Zdroj: Elita byznysu

Kancelář HAVEL PARTNERS se stará o majetek i byznysové a soukromé záležitosti tří set movitých českých a slovenských rodin, a to v česku i v zahraničí. A právě mezinárodní podporu pro své klienty nyní dál rozšiřuje: zakládá multi family office se zastoupením v zahraničí a obdobně zvažuje otevřít i zastoupení kanceláře v Německu. Zakladatel a managing partner kanceláře Jaroslav Havel navíc předpovídá zajímavé pohyby na nemovitostním trhu.

Původní generace zakladatelů firem z 90. let odchází a jsme často svědky přesunu opravdu velkého majetku od zakladatelů ke správcům. Jak se trend projevuje ve vaší práci?

JH:  Do začátku ekonomické krize v roce 2008 se dal sledovat fenomén silného kapitalisty, vlastníka firmy – otce zakladatele anebo CEO. Zpravidla měl jednu velkou firmu a často jen zlomek diverzifikovaného zbytkového majetku. V posledních patnácti letech se ale svět mění. Bariéra vstupu do většiny oborů podnikání je čím dál větší, navíc se mezi mladšími generacemi snižuje ochota tvrdě pracovat, tedy i začít podnikat. Dnes častěji vidíte, že rodiny mají naopak velmi diverzifikovaný majetek a nejsou vázané na jednu firmu, která by se předávala v rámci rodiny. V následujících 20 letech pak bude tento trend pokračovat a posun bude obrovský. Bohaté rodiny se soustředí více na správu vybudovaného jmění, bude mnohem měně majetku v rukou nové první generace kapitalistů. Klíčovou roli proto začíná hrát profesionalizovaná správa majetku.

V tomto oboru máme dlouholeté zkušenosti, skupinu pro privátní klienty jsme založili už v roce 2008 jako úplně první na trhu, mnoho let před konkurencí. Dnes zastupujeme přibližně tři sta velmi bonitních rodin, většinou jde o korunové miliardáře, a nabízíme jim skutečně komplexní služby. Vedle právního poradenství jsme rozšířili zastupování postupně i do oblasti širší správy majetku, daní, účetnictví a tak dále. Vytváříme struktury, které klientům se správou rodinného jmění pomáhají, ať už jde o nadační či svěřenské fondy, nebo rodinné rady, či přímo struktury typu family offices.

Zmínil jste nadační a svěřenské fondy. Co je nejoblíbenějším produktem nebo právním institutem, který po vás klienti z řad těchto nejbohatších rodin dnes požadují?

JH: Je to vždy individuální řešení na míru dané rodiny. Máme například komplexní klientský dotazník při zahájení spolupráce, ve kterém s klientem probereme všechny jeho potřeby. Řešíme ochranu majetku, oddělení podnikatelského a soukromého majetku, plánujeme do budoucna, vyhodnocujeme rizikovost jeho podnikání či mezinárodního a lokálního působení a podobně. Hledáme ideální řešení, jako bychom ho hledali sami pro sebe. Naši společníci ze skupiny pro privátní klienty se podílí na řízení špičkové, světově známé firmy a zároveň také komplexně spravují i vlastní majetek v řádu stovek milionů či celkově miliard korun. Jsou tedy pro naše privátní klienty jedinečnými zkušenými a rovnocennými partnery.

Komplexita služby, kterou poskytujete nástupcům zakladatelů firem, vyžaduje kromě právníků i další poradce. Ustupuje u vás v kanceláři poměr právníků ve prospěch ostatních odborníků v poradenství?

JH: Právní služby jsou u nás zcela dominantní, protože věříme, že právě v nich excelujeme. Na základě špičkové služby si s klientem vytvoříme vzájemnou důvěru a pouto. Klient potom od nás využije i další služby. Máme vel­ mi silnou daňovou praxi, vybudovali jsme i účetní tým.

Umíme řešit dotace nebo komplexně řídit velké transakce, zrealizovat prodeje majetku, řešit rodinné privátní záležitosti… Při výběru kolegů přihlížíme zároveň také k tomu, abychom neměli jen tradiční advokáty, ale komplexní manažerské osobnosti s výbornými ekonomickými znalostmi a citem pro byznys. Nicméně máme ve skupině i několik špičkových ekonomů a manažerů dříve působících typicky v poradenské „velké čtyřce“ anebo v předních investičních skupinách.

Jak vidíte postavení vaší kanceláře na trhu letos a jak hodnotíte hospodářské výsledky za loňský rok?

JH: Loni jsme cítili zpomalení velkých realitních a M&A transakcí ze zahraničí. Měli jsme ale standardní nárůst tržeb 11 procent, tržby přesáhly miliardu. Ekonomicky rosteme nepřetržitě 22 let. Vloni jsme nicméně zaznamenali mírný pokles zisku. Významně totiž rostl náš tým, a tím i personální, ale také provozní náklady. Součástí naše­ ho úspěchu je, že umíme najít a udržet ty nejlepší lidi. Nechtěli jsme tak loni zpomalit nábor, protože trvá i tři roky, než přesvědčíte vysoce kvalitního člověka.

Letos se nám ekonomicky velice daří. V první polovině roku tržby činily přes půl miliardy a meziročně rostly o 12 procent. Prudce se zvyšuje i zisk a čekáme, že ve druhém pololetí to půjde ještě lépe. Tempo růstu přibližně 12 procent ročně tržby, 15 procent zisk máme za cíl držet i následující dva roky. Roste počet klientů a daří se nám dál rozšiřovat tým o zkušené profesionály. Objektivně ale vidíme, že například v oblasti nemovitostí a mezinárodního M&A je trh stále slabší. Zahraniční investoři se od počátku války na Ukrajině nehrnou a v podstatě zamrzly velké nemovitostní transakce.

Očekáváte v rámci velkých nemovitostních transakcí nějakou změnu na trhu v příštích letech?

JH: Trh se odvíjí od úrokových sazeb. Očekávám, že Česká národní banka zřejmě sazby podrží na sedmi procentech, případně sazby do konce roku poklesnou jen formálně o 0,5 až 0,75 procenta. Sazby budou vysoké i nejméně do poloviny příštího roku. Některé realitní fondy už začínají mít problém s odlivem klientů. Na trhu se objeví spousta nemovitostí na prodej zejména z investičních fondů a od dluhopisových skupin, které rozhodně nebudou tlačit cenu nahoru. Vnímám to jako příležitost, ze které budou těžit naši top klienti, čeští a slovenští miliardáři. Rádi jim budeme takové příležitosti vyhledávat a zprostředkovávat.

Jste největší kancelář, co je ale v porovnání s ostatními kancelářemi vaše největší konkurenční výhoda?

JH:  Je to právě naše velikost a komplexita. Máme přehled o tom, co se děje na trhu, patříme do špičky ve všech právních oborech. Jsme postaveni hodně kooperativně. Naší předností je vysoká specializace v jednotlivých oborech v kombinaci s tím, že jsme na složité případy schopni nasadit až desítky lidí a několik našich právníků a týmů je považováno ve svých oborech za jedničky na trhu a každoročně mají obrovskou klientskou akvizici. V podstatě už rostou tak rychle, jak rychle jsou schopni nabírat a trénovat nové lidi do týmů. Jsme tak schopni pokrýt ve složitých kauzách všechny související oblasti – od veškerých obchodně a trestněprávních otázek přes daňové a účetní poradenství, vyšetřování či zajištění krizové komunikace.

Svoji práci se vždy snažíme dělat poctivě, s velikým úsilím, neustále se zlepšovat, hodně se vzdělávat a chovat se k lidem slušně a férově a díky tomu jsme za těch 22 let naší existence vybudovali, řekl bych, zcela unikát­ ní síť kontaktů a podporovatelů. Když si tedy naši kancelář někdo vybere jako svého poradce, má k dis­ pozici obrovskou infrastrukturu stovek unikátně organizovaných velmi chytrých lidí, s mimořádně vysokým pracovním nasazením a širokou základnou kontaktů většiny z nich i firmy jako celku. Našim klientům tak nabízíme opravdu neopakovatelnou infrastrukturu pro rozvoj jejich byznysu.

Jak je to s mezinárodním dosahem kanceláře? Nemáte ambice působit i v zahraničí?

JH: Abychom dosáhli úrovně služby, jakou chceme poskytovat, spolupracujeme v zahraničí s firmami, které jsou absolutními špičkami celosvětově či v dané zemi. Zároveň ale spolupracujeme i se zahraničními kancelářemi, které mají unikátní know­how v konkrétních oborech či výbornou síť kontaktů a renomé v určitém teritoriu. Mohou to být například specialisté na venture kapitál, zbrojní průmysl, letectví nebo nějaký jiný užší obor, ve kterém jsou světovými či místními jedničkami. Vždy se řídíme při výběru partnera tím, co je nejlepší řešení pro klienta.

Zároveň ale zvažujeme i přímé zastoupení naší kanceláře na Západě. Chceme být blíže zahraničním klientům a mezinárodním kancelářím, které nám doporučují klienty, ale také zahraničním private ekvity a venture kapitálovým fondům, family officům či kapitálovým trhům. Připravujeme aktivně projekt otevření kanceláře v Německu, a to buď v Mnichově, nebo spíše ve Frankfurtu. Rádi bychom se pro to případně spojili s někým dalším z našich klientů.

Od určité velikosti firmy, do které jsme se my dostali, kdy se naše tržby blíží 60 milionům dolarů, už jsme viditelným hráčem v rámci celé Evropy a vyplatí se nám mít vlastní zastoupení v Německu.

V jakém časovém horizontu byste založili zastoupení vaší kanceláře v zahraničí?

JH:  V roce 2024 anebo 2025.

Pro jaký okruh klientů by bylo toto zastoupení určené?

JH:  Mimo jiné pro klienty ze Západu směřující do regionu střední a východní Evropy. Naše mezinárodní komunikace probíhá především se špičkovými právními a daňovými kancelářemi, špičkami v oblasti private equity, venture kapitálu, velkými finančními skupina­ mi, komerčními a investičními bankami a významnými family offices. Dále máme desítky klientů, kteří by v Německu či jinde na západě chtěli aktivně podnikat. Zlepšíme tedy ještě naši stávající infrastrukturu pro ně. Budeme jim moci ještě lépe pomáhat s obchodně právními řešeními nejen v Německu, budeme tam více spolupracovat s lokálně zastoupenými mezinárodními právnickými firmami, mezinárodními poradenskými společnostmi atd.

