Autoři: Robert Nešpůrek, Richard Otevřel, Jitka Soukupová Ivančíková
Možná jste již měli možnost přečíst si naše newslettery, týkající se vyhlášeného nouzového stavu nebo shrnující dopady pandemie COVID-19 na zaměstnavatele. Jedním z mnoha efektů této pandemie je masový přesun práceschopného obyvatelstva na tzv. home office – práci z domova. Jakkoliv toto téma může být pro někoho samozřejmé a pro některé provozy naopak nepředstavitelné, reálně zažíváme bezprecedentní využívání tohoto způsobu práce. Mnoho z Vás tak nyní řeší kromě technického zajištění i právní problémy související s prací z domova, informování o zdravotním stavu zaměstnanců za účelem organizace práce, ukládání dat do cloudu a vytvoření virtuálního pracoviště. Navíc mnohé IT společnosti zareagovaly na novou situaci bezplatnou nabídkou softwarových řešení pro videokonference.
Při řešení organizace práce nezřídka překotným způsobem (což je naprosto pochopitelné vzhledem k obdobnému způsobu zavádění nouzových opatření na vládní úrovni) už ale společnosti pozapomínají na aspekty ochrany osobních údajů, které spolu s pandemií nepřestaly platit. I za takto mimořádné situace je nezbytné dodržovat zákony, včetně GDPR, nechceme-li se po překonání nynější krize probudit do ještě větších strastí, než které působí přímo či nepřímo řádící virus SARS-CoV-2. To potvrdil i Evropský sbor pro ochranu osobních údajů ve svém prohlášení.[1]
Pojďme se společně podívat na devět praktických doporučení, jak zvládat home office bezpečně.
Problém č. 1: Seznamy zaměstnanců v karanténě, popř. nakažených zaměstnanců
Zpracovávání informací o zdravotním stavu zaměstnance představuje zpracování tzv. zvláštní kategorie osobních údajů dle čl. 9 GDPR. Zaměstnavatel je oprávněný takovouto informaci zpracovávat za účelem plnění povinností vyplývajících z pracovního práva a práva sociálního zabezpečení [čl. 9 odst. 2 písm. b) GDPR]. Navíc dle ustanovení § 101 zákoníku práce má zaměstnavatel povinnost zajistit bezpečnost a ochranu zdraví svých zaměstnanců. Tudíž je možné vést evidenci zaměstnanců s příznaky koronaviru anebo zaměstnanců, kteří po návratu z rizikových oblastí jsou v karanténě. Zaměstnavatel však nesmí zveřejňovat seznamy těchto zaměstnanců, může pouze informovat o celkovém počtu zaměstnanců v karanténě.
Problém č. 2: Testovací verze a bezúplatné poskytnutí programů na videokonference, sdílené pracoviště, cloudová řešení
Dříve než společnost využije nabídky IT firem, měla by zvážit několik aspektů: (i) jak je celé navrhované řešení koncipováno: kde jsou servery, kam se ukládají informace, kdo má přístup k datům a odkud firmy zajišťují technickou podporu – často jsou uložiště v cloudu a servery po celém světě a přístup je zajišťován společnostmi mimo EU. Firma, která využívá takovéto řešení, je pak odpovědná za zajištění legálnosti přeshraničního přenosu osobních údajů, aniž by často věděla, že k němu dochází; (ii) připojení do videokonference – mělo by být možné pouze po připojení přes VPN (Virtual Private Network), obzvláště mají-li být součástí rozhovorů důvěrné informace, tím se zajistí zabezpečení přenosu dat sdílených během konference; (iii) mělo by být znemožněno nahrávat soubory do dočasně používaného programu na videokonference, aniž byste si ověřili, kde přesně jsou údaje uchovávány a kdo k nim má přístup; (iv) to samé se týká případných nahrávek videokonferencí.
Problém č. 3: Nahrávání videokonferencí
Mezi základní principy stanovené v čl. 5 GDPR patří transparence. Tento princip vyžaduje, aby účastníci telekonference byli předem informování, nejlépe v pozvánce k ní, že hovor se bude nahrávat. Pokud některý účastník chce položit dotaz, ale nechce být u toho nahrávaný, měl by mít možnost dotaz položit předem formou e-mailu anebo chatu. Také je nezbytné na začátku videokonference informovat všechny účastníky o nahrávání. Kromě toho je nezbytné stanovit pravidla (i) jaké telekonference je možné nahrávat a za jakým účelem, (ii) kam se budou nahrávky ukládat, (iii) kdo k nim bude mít přístup a (iv) jak dlouho se budou uchovávat.
Problém č. 4: Jak sdílet dokumenty a složky
Zaměstnanci potřebují sdílet často objemné soubory dat. Za účelem zabezpečení dat, nejen osobních, ale i obchodních důvěrných informací, musí být nastaven způsob, jak soubory sdílet a vyvarovat se sdílení formou bezúplatných uložišť, která nejsou dostatečně zabezpečena. Doporučené jsou sdílené disky, popř. cloudová řešení s omezeným přístupem (s nutností přihlášení se svým loginem a heslem). Samotné zaslání pravidel e-mailem by bylo postačující za předpokladu, že máme 100% jistotu, že taková pravidla budou zaměstnanci dodržovat, což obvykle chybí. Předejít neoprávněnému sdílení lze pouze tak, že zaměstnanec se na stránky uložišť nedostane, tj. vybrané webové stránky budou na tzv. blacklistu.
Problém č. 5: Stěhování šanonů
Práce může vyžadovat práci s fyzickými dokumenty. Zaměstnanci by měli minimalizovat přemísťování papírových dokumentů. Když už je nezbytné si domů nějaké dokumenty odnést, zaměstnanec musí s dokumenty obsahujícími osobní údaje nakládat obezřetně, aby nedošlo k jejich ztrátě v MHD anebo si z nich dítě neudělalo leporelo. Je vždy na zvážení, jestli není bezpečnější práci rychle udělat na pracovišti, a vyhnout se tak riziku ztráty dokumentů a tím porušení čl. 32 GDPR.
Problém č. 6: Kontrola zaměstnance na home office
Zaměstnavatel má legitimní důvod kontroly zaměstnance na home office, včetně přiděleného agenturního zaměstnance. Vedle kontroly prostřednictvím telefonu může využívat různé softwary, které sledují čas, jaký zaměstnanec stráví u počítače, anebo chattery, které evidují, jak dlouho je uživatel již neaktivní. Za účelem naplnění principu transparentnosti zaměstnavatel musí zaměstnance o kontrole informovat. Není možné naistalovat zaměstnancům do počítače software, který monitoruje čas strávený u počítače, aniž by o tom věděli – naopak zaměstnancům musí být naprosto zřejmé, jakým způsobem je jejich pracovní doba evidovaná, když to není obvyklý příchod a odchod z pracoviště. Současně je třeba se vyvarovat unáhleným závěrům při použití těchto automatických metod – pokud povaha práce zaměstnance nespočívá v permanentní práci s počítačem, ale může například studovat písemné podklady, pak neaktivita chatu, resp. vypnutý laptop, nemůže být podkladem pro automatickou výtku, že daný zaměstnanec nepracuje (na rozdíl třeba od pracovníka call centra, kde je takováto souvislost naopak zřejmá). Také je doporučené stanovit, kdo bude oprávněný ke kontrole zaměstnanců (pověřený zaměstnanec) a jaká opatření může vůči ostatním zaměstnancům přijmout. Bez dostatečného informování zaměstnanců nelze informaci o neplnění pracovních úkolů použít ani za účelem nápravných opatření vůči zaměstnanci (např. výtka).
