V minulém vydání zpravodaje DLC Countdown jsme se zabývali tím, že soutěžní právo má vlastní definici obchodního zastoupení. A tak platí, že ten, kdo je „obchodním zástupcem“ ve smyslu občanského práva, nemusí být zároveň „obchodním zástupcem“ tak, jak jej chápou předpisy na ochranu soutěže.
Smluvní vztah splňuje znaky obchodního zastoupení ve smyslu soutěžního práva pouze v případě, že zmocněnec (ve smyslu občanského práva obchodní zástupce) v souvislosti s uzavíráním anebo sjednáváním smluv na účet zmocnitele (ve smyslu občanského práva zastoupeného) nenese žádná rizika, resp. nese pouze rizika zanedbatelná. Pokud jsou kritéria testu obchodního zastoupení naplněna, obchodní zástupce je považován za nedílnou součást stejného soutěžitele jako zmocnitel. Soutěžní právo se v takovém případě na dohody uzavírané v této souvislosti mezi zmocněncem a zmocnitelem jednoduše neuplatní. Pokud jsou však na zmocněnce přenášena vyšší než zanedbatelná rizika, je třeba se v rámci takového dodavatelsko-odběratelského vztahu řídit stejnými pravidly, která se běžně uplatní na dohody uzavírané mezi dodavateli a jejich nezávislými distributory. Zmocnitel v takovém případě například nemůže zmocněnci nařizovat, aby prodával smluvní zboží za stanovenou cenu nebo aby ukončil dodávky na určitá území anebo vybraným zákazníkům.
Typickým znakem obchodního zastoupení ve smyslu občanského práva je skutečnost, že na obchodního zástupce nepřechází vlastnické právo ke zboží. Vlastnické právo totiž při zprostředkování prodeje ze strany obchodního zástupce přechází ze zmocnitele přímo na finálního zákazníka. Pokud tomu tak není a vlastnictví přechází, byť dočasně, na „zmocněnce“, pak tento subjekt zboží prostě jen samostatně prodává dál, což je však neslučitelné se závazkovým pojetím obchodního zastoupení.
Podle stávajících Pokynů k vertikálním omezením se obchodním zástupcem rozumí právnická nebo fyzická osoba, které je uděleno právo jednat ve prospěch jiné osoby (zmocnitele) nebo v její prospěch uzavírat smlouvy, ať už vlastním jménem či jménem zmocnitele, v souvislosti s nákupem zboží ze strany zmocnitele nebo v souvislosti s prodejem zboží dodávaného zmocnitelem.
Z uvedené definice vyplývá řada důležitých zvláštností obchodního zastoupení:
Praktické zkušenosti však ukazují, že dočasný převod vlastnického práva na obchodního zástupce může být v mnoha situacích vhodný nebo dokonce nezbytný. Důvody přitom nijak nesouvisí se soutěžním právem. Obvykle mohou být dány potřebou dodržet daňové či účetní předpisy nebo jinou zvláštní vnitrostátní právní úpravu. Rovněž může jít o důsledek přání zákazníků, kteří si z různých důvodů mohou přát obchodovat přímo s obchodním zástupcem, nikoli se zmocnitelem.
Návrh nové právní úpravy ve znění, které je nyní k dispozici, se s touto praktickou potřebou vypořádává. Pokud obchodní zástupce prodávající zboží na účet zmocnitele získá dočasně (na velmi krátkou dobu) ke zboží vlastnické právo, taková skutečnost nebude pro příště překážkou pro to, aby příslušná dohoda byla považována za obchodní zastoupení ve smyslu soutěžního práva. To však bude platit jen tehdy, pokud obchodní zástupce ani nadále neponese v souvislosti s převodem vlastnictví vyšší než zanedbatelné náklady anebo jiná rizika.
Aktuální návrh Pokynů k vertikálním omezením výslovně umožňuje, aby zmocnitel v režimu obchodního zastoupení (jak jej chápe soutěžní právo) krátkodobě převedl vlastnické právo ke smluvnímu zboží na zmocněnce před tím, než bude toto zboží prodáno koncovému zákazníkovi.
Možnost krátkodobého převodu vlastnického práva dá obchodním zástupcům větší flexibilitu při výkonu jejich podnikatelské činnosti. To se může při zprostředkovatelském prodeji zboží hodit. Nová úprava přitom zaručí, že převodem vlastnictví nebude dotčeno soutěžněprávní hodnocení příslušného vztahu jako dohody o obchodním zastoupení.
Není nám však zřejmé, proč se nyní dostupný návrh Pokynů k vertikálním omezením v tomto směru omezuje pouze na situace, v nichž dochází k prodeji zboží. Jinými slovy, proč možnost krátkodobého převodu vlastnického práva ke smluvnímu zboží není rozšířena i na situace, v nichž zmocněnec na účet zmocnitele zboží nakupuje. Z pohledu soutěžního práva pro takový rozdíl neexistuje jakýkoli důvod. Pokud by ve výsledném znění Pokynů k vertikálním omezením nebyl tento nedostatek napraven, hrozí, že dočasný převod vlastnického práva na zmocněnce pověřeného k nákupu zboží pro zmocnitele vyloučí možnost použití konceptu obchodního zastoupení.
Zpravodaj DLC Countdown pro vás zajišťuje advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS.
Pokud budete potřebovat jakékoli doplňující informace anebo naši asistenci s nastavením distribučního systému, s důvěrou se obraťte na partnera Roberta Nerudu anebo na partnera Štěpána Štarhu.
Chcete se dozvědět více? Zůstaňte s námi…
Až do 1. června 2022 vám rádi budeme poskytovat pravidelný informační servis obsahující všechny podstatné informace týkající se změny pravidel pro uzavírání vertikálních dohod. To vše proto, abyste se společně s námi mohli dobře připravit na budoucnost. Budeme rovněž rádi, pokud navštívíte internetové stránky platformy DLC anebo její profil na sociální síti LinkedIn. Naleznete zde mnohem více informací týkajících se vertikálních dohod, a to z pohledu soutěžního i závazkového práva. Celkem 27 týmů specializovaných právníků z celé Evropy pracuje na tom, aby se platforma stala vaším oblíbeným zdrojem informací, na kterém budete hledat praktické rady pro vaše podnikání.
Autoři: David Krch, Kamila Chládková
Do léta 2019 byly pobídky oblíbeným nástrojem mnoha společností k podpoře jejich investic. Na základě zpřísnění podmínek klesl od září 2019 významně počet podaných žádostí a projekty schválené Vládou ČR jsou za poslední dva roky v řádu jednotek. Pro rok 2022 a následující období schválila předchozí vláda několik významných změn v oblasti investičních pobídek.
V prvním případě se jedná o novou mapu regionální podpory, která upravuje procentní výši poskytované podpory v jednotlivých regionech. Na velké části území ČR budou podmínky příznivější a maximální rámec poskytnuté podpory bude navýšen. Poskytnuté pobídky však bohužel budou v některých krajích v důsledku nových pravidel EU omezeny. Další změny se dotknou podpory projektů s aktivním výzkumem a vývojem a strategických investičních akcí.
Hlavní změna se týká očekávaného schválení nařízení vlády, kterým se stanoví přípustná míra veřejné podpory v jednotlivých regionech soudržnosti České republiky. Procentní výše poskytované podpory se po sedmi letech mění, a to v souvislosti s novou mapou regionální podpory, kterou schválila Evropská komise a která bude platit do 31. prosince 2027 pro poskytnuté pobídky nebo dotace.
Dosavadní úprava stanovovala pro tzv. velké podniky z celé republiky (s výjimkou Prahy) jednotnou míru 25 % z tzv. způsobilých nákladů. Pro malé a střední podniky platila míra o 20 %, respektive 10 % vyšší.
