Trh s byty je zpět na vzestupné dráze, zato kanceláře na návrat lepších časů ještě čekají. Hoteliéři si pochvalují výnosnost svého podnikání a navzdory zpackané digitalizaci je přece jen naděje na zrychlení stavebního řízení. Nejen to zaznělo na Real Estate Foru 2024, které se konalo v půli října v Brně, a to tradičně v režii advokátní kanceláře Havel & Partners.
Obraz realitního trhu je veselejší než v předešlých dvou letech, kdy vysoké úrokové sazby nastavené v boji s inflací zdražily peníze. Uvolňování měnové politiky je možná pomalejší, než se čekalo, a hypotéky jsou stále dvojnásobně dražší než ve zlatých časech do poloviny roku 2021. I to ale stačí na významné oživení poptávky po bytech. „Letošní rezidenční trh má nakročeno k rekordu v novodobé historii,“ zhodnotil výkonný ředitel společnosti Sekyra Group Leoš Andrle. Přestože úroky jsou pořád relativně vysoko, trh si podle něj na tuto situaci zvyká.
Po jarním zlevnění peněz ze strany České národní banky bylo podle některých developerů oživení dokonce nečekaně rychlé. Na jedné straně překonala předpovědi prudkost, s níž se bytový trh po hibernaci nadechl. Na druhé straně se nenaplnil předpoklad poklesu stavebních nákladů a ceny bytů opět začínají růst. „My jsme zdražili od nového roku několikrát a trh to absorbuje. Kdo chce investovat do bytu, neměl by čekat na zlevnění hypoték, protože toto zlevnění převáží růst cen,“ radil zakladatel a generální ředitel společnosti Domoplan Tomáš Vavřík. Byty podle něj budou zdražovat o pět až osm procent ročně a Brno se časem dostane na cenovou úroveň Vídně. „Čas k nákupu je nyní,“ souhlasil Zdeněk Vojtek, regionální ředitel pro Moravu v realitní kanceláři Svoboda & Williams. Také trh starších bytů se podle něj rozjel do obrovských otáček a meziroční srovnání ukazuje na dobrý rok.
Mnohem čilejší ruch na rezidenčním trhu než v relativně nedávné době potvrzovali i další experti z realitní branže. Například Petr Houska, který vede oddělení Project Management v OM Consulting, podotkl, že developeři vytahují projekty ze šuplíků, protože přišla ta pravá chvíle. V zásobě toho ale vzhledem k poptávce nemají dost, a tak popohání architekty a projektanty. „Developerské firmy nyní vyvíjejí enormní tlak na rychlost, protože zjevně chtějí uspokojit své klienty,“ podělil se o aktuální zkušenost spoluvlastník a ředitel českého ateliéru Siebert & Talaš Petr Vašina.
Současně vývoj na trhu i ve společnosti stále více nahrává nájemnímu bydlení. Češi vždy silně tíhli k vlastní střeše nad hlavou, na kterou ovšem kvůli dlouhodobě rostoucím cenám stále hůře dosáhnou. Mladá generace navíc více touží po nezávislosti, chce cestovat a těžce vydělané peníze si raději užít, než je vrazit do cihly. „Nejde o nějaký výkyv. Tento trend je stálejší, a ať chceme, nebo nechceme, podíl nájemního bydlení se bude zvyšovat,“ uvedl Houska z OM Consulting. Doplnil, že přibývá projektů, které už od počátku vznikají jako nájemní bydlení.
Podle Andrleho ze Sekyra Group je to zajímavá možnost zejména pro developery velkých území, protože možnost prodat celou stavbu jako nájemní bydlení institucionálním investorům umožňuje projekt urychlit. Na druhé straně je tato varianta složitější, protože je třeba budovat utilitární byty, které jsou jednoduché, opakovatelné a zároveň přizpůsobitelné. Žádoucí je maximálně využít plochy a držet se na spodní výměře dané kategorie bytu, lépe se také pro tento účel hodí chodbové domy. Na financování nájemního bydlení už od let 2019 a 2020 přistoupily i banky, které dříve vyžadovaly určitý podíl předprodejů, a tedy realizovaných tržeb, než své peníze do projektu pustily.
Z kanceláří raději byty
Zatímco rezidenční development se podle všeho vrací na výsluní, ostatní realitní segmenty tak zářivě nevypadají. „Kanceláře jsou o poznání složitější, industriální a logistické nemovitosti jsou někde mezi,“ shrnul Andrle. Tradiční kancelářský segment je podle Housky z OM Consulting v polospánku. Vznikají i velké projekty, které už ovšem mají nájemce a jsou budovány přímo pro ně. Na trhu není vidět velká spekulativní výstavba, která by na své uživatele teprve čekala, jako tomu bylo před pěti šesti lety. „Některé projekty jsou přehodnocovány na nájemní byty, protože původně zamýšlené kanceláře nedávají výnosově smysl,“ podotkl Vojtek ze Svoboda & Williams.