Problém č. 7: Phishing
Bohužel ani mimořádná situace nevede ke snížení phishingových útoků. Naopak, s poklesem ekonomických aktivit a potenciálnímu snížení množství pracovních e-mailů zaměstnanci spíše kliknou na lákavý odkaz v e-mailu anebo se přihlásí přes falešný portál. I Úřad pro ochranu osobních údajů nabádá společnosti k opatrnosti.[2] Zaměstnavatelé by měli apelovat u zaměstnanců na zvýšenou obezřetnost a zvýšit ochranu formou firewallů, aby snížili množství phishingových e-mailů, které se dostanou až k zaměstnanci. Pokud má společnost zavedený systém e-learningu, může být toto období s nižším vytížením využito právě ke vzdělávání, včetně počítačové bezpečnosti.
Problém č. 8: Bezpečnostní incident
Ztráta šanonu nebo neoprávněný přístup k osobním údajům v případě vydařeného phishingu může naplnit definici porušení zabezpečení osobních údajů dle čl. 33 GDPR. V takovémto případě je zaměstnavatel povinen informovat Úřad pro ochranu osobních údajů ve lhůtě 72 hodin od zjištění incidentu, anebo od okamžiku, kdy k němu došlo. Vyplatí se připomenout všem zaměstnancům pravidla bezpečného nakládání s (nejen osobními) údaji, neboť rozptýlená práce mimo objekty zaměstnavatele a obvyklý zabezpečený síťový perimetr zvyšuje jak riziko samotného incidentu, tak i jeho pozdějšího odhalení. Zaměstnanci by se současně neměli bát informovat zaměstnavatele o možném incidentu a ten by incident měl konzultovat se svým pověřencem anebo právníkem.
Problém č. 9: Sankce
Stanovení pravidel bez sankcí bývá neúčinné. Doporučeným řešením je stanovit pravidla pro práci z domova ve formě vnitřního předpisu dle ustanovení §305, resp. 306 zákoníku práce, který stanoví i případné sankce za nedodržení. Směrnice musí být šitá na míru Vaší organizaci a Vašim zaměstnancům, např. v případě operátorů nezapomeňte ve směrnici uvést, že při vyřizování hovorů by měli být v samostatné místnosti bez rodinných příslušníků, vytištěné dokumenty by měly být zaneseny zpět do firmy k bezpečné likvidaci, jakmile to bude možné, uzamykání obrazovky počítače by mělo být samozřejmostí i doma.
[2] Dne 19. 3. 2020 Úřad pro ochranu osobních údajů sdílel tento článek: https://www.novinky.cz/komercni-clanky/clanek/podvodne-e-maily-zneuzivaji-aktualni-kauzy-cilem-jsou-vase-data-40316964
Autoři: Petr Kadlec, Jakub Kocmánek
Evropská komise dne 19. 3. 2020 zveřejnila sdělení „Dočasný rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím šíření koronavirové nákazy COVID-19“ („Dočasný rámec“).[1] Komise uznala, že současná situace v členských zemích EU představuje vážnou poruchu v hospodářství členského státu ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování EU, a stanovila podmínky, za kterých bude připravena svým rozhodnutím na žádost členského státu rychle (v případě Dánska tak již učinila během 24 hodin[2]) schvalovat programy veřejných podpor, jakož i případné individuální veřejné podpory poskytované do konce roku 2020. Tyto podpory mohou být poskytovány pouze podnikům, které nesplňovaly definici podniku v obtížích[3] už ke konci roku 2019.
Dle Dočasného rámce bude možné poskytovat tyto vzájemně kumulovatelné druhy podpor ke kompenzaci náhlého nedostatku likvidity:
1) Přímé dotace, selektivní daňové výhody a vratné zálohy:
Členské státy budou moci vytvořit programy, na jejichž základě bude možno poskytnout podporu až do výše 800.000 EUR (tedy cca 21,6 mil. Kč) pro jeden podnik. Specifické podmínky a limity 100.000–120.000 EUR platí pro zemědělské podniky.
2) Státní záruky za úvěry se splatností do 6 let:
Státní záruka musí být poskytnuta za úplatu, jejíž minimální výše je stanovena odstupňovaně od 0,25 % u úvěrů se splatností jeden rok pro malé a střední podniky až po 2 % pro úvěry se splatností do 6 let pro velké podniky. Pro úvěry, jejichž splatnost přesáhne rok 2020, jsou stanoveny limitní hodnoty jistiny: (i) dvojnásobek ročních nákladů na mzdy včetně odvodů (včetně pracovníků subdodavatelů působících v podniku), nebo (ii) 25 % obratu podniku v roce 2019. Vyšší částky mohou být podnikům poskytnuty ke krytí jejich potřeb likvidity (provozní i investiční), a to na omezenou dobu 18 měsíců pro malé a střední podniky a 12 měsíců pro velké podniky. Státní záruku lze poskytnout do 90 % jistiny, pokud budou případné ztráty neseny proporcionálně, nebo do 35 % jistiny v případech, kdy ztrátu ponese přednostně stát.
3) Subvencované úrokové sazby pro úvěry se splatností do 6 let:
Minimální výše úroku je též odstupňována ve formě přirážek (od 0,25% u ročních úvěrů pro malé a střední podniky až pro 2% u úvěrů se splatností 6 let pro velké podniky) k základní sazbě publikované Komisí pro jednotlivé členské státy (pro ČR v současnosti platí 2,25%). Limitní hodnoty jistiny dotovaných úvěrů jsou stanoveny obdobně jako pro státní záruky dle bodu 2) výše.
4) Státní záruky a dotované úvěry poskytované prostřednictvím bank a jiných finančních institucí:
Dočasný rámec počítá s tím, že státní záruky za úvěry dle bodu 2) a subvencované úvěry dle bodu 3) výše budou poskytovány buď přímo, nebo prostřednictvím bank a jiných finančních institucí. Ve druhém případě jsou finanční instituce povinny zajistit, aby výhody byly v maximální možné míře přeneseny na úvěrované podniky a nepředstavovaly podporu finančních institucí.
5) Krátkodobé pojištění vývozních úvěrů:
Rizika, která lze na trhu běžně pojistit, nesmí být za normálních okolností kryta krátkodobým pojištěním vývozních úvěrů s podporou členských států (v ČR dle zákona č. 58/1995 Sb.). Pokud bude Komisi prokázáno, že jinak komerčně pojistitelná rizika nelze v důsledku pandemie COVID-19 aktuálně pojistit, bude možné takové pojištění se státní podporou poskytnout.