Nově bude výše maximální podpory pro velké podniky následující:
V regionech se sníženou podporou bude mít pro velké podniky největší dopad úplné omezení pobídek na rozšíření stávající činnosti, které byly v posledních letech nejvíce žádané. Od roku 2022 mohou velké podniky v těchto regionech žádat o podporu pouze na projekty na novou hospodářskou činnosti, tj. na zcela novou provozovnu nebo na rozšíření stávající, pokud se bude jednat o jinou činnost dle kódu NACE než doposud vykonávanou.
V případě žádostí, které byly podány v roce 2021 a do 31. 12. 2021 nezískaly rozhodnutí o příslibu pobídky, platí, že v regionech, kde je podpora zvyšována, obdrží podporu v původní maximální výši 25 %. Naopak v regionech se sníženou podporou či úplným omezením pobídek obdrží podporu dle nového nařízení.
Druhá změna cílí na progresivní obory a na podporu projektů s vyšší přidanou hodnotou. Investoři ve zpracovatelském průmyslu, kteří budou aktivně provádět činnost ve výzkumu a vývoji, nemohli doposud získat jinou investiční pobídku než slevu na dani z příjmů právnických osob.
Nyní se vybrané projekty schválené vládou stanou strategickými investičními akcemi a budou moci získat investiční pobídku i ve formě tzv. hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Tato „cash“ podpora se navíc v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji zvyšuje ze současných 10 % až na 20 %. Zároveň se na tyto projekty nebudou vztahovat další limity pro strategické investiční akce (výše pořízení majetku a tvorba nových pracovních míst).
Za strategickou investiční akci s výhodou cash podpory budou bez dalšího omezení považovány všechny investice do:
Za klíčové technologie jsou definovány například nanotechnologie, biotechnologie, fotonika, mikroelektronika, nanoelektronika, technologie umělé inteligence, technologie pokročilých materiálů a pokročilé výrobní technologie.
Pro strategické investiční akce, na které se nevztahuje výše uvedená podmínka, vláda v rámci novely nařízení snižuje požadovaný minimální počet nových pracovních míst z 500 na 250. Naopak zvyšuje limit pro minimální investici do dlouhodobého majetku z dosavadních 500 mil. Kč na 2 mld. Kč, přičemž nejméně 1 mld. Kč musí firmy vynaložit na pořízení strojního zařízení.
Bude zajímavé sledovat, zda budou změny podmínek motivovat investory k dalším investicím a podávání nových žádostí o pobídku, nebo bude pokračovat trend posledních měsíců a ústup pobídek do pozadí. Kromě legislativy bude mít rozhodující vliv na náladu investorů i „pozitivní“ rozhodování nové vlády při schvalování jednotlivých projektů či případná zásadnější změna základních podmínek pro investiční projekty.
Pokud byste měli zájem o další podrobnosti z této oblasti či zvažujete podporu Vašich projektů prostřednictvím investičních pobídek, kontaktujte nás, rádi Vám budeme nápomocni při řešení této agendy.
Největší česko-slovenská advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS navazuje na svůj úspěšný rok další vlnou interních povýšení. Dosavadní partneři Veronika Dvořáková a Ivan Rámeš se stávají společníky kanceláře, z pozice counsel se od 1. 1. 2022 na post partnerů posouvají Lenka Štiková Gachová, Michal Smrček a Josef Žaloudek. Interní povýšení zaznamenalo také dalších 12 advokátů na třech seniorních úrovních.
„Uplynulý rok, kdy jsme slavili dvacáté výročí založení kanceláře, jsme znovu uzavřeli jako nejúspěšnější v historii a dál jsme upevnili naši pozici lídra česko-slovenského advokátního trhu. Na nejvyšší úrovni vedení společnosti k tomu významně dlouhodobě přispívají i Veronika s Ivanem, kteří patří ke klíčovým členům našeho týmu a nyní se budou z pozice ekvity partnerů ještě intenzivněji podílet na vedení kanceláře,“ říká řídící partner kanceláře Jaroslav Havel.
Veronika Dvořáková je marketingovou ředitelkou HAVEL & PARTNERS. Kromě marketingu, komunikace a obchodní podpory skupiny je také zodpovědná za pro bono a CSR politiku kanceláře a řídí vzdělávací AKADEMII HAVEL & PARTNERS. Poskytuje také poradenství nejvýznamnějším klientům v oblasti strategického marketingu, PR a public affairs. Jako ekvity partnerka bude mít na starosti posilování značky HAVEL & PARTNERS, jež patří k nejsilnějším na trhu, a také další rozvoj marketingu a PR aktivit, které jsou nedílnou součástí komplexní byznysové strategie celé skupiny. Před nástupem do advokacie působila Veronika jako ředitelka tiskového odboru a mluvčí Ministerstva spravedlnosti a Legislativní rady vlády nebo jako vrchní ředitelka kabinetu ministra spravedlnosti. Má za sebou také mediální praxi, pracovala jako novinářka v několika celostátních médiích včetně České televize.
Ivan Rámeš má 15letou praxi ve vrcholné advokacii; v naší kanceláři začínal jako student a vypracoval se až na společníka. Je odborníkem zejména na právo duševního vlastnictví a technologií. Zaměřuje se na komplexní nastavení IP strategie, a to jak v ČR, tak na Slovensku i v zahraničí. Specializuje se také na oblast e-commerce a poskytuje poradenství začínajícím startupům, ale také větším společnostem a mezinárodním korporacím. Věnuje se také IP poradenství investorům, investičním fondům či startupům v oblasti venture kapitálu. Jako ekvity partner bude Ivan zodpovídat za další rozvoj skupiny specializované na nové technologie.
Advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS má od nového roku i tři nové partnery. Prvním z nich je Lenka Štiková Gachová, která dosud působila jako counsel. Lenka je špičkovou odbornicí na právo hospodářské soutěže, vč. veřejné podpory, a oblast významné tržní síly. Pomáhá klientům v oblasti soutěžní compliance a zastupuje je také před českým Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže i Protimonopolným úradom Slovenskej Republiky a také před soudy ve všech oblastech soutěžního práva. Před příchodem do naší advokátní kanceláře pracovala osm let na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
Partnerem kanceláře se stává také Michal Smrček, který se ve své praxi věnuje komplexnímu poradenství v oblasti regulace a soukromoprávních aspektů pojišťovnictví, penzijních společností, pojišťovacích zprostředkovatelů, leasingových společností, zastupování klientů před soudy, či vyšetřování a compliance. Před nástupem do HAVEL & PARTNERS pracoval jako právník v několika významných pojišťovnách a penzijní společnosti a jako senior manager vedl právní oddělení a oddělení vyšetřování. Následně působil v advokátní kanceláři, kde poskytoval služby předním finančním institucím. Působil také v legislativní sekci České asociace pojišťoven (ČAP) a byl i předsedou Corporate governance komise a členem řady dalších komisí v pojišťovnách.
Od ledna 2022 povýšil na pozici partnera také Josef Žaloudek. Jeho specializací je oblast korporátního daňového práva, mezinárodní zdanění, restrukturalizace a související aspekty civilního a komerčního práva. Má dlouholetou praxi s poradenstvím pro významné mezinárodní i lokální společnosti působící v oblasti informačních technologií, automobilového průmyslu, strojírenství, potravinářství atd. Před příchodem do naší advokátní kanceláře pracoval na Ministerstvu financí a ve významné nadnárodní poradenské společnosti.
Kariérní postup zaznamenali i další advokáti a advokátky. Romana Derková povýšila na pozici counsel. Vedoucími advokáty se stávají Štěpán Černý, Ján Kapec, Kamila Kulhánková a Petr Vohnický a senior advokáty pak Zuzana Hájková, Adam Karban, Petra Kašpárková, Jan Králíček, Štefan Potočňák, Jana Šimková a Jakub Vojtěch.
