební neschopnost a předlužení:

Platební neschopnost

• situace, kdy podnikatelská činnost dlužníka negeneruje dostatečnou hotovost potřebnou ke krytí splatných dluhů dlužníka;
• předpokladem je
  (i) pluralita věřitelů,
  (ii) existence peněžitých dluhů po splatnosti déle než 30 dnů a
  (iii) neschopnost dlužníka tyto dluhy hradit.

Předlužení

• nerovnováha v kapitálové struktuře podniku, kdy závazky dlužníka převyšují hodnotu jeho majetku;
• znakem je
  (i) pluralita věřitelů,
  (ii) dluhy převyšující hodnotu majetku dlužníka;
• při vyhodnocení předlužení se přihlíží k dalšímu provozování závodu dlužníka.

Jaké konkrétní povinnosti management má?

Zákon stanoví, že členové statutárního orgánu dlužníka, který je v úpadku, musí insolvenční návrh podat bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděli nebo při náležité pečlivosti měli dozvědět o úpadku dlužníka. Tento pojem lze v souladu se soudní praxí vykládat jako krátkou lhůtu, která předpokládá velmi pohotovou reakci. Statutární orgán by měl v rámci péče řádného hospodáře průběžně situaci společnosti monitorovat.

Nejnovější informace o finančním stavu společnosti budou aktuálně zjistitelně především z účetních závěrek za období roku 2020, popř. z průběžného finančního reportingu. Základní povinností je tak pečlivě prověřit, zda společnost nenaplňuje znaky úpadku.

Jak má management dlužníka postupovat?

Management dlužníka musí jednat s péčí řádného hospodáře; musí tedy učinit vše potřebné a rozumně předpokladatelné, aby úpadek obchodní korporace odvrátil. V případě, že jsou v rámci vyhodnocení finanční situace zjištěny znaky úpadku, musí management okamžitě přijmout kroky k odvrácení úpadku či přikročit k podání insolvenčního návrhu.

Management by měl zejména:

• prověřit možnost získání dodatečného kapitálu např. prostřednictvím vkladu společníků;
• vstoupit v jednání s klíčovými věřiteli ohledně jejich stanoviska k dalšímu postupu či případně k sjednání splátkového kalendáře
• případně angažování krizového manažera či oslovení právních a dalších poradců za účelem asistence v rámci restrukturalizace či reorganizace společnosti;
• vyhodnotit, zda je možné úpadek odvrátit, např. prostřednictvím vstupu investora, a pokud nikoliv, pak zvolit vhodný způsob řešení úpadku a např. podat již společně s insolvenčním návrhem návrh na povolení reorganizace připravený ve spolupráci s odborníky na restrukturalizaci;
• zvážit, zda je vhodné podat návrh na vyhlášení moratoria, kterým je dlužníkovi umožněno hradit přednostně pouze pohledávky přímo související s udržením provozu závodu (a odložit úhradu pohledávek ostatních), aby případně vyjednal řešení úpadkové situace se svými věřiteli, či připravil reorganizaci;
• vyhnout se jednání, které by spočívalo ve zmaření či ztížení možnosti uspokojení věřitelů či zvýhodnění věřitelů na úkor jiných.

Odpovědnost při nesplnění povinnosti podat insolvenční návrh včas

Osoba, která insolvenční návrh nepodala včas, bude odpovídat ve smyslu § 99 insolvenčního zákona věřitelům za škodu nebo za jinou újmu, kterou jim porušením této povinnosti způsobila. Jedná se o osobní odpovědnost, kterou mohou vůči managementu dlužníka uplatňovat věřitelé dlužníka.

Odpovědnosti za škodu nebo jinou újmu se management zprostí, pouze pokud prokáže, že porušení povinnosti podat insolvenční návrh nemělo vliv na uspokojení pohledávek v insolvenčním řízení, anebo pokud daná osoba tuto povinnost nesplnila vzhledem ke skutečnostem, které nastaly nezávisle na její vůli (vnější okolnosti) a které nemohla odvrátit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze po ní spravedlivě požadovat. Tyto důvody pro vyloučení odpovědnost jsou však v soudní praxi vykládány restriktivně.

AK HAVEL& PARTNERS poskytuje komplexní právní služby v souvislosti s neformálními restrukturalizacemi podniků v potížích a zastupováním v insolvenčním řízení. V této oblasti především připravujeme ve spolupráci s ekonomickými konzultanty plány neformální restrukturalizace finanční angažovanosti či chráníme naše klienty před právními riziky souvisejícími s řešením úpadkových situací.

Pod heslem ´Financování od A do Z´ propojujeme praxi financování s praxí restrukturalizací a insolvencí. Více informací naleznete zde.