Korporace v karanténě aneb Co přinesou nová opatření k zajištění fungování obchodních korporací v době epidemie

7. 4. 2020

Autoři: Ondřej Florián, Radek Wejmelka

Současná mimořádná opatření přijatá v souvislosti s výskytem nového koronaviru SARS CoV-2 na území České republiky se dotýkají nejen života každého z nás, ale také obchodních korporací a na nich zúčastněných osob. V této souvislosti přišlo Ministerstvo spravedlnosti s návrhem zákona (označovaného jako Lex Covid), který má mimo jiné umožnit korporátní fungování obchodních korporací i za současného nouzového stavu a s ním souvisejících epidemiologických opatření a jehož účinnost je očekávána v nejbližších dnech („Lex Covid“).

Zásadní změny obchodních korporací

Lex Covid se v ustanoveních § 18 až 22 zabývá právě otázkami dotýkajícími se nejen obchodních korporací, ale i jiných právnických osob. Zásadními novinkami pro obchodní korporace (pro zjednodušení dále v textu používáme pojem „společnost“, kterým pro účely tohoto článku rozumíme zejména společnost s ručením omezeným, akciovou společnost a evropskou společnost, případně dle okolností i osobní společnosti, a to veřejnou obchodní společnost a komanditní společnost) jsou:

  1. Změna režimu konání valných hromad a zasedání jiných orgánů;
  2. prodloužení funkčního období členů orgánů a kooptace a
  3. prodloužení lhůty k projednání řádné účetní závěrky.

Společnosti mohou podle zvláštních opatření Lege Covid postupovat jen po dobu trvání mimořádného opatření při epidemii (zákonná zkratka používaná pro sérii opatření přijatých v souvislosti se současnou epidemiologickou situací a nouzovým stavem vyhlášeným na území České republiky), nicméně následky některých zvláštních opatření přesáhnou den skončení mimořádného opatření (viz dále).

Změna režimu konání valných hromad a zasedání jiných orgánů

Jedním z hlavních problémů souvisejících s mimořádným opatřením při epidemii je praktická nemožnost konat zasedání orgánů společností, a to nejen valné hromady, ale například též představenstev a dozorčích a správních rad. Lex Covid tedy umožňuje, aby se zasedání mohlo konat s využitím technických prostředků nebo procedury per rollam, a to i v případě, kdy tato možnost není výslovně upravena (nebo připuštěna) ve stanovách nebo společenské smlouvě (pro zjednodušení budeme dále pracovat s pojmem „společenská smlouva“, kterým pro účely tohoto článku rozumíme i stanovy).

Pro společnosti, kde je tato otázka výslovně upravena ve společenské smlouvě, se tedy v zásadě nic nemění a za podmínek dle příslušné společenské smlouvy se může zasedání konat touto distanční formou. V případě společností, kde tato otázka ve společenské smlouvě upravena není, se uplatní pro konání zasedání distanční formou podmínky upravené v zákoně o obchodních korporacích (tj. ustanovení § 175 a násl. v případě společnosti s ručením omezeným a ustanovení § 418 a násl. v případě akciové společnosti).

V případě společností, pro které nejsou stanoveny zvláštní zákonné podmínky (typicky si lze pod touto kategorií představit osobní společnosti), budou tyto podmínky konání zasedání určeny pro nejvyšší orgán statutárním orgánem. Statutární nebo kontrolní orgán si pak tyto podmínky pro průběh svého zasedání nastaví sám. Takto stanovené podmínky musí být dle Legis Covid oznámeny členům příslušných orgánů s dostatečným předstihem.

Pro úplnost je třeba říci, že pokud bude proces rozhodnutí per-rollam zahájen nebo zasedání za využití technických prostředků svoláno před skončením mimořádného opatření při epidemii, avšak má být dokončeno až po jeho skončení, dokončí se postupem podle Legis Covid. Nebude tedy například možné se dovolávat neplatnosti rozhodnutí z důvodu, že společenská smlouva neumožňovala takový způsob konání zasedání, neboť tato úprava byla nahrazena přímo Lege Covid.

Prodloužení funkčního období členů orgánů a kooptace

Zákonodárce rovněž počítá s tím, že v průběhu trvání mimořádného opatření při epidemii může dojít ke skončení funkčního období členů orgánu společnosti uplynutím doby. Aby se předešlo situaci, kdy ve společnosti nastane faktické bezvládí z důvodu, že se nepodaří jmenovat nové členy orgánů, nastává ze zákona automatické prodloužení funkčního období členů orgánů, kterým by za účinnosti Lex Covid měla zaniknout funkce z důvodu plynutí času v době trvání mimořádného opatření při epidemii, a to až do doby uplynutí 3 měsíců ode dne skončení mimořádného opatření při epidemii. Funkční období se prodlouží také členům orgánů, kterým funkční období uplyne v době do 1 měsíce ode dne skončení mimořádného opatření při epidemii. I v jejich případě se jedná o prodloužení do okamžiku uplynutí 3 měsíců ode dne skončení mimořádného opatření při epidemii.

Pokud člen orgánu nehodlá ve funkci nadále setrvat, může se obrátit na příslušnou společnost a vyjádřit svůj nesouhlas s prodloužením funkčního období, a to nejpozději do dne jeho uplynutí.

V případě členů orgánů, kterým funkční období uplynulo v době mezi vyhlášením mimořádného opatření při epidemii a dnem nabytí účinnosti Legis Covid, nedochází k prodloužení funkčního období, ale k jeho obnovení, a to na základě souhlasu člena orgánu s obnovením funkce. Funkce se v takovém případě obnovuje ke dni doručení souhlasu příslušné společnosti a končí uplynutím 3 měsíců ode dne skončení mimořádného opatření při epidemii. Aplikace tohoto procesu je samozřejmě podmíněna tím, že na uvolněné místo nebyl příslušným orgánem jmenován nebo zvolen nový člen orgánu. V takovém případě se ani doručením souhlasu společnosti funkce člena orgánu neobnovuje.

Dále Lex Covid umožňuje provedení kooptace, tj. dočasného jmenování na uvolněné místo v orgánu samotným orgánem, pokud počet jeho členů neklesne pod polovinu, a to i v případech, kdy kooptace není připuštěna ve společenské smlouvě.

Prodloužení lhůty k projednání řádné účetní závěrky

Součástí přijatých opatření je rovněž prodloužení lhůty pro projednání řádné účetní závěrky společnosti. Letos tedy tato lhůta nekončí 30. června, jak jsme zvyklí u společností s účetním obdobím shodným s kalendářním rokem, ale prodlužuje se o 3 měsíce ode dne skončení mimořádného opatření při epidemii. Nejzazším termínem pro projednání řádné účetní závěrky je však 31. prosince 2020. Toto opatření se ovšem nedotýká povinností plynoucích z veřejnoprávních předpisů (zejména povinnosti podat daňové přiznání – více také v článcích o daňovém balíčku a daňovém balíčku 2).

Pevně věříme, že výše uvedená opatření umožní alespoň na korporátní úrovni zajistit chod společností i v těchto nelehkých časech. Náš korporátní tým je Vám samozřejmě připraven kdykoliv pomoci, a to nejen ve výše popsaných záležitostech. Všem našim klientům přejeme hlavně pevné zdraví a hodně sil.

Související média

BUĎTE STÁLE V OBRAZE

Odebírat
Vyplňte svůj e-mail a my Vám budeme zasílat pravidelné informace ze světa práva a podnikání.

Kontaktujte nás

KONTAKT PRO MÉDIA:
Copyright © 2024 HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář
cross