Shora uvedené podmínky se nevztahují na neselektivní podpory poskytované všem podnikům,
např. odložení splatnosti daní a jiných povinných odvodů či příspěvky státu na náhrady
mezd zaměstnancům, neboť se nejedná o veřejnou podporu. Členské státy se pochopitelně
mohou vyhnout povinné notifikaci veřejné podpory Evropské komisi také v případě,
že veřejné podpory budou poskytovat v souladu s Obecným nařízením o blokových výjimkách (GBER).
V případě dalších otázek k tomuto tématu se
neváhejte obracet na náš právní tým.
[1] Sdělení Komise ze dne 19. 3. 2020, C(2020) 1863 final https://ec.europa.eu/competition/state_aid/what_is_new/sa_covid19_temporary-framework_cs.pdf.
[2] Komise SA. 56685, Dánsko – Systém kompenzací pro zrušené akce v souvislosti s koronavirovou nákazou COVID-19 https://ec.europa.eu/competition/state_aid/cases1/202011/285054_2139535_70_2.pdf
[3] Dle definice v čl. 2 odst. 18 nařízení Komise č. 651/2014 o obecných blokových výjimkách (GBER). Jde zejména o podniky, které vyhlásily úpadek a podniky, jejichž kumulované ztráty kvalifikovaným způsobem překročily objem kapitálu společnosti. Podniky, které jako podniky v obtížích již dříve obdržely veřejnou podporu, je však znovu možné v souvislosti s COVID-19 kompenzovat podle čl. 107 odst. 2 písm. b) Smlouvy o fungování EU.
Čeští advokáti a odborníci na hospodářskou soutěž Robert Neruda, Martin Nedelka a Pavel Dejl se formou otevřeného dopisu obrací na vedení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Cílem dopisu je nabídnout konstruktivní diskusi a návrh opatření, kterým by soutěžní politika mohla přispět k řešení složité a bezprecedentní situace, v níž se společnost a ekonomika ocitly v souvislosti s pandemií viru COVID-19.
Vládní opatření zaváděná v souvislosti s pandemií viru COVID-19 tvrdě dopadají na chod jednotlivých institucí, podniků i celé ekonomiky České republiky. „Ekonomika nezbytně potřebuje, aby podniky v co největší míře zachovaly své provozy a svou činnost. Podnikatelé již nyní čelí značným problémům a mohou být nuceni hledat nová podnikatelská řešení, restrukturalizovat své obchodní modely či se spojovat s jinými, aby přežili. Je třeba, aby se taková řešení implementovala co nejdříve,“ stojí v otevřeném dopise, ke kterému se mohou připojit i právníci.
V souvislosti s aktuální situací advokáti v dopise navrhují dočasnou aplikaci mírnější politiky ve vztahu k tzv. standstill povinnosti. Tato povinnost totiž znemožňuje spojujícím se podnikům realizovat transakce do okamžiku pravomocného povolení ze strany Úřadu. Díky implementaci tohoto návrhu bylo výrazně odlehčeno stranám transakcí, a byla by tak umožněna rychlá restrukturalizace, aniž by došlo k narušení samotné podstaty kontroly koncentrací. Pokud by byl ÚOHS po přechodnou dobu při udělování výjimek ze zákazu uskutečnění benevolentnější, výrazně by tím, dle autorů dopisu, stranám transakcí ulevil a umožnil by rychlé restrukturalizace, aniž by došlo k narušení samotné podstaty kontroly koncentrací.
„Velmi si s kolegy vážíme odhodlání ÚOHS zajistit plynulý běh kontroly koncentrací, ačkoli jejich práce je nyní velice ztížená, a vnímáme jeho konstruktivní přístup. Nabízíme proto Úřadu návrhy k diskuzi, jak by soutěžní právo mohlo více přispět k zvládnutí této bezprecedentní situace,“ dodává partner HAVEL & PARTNERS Robert Neruda, který na českém soutěžním úřadu osm let působil, z toho 2 roky jako místopředseda.
Otevřený dopis vedení ÚHOS naleznete zde:
*24. 12. 1975 – †23. 3. 2013
Je to již sedm let, co nás hluboce zasáhla zpráva o tragickém úmrtí kolegy a partnera kanceláře, Ondřeje Petra. Ztratili jsme nejen vynikajícího právníka, ale především nenahraditelného přítele.
Ondřej Petr působil v kanceláři od jejího založení v roce 2001, v letech 2006 – 2009 pak zastával pozici senior poradce v Mezinárodní asociaci pro kapitálový trh (ICMA) v Londýně, kde se specializoval na poradenství mezinárodním investičním bankám. Oblasti bankovnictví a financí se věnoval i v naší kanceláři, kde vedl tým Bankovnictví, finance a kapitálový trh.
Autoři: Filip Čabart, Jan Topinka
V posledních dnech a hodinách jsme intenzivně radili klientům při zpracování žádostí o bezúročný Úvěr COVID, který nabízela Českomoravská záruční a rozvojová banka („ČMZRB“) malým a středním podnikatelům zasaženým situací okolo koronaviru k zajištění jejich provozního financování.
Jde o úvěr:
Celkový současný limit pro tyto úvěry byl stanoven na 1,6 miliardy korun, zájem byl však samozřejmě násobně vyšší, jelikož se v současnosti jedná o jeden z mála bezprostředně dostupných nástrojů státní podpory zasaženým podnikatelům. Dosud bylo podáno již více než 3 200 žádostí a a jejich další příjem byl zastaven. Nicméně již nyní se připravuje ČMZRB program s názvem COVID II, který počítá s navýšením objemu podpory až na 30 miliard korun. Snažíme se klientům pomoci žádosti koncipovat tak, aby jejich zpracování mohlo být ze strany ČMZRB co nejrychlejší a s co možná největší šancí na úspěch. V rámci naší dlouhodobé spolupráce s ČMZRB jsme v intenzivním denním kontaktu, komunikujeme souborně dotazy našich klientů a pomáháme formulovat odpovědi, abychom usnadnili a urychlili spolupráci oběma stranám, jelikož vzhledem k enormnímu zájmu bude formálně bezchybné zpracování pro posouzení žádosti zcela zásadní. V horizontu dvou týdnů bude možné o úvěr s podobnými parametry v rámci programu COVID II žádat i prostřednictvím komerčních bank, kterým ČMZRB tento úvěr zaručí a bude dotovat jeho nulovou úrokovou sazbu. Byť je ještě dohoda mezi bankami v počátcích, jsme i zde připraveni provést klienty procesem žádosti, který bude u komerčních bank odlišný a pravděpodobně přísnější. Nadto bude nutné paralelně zpracovat žádost o úvěr u komerční banky a žádost o záruku ze strany ČMZRB.
V souvislosti s koronovirem očekáváme zcela mimořádný nárůst zájmu o tyto produkty a jejich využití, stejně tak jako v případě dalších úvěrových produktů s podporou státu nebo Evropské unie – například Evropská Investiční Banka (EIB) oznámila uvolnění částky 40 miliard EUR v rámci podpůrných opatření. O takto zvýhodněné úvěry, kdy je horní hranice individuálních úvěrů podstatně vyšší a je k dispozici i „mid-cap“ společnostem do 3 000 zaměstnanců, bude možné žádat také prostřednictvím lokálních bank, které mají s EIB již existující rámcovou dohodu a podporované projekty již v současnosti nabízejí. V relativně brzké době lze v těchto případech očekávat úpravu podmínek vstříc současné situaci a zmíněné výrazné navýšení podpory dostupné ze strany EIB. Samozřejmě i zde vývoj se zainteresovanými bankami intenzivně diskutujeme a asistujeme při přípravě.
