Zdroj: CENTRUM ŽIJE! (8. 8. 2020)
V souvislosti s koronavirovou krizí pomáháme klientům v tom nejširším rozsahu. Od prvního dne poskytujeme intenzivní poradenství top manažerům, majitelům a investorům, bankám, pojišťovnám, ale i veřejnému sektoru. Jsme oporou pro interní právníky našich klientů při posuzování mimořádných situací a opatření. Aktuálně nejvíc řešíme dopady „vyšší moci“ na jejich podnikání, radíme jim v otázkách cash flow a daní, smluvních a nájemních vztahů nebo v pracovněprávní oblasti. Další kapitolou jsou pak veřejné podpory, kde jsme našim klientům pomohli se zpracováním a vyřizováním mnoha set žádostí nejen v České republice a na Slovensku, ale i v zahraničí.
V této době platí ještě vice než jindy, že klienti nepotřebují pouze právní a daňové poradenství, ale komplexní přístup zohledňující všechna specifika jejich podnikání či rodinné situace. Naším cílem je tedy především poskytovat klientům stále lepší a komplexnější služby. Neustále chceme zlepšovat jejich kvalitu a inovativnost, a to nejen tu právní, k níž nás předurčuje naše velikost, kvalita a specializace našich týmů, ale i hodnotovou. Chceme být proaktivní, tedy nejen čekat, až klient přijde, ale sledovat klienta i jeho podnikání v tomto nelehkém období, a intenzivně s ním pracovat.
Hned v březnu jsme zřídili specializovanou pracovní skupinu, která koordinovala řešení veškerých právních, daňových, ale i ekonomických otázek týkajících se následků situace způsobené COVID-19, sdílela se zahraničními kolegy nejlepší postupy a obratem řešila potřeby našich klientů. Okamžitě jsme také na našich webových stránkách spustili komplexní informační servis ke koronaviru, podíleli se na krizové legislativě a zapojili jsme se také do několika bezplatných online poraden, které pomáhají občanům a podnikatelům. Velice si vážíme svých klientů a jsme si plně vědomi toho, že opatření související s pandemií pro ně představovalo významnou ekonomickou zátěž a pro některé z nich dokonce ohrožení existence. Proto jsme po celou dobu nouzového stavu nabízeli klientům, které postihly následky koronavirové krize, poradenství za sníženou hodinovou sazbu. V neposlední řadě jsme navýšili rozsah bezplatných právních služeb na 1500 hodin měsíčně a více než zdvojnásobili finanční podporu v rámci PRO BONO programu, kdy například pomáháme neziskovým organizacím a podporujeme i ekonomicky aktivity Hospodářské komory, našeho dlouholetého partnera.
Jako lídr advokátního trhu se snažíme nejen našim klientům, ale obecně všem občanům a podnikatelům maximálně pomoci v této nelehké době. V tomto kontextu jsme se rozhodli podpořit i platformu, která se snaží věcnými a racionálními prostředky podpořit centrum Prahy navázané na turistický ruch. Centrum hlavního města je ekonomicky, kulturně i historicky zcela klíčovou oblastí a bohužel v souvislosti se stávající situací a absencí turistů hrozí existenční kolaps mnoha živnostníkům a podnikům a s tím související pokles kvality poskytovaných služeb a degradace centra hlavního města.
Aktuálně je celý projekt ve fázi mapování škod způsobené koronavirem, jejich analyzováním, a příprav návrhů řešení, které chce spolek představit. Se zakládajícími členy spolku se shodujeme především na tom, že by si Praha měla zachovat svou kulturně-historickou hodnotu a být znovu dobrým místem pro život našich občanů. A přesto, že je centrum našeho hlavního města závislé na turistickém ruchu, nemělo by mu vše podléhat a měli bychom se snažit vyvarovat takzvanému overtourismu, kterého jsme mohli být před příchodem koronavirové pandemie svědkem.
Z vlastní zkušenosti i zkušenosti našich klientů doporučuji vnímat tato náročná období jako mimořádnou příležitost, kdy se mění status quo na trhu jak mezi dodavateli a odběrateli a zákazníky, tak i mezi konkurenty v daných odvětvích. Krize nám i našim klientům pomohla přijmout rozhodnutí a rozjet nové projekty vysloveně z hodiny na hodinu. Za normálních okolností takové projekty trvají měsíce a někdy i roky. Abychom přežili, je ale potřeba rychle naskočit do rozjetého vlaku. V současné situaci jsou rychlost a adaptabilita na nové podmínky nezbytné. Takové rady se samozřejmě výrazně lépe aplikují u odvětví, která byla pandemií stižena jen částečně. Zejména u odvětví závislých na cestovním ruchu a v některých dalších podnikatelských oborech je dopad tíživější. Tam je třeba aktivně a mnohdy i bezplatně pomáhat a o to se mimo jiné i prostřednictvím spolku Centrum žije snažíme.
V loňském roce výnosy kanceláře HAVEL & PARTNERS meziročně rostly o více než 11 % a tržby celé skupiny poprvé překročily miliardu Kč. V prvním pololetí letošního roku dosáhly výnosy za čisté právní služby 388 mil. Kč, celkové tržby skupiny pak činí cca 500 mil. Kč. „Hospodářské výsledky kanceláře s růstem opět přes 11 % indikují, že se nám zatím podařilo udržet pozitivní trend dvojciferného růstu z loňského roku. V následujících měsících nicméně v souvislosti s dopady koronavirové pandemie a souvisejícími opatřeními očekáváme určité zpomalení, avšak i náš pesimistický scénář počítá s mírným růstem obratu a zisku za celý rok 2020,“ uvádí řídící partner kanceláře Jaroslav Havel.
Výnosy HAVEL & PARTNERS rostou nepřetržitě od vzniku kanceláře v roce 2001. Přispívá k tomu především poskytování právních služeb předním českým, slovenským i mezinárodním společnostem a českým a slovenským podnikatelům, včetně cca třetiny nejbohatších Čechů a Slováků. Klíčovými poradenskými oblastmi zůstávají fúze a akvizice, právní a daňové strukturování osobního majetku či nemovitostní projekty, dál roste také skupina zabývající se restrukturalizacemi a insolvencemi či soudními spory a arbitrážemi.
„Příchod krize se zásadním dopadem do ekonomiky jsme díky dlouholetým zkušenostem a makroekonomickým datům očekávali již delší dobu a více než 18 měsíců se na ni intenzivně připravovali, a to jak z hlediska rozsahu našich služeb, důsledného finančního řízení, ale i digitalizace. Byť nás pak krize zasáhla v jiné podobě, než jakou jsme očekávali, mohli jsme obratem zareagovat. Od prvního dne tak poskytujeme intenzivní poradenství top manažerům, majitelům a investorům, bankám, pojišťovnám. Jsme oporou pro interní právníky našich klientů při posuzování mimořádných situací a opatření ve všech podnikatelských odvětvích i oblastech práva i daní, včetně veřejné podpory. Věřím, že naše nasazení a vysoká expertní úroveň všech našich týmů v kombinaci s individuálním přístupem ke klientům a rozvojem strategického partnerství s nimi i v těchto těžkých časech je naší hlavní konkurenční výhodou i v následujícím období,“ doplňuje Jaroslav Havel.
K vynikajícím hospodářským výsledkům přispívá i mezinárodní renomé HAVEL & PARTNERS a související spolupráce se zahraničními právnickými firmami, které kancelář stále častěji zapojují do velkých komplexních mezinárodních projektů a přeshraničních transakcí.