Ve kterých oblastech na trhu očekáváte v příštích letech růst?

JH: Dnes zdaleka největší objem práce a největší zisky realizujeme v širší oblasti sporové agendy. Máme právní tým přibližně třiceti lidí a dokážeme pokrýt skutečně složité byznysové spory, které mají i ekonomický, trestní či veřejnoprávní charakter, ale umíme výborně zajistit i detektivní nebo komunikační přesah.

Dále jsou to technologie a VC, kde máme také zdaleka největší tým na trhu. Asistujeme například u investic do start­upů, zaměřujeme se i na digitalizaci bankovního sektoru, státní správy nebo jakoukoli digitalizaci a automatizaci ve firmách. Zastupujeme velkou většinu z deseti největších globálních gigantů v oblasti technologií listovaných na americké burze. A i veřejný sektor nebo finanční instituce s námi spolupracují na svých velkých IT projektech.

Největší růst, nad 15 procent ročně, očekáváme v těchto oblastech, plus samozřejmě bude pokračovat další růst v oblasti privátních klientů. V září představíme nově vyvinutý mezinárodní projekt multi family office, díky němuž očekáváme další rozšíření spolupráce se stávajícími rodinami i těmi novými, které v lokálním pro­ středí nebudou mít v tomto směru obdobnou alternativu. V oblasti daní a účetnictví pak bude růst asi ještě mnohem vyšší, ale tam rosteme z menší základny.

Zmínil jste start-upy a venture kapitál. Jaký vývoj předvídáte právě v oblasti start-upů a investic do nich?

JH: Je zde celá řada fondů, které zahájily činnost a získaly kapitál v posledních pěti až deseti letech a chystají se na capital raising pro fond č. 2 nebo 3. Nebude to ale úplně jednoduché. Některé fondy ještě nemají tolik exitů, většina fondů ještě ani nevrátila vložený kapitál investorům. Když jsou na trhu pět nebo sedm let z desetiletého investičního cyklu, bude se jim hůře prokazovat schopnost vydělat proklamovaných 20 procent p. a. a více.

Klíčové jsou zkušenosti. Vnímáme, že investice ve ven­ ture kapitálu samozřejmě mohou být rizikové. My jsme ve venture kapitálu velmi aktivní, a to nejen jako poradci, ale i jako investoři, skoro dvacet let. Pěkně jsme vydělali například s Credo Ventures a anebo s blockchainovým fondem skupiny Rockaway. Celkem jsme investovali již do šesti venture kapitálových fondů. Chceme investice do fondů i nadále rozvíjet a zejména v příštím roce je ještě více formalizovat. Spolu se společníky kanceláře jsme pro tento účel vytvořili jaký­ si interní „fond fondů“, v němž jsou v současné době vyšší jednotky milionů dolarů na investice do start­upů, a jsme připraveni v následujících letech tyto investice významně navýšit, případně otevřít fond fondů pro naše klienty.  


Jaroslav Havel (49 let) • Řídící partner advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS. Věnuje se komplexnímu poradenství v oblasti rozvoje a strategického řízení velkých rodinných a jiných nejvýznamnějších soukromě vlastněných firem. V roce 2008 v rámci kanceláře založil na česko-slovenském trhu první specializovaný tým zaměřený na služby pro privátní klienty, který dnes čítá 40 právníků a daňových poradců a je největší ve střední Evropě.

Zdroj: Finmag

Co když… Jsem podnikatel. Každý den bojuji a přináším oběti. Ale stojí to za to, protože mám sen. Pak si jednoho dne uvědomím, že je to doma. Jenže tahle chvíle je stejně krásná jako pomíjivá. Hodiny tikají. Vybudoval jsem firmu, která má hodnotu stovek milionů korun. Ročně vydělává víc peněz, než dokážu utratit, platí daně, vyplácí odměny zaměstnancům, investuje, dokáže část zisku rozdávat lidem, kteří peníze potřebují víc než já, moje žena i dvě dospívající děti. V čele firmy stojí schopní manažeři, a já tak mám po letech totálního nasazení konečně čas přemýšlet, co dál.

Mohl bych všechno prodat, ale proč? Nepotřebuju další peníze. Mnohem raději bych své dílo předal dětem a pozoroval, jak se rodí rodinný klenot. Jenže moje děti zatím o převzetí firmy vůbec nepřemýšlejí. Synovi je osmnáct, dceři třiadvacet. Mají na to právo. V jejich věku, kdyby nebyl socialismus, bych nebyl jiný…

@ritchkid

Obavy žen a mužů, kteří přemýšlejí, co s vydělanými desetimiliony, mají několik společných jmenovatelů. Jak do podnikání zapojit děti? Jak si pohlídat, aby jejich jediným životním počinem nebyl instagramový profil @ritchkid? Co se bude dít, když mě porazí auto a můj partner se později provdá za brazilského tanečníka (nebo tanečnici, na pohlaví tu opravdu nesejde) capoeiry? Jak zajistím, aby firma plnila svou misi a pomáhala tam, kde je to potřeba? Tyto otázky dnes zaměstnávají mozkové závity řady velmi chytrých lidí. Z poradenství v oblasti péče o majetky se za poslední roky stal jeden z nejrychleji rostoucích oborů právních služeb. Lví podíl na tom má i David Neveselý, partner v advokátní kanceláři Havel & Partners.

Mladý energický muž vede tým 45 lidí, kteří poslouchají, analyzují, vysvětlují a pak taky uvádějí v život rodinné struktury, fondy a nadace pomáhající minimalizovat dopady těch opravdu špatných budoucích scénářů. A naopak multiplikovat efekt těch dobrých. S Davidem jsem se setkal jako modelový zájemce o jeho služby. Zajímalo mě, jak se věci mají a taky jestli si je můžu dovolit.

Pokud máte partnera a nemáte předmanželskou smlouvu, opravdu je vše nutné řešit společně. Pokud nenajdete konsensus, nepohneme se z místa,“ varuje mě David hned ze začátku našeho modelového rozhovoru. Já mu na oplátku vysvětluji, že jsem šedesátník se splněnou misí, manželkou, dětmi a hlavou plnou černých scénářů popsaných výše. David mě uklidňuje, že nejsem první ani poslední a že to společně vymyslíme. „Pokud se chcete dohodnout, měli byste partnera ubezpečit, že jednou z priorit je zachování přinejmenším takového životního standardu, na jaký je zvyklý. A taky se shodnout na prioritách, ať už to jsou děti, firma, nebo charita.

V časech manželské pohody se sladíte poměrně snadno. Horší to je, když se nad vztahem stahují mračna. I proto se vyplatí začínat dřív. Od Davida se dozvídám, že v šedesáti jdu poměrně pozdě. Klienti obvykle chodí dřív. Naštěstí je můj vztah i po třiceti letech od fiktivní svatby pořád pevný, takže Davidovi vysvětluji, že oba chceme, aby se děti měly dobře, ale nechceme jim platit zhůvěřilosti, a shodneme se i na tom, že bych rád dopřál své ženě, aby i ona mohla žít podle svých představ, když tu nebudu. Zároveň si oba chceme pohlídat, aby se firma nemohla prodat, pokud to nebude nezbytně nutné nebo nepřijde neodolatelná nabídka, a velkou prioritou je pro nás pokračování filantropických aktivit. A stoprocentně se se ženou shodneme i na tom, že už nechci tolik pracovat.

Neriskujte

„Jakmile si takto společně stanovíme základní cíle, začneme řešit, co dál. Byl-li by ve hře prodej firmy, určitě bychom měli vše stihnout do konce roku. Od roku 2024 totiž skončí osvobození od daně z příjmů z prodeje cenného papíru nad čtyřicet milionů korun, což by se vás nejspíš týkalo,“ radí mi právník. Od ledna bude předávání peněz těžší, ale i s tím dokáže David a jeho tým pomoci správným nastavením nové struktury. „Finální znění nového předpisu zatím není známé, ale já tuhle změnu vlastně považuji za očekávanou. Totální osvobození daně z příjmů z prodeje cenných papírů je v Evropě nevídané. V tomto ohledu jsme vlastně daňovým rájem. Nikdo nemohl očekávat, že nula bude v téhle kolonce svítit navždy,“ upozorňuje. A dodává, že agresivní řešení nedávají smysl, protože s sebou vždy nesou riziko. „Jestli něco v šedesáti opravdu nepotřebujete, je to další černý scénář.“

Můj modelový šedesátník ale žádného zájemce o prodej nemá, předávání peněz se tedy zatím odkládá a já chci řešit kontinuitu podnikání. Nejčastěji využívaným nástrojem je v tomto případně kombinace rodinné fundace a holdingu, který se pověsí nad vaši společnost.

Rodinná banka

„Holding je zde zcela zásadní, protože vytváří nárazník mezi osobní spotřebou a potřebou distribuce prostředků z firmy,“ popisuje mi David. Co to znamená? Peníze, které vaše firma vydělá a nepotřebuje pro další rozvoj, jsou ve firmě nejvíce ohrožené. Potřebujete je tedy dostat z firmy ven. Když je ale vyplatíte přímo fyzické osobě, odvedete obratem státu daň z příjmu. Proto se využívá holding, kam je převod dividend při splnění podmínek od daně osvobozený. Pravidlo matky a dcery platí po celé Evropské unii.

Jakmile by byla firma zaparkovaná v holdingu, následovalo by rozdělení společnosti na dvě. První zaštiťující primární byznys a druhé, do níž přejde nemovitý majetek společnosti a další neprovozní aktiva. „To je lepší i v případě prodeje firmy potenciálnímu zájemci. Kupci chtějí kupovat váš byznys, ne vždy nemovitosti vyžadující péči a investice. A platí to i naopak. Výhledově můžete prodat nemovitosti, ale firmu si nechat. Do holdingu se vyplatí vložit i případné podíly v dalších firmách, do kterých jste investovali nebo které jste spoluzaložili.“

De facto si tak založíte malou rodinnou banku, do níž tečou peníze, a vy z nich neodvádíte daň z příjmu a můžete je investovat dál. Taková struktura je odolná i vůči kreativním nápadům českých politiků. Peníze do holdingu samozřejmě přitečou i v případě prodeje v budoucnu. Pravidla jejich čerpání si určujete sami. „Podle mého není pro vaše děti nic horšího než jim nasypat do kapsy půl miliardy. Případů, kdy to dopadlo velmi špatně, známe řadu. Stačí jedna unáhlená svatba. Na druhou stranu ale klientům doporučuji, aby děti do správy majetku zapojili. Mohou rozhodovat o části investičního portfolia a postupně se zapojovat víc a víc. Povolání správce by pro vaše děti mohlo být mnohem lákavější než řízení pily, chemičky nebo IT firmy.