Právě byty, nájemní bydlení, ale i různé servisované apartmány na investici mají podle zúčastněných odborníků z různých sfér realitního trhu v blízké budoucnosti největší potenciál k rozmachu. S poklesem úrokových sazeb, a tedy nižším zhodnocením peněz na spořicích účtech, roste hlad po uložení peněz do realit, řekla Jana Etrych Goldscheidová, zakladatelka JEG Advisory & Investments. Pro ty, kteří preferují pasivní přístup, je nejlepší volbou nemovitostní fond. Investoři s aktivním přístupem mohou koupit pozemek, pokud nehledají pravidelný výnos, v opačném případě už se nabízí širší paleta možností, předestřel Petr Beránek z Nexia One Corporate Finance.
Méně změn, zato více paragrafů
V budoucím vývoji ale nebudou hrát roli jen tržní síly, ale také proces povolování staveb. Podle Leoše Andrleho už odtud více méně zmizeli všichni zahraniční investoři do developmentu, protože když tu firma do výstavby investuje, zpravidla vůbec neví, kdy projekt dokončí a zpeněží.
Naděje se upínaly k novému stavebnímu zákonu. Těžko přehlédnutelným výsledkem byl debakl digitalizace stavebního řízení, která byla spuštěna od poloviny letošního roku současně s účinností nové normy pro jiné než infrastrukturní stavby. Nový stavební zákon byl původně postaven na několika hlavních myšlenkách, jako byl přesun agendy pod státní správu do jednotného stavebního úřadu, sloučení povolovacích procesů do jednoho řízení, a tedy konec samostatného územního a stavebního řízení a obíhání úřadů kvůli hromadě razítek. Z původních idejí, jak řízení zrychlit, nakonec přežila jen část. „Zákon zůstal v polovině, přitom je dvakrát delší. Návrh měl 170 paragrafů, dnes jich má 350,“ shrnul spoluautor předpisu a partner advokátní kanceláře Havel & Partners František Korbel. Zlepšení podle něj může přijít od nového roku, protože přes všechny změny zůstalo v zákoně jen jedno řízení, zjednodušila se dokumentace, zrušila se některá razítka.
„Na posun dopředu budeme rok, spíše rok a půl čekat,“ odhadl další z panelistů letošního realitního fóra Josef Pirochta, který je generálním ředitelem PFM-Group. Jakožto optimista vidí světlou stránku celé situace v tom, že se stal nový stavební zákon středem zájmu. Pokud jej vláda správně uchopí, můžeme se skutečně dočkat změny k lepšímu. Za jeden z hlavních problémů Pirochta považuje, že v rámci stavebního řízení vzniklo příliš široké pojetí občanské společnosti, kdy každý může mluvit do všeho. Developeři pak bojují s mnohaletými průtahy.
František Korbel upozornil, že se málo pracuje s takzvanou aktivní legitimací, která znamená, že každý může mluvit jen do toho, co se ho týká, v opačném případě jsou připomínky dotyčného nepřípustné. Stavební zákon tento princip zahrnuje, ale zatím je málo usazený v praxi. I soudní verdikty jsou podle experta z Havel & Partners neustálené a někdy vyznívají ve prospěch, jindy naopak proti aktivní legitimaci.
Obor s obrovskou perspektivou
Velkým tématem letošního Real Estate Fora bylo hotelnictví. „V oboru jsem 23 let a neznám lepší investici. Navíc přinášíte radost a emoce a klienti vám je zase vracejí,“ shrnul svůj pohled vlastník a generální ředitel společnosti Pytloun Hotels Lukáš Pytloun. Za dvě dekády v branži podle svých slov nezažil turbulentnější dobu než poslední období, protože po covidu se hodně změnilo. Pobyty se zkrátily, cenotvorba je dynamičtější, mizí sezonnost, křivka návštěvnosti během roku se zplošťuje.
Také podle zakladatele a šéfa sítě Czech Inn Hotels Jaroslava Svobody má hotelnictví obrovskou perspektivu a investice v tomto oboru se mu vždy vyplatily. I on si pochvaloval, že po covidu funguje odložená spotřeba a lidé více cestují, byť příliv klientů z některých destinací ochabl. Poukázal také na trend, kdy Česko opouštějí zahraniční hotelové řetězce a jejich místní aktiva přebírají tuzemští hráči. V tom si přisadil i Lukáš Pytloun, podle nějž se i financující banky občas diví, o kolik dokážou být domácí hotelové firmy na českém trhu ziskovější oproti zahraničním. Podle něj je za tím znalost prostředí, možná i jednodušší struktura, a tím větší pružnost tuzemských společností.
„České hotely mají jednu z nejvyšších hrubých provozních ziskovostí v Evropě,“ potvrdil David Nath, partner v poradenské společnosti Cushman & Wakefield. Jisté unikum Česka podle něj spočívá také v tom, že Praha výkonností v oboru hotelnictví převládá nad tuzemskými regiony, zatímco třeba v Polsku je to naopak.