Zdroj: ESTATE (červenec 2020)
Pro nás jako největší právnickou firmu ve střední Evropě je zcela zásadní, abychom byli plně vybaveni pro řešení krizových situací a připraveni co nejlépe a nejrychleji reagovat na změny ve společnosti. Příchod krize se zásadním dopadem do ekonomiky jsme díky dlouholetým zkušenostem a makroekonomickým datům očekávali již delší dobu a více než 18 měsíců jsme se na ni intenzivně připravovali.
Zejména z hlediska našich služeb, důsledného finančního řízení a samozřejmě i vytvořením dostatečné finanční rezervy. Zvýšili jsme zásadně podíl služeb pro klienty z anticyklických oborů, celkovou efektivitu i výkon na právníka. Soustředili jsme se na digitalizaci našich služeb, včetně marketingu. I když nás pak krize zasáhla ve zcela jiné podobě, než v jaké jsme očekávali, měli jsme na co navázat. Díky všem těmto opatřením, ale také velké součinnosti všech kolegů, disciplíně a vysokému pracovnímu nasazení celé naší kanceláře jsme neustále připraveni být pro naše klienty maximální oporou v tomto obtížném období.
Díky našemu robustnímu technologickému zázemí a doplňkovým komunikačním nástrojům může být všech našich 500 zaměstnanců a spolupracovníků pro své klienty plně k dispozici i za nestandardních podmínek, jako byla pandemie. I přesto ale tento způsob neplánujeme využívat víc, než bude nezbytně nutné, nebo než si bude sám klient přát. Advokacie v našem pojetí je totiž především o individuálním a osobním přístupu ke klientovi a budování dlouhodobé důvěry. Z našeho pohledu tedy není možné plně nahradit osobní setkávání s klienty žádným způsobem bezkontaktní komunikace ani jinými technologiemi. Krize nás motivovala zejména z hlediska rozvoje a zdokonalení nástrojů, které jsme již dlouhodobě využívali. Primárně se zaměřujeme na rozvoj kanceláře v rámci naší digitální strategie, která v souvislosti s krizí získala ještě více na důležitosti. Digitalizaci, ale i marketing a další související aktivity vnímáme jako důležitou a nedílnou součást úspěchu každé společnosti. Od samého začátku našeho vzniku jsme se nebáli investovat do této oblasti mnohem více úsilí i prostředků, než bylo v té době v České republice a na Slovensku obvyklé. Náš mimořádný růst pak potvrdil, že jsme investovali dobře. To samé nyní platí i při realizaci naší digitální strategie, jejíž první výsledky vidíme už v rámci transformace ekonomiky od března 2020.
„Naší zásadní a na trhu zcela unikátní přidanou hodnotou je sofistikovaná a koncentrovaná business inteligence, v kombinaci s osobními kontakty na špičky české a slovenské ekonomiky.“
V posledních měsících tato mimořádná situace vyvolává řadu právních otázek, vytváří se nové právní vztahy a dochází k novému vyjednávání a úpravě těch stávajících. Bohužel dochází ke snižování kupní síly u mnoha klientů, kteří nebudou chtít nebo nebudou moci platit vysoké odměny za právní poradenství. Služby, které dosud poskytovaly advokátní kanceláře, budou společnostem zajišťovat často jejich interní právní oddělení, jejichž velikost však bude určitě také revidována. Externí služby budou klienti nadále využívat především v komplikovaných záležitostech a k tomu budou potřebovat poradenství těch největších právnických špiček a nejrenomovanějších kanceláří. Obecně platí, že v krizi tohoto typu, kdy se naruší výrazně i mezinárodní obchod, je u firem poptávka po službách těch nejlepších místních právnických firem a menší společnosti a občané zase sahají po nejlevnějších službách.
Větší nároky máme v HAVEL & PARTNERS především sami na sebe. V této době platí ještě více než jindy, že klient nepotřebuje pouze právní a daňové poradenství, ale komplexní přístup zohledňující všechna specifika jeho podnikání či jeho rodinné situace. Naše klientela je hodně rozsáhlá. Během roku 2019 jsme pracovali pro téměř dva tisíce klientů, více než polovina z nich jsou naši stálí klienti. Naším cílem je tedy především poskytovat klientům stále lepší a komplexnější služby. Neustále chceme zlepšovat jejich kvalitu i inovativnost; nejen tu právní, k čemuž nás předurčují naše velikost, kvalita a specializovanost právních týmů a s tím související know-how, ale i tu hodnotovou. Chceme být proaktivní, tedy nejen čekat, až klient přijde, ale sledovat klienta i jeho podnikání a intenzivně s ním pracovat a pomoci mu získat náskok před ostatními. Vlastně ho z právního a daňového pohledu vedeme jeho byznysem a pomáháme mu s jeho rozvojem.
Z transakčního pohledu můžeme například pomoci aktivním klientům najít akviziční cíle anebo potenciální kupující pro firmy klientů. Prostřednictvím našich kontaktů se klienti mohou dostat k novým příležitostem, byznysu i lidem. Anebo jim pomáháme k financování projektů – bankovnímu, dluhopisovému, soukromým půjčkám, anebo i private equity či venture kapitálovým zdrojům. A naopak – když má klient zásadní problém ve firmě nebo je v obchodním sporu, snažíme se to vyřešit smírně a opět využít naši unikátní znalost jednotlivých firem v České republice i na Slovensku a klíčových lidí v nich, anebo přímo jejich majitelů. Samozřejmě máme i rozsáhlé a unikátní kontakty ve veřejné sféře, napříč politickým spektrem a napříč Českou a Slovenskou republikou. Naše zásadní a na trhu zcela unikátní přidaná hodnota je sofistikovaná a koncentrovaná business inteligence, v kombinaci s osobními kontakty na špičky české a slovenské ekonomiky.
Poslední velká krize sice výrazně zrychlila náš růst, nebylo to však jednoduché. Vedení kanceláře muselo během 6 měsíců přistoupit k mimořádně rychlé komplexní restrukturalizaci byznys modelu celé společnosti. Z kanceláře, která se specializovala zejména na mezinárodní klientelu a mezinárodní trh, se tak ve výsledku stala firma s diverzifikovanou nabídkou služeb pro klienty působící převážně v České republice a na Slovensku. Díky tomuto přístupu, ale i odvaze přijmout na sebe určité riziko jsme v letech 2008–2012 nabrali stovky nových klientů, přijali jsme nové kolegy z řad konkurence a stali jsme se největší nezávislou advokátní kanceláří ve střední Evropě podle počtu klientů i právníků. Věřím, že stejně jako tomu bylo při poslední krizi, vzejde HAVEL & PARTNERS i z této silnější a zkušenější.
Ze zkušenosti doporučuji vnímat tato náročná období jako mimořádnou příležitost, kdy se mění status quo na trhu jak mezi dodavateli a odběrateli a zákazníky, tak i mezi konkurenty v daných odvětvích. Krize nám i našim klientům pomohla přijmout rozhodnutí a rozjet nové projekty vysloveně z hodiny na hodinu. Za normálních okolností takové projekty trvají měsíce a někdy i roky. Abychom přežili, je ale potřeba rychle naskočit do rozjetého vlaku. V současné situaci jsou rychlost a adaptabilita na nové podmínky nezbytné.
„Oblast nemovitostního práva je pro mě aktuálně absolutní prioritou. Posilujeme tým, měníme způsob jeho fungování a v jeho řízení se budu osobně angažovat i já.“
Investice do nemovitostí patří a vždy budou patřit mezi zajímavé. To platí i v této době, jen je třeba zaměřit se na výběr správné nemovitosti z hlediska jejího typu, místa a ceny. Z důvodu dlouhodobého uložení majetku a jeho ochrany míří na nemovitostní trh stále častěji investoři z řad českého a slovenského kapitálu a roste také význam realitních fondů. Často jde právě o privátní klienty či family offices, v jejichž případě je HAVEL & PARTNERS dlouhodobě poradenským lídrem. Oblasti nemovitostí se chceme v kanceláři intenzivně věnovat.