„Pro kolegy, kteří dlouhodobě prokazují výbornou znalost práva či daní, mimořádné schopnosti při řešení potřeb našich klientů, a to i v kontextu jejich podnikání, mají vysoké pracovní nasazení a manažerské schopnosti, vytváříme v HAVEL & PARTNERS podmínky pro rychlý kariérní růst. Všichni povýšení dokazují, že umí skloubit tyto náročné požadavky dohromady. Blahopřeji jim a těším se na další úspěšnou spolupráci,“ komentuje karierní postup kolegů Jaroslav Havel.
Zdroj: Kurzy.cz
Největší česko-slovenská advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS a online nástroj Mytitle představili na letošním Technologic festivalu nový inovativní projekt. Ten nese název Certoo a ve zkratce jde o „digitálního notáře“. Tato služba umožní uživatelům – zjednodušeně řečeno – získat bezpečný a nezpochybnitelný důkaz o autorství dokumentů či dat. Projekt čerpá z bohatých zkušeností v oblasti autorského práva a ochrany duševního vlastnictví obou zapojených subjektů. Technologicky pak Certoo funguje na bázi blockchainu.
Projekt Certoo byl odborné i laické veřejnosti představen 7. prosince 2021 v rámci letošního ročníku Technologic festivalu, který se konal v Martinickém paláci v areálu Pražského hradu. O jeho smyslu a výhodách zde s návštěvníky hovořili zástupci advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS i platformy Mytitle.
„Řada právních systémů v USA i Evropě uživatelům neumožňuje chránit určitá díla zápisem, který spravuje některá z veřejnoprávních autorit. Autor se tak může velmi snadno dostat do důkazní nouze. Sice může tvrdit, že právě on je v určitém čase autorem určitého díla, nicméně by měl být za všech okolností schopen to i prokázat,“ vysvětluje myšlenku za projektem Pavel Amler, senior advokát advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS.
Certoo funguje na bázi tzv. blockchainu. Jde o technologii, která se skládá ze vzájemně provázaných datových bloků. Právě jejich souvztažnost a integrita poskytují záruku, že v datovém řetězci nemůže docházet k neodůvodněným změnám. Uživatel může autorství doložit certifikátem, který obsahuje veškeré informace důležité k doložení vlastnictví. Tyto informace není možné díky použité blockchainové technologii dodatečně měnit. Technologie tak přináší nový standard na poli ochrany duševního vlastnictví.
„Certoo využívá blockchain a všechny jeho přednosti primárně jako nástroj. Jde v podstatě o klasickou databázi, do které můžete něco zapsat a poté z ní číst. Data ovšem není možné mazat nebo měnit. Uživatelé jednoduše, rychle a dostupně získají nepopiratelný důkaz o tom, že dílo vytvořili v určité podobě a určitém čase. To je v autorskoprávních sporech klíčové,“ popisuje základní princip Vít Krajíček, CEO a Co-founder online nástroje Mytitle. Na konceptu blockchainu hlavně oceňuje transparentnost, decentralizaci a neměnnost dat.
Tvůrci projektu zdůrazňují, že jde o velmi přívětivý a návodný online nástroj. V první fázi uživatel nahraje soubor s dílem jakékoliv povahy, kterému je přidělen unikátní hash (de facto digitální otisk nahraného souboru). Ten je začleněn do blockchainu sítě Litecoin (veřejný a transparentní blockchain), na základě čehož autor obdrží svůj unikátní certifikát.
Každý klient zároveň získává přístup k vlastnímu soukromému online úložišti. Do tohoto prostředí může dle potřeby nahrávat další projekty a provádět jejich administraci. Díky tomu má vždy po ruce originální soubor, kterým ke konkrétnímu datu prokazatelně potvrzuje tu skutečnost, že klient v daném čase měl soubor v držení, čímž může v případě sporu prokázat své autorství. Samozřejmostí je zajištění nadstandardního zabezpečení a šifrování uložených dat.
Typově lze vystavit blockchainový certifikát pro jakékoliv dílo digitální povahy, či takové, které bylo do digitální podoby převedeno až následně, tj. i pro výsledky tvůrčí činnosti, jako jsou fotografie, architektonické návrhy, či hudební díla a jiné zvukové záznamy. Velmi širokou kategorií jsou pak textová díla, mezi která lze řadit články, vědecké práce, ale také oficiální dokumenty typu závětí a smluv.
Autoři: David Krch, Kamila Chládková
Přestože změn pro rok 2022 není mnoho, dovolíme si stručně shrnout ty nejvýznamnějších z nich a doplnit je o postřehy z judikatury a daňových kontrol z poslední doby. Zmíníme také novinky roku 2021, které budou k řešení v daňové agendě většiny společnosti na počátku Nového roku 2022.
Jako každý rok i ten příští daňové změny ovlivní rodinný rozpočet, a to zejména prostřednictvím:
V souvislosti s pracovními cestami do zahraničí připomínáme ohlašovací povinnost zaměstnavatele v jednotlivých členských státech dle Směrnice o vysílání zaměstnanců, viz. náš tax flash z 1. června 2021.
Ve vztahu ke korporátním daním nedochází pro rok 2022 k významnějším změnám, zůstává zvýšení maximálního odpočtu darů z 10 na 30 % daňového základu. V rámci závěrkových prací a přípravy podkladů pro daňová přiznání za rok 2021 však připomínáme změny v daňovém odpisování nehmotného majetku, jež se nově řídí účetními předpisy společnosti, zvýšení limitu pro zařazení samostatného movitého majetku do dlouhodobého majetku k odpisování na 80 tis. Kč nebo možnost mimořádných odpisů pro majetek pořízený od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2021.
V lednu 2022 se bude nově podávat formulář ročního Oznámení o „osvobozených“ příjmech plynoucích do zahraničí, které nahrazuje původní měsíční hlášení, zároveň byl zvýšen limit ohlašovaných příjmů na 300 tis. Kč stejného druhu příjmů pro jednoho příjemce. Finální podoba tohoto formuláře ani pokyny k jeho vyplnění dosud nejsou známy, a tak o podrobnostech budeme informovat později.
Nejen ke konci každého roku doporučujeme zkontrolovat nastavení převodních cen k plněním ve skupině, a to jak z pohledu samotné výše cen, tak dokumentaci prokázání přijatých plnění a jejich rozsahu. Dle naší praxe pokračují kontroly daňové správy v této oblasti, zároveň byl Generálním finančním ředitelstvím vydán v roce 2021 pokyn k převodním cenám v oblasti finančních transakcí. Oblíbenými náklady, jež jsou pod drobnohledem finančních úřadů, jsou výdaje na reklamu, opravy kontra technické zhodnocení nebo doložení různých poradenských služeb, nájmů prostor či dalších obdobných služeb, co se týče rozsahu a okamžiku poskytnutých plnění.
Upozorňujeme rovněž na povinnost ověřovat správně zapsané údaje do evidence skutečných majitelů, jež jsou nezbytné pro případnou výplatu dividend. Stejně tak pokud pobírá člen společnosti odměnu za výkon funkce, pro daňovou uznatelnost těchto nákladů je nutné upravit všechna tato plnění ve smlouvě, jež musí být schválena nejvyšším orgánem společnosti. V opačném případě by se mohlo jednat o bezdůvodné obohacení člena společnosti se všemi právními důsledky. Pro jednatele či předsedy představenstva pak může být relevantní judikát z oblasti DPH, který opět potvrdil, že jejich činnost může představovat výkon ekonomické činnosti pro účely DPH. Jelikož český zákon tento přístup zatím nereflektuje, jednatelé zaměstnanci si v současné době mohou vybrat, zda chtějí vystupovat jako subjekty vykonávající ekonomickou činnost, či nikoliv.