Klíčem k úspěchu bude podle Natha čím dál více cestování za zážitky. Samotní podnikatelé v branži vidí hotel budoucnosti různě. Lukáš Pytloun vykreslil hotel řízený a tažený umělou inteligencí s automatizovanými procesy od rezervace po check-out, bez klasického recepčního a s personifikovanými snídaněmi. Jaroslav Svoboda z Czech Inn Hotels naopak sází na lidský kontakt. „V našich hotelích budou zaměstnanci a budou sloužit lidem a přizpůsobovat se jim, protože to je luxus,“ uvedl Svoboda. V AD Group, která vlastní například hotel Sen, se snaží hotely naplnit technologiemi, protože zvlášť mladší generace to oceňují. Nicméně služba zaměstnanců rovněž patří ke klientským zážitkům, byl smířlivý k oběma předchozím pohledům majitel a generální ředitel společnosti Radoslav Kobza.
Minulý týden představila společnost Apple své nové produkty a nástroje, pro evropské uživatele však bude velká část těch, které využívají umělou inteligenci, nedostupná. Podle soutěžního právníka Roberta Nerudy může jít o čím dál častější model.
„Dokud to bylo možné, řídily se velké technologické společnosti evropskými požadavky. Teď už však regulace jdou přímo proti samotnému byznys modelu těchto firem,“ říká advokát, který patří ke světovým špičkám v oboru.
A nejde jen o prázdnou frázi – právní ratingová agentura Who’s Who Legal brněnského právníka a partnera advokátní kanceláře Havel & Partners zařadila mezi nejlepší advokáty zabývající se soutěžním právem na světě. Manžel europoslankyně a bývalé prezidentské kandidátky Danuše Nerudové byl do skupiny myšlenkových leaderů zařazen už potřetí jako jediný soutěžní právník z Česka. Zásluhu na ocenění má však podle něj celý bezmála třicetičlenný tým, který v největší ryze české právnické firmě vede. „Postupně jsem přišel na to, že mou ambicí není být nejlepším právníkem na světě v tom smyslu, že znám do největšího detailu veškerou judikaturu. Mou ambicí je vést špičkový tým a umožnit jeho členům vlastní růst. Mám to privilegium vést největší soutěžně-právní tým v Česku a obklopovat se velmi nadanými právníky a ekonomy, kteří jsou v mnoha ohledech lepší než já,“ říká.
Coby úspěšný advokát poskytuje své služby největším tuzemským i zahraničním firmám, o zpřísňujících se antimonopolních regulacích má proto přehled jako málokdo. Ta se nedotýkají podle něj pouze technologických gigantů, jako je Apple, Meta a Google.
„Důsledná aplikace těchto pravidel znemožňuje mnohým sociálním sítím uplatňovat svůj byznys model, a v konečném důsledku tak stěžuje vstup na trh i novým, třeba i domácím hráčům,“ komentuje advokát opatření, jejichž primárním cílem je omezení monopolního postavení digitálních gigantů.
Takzvaný Digital Market Act a Digital Services Act však současně brání vstupu některých klíčových technologických inovací na evropský. Například zmiňovaný Apple odmítá funkce využívající umělou inteligenci zpřístupnit evropským uživatelům s tím, že aby vyhověl místním regulacím, musel by zásadně narušit bezpečnost funkcí s nimi spojenou.
„Náklady na vyhovění požadavkům jsou jedna věc, druhá věc však je, že se podobným firmám nevyplatí vyvíjet dva typy služeb,“ říká Neruda. V rozhovoru pro Forbes mluví o tom, jak antimonopolní zákony ovlivňují byznysové přesuny na trhu, i o tom, jak možná bude vypadat budoucnost digitálních služeb v Evropě.
Jak je na tom dnes český trh z pohledu konkurence?
Česko mělo vždy, už od devadesátých let, pověst poměrně liberální země, která v mnoha oblastech trhu, například v maloobchodě či službách, regulovala relativně málo. A v mnoha ohledech tak tady panovala mnohem lepší konkurence než v jiných západních zemích.
Čím je regulace liberálnější, tím větší je samozřejmě prostor pro konkurenci. Do značné míry to platí pořád, byť regulace postupně přibývá. Jeden příklad – trh maloobchodního prodeje potravin. U nás byla abnormální situace s řetězci, které zde působily – v okolních zemích jsou dva až tři řetězce a pak jen malí obchodníci. U nás je pořád těch velkých řetězců pět nebo šest, i když v posledních letech už došlo k velké konsolidaci. V roce 2005 jsme jich měli ještě deset.
To je poměrně unikátní situace.
Možná to lidé vnímají jinak, ale konkurence tu byla a je větší než v zahraničí. Jsou pak trhy, které jsou koncentrované, například trh mobilních operátorů, ale ty jsou koncentrované všude. Tento týden vyšla zpráva o konkurenceschopnosti Evropské unie od Maria Draghiho, v níž se mimo jiné prosazuje názor, že by se trhy neměly posuzovat jako národní, ale jako evropské.