Posilujeme tým, měníme způsob jeho fungování, v jeho řízení se budu osobně angažovat i já. Je to i pro mě osobně absolutní priorita. Přerozdělujeme si nemovitostní klienty a související obchodní vztahy. Vytváříme program „Nemovitosti 2020–2030“ a díváme se na tuto problematiku velmi komplexně. Radíme městům, architektům, projektantům, stavebním firmám, developerům, investorům, fondům i asset manažerům. Jsme schopni působit po celou dobu realizace nemovitostních projektů, mimo jiné také proto, že disponujeme know-how už od úplného začátku při přípravě plánování staveb, protože se podílíme i na legislativní činnosti.
Pro právo nemovitostí máme jeden z největších specializovaných týmů, který tvoří cca 25 právníků, včetně šesti partnerů kanceláře, v tom širším pojetí, tedy včetně souvisejících služeb, jako je například financování či daně, se nemovitostem věnuje zhruba 40 právníků včetně 12 partnerů. Většina z jeho klíčových členů působila před příchodem k nám v předních mezinárodních kancelářích nebo na významných řídících postech v soukromé i veřejné sféře. Ve vztahu k nemovitostem, stavebnictví a investičním projektům, včetně jejich financování tak máme díky této personální kapacitě a odbornému know-how zásadní podíl na českém a slovenském právním trhu.
Autoři: Ivan Rámeš, Tomáš Chmelka
Zdroj: FRANCHISING (31. 7. 2020)
Někteří prodejci toho však zneužívají a spotřebitelům inzerují podvodné anebo zavádějící slevy. Jak těmto praktikám hodlá bránit Evropská unie v rámci nových pravidel na ochranu spotřebitelů? Pokud se podíváme do reklamních letáků, zapneme televizi anebo navštívíme některý z elektronických obchodů, zjistíme, že prakticky neustále probíhá nějaká prodejní akce. Někteří prodejci s vidinou nalákání zákazníků do svých prodejen používají v rámci prodejní akce tzv. vábivou reklamu.
„Členské státy mají povinnost Směrnici transponovat do svých právních řádů nejpozději do 28. listopadu 2021. Jednotlivá přijatá opatření mají být aplikována a prosazována nejpozději do 28. května 2022. Dá se tedy očekávat, že český zákonodárce bude v blízké době projednávat novelu zákona o ochraně spotřebitele, do kterého by mohla být začleněna potřebná ustanovení.”
Jiní prodejci zase používají slevy, které lze často považovat minimálně za zavádějící, ne-li podvodné. Velká část prodejců totiž před prodejní akcí uměle navýší ceny zboží anebo počítá výši slevy z ceny zboží při uvedení na trh, která byla o poznání vyšší než cena před zahájením prodejní akce. U nepoctivých e-shopů pak není výjimkou, že se cena zboží před zahájením slevové akce navýší doslova na pár vteřin v nočních hodinách, aby pak z této uměle navýšené ceny byla poskytnuta sleva – cena po slevě se pak mnohdy neliší od původní ceny, za kterou bylo zboží dříve nabízeno.
Tohoto trendu jsou si vědomy nejen kontrolní orgány jako Česká obchodní inspekce, ale také Evropská unie, která by jej chtěla eliminovat anebo ho alespoň výrazně omezit. Za účelem dalšího zvýšení ochrany spotřebitelů byla orgány Evropské unie přijata směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2019/2161, která vstoupila v platnost začátkem ledna 2020 a přináší, mimo jiné, regulaci těchto slevových akcí.
Na jejím základě mají členské státy EU zajistit, aby jakékoliv oznámení o slevě obsahovalo vždy nejnižší cenu, za kterou bylo příslušné zboží nabízeno prodejcem v období 30 dní před zahájením příslušné akce, nestanoví-li členský stát delší období. Výjimku, kdy mohou členské státy stanovit kratší období, představuje zboží podléhající rychlé zkáze anebo mající krátkou dobu spotřeby, např. čerstvé potraviny. Směrnice obsahuje z logiky věci taktéž výjimku vztahující se na zboží, které nebylo na trhu v období 30 dní před zahájením příslušné akce. V takovém případě mohou členské státy stanovit rovněž kratší období před zahájením prodejní akce.
Prodejci tak budou povinni ve svých prodejních akcích uvádět jako původní cenu nejnižší cenu ve stanoveném období před zahájením akce, které nesmí být, až na výjimky, kratší než 30 dní. Na základě této povinnosti se dá očekávat, že popsané problematické jednání některých prodejců bude alespoň částečně omezeno. Nedodržení této povinnosti má být totiž členskými státy postihováno, a to teoreticky až do výše 4 % ročního obratu příslušného obchodníka, nestanoví-li členské státy vyšší horní hranici.
Směrnice samozřejmě nebrání a ani nezamezí prodejcům, aby umělé navýšení ceny zboží bylo realizováno před stanoveným obdobím před zahájením prodejní akce. Toto navýšení cen by však mohlo spotřebitele odradit od koupě zboží do zahájení prodejní akce. Pro úplnost je dobré zmínit, že Směrnice nepřináší pouze výše uvedené změny. Zabývá se dále například stejnými právy pro placené a neplacené služby, informační povinností ohledně totožnosti prodávajícího na online tržištích a ohledně placených výsledků při vyhledávání zboží, zákazu vkládání falešných recenzí, přeprodeje vstupenek zakoupených pomocí nákupních automatizovaných botů, nebo používání individualizované cenotvorby zboží bez řádného upozornění zákazníků.
V rámci pro bono programu poskytl odborný tým HAVEL PARTNERS pod vedením partnera kanceláře Ondřeje Floriána právní poradenství unikátnímu celosvětovému projektu Plant-for-the-Planet při založení jeho hnutí v České republice. Organizace se již ve světě zasloužila o vysazení 13 miliard stromů a svůj globální cíl reforestace 1 bilionu stromů nyní představuje i v Česku.
Na počátku pozoruhodné iniciativy stála nenápadná školní prezentace devítiletého Felixe Finkbeinera z Mnichova, který přišel s nápadem, aby děti v každé zemi na světě zasadily jeden milion stromů, což by znamenalo opravdu významné snížení emisí CO2 na celé planetě. Hnutí má v současnosti téměř 90 000 dětských ambasadorů a získalo si podporu napříč všemi věkovými i sociálními kategoriemi. Jeho cílem je iniciovat zasazení jednoho bilionu stromů. Toto množství by dokázalo pohltit až 2/3 všech dosavadních emisí CO2 a tím tak oddálit predikovaný nárust teploty na naší planetě až o 15 let. Tohoto cíle chce organizace dosáhnout edukací mládeže, spoluprací s firmami napříč všemi odvětvími a crowdfundingováním výsadby stromů v rozvojových zemích skrze mobilní aplikaci Plant-for-the-Planet. Aktuálně je možné projekt podpořit také na neziskové platformě DARUJME.cz.
„Jsme opravdu hrdí, že jsme se mohli v rámci našeho bezplatného právního poradenství zapojit do takto zajímavého projektu. Rád bych poděkoval všem svým kolegyním i kolegům, kteří se na projektu podíleli, a to nejen v souvislosti s právním poradenstvím. Řada z nich se zapojila i do aktivní výsadby stromů po celé republice,“ říká Ondřej Florián, partner advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS, který projekt zaštítil.
Právní tým, který vedli Jan Koval, Robert Porubský a Ivo Skolil, poskytl komplexní právní poradenství společnosti 2 JCP při významné akvizici v oblasti strojírenství. Kupujícím 70 % podílu 2 JCP, jež se specializuje na výrobu zařízení pro výrobce plynových turbín, byl Investiční fond JET 2 spadající pod skupinu Jet Investment brněnského finančníka Igora Faita.