Pro plátce DPH nejvíce změn již proběhlo v druhé polovině roku 2021 ve vztahu k přeshraničnímu obchodu, tj. při prodeji zboží na dálku osobám nepovinným k dani (B2C), poskytování služeb osobám nepovinným k dani (B2C), prodeji zboží přes elektronické rozhraní (B2C). V rámci těchto změn byl rozšířen systém One stop shop i na odvod DPH při prodeji zboží na dálku a došlo ke zrušení osvobození dovozu zboží do hodnoty 22 EUR. Pro období listopad a prosinec byla prominuta DPH u dodání elektřiny a plynu.
Významná změna však čeká na poskytovatele cestovních služeb, kdy se mění pravidla DPH uplatňované z přirážky. Výpočet přirážky z cestovních služeb nebude již možný souhrnně za zdaňovací období, ale zvlášť u každé poskytnuté cestovní služby pro konkrétního zákazníka. Administrativně náročné pak bude zajistit povinnost přiznat DPH již při přijetí zálohy na platbu za cestovní službu nebo rozdělení základu daně u cestovních služeb poskytnutých v EU i ve třetí zemi (např. letecký zájezd do třetí země).
Dalšími změnami pro rok 2022 v oblasti DPH je pak úprava sazby u zdravotnických prostředků a jejich oprav a pak zejména změny spojené s vykazováním v hlášení Intrastat nebo dodávkami do Spojeného království. Dne 31. 12. 2021 končí možnost odložení dovozního celního prohlášení až o 175 dní při vývozu zboží z EU do Velké Británie a od 1. 1. 2022 je nutnost podávat standardní úplná celní prohlášení nebo zjednodušená celní prohlášení za pomoci zprostředkovatele ve Velké Británii. Pokud podáváte hlášení Intrastat zavádí se zjednodušené roční vykazování pro subjekty s objemem vývozu/dovozu mezi 12-20 mil. Kč, kteří neobchodují se zbožím ve Sdělení ČSÚ o seznamu zboží vyloučeném ze zjednodušeného vykazování. Dalšími změnami je například rozšíření okruhu vykazovaných údajů u vývozu o DIČ a zemi původu nebo změny kódů povahy transakce.
Z judikatury k DPH je pak jedním z nejzajímavějších rozsudek zpochybňující historickou informaci Ministerstva financí, která uvádí, že dodání domu tzv. na klíč není možné považovat za majetek vytvořený vlastní činností pro účely DPH. V rámci ručení za daň pak rozsudek ve prospěch daňových poplatníků upřesnil, že pro naplnění podmínek pro ručení příjemce nestačí jen, že je poskytovatel nespolehlivý plátce. Finanční úřad musí zkoumat a prokázat i další okolnosti, dle kterých příjemce mohl a měl vědět o tom, že daň nebude odvedena.
Z pohledu daňových kontrol a DPH jsou nyní zřejmě pro daňovou správu nejvíce aktuální daňové podvody v dodavatelském řetězci a s tím spojený tzv. vědomostní test. Jakýkoliv příjemce v tomto řetězci je vyzván k prokázání, že o daňovém podvodu nevěděl a ani neměl nebo nemohl vědět. Ke zpochybnění nároku na odpočet stačí i pouhá nedostatečná obezřetnost ze strany příjemce.
V procesu daní je nadále snaha o zjednodušení správy daní a vzájemné komunikace mezi správcem daně a poplatníkem. Pokračuje projekt Moje daně, tak aby byla daňová přiznání za 2021 podávána v následujícím roce ve větší míře elektronicky. Tento způsob je podpořen prodloužením základní lhůty pro podání daňového přiznání v elektronické podobě o 1 měsíc (tj. až do 2.5.2022). Dále pak dochází ke zjednodušení kontrolních postupů, je připuštěna dálková forma komunikace při zahájení daňové kontroly nebo změnu rozsahu kontroly je možné dojednat korespondenčně. V případě dodatečných daňových přiznání však upozorňujeme na nepřípustná podání a související penalizaci, pokud je dodatečné přiznání podané před vyměřením daně ze strany správce daně dle předchozího podání.
Rádi Vám budeme nápomocni při nastavení procesů zohledňující nejen daňové novinky roku 2021 a 2022 nebo při identifikaci a řešení oblastí pro snižování daňového a právního rizika pro Vaši společnost a Vás samotných.
Děkujeme, že nám pomáháte psát náš příběh již 20 let. Přejeme Vám šťastné a pokojné vánoční svátky a v novém roce pevné zdraví, mnoho štěstí i pracovních a osobních úspěchů.
Na dohody o obchodním zastoupení se z pohledu soutěžního práva vztahuje zvláštní režim. Obchodní zástupce (agent) má totiž dvě role. Jednak jedná jako prostředník, který pro zmocnitele (principal) vyvíjí činnost směřující k uzavírání určitého obchodu, avšak vystupuje též jako poskytovatel zprostředkovatelských služeb, tedy sám usiluje o to, aby byl jmenován obchodním zástupcem.
Ve vztahu k roli, v níž nabízí zprostředkovatelské služby, je nutno obchodního zástupce považovat za samostatného soutěžitele odlišného od zmocnitele. Je tomu tak proto, že obchodní zástupce v takové situaci sám působí na trhu. Pravidla soutěžního práva se proto na související jednání obchodního zástupce uplatní ve stejném rozsahu jako v jiných případech, ve kterých soutěžitelé nabízí na trhu své zboží anebo služby.
Zvláštní soutěžněprávní režim se dostává ke slovu až v situaci, v níž obchodní zástupce vykonává pro zmocnitele činnost směřující k uzavírání určitého obchodu. Obchodní zástupce je v tomto vztahu považován za prodlouženou ruku zmocnitele. Je vlastně v podobné situaci, jako zaměstnanci zmocnitele. Soutěžní právo se pak na obchodního zástupce dívá jako na součást podnikatelské skupiny zmocnitele, tedy jako na subjekt tvořící součást stejného soutěžitele. Proto se pravidla soutěžního práva na vztahy mezi zmocnitelem a obchodním zástupcem za určitých podmínek vůbec nevztahují.
Uplatnění režimu obchodního zastoupení má přitom významné praktické důsledky. Zmocnitel je například oprávněn obchodnímu zástupci, který jeho jménem a na jeho účet uzavírá obchody, určovat ceny pro (další) prodej nebo mu určovat prodejní území anebo okruh zákazníků. To vše bez jakýchkoli soutěžněprávních rizik, která jsou jinak s podobnými vertikálními omezeními běžně spojena.
Ze stávajících Pokynů k vertikálním omezením, které doplňují nyní platné VBER, vyplývá, že rozhodujícím faktorem pro vymezení vztahu obchodního zastoupení je pro účely soutěžního práva existence finančního anebo obchodního rizika, které obchodní zástupce nese ve vztahu k činnostem, pro které byl zmocněn („test obchodního zastoupení“). Podle judikatury Soudního dvora Evropské unie jsou podmínky testu obchodního zastoupení naplněny jen tehdy, pokud obchodní zástupce ve vztahu ke smlouvám uzavřeným nebo sjednaným pro zmocnitele nenese žádná rizika nebo pokud nese pouze rizika, která jsou zanedbatelná.
Představme si situaci, v níž by zmocnitel požadoval, aby obchodní zástupce na vlastní náklady přepravoval zboží k zákazníkům nebo aby na vlastní náklady udržoval skladové zásoby. V takových případech by zmocněnec zřejmě nemohl být považován za „pravého“ obchodního zástupce ve smyslu soutěžního práva. Zmocněnec by totiž nesl významná rizika. Povaha a míra těchto rizik přitom může vést k tomu, že zmocněnec jedná spíše jako samostatný soutěžitel než jako subjekt, jehož tržní chování by bylo přičitatelné zmocniteli.