To v tomto kontextu podstatě znamená další koncentraci mobilních operátorů, protože model, kdy jsou na trhu čtyři mobilní operátoři, je neudržitelný. A pak jsou trhy, které nemusejí být koncentrované, ale my jsme je nechali zkoncentrovat – například v potravinářství nebo zpracovatelském průmyslu. Některé výrobky jsou teď v rukou několika málo hráčů a zpětně to rozdělit nebo přitáhnout další konkurenci už není jednoduché.
Zmiňujete velký počet obchodních řetězců v Česku, a tedy velkou konkurenci. Má ale nějaký efekt? Diskuse o drahých potravinách tady je už několik let…
Ty řetězce, i když nemají dominantní postavení a je jich tady hodně, jsou pořád nepochybně silné společnosti. Vidíme, že si dodavatelé stěžují na obchodní podmínky, které tyto řetězce nabízejí – ať už oprávněně, nebo ne. K tomu také vznikl zákon o významné tržní síle, který má tento problém regulovat. Jsem ale přesvědčen, že ceny potravin byly dlouho drženy docela nízko.
Můžeme se dívat na nominální ceny, které jsou možná vysoké, ale jsou produkty, kde až devadesát procent spotřeby probíhá ve slevových akcích. A pak co je ta skutečná cena? Právě ty slevové akce byly do značné míry nástrojem, kterým si obchodní řetězce konkurovaly. Proto mi připadá absurdní snaha slevové akce zakázat nebo omezit.
Navíc podle různých přehledů jsme i v době nejintenzivnější debaty o vysokých cenách měli snad šesté nebo sedmé nejnižší ceny v Evropě. Takže jedna věc je vnímání a druhá realita. Když se bavíme o tom, že se ceny potravin zvýšily, což se v minulých letech opravdu stalo, nemůžeme vinu házet jen na obchodní řetězce. Mnohem větší koncentrace je na úrovni výroby některých potravin. Vyšší koncentrace znamená vyšší moc a schopnost ovlivňovat ceny.
Zmiňoval jste čím dám přísnější regulaci. Je dnes z pohledu soutěžního práva těžší podnikat než dříve?
Jsem v soutěžním právu už tak dlouho, že si pamatuji doby, kdy spojení „soutěžní intervence“ bylo téměř sprosté a povědomí na celém světě bylo takové, že fúze se mají povolovat a zneužití dominantního postavení se nemá trestat, protože trh si to vyřeší sám. Tehdy byla velká víra ve fungování tržního mechanismu a přesvědčení, že státy by do toho měly zasahovat co nejméně.
Dnes jsme svědky druhého extrému – státy se rozhodly velmi zasahovat a jejich aktivita v oblasti antimonopolního práva je čím dál větší. Soutěžní právo dnes běžně zasahuje do oblastí, jako jsou nemovitosti, či do zaměstnaneckých vztahů – řeší se dohody o nepřetahování zaměstnanců nebo o výměně informací o mzdách. To před deseti patnácti lety vůbec nebylo.
Takových příkladů je mnoho. Takže podnikatelé se tím musejí zabývat daleko více a hlouběji, a to i proto, neboť soutěžní úřady ukládají vyšší pokuty, máme tady možnost žalovat na náhradu škody, různé blacklisty, trestní odpovědnost… Navíc státy se snaží reagovat na objektivně měnící se situaci na trhu – digitální trhy, algoritmy – a mění se i způsoby podnikání.
Jak to myslíte?
Čím dál častěji vidíme, že společnost, která je dominantní ve svém oboru, záměrně kupuje startupy ne proto, aby je rozvíjela, ale aby je nějakým způsobem zneutralizovala – takzvané killer acquisition nebo zombie acquisition.
Na tyto praktiky zatím soutěžní právo nestačí, protože notifikační kritéria jsou nastavena tak, že tyto případy pod ně nespadají. Společnost, která je předmětem akvizice, nemá dostatečný obrat, aby to spadalo do povolovacího režimu.
To je problém, který státy zatím neumějí efektivně řešit, ale má to velký vliv na konkurenci, a soutěžní úřady proto hledají způsoby, jak to postihnout. V této souvislosti Soudní dvůr EU nedávno rozhodl, že pokud akvizici provádí dominantní subjekt s cílem upevnit svou pozici a zhoršit situaci konkurentů nebo zákazníků, může být tato akvizice posouzena jako zneužití dominantního postavení.
Je tedy složitější kupovat jiné firmy?
Z regulatorního pohledu určitě. Před deseti patnácti lety jsme měli pouze klasickou kontrolu fúzí, kdy společnost kupovala svého konkurenta a stačilo zkontrolovat, zda spojení nepodléhá povolení soutěžního úřadu podle stanovených notifikačních kritérií.
Dnes je situace mnohem složitější. Kromě kontroly fúzí máme například kontrolu zahraničních investic (FDI). V některých zemích se zavádí takzvaný call-in systém, kdy si úřad může vyžádat notifikaci i u transakcí, které nesplňují standardní kritéria, pokud má obavy, že by spojení mohlo ohrozit konkurenci na trhu.
Česko chce tento systém zavést od příštího roku.