Pro děti není nic horšího než jim věnovat půl miliardy. V řadě případů to dopadlo špatně.


Zvažte, jestli to není lepší cesta. Firmu odřídí profíci, rodinné investice potomci,“ vysvětluje mi David základní principy budoucího family office.

S dětmi a jejich nástupnictvím se pojí spousta nenaplněných očekávání. „Když vaši potomci vidí, kolik času jste strávil řízením a budováním a jak málo času vám zbývalo na vše ostatní včetně nich samotných, často je to ke kormidlu úplně netáhne,“ mírní David mé ambice. A myslete i na to, že než vstoupíte na výletě do Anglie do silnice, je dobré se podívat i doprava a že v horách není radno přeceňovat odolnost vašeho upracovaného těla. Stát se může cokoliv. Co se ale stane s holdingem, jehož jste stoprocentním vlastníkem, a je tedy součástí společného jmění manželů, když zemřete?

„Pokud nejsou pravidla nastavená jinak, platí, že polovina připadne partnerovi a druhá polovina se rozdělí mezi vašeho partnera a děti. Partnerovi tak připadnou dvě třetiny holdingu, děti dostanou po jedné šestině. To je pro většinu našich klientů nepreferovaná varianta. Podle našeho průzkumu NextŽeny je vaší partnerce průměrně 56 let, čeká ji více než dvacet let života a s velkou pravděpodobností nezůstane sama. Pokud by se znovu provdala a nepodepsala předmanželskou smlouvu, získá v tu chvíli jednu třetinu holdingu osoba, s jejímiž cíli a motivacemi byste se nemusel úplně ztotožňovat, a i když ano, po její smrti připadnou podíly dětem z předchozích vztahů. To už nechce opravdu nikdo,“ varuje mě David.

To samé platí i pro ovdovělé manžele. Sám nechce skončit nikdo. Proto se nad holdingem zřizuje rodinná fundace. Jejím úkolem je postupně distribuovat část majetku potomkům podle předem určených pravidel. Tady už se placení daní nevyhnete, ale o to nejde. Zásadní je, že se vám podaří ochránit majetek od externích vlivů.

Nadace vs. svěřenský fond

„I já mám ve své nadaci vše nastavené tak, aby se po mé smrti z dětí nestaly vlastníci. To ale neznamená, že budou třít bídu s nouzí. Naopak. Fundace jim bude vyplácet peníze, které jim zajistí důstojný život, zaplatí vzdělání, koupí startovací byty… Jen nerozdělím vše a zajistím, že budu moci podporovat i další generace, věnovat se filantropii a mezi podílníky nepustím lidi, které tam nechci.“

Alternativou k rodinné nadaci je svěřenský fond. Ten je ale mnohem hůře ovladatelný. „Majetek v něm de facto zavřete a pravidla hry později změníte jen obtížně za pomoci soudů. Zároveň nemá právní subjektivitu, což věci dále komplikuje, zejména v zahraničí. V čele svěřenského fondu navíc nemůžete stát jen vy ani nikdo, kdo je jeho beneficientem. Potřebujete tedy externího správce. Změny v nadaci oproti tomu provádíte u notáře, v jejím čele můžete stát vy, po vaší smrti rodinná rada, v níž bude mít, pokud se na tom shodnete, vaše manželka právo veta, aby chránila majetek, pokud se děti zblázní, a případně právnická osoba – profesionální správce. Svěřenské fondy používáme primárně tehdy, když je žádoucí zakonzervovat věci na počátku a limitovat jakékoliv změny. Navíc je provází jistá pachuť.“

Zajímá mě, jestli dokážu zajistit, aby děti firmu při první příležitosti neprodaly, ale zároveň jim nechci tuhle možnost vzít úplně, protože to opravdu někdy může být nejlepší řešení. „To je velmi častá potřeba. V tu chvílí se do statutu zanese požadavek na externí ocenění společnosti, které určí tržní cenu, pod níž se prodávat nemůže.“ Oněch „co by, kdyby“ je obrovské množství. Vaše hodiny tikají a zákazy nejsou všemocné. Nezapomínejte, že jsme národ kreativců.

Za kolik

„Implementace změn trvá dva tři měsíce podle náročnosti. Delší bývají diskuse o tom, jak by vše mělo fungovat, aby byli všichni spokojení. Pokud byste ale přišel v létě, do Vánoc bychom vše měli stihnout. Úvodní analýza a příprava vyjde na sto až dvě stě tisíc korun. Za celý balík služeb pak zaplatíte vyšší statisíce korun, maximálně okolo milionu. I tady ale záleží na složitosti konstrukce,“ říká mi David. A pak je tu ještě jedna otázka, na níž nikdo myslet nechce, ale určitě ji není radno ignorovat. Co se s holdingem stane, když tragicky zahyne celá rodina. „Za normálních okolností by vše propadlo jako odúmrť státu. A to nechce opravdu nikdo. Proto je součástí stanov fundace i jasný pokyn, kdo dostane peníze, pokud takové okolnosti nastanou. Myslet můžete na svého lékaře, kamarády, paní, která se vám stará o domov, ale nejčastěji se setkávám s tím, že si klient určí obor či směr, který má být podporován, nebo statky odkáže církvi. Máme tu třeba klienta, který si určil, že jeho majetek podpoří výzkum umělé inteligence.“

Pokud vám pořád přijde, že těžší je miliony vydělat než správně nastavit, co s nimi bude dál, dávám si jedničku s hvězdičkou za srozumitelnost předchozích řádků. A pokud náhodou ne, jsou tu odborníci, kteří vám s tím pomohou. Samozřejmě za podmínky, že máte co dělit.


Mgr. David Neveselý

Partner v advokátní kanceláři Havel & Partners. Dlouhodobě se zaměřuje na služby pro privátní klientelu, právo obchodních společností a poradenství v rámci transakcí s výrazným daňovým aspektem. Specializuje se na obory související se správou, držbou a právní ochranou rodinného majetku, včetně práva dědického, na daňové plánování, problematiku rodinných holdingů a nadací a trustů, jakož i právní či daňové otázky související s filantropickými a dobročinnými aktivitami privátních klientů.

Autor: Petr Opluštil, Denisa Vaňková

Evropská komise 31. července 2023 vydala finální znění prvního souboru závazných pravidel nefinančního reportingu, tzv. Evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS). Tyto standardy konkretizují obsah a strukturu zveřejňování informací o udržitelnosti, které budou muset dotčené společnosti reportovat na základě směrnice o nefinančním reportingu (CSRD).

Dokument stanovující pravidla pro vykazování udržitelnosti vydala Evropské komise v podobě nařízení v přenesené pravomoci. Samotné standardy jsou uvedeny v jeho přílohách I a II. Příloha I obsahuje 2 průřezové a 10 tematických standardů v oblasti životního prostředí, sociálních věcí a správy a řízení společnosti. Přílohu II tvoří zkratky a slovníček pojmů využívané v ESRS. Standardy jsou dostupné ve všech jazykových verzích včetně češtiny zde.

Zveřejněné ESRS následují princip „dvojí významnosti“ zavedený směrnicí CSRD. To znamená, že podniky budou mít povinnost podávat zprávy jak o svých na společnost a životní prostředí, tak naopak o tom, jak sociální a environmentální problémy vytvářejí pro společnost rizika a příležitosti.

Prvek významnosti provází ESRS i v dalších souvislostech. Všechny standardy a všechny požadavky na zveřejňování informací budou podléhat posouzení významnosti ze strany podniku, s výjimkou požadavků na zveřejňování informací uvedených v průřezovém standardu ESRS 2 „Obecné informace“. V blízké budoucnosti by měl EFRAG (European Financial Reporting Advisory Group) vydat pokyny, které budou obsahovat v zásadě návod pro společnosti, jak posouzení významnosti v souladu s ESRS provádět. Specifické požadavky k posouzení významnosti stanovují ESRS ke standardu ESRS E1 „Změna klimatu“. Pokud podnik vyhodnotí, že dopady činnosti podniku na změnu klimatu a současně dopady změny klimatu na podnik nejsou významné, zveřejní podrobné vysvětlení, jak k takovému závěru dospěl. Komise nastavila přísnější pravidla u změny klimatu z toho důvodu, že v jeho důsledku existují rozsáhlé a systémové dopady na hospodářství jako celek.

Kromě toho, že komise oproti původnímu návrhu označila zveřejňovaní některých informací za dobrovolné (např. plány pro přechod na biologickou rozmanitost), zavedla také u některých povinných informací určitou flexibilitu. Dodatečná flexibilita byla například zavedena v požadavcích na zveřejňování informací o finančních následcích vyplývajících z rizik udržitelnosti, o zapojení zúčastněných stran a v metodice, kterou je třeba použít pro proces posuzování významnosti.

Komise dle svého vlastního vyjádření při tvorbě ESRS úzce spolupracovala s Radou pro mezinárodní standardy udržitelnosti (ISSB) a Globální iniciativou pro podávání zpráv o udržitelnosti (GRI), aby zajistila vysoký stupeň interoperability. Nastavený soulad má za cíl zabránit tomu, aby společnosti, které mají povinnost podávat zprávy podle ESRS a které chtějí také dodržovat standardy např. ISSB, musely podávat zprávy podle standardů ISSB samostatně.

Nařízení ESRS ještě nevstoupilo v platnost. Evropská komise je plánuje předložit Evropskému parlamentu v druhé půli srpna letošního roku. Pokud projde schvalovacím procesem, vstoupí v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Obsahově by se však již měnit nemělo.

Přímo použitelné bude (pro účetní období začínající 1. ledna 2024 nebo později) od 1. ledna 2024, ale závazně reportovat podle něj budou muset od tohoto okamžiku pouze velké podniky, které podléhaly směrnici o nefinančním reportingu (NFRD)[1] a měly více než 500 zaměstnanců. Aplikace standardů na další podniky bude zaváděna postupně v souladu s harmonogramem směrnice CSRD.  Ostatní velké podniky[2] tak budou muset například reportovat podle směrnice CSRD a ESRS standardů až pro účetní období začínající 1. 1. 2025 nebo později.