Pokyny k vertikálním omezením rozlišují tři kategorie rizik, které je nutné při provádění testu obchodního zastoupení zohlednit:
Pokud po vyhodnocení výše popsaných kategorií rizik nesplní konkrétní vztah mezi zmocnitelem a obchodním zástupcem podmínky testu obchodního zastoupení, uplatní se na něj stejná pravidla soutěžního práva jako na vztah s nezávislým distributorem. V opačném případě (tedy pokud obchodní zástupce neponese žádná rizika nebo pouze rizika zanedbatelná) se na daný vztah soutěžněprávní pravidla neuplatní, neboť obchodní zástupce bude považován za nedílnou součást stejného soutěžitele jako zmocnitel.
Podle stávajícího návrhu Evropské komise se v nové blokové výjimce má zachovat test obchodního zastoupení založený na posouzení toho, zda obchodní zástupce nenese vyšší než zanedbatelná rizika. Lze předpokládat, že Evropská komise ke změně tohoto postoje nepřistoupí ani v pozměňovacích návrzích (očekávaných na začátku roku 2022), a tedy že zůstane promítnut i v konečném návrhu nové právní úpravy. Podstatou testu obchodního zastoupení tedy i nadále zůstane posouzení míry rizika. Dosavadní návrh Pokynů k vertikálním omezením přitom dodává, že jakékoli výjimky bude nutno vykládat velmi restriktivně.
Nyní dostupné znění návrhu nových Pokynů k vertikálním omezením pracuje se stejnými třemi kategoriemi rizik jako dosavadní právní úprava. Nad rámec toho však přidává nový doplňkový test, podle kterého bude význam těchto rizik hodnocen se zohledněním příjmů obchodního zástupce získaných za poskytování služeb obchodního zastoupení (typicky půjde o provizi hrazenou zmocnitelem). V rámci tohoto doplňkového testu naopak nebudou zohledňovány příjmy z prodeje zboží anebo služeb, kterých se dohoda o obchodním zastoupení týká, nebo příjmy z ostatního působení obchodního zástupce na trhu (pro kterého mohou činnosti vykonávané na základě určitého zmocnění představovat pouze zlomek jeho obchodních aktivit).
Stávající návrh Pokynů k vertikálním omezením rovněž upřesňuje, že zmocnitel bude moci rizika přenesená na obchodního zástupce kompenzovat úhradou souvisejících nákladů. Zmocnitel se bude moci rozhodnout, že obchodnímu zástupci uhradí buď přesnou výši vzniklých nákladů, nebo že náklady uhradí prostřednictvím pevné paušální částky, případně že obchodnímu zástupci vyplatí pevně stanovené procento z příjmu za zboží anebo služby prodané na základě dohody o obchodním zastoupení. Tento způsob zachování vztahu pravého obchodního zastoupení však bude fungovat pouze tehdy, pokud obchodní zástupce v důsledku uplatnění úhrady nákladů neponese žádná rizika nebo ponese pouze rizika zanedbatelná.
Podle Evropské komise je v tomto případě nezbytné, aby zmocnitel umožnil obchodnímu zástupci jednoduše vykazovat veškeré náklady přesahující dohodnutou paušální částku nebo pevně stanovené procento z příjmů. Rovněž může být třeba, aby zmocnitel systematicky monitoroval veškeré změny v souvisejících nákladech a aby paušální částku nebo pevně stanovené procento z příjmu odpovídajícím způsobem upravoval tak, aby obchodní zástupce nenesl v žádném okamžiku vyšší než zanedbatelná rizika.
Pokud jsou související náklady hrazeny prostřednictvím procenta z ceny výrobků, měl by zmocnitel zohlednit rovněž skutečnost, že obchodnímu zástupci mohou vznikat náklady spojené s investicemi do daného trhu (druhá kategorie rizik) i tehdy, pokud po určitou dobu prodává pouze omezené množství zboží (nebo neprodává nic). Takové související náklady musí hradit zmocnitel, a to bez ohledu na činnosti, které pro něj obchodní zástupce vykonává.
V dosavadních návrzích Evropské komise nás zaujaly zejména tři níže uvedené prvky. Jsme zvědavi, zda se prosadí i do finálního znění nové právní úpravy:
Zpravodaj DLC Countdown pro vás zajišťuje advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS.
Pokud budete potřebovat jakékoli doplňující informace anebo naši asistenci s nastavením distribučního systému, s důvěrou se obraťte na partnera Roberta Nerudu anebo na partnera Štěpána Štarhu.
Chcete se dozvědět více? Zůstaňte s námi…
Až do 1. června 2022 vám rádi budeme poskytovat pravidelný informační servis obsahující všechny podstatné informace týkající se změny pravidel pro uzavírání vertikálních dohod. To vše proto, abyste se společně s námi mohli dobře připravit na budoucnost. Budeme rovněž rádi, pokud navštívíte internetové stránky platformy DLC anebo její profil na sociální síti LinkedIn. Naleznete zde mnohem více informací týkajících se vertikálních dohod, a to z pohledu soutěžního i závazkového práva. Celkem 27 týmů specializovaných právníků z celé Evropy pracuje na tom, aby se platforma stala vaším oblíbeným zdrojem informací, na kterém budete hledat praktické rady pro vaše podnikání.
Advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS asistovala jako právní poradce při jedné z největších venture kapitálových investic na Slovensku. Zajišťovali jsme právní služby pro investory Credo Ventures a Earlybird Digital East Fund, ale také pro samotný slovenský start-up Photoneo, který při úspěšném dokončení investičního kola (Serie B) získal nový kapitál celkem 21 milionů dolarů, tedy téměř půl miliardy korun.
Na transakci se za HAVEL & PARTNERS podíleli specialisté na M&A a venture kapitál – partner Václav Audes, senior advokát Tomáš Navrátil, advokátka Ivana Gajdošová a koncipientka Kristína Očenášová, kteří pro klienty zajistili komplexní právní poradenství související s investicí.
Investičního kola se kromě Credo Ventures a Earlybird Digital East Fund účastnili i další investoři – IPM Group (globální správce aktiv zaměřující se na technologické společnosti) společně s Venture to Future Fund a dalšími fondy.
Photoneo se specializuje na výzkumné a vývojové aktivity v oblasti technologie 3D snímání a pro roboty naváděné zrakem a zaměřuje se i na nová komplexní řešení pro plně automatizovaná distribuční centra. Nově získaný kapitál chce Photoneo využít ke zrychlení výroby technologie 3D senzorů, které umožňují robotům rozeznávat tvary, orientovat se v prostoru a třídit zboží, a investuje ho také do automatizovaného řešení pro vyřizování a expedici objednávek v e-shopech, kterým je nový produkt BRIGHTPICK.
Jan Žižka, spoluzakladatel a generální ředitel společnosti Photoneo, říká: “Potenciál této technologie automatizace skladů nové generace je obrovský, protože je vysoce flexibilní, dá se rozšířit a maximalizuje výkonnost s minimálním úsilím. Pomáhá optimalizovat procesy, šetřit místo a ve srovnání s manuální prací zvýšit efektivitu třikrát až pětkrát.”
Autoři: František Korbel, Dalibor Kovář
Zdroj: Building World (prosinec 2021)
S ohledem na aktuální dobu a s ní související snahu o digitalizaci všemožných postupů a jednání není divu, že i nejdiskutovanější zákon posledních let, zákon č. 283/2021 Sb. (dále jen „nový stavební zákon“), tuto tematiku poctil řadou principů a ustanovení, která mají v dalších letech vést k efektivnímu sběru a využívání informací a dat v elektronické podobě.
V červenci 2021 došlo k definitivnímu schválení nového stavebního zákona Poslaneckou sněmovnou. Díky zásadním změnám v modelu fungování stavebních úřadů v České republice i vybraných aspektů stavebního řízení a územního plánování bude možné postavit zcela nové procesy na digitálním základu, aniž by se jednalo o prosté překlopení papírových dokumentů do digitální podoby. Digitální služby v kontextu nového stavebního zákona bude poskytovat státní stavební správa prostřednictvím nových informačních systémů veřejné správy.