Ano, to znamená, že soutěžní úřad bude moci posuzovat i spojení, která by jinak povolení nepodléhala, pokud usoudí, že na trhu hrozí narušení soutěže. Tento systém tedy ještě více komplikuje a prodražuje celý akviziční proces.
Jak dlouho dnes firmy čekají na schválení akvizic?
Je těžké to říct přesně, protože záleží na složitosti situace na trhu. Obecně se ale délka procesů prodlužuje, a to nejen u nás, ale i v celé Evropě. I když jsou soutěžní úřady vázány lhůtami, často se spojení diskutuje ještě před oficiálním podáním, což celý proces prodlužuje. U složitějších případů, které zahrnují více trhů a vysoké tržní podíly, se můžeme bavit o době delší než jeden rok.
Je zpřísňování podmínek, především pro velké hráče, specifikum Evropy?
Kyvadlo se vychýlilo směrem k intervenci po celém světě. Spojené státy jako kolébka antitrustového práva měly pověst liberálnějšího přístupu. Ale když se podíváme na současnou situaci, vidíme, že i antitrustové orgány – Antitrustové oddělení ministerstva spravedlnosti a Federální obchodní komise (FTC) – mají nyní poměrně hodně intervenční přístup.
Od amerických kolegů slyšíme, že tyto úřady jsou dnes mnohem přísnější. Například Federální obchodní komise ve Spojených státech chtěla zavést zákaz konkurenčních doložek v pracovních smlouvách. Soud sice rozhodl, že k tomu nemá oprávnění, ale tento návrh je znakem toho, že trend zpřísnění regulace bude pokračovat.
Přísné podmínky pro mezinárodní giganty, zejména ty technologické, se ale častěji vyčítají Evropské unii. Podle kritiků tím v mnohém dochází ke snížení její konkurenceschopnosti.
Ano, ta obava je reálná. Přesto myslím, že konkurenceschopnost Evropské unie nezabijí jeden nebo dva zákony, problém je komplexnější. Nicméně je pravda, že nůžky mezi regulací digitálních trhů v Evropě, Spojených státech a také Číně, což je klíčový trh, se rozevírají.
V Evropě bylo vždy součástí naší kultury, že klademe důraz na ochranu spotřebitelů a soukromí. Tyto hodnoty nejsou zanedbávané ani ve Spojených státech, mnohem větší roli zde hrají svoboda podnikání a svoboda projevu.
Regulace typu Digital Markets Act je motivována snahou chránit spotřebitele a někdy i chránit je před jejich vlastními rozhodnutími. Jenže sociální sítě ze své podstaty fungují na základě toho, že měnou, kterou za jejich služby platíme, jsou naše osobní údaje. Evropa se snaží regulovat tento byznys model a poskytnout spotřebitelům možnost omezit nebo zcela vyloučit poskytování těchto údajů.
A to jde proti jejich byznys modelu.
Je to tak. Dokud to bylo možné, velké digitální společnosti se řídily evropskými požadavky. Ale nyní, v souvislosti s aktivitami Unie, jako je snaha zabránit Facebooku používat příspěvky uživatelů k učení umělé inteligence, byť motivovaná úsilím chránit osobní údaje, jde přímo proti samotnému byznys modelu Facebooku. A už to není legrace.
Evropská unie přijala regulaci digitálních trhů, a tím se zavázala ji aplikovat. Je zřejmé, že v tom bude pokračovat. Otázkou zůstává, jaká bude reakce občanů, pokud kvůli dobře míněné regulaci nebudou mít k dispozici stejně kvalitní služby jako ve Státech. Není to vysoká cena za ochranu soukromí, kterou mnoho lidí ani neřeší? Konkurenceschopnost evropských firem je ale podstatně složitější problém. Jde i o celkovou přeregulovanost trhů v porovnání s jinými významnými jurisdikcemi.
Apple začátkem týdne potvrdil, o čem se dlouho spekulovalo – že některé nástroje využívající AI na evropský trh nedodá. Bude to brzy nový normál?
Ano, to je naprosto reálný scénář. Některé produkty se k nám možná vůbec nedostanou, protože náklady na compliance jsou jedna věc, ale druhá věc je, že se firmám nevyplatí vyvíjet dva typy služeb. Například kvůli evropské regulaci nebyla v Evropě dlouho spuštěna sociální síť Threads. Bylo to prý kvůli tomu, že nebyli schopni splnit požadavky na ochranu osobních údajů.
Ochrana osobních údajů je jedna část, druhá část jsou antitrustová pravidla. Celkově je ale jasné, že situace je pro tyto společnosti složitější. A tím snižujeme možnosti rozvoje i evropských společností, protože tato regulace se vztahuje i na ně.
Takže to nakonec upevňuje monopol těch amerických?
Ano, tímto způsobem to stěžuje komukoli novému vstup na trh. Důsledná aplikace těchto pravidel znemožňuje mnohým sociálním sítím uplatňovat svůj byznys model. Například Apple oznámil, že v důsledku antimonopolních pravidel v Evropě umožní vývojářům prodávat aplikace mimo Apple Store.