[1] Jedná se o velké podniky, které jsou jako subjekty veřejného zájmu uvedeny v § 1a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 

[2] Velkými podniky se rozumí podniky splňující definici velkého podniku nebo velké skupiny podle směrnice o ročních účetních závěrkách (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU, tj. překračující dvě ze tří hraničních hodnot (bilanční suma vyšší než 20 mil. EUR, čistý obrat přesahující 40 mil. EUR, průměrný počet zaměstnanců za účetní období vyšší než 250) k rozvahovému dni za dvě po sobě jdoucí účetní období.

Zdroj: LMC.cz

Čím dál žádanějším benefitem, hlavně během letních měsíců, je možnost pracovat na dálku z ciziny. Zaměstnanci jásají, firmy jsou obezřetné. Takový výkon práce s sebou totiž nese několik těžkostí. Podívejte se, jak home office ze zahraničí zvládnout, aby vše dobře fungovalo a abyste vaši organizaci nevystavili nebezpečí v podobě finančních a právních postihů.

Využití moderních technologií přináší řadu příležitostí. Zejména vývojáři si na „work from anywhere“, tedy práci odkudkoli, již zvykli. Firmy se učí vycházet svým zaměstnancům vstříc, aby jim talenty nevylovila konkurence, ať už domácí, nebo ze zahraničí. Obecně u lidí, kteří pracují prostřednictvím počítače, by se mohlo zdát, že nezáleží na tom, jestli sedí v kanceláři, na chatě v Krkonoších, nebo se činí z hotelového pokoje v Chorvatsku.

Proč by si vaši kolegové nemohli jednoduše prodloužit pobyt a večer po práci se ráchat v Jadranu? Není to tak jednoduché.

Kdo rozhoduje o práci z ciziny?

Zaměstnanci si někdy mylně myslí, že si mohou místo výkonu práce sami volit a na home office mají právo. Pokud to firma nemá vyloženě ukotvené v pracovní smlouvě, není tomu tak. Práci z domova musí zaměstnavatel schválit. A to platí i v případě home office z ciziny.

Firma na sebe bere zvýšená rizika, a je proto vhodné nastavit si interní postupy, jak bude ke schvalování či sjednávání práce ze zahraničí docházet a kdo k tomu bude oprávněný. Vzhledem k větší míře rizik není vhodné, aby o umožnění práce ze zahraničí rozhodoval například pouze sám personalista. Situaci znesnadňují také složité daňové a právní předpisy, proto by o povolení home office mimo ČR měl ideálně rozhodovat management ve spolupráci s finančním a právním oddělením . Je třeba zhodnotit všechny plusy (benefit může udržet či přilákat zaměstnance) a minusy (potíže, které nese) a rozhodnout se, zda firma riziko podstoupí.

Pro koho je vhodná práce z ciziny

Firmě, která chce home office mimo ČR vyzkoušet poprvé, doporučujeme si takovou spolupráci nejprve zavést a zažít na domácím území před tím, než do ní přidá ještě element zahraničí. Základem by mělo být výborně zvládnuté řízení lidí na dálku v České republice.

Jde také o konkrétní pracovníky, jejich spolehlivost a samostatnost i dobré fungování daného týmu. Každá firma je jiná a vy ji znáte nejlépe. Pokud jste již zvládli spolupráci s některými lidmi nebo týmy na dálku, víte, že vše funguje, jak má.

Samozřejmě záleží na charakteru práce, home office ze zahraničí umožňují zejména firmy z oblasti IT a podnikových služeb , kde není zásadní osobní přítomnost na pracovišti. Oslovit ajťáky a nabídnout jim třeba právě benefit práce z ciziny můžete na největším IT portálu Techloop.

Domluvte se s lidmi na podmínkách, které budou vyhovovat oběma stranám.

A pozor, práce z ciziny se týká i zahraničních kolegů, kteří jezdí domů a chtějí si pobyt v rodné zemi třeba o pár dnů prodloužit nad rámec dovolené nebo víkendu. V ČR jde typicky o slovenské zaměstnance, kteří to mají na Slovensko kousek, takže tuto hranici u nás příliš nevnímáme.
Tady máte pár doporučení, která se vám mohou hodit, pokud s home office ze zahraničí teprve začínáte.


1. Určete limit, jak dlouho mohou lidé z ciziny pracovat

Nejlepší je začít pěkně pomalu, tedy zvolit 1 či 2 týdny a vyzkoušet, jestli u vás taková spolupráce bude fungovat. Pak případně můžete dobu strávenou mimo ČR postupně prodlužovat.

Obvyklá situace je pár dnů až týdnů, kdy si lidé protáhnou dovolenou. Ale i tak je dobré vědět, že pokud zaměstnanec stráví v zahraničí více než 183 dní ročně, může firmě na daném místě pro daňové účely vzniknout tzv. stálá provozovna. Rovněž daňové otázky v dané zemi bude muset vyřešit i zaměstnanec a podobně. Když začnete na krátkém „pilotu“, vyhnete se tomuto hraničnímu pásmu.

2. Bez zdravotního pojištění ani ránu

Existují pojišťovny pokrývající léčebné výlohy, které vzniknou v pracovní době. Ještě před odjezdem po pracovníkovi požadujte, aby vám přinesl potvrzení, že si takové pojištění zařídil. Náklady (obvykle ve výši desítek či nižších stovek korun denně) by si pak měl zaplatit sám.

Snad největším strašákem pro zaměstnavatele je pracovní úraz v zahraničí . Zaměstnanec tam jede se souhlasem firmy, ta se proto nemůže zbavit zodpovědnosti, pokud by se jejímu člověku během pracovní doby něco stalo. Nejslabším článkem v tomto směru je pak pro zaměstnavatele jednoznačně ztížené postavení ohledně dokazování pracovního úrazu, resp. jeho vyvrácení a následná komunikace v tomto směru s pojišťovnou.

Dopředu si také domluvte, jak byste postupovali, pokud by zaměstnanec na home office v jiné zemi onemocněl a nemohl by vykonávat svoji práci. Neschopenku může napsat jen lékař v ČR. Dali byste kolegovi neplacené volno, nebo byste mu nařídili čerpat dovolenou?

TIP: Chtěli byste ve firmě zavést možnost home office z ciziny plošně a umožnit tento benefit více zaměstnancům? Schvalovací proces by vám mohla pomoci zjednodušit rámcová smlouva s pojišťovnou . Zdravotní pojištění na práci v zahraničí by se vztahovalo na všechny vaše zaměstnance.

3. Vyberte země vhodné pro home office
Nebo ještě lépe zvolte státy, odkud vaši zaměstnanci určitě pracovat nemohou státy na sankční mapě EU , ČR nebo NATO, země, kde je či bezprostředně hrozí válečný konflikt, státy, kam nedoporučuje jet ani ministerstvo zahraničí , například z důvodu bezpečnostní situace, požárů, hurikánů nebo aktivní sopky.

Nezapomeňte ani na praktické záležitosti související s lokalitou. Například na ujasnění, kdy bude zaměstnanec dostupný vzhledem k možnému časovému posunu. Pokud je to potřeba, měl by pracovat ve stejnou dobu jako ostatní. Na důležitém online meetingu má být připojený, přestože jsou u něj zrovna 3 hodiny ráno.

Stejně tak je vhodné myslet na možné blokace určitých stránek či aplikací v zemi pobytu zaměstnance nebo na zvýšené náklady na telefonickou komunikaci a internetové připojení, pokud vycestuje mimo EU.

4. Nechte zaměstnance podepsat prohlášení

Vaši kolegové by si měli dobře uvědomit, že jsou fakticky pořád v práci, a ne na dovolené . Mají tak povinnost eliminovat rizikové situace, kdy by se jim mohlo něco stát. Není možné viset na skále a telefonovat u toho s kolegou.

Podobně jako při běžné práci z domova v tuzemsku si i v cizině pracovník musí zajistit podmínky adekvátní k výkonu povolání . Abyste se vyhnuli nepříjemnostem a následnému postihu, mějte v pořádku veškeré náležitosti BOZP a nechte zaměstnance podepsat také prohlášení, že se bude řídit podle všech pravidel BOZP, která platí i pro home office v České republice.

5. Trvejte na zabezpečeném internetovém připojení

Má váš zaměstnanec v plánu pracovat přes veřejnou hotelovou wifi? Rozmluvte mu to. Vaše firma by se mohla snadno stát obětí hackerských útoků. Naopak se domluvte, že si pracovník zařídí zabezpečené připojení VPN a práci bude vykonávat pouze prostřednictvím takovéhoto připojení.

Pokud chcete předejít nepříjemnostem, můžete svého kolegu za účelem home office ze zahraničí vybavit jednoduchým návodem pro různé situace . Pravidla „co dělat, když“ pomohou jemu i vám uvědomit si možná rizika a maximálně jim předcházet. Díky dobré přípravě a nastavení procesů bude pro všechny snazší práci z ciziny zvládnout.


Článek vznikl ve spolupráci s největší česko-slovenskou advokátní kanceláří Havel & Partners a data v něm jsou aktuální k začátku srpna 2023. Ačkoliv ho viděly oči několika právníků, chápejte ho prosím pouze jako informativní a s obecným charakterem, nikoliv jako návod. Pokud ve vaší firmě dané téma řešíte, vždy se poraďte s experty na pracovní a daňové právo.

Autoři: Filip Čabart, Jan Topinka, Tomáš Mach

Plně si uvědomujeme, že orientovat se v právním světě je čím dál tím složitější. Rozhodli jsme se proto zpracovat publikaci, která Vám v tomto ohledu bude užitečným pomocníkem. V předkládaném sborníku naleznete vybraná soudní rozhodnutí relevantní zejména pro praxi úvěrového financování.

V rámci prvního vydání sborníku jsme vybrali jednak rozhodnutí, která mají praktický dopad na otázky související s financováním, ale také rozhodnutí, která mění předchozí výklad právních norem. Naším záměrem nebylo vybrat pouze nejnovější rozhodnutí, nýbrž obecně rozhodnutí, která jsou pro řešení daných právních otázek zásadní a plně aplikovatelná. Každodenní praxe je v mnohém založena na roky ustálených standardech a dokumentech často vycházejících ze zahraniční právní úpravy. Mohla by tak svádět k pozapomnění faktu, že i tyto zavedené koncepty a konkrétní právní vztahy na nich postavené podléhají právě výkladu českých soudů.