Konkrétně se jedná o portál stavebníka, národní geoportál územního plánování, evidenci stavebních postupů, evidenci elektronických dokumentací, informační systém identifikačního čísla stavby a další.
Tyto systémy ve věcech územního plánování a stavebního řádu bude spravovat nově založený Nejvyšší stavební úřad, který svou činnost zahájí de iure od 1. ledna 2022 a stane se ústředním správním úřadem nejen ve věcech územního plánování, ale i stavebního řádu a také vyvlastnění.
Částečně informační systémy existují již dnes a v souvislosti s konstituováním státní stavební správy budou postupně převedeny pod správu Nejvyššího stavebního úřadu, a některé teprve vzniknou s účinností nového stavebního zákona.
Portál stavebníka bude fungovat jako samostatný informační systém veřejné správy, který bude pro fyzické a právnické osoby primárním pracovním prostředím pro přístup do dalších informačních systémů státní stavební správy (Evidence územních a stavebních řízení a jiných postupů; Evidence elektronických dokumentací; Identifikačního čísla stavby a Národní geoportál územního plánování). Portál stavebníka bude pomocí interaktivních formulářů zajišťovat funkční propojení těchto systémů a komunikaci se stavebními úřady, úřady územního plánování a dalšími dotčenými orgány.
Díky portálu stavebníka bude možné požádat o všechna rozhodnutí a jiná opatření pomocí jednoho portálu přístupného přes internet. Prostřednictvím něj budou moci občané činit digitální úkony vůči stavebnímu úřadu, a to včetně odkazování na elektronické dokumenty v informačních systémech. Portál přinese také možnost vzdáleného přístupu všem oprávněným osobám podle rozsahu jejich oprávnění nahlížet do spisu stavebních úřadů a jiných digitálních úložišť.
S portálem stavebníka budou volně souviset i funkcionality identifikačního čísla staveb a vyjádření vlastníků a správců technické infrastruktury. Samostatný informační systém identifikačního čísla stavby bude primárně sloužit k přiřazování jedinečných identifikátorů stavbám. Systém na základě toho jednoznačně identifikuje stavbu napříč systémy a přiřadí v nich veškeré údaje a dokumenty vedené k dané stavbě, čímž dojde k praktickému sjednocení všech údajů na jednom místě.
Informační systém národního geoportálu územního plánování bude sloužit zejména pro zveřejňování výstupů z územně plánovací činnosti, zabezpečování přístupu k evidenci územně plánovací činnosti, sledování postupu pořizování územně plánovací dokumentace nebo poskytování prostorových dat k tématu plánovaného využití území.
Vytvořením národního geoportálu územního plánování dojde k zajištění přístupu k údajům a informacím z územně plánovací činnosti v elektronické podobě v jednotném datovém standardu i ve strojově čitelném formátu. Zároveň bude tento informační systém sloužit pro poskytování prostorových dat, tedy dat, která přímo nebo nepřímo odkazují na určitou polohu nebo zeměpisnou oblast k tématu plánovaného využití území v souladu s požadavky v oblasti ochrany životního prostředí. Správcem a provozovatelem geoportálu územního plánování bude opět Nejvyšší stavební úřad.
Evidence stavebních postupů umožní ukládání údajů o probíhajících řízeních podle stavebního zákona; úkonů účastníků a stavebního úřadu v řízeních a údajů o těchto úkonech (zejména informace o oprávněné úřední osobě, jejích úkonech a jejím podílu na výsledném rozhodnutí) a rozhodnutí stavebního úřadu nebo dotčeného orgánu. Vytvořením evidence stavebních postupů dojde ke zpřístupnění informací a dokumentů způsobem umožňujícím dálkový přístup, čímž se zjednoduší postupy pro navrhovatele v rámci povolovacích procesů podle stavebního zákona. To umožní získávat informace o stavu řízení a o tom, jaké v něm byly učiněny úkony bez toho, aby bylo nutné osobně nahlížet do papírového spisu.
Tento informační systém se stane datovým úložištěm projektových dokumentací a obdobné dokumentace v elektronické podobě jak ve formátu PDF, tak ve strojově čitelném formátu. Žadatel by měl do evidence vkládat projektovou dokumentaci prostřednictvím portálu stavebníka.
Právo na přístup k údajům a elektronickým dokumentům v evidenci stavebních postupů a v evidenci elektronických dokumentací bude mít jen ten, kdo má podle správního řádu právo nahlížet do spisu, protože musí být zachována zásada neveřejnosti správního řízení.
Údaje tak budou přístupné jen pro účastníky řízení a jejich zástupce a jiné osoby, prokáží-li právní zájem. Kromě těchto osob nový stavební zákon umožňuje přístup k projektové dokumentaci tomu, kdo se k ní má podle zákona vyjádřit. Osoba oprávněná k přístupu do evidencí bude mít právo na dálkový přístup, včetně strojového vyhledávání informací a pořizování výpisů a kopií.
Plného využití zmiňovaných uvedených informačních systémů bychom měli dosáhnout až s plnou účinností nového stavebního zákona, tj. od července 2023. Od roku 2022 by mělo dojít k postupné realizaci jednotlivých informačních systémů zejména po stránce technické a architektonické. Nejsložitější úloha však bude nakonec na Nejvyšším stavebním úřadu – a to naplnit jednotlivé informační systémy reálnými daty, a také na nové Poslanecké sněmovně, aby zachovala výše popsané nastavení základních principů nového stavebního zákona, či jej alespoň jakkoli nekomplikovala.
Zdroj: Estate (prosince 2021)
Nový stavební zákon konečně umožňuje digitalizaci stavebního řízení. Čeká nás ve stavebnictví digitální revoluce, díky které nebudeme muset po úřadech běhat s papíry a sbírat razítka? Podle odborníků z advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS bude podle nového stavebního zákona státní stavební správa poskytovat elektronické služby v rámci stavebního řízení prostřednictvím nových online systémů.
Nový stavební zákon počítá se zjednodušením stavebního řízení a s jeho kompletní digitalizací. Pokud dnes chcete stavět, musíte získat až neskutečných 48 razítek. Čeká vás tak obíhání úřadů a nekonečné papírování. Dosud stavebník podával žádost, ke které přikládal desítky příloh a potvrzení. Nově by mělo stačit podat jen jeden návrh, a to na dálku online.
„Elektronické služby v kontextu nového stavebního zákona bude poskytovat státní stavební správa prostřednictvím nových informačních systémů. Konkrétně se jedná o Portál stavebníka, Národní geoportál územního plánování, Evidenci stavebních postupů, Evidenci elektronických dokumentací či Informační systém identifikačního čísla stavby a další,“ říká František Korbel, který vedl kolektiv autorů návrhu nového stavebního zákona. Všechny zmíněné systémy bude spravovat nově založený Nejvyšší stavební úřad, který má začít fungovat od 1. ledna 2022.
Základním kamenem celého digitálního systému má být Portál stavebníka. Ten bude pro fyzické a právnické osoby primárním pracovním prostředím, přes které budou mít přístup do dalších informačních systémů státní stavební správy. Portál by měl pomocí interaktivních formulářů propojit systémy a umožnit efektivní komunikaci se stavebními úřady, úřady územního plánování a dalšími dotčenými orgány.
Lidé přes něj budou moci se stavebním úřadem jednat elektronicky a portál přinese také možnost vzdáleného přístupu všem oprávněným osobám, které budou moci podle rozsahu svých oprávnění nahlížet do spisu stavebních úřadů a jiných digitálních úložišť.