Můžeme říct bravo, ale na druhou stranu jednou z vysoce oceňovaných hodnot Applu je uzavřenost jejich systému, jeho stabilita a kontrola nad funkčností. Otázka zní, zda se to nezhorší. A do jaké míry jsou tyto obavy reálné.
Každá regulace má své náklady. Chráníme spotřebitele, ale často i v oblastech, o kterých sami spotřebitelé ani nevědí, že by se měli obávat. Může to mít nežádoucí efekt.
Počítal evropský zákonodárce s těmito dopady?
Myslím, že mnozí představitelé Unie jsou těmito důsledky překvapeni, ale zároveň nepředpokládám, že by se něco změnilo nebo zmírnilo. Opět, jde o ochranu legitimních zájmů a jejich vážení. Spotřebitelé mají zájem na ochraně soukromí, ale také chtějí kvalitní produkty, a není možné dosáhnout obojího na sto procent.
O soukromoprávních žalobách či vyšetřování ze strany soutěžních úřadů ve vztahu k digitálním gigantům čteme téměř každý týden. Vyplácí se to těmto firmám ještě?
Je pravda, že těch rizik a nákladů je mnoho. Na druhou stranu lze říct, že v některých případech, zejména na evropské úrovni, je riziko pokut ještě relativně malé ve srovnání s rizikem změny byznys modelu. Pokuty mohou být zpochybněny u soudu, opožděny nebo sníženy, ale změna byznys modelu, zvlášť po přijetí DMA a DSA, na které musely tyto společnosti reagovat okamžitě, je pro ně obrovský problém.
Je tomu již více než rok, kdy jsme představovali naše stručné průvodce funkcí statutárního orgánu pro jednatele, členy představenstva a členy správní rady. Jejich cílem bylo upozornit členy statutárních orgánů na základní pravidla a nástrahy výkonu jejich funkce. Nyní upozorňujeme, že jsme si pro členy statutárních orgánů připravili nové, aktualizované a rozšířené verze tohoto populárního materiálu.
Tématu řízení obchodních korporací se dlouhodobě věnujeme na LinkedIn, kde pravidelně sdílíme důležité novinky za světa rozhodovací praxe. Dochází také na příspěvky věnující se některým právním aspektům řízení obchodních korporací, jejichž znalost považujeme za klíčovou pro řádný výkon funkce členů statutárních orgánů. Toto know-how jsme před nedávnem dali dohromady v naší příručce – stručný průvodce funkcí člena statutárního orgánu obchodní korporace – kterou jsme Vám již představili dříve.
Svět korporačního práva je i přes desetiletý odstup od jeho kompletní rekodifikace nadále relativně turbulentní. Proto Vám představujeme aktualizovanou verzi stručného průvodce funkcí člena statutárního orgánu upravenou k datu 1. 1. 2024.
Nově příručka popisuje závěry nejnovější judikatury ohledně dopadů změn délky funkčních období členů volených orgánů na jejich aktuálně probíhající období ve funkci. V průvodci se můžete dočíst, jaké následky může mít rozhodnutí o prodloužení či zkrácení funkčního období na současné členy nebo jaké podmínky musí být pro přijetí takového rozhodnutí splněny, a zda má v celém procesu určité slovo právě i současný člen voleného orgánu.
Průvodce je obohacen i o novinky v oblasti rozhodování o (ne)rozdělování zisku. Chcete vědět, jak mohou akciové společnosti nakládat se ziskem, aniž by byl rozdělován mezi akcionáře? V příručce odhalujeme, kdy a proč může být zisk přidělen do účelově vázaných fondů a jaké podmínky další podmínky pro to musí být splněny. Také, zda tyto pravidla platí i pro společnosti s ručením omezeným.
Představuje také tzv. ESOP (Employee Stock Ownership Plan), tedy zaměstnanecké, a zejména pak manažerské, motivační opční programy. Ty se sice historicky využívaly nejčastěji v USA a také ve startupech, nyní je však jejich využití běžnou součástí struktury odměňování i v tuzemských podmínkách. Jsou nástrojem, které nejenom mohou poskytovat zaměstnancům další formu finanční odměny, ale také nástrojem k posílení firemní kultury a motivaci zaměstnanců vč. podpory jejich loajality. Se seriálem konkrétně o manažerských programech se můžete seznámit zde.
Příručka také přibližuje naši expertízu v organizaci valných hromad. Valná hromada je událostí, která čeká každou společnost alespoň jednou za rok. Její neřádné zorganizování a vedení může vést k zneužití práv ze strany účastníků, případně i k nepříznivému výsledku přezkumu valné hromady soudem pro společnost. Pro organizaci valných hromad používáme nejmodernější technické prostředky, jsme schopni zařídit digitalizaci celé valné hromady, případně i rozhodování mimo valnou hromadu (zejména formou per rollam), a to všechno vždy pod vedením zkušeného advokáta.