Do výběru jsme vedle rozhodnutí Nejvyššího soudu zahrnuli také některá významná rozhodnutí Ústavního soudu a Soudního dvora Evropské Unie. V předkládaném sborníku tak naleznete celkem 15 rozhodnutí systematicky roztříděných do tří tematických okruhů:

1) Smluvní závazkové vztahy

2) Zajištění a utvrzení dluhu

3) Vybrané obchodně-právní otázky související s finančními transakcemi.

Každé rozhodnutí je zpracováno tak, aby k němu byl poskytnut stručný popis skutkového děje, následován vybranou a upravenou právní větou a našim komentářem, který má především za úkol poskytnout Vám širší kontext daného rozhodnutí.

Přejeme Vám příjemné čtení.

Zdroj: Seznamzpravy.cz

Na požáry sužovaný Rhodos dorazila další tisícovka českých turistů. Advokátka vysvětluje, co byste měli sledovat, kdy máte právo dovolenou zrušit a jaké jsou povinnosti cestovních kanceláří.

Plné lety zpět domů, ale i turisté, kteří si dovolenou nechtějí nechat vzít.

Na 800 lidí se v pondělí vrátilo evakuačními lety z řeckého Rhodosu, tisíc jich tam naopak podle aktuálních informací odletělo.

Do země se vydali navzdory tomu, že mohutné požáry vyhnaly z domovů místní i dovolenkáře a ostrov v Egejském moři mluví o největší evakuační operaci ve své historii. Většina cestovních kanceláří přitom lidem nabízí možnost výměny zájezdu, voucher, případně bezplatné storno.
Ministerstvo zahraničních věcí upozornilo, že celý Rhodos je zařazen do řeckého nejvyššího, tedy pátého stupně požárního rizika. Záchranné složky jsou v pohotovosti. Stále totiž hoří také na Korfu, Evie a v oblasti Achaia na severozápadním Peloponésu. Stav pohotovosti je i v další turistické destinaci – na Krétě, a to ve třech okresech.

Ministerstvo opakovaně uvedlo, že nedoporučuje českým občanům do postižených lokalit cestovat. Mimo jiné proto, že rozsah a místa požárů se rychle mění, situace je stále vážná a na některých už uhašených místech došlo ke znovuvznícení.

Riziko CK

Cestovní kancelář při svém podnikání na sebe bere riziko, že se zájezd neuskuteční kvůli nepředvídatelným živelním pohromám nebo že bude muset zákazníky kompenzovat slevami či jim zajistit náhradní ubytování či odjezd/odlet na své náklady,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Kateřina Trzaska z advokátní kanceláře Havel & Partners.

Pokud se situace v místě dovolené komplikuje, je podle ní nutné kontaktovat cestovní kancelář.

V případě, když se rozhodnete preventivně z místa odjet, protože se situace zhoršuje (například je hlášena změna větru směřujícího k místu pobytu zákazníka či další nárůst teplot, a lze tedy usuzovat, že zákazník bude ohrožen), radíme neprodleně kontaktovat cestovní kancelář a požadovat řešení celé situace, včetně zajištění bezpečného odletu z místa pobytu,“ doporučuje.

Na co mají nárok lidé, kteří mají zaplacený zájezd na Rhodos nebo další ostrovy, kde hoří?

Pokud se daná oblast evakuuje, předpokládá se, že situace je z bezpečnostního hlediska natolik závažná, že nelze zajistit bezpečný přílet a pobyt v daném místě. V takových případech mimořádných a nevyhnutelných okolností v místě zájezdu, kam má zákazník cestovat, nebo v jeho bezprostředním okolí, kam lze rozsáhlé požáry na řeckých ostrovech bezpochyby zahrnout, má zákazník možnost odstoupit od smlouvy o zájezdu bez povinnosti platit odstupné. Má dále právo na vrácení veškerých uhrazených plateb za zájezd, nemá však právo na náhradu škody.

Lidé se často rozhodují ze dne na den, zda odletět, nebo ne.

V daném případě mohou napovědět i doporučení Ministerstva zahraničních věcí ČR, které vydalo doporučení do postižených oblastech v Řecku necestovat. A ačkoliv taková doporučení nemusí vždy vypovídat o významnosti dopadu nevyhnutelných a mimořádných okolností do zájezdu, v případě požárů v Řecku lze jistě hovořit o tom, že bezpečný pobyt ani přílet zajištěn není.

Lidé ještě na letišti telefonují do cestovních kanceláří, ty jim ale říkají, že „jejich“ část ostrova je bezpečná a zájezd se koná. Co byste radila lidem, když mají strach a letět nechtějí?

V daném případě je možné od smlouvy o zájezdu odstoupit, ovšem počítejte s možným odstupným (tzv. storno zájezdu), pokud je výslovně sjednáno. Odstoupit od smlouvy může zákazník před zahájením zájezdu totiž vždy.

Otázkou pak je, zda u toho zaplatí odstupné, či nikoliv (tedy v případě mimořádných a nevyhnutelných okolností, jakou rozsáhlý požár na ostrově Rhodos bezesporu je).

I nyní se může bezpečná část ostrova během pár hodin či dnů proměnit v nebezpečnou. Cestovní kancelář by sama měla průběžně sledovat bezpečnostní situaci a vyhodnocovat ji.

Je namístě situaci sledovat a v případě rozšíření požáru do oblasti, kde má zájezd proběhnout, od smlouvy o zájezdu odstoupit. Bylo by pak až na rozhodnutí soudu v daném případě, zda má cestovní kancelář nárok na uhrazení cestovného, či nikoliv.

A jaké možnosti mají lidé, kterým se situace zdramatizuje až na dovolené? Co je pro ně v tu chvíli důležité z právního hlediska?

Pokud by nastalá situace znamenala zhoršení podmínek zájezdu (například odpadne fakultativní výlet či nejsou zajištěny dodávky jiných služeb tak, jak bylo sjednáno), a zájezd by tak neodpovídal tomu, co si zákazník objednal a za co zaplatil, může po cestovní kanceláři požadovat nápravu. Může dále požadovat i slevu z ceny zájezdu.

U podstatných vad zájezdu pak musí cestovní kancelář navrhnout zákazníkovi náhradní řešení, které by mělo být stejné, nebo vyšší jakosti. Pokud to není možné, poskytne cestovní kancelář zákazníkovi přiměřenou slevu z ceny zájezdu. Důležité je, aby zákazník vytknul vadu bezodkladně a stanovil lhůtu k její nápravě, ledaže ji cestovní kancelář odmítne odstranit nebo je zapotřebí okamžité nápravy.

Po cestovní kanceláři požadujte záznam reklamace (reklamační protokol) a sbírejte veškeré podklady pro uplatnění vad (účtenky, fotky, svědci).

A když dovolená probíhá normálně, přesně podle objednávky, ale lidé sami chtějí odletět dříve?

Pokud by cestovní kancelář dodržela veškeré své sjednané závazky vůči zákazníkovi a zákazník sám se rozhodl z místa zájezdu předčasně odjet bez toho, že by při zájezdu byl jakkoliv limitován (ani v komfortu, ani co se bezpečnostní situace týče), nemá vůči cestovní kanceláři nároky na slevu či jiné.

Nicméně v dané situaci doporučujeme situaci sledovat a v případě, když se rozhodnete preventivně z místa odjet, protože se situace zhoršuje (například je hlášena změna větru směřujícího k místu pobytu zákazníka či další nárůst teplot, a lze tedy usuzovat, že zákazník bude ohrožen), radíme neprodleně kontaktovat cestovní kancelář a požadovat řešení celé situace, včetně zajištění bezpečného odletu z místa pobytu.

Dané místo zájezdu jako takové může být sice bezpečné, ale odlet z jiného místa na ostrově už ne, a v takovém případě je cestovní kancelář povinna zákazníkovi zajistit náhradní řešení.

V neposlední řadě je nutné upozornit, že v případě nesnází zákazníka či pokud mu nelze v důsledku požáru zajistit návrat tak, jak bylo ujednáno, je cestovní kancelář povinna sdělit zákazníkovi údaje o zdravotních službách, místních úřadech a konzulární pomoci, být zákazníkovi nápomocná se zprostředkováním komunikace na dálku a pomoct najít náhradní cestovní řešení.

Při nemožnosti návratu zákazníka ujednaným způsobem v důsledku mimořádných a nevyhnutelných okolností (například požár v místě letiště, které je uzavřené) nese cestovní kancelář náklady na nezbytné ubytování, pokud možno v rovnocenné kategorii, a to nejvýše za tři noci na jednoho zákazníka.

Co když lidé odletí a na místě pak cestovní kancelář změní lokalitu ubytování nebo změní hotel, který neodpovídá tomu objednanému. Na co mají nárok?

Při změně hotelu či lokality ubytování vůbec má zákazník nárok se dožadovat odstranění takové nestandardní situace (tj. vady zájezdu). Je nutné, aby zákazník vytkl takovou vadu u cestovní kanceláře bezodkladně a stanovil lhůtu k její nápravě, ledaže ji cestovní kancelář odmítne odstranit nebo je zapotřebí okamžité nápravy. V takovém případě může zákazník sám zajistit nápravu a po cestovní kanceláři požadovat náhradu nákladů, které mu takto vznikly.

Cestovní kancelář také může nabídnout zákazníkovi náhradní řešení v podobě například jiného hotelu či jiné lokality. Pokud je takové nabízené řešení nižší jakosti než to, které si zákazník objednal, poskytne mu cestovní kancelář přiměřenou slevu. Pokud sleva není přiměřená nebo nabízené řešení je nesrovnatelné s tím, co bylo původně sjednáno, může zákazník navrhované řešení dokonce odmítnout.

Co radí Ministerstvo zahraničních věcí?


Čeští turisté také popisují situace, kdy se jejich hotel stal místem noclehu pro další evakuované turisty v lobby, dovolená probíhá ve stísněných podmínkách, byli přestěhováni do jiného pokoje apod.

V případě stísněných podmínek (evakuovaní lidé v lobby hotelu apod.) by cestovní kancelář měla zákazníkovi kompenzovat takové omezení v podobě slevy z ceny zájezdu. K určení výše slevy mohou sloužit tzv. Frankfurtské tabulky. Ty sice nejsou závazné, ale mohou být dobrým vodítkem při určování slevy, protože umožňují vypočítat slevu pro konkrétní situaci (například právě při přestěhování do jiného pokoje).