Společnost 2 JCP, která zaměstnává přes 300 lidí, se specializuje na výrobu filtračních a akustických řešení pro přední výrobce plynových turbín. Výrobní závod má 2 JCP v Račicích a dvě obchodní pobočky pak v USA a ve Velké Británii.
Akvizicí, jejíž hodnotu se rozhodly obě strany nezveřejňovat, chce Jet Investment usilovat o další významné posílení 2 JCP na trhu plynové energetiky.
Několik odborných týmů HAVEL & PARTNERS poskytuje komplexní právní poradenství skupině E.ON při prodeji energetické společnosti innogy Česká republika a.s., jež je s 1,2 miliony odběratelů plynu největším distributorem plynu v Česku a rychle roste i na trhu prodeje elektřiny. Novým majitelem se stane maďarská společnost MVM Group. Dokončení transakce podléhá schválení Evropskou komisí. Ta stanovila prodej aktiv innogy v České republice jako jednu z podmínek loňské pan-evropské transakce mezi energetickými skupinami RWE a E.ON.
Skupina společnosti innogy Česká republika a.s. je v České republice aktivní v oblastech prodeje elektřiny a plynu, teplárenství, prodeje CNG a elektronických komunikací a na konci roku 2019 zaměstnávala zhruba 1 800 lidí. Hodnotu transakce se obě strany rozhodly nezveřejňovat.
Tým HAVEL & PARTNERS tvoří advokát Ivo Skolil (M&A/energetika), counsel Josef Žaloudek a jeho tým (Tax), senior advokát David Šmída (korporátní právo), vedoucí advokát Albert Tatra (nemovitosti), vedoucí advokát Dalibor Kovář a advokát Lukáš Jakoubek (IP/IT), senior advokát Štěpán Černý (bankovnictví a finance), counsel Petra Sochorová, senior advokát Vojtěch Katzer a advokátka Pavla Kaufmannová (pracovní právo a compliance) a counsel Richard Otevřel (ochrana osobních údajů).
Autoři: Jan Frey, Ivo Skolil
Zdroj: EPRAVO.cz (7. 7. 2020)
Rekodifikace soukromého práva v roce 2014 přinesla do českého právního řádu řadu nových otázek, přičemž ne se všemi se právnická obec dokázala do současné doby vyrovnat. Jednou z nich je i otázka některých dispozic (převod a zastavení) s podstatným jměním obchodních společností.
V nedávné době na tomto poli došlo ke dvěma významným událostem, které měly vyvrátit pochybnosti při nakládání s podstatným jměním ve vlastnictví společnosti. Nejdříve v květnu loňského roku vydal Nejvyšší soud rozhodnutí[1], ve kterém vyložil obsah ustanovení zákona o obchodních korporacích („ZOK“) upravujících podmínky pro některé dispozice s částí závodu a upřesnil, jaké jmění obchodní společnosti lze považovat za část závodu a jaké nikoli. Začátkem tohoto roku vešla v platnost novela ZOK[2], v jejímž důsledku došlo ke zpřesnění podmínek pro dispozici se jměním, které by mohlo být z hlediska činnosti obchodní společnosti považováno za významné (v praxi typicky: majetkové účasti na obchodních korporacích v podobě podílů či akcií, nemovitosti, práva duševního vlastnictví či pohledávky).
Zákonodárce a Nejvyšší soud při svém úsilí o překonání stávajících nejasností vycházeli z opačných konceptů, což vede k nejasnému stavu, jak přistupovat k dispozicím s podstatným jměním ve vlastnictví společnosti.
Dle současné právní úpravy je pro převod nebo zastavení jmění vlastněného společností tvořícího závod nebo jeho část, které by znamenalo podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v předmětu podnikání nebo činnosti společnosti, třeba souhlasu valné hromady společnosti. Cílem je zajistit ochranu společníků při dispozicích s významným jměním společnosti jako je převod či zastavení závodu či jeho části.
Absence souhlasu valné hromady může vést k neplatnosti převodu nebo zastavení v případě, že se oprávněná třetí osoba dovolá neplatnosti smlouvy[3]. To může pro kupujícího v případě prodeje části závodu znamenat velmi nepříjemnou komplikaci, neboť nebude vlastníkem nabývaného jmění. Snad ještě problematičtější situace by nastala v případě zastavení části závodu pro věřitele, protože jeho pohledávky nebudou zajištěny.
Při dispozicích se závodem je určení, co tvoří závod, poměrně jednoduché. Závodem je organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který slouží k provozování jeho činnosti[4]. Závod tak zjednodušeně zahrnuje vše, co podnikatel používá pro svoji podnikatelskou činnost. Dispozice se závodem musí být vždy bez výjimky schváleny valnou hromadou.[5]
Komplikace dle stávající úpravy vyvstávají v souvislosti s konceptem části závodu, resp. určením, jaké jmění představuje část závodu a dispozice s ním musí být schvalována valnou hromadou a jaké nikoli a může s ním být disponováno bez tohoto schválení.
Východiska pro řešení tohoto problému jsou dvě. Striktně formálním pohledem lze za část závodu považovat pouze jmění, které je podnikatelem v rámci závodu formálně vymezeno do samostatné organizační složky závodu (pobočky)[6]. Naopak při materiálním pojetí části závodu je třeba přihlédnout k podstatě samotného jmění a posoudit, zda materiálně přestavuje v rámci závodu jeho podstatnou složku, aniž by bylo třeba přihlížet k formálnímu vymezení tohoto jmění do samostatné organizační složky.
Oba přístupy mají své odpůrce i zastánce. Formální přístup chrání více třetí strany (kupující a zástavní věřitele) a méně společníky. Pro třetí stranu je bez většího úsilí snadno ověřitelné, že formálně došlo k vyčlenění určitého jmění do samostatné organizační složky. Naopak formální přístup méně chrání společníky, neboť interní vyčlenění (či nevyčlenění) jmění do samostatné organizační složky bude plně v rukou managementu. Dispozice s jakýmkoli majetkem, který management nevyčlenil do samostatné organizační složky, tak nepodléhá souhlasu valné hromady a společníci nad ním ztrácejí kontrolu bez ohledu na dopady, které tato dispozice může mít na činnost společnosti.
V případě materiálního pojetí jsou naopak společníci více chráněni, neboť bez ohledu na vnitřní formální uspořádání, je pro dispozice se jměním společnosti s podstatným dopadem na předmět podnikání společnosti vyžadován souhlas valné hromady. Nevýhodou tohoto pojetí je skutečnost, že zejména pro třetí strany bez znalosti interních poměrů ve společnosti, může být komplikované určit, zda konkrétní jmění představuje provozně významnou složku závodu a zda je pro danou dispozici třeba souhlasu valné hromady[7].
Schizma mezi výše uvedenými přístupy se pokusil vyřešit ve svém rozhodnutí z května 2019 Nejvyšší soud.[8] Ten se přiklonil k formálnímu pojetí více ochraňujícímu třetí strany před společníky. Dle tohoto rozhodnutí je část závodu nutné chápat vždy jen jako jeho samostatnou organizační složku (pobočku). Pouze v případě, že převáděné jmění je vymezeno jako samostatná organizační složka, je třeba při dispozici s ním posuzovat dopad na předmět podnikání společnosti. Podle Nejvyššího soudu má tedy forma přednost před obsahem.