Nadále platí, že stručný průvodce slouží pouze jako základní a obecné shrnutí problematiky výkonu funkce statutárního orgánu a nemůže tak nahradit individuálně vypracovaná právní posouzení a právní rady. Ostatně i v samotném průvodci se můžete dočíst, že statutární orgán „nemusí být odborníkem ve všech myslitelných oblastech, musí však správně posoudit, kdy je již namístě vyžádat si odbornou asistenci.“ Proto je v případě nejasností důležité vyhledat radu odborníka v dané oblasti.
Náš korporátní tým je vždy připraven vám pomoci a posoudit konkrétní případy. Podrobná právní analýza může pomoci předejít riziku způsobení škody společnosti nebo vám jako členovi statutárního orgánu.
PŘÍRUČKY AKTUALIZOVANÉ K 1. 1. 2024 NALEZNETE KE STAŽENÍ ZDE:
Špičkoví profesionální sportovci si v mladém věku přijdou na velké peníze. A to v takových sumách, že majetek vydělaný na hřištích, kluzištích či kurtech by měl stačit na to, aby sobě i rodině zajistili spokojený a bezstarostný život do budoucna i po konci profesionální kariéry. Že tomu tak často není? Podle analýzy našeho týmu Havel & Partners A One Family Office zaměřeného na ochranu a správu majetku jsou profesionální a vrcholoví sportovci, co se týče ochrany majetku, jednou z nejzranitelnějších skupin.
Příkladem jsou smutné příběhy, které jsme našli z veřejně dostupných zdrojů, jejichž spojovacím prvkem jsou obvykle pochybní poradci či známí a kamarádi doporučující sportovcům různé „zaručené“ či „výnosné“ investice. Často proto, že peníze sami potřebují. Sportovci pak snadno podlehnou takovým lákavým výzvám, mnohdy s neslavnými konci. Vidíme řadu sportovců, kteří přišli o majetek nevýhodnými půjčkami, investicemi do pochybných nástrojů nebo přímo v investičních podvodech. Několik příkladů:
RP Invest. Fotbalový vicemistr Evropy z roku 1996 Patrik Berger svěřil firmě Romana Petra přibližně 100 milionů korun. Společnost nedávno skončila v insolvenci s dluhy přes 1 mld. Kč. Mezi poškozené patřili i další známí fotbalisté Milan Baroš, Tomáš Vaclík nebo Tomáš Sivok.
WSM investiční roboti. V příběhu falešného investování přišlo o peníze přes 7000 lidí, včetně Dominika Haška, kajakáře Vavřince Hradilka, běžce na lyžích Martina Koukala nebo hokejisty Radima Vrbaty.
Letadlo JO Investments. Další podvodné pyramidové schéma nalákalo například fotbalistu Ericha Brabce, hokejového brankaře Dušana Salfického nebo rychlobruslařku Karolínu Erbanovou. Firma je v konkurzu se „sekerou“ okolo 2,5 mld. Kč, které investoři pravděpodobně již nikdy neuvidí.
Adam Hloušek, bývalý fotbalový reprezentant a bundesligový hráč, skončil v insolvenci. Hokejový brankař a olympijský vítěz z Nagana Roman Čechmánek ve své další kariéře na úspěchy z ledu nenavázal a jeho byznysová dráha skončila dluhy. „Dominátor“ Hašek neúspěšně podnikal se sportovním oblečením či energetickými nápoji. Firmy olympijského vítěze v desetiboji Roberta Změlíka dluží desítkám věřitelů asi 1,7 miliardy korun.
A podobné příběhy známe i ze světa. Boris Becker byl nejmladším vítězem Wimbledonu. Vyhrál jej třikrát, k tomu přidal i olympijské vítězství ve čtyřhře. Byl světovou jedničkou, vydělával peníze, působil jako televizní expert i trenér špičkových tenistů. Přesto byl nucen vyhlásit osobní bankrot a na několik měsíců skončil i ve vězení.
Osobní bankrot musel vyhlásit norský fotbalista John Arne Riise, který hrál sedm let za Liverpool a během kariéry vydělal více než dvacet milionů dolarů. Nebo Mike Tyson, který za svou kariéru v ringu získal více než 300 milionů dolarů.
Pro všechny přitom platí, že sportovní kariéra je krátká a po ní už často sportovci nedosáhnou na takové výdělky (s výjimkou těch, kteří dál pokračují jako elitní trenéři, sportovní agenti nebo manažeři). Právě proto je třeba po konci sportovní kariéry získaný majetek chránit a uvážlivě spravovat. Sportovci celý svůj dosavadní život zasvětili sportovní kariéře a až na výjimky nemají dostatek životních zkušeností a potřebnou finanční gramotnost.
Ve sportu jsou to přitom profesionálové se vším všudy, a stejně jako se na hřištích spoléhají na své drilem nabyté zkušenosti a stejně jako se například při zdravotních problémech obracejí na ty nejlepší specialisty, u ochrany majetku by tomu nemělo být jinak a měli by své jmění spravovat spolu s profesionály v tomto oboru.
A to ideálně s těmi, kdo se ochranou a správou majetku dlouhodobě úspěšně zabývají, sami prokazatelně podobné sumy vydělali a umí s nimi pracovat. Většina vrcholových sportovců si může dovolit nejlepší poradenské společnosti a výběr správného poradce je tou první důležitou investicí, která v budoucnu vede k rozvoji a zhodnocení jejich majetku.