Jde o přírodní katastrofu. Mají lidé, kteří nestornují zájezd do Řecka před odletem, nárok na přiměřenou slevu za zkaženou dovolenou?

Na přiměřenou slevu má zákazník právo v případě, že zájezd nesplňuje sjednané podmínky. Například by nebylo poskytnuto dohodnuté ubytování, dohodnutý pokoj nebo služby, odpadl by výlet z důvodu nefunkčnosti infrastruktury v místě zájezdu, resp. takového výletu.

Jakou roli hraje v této situaci to, že jde o nepředvídatelnou živelní pohromu?

Cestovní kancelář při svém podnikání na sebe bere riziko, že se zájezd neuskuteční kvůli nepředvídatelným živelním pohromám nebo že bude muset zákazníky kompenzovat slevami či jim zajistit náhradní ubytování či odjezd nebo odlet na své náklady.

Odpovědnost cestovní kanceláře ale končí tam, kde by zákazník chtěl požadovat náhradu nemajetkové újmy za zkažený zájezd – představte si situaci, kdy by byla například naplánovaná svatba v místě přírodní katastrofy a snoubenci by kromě odstoupení, slevy či případných nároků na náhradu škody požadovali po cestovní kanceláři, aby jim zaplatila za psychickou újmu (tj. nemajetkovou újmu). Za toto cestovní kancelář odpovědnost zpravidla nést nemůže.

Rhodos v plamenech

Řecký ostrov Rhodos, cíl statisíců turistů, čelí rozsáhlým lesním požárům. O víkendu tam proběhla dosud největší evakuační operace, během níž úřady z ohrožených oblastí dostaly na 20 tisíc lidí. Turisté nyní v náhradním ubytování, ale i na letišti či stadionu čekají na odvoz z ostrova. Jsou mezi nimi i stovky Čechů, kterých je na Rhodosu v současnosti až 5000.

Kam se lze obrátit?

Turisté na Rhodosu se mohou obracet na nouzovou linku českého velvyslanectví v Athénách. Telefonní číslo je +30 694 4733 769. Rovněž řecké úřady zřídily zvláštní krizové telefonní linky, na které se mohou obracet zahraniční turisti.

Těm, kteří mají zaplacený zájezd a mají na ostrov v blízké době odletět, doporučuje české MZV, aby se zaregistrovali do databáze Drozd. Úřad se pak s nimi může v případě potíží lépe spojit.

Ministerstvo zahraničních věcí také vysílá do Řecka dva členy speciálního konzulárního týmu, kteří budou asistovat českým turistům. Dva důstojníky pošlou také hasiči.

Zdroj: Roklen21.cz

Tradiční genderové stereotypy a nerovnosti v oblasti majetku postupně mizí, některá specifika a rozdíl v investičních strategiích u investorů a investorek ale přeci jen existují. Ukázal to průzkum v rámci projektu NextŽeny, který mezi respondenty s nadprůměrnými příjmy realizovala advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS a společnost RSM CZ ve spolupráci s výzkumnou agenturou Ipsos. Mezinárodním partnerem projektu je společnost UBS.

Ženy například ve větší míře nedůvěřují kryptoměnám a naopak více než muži preferují vlastnictví nemovitostí. Z průzkumu vyplynulo, že české investorky volí spíše prověřené investice, které mají dlouhodobou úspěšnost a kladou větší důraz na bezpečnost a stabilitu. Konzervativní investování – tedy investování do oblastí s nižší mírou rizika – volí nejčastěji ženy s majetkem 5-20 milionů korun (46 %) a také investorky ve věku mezi 35 a 44 let (47 %). Postupně s věkem se strategie žen mění a ve větší míře své portfolio diverzifikují – část investic směřují do oblastí s vyšší mírou rizika. Muži naopak podle průzkumu s přibývajícím věkem zmenšují podíl rizikovějších investic a upřednostňují konzervativnější portfolio. Průzkum zároveň potvrdil, že Češi obecně neradi investují pouze do rizikových produktů, které volí jen 2 % investorů a investorek. Celých 8 % dotazovaných pak uvedlo, že neinvestuje vůbec.

Jaká aktiva jsou v tuto chvíli u českých mužů a žen nejoblíbenější a v čem se jejich preference nejvíce liší? Mají investoři a investorky tendence myslet na zadní vrátka?

Odpovědi nejen na tyto otázky se dozvíte ve video rozhovoru s Davidem Neveselým.

Link na video zde.


David Neveselý se specializuje na oblast fúzí, akvizic, práva obchodních společností se zaměřením na lokální a přeshraniční přeměny a transfery obchodních společností, finanční právo, právo kolektivního investování, poradenství v rámci transakcí s výrazným daňovým aspektem.

Je spoluodpovědný za poskytování komplexního právně-daňového poradenství v oblasti služeb pro privátní klientelu. Mezi jeho klienty patří nejen ultimativní vlastníci úspěšných domácích i zahraničních podnikatelských uskupení patřících do žebříčku Czech Top 100 a vrcholoví manažeři, ale i příslušníci svobodných povolání či sportovci.

V oblasti akvizic, prodejů a koncernových restrukturalizací se v uplynulých letech účastnil řady transakcí jak na straně prodávajících, tak kupujících, zejména v oblastech private equity, stavebnictví, automobilového průmyslu, finančních a bankovních služeb.

Před příchodem do Havel & Partners spolupracoval jako právník téměř pět let s přední lokální poradenskou společností zaměřující se na oblast komplexního ekonomického poradenství, včetně daňového plánování.

Zdroj: Estate magazín

Český trh nájemního bydlení prochází změnou. Kvůli drahým bytům a hypotékám výrazně narostla POPTÁVKA PO NÁJMECH, což tlačí vzhůru i ceny nájemného. Zatím ovšem trhu dominuje roztříštěná nabídka individuálních pronajímatelů. Na nástup silného sektoru institucionálních nájemních projektů, které by změnily i zažitá pravidla, si bude muset Česko ještě počkat, shodují se experti v Kulatém stole Estate. V souvislosti s vysokou úrovní cen rezidenčních nemovitostí a vysokými úrokovými sazbami na hypotéky se hovoří o novém trendu přechodu od vlastnického k nájemnímu bydlení.

Na otázky odpovídá Martin Ráž, partner HAVEL & PARTNERS, který se specializuje na problematiku nemovitostí, stavebnictví a smluv o dílo.

Půjde o dlouhodobý trend, kdy se postupně bude zvyšovat podíl lidí bydlících v nájmu, nebo jde jen o krátkodobý výkyv do doby, než zase zlevní hypotéky?

V tomto případě je třeba rozlišit pražský trh a zbytek republiky. Kdyby se v regionech dočasně zvýšil počet nájemních bytů, není cena bydlení v poměru k průměrným rodinným příjmům v regionech až tak vysoká. Spíše tedy v regionech čekáme výrazné oživení zájmu o vlastnické bydlení, jakmile opět zlevní hypotéky. Souvisí to i s konzervativismem české populace a častým snem o domku se zahradou, který je v regionech obecně výrazně dosažitelnější než v Praze. Co se ale týká Prahy, pozorujeme v nezanedbatelném množství developerských projektů provádění změn, stavebních i dalších, které jsou zacíleny na nájemní bydlení. V případě Prahy se tedy domníváme, že rostoucí počet nájemních bytů oproti vlastnickému bydlení má charakter trvalejšího trendu.

Ceny nájemného v posledních kvartálech poměrně rychle rostou. Do jaké míry je to způsobeno růstem poptávky po nájemním bydlení a do jaké míry jde o proces, kdy nájmy dohánějí předchozí rychlý růst cen rezidenčních nemovitostí, aby vlastníkům zajistily přiměřenou návratnost investice?

Roste nejen rezidenční nájemné, ale týká se to v nějaké míře všech segmentů trhu. Domníváme se, že nejvíce to souvisí s makroekonomickým prostředím, inflací a požadovanou vyšší výnosností nájemného v poměru jednak k významně rostoucím nákladům na stavbu a údržbu nemovitostí, případně i k finančním nákladům vlastníka (opět tedy jde o úrokové sazby). Teprve v druhé řadě jde o poměřování k ostatním alternativním formám investic. Jako primární ale vidíme prvně jmenovaný faktor, tj. růst nákladů a inflaci.

Developeři se nyní pouští do stavby nájemních projektů nebo vyčleňují části svých projektů pro nájemní bydlení. Výše nájemného u nových projektů je v Praze zhruba o čtvrtinu vyšší, než je průměr trhu. Znamená to, že se developeři soustřeďují hlavně na vyšší segmenty trhu s bonitnější klientelou, a dá se čekat, že se začnou stavět i projekty v nižším standardu s nižším nájemným?

Výstavba bytů v Praze je nedostatečná. Projektů je v poměru k poptávce málo, není jednoduché sehnat vhodné pozemky, povolovací procesy jsou nesmírně zdlouhavé a výstavba náročná, časově i finančně. Vzhledem k tomu celkově dává smysl soustředit se na vyšší jednotkové ceny prodejů či nájmů, tedy samozřejmě i bonitnější klientelu.

Jednoduše řečeno, postavit úmyslně levný byt není významná úspora oproti stavbě dražšího bytu, kde je ale vyšší výnos. Diskuze o nižších standardech jsme nicméně zaznamenali. Řada developerů o tom hovoří, zejména v lokalitách, které se nedají prohlásit za prémiové. Významným kvalitativním rozdílům však prozatím brání stavební předpisy a technické normy.

Z hlediska stavebního práva a územního rozvoje neexistují drahé a levné standardy. Normy týkající se například oslunění, odhlučnění, parkovacích stání či také zdanění (byt vs. ateliér) obecně neumožňují významné snížení finanční náročnosti rezidenční výstavby jejím zařazením do nižší kategorie. To vše samozřejmě nahrává stálému růstu cen bytů, sekundárně i nájemného.

Zatím trhu nájemního bydlení dominují individuální pronájmy. S budováním nových čistě nájemních projektů a potřebou jejich financování se do tohoto segmentu stále více posouvají investiční fondy, případně institucionální investoři, kteří mají v portfoliu stovky a někdy i tisíce bytů. Jak tento posun od individuálních k institucionálním pronajímatelům změní český trh s nájemním bydlením?

