Zdroj: ESTATE

Pachuť zpackané digitalizace stavebního řízení přebíjí i to pozitivní, co nový stavební zákon, který začal platit loni v červenci, přinesl. Developeři se pořád potýkají s dlouhým povolováním, přemírou regulace nebo nedostatečnými kapacitami stavebních úřadů. Část z nich proto volá po tom, aby politici stavební zákon znovu otevřeli a vrátili se k původním myšlenkám rekodifikace stavebního práva.

Nový stavební zákon platí už více než rok. Přinesl alespoň nějaké zlepšení?

FRANTIŠEK KORBEL: Není to zatím moc vidět, ale určitě ano. Především bylo opuštěno dvoufázové povolování systémem územního rozhodnutí a stavebního povolení, byla snížena podrobnost povolování, odpadlo několik podkladových závazných stanovisek (byť mohlo ještě více), zakázal se procesní ping-pong mezi stavebními úřady, zřídil se Dopravní a energetický stavební úřad pro vyhrazené stavby a další. Ale pozitiva byla mediálně zastíněna problémy s digitalizací a přirozenými obtížemi s přechodem a zvykáním si na novou úpravu. A kromě toho, do 30. 6. 2024 bylo v obavách z nového podáno po stáru tolik žádostí, že většina těžších věcí před stavebními úřady je vyřizována doposud podle starého stavebního zákona a před soudy prakticky všechny.

Loni bylo kromě nepovedené digitalizace velké téma odchody úředníků ze stavebních úřadů, jak moc se potýkáte s nedostatečnými kapacitami stavebních úřadů a z toho plynoucího zpomalování řízení?

FRANTIŠEK KORBEL: Když jsme na ministerstvu spravedlnosti přijímali nový občanský zákoník, strašili nás předsedové soudů, že odejdou soudci. Někdo odhadoval, že 10 procent, další až 30 procent. Neodešel nikdo. Jenže soudci mají trojnásobný plat. I v souvislosti s novým stavebním zákonem se takto argumentovalo. Z úřadů, které znám, ale nemám dojem, že by šlo o nějaký masový jev vyvolaný zrovna novým stavebním zákonem. Samozřejmě je možné, že u některých mohla hrát roh neochota učit se nové předpisy, novinky ve způsobu práce nebo celkové vyčerpání, a nový zákon jejich nespokojenost dovršil. Ale spíše jde o dlouhodobý nedostatek kapacit, který zde byl úplně stejně i před novým stavebním zákonem. Řešením je další zjednodušení agend, dotažení digitalizace, a hlavně integrace rozhodování.

Před volbami se znovu otevírá téma velké novelizace stavebního zákona. Je žádoucí, aby se v krátké době opět výrazně měnil tak významný zákon?

FRANTIŠEK KORBEL: Ano. Současná verze nového stavebního zákona je totiž hybrid, který vznikl velkou novelou, která ještě před nabytím účinnosti zákona vypustila většinu jeho reformních změn. Zůstala dílčí pozitiva, ale opustil se jednotný stavební úřad a jediné integrované řízení. To byly zásadní změny, které měly zjednodušit, zrychlit a zlepšit povolování staveb v Česku. Zjednodušit a zrychlit je třeba také systém územního plánování a posílit v něm autonomii a rozvojovou kapacitu obcí. Dokud toto neprosadíme, nemůžeme se rovnat se státy, jako bylo dříve podceňované Polsko, které přesně takovou reformu stavebního práva zvládlo, předstihlo nás prakticky ve všech kritériích ekonomického rozvoje a každým dnem nám utíká.

MMR pracuje na novelizaci, která by měla zjednodušit územní plánování. Na jaké změny a zjednodušení by se z vašeho pohledu mělo ministerstvo zaměřit?

FRANTIŠEK KORBEL: MMR pracuje na zásadní systémové reformě územního plánování. Chce změnit strukturu a závaznost územně plánovacích dokumentací, zásadně posílit obce a sjednotit pořizování územních plánů v jejich samostatné působnosti. Všechny tyto změny vítám a považuji je za správné. Ale jejich horizont má být až kolem roku 2030. Aktuálně je proto třeba udělat alespoň změny v rámci stávajícího systému. Za hlavní bod považuji posílení rozvojové kapacity obcí, které dnes brání příliš složité procedury územního plánování, závazné podmínky a stanoviska všech možných dotčených orgánů a extenzivní soudní přezkum. Uzemní plány dnes nejsou projevem rozvojových záměrů obcí, ale spíše součtem podmínek a požadavků státních úřadů.

Na odborných konferencích se objevují požadavky, aby bylo bydlení prohlášeno za veřejný zájem. Co by to pro developery a obecně pro dostupnost bydlení znamenalo?

FRANTIŠEK KORBEL: Ano, proč ne. Bydlení je problém a ve veřejném zájmu je ho řešit. Stejně jako zákony již prohlásily za veřejný zájem třeba energetiku. Prohlášení určité činnosti nebo cíle za veřejný zájem má jednak svou symboliku, jednak lze využít právně v argumentaci ve sporech při poměřování hodnot. Ale samo o sobě to byty nepostaví. K tomu je třeba reálně zjednodušit a zrychlit územní plánování i povolování staveb.