Jaké otázky si kladou podnikatelé, kteří uspěli ve světě byznysu a nyní přemýšlejí, co s nashromážděným jměním? Komu předat firmu? Prodat ji, nebo zapojit děti? Jak nejlépe zajistit rodinu do budoucna? „Odpovědí může být nadační fond,“ říká David Neveselý, partner ONE FAMILY OFFICE a HAVEL & PARTNERS.
Přesun aktiv, včetně podílu na rodinných firmách, do efektivních struktur ochrany a správy majetku je stále častější. „Zpravidla je to některá z kombinací nadačního fondu doplněného o správcovský holding nebo chcete-li rodinou banku. Cílem je minimalizovat dopady špatných budoucích scénářů a nabídnout chytré řešení pro trvalou ochranu, rozvoj a zhodnocování majetku, aniž by byl negativně ovlivněn například rodinnými bouřkami,“ vysvětluje David Neveselý, partner ONE FAMILY OFFICE zaměřeného na služby pro bonitní rodiny a jednotlivce a partner HAVEL & PARTNERS, kde vede skupinu více než 50 právníků a investičních i daňových poradců zaměřených na služby privátním klientům. Jeho tým se stará cca o třetinu nejbohatších Čechů a Slováků.
Rodinná banka
Kombinace nadačního fondu a správcovského holdingu umožňuje majetek spravovat efektivně a významně racionalizovat nejen peněžní toky, ale i správu aktiv. „Vytvořením holdingu takové struktury zajistíme nárazník mezi osobní spotřebou rodiny a distribucí výnosů z podnikání. Současně tak umožníme rodině třeba ve spolupráci s vybranými správci převzít správu majetku včetně rodinné firmy v podobě, ve které ji nepochybně zvládnou přijmout i přesto, že nesdílejí takové nadšení například pro strojírenství jako jejich tatínek,“ popisuje Neveselý. „Do holdingu je možné vložit i podíly v dalších firmách, do kterých jste investovali nebo které spoluzaložili,“ doplňuje Neveselý. Tak vznikne malá rodinná banka, v níž se alokují nejen výnosy společností, do nichž rodina investovala, ale umožnuje to efektivní správu z jednoho místa. Při splnění jednoduchých pravidel požívají finanční toky navíc daňového osvobození a lze je plné výši investovat dál. Společně se svým týmem se ve stále rostoucí míře David Neveselý setkává s případy, kdy podnikání není v rodině komu předat. „Cílem není násilně předat firmu nebo majetek někomu, kdo nestojí o jejich rozvíjení. Naopak, stát se správcem majetku může být motivační nejen pro děti – zvlášť když rodiče mohou k potomkovi připojit do tandemu profesionální správce,“ myslí si Neveselý, který zakladatelům doporučuje, aby své děti do správy majetku zapojili. Rozhodovat mohou například o části aktiv nebo investic. Potřebné analytické a odborné zázemí a know-how mohou rodiny využívat právě v rámci multi family office, když přistoupí ke společné správě aktiv. ONE FAMILY OFFICE má pro tyto účely k dispozici více než 15 investičních profesionálů se zkušenostmi ze zahraničí (Goldman Sachs, J. P. Morgan, Credit Suisse, J&T investiční společnost, Erste, Bank Austria Creditanstalt) i z největších česko-slovenských finančních skupin či tzv. velké čtyřky. Náš tým pro nás zajištuje analytickou podporu a správu pro veškeré oblasti investic, včetně nemovitostí, půjček, fondových a firemních investic, akcií, dluhopisů, hedgeových fondů, private equity fondů a venture kapitálových fondů, krypta a blockchainu, zejména v USA a na globálních trzích.
Rodinná nadace
Nad rodinným holdingem je pak vhodným doplňkem rodinná nadace (nadační fond), jejímž nejpodstatnějším majetkem jsou podíly, tedy akcie holdingu, a finanční prostředky. Úkolem nadačního fondu je ochrana, rozumná a efektivní správa majetku a postupná distribuce části majetku potomkům podle předem určených pravidel. Je možné také nastavit pravidla pro různé životní situace, aby rodina byla co nejlépe zajištěná. V čele nadačního fondu může stát jeho zakladatel, který může určit náhradní správce, kdyby péči o majetek nechtěl nebo nemohl vykonávat – může to být například rodinná rada, manželka a děti nebo právnická osoba v pozici profesionálního správce. Jakékoli změny v nadaci se provádí u notáře, jde tak o celkem flexibilní nástroj. „V případě, že zakladatel hodlá správu, její část či jen pasivní dohled svěřit profesionálnímu správci, jsme připraveni poskytnout kapacitu, rozsáhlé odborné znalosti i administrativní podporu profesionálního fiduciárního správce – společnosti s odpovídajícím týmem, zázemím, zkušenostmi a zejména pojištěním,“ říká David Neveselý.
Komu předám firmu? Prodám ji, zapojím