Vzhledem k očekáváným ekonomickým dopadům současné situace jsme vytvořili specializovaný COVID Task Force pro oblast finančních služeb, který osobně koordinuje Jaroslav Havel jako řídící partner kanceláře a který sdružuje naše největší odborníky, vždy partnery pro klíčové oblasti relevantní pro dluhové financování, finanční regulaci, soudní spory, restrukturalizace i realizace dluhů, insolvence a legislativu.
Díky naší pozici nejspíše jediné advokátní kanceláře akceptované na panel dodavatelů právních služeb každé z deseti největších bank na českém trhu a díky naší dlouhodobé a rozsáhlé spolupráci s celou řadou klíčových institucí v oblasti finančního sektoru, od České národní banky, přes Českou bankovní asociaci, Ministerstvo financí, Ministerstvo průmyslu a obchodu až po Českomoravskou záruční a rozvojovou banku, jsme zcela mimořádně vybaveni k řešení jakékoliv krizové situace v oblasti financování, a to jak odborně, tak po stránce relevantních zkušeností ze stovek finančních transakcí realizovaných jedním z nejaktivnějších finančních týmů v České republice a úzkých osobních vazeb. Pro klienty zajistíme komplexní právně technickou podporu, ale výborně se orientujeme i v oblasti finanční regulace a případné krizové legislativy.
Vnímáme velmi pozitivně proaktivní přístup finančního sektoru, ať již vlastních bank, České bankovní asociace, ČMZRB, EIB a samozřejmě i České národní banky, a zejména koordinovanou snahu vyjít klientům vstříc při řešení těchto těžko předvídatelných a často velmi závažných problémů. Tuto vůli a snahu samozřejmě sdílíme a snažíme se být všemi možnými způsoby nápomocni.
Neváhejte se proto prosím na nás také kdykoliv obrátit – víme, že otázky provozního i jakéhokoliv dalšího financování je nutné v těchto situacích řešit bezodkladně, a jsme kdykoliv připraveni pomoci i Vám.
Autoři: Adéla Havlová, Romana Derková
Vláda České republiky vyhlásila na území České republiky nouzový stav, z důvodu ohrožení zdraví výskytem koronaviru.[1] Zadavatelé musí zajistit razantní opatření a tím i nezbytné zakázky, jako jsoudodávky nadezinfekční prostředky, zdravotnický materiál, bezdotykové vybavení či související služby, a to rychle. Kromě toho vzniká potřeba i dalších zakázek, které nebude možné poptat standardním způsobem. Níže nabízíme stručný přehled, jak lze tyto zakázky realizovat rychle, jednoduše a zároveň v souladu s pravidly zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“).
Ať již zadavatel zvolí jakýkoliv postup, podstatné je, aby kromě formálních požadavků dle ZZVZ pamatoval na základní pravidlo péče řádného hospodáře. Doporučujeme evidovat si důvody nezbytnosti zakázek, odůvodnění jejich hospodárnosti z pohledu ceny, rozsahu a podmínek, ale i důvody pro určení konkrétního dodavatele. Nouzová situace může přirozeně omezit činnost zadavatele i dodavatelů, ale i tak se hodí provést základní průzkum „od stolu“ a zaznamenat jeho výsledky.
1) Obecná výjimka v rámci zvláštních bezpečnostních opatření
Usnesením vlády došlo k vyhlášení nouzového stavu v režimu zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů („krizový zákon“). Jednou z výjimek dle § 29 písm. c) ZZVZ, kdy zadavatel není povinen postupovat v zadávacím řízení, je i výjimka pro nákupy související se zvláštním bezpečnostním opatřením, která výslovně odkazuje mj. na krizový zákon. Výjimku lze použít, pokud není možné provést opatření formou zadávacího řízení, přičemž podle našeho názoru je tím myšleno zadávací řízení v otevřené formě při dodržení zákonných lhůt. Využití této výjimky tak stojí vedle možnosti použít pro tento typ nákupu JŘBU (viz níže), přičemž volba je na zadavateli.[2] Současná krizová situace, kdy každý den hraje zcela zásadní roli (a opatření vlády se zpřísňují), odůvodňuje postup dle této výjimky pro nákupy, které jsou nezbytné a souvisí s bezpečnostním opatřením (zejména roušky, dezinfekce apod.).
2) Jednací řízení bez uveřejnění z důvodu krajní naléhavosti
Další možností je využít jednací řízení bez uveřejnění („JŘBU“) dle § 63 odst. 5 ZZVZ, coby nejméně formalizovaný druh zadávacího řízení dle ZZVZ. JŘBU lze využít na širší okruh zakázek, než které umožní § 29 písm. c) ZZVZ. Zadavatel v JŘBU nemusí reflektovat prakticky žádné povinnosti ohledně zveřejnění veřejné zakázky či lhůt pro podání nabídky. Řízení se zahajuje už samotným oslovením dodavatele, jednáním nebo výzvou k předložení nabídky. Může probíhat neformálně a podmínky může zadavatel v jednání měnit podle potřeby. Hospodářská soutěž je v tomto případě legitimním způsobem omezena i jen na jednoho, nebo na užší okruh dodavatelů, s ohledem na stav krajní naléhavosti. Podle rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže („Úřad“) by měl zadavatel i tento postup využívat pouze na nezbytně nutné nákupy.[3] Míra podrobnosti prokázání podmínek v JŘBU musí být poměřována rozsahem krizové situace a potřebou jednat nezbytně rychle.
Podmínky pro postup v JŘBU
Podle našeho názoru není sporu o tom, že první dvě podmínky pro JŘBU dle § 63 odst. 5 ZZVZ jsou naplněny. Současná situace vykazuje dostatečně intenzivní stav krajní naléhavosti a tento stav, tj. rychlost a intenzita šíření viru, ale i přijímaná bezpečnostní opatření, nemají v podmínkách ČR ani EU obdoby. Třetí podmínkou pro JŘBU je nemožnost dodržet lhůty pro otevřenější způsob zadání. Jde zejména o lhůtu pro podání nabídek a tzv. blokační lhůty pro námitky.[4] Naprosto minimální lhůta pro otevřené řízení se bude pohybovat na úrovni 5– 6 týdnů (bez námitek či jiného opravného prostředku). Pro nezbytné dodávky a služby, které takovýto odklad nesnesou, máme podmínky JŘBU za splněné.