Přibližně ve stejné době však parlament projednával novelu samotného zákona o obchodních korporacích. Ta naopak upřednostňuje pojetí materiální a zvýšenou ochranu společníků. Souhlasu valné hromady tak podléhají veškeré dispozice se jměním ve vlastnictví společnosti, které by mohly znamenat podstatnou změnu ve skutečném předmětu podnikání nebo podnikatelské činnosti společnosti bez ohledu na skutečnost, zda představují závod či jeho část. V únoru letošního roku pak byla tato novela definitivně schválena a účinnou bude od 1. ledna 2021. Pod kontrolu společníků se tak mohou dostat dispozice s (i) majetkovými účastmi na obchodní korporaci v podobě podílů či akcií, (ii) nemovitostmi, (iii) právy duševního vlastnictví či (iv) pohledávkami, pakliže by jejich převod či zastavení mohlo vést k podstatné změně ve skutečném předmětu podnikání nebo podnikatelské činnosti společnosti.
Jak tedy při dispozicích s podstatným jměním společnosti postupovat? Je třeba postupovat dle rozhodnutí Nejvyššího soudu, a tudíž dispozice s podstatným jměním společnosti posuzovat striktně formálním pohledem, tj. na základě toho, zda je toto jmění formálně vymezeno jako část závodu, nebo již v tuto chvíli upřednostnit postup dle přicházející novely ZOK účinné od 1. ledna 2021 a jmění tak posuzovat se zohledněním dopadu zamýšlené dispozice s ním na skutečný předmět podnikání či podnikatelskou činnost společnosti?
Dle našeho názoru zákonodárce ani Nejvyšší soud nežijí v izolovaném světě. Jakkoli jsou přístupy obou opačné, Nejvyšší soud přijímal své rozhodnutí s vědomím, že se na půdě parlamentu rodí novela pracující se zcela opačným přístupem, než který zastává on sám. Stejně tak i parlament přijímal novelu ZOK poté, co rozhodnutí Nejvyššího soudu spatřilo světlo světa a byl si tak vědom, že jeho přístup je zcela opačný než ten, který za svůj přijal Nejvyšší soud.
V tomto kontextu je třeba vnímat i stávající právní úpravu a podmínky dispozic s podstatným jměním společnosti. Do nabytí účinnosti nové právní úpravy je třeba vycházet ze znění stávající zákonné úpravy vyložené Nejvyšším soudem a k podstatnému jmění je tak třeba přistupovat z pohledu formálního. V případě, že podstatné jmění společnosti, jímž je disponováno, není vyčleněno do samostatné organizační složky, není pro dispozici s ním vyžadován souhlas valné hromady společnosti.
Naopak od účinnosti novely ZOK, tj. od 1. ledna 2021, bude třeba vždy ve smyslu této novely důsledně zvážit materiální dopad dispozice s podstatným jměním společnosti na skutečný předmět podnikání nebo podnikatelskou činnost bez ohledu na jeho formální vyčlenění do samostatné organizační složky a posoudit, zda k dané dispozici bude třeba získat souhlas valné hromady.
[1] Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 2645/2018, ze dne 29. května 2019.
[2] zákon č. 33/2020 Sb., kterým se mění ZOK, mj. § 190 odst. 2 písm. i) a § 421 odst. 2 písm. m) ZOK.
[3] § 48 ZOK.
[4] § 502 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
[5] § 190 odst. 2 písm. i) resp. § 421 odst. 2 písm. m) ZOK.
[6] § 503 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
[7] § 190 odst. 2 písm. i) resp. § 421 odst. 2 písm. m) ZOK.
[8] Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 2645/2018, ze dne 29. května 2019.
Nejkomplexnější a nejúspěšnější advokátní kancelář na česko-slovenském trhu HAVEL & PARTNERS povýšila celkem 10 svých spolupracovníků na třech profesních úrovních – partner, vedoucí advokát a senior advokát. Kancelář dlouhodobě staví na mimořádné stabilitě týmu svých seniorních právníků, kterým poskytuje unikátní možnost rychlého kariérního růstu. Naprostá většina z celkového počtu 28 partnerů a 14 counselů se do těchto dvou nejvyšších pozic dostala na základě interního povýšení.
S účinností k 1. 7. 2020 na pozici parter povýšil Vladek Krámek, který se v kanceláři specializuje na oblast poradenství privátním klientům, strukturování ochrany soukromého majetku, právo obchodních korporací, dále pak na oblast práva financí a kapitálových trhů, včetně regulace finančních produktů. Vladek pracoval před nástupem do kanceláře v roce 2019 cca 10 let jako hlavní právník pro Českou a Slovenskou republiku ve společnosti Fincentrum a.s. a několik let byl i členem představenstva této společnosti; předtím působil ve dvou předních advokátních kancelářích.
Vedoucí advokátkou se stává Romana Derková, která se specializuje především na právo hospodářské soutěže, veřejnou podporu a oblast veřejných zakázek. Na pozici vedoucí advokát povyšují také Juraj Dubovský specializující se na zastupování klientů v komplexních sporech a v soudních a rozhodčích řízeních a Robert Porubský, který se mimo jiné zaměřuje na oblast energetického práva, korporátního práva zahrnujícího mezinárodní a tuzemské akvizice společností včetně prodejů závodů.
Nejpočetnější skupinu, která zaznamenala kariérní posun, pak tvoří 6 nových senior advokátů, kterými jsou Vladimír Ivanov, Jiří Kunášek, Martin Šlampa, Petr Vohnický, Vojtěch Katzer a Roman Světnický.
„Máme za sebou první polovinu roku 2020, která byla z velké části doprovázena dopady mimořádného období koronavirové pandemie, a která nás jen utvrdila v tom, že nejcennější devízou každé úspěšné společnosti jsou její zaměstnanci. V oboru advokacie to pak platí dvojnásob; pouze silný a stabilní tým špičkových spolupracovníků dlouhodobě buduje značku, důvěryhodnost a nadstandardní kvalitu, kterou klienti od našich služeb očekávají. Jsem rád, že všichni nově povýšení právníci jsou dlouhodobými oporami jednotlivých právních týmů a že úspěšně pokračujeme ve strategii vychovávat v kanceláři další generaci špičkových seniorních kolegů,“ hodnotí interní změny Jaroslav Havel, spoluzakladatel a řídící partner kanceláře.
Podle ankety TOP Zaměstnavatelé je HAVEL & PARTNERS již šestým rokem nejžádanějším zaměstnavatelem v České republice mezi advokátními kancelářemi.
Zdroj: BUILDING WORLD magazine (červen 2020)
Autoři: Lukáš Syrový, Josef Adam
Dne 1. března 2020 byly v České republice potvrzeny první případy nákazy onemocněním COVID-19. Tato skutečnost odstartovala sérii restriktivních opatření, jejichž dopad se projevil v podstatě v každé sféře společnosti, nemovitostní trh nevyjímaje. Jak se situace spojená s pandemií koronaviru SARS-CoV-2 může promítat do závazkových vztahů s nemovitostním prvkem?
Občanský zákoník účinný od roku 2014 upravuje tzv. „hardship“, tj. změnu okolností odůvodňující spravedlivou změnu trvající smlouvy. Jestliže každou smlouvu obecně charakterizuje její závaznost a nemožnost ji změnit bez souhlasu druhé smluvní strany, tak právě změna okolností může představovat výjimku z tohoto pravidla. Důsledkem změny okolností může být omluvitelné prodlení, změna obsahu smlouvy a v některých případech i její ukončení.
Mezi podstatné změny okolností literatura zahrnuje i epidemie a karantény. Domníváme se proto, že za podstatnou změnu okolností, ze kterých strany před uzavřením jednotlivých smluv vycházely, může být považována i stávající situace v souvislosti s koronavirem. Bude však vždy záležet na konkrétních okolnostech, vymezení účelu smlouvy a dalších ujednáních v předmětné smlouvě.