„Portál stavebníka by tak měl zrychlit a zefektivnit všechny dílčí aktivity a procesy v oblasti stavební agendy. Všechny aspekty z pohledu životního prostředí, hygieny, dopravního napojení, hasičů atp. posoudí úřad v rámci jednoho řízení a bude možné požádat elektronicky o všechna rozhodnutí a jiná opatření pomocí jednoho portálu přístupného přes internet,“ vysvětluje Korbel.
S portálem stavebníka souvisí i samostatný Informační systém identifikačního čísla stavby, který přiřadí jednotlivým stavbám unikátní číslo. To umožní identifikovat stavbu v informačních systémech stavební správy a přiřadit v nich veškeré údaje a dokumenty vedené k dané stavbě.
Informační systém Národního geoportálu územního plánování bude zajišťovat přístup k údajům a informacím z územně plánovací činnosti v elektronické podobě a měl by sloužit zejména ke zveřejňování výstupů z územně plánovací činnosti či sledování postupu pořizování územně plánovací dokumentace. Zároveň zde budou přístupná prostorová data, která přímo nebo nepřímo odkazují na určitou polohu nebo zeměpisnou oblast, u které se řeší, zda je její využití v souladu s požadavky na ochranu životního prostředí. Správcem a provozovatelem Národního geoportálu územního plánování bude opět Nejvyšší stavební úřad.
Evidencí stavebních postupů má být informační systém, který umožní ukládání údajů o probíhajících řízeních podle stavebního zákona. Na jednom místě tak bude dostupná evidence veškerých úkonů účastníků včetně rozhodnutí stavebního úřadu nebo dotčeného orgánu. Díky tomu, že dojde ke zpřístupnění informací a dokumentů na dálku, by se měly zjednodušit postupy pro navrhovatele a mělo by být možné získávat informace o stavu řízení bez nutnosti nahlížet osobně do papírového spisu jako doposud.
Systém Evidence elektronických dokumentací bude datovým úložištěm projektových dokumentací v elektronické podobě. Dokumentace se bude moci vkládat jednoduše prostřednictvím portálu stavebníka jak ve formátu PDF, tak ve strojově čitelném formátu.
Právo na přístup k údajům a elektronickým dokumentům v Evidenci stavebních postupů a v Evidenci elektronických dokumentací bude mít jen ten, kdo má podle správního řádu právo nahlížet do spisu. Musí se totiž dodržet zásada neveřejnosti správního řízení. Údaje tak budou přístupné jen pro účastníky řízení, jejich zástupce a další osoby, které mohou prokázat právní zájem. Osoba oprávněná k přístupu do evidencí bude mít právo na dálkový přístup, včetně vyhledávání informací a pořizování výpisů a kopií.
Některé zmiňované systémy existují již dnes, postupně tedy přejdou pod správu Nejvyššího stavebního úřadu, a některé vzniknou až s účinností nového stavebního zákona. Od roku 2022 by mělo dojít k jejich postupné realizaci zejména po stránce technické a architektonické. Nejsložitější úloha však bude nakonec na Nejvyšším stavebním úřadu – a to naplnit jednotlivé informační systémy reálnými daty. Pak by měl fungovat plnohodnotný elektronický správní spis, který nahradí ten papírový. Kompletně funkčního online systému stavebního řízení bychom se mohli dočkat s plnou účinností nového stavebního zákona, tj. od července 2023.
O elektronizaci procesů ve stavebnictví však můžeme přemýšlet i mimo text stavebního zákona. Obecně závazné právní předpisy například umožňovaly vést stavební deník plně elektronicky. „U stavby, která je předmětem veřejné zakázky v nadlimitním režimu, je dokonce od 1. ledna 2021 vedení digitálního stavebního deníku povinné. Na tom nový stavební zákon nic nezměnil, vedení plně digitálního stavebního deníku na druhou stranu ale ani nijak dále neusnadnil,“ upozorňuje Korbel.
Nadále tedy platí, že veškeré zápisy do stavebního deníku lze učinit elektronicky a že všechny oprávněné osoby provádějící zápisy musí být schopny deník podepisovat elektronicky, v drtivé většině případů tzv. prostým elektronickým podpisem.
Bohužel v ojedinělých případech je nyní stále ještě nezbytné proces zápisu doplnit o další krok; je tomu tak například u tzv. autorizovaných osob (např. projektant, stavbyvedoucí či stavební dozor), které jsou při výkonu své autorizované činnosti povinny opatřit vybrané dokumenty svým vlastnoručním podpisem a autorizačním razítkem se státním znakem. České právo nebo na českém trhu známé aplikace totiž zatím neumožňují provést jejich jednání výlučně elektronicky. V těchto případech si tedy digitální stavební deníky zatím musí dopomáhat autorizovanou konverzí. Dokončení digitalizace v tomto ohledu je nicméně již na cestě, minimálně pro autorizované osoby by mělo jít o termín 1. července 2023.
Zdroj: Živě.cz
Ačkoliv si blockchainovou databázovou strukturu spojujeme především s kryptoměnami, potenciál jejího využití je mnohem širší počínaje nejrůznějšími elektronickými volebními systémy, evidencí v logistice a konče ověřování vlastnictví.
A právě na ověřování vlastnictví a existence digitálních děl se nyní zaměřila nová česká služba Certoo, která zvolila litecoinový blockchain a stojí za ní advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS.
Funguje to docela jednoduše. Dejme tomu, že chcete mít důkaz, že jste k určitému časovému okamžiku disponovali nějakým digitálním dokumentem – souborem o velikosti do 500 MB.
Certoo po přihlášení k vašemu účtu spočítá pro kýžený soubor matematický otisk a společně s volitelnými identifikačními údaji (třeba číslo občanky) vše zapíše do svého blockchainu. Na úložišti služby zůstane i kopie samotného dokumentu, který si můžete později kdykoliv stáhnout.
Kdybyste pak v budoucnosti potřebovali ověřit, že k danému časovému okamžiku dokument opravdu existoval a vážou se k němu vaše osobní popisné údaje, navštívíte ověřovací formulář služby, nahrajete skrze něj soubor a Certoo porovná jeho matematický otisk se záznamem v blockchainu.
Stejným způsobem lze ověřit i případné autorské vlastnictví třeba fotografie, byť zde je už třeba myslet i na to, že změna byť jen jediného pixelu způsobí změnu matematického otisku.
Jedno ověření dokumentu a uložení jeho otisku do databáze stojí 1 kredit (100 Kč, přičemž při nákupu více kreditů je cena nižší), každý nový uživatel ale dostane do začátku jeden kredit, takže si vše může vyzkoušet zdarma.
| Co je to blockchain Blockchain je speciální typ databázové architektury. Oproti těm běžným se liší v tom, že jednotlivé zápisy na sebe matematicky navazují jako řetěz bloků (block + chain), takže je nelze dodatečně měnit. Co se jednou zapíše do blockchainu, to již nelze vzít zpět. Právě proto se blockchain používá jako obří účetní kniha transakcí v kryptoměnovém světě, každou z nich totiž můžete vždy zpětně dohledat. Pokud by k databázi získala přístup nepovolená osoba a pokusila se některý ze zápisů upravit, zhroutí se matematická integrita celého systému a správce systému útok okamžitě odhalí. I z tohoto důvodu je blockchainový model vhodný pro podobné časové značky, které mohou dokládat, že v určitém okamžiku něco platilo – třeba právě existence digitálního dokumentu. |
Předtím, než se budeme blíže zabývat konkrétními formami omezení soutěže, která obvykle ve vertikálních dohodách najdeme, bychom vás rádi seznámili s nejčastěji používanými distribučními systémy. Jde konkrétně o výhradní distribuci, nevýhradní (nebo volnou) distribuci, selektivní distribuci, franšízu a obchodní zastoupení. Dodavatelé se mohou rozhodnout využívat v celé Evropě jediný distribuční systém. Stejně tak však mohou zvolit kombinaci různých systémů, a pak například v některých částech Evropy využívat nevýhradní distribuci, zatímco v jiných oblastech selektivní distribuci.