Povinnosti zadavatele v JŘBU
I v JŘBU má zadavatel povinnosti posuzovat kvalifikaci a ověřit zaknihování akcií a údaje o skutečném majiteli. Byť to dikce ZZVZ neuvádí, domníváme se, že při legitimním přímém zadání formou JŘBU není namístě nutně trvat na formálním naplnění těchto požadavků. V současné situaci se může zadavatel dostat do situace, kdy nebude schopen požadavky ověřit, a z pohledu situace na trhu a péče řádného hospodáře převáží zájem na získání dodávek i od takového dodavatele. Při takovém přímém zadání zřejmě nebude mít nedodržení požadavků ZZVZ vliv na výběr dodavatele. V případě přezkumu by Úřad neměl dovodit přestupek a ukládat sankci, neboť „ovlivnění výběru“ je jedním z podstatných znaků přestupku.[5] Zadavatel by však neměl opomenout povinnost uveřejnit oznámení o zadání zakázky ani samotné smlouvy v registru smluv. V případě nadlimitních veřejných zakázek ústředních orgánů státní správy platí též informační povinnost vůči vládě bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy.[6]
3) Dělení předmětu veřejné zakázky?
Zadavatelé mohou při aktuálních nákupech dezinfekčních prostředků denní potřeby řešit otázku, zda se nákupem dalších prostředků nevystavují riziku tzv. dělení zakázek. Za stěžejní pokládáme fakt, že potřeba nákupu dezinfekčních prostředků v tomto množství vznikla nepředvídatelně. Spotřeba je odvislá i od délky trvání a rozsahu mimořádných opatření, jakož i dopadů na chování dotčených osob, takže rozsah zpravidla nelze spolehlivě určit. Podle našeho názoru může zadavatel využít (zatím) stávajícího znění § 19 odst. 3 ZZVZ a uzavřít jednotlivé smlouvy s konkrétními dodavateli, a to dle svých aktuálních potřeb, resp. dle dostupnosti zboží na trhu a aktuální cenové nabídky.
Současná situace přináší řadu neobvyklých témat a otázek ve všech oblastech práva a ZZVZ není výjimkou. Aktuální otázky bedlivě sledujeme a jsme intenzivně zapojeni do jejich řešení. Neváhejte se na nás obrátit s jakýmkoliv dotazem nebo podnětem, ať již jste zadavatel veřejných zakázek, nebo dodavatel či kontrolní orgán. Náš tým pro veřejný sektor, čítající 25 členů, propojuje zkušenosti a informace z velkého množství projektů. Rádi budeme naše know-how sdílet a pomůžeme s efektivním řešením každé otázky.
—
[1] Usnesení Vlády České republiky ze dne 12. 3. 2020 č. 194 na dobu 30 dnů.
[2] Srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 Afs 48/2013 ze dne 30. 5. 2014.
[3] Srov. například rozhodnutí Úřadu č. j. R0305/2016/VZ-07889/2017/323/ZSř ze dne 3. 3. 2017.
[4] Srov. § 246 ZZVZ.
[5] Srov. § 263 odst. 2 ZZVZ a § 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ.
[6] Srov. usnesení vlády České republiky ze dne 22. 3. 2017 č. 208.
Specialisté největší česko-slovenské advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS poskytli pod vedením partnera Jana Diblíka komplexní poradenství se značným přesahem do IT oblasti při prodeji společnosti vyvíjející doplňky pro sledování času, známé také pod souhrnným názvem IT set Prime Timesheet. V rámci několika měsíců probíhající akvizice se novým majitelem české SPV vlastnící IT set Prime Timesheet stala islandská IT společnost s mezinárodní vlastnickou strukturou Tempo Ehf.
Na uzavření transakce se podílelo několik specializovaných týmů advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS. Vedle partnera Jana Diblíka zajišťoval poradenství při prodeji IT setu Prime Timesheet advokát Pavel Zahradníček. M&A poradenství měl na starosti partner Pavel Němeček. Korporátní aspekty transakce zajišťovala advokátka Monika Čermáková a daňový segment counsel Josef Žaloudek. Díky využití rozsáhlého know-how v oblasti technologického práva a M&A tak bylo zajištěno bezproblémové a efektivní dokončení této komplexní transakce, a to ku spokojenosti obou stran.
IT Set Prime Timesheet byl vyvinut primárně samostatným programátorem a obsahuje jedny z nejúspěšnějších doplňků umožňující sledování času (Time Tracking) ve známé aplikaci Jira, které jsou prodávány na online tržišti Atlassian Marketplace. Veškerá činnost společnosti Tempo Ehf., která je z většinové části vlastněná americkým investičním fondem Diversis Capital, je zaměřena na vytváření a licencování softwaru právě pro aplikaci Jira. Akvizicí SPV vlastnící Prime Timesheet tak společnost Tempo Ehf. získala svého největšího konkurenta, ale zároveň i nového obchodního partnera v podobě svého zakladatele, který se bude i po skončení transakce na vývoji Prime Timesheet podílet.
Autoři: David Krch, Josef Žaloudek, Martin Bureš
Vážení klienti a obchodní partneři,
rádi bychom Vás informovali, že v souvislosti s šířením koronaviru COVID-19 vláda České republiky („vláda“) připravila a schválila tzv. Liberační daňový balíček. Vláda tedy v rámci svých pravomocí přistoupila zejména na výraznou regulaci sankcí, které by mohly plynout z nedodržení zákonných lhůt a ostatních požadavků.
Doporučujeme tedy uchovávat veškeré důkazní prostředky prokazující spojitost s koronavirem (např. doklady a nařízení o povinných karanténách či lékařské zprávy klíčových zaměstnanců apod.).
Pro rekapitulaci „standardních“ mechanismů – poplatníci mají možnost podat žádost o:
U všech těchto žádostí, pokud bude prokázána souvislost s koronavirem, by mělo být žádosti vyhověno. U žádostí, se kterými jsou spojeny správní poplatky, by mělo dojít k prominutí těchto poplatků.
Nad rámec informací k Liberačnímu daňovému balíčku níže shrnujeme možné daňové dopady práce z domova (tzv. home office), kterou si mnoho zaměstnavatelů se svými zaměstnanci nyní sjednalo. Konkrétně se jedná o poskytování náhrady nákladů vzniklých na straně zaměstnance při práci z domova.
Situace se samozřejmě dále vyvíjí a je možné očekávat další opatření, o kterých Vás budeme průběžně informovat. Neváhejte se na nás obrátit s případnými dotazy. Naši odborníci zhodnotí Vaši konkrétní situaci a společně nalezneme řešení.
Autoři: Josef Hlavička, Petr Kadlec, František Korbel
Vláda vyhlásila nouzový stav na území celého státu z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronavirového onemocnění COVID-19 na základě ústavního zákona č. 110/1998 Sb., a to s účinností od 12. března 2020 od 14:00 na dobu 30 dnů.
Stěžejním orgánem krizového řízení je dle zákona č. 240/2000 Sb. v rámci vyhlášeného nouzového stavu vláda. Ta je v době trvání nouzového stavu oprávněna na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu vydávat tzv. krizová opatření a na základě nich omezit základní práva jako právo na nedotknutelnost osoby a nedotknutelnost obydlí, shromažďovací právo, vlastnické a užívací právo (nařídit poskytnutí věcných prostředků, strpět užití nemovitosti), právo na podnikání, právo na stávku a svobodu pohybu a pobytu. Vláda dále může omezit právo držet a nosit střelné zbraně, omezit finanční operace a vstup na území státu jiným státním příslušníkům. Rovněž je oprávněna ukládat pracovní povinnosti a výpomoci a nařizovat provádění staveb. Vláda dále může nařídit přednostní zásobování vybraných skupin obyvatel, nařídit hlášení přechodné změny pobytu delšího než 3 dny. Za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci náleží dotčené osobě náhrada. Stát je dále povinen nahradit škodu způsobenou dotčeným osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními.