Ze zákona platí, že změna okolností musí být natolik zásadní, aby založila v právech a povinnostech stran zvlášť hrubý nepoměr. Naopak pouze skutečnost, že plnění dle smlouvy se stalo obtížnějším, nezbavuje stranu povinnosti dluh splnit. Výhrada tohoto typu zároveň nekryje takovou změnu poměrů, jež byla vyvolána prostým vývojem ekonomiky a trhu, nebo která pojmově spadá do okruhu tzv. běžného podnikatelského rizika. V konkrétních případech tak bude vyvstávat otázka, zda dopad do smluvního vztahu je zapříčiněn přímo opatřeními vůči koronaviru, či pouze obecným poklesem ekonomické aktivity, kdy aplikace ustanovení týkajících se podstatné změny okolností může být sporná. V tomto ohledu je rovněž důležité poukázat na obtížné prokázání konkrétní příčiny nastalé nerovnováhy stran.
Trendem posledních let bylo obecné vylučování ustanovení týkajících se změny okolností. Limity takových smluvních ustanovení lze spatřovat v ujednáních v neprospěch slabší strany (zejm. spotřebitele), která mohou být považována za nicotná či neplatná. Objevují se i názory, které zpochybňují, zda generální vyloučení ustanovení o změně okolností může být považováno za řádné převzetí rizika změny okolností a vyvolávat tak kýžených účinků – tj. nemožnost stran/y domáhat se změny smluvních ujednání pro podstatnou změnu okolností.
Nájemní trh, zejména v oblasti komerčních retailových prostor, obdržel tvrdou ránu hned v počátku pandemie. Není proto divu, že se v nájemních vztazích (zejména ve vztahu k výši nájemného) stalo ustanovení podstatná změna okolností často skloňovaným spojením.
S odkazem na princip clausula rebus sic stantibus (za předpokladu, že věci zůstanou, jak jsou) lze dovodit, že změna okolností je mlčky ujednána v každé smlouvě – ustanovení stávajícího občanského zákoníku týkající se podstatné změny okolností tak mohou být uplatněna i na nájemní smlouvy uzavřené před jeho účinností.
Dopad pandemie koronaviru do nájemních vztahů byl zřetelný zejména s ohledem na vládní opatření zakazující maloobchodní prodej a prodej služeb v provozovnách. Vládní opatření se však dotkla i těch nájemců, jejichž provozovny nebyly ze zákona uzavřeny, nicméně zaznamenaly značný ekonomický pokles s ohledem na omezení volného pohybu osob.
Nastalá situace vyvolává otázky, kdo v konečném důsledku nese riziko výpadku výnosů plynoucí z této mimořádné události. Ne každá nájemní smlouva představuje úplné ujednání smluvních stran, které vylučuje použití obecné úpravy obsažené v občanském zákoníku. K obsahu smlouvy tak může přistoupit úprava, která dovoluje obnovit jednání o obsahu smlouvy z důvodů podstatné změny okolností, požadovat slevu z nájemného, nebo dokonce nájemní smlouvu vypovědět.
Mimořádná doba přinesla i zásadně jiný pohled na výklad práva. V oblasti nájemného bylo mimo jiné diskutováno, zda nemožnost užívat řádně předmět nájmu z důvodu krizového opatření vlády je možné považovat za rušení v užívání věci třetí osobou. Důsledkem takové úvahy by byl nárok nájemce na přiměřenou slevu z nájemného. Ačkoliv předmětné ustanovení je inspirováno všeobecným zákoníkem občanským (tzv. ABGB), dle kterého sleva z nájemného či jeho prominutí byly výslovně zakotveny pro nemožnost užívání z důvodu nákazy, těžko předvídat, jak by takový výklad práva posoudil soud v případě občanskoprávního sporu.
Za účelem ochrany nájemců jako slabší strany nájemních vztahů byl přijat zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů pandemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících podnikání. Ačkoliv byly původně diskutovány různé podoby tohoto zákona (a to včetně odkladu plateb nájemného), nakonec je reálně jediným projevem tohoto zákona skutečnost, že pronajímatel není oprávněn dát nájemci výpověď pro neuhrazení nájemného, s nímž se v období 12. 3. 2020 až 30. 6. 2020 ocitl v prodlení. Za odklad jej však rozhodně nelze považovat, když jiná práva pronajímatele plynoucí z prodlení nájemce zůstávají zachována, a to včetně práva nájemní smlouvu vypovědět z jiných důvodů, práva čerpat finanční prostředky z jistoty/bankovní záruky a práva pronajímatele na uplatnění nároku na úhradu smluvní pokuty či úroku z prodlení.
Další finanční pomoc podnikatelům má pak zajistit dotační program státu „COVID – nájemné“, představující participaci státu a pronajímatele na ztrátě nájemců stižených nuceným uzavřením provozoven.
Zvláštní pozornost si v dnešní době žádá i otázka, zda nastalou mimořádnou situaci v podobě pandemie koronaviru lze považovat za vyšší moc či nikoliv. Smyslem institutu vyšší moci je dle českého právního řádu ochránit povinnou stranu před povinností nahrazovat druhé straně škodu za situace, kdy nemůže splnit svoji smluvní povinnost pro nepředvídatelnou a nepřekonatelnou překážku, která vznikla mimo její vůli a kontrolu. Přestože smlouva může obsahovat širší vymezení vyšší moci, nemusí naplnění jejich podmínek mít vliv na povinnost hradit smluvní pokuty nebo na případné právo druhé strany ukončit smlouvu výpovědí nebo odstoupením.
Instituty vyšší moci i změny okolností se dotýkají nejednoho závazkového vztahu. Jejich aspekt se může projevit ve smlouvách o dílo, budoucích smlouvách kupních i nájemních či dohodách o společném záměru.
Pandemie koronaviru se v podstatě bezprostředně negativně promítla do stability nájemních vztahů. Z dlouhodobého hlediska lze očekávat její dopad rovněž do dalších závazkových vztahů a oblastí nemovitostního trhu. Pouze čas pak ukáže, jak a zda se nemovitostní trh vrátí do „před-pandemických“ kolejí.
Vážení klienti a obchodní přátelé,
neustále se snažíme zlepšovat komunikaci a vzájemné propojení mezi naší kanceláří a Vámi. Využíváme k tomu stále nové komunikační nástroje, moderní formáty i digitální prostředí. Nahradili jsme také náš tradiční newsletter Právní novinky, a to za H&P magazín.
H&P magazín, který bude vycházet 2x ročně, pokrývá aktuální celospolečenská témata související s našimi právními a daňovými službami. Vedle řady tematických článků, rozhovorů a analýz v magazínu naleznete také představení našich klíčových služeb, přehled nejvýznamnějších transakcí s naší účastí, aktuálních ocenění a dalších aktivit kanceláře, včetně souhrnu našich pro bono aktivit a nabídky naší vzdělávací AKADEMIE.
Témata prvního čísla jsou z velké části ovlivněna dozvuky pandemie koronaviru a trendy, které s sebou toto nelehké období přináší. Například naši specialisté na technologie a IT Vás provedou mimořádně aktuálním a diskutovaným tématem digitalizace. Také článek slovenských kolegů je věnován elektronizaci, tentokrát v souvislosti s enormním nárůstem e-shopů a tématem e-commerce. V rozhovoru s partnery kanceláře pro oblast nemovitostí a textu našich odborníků na insolvence a restrukturalizace shrnujeme dopady krize právě do těchto oblastí, které budou z našeho pohledu významně nabírat na důležitosti a v rámci kterých jsme maximálně připraveni reagovat na nové potřeby klientů. Magazín ale obsahuje i nadčasová témata; dozvíte se například, proč by se čeští a slovenští podnikatelé měli při správě svého majetku inspirovat rodinami Porsche či Tomáše Bati.