Podnikatelé se také alternativně mohou rozhodnout, že si distribuci zboží anebo služeb budou zajišťovat sami v rámci své vlastní vertikální integrace. V takovém případě dodavatel provádí distribuci buď sám, nebo prostřednictvím jiných společností patřících do stejné podnikatelské skupiny. Využití takového způsobu distribuce má z pohledu soutěžního práva významné důsledky.
Na vztahy uvnitř podnikatelské skupiny se totiž neuplatní zákaz uzavírání protisoutěžních dohod zakotvený v článku 101 Smlouvy o fungování Evropské unie („SFEU“). Je tomu tak z prostého důvodu. Zákaz v článku 101 SFEU se totiž použije pouze na dohody, kterých se zúčastní nejméně dva nezávislí soutěžitelé. Obchodní společnosti, které podléhají jednotnému řízení, se považují za jednoho soutěžitele. Pokud se tedy podnikatelé rozhodnou zajišťovat distribuci svého zboží anebo služeb sami nebo prostřednictvím jiných společností ze skupiny, zákaz stanovený v čl. 101 SFEU se jednoduše neuplatní. Není tedy ani potřeba spoléhat se na výhody vyplývající z blokové výjimky. Vertikální integrace podnikání je legitimní strategií, jak se vyhnout případným problémům se soutěžním úřadem nebo alespoň omezit související rizika.
Bloková výjimka použitelná na oblast dodavatelsko-odběratelských vztahů je v současnosti zakotvena v Nařízení Komise č. 330/2010, které je známé též jako VBER (z anglického Vertical Block Exemption Regulation) a které se může vztahovat na všechny výše uvedené distribuční systémy. VBER se vztahuje rovněž na dohody o franšízách, a to i přesto, že v něm nejsou výslovně uvedeny.
Aby soutěžitelé mohli využít bezpečného přístavu („safe harbour“) vyplývajícího z blokové výjimky, nemusí nutně dávat přednost jednomu distribučnímu systému před jinými. Ďábel se jako obvykle skrývá spíše v detailech. Jednotlivá omezení, která může dodavatel v souladu s blokovou výjimkou uložit svým distributorům, se totiž liší v závislosti na zvoleném distribučním systému. Nejjednodušší je v tomto ohledu rozlišovat mezi dohodami o selektivní distribuci a dohodami o neselektivní distribuci. Jednotlivá omezení, která budou těžit z výhod vyplývajících z blokové výjimky, se totiž budou lišit jen podle toho, do které ze dvou uvedených kategorií konkrétní distribuční dohoda spadá.
Určení toho, v jakých případech jde o dohodu o neselektivní distribuci, je poměrně jednoduché. Jedná se totiž o jakoukoli distribuční dohodu, která nesplňuje definici „systému selektivní distribuce“. Tím se podle VBER rozumí jakýkoli distribuční systém, „ve kterém se dodavatel zavazuje přímo nebo nepřímo k prodeji smluvního zboží nebo služeb pouze distributorům vybraným na základě stanovených kritérií a ve kterém se tito distributoři zavazují, že nebudou prodávat toto zboží nebo tyto služby neschváleným distributorům na území, které je dodavatelem vyhrazeno pro provoz systému.“ V některém z dalších čísel zpravodaje DLC Countdown se k této definici ještě podrobněji vrátíme.
Podle stávajícího návrhu Evropské komise se nový režim blokové výjimky bude vztahovat na stejné typy distribučních systémů jako doposud (viz výše). Rovněž zůstane nedotčeno základní rozlišení mezi dohodami o selektivní a neselektivní distribuci. Nic se nezmění ani na definici „systému selektivní distribuce“. Předpokládáme, že změnu v tomto ohledu nepřinesou ani další pozměňovací návrhy VBER, které Evropská komise uveřejní na počátku roku 2022.
Proto je poněkud překvapivé, že stávající návrhy VBER a Pokynů k vertikálním omezením výslovně odkazují na další kategorii distribučních dohod. Konkrétně jde o distribuční dohody, které nelze považovat za výhradní ani za selektivní distribuci – jde tedy o tzv. volnou distribuci. Omezení, která mají být do budoucna ve vztahu k této třetí kategorii distribučních dohod vždy zakázána, jsou však totožná s omezeními, která jsou nepřípustná i u dohod o výhradní distribuci. To tedy znamená, že výhradní i volná distribuce shodně spadají do kategorie neselektivních distribučních dohod, na kterou se vztahuje totožný set pravidel. Jinými slovy, u volné distribuce bude proto třeba vyvarovat se úplně stejných omezení, která jsou jako tvrdá omezení soutěže zařazena na černou listinu vztahující se k výhradní distribuci. Přestože to nemusí být na první pohled zřejmé, z právního ani z praktického hlediska se tak v porovnání se stávajícím režimem blokové výjimky nic nezmění.
Pokud budeme brát v potaz stávající návrhy Evropské komise, nebude nezbytné do budoucna uvažovat o změně distribučních systémů, které dodavatelé v současnosti využívají. Bloková výjimka se bude i nadále vztahovat na stejně široký rozsah distribučních systémů jako doposud. Tou nejzásadnější otázkou, kterou si podnikatelé budou muset pokládat, bude i nadále otázka, zda využívat systém selektivní nebo neselektivní distribuce
Bloková výjimka zůstává i nadále nejdůležitějším nástrojem, díky kterému podnikatelé mohou získat jistotu, že jimi uzavřená distribuční dohoda není v rozporu se soutěžním právem. Proto vítáme, že podle stávajících návrhů bude mít bloková výjimka i nadále velmi široký rozsah. Bylo by nešťastné, pokud by soutěžitelé byli nuceni měnit distribuční systém jen proto, aby mohly i nadále těžit z výhod plynoucích z blokové výjimky. Je dobře, že rozhodnutí o volbě konkrétního distribučního systému bude i nadále záležet na ekonomických a byznysových úvahách. Ne vždy tomu tak bylo: v raných dobách uplatňování soutěžního práva byla paleta možností velmi omezená.
Doporučovali bychom však Evropské komisi vypustit z návrhu blokové výjimky zvláštní pravidla upravující volnou distribuci. Budoucí bloková výjimka by jistě byla uživatelský přívětivější, pokud by obsahovala pouze jednoduché rozdělení distribučních dohod na selektivní a neselektivní. Podstata VBER by tím nebyla dotčena, avšak pro podnikatele a praktikující právníky by používání tohoto nástroje bylo o poznání jednodušší.
Zpravodaj DLC Countdown pro vás zajišťuje advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS.
Pokud budete potřebovat jakékoli doplňující informace anebo naši asistenci s nastavením distribučního systému, s důvěrou se obraťte na partnera Roberta Nerudu anebo na partnera Štěpána Štarhu. Budeme vám rádi k dispozici.
Chcete se dozvědět více? Zůstaňte s námi…
Až do 1. června 2022 vám rádi budeme poskytovat pravidelný informační servis obsahující všechny podstatné informace týkající se změny pravidel pro uzavírání vertikálních dohod. To vše proto, abyste se společně s námi mohli dobře připravit na budoucnost. Budeme rovněž rádi, pokud navštívíte internetové stránky platformy DLC anebo její profil na sociální síti LinkedIn. Naleznete zde mnohem více informací týkajících se vertikálních dohod, a to z pohledu soutěžního i závazkového práva. Celkem 27 týmů specializovaných právníků z celé Evropy pracuje na tom, aby se platforma stala vaším oblíbeným zdrojem informací, na kterém budete hledat praktické rady pro vaše podnikání.
Radka Rainová