Rozhodnutí o krizových opatřeních se zveřejňují v hromadných informačních prostředcích a vyhlašují se Sbírce zákonů https://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/. Účinnosti nabývají okamžikem, který se v rozhodnutí stanoví.
Pracovním orgánem vlády pro řešení krizových situací je Ústřední krizový štáb. Jeho složení a činnost upravuje Statut Ústředního krizového štábu, který schvaluje vláda.
Ministerstva a jiné ústřední správní úřady zajišťují připravenost na řešení krizových situací v jejich působnosti. Koordinační role náleží Ministerstvu vnitra. Ministr vnitra řeší případné rozpory v oblasti krizového řízení. Ministerstvo vnitra zajišťuje řešení krizových situací souvisejících s vnitřní bezpečností a veřejným pořádkem (realizace zákazu vstupu na území státu, zákaz shromažďování, apod.) za účasti Policie České republiky a hasičských záchranných sborů. Vláda je oprávněna nasadit k provádění krizových opatření též vojáky v činné službě.
Klíčová role náleží za dané situace pochopitelně Ministerstvu zdravotnictví (zajišťuje nákup a distribuci léčivých přípravků, rozhoduje o rozsahu akutní lůžkové péče), krizový zákon dále výslovně stanoví pravomoci Ministerstvu dopravy, v souvislosti s energetickou infrastrukturou Ministerstvu průmyslu a obchodu a České národní bance. Pro zajištění připravenosti na úrovni územních samosprávných celků na řešení krizových situací disponují zákonem stanovenými pravomocemi i krajské úřady a obecní úřady, resp. hejtmani a starostové. Krajské úřady a obce s rozšířenou působností zřizují krizové štáby jako své pracovní orgány. Jde o výkon veřejné správy v přenesené působnosti.
Nouzový stav je výjimečnou situací, kdy dochází k ohrožení životů, zdraví nebo majetkových hodnot anebo vnitřního pořádku a bezpečnosti. Na rozhodnutí vydaná během nouzové stavu se (až na výjimky) nevztahuje správní řád (nelze se proti nim odvolat). Porušení krizových opatření je přestupkem, za nějž mohou být ve správním řízení ukládány vysoké pokuty. S ohledem na povahu některých krizových opatření však nejsou vyloučeny ani dopady v rovině trestněprávní.
Koronavirové onemocnění COVID-19 bylo nařízením vlády zařazeno do seznamu nakažlivých lidských nemocí, jejichž šíření může být trestným činem – trestný čin šíření nakažlivé lidské nemoci lze přitom spáchat i z pouhé nedbalosti. Obecně přitom platí, že spáchání jakéhokoliv trestného činu v době krizové situace představuje přitěžující okolnost.
Pokud budete mít k tématu další otázky, neváhejte se obrátit na náš právní tým.
Vážení
klienti a obchodní přátelé,
dovolte nám, abychom Vám i Vašim rodinám vyjádřili naši podporu a účast v
tomto náročném období, kdy je velká část světa zasažena pandemií viru COVID-19
a řada vlád přijímá přísná opatření mající zásadní zdravotní, sociální, právní
i ekonomický dopad na celou společnost.
Naší nejvyšší prioritou je zdraví našich klientů a kolegů, jakož i zajištění
kontinuálního poskytování co nejlepších právních a souvisejících daňových
služeb pro Vás. V rámci chodu našich kanceláří si počínáme maximálně
zodpovědně, abychom ochránili zdraví našich klientů a kolegů. Jsme si však
zároveň vědomi, že Vaše podnikání se nemůže zastavit, že naše země a ekonomiky
potřebují Vaši aktivitu. Naším úkolem je zase zajistit Vám maximální právní a
daňovou podporu. K této mimořádně složité a neustále se vyvíjející situaci
přistupujeme co nejvíce flexibilně a dynamicky. Robustní technologie nám
umožňují plný přechod na vzdálené poskytování služeb bez přítomnosti v
kanceláři a více než 220 našich právníků a daňových poradců je připraveno být
pro naše klienty maximální oporou v těchto obtížných chvílích.
Specializovaná pracovní skupina pro problematiku COVID-19
HAVEL & PARTNERS proto mimo jiné zřídila specializovanou pracovní
skupinu, která koordinuje řešení veškerých právních, daňových, ale i
ekonomických otázek týkajících se následků situace způsobené COVID-19, sdílí s
kolegy nejlepší postupy a obratem řeší potřeby našich klientů. Kromě
standardní komunikace s partnery a jinými seniorními právníky kanceláře, se
kterými jste byli dosud při spolupráci v kontaktu, se můžete obracet i přímo na
členy této skupiny. Do této pracovní skupiny patří následující zkušení
partneři společnosti pokrývající zejména níže uvedené obory:
Česká republika
Slovensko
Mimořádná
jednotná sleva pro klienty a obchodní partnery zasažené COVID-19
Vzhledem k závažnosti situace a předpokládaným ekonomickým i jiným ztrátám,
které řada subjektů v souvislosti s koronavirovou pandemií utrpí, nabízíme
všem klientům a obchodním partnerům s platností od dnešního dne, tj. od 16. 3.
2020, do konce dubna 2020 poskytování právních služeb za sníženou jednotnou
hodinovou sazbu 100 EUR / 2 600 CZK. Zvýhodněná sazba se týká všech
právnických a fyzických osob ze všech zemí, pokud o slevu před zahájení
poskytování služeb požádají a stávající situace pro ně představuje významnou
ekonomickou zátěž. Tím nejsou dotčeny naše služby v rámci probíhajícího PRO
BONO programu.
PRO BONO program: zdvojnásobení rozsahu bezplatných právních
služeb a větší finanční podpora
S platností od 16. 3. do odvolání navyšujeme objem PRO BONO služeb ze 3 %
našeho celkového ročního objemu služeb na 6 %, tj. 18 tisíc hodin ročně, resp.
1 500 hodin měsíčně. Zároveň navýšíme na dvojnásobek také naši finanční pomoc
– odvod z plánovaného zisku kanceláře. Pokud nám to změna způsobu poskytování
služeb na distanční formu umožní, rádi bychom tento rozsah ještě dále navýšili.
V programu PRO BONO mají aktuálně absolutní prioritu bezplatné právní služby
související s nákazou virem COVID-19. PRO BONO program v souvislosti s
COVID-19 zaštiťují následující partneři:
Česká republika
Slovensko
HAVEL & PARTNERS jako strategický partner pro krizové situace
Věříme, že jako největší nezávislá právnická firma ve střední Evropě je HAVEL & PARTNERS plně vybavena pro řešení krizových situací. Takové situace umíme s klienty řešit velmi komplexně, a to i výrazně nad rámec pouhých právních a daňových otázek, ale i legislativně, obchodně, prakticky a důsledně. V HAVEL & PARTNERS vždy platí, že to, co klientům radíme, musíme také sami umět realizovat. Ověřili jsme si to během poslední globální ekonomické krize v letech 2008–2012, kdy naše kancelář pomohla mnoha klientům úspěšně překlenout nelehké období a sama toto období překonala obdobně úspěšně jako naši klienti. Pevně věříme, že díky našemu strategickému uvažování, dynamice, individuálnímu přístupu a rozsáhlému know-how budeme v této mimořádné situaci umět pomoci i Vám.