Příliv výrazného množství zejména zahraničního kapitálu by znamenal další tlak na ceny nemovitostí směrem nahoru. Potud asi špatná zpráva pro individuální investory. Ale nikdo dnes neví, jak významná taková vlna bude, ani kdy přesně přijde.

Velcí institucionální vlastníci bytových portfolií v západní Evropě momentálně vesměs procházejí velkou krizí. Řada z nich je na burze a na cenách akcií je vidět, že změny makroekonomického prostředí a přeceňování portfolií mají na jejich hodnotu extrémně negativní vliv – proto jsou tlačeni spíše k prodejům. Zahraniční expanzi z tohoto segmentu příliš čekat nelze.

Velmi se i podceňuje, jakou roli budou hrát v investicích principy ESG. Pro institucionální investory bude naprosto klíčové, pokud chtějí dosáhnout na výhodné podmínky financování bankami nebo i přes kapitálový trh, aby svá portfolia investovali pouze do ESG pozitivních projektů. O starší nemovitosti prostě nebude ze strany investorů masivní zájem. Budou se muset soustředit na nejnovější, energeticky nejšetrnější a nejzelenější budovy. To znamená na ty nejdražší. A od investic pak samozřejmě budou vyžadovat i přiměřenou návratnost. Proto principiální zlevnění nájmu nečekáme.

Česká právní úprava nájmu bytu poměrně hodně chrání nájemce vůči pronajímateli. To s sebou nese například převahu smluv na dobu určitou, které neposkytují nájemníkům dlouhodobou jistotu bydlení. Pomáhá, nebo spíše brzdí česká právní úprava nájmů rozvoji silného, stabilního, a hlavně předvídatelného segmentu nájemního bydlení pro nájemce i pronajímatele?

Domníváme se, že česká úprava především komplikuje shánění slušného nájmu lidem, kteří nemohou vykázat stabilní finanční situaci. Pro pronajímatele je velice rizikové takovým osobám poskytnout bydlení. Může se stát, že ani přes neplacení nájmu či jiná zásadní porušení nájemní smlouvy je nebudou schopni i více než rok z bytu dostat soudní cestou, nehledě na to, že pronajímatel celou dobu nese veškeré náklady (např. hypotéku). Proto soukromí pronajímatelé vesměs suboptimální nájemníky neriskují.

Právní úprava vede i k řadě dalších negativ, například řetězení smluv na dobu určitou, které může nájemníky demotivovat v péči o pronajatou nemovitost. Bylo by také zajímavé zjistit, do jaké míry přísnost právní úpravy vede k jejímu nerespektování. Jsou známé historky o pronajímatelích, kteří přistupují k vystěhováním neplatičů bez povolení soudu nebo k odpojování energií, přestože tím riskují trestní postih. Spoléhají při tom na to, že sociálně slabší občané takové chování nebudou právně napadat. Statistika, o jak četný jev jde, ovšem není k dispozici. Domníváme se, že jisté uvolnění ochrany nájemníků by nicméně trhu spíše prospělo.

Zdroj: Týdeník Euro

O rodinném bohatství rozhoduje samostatně pětina žen. Víc než muži tíhnou ke konzervativním investicím a zohledňují i udržitelnost, říká Veronika Dvořáková, partnerka advokátní kanceláře Havel & Partners

Vaše advokátní kancelář se věnuje přesunu majetku do rukou žen, jež bohatnou rychlejším tempem než muži. Čím to je?

Ženy jsou stále úspěšnější, vzdělanější, odvážnější a dokážou vybudovat majetek vlastními silami. Majetek ale ženy také častěji dědí. Statisticky si berou starší muže a v průměru se dožívají o šest až sedm let více. Rodinné bohatství na ně přechází i při předávání majetku z generace na generaci. Ročně celosvětově narůstá majetek žen o pět bilionů dolarů. To je trend, který sledují ve světě renomované poradenské firmy a který v českém prostředí potvrdila i naše studie NextŽeny. Položili jsme si zároveň otázku, jestli mají ženy a muži nějaké specifické potřeby, co se týče majetku a financí. Ve spolupráci se společností RSM CZ a výzkumnou agenturou Ipsos jsme proto na toto téma provedli průzkum.

Co jste zjistili?

Dvakrát více mužů než žen sice stále spravuje rodinný majetek samostatně, ale ženy se stále aktivněji zapojují do správy rodinného bohatství. Ve srovnání se světovými čísly ze studie švýcarské banky UBS z roku 2022, kde většina vdaných žen přiznala, že své finanční rozhodnutí ponechává na manželovi, české ženy mnohem více rozhodují o rodinném majetku samy. Podle průzkumu NextŽeny je to už pětina žen. Dalších 39 procent žen se do správy majetku aktivně zapojuje a tyto otázky řeší v domácnosti s někým dalším. Ve více než třetině domácností tak rozhodují o majetkových otázkách ženy i muži dohromady.

Uvažují o majetku a investicích stejně?

Muži víc inklinují k diverzifikovanému investování. Častěji rozdělují svá aktiva mezi konzervativnější produkty a rizikovější oblasti s vyšším výnosem. Více než ženy investují třeba do akcií, rizikových investičních fondů, dluhopisů nebo kryptoměn. Ženy častěji než muži tíhnou ke konzervativním investicím a záleží jim na jejich bezpečnosti a stabilitě. Kromě tradičních spořicích účtů či penzijního spoření a konzervativních investičních fondů také hodně věří nemovitostem. Důležité je pro ně investovat v souladu se svými hodnotami. Ve srovnání s muži proto preferují více investice do vzdělávání nebo udržitelnosti. Muži zase častěji vidí perspektivu v oblastech technologií a inovací, farmacie nebo třeba automotive.

Zdá se, že podle výsledků průzkumu jsou muži odvážnější a ženy spíše uvážlivější…

Muži i ženy bez rozdílu nejčastěji při řešení majetku a financí cítí zodpovědnost. Čtvrtina žen i mužů přitom dokáže rozhodovat o majetku s jistotou a přehledem. Ženy ale mají častěji s těmito otázkami spojené i pocity obav. Nejistá jich je v těchto otázkách pětina, zatímco u mužů je to třikrát méně. S tím může souviset i to, že ženy raději volí jistotu a spoléhají na investice, které mají dlouhodobě stabilní výnos, byť třeba není tak vysoký. V průzkumu jsme zjistili, že se tento přístup mění s věkem. Investorky starší 55 let jsou jistější a častěji své portfolio diverzifikují. U mužů je to obráceně. S věkem se od diverzifikovaného investování postupně přiklánějí spíše ke konzervativním investicím.

Co je jejich cílem? Liší se v tom investorky od investorů?

Ženy chtějí investicemi chránit své prostředky před znehodnocením a zajistit se na stáří. Podobně to mají i muži. Důležitá je pro obě skupiny také motivace zajistit rodinu. Podle průzkumu přitom muži pociťují odpovědnost za finanční zabezpečení rodiny častěji, je jich 72 procent, tedy o 19 procent víc než žen. Muži navíc častěji také investují proto, že je to baví a mají to jako koníček.

Jednou z priorit je zajistit investicemi rodinu. Myslí lidé také na to, co se stane s jejich rodinným majetkem třeba v případě nečekané nepříznivé události?

Podle průzkumu je na tyto případy připravených 47 procent respondentů. Častěji se na tuto situaci připravují muži. Lidé ale většinou neřeší tuto záležitost systematicky a mají dokumenty na více místech. To není ale nejvhodnější varianta. Ideální je seznámit rodinu s plány, připravit pravidla komplexně a náležitě je i zabezpečit proti zneužití. Právě tak se dá předcházet rizikům a rodinným bouřím, které mohou v případě dědictví a přerozdělování majetku mezi příbuznými nastat.

Zdroj: LMC magazín

V souvislosti s dovolenými každý rok vyvstává celá řada otázek. Kolik volných dnů kolegům zbývá? Jak zjednodušit schvalovací proces? Jak zařídit, aby zaměstnanci byli spokojeni, ale neodjeli všichni najednou? Stáhněte si našeho PDF poradce, který vám s tím vším pomůže.

Otázek a zdánlivých nejasností ohledně dní volna je ještě mnohem víc. Má zaměstnanec se zkráceným úvazkem stejný nárok na dovolenou jako jeho kolega, který stráví v práci 40 hodin týdně? Jak je to s lidmi pracujícími na dohody? Jak správně vypočítat výměru dovolené a kolik volných dnů lidem zbývá? Mohou firmy pracovníkům do čerpání dovolené mluvit? A kdy je možné dovolenou převádět?

Odpovědi na ně i na řadu dalších najdete v praktickém PDF, které si můžete stáhnout zdarma. Zjistíte tak, jestli máte u vás ve firmě vše nastaveno správně. A pak můžete v klidu odjet na dovolenou…

Článek vznikl ve spolupráci s největší česko-slovenskou advokátní kanceláří HAVEL & PARTNERS a data v něm jsou aktuální k začátku června 2023. Ačkoliv ho viděly oči několika právníků, chápejte ho prosím pouze jako informativní a s obecným charakterem, nikoliv jako návod. Pokud ve vaší firmě dané téma řešíte, vždy se poraďte s experty na pracovní právo.

NextŽeny – dlouhodobý projekt advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS zaměřený na celosvětový trend přesunu bohatství do rukou žen, ale také na ženské podnikání, investování a networking.

Ženský element v byznysu je znatelný a jedinečný. Podíl žen na vedoucích pozicích ve firmách roste, ženy jsou stále častěji úspěšnými podnikatelkami a investují svůj majetek, který díky svým schopnostem také rozmnožují a jsou stále bohatší. Majetek do jejich rukou však přechází i v rámci dědictví při transferu majetku z generace na generaci nebo při rozvodu či jiných rodinných událostech. Sledujete s námi světový i český vývoj trendu.

Vidíme ženy růst a chceme být připraveni na nové výzvy.

Zdroj: Penize.cz

Řada emitentů nemovitostních dluhopisů nebude mít na výplatu úroků, říká v rozhovoru Jan Topinka, partner v advokátní kanceláři Havel & Partners. Vysvětluje, proč dluhopisy budou „padat“ a na co by si investoři měli dát pozor.