Od března zažíváme v naší kanceláři nebývalou vlnu solidarity, ještě více jsme posílili vzájemnou spolupráci a pracovali s obrovským nasazením, abychom našim klientům poskytli v této obtížné době maximální podporu. Jsem velice rád, že všechny kolegyně a kolegové zůstali zdraví, ale také motivovaní k další práci. Věřím, že k tomu přispěla i řada ocenění naší práce, která jsme za poslední týdny získali, přičemž většina z nich je založena na referencích našich klientů a nezávislém hodnocení uznávaných odborníků. Ať už to bylo nejprestižnější globální ocenění Chambers Europe Awards pro nejlepší advokátní kancelář v ČR, vynikající ratingy a řada cen v soutěži Právnická firma roku na Slovenku a předtím i v ČR, kdy jsme v obou zemích mj. získali titul klientsky nejoblíbenější kanceláře, již popáté jsme dosáhli na prestižní ocenění Czech Business Superbrands udělované nejlepším značkám na trhu a pošesté jsme se stali nejžádanějším zaměstnavatelem v ČR v našem oboru.
Těchto vynikajících výsledků bychom nedosáhli bez Vaší důvěry. Pevně věřím, že naše spolupráce bude pokračovat i v budoucnu a z tohoto obtížného období vyjdeme všichni ještě posíleni.
Věřím také, že v našem novém H&P magazínu naleznete řadu praktických informací, zajímavých postřehů a inspirace.
Jménem všech kolegů Vám přeji krásné letní dny a těším se na další spolupráci
řídící partner
Autor: Adéla Havlová
Zdroj: Časopis Veřejné zakázky (6/2020)
Časopis Veřejné zakázky nabízí autorům a čtenářům v této sekci možnost zamyslet se nad tématy, která by mohla rozšířit či zlepšit stávající praxi. Využívám této výzvy a dovoluji si nadnést téma ústního jednání v přezkumném řízení. Jedná se o významný procesní prvek, který prostupuje úpravou přezkumu veřejných zakázek v Německu a v Rakousku natolik samozřejmě, že vede k otázce, zda je prospěšné zvážit jeho zavedení i v přezkumném řízení v České republice.
Účelem tohoto článku není provést detailní analýzu jednotlivých právních úprav a jejich komparaci, ale nadnést toto téma k zamyšlení. V současné době rezonuje téma volby nového předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže („Úřad“), ale i úvahy o případné rekonstrukci Úřadu. Je zřejmé, že pod novým předsedou (ať již se jím stane kdokoliv) čekají Úřad výzvy a příležitosti ke zvážení, kam a jak dále posunout způsob rozhodování v rámci přezkumu veřejných zakázek.
Věřím, že toto téma si zaslouží důkladnější analýzu a zapojení širšího okruhu zúčastněných subjektů, zejména se zástupci Úřadu a Ministerstva pro místní rozvoj.
Řízení před Úřadem o přezkoumání úkonů zadavatele má v zásadě dvojí charakter: buď je řízení zahajováno na návrh stěžovatele, nebo z moci úřední (ex offo). Sankce se realizuje buď formou uložení nápravného opatření, nebo uložením pokuty zadavateli za přestupek. Ukládání sankcí spadá do oblasti správního trestání a ZZVZ je zde zvláštním zákonem vůči zákonu č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich („přestupkový zákon“), který se na přestupky zadavatelů aplikuje podpůrně.
Ač řízení před Úřadem je správním řízením, jde u přestupků o jeho specifický typ, který bývá označován i jako tzv. malé trestní právo. Úřad nicméně má dle ZZVZ možnost, nikoliv povinnost nařizovat ústní jednání (§ 270 odst. 11 ZZVZ a contrario ve spojení s § 80 odst. 1 přestupkového zákona).[1] Oproti přestupkovému zákonu (§ 80 odst. 2) tak nemusí učinit ani na žádost obviněného; přezkum dle ZZVZ je tak aktuálně výrazně vzdálen principu ústnosti a bezprostřednosti, který se do roku 2016 uplatňoval i na přestupky jako součást procesních práv obviněného.
Řízení o návrhu má před Úřadem z povahy věci charakter „sporu“ mezi navrhovatelem (stěžovatelem) a zadavatelem. Rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu u návrhů např. proti rozhodnutí zadavatele o výběru jednoznačně dovozuje: „V takových případech se musí zásada kontradiktornosti projevit i ve vztahu mezi nimi a každému z nich musí být dán prostor vyjádřit se k tvrzením strany druhé.“[2]
Charakter řízení před Úřadem v této jeho dvojí roli se prolínal již předchozím zákonem (zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, „ZVZ“) a zůstal zachován i v současném ZZVZ. Z obou těchto typů řízení však lze dovodit důležitost ochrany procesních práv stran (stručně též „právo být slyšen“). To platí jak ve vztahu navrhovatel-zadavatel z pohledu navrhovatele na podporu jeho argumentace a možnosti řádně unést důkazní břemeno (a nepřijít o kauci), jakož a zejména i z pohledu zadavatele coby obviněného obhájit se řádně proti nařčení z porušení zákona, tedy vyvrátit řádně všechny argumenty navrhovatele či Úřadu v řízení ex offo a předejít uložení sankce.
Ústní jednání v Německu, jakož i v Rakousku, představuje stěžejní pilíř řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Důraz na jeho provedení a výjimky, kdy (pouze) lze od ústního jednání upustit, jsou v právní úpravě přezkumu veřejných zakázek upraveny výslovně (viz níže tabulka). Nutno doplnit, že přezkum je založen na iniciativě stěžovatele, který se se svým návrhem obrací k příslušné Komoře pro veřejné zakázky (Vergabekammer) a musí uhradit zálohu na náklady řízení. Z povahy věci jde tak o řízení kontradiktorní. Přezkum úkonů zadavatele z moci úřední, tak jak probíhá v České republice před Úřadem, je právní úpravě a praxi našich sousedů cizí. I tak je ústní jednání základním procesním prvkem a právem zúčastněných stran.
Přítomnost zúčastněných stran má umožnit ústní diskusi, přímý kontakt se svědky a komunikaci, která přesahuje pouhý text vyplývající z podkladů a umožňuje interakci způsobem, který nezřídka ovlivňuje výsledek sporu, a tím i obsah a závěry rozhodnutí. Tyto aspekty ústního jednání jsou vyzdvihovány napříč odbornými komentáři, v poslední době též v souvislosti s vynuceným přechodem do formy videokonferencí v důsledku pandemie.[3]
Zajímavý je však dle mého zejména praktický dopad ústního jednání. Zajímavé zkušenosti a důvody, proč je ústní jednání stěžejním prvkem rozhodovacího procesu a praktickým pomocníkem v řízení, sdíleli předsedové obou dvou senátů Komory příslušné pro spolkové veřejné zakázky (Vergabekammer Bund) během naší diskuse v loňském roce (2019) zcela přesvědčivě: ústní jednání dává možnost senátu Komory ujistit se, že je správně nahlíženo na meritum věci a jsou správně vnímány priority jednotlivých argumentů.
Jakmile dojde návrh ke Komoře, předseda senátu Komory určí pevně termín, na který pozve zástupce stran. Spor je rozhodován zásadně ve lhůtě 5 týdnů, přičemž ústní jednání je nařizováno zpravidla v termínu během 3. až 4. týdne. Jednání v průměru trvají kolem 1,5 až 2 hodin, za účasti pouze zúčastněných stran a pracovníků senátu (s vyloučením veřejnosti). Složitost sporu nevylučuje i trvání delší, což je spíše výjimkou.
Na ústním jednání předseda senátu seznamuje účastníky se svým pohledem na věc: vymezí stěžejní relevantní skutečnosti a uvede své právní posouzení, shrne mezitímní závěr a odůvodnění k němu.
