Zdroj: E15.cz

Do konce března 2022 budou zřejmě muset firmy zavést vnitřní systém pro přijímání a vyřizování oznámení takzvaných whistleblowerů, jinak jim bude hrozit až milionová pokuta. Počítá s tím totiž návrh zákona na ochranu oznamovatelů whistleblowerů, který nyní schválila vláda. Oznamovatelé by se podle návrhu měli dočkat také ochrany před odvetou ze strany zaměstnavatelů. Zároveň také zákon navrhuje sankci až 50 tisíc korun za to, když vědomě podají nepravdivé oznámení.

„Ucelená právní úprava v České republice dlouhodobě chybí, a to i z důvodu negativního postoje k whistleblowerům,“ říká Petra Sochorová, odbornice na compliance a counsel z advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS. Cílem nové právní úpravy je mj. ochránit lidi, kteří v práci zaznamenají nějaké protiprávní jednání a oznámí ho. Zákon navrhlo ministerstvo spravedlnosti. "V přijetí zákona vidím i úsporu veřejných a soukromých prostředků v důsledku včasného odhalení protiprávního jednání," komentovala to ministryně spravedlnosti Marie Benešová.

Whistleblowery má ve firmách ochránit takzvaný vnitřní oznamovací systém. Ten budou muset zavést zákonem stanovené subjekty například veřejní zadavatelé nebo zaměstnavatelé s více než 50 zaměstnanci. „Za nezavedení vnitřního systému hrozí pokuta až 1 000 000 korun,“ varuje Sochorová. Firmy tak budou muset nejen zavést organizační opatření k podávání oznámení, ale například také určit příslušnou osobu zodpovědnou za správu tohoto systému, která může být i nezávislá na zaměstnavateli.

V praxi mnohdy potenciální whistleblowery odrazuje strach z negativních reakcí. „Na to návrh zákona reaguje zákazem odvetných opatření, za jejichž porušení hrozí pokuta až do výše 1 000 000 korun,“ uvádí Sochorová. Jako příklady odvetných opatření uvádí návrh zejména rozvázání pracovního poměru, neprodloužení pracovního poměru na dobu určitou, snížení mzdy nebo odměny, ostrakizaci, diskriminaci nebo neumožnění odborného rozvoje. „Ministerstvo do návrhu také na poslední chvíli doplnilo právo oznamovatele a dalších osob na přiměřené zadostiučinění, pokud jim byla odvetným opatřením způsobena nemajetková újma,“ doplňuje Sochorová z HAVEL & PARTNERS.

Snaha o legislativní úpravu whistleblowingu se v Česku objevila opakovaně, ale žádný z dosavadních návrhů neprošel. Na rozdíl od dřívějších návrhů ale představuje ten nynější povinnou transpozici směrnice Evropské unie. Členské státy EU jsou povinny směrnici promítnout do svých právních řádů nejpozději do 17. prosince 2021. Ke stejnému datu je proto navržena i účinnost české právní úpravy. Premiér Andrej Babiš v tiskové zprávě uvedl, že předpis vnímá jako zásadní protikorupční opatření, a očekává proto, že v parlamentu projde návrh tak, aby Česko transpoziční lhůtu dodrželo.