Na sociální síti LinkedIn jste nedávno napsal, že podle analýzy Havel & Partners nejméně 68 dluhopisových emisí splatných v příštích dvou letech tvoří emitenti podnikající v oblasti nemovitostí. A upozornil na možné problémy. Bylo by možné tu analýzu přiblížit?

Prošli jsme si parametry všech dluhopisových emisí s prospektem, které jsou splatné v letošním a příštím roce. Vynechali jsme emise bankovní, státní a municipální. Data o emisích bez prospektu bohužel nejsou veřejně dostupná, ale jde o malé emise do 25 milionů korun, tedy méně významné.

Nejméně 68 ze zhruba 140 dluhopisových emisí splatných 2023 a 2024 s odhadovaným objemem přibližně 37 miliard korun – ze zhruba 100 miliard celkového objemu – jsou vydány emitenty podnikajícími v oblasti nemovitostí. To je významná porce celého dluhopisového trhu.

Velmi zjednodušeně řečeno: český nemovitostní trh byl dlouho zvyklý na přibližně 10% každoroční růst cen nemovitostí, developeři využívali 70% úvěrovou páku za cca 3 % a potřebný 30% kapitál často nahrazovali právě dluhopisy s kupónem cca 6 %.

Situace se ale změnila. Ceny nemovitostí stagnují nebo klesají. Poptávka po bydlení prudce klesla s poklesem hypotečního trhu. Úvěrové financování je o pět procentních bodů dražší – pokud vůbec je. Náklady na výstavbu prudce vzrostly. Projekty se protahují nebo zastavují.

Nízká poptávka a drahé zdroje tak logicky povedou k obtížím zejména menších nemovitostních projektů financovaných dluhopisy namísto vlastního kapitálu emitentů. A problémy se objevují už nyní.


Co motivuje investory k nákupu dluhopisů právě od developerů?

K investici do nemovitostí potřebujete relativně dost peněz. Můžete si koupit investiční byt v řádu milionů korun a musíte se o něj starat. Můžete investovat do nemovitostních fondů, ale žádný předem daný výnos vám nikdo neslíbí.

Oproti tomu dluhopis vám developer nabídl třeba od deseti tisíc korun výše. Vypadá to lákavě, vždyť nabízí slušný pevný výnos 6 %, pravidelnou výplatu úroku a distributor vám říká, že je to přeci „cihla, která na hodnotě neztrácí“. Oproti tehdy zanedbatelným úrokům v bance to znělo jako dobrá investice, ne?

Distribuce hraje klíčovou roli. Developeři neměli nebo nechtěli dát vlastní kapitál, tedy provizemi motivovali zprostředkovatele k prodeji dluhopisů drobným investorům. Takto motivované distribuční sítě byly schopné do nezkušených a naivních retailových investorů natlačit obrovské objemy dluhopisů.


Proč teď hrozí problémy takových emitentů? Jaké vlivy se nejvíce podepisují na jejich platební schopnosti?

Podívejme se na věc z pohledu finančního řízení emitenta. Jedna věc je samotný úrok z dluhopisů. Průměr těch splatných letos a v příštím roce je 5,83 % ročně. Ale pozor, je třeba vzít v úvahu celkové náklady peněz a také cashflow stránku věci.

K samotnému úroku je třeba připočítat nemalé náklady na distribuci (až 8–10 % objemu u velmi rizikových emisí) a přípravu a správu emise (typicky 2 % objemu). Rozloženo v čase, náklady na správu dluhu typických tříletých dluhopisů se 6% úrokem tak mohou být třeba 8–11 % ročně.


Jak cash flow emitenta ovlivní průběžné vyplácení úroků? Je obvyklé vyplácet úroky průběžně?

Tam, kde emitent vyplácí úrok průběžně, ale jeho výnosy závisí na realizaci projektů, se situace dále dramatizuje – developer prodá byty až na konec, pokud vůbec. Všechny emise splatné v letech 2023 a 2024 přitom vyplácejí úroky ročně nebo častěji.

Emitent si tak část výnosu z emise už na začátku musí vyhradit na průběžnou platbu úroků a jen zbytek použít v projektu. Málokdy se také časově setká realizace výnosů z projektu a splatnost dluhopisů.

Tím vším narůstá požadavek na výnosnost kapitálu v nemovitostních projektech, která musí být třeba až 15–20 %, aby bylo možné dluhopisy vůbec splatit a zaplatit úroky. Je jasné, že kvůli popsaným ekonomickým faktorům je dosahování takových výnosů, jemně řečeno, velmi obtížné.

Navíc, někteří emitenti mohli mít problémy už dříve, ale často je řešili nebo i dnes řeší vydáním nových emisí dluhopisů a použitím jejich výnosů na splacení emisí dřívějších. To bylo možné ve světě nízkých úrokových sazeb, který ale od roku 2022 skončil. Problém tak emitenti můžou už delší dobu hrnout před sebou, ale aktuální vysoké požadované výnosy z nových emisí nemusí být schopní splatit.


Čím dalším jsou nemovitostní dluhopisy specifické?

Právě projektovým modelem, který je náročný na řízení cashflow. Potřebujete hodně peněz na výstavbu. Dokud se nemovitosti nepostaví a neprodají nebo nepronajmou, peníze prostě nemáte. Ale dluhopisy mají předem danou splatnost, je to pořád dluh!

Problémy mají všichni. Velcí hráči, renomovaní developeři si s nimi poradí – umí předvídat, umí řídit cashflow, mají kapitál. Podle našich zjištění si ale řada zejména menších emitentů zřejmě neuvědomuje složitost situace a nadhodnocuje svou schopnost splatit své dluhy. Nebo už je jim to jedno…


Jak by měli emitenti postupovat, pokud začínají tušit budoucí finanční obtíže?

Na začátku je jednoduchý algoritmus. Jste si jistí, že dluhopisy splatíte? Ano? Ještě jednou si to spočítejte. Udělejte si detailní a realistický cashflow plán. Pořád si myslíte, že splatíte? Pokud ano, super, cvičení pravidelně opakujte. Pokud to nevychází, nadechněte se, přiznejte si problém a začněte ho řešit. Udělejte si úpadkový test. Nestrkejte hlavu do písku, nečekejte, že to „nějak dopadne“. Komunikujte s investory.

Při včasném řešení lze leccos zachránit a škody omezit. Něco prodat, protáhnout splatnosti, získat investora … možností je řada. Necháte-li ale věc dojít do insolvence, ztratíte kontrolu. Budete čelit nuceným výprodejům aktiv za diskontní ceny, nevybíravým nájezdům pohledávkových dravců a obvykle i zájmu orgánů činných v trestním řízení. A vaši investoři ostrouhají každopádně.

Pokud má emitent problém a chce ho poctivě řešit, umíme efektivně pomoci. Pomáháme najít a realizovat řešení nejen ke spokojenosti klientů, ale také jejich věřitelů. Máme za sebou několik velmi úspěšných reorganizací i insolvencí s velkou výtěžností pro věřitele. Nepoctivce a lumpy nezastupujeme.


Na co si mají drobní investoři při nákupu nemovitostních korporátních dluhopisů dávat největší pozor?

Předně si musí uvědomit, že z povahy věci jde o rizikovou investici a podle toho k ní přistupovat. Nemluvím o velkých renomovaných hráčích, ale o menších nebo „neznámých“ emitentech. Nepodlehnout tlaku distributora, dát si čas, nestydět se zeptat… Úspěšní investoři neinvestují do toho, čemu nerozumí.


Jaké mají investoři možnosti emitenty prověřit?

Možností ověření je řada, většina dat je volně dostupných na internetu. Historie emitenta a jeho společníků, účetní výkazy emitenta a jeho skupiny pár let zpět, povaha a stav financovaných projektů, negativní zprávy v médiích. Nespoléhat na naleštěné webovky a medové řeči distributorů.

Číst emisní podmínky. Jsou dluhopisy zajištěné? Je emitent ochoten zavázat se k omezení zadlužení, držet výši vlastního kapitálu či poměr hodnoty projektu k zadlužení? Neobvykle vysoký úrok, tlak ze strany distributora, velké plány do budoucna versus krátká historie, zdůrazňování „zaručeného výnosu“, zaklínání se schválením ČNB, nejasný účel použití peněz z dluhopisů… To jsou indicie, kdy je třeba zpozornět.

A pozor! Schválení prospektu Českou národní bankou neznamená, že emitent je finančně v pořádku a dluhopisy řádně splatí. ČNB hlídá, jen zda prospekt obsahuje potřebné informace – jejich vyhodnocení pak je vždy na samotném investorovi.


I když je emitentem společnost zvučného jména, konkrétní projekt se může dostat do problémů. Jak takové problémy může investor zachytit včas?

Věřitelé by si měli všímat varovných signálů a nečekat pasivně „na splatnost“, to už bude často pozdě. Nejčastější takové signály jsou odkládání zaplacení úroků, odmlčení se v komunikaci či naopak neobvykle čilá komunikace emitentů, hlasité prodejní kampaně na vydání nových dluhopisů a intenzivní nabízení nových dluhopisů stávajícím věřitelům, často ve spojení s nedostupností jejich účetních výkazů.


Je emitent povinen na žádost investora před splatností dluhopis odkoupit zpět? Využívají emitenti obvykle doložky o předčasné splatnosti či právu požadovat zpětný odkup?

Není. Naprostá většina emisních podmínek dluhopisů nedává investorovi právo zpětného odkupu či předčasného splacení. Nedá se utéct předčasně.


Pomůže v oblasti rizikových korporátních dluhopisů obecně ve vztahu k drobným investorům navrhovaná novela z dílny ministerstva financí?


Pomůže, ale situaci daleka nezachrání. Týká se navíc jen takzvaných podlimitních dluhopisů (pod 25 milionů korun), u kterých bude třeba dát investorovi informace o emitentovi, jeho hospodaření a plánech, včetně finančních výkazů za poslední dva roky. Tyto informace si však bude muset každý vyhodnotit sám. Nejproblematičtější je podle mého názoru spíše kombinace nedostatečné finanční gramotnosti drobných investorů, jejich naivity a chamtivosti ve spojení s intenzivní distribucí.


Mgr. Jan Topinka

BUĎTE STÁLE V OBRAZE

Odebírat
Vyplňte svůj e-mail a my Vám budeme zasílat pravidelné informace ze světa práva a podnikání.

Kontaktujte nás

KONTAKT PRO MÉDIA:
Copyright © 2026 HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář
cross