Nejde však jen o formalitu, ale o naprosto zásadní část v rámci rozhodování: rekapitulace hlavních relevantních skutečností v podání předsedy senátu zprostředkovává pohled na skutkový stav a jeho právní zhodnocení přímo od autority, která spor rozhoduje. Zároveň obě strany mohou otevřeně a bezprostředně reagovat na to, co považuje senát za relevantní, upřesnit skutkový stav a svá tvrzení, upozornit na další skutečnosti, které mohly být při čtení podkladů opominuty nebo nedoceněny, zdůraznit potřebu jiného pohledu či zhodnocení apod. Obě strany se nechávají slyšet – a strany oceňují, že mají možnost být slyšet. Jak senátem, tak druhou stranou.
Dle zkušenosti předsedů spolkové Komory většinou již nedochází ke změně názoru senátu (což může být i specifikem této komory a vysokou erudicí jejích předsedů), nicméně ústní jednání má zásadní význam pro ověření a případnou korekci shrnutí skutkového stavu a odůvodnění rozhodnutí. K této korekci díky tomu dochází ještě v tomtéž stupni rozhodování, nikoliv až v následném stupni přezkumu. Z pohledu procesní ekonomie jde tak o výraznou úsporu času a úsilí zúčastněných i samotného rozhodujícího orgánu, a tudíž přezkumného systému jako takového.
Zajištění úplného promítnutí argumentace, společně s jejím projednáním při ústním jednání, je velmi důležité pro to, aby strany ve sporu byly schopny rozhodnutí senátu správně uchopit (pochopit) a akceptovat jej. Nezřídka stěžovatel po ústním jednání stáhne svůj návrh zpět, pokud závěr projednání před senátem nebyl pro něj příznivý, čímž vyjádří respekt k názoru senátu; zároveň ušetří část nákladů spojených s řízením a dá možnost zadavateli pokračovat v zadávacím řízení. To vše se odehrává během 5 týdnů od podání návrhu k příslušné Komoře. Senát má možnost ústní jednání nenařídit, např. pokud se návrh jeví jako bezpředmětný. Nicméně to se děje velmi výjimečně: i případnou neodůvodněnost je dle předsedů vhodné prověřit v diskusi se stranami.
Dnešní doba nám připomíná, co vše chybí při osobním kontaktu. Je přirozenou součástí obhajoby i hodnocení důkazů (výpovědí) možnost posoudit argumentaci celistvě pojatou, včetně možnosti klást správné dotazy k bodům, které se mohou stát zřejmé až při diskusi a které by jinak mohly zůstat upozaděny mezi řádky dlouhých podání. Tato forma prezentace problému a argumentace je podle ZZVZ již dnes možná a věřím, že může být i v řízení před Úřadem velmi účelná. Má potenciál výrazně posunout zacílení argumentace rozhodnutí a zvýšit jejich akceptaci účastníky řízení i širší veřejností, proti zachovávání čistě písemné podoby řízení.
V neposlední řadě bych jako velmi pozitivní vyzdvihla i další bod, který je spojen s přirozenou snahou stran ujistit se, že jejich argumenty jsou správně čteny či slyšeny a chápány: připuštěním ústního jednání, v termínu jednotném pro všechny zúčastněné strany, by mohly (měly) ustat i snahy o nadstandardní kontakt s pracovníky Úřadu. Věřím, že i toto by vedlo k narovnání vztahů podobně, jako výrazně pomohly kvalitě zadávacích řízení předběžné tržní konzultace a formáty typu „Meet the buyer“.
Samozřejmě, Úřad musí být nejen technicky a organizačně připraven, ale i ochoten a motivován ústní jednání provádět a musí v nich sám shledávat výraznou výhodu. Osobně věřím, že ústní jednání má potenciál přinést velmi zásadní výhody. Pro všechny zúčastněné.
| Německá úprava – originál (GWB) | Německá úprava – překlad (GWB) |
| § 166 Mündliche Verhandlung (1) Die Vergabekammer entscheidet aufgrund einer mündlichen Verhandlung, die sich auf einen Termin beschränken soll. Alle Beteiligten haben Gelegenheit zur Stellungnahme. Mit Zustimmung der Beteiligten oder bei Unzulässigkeit oder bei off ensichtlicher Unbegründetheit des Antrags kann nach Lage der Akten entschieden werden. (2) Auch wenn die Beteiligten in dem Verhandlungstermin nicht erschienen oder nicht ordnungsgemäß vertreten sind, kann in der Sache verhandelt und entschieden werden. | § 166 ústní jednání (1) Komora pro veřejné zakázky rozhoduje na základě ústního jednání, které má být omezeno na jeden termín konání. Všichni účastníci mají možnost k vyjádření. Se souhlasem zúčastněných stran nebo v případě nepřípustnosti nebo zřejmé neopodstatněnosti návrhu může být rozhodnuto podle podkladů ve spisu. (2) I když se účastníci nedostaví k termínu jednání nebo nejsou řádně zastoupeni, je možné vést jednání ve věci a vydat rozhodnutí |
| Rakouská úprava – originál (BVerG) | Rakouská úprava – překlad (BVerG) |
| Mündliche Verhandlung vor dem Bundesverwaltungsgericht § 339 (1) Soweit dem weder Art. 6 der Konvention zum Schutze der Menschenrechte und Grundfreiheiten, BGBl. Nr. 210/1958, noch Art. 47 der Charta der Grundrechte der Europäischen Union, ABl. Nr. C 83 vom 30.03.2010 S. 389, entgegenstehen, kann die Verhandlung ungeachtet eines Parteiantrages entfallen, wenn 1. der verfahrenseinleitende Antrag zurückzuweisen ist, oder 2. das Bundesverwaltungsgericht einen sonstigen verfahrensrechtlichen Beschluss oder eine einstweilige Verfügung zu erlassen hat, oder 3. bereits aufgrund der Aktenlage feststeht, dass dem verfahrenseinleitenden Antrag stattzugeben oder dass er abzuweisen ist. … | Ústní jednání před Spolkovým správním soudem § 339 (1) Pokud to neodporuje čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, BGBI. 210/1958, ani čl. 47 Listiny základních práv EU, Sb. C 83 ze 30. 3. 2010, s. 389, může být upuštěno od konání jednání bez ohledu na žádost strany, pokud 1. žádost o zahájení řízení musí být zamítnuta, nebo 2. Spolkový správní soud musí vydat jiné procesní usnesení nebo předběžné opatření, nebo 3. Vzhledem ke stavu podkladů ve spisu je jednoznačné, že žádosti o zahájení řízení musí být vyhověno, nebo že musí být zamítnuta. … |
Poznámky:
[1] Staňková, K., Hengalová, M. Dopad rekodifikace správního trestání na zadávání veřejných zakázek. Publikováno 27. 3. 2018; viz https://www.pravniprostor.cz/clanky/spravnipravo/dopad-rekodifi kace-spravniho-trestanina-zadavani-verejnych-zakazek.
[2] Rozsudek NSS ze dne 30. 5. 2014, čj. 5 Afs 48/2013-272, č. 3142/2015 Sb. NSS; viz https://
sbirka.nssoud.cz/cz/verejne-zakazkyintraunijni-zamena-zadavatelu-aktivnilegitimace-egitimace-
k-podani-navrhu-na-zahajeniprezkumneho-spravniho-rizeni.p3161.html.
[3] Viz např. Kieselmann, R. Vergabeblog.de28/05/2020, č. 44227.
[4] Základní shrnutí úpravy přezkumu postupu zadavatele v Německu, ve srovnání se Slovenskem, viz též https://www.havelpartners.cz/obrana-dodavatele-proti-diskriminacnimpodminkam-v-tendru-srovnani-ceskeslovenske-a-nemecke-pravni-upravy/.
Radka Rainová