Především však přejeme Vám a Vašim blízkým pevné zdraví a optimismus.
Jménem celého týmu advokátní kanceláře
Jaroslav Havel, řídící partner
Autoři: Jan Koval, Veronika Plešková
Vláda ČR včera rozhodla o vyhlášení nouzového stavu, v jehož souvislosti bylo vydáno krizové opatření týkající se omezení koncentrace většího počtu osob a krizové opatření týkající se omezení dopravy. Obě se významným způsobem dotknou zaměstnanosti. Jak konkrétně?[1]
Dotčené skupiny zaměstnavatelů lze podle našeho názoru rozdělit na dvě skupiny:
Sekundárně dotčení zaměstnavatelé budou podle našeho názoru moci využít institutu tzv. částečné nezaměstnanosti podle § 209 ZP. Ten stanoví, že když zaměstnavatel nemůže zaměstnancům přidělovat práci z důvodu dočasného omezení odbytu výrobků nebo omezení poptávky po jeho službách, jedná se o tzv. jinou překážku na straně zaměstnavatele. Na základě písemné dohody s odborovou organizací se zaměstnavatel může dohodnout na tom, že náhrada mzdy bude zaměstnancům po dobu částečné nezaměstnanosti snížena; musí však činit nejméně 60 % průměrného výdělku. Tam, kde odborová organizace nepůsobí, může shodná pravidla zaměstnavatel uplatnit vydáním vnitřního předpisu.
Zde bohužel dobré zprávy pro zaměstnavatele končí. Primárně dotčení zaměstnavatelé totiž na režim částečné nezaměstnanosti nedosáhnou.
Zaznamenali jsme názory, že by měl být použitelný postup podle překážek uvedených v § 207 zákoníku práce, zjednodušeně:
– písm. a): prostoj, nebo
– písm. b): přerušení práce nastalé v důsledku povětrnostních vlivů nebo způsobené živelní událostí.
Ačkoliv bychom všem zaměstnavatelům tuto právní kvalifikaci velmi přáli, neboť umožňuje snížit náhradu mzdy na rozumnou výši bez součinnosti odborové organizace, a překlenout tak nejcitlivější období velkých finančních ztrát, nenalézá podle našeho názoru žádnou oporu v zákoníku práce.
Důvodem je skutečnost, že rozhodnutí vlády o přijatých omezeních není ani nenadálou technickou překážkou zakládající prostoj nebo nenadálým působením přírodních vlivů. Zákoník práce zkrátka na stav nouze, ve kterém se naše země nyní nachází, nepamatuje. Jedinou aplikovatelnou překážkou pak tedy zůstává překážka v práci na straně zaměstnavatele s nárokem zaměstnance na náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku.
Veškeré negativní následky tak byly naloženy na bedra zaměstnavatelů. Ačkoliv lidsky zavedeným opatřením zcela rozumíme, domníváme se, že tato situace musí vyvolat jednání o změně legislativy tak, aby zákoník práce obsahoval ustanovení pamatující nejméně na situace stavu nouze a zaměstnavatelé měli možnost těžká období lépe překlenout.
Nadějí pro zaměstnavatele budiž návrh připravovaný MPSV, který by měl
být představen v následujících dnech a v případě přijetí by měl
alespoň částečně kompenzovat jejich finanční ztráty.
[1] Z důvodu časové tísně není tento text komplexním ani detailně odůvodněným posouzením právní úpravy překážek v práci. Zaměřili jsme se pouze na praktické dopady nastalé situace pro zaměstnavatele i zaměstnance.
Autoři: Robert Nešpůrek, Štěpán Štarha
Koronavirus je nyní největším tématem, které hýbe celou naší společností. Dotýká se nejen všech oblastí našeho života, ale též všech oblastí práva. V předchozích newsletterech jsme Vás již informovali o dopadech na pracovněprávní vztahy a radili Vám, jak postupovat ve vztazích se zaměstnanci. Nyní bychom Vám rádi pomohli zorientovat se v právních dopadech na Vaše dodavatelsko-odběratelské smluvní vztahy. Níže přinášíme stručné odpovědi na čtyři základní otázky, se kterými se na nás klienti v posledních dnech a hodinách obrací. Nezapomínejte rovněž, že koronavirus už není nepředvídatelnou skutečností a při současném uzavírání smluv je s ním vhodné rovnou ve smlouvě počítat. Současně, jak tomu je u smluv vždy, platí, že strany si mohou ve smlouvě řadu věcí sjednat odlišně od zákona, proto je potřeba se vždy v konkrétním případě podívat přímo na příslušnou smlouvu a neřídit se jen obecnými doporučeními.
Může být koronavirus důvodem pro snížení či zvýšení dohodnuté ceny?
Důsledky koronaviru, resp. opatření s ním spojených se mohou projevit jak na straně dodavatelů, tak na straně odběratelů. Dodavatel bude muset např. změnit způsob přepravy svých výrobků a tím se zvýší jeho náklady. Objednatel reklamy na sportovní akci, která se koná bez účasti diváků, nedocílí očekávaného účelu sjednaného reklamního plnění. Musí strana postižená negativními důsledky koronaviru nést tyto následky sama, nebo může požadovat snížení či zvýšení ceny dohodnuté ve smlouvě?
Postižená strana obecně nemůže bez naplnění dalších podmínek přikročit k jednostrannému zvýšení či snížení dohodnuté ceny. Jiná situace však je, pokud
V takovém případě smluvní strana poškozená nepoměrem plnění ze smlouvy může po druhé straně požadovat obnovení jednání o smlouvě. Musí tak učinit ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy se o změně okolností vedoucích ke zvlášť hrubému nepoměru plnění dozvěděla. Pokud se strany na změně smlouvy v přiměřené lhůtě nedohodnou, může se kterákoliv z nich obrátit na soud. Soud může dle vlastní úvahy smlouvu změnit nebo i zrušit. Po dobu, kdy probíhají jednání či soudní řízení o změně smlouvy, však dotčená strana musí plnit tak, jak bylo ve smlouvě původně sjednáno.
Popsaný postup podle § 1765 nebo případně dle § 2620 občanského zákoníku však bohužel není k dispozici smluvní straně, která ve smlouvě takzvaně převzala nebezpečí změny okolností. Tedy jednoduše řečeno – pokud si smluvní strany dohodly ve smlouvě, že se daná ustanovení občanského zákoníku nepoužijí a žádná či některá ze smluvních stran nemá v případě změny okolností právo na přejednání podmínek smlouvy. Proto, pokud uvažujete o využití tohoto postupu, v první řadě ověřte, zda Vaše smlouva takové ujednání neobsahuje. Z naší praxe víme, že daná ustanovení občanského zákoníku byla ve smlouvách velmi často vylučována.
Může být koronavirus důvodem ospravedlňujícím neplnění povinností ze smluv?
Koronavirus, popř. opatření s ním spojená mohou ospravedlnit neplnění povinností ze smluv, pokud představují tzv. vyšší moc. Nároky a postup se budou lišit podle toho, zda Vaše smlouva obsahuje ujednání o vyšší moci či nikoliv a současně jak je přesně ve smlouvě formulováno toto ustanovení, kterému se při uzavírání smluv často bohužel příliš pozornosti nevěnuje.
Smlouva může obsahovat ujednání, podle kterého se jedna či obě smluvní strany nedostávají do prodlení s plněním smlouvy, pokud nastane případ tzv. vyšší moci. Je to pojem, který standardně odkazuje na situace války, katastrof, povodní a v neposlední řadě též epidemií. Pojem vyšší moc pak bývá ve smlouvě přesně definován a smlouva také upravuje, jaké má následky a jak mají strany v případě vyšší moci postupovat (např. stanoví notifikační povinnost nebo povinnost přijmout určitá opatření, aby se plnění mohlo uskutečnit, popř. i za ztížených podmínek). Je tedy třeba v každém jednotlivém případě na základě smluvní definice vyšší moci posoudit, zda výskyt koronavirové pandemie či koronavirus, např. ve spojení s vládními opatřeními nebo obecně jen vládní opatření, definici obsaženou ve smlouvě naplňují. Samotné naplnění definice vyšší moci však nestačí. Je nutné, aby překážka v podobě koronaviru, resp. s ním spojených vládních opatření byla příčinou nesplnění povinnosti řádně a včas. Výrobce autodílů například nemůže ospravedlnit prodlení dodávek s odvoláním na koronavirus, ledaže by vláda nařídila uzavření závodů nebo podstatná část jeho zaměstnanců byla v karanténě či onemocněla. Dotčená strana se nedostává do prodlení, tedy neporušuje smlouvu, pokud:
Pokud dotčená smluvní strana v důsledku naplnění výše uvedených podmínek neporušuje smlouvu, nemá druhá strana právo odstoupit od smlouvy (ledaže by bylo ve smlouvě sjednáno) ani právo na náhradu škody nebo na smluvní pokutu.
I pokud smlouva ujednání, jímž se v případě vyšší moci vylučuje prodlení, neobsahuje, je vyšší moc ve smluvním vztahu relevantní. V občanském zákoníku upravuje vyšší moc, pro případ, že smlouva nestanoví jinak, § 2913 odst. 2 občanského zákoníku. Z tohoto ustanovení vyplývá, že pokud straně ve splnění povinnosti dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na její vůli, není taková strana povinna nahradit škodu. Koronavirus s jeho mezinárodním rozměrem je jistě mimořádnou překážkou. Podmínku nepředvídatelnosti bude třeba zkoumat s ohledem na okamžik uzavření smlouvy, tedy zda v takovém okamžiku bylo šíření koronaviru a jeho důsledky rozumně předvídatelné. Rovněž nepřekonatelnost překážky v podobě koronaviru je třeba hodnotit podle individuálních okolností. Pokud by však překážka v podobě koronaviru nastala až v době, kdy by povinná strana byla v prodlení se svým plněním, smlouva obsahovala vlastní definici překážky, kterou by koronavirus, popř. s ním spojená opatření nenaplňovala, nebo stanovila povinnost překonat takový druh překážky, strana postižená překážkou by se povinnosti nahradit škodu nezprostila. Je třeba zdůraznit, že ačkoliv strana postižená překážkou neodpovídá za škodu, porušuje svým neplněním smlouvu (nejde-li o případ nemožnosti plnění – viz níže), a musí tedy počítat se všemi důsledky s tím spojenými, jako jsou např. možnost odstoupení od smlouvy druhou stranou (viz níže) nebo povinnost platit smluvní pokutu. To je rozdíl oproti tomu, kdy byla přípravě smlouvy věnována odpovídající pozornost, a smlouva tak obsahuje vhodně formulovanou klauzuli o vyšší moci, která řeší i dopady na možnost odstoupení či na smluvní pokutu.
Může být koronavirus důvodem pro zánik závazků ze smluv?
Vládní opatření, která zakazují celou řadu aktivit, mohou způsobit zánik závazku ze smlouvy pro nemožnost jejího plnění (tzv. dodatečná nemožnost plnění). To ovšem jen za předpokladu, že plnění není možné poskytnout ani za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určené době. Obdobně by tomu bylo, pokud by stranám při uzavření smlouvy bylo známo, že věřitel nebude mít hospodářský zájem na pozdním plnění. Je-li tedy zakázána např. kulturní akce a nemůže se konat ani v náhradním termínu, nastává případ nemožnosti plnění a závazek ze smlouvy zaniká. O nemožnost plnění by se však nejednalo, pokud by se podnikatel z vlastní iniciativy z preventivních důvodů rozhodl např. přerušit výrobu ve svém závodu. O nemožnosti plnění musí být druhá strana bez zbytečného odkladu informována. Byla-li již za neuskutečněné plnění poskytnuta úplata, musí být vrácena. Vzhledem k tomu, že v případě koronaviru smluvní strana nemožnost plnění nezpůsobila, nebude povinna hradit druhé straně tím způsobenou škodu, ledaže by škoda druhé straně vznikla pozdním informováním o nemožnosti plnění.
Pokud smluvní strana v důsledku koronaviru neplnila řádně a včas svoji povinnost a nejedná se o případ nemožnosti plnění ani není ve smlouvě vyloučeno prodlení v případě vyšší moci, má druhá strana za podmínek sjednaných ve smlouvě právo od smlouvy odstoupit. Pokud smlouva odstoupení neupravuje, muže druhá strana odstoupit od smlouvy po poskytnutí dodatečné přiměřené lhůty k plnění, jde-li o nepodstatné porušení smlouvy, nebo bez zbytečného dokladu, jde-li o podstatné porušení smlouvy.
Má koronavirus vliv na mezinárodní dopravu a na dovoz a vývoz zboží do/z České republiky?
Podle aktuálních informací, které se každým okamžikem mění, se opatření k omezení pohybu přes hranice nevztahují na mezinárodní přepravu nákladními vozidly, vlaky a plavidly. Nelze však vyloučit, že přijatá opatření budou mít určitý vliv na rychlost a plynulost přepravy, a tedy například na opoždění dodávek zboží s následky popsanými výše.
Například na Slovensku, které přijalo/oznámilo příslušná opatření již ve čtvrtek, musí řidiči nákladních vozidel při nakládce a vykládce zboží používat respirátory, co nejvíce omezit přímý kontakt s pracovníky zahraničního odesílatele/příjemce zboží a být vybaveni gumovými rukavicemi a dezinfekcí rukou.
Kromě toho jsou samozřejmě v platnosti též dřívější opatření zakazující (s několika výjimkami) vývoz respirátorů a dezinfekčních přípravků z České republiky do zahraničí. Věříme, že jsme Vám výše uvedenými informacemi pomohli získat alespoň základní přehled o dopadech současných opatření na Vaše smluvní vztahy a pevně věříme, že tento dopad bude co nejmenší. Budeme Vás i nadále informovat o všech novinkách, které by pro Vás mohly být zajímavé a mohly Vám pomoci v aktuální situaci.
Radka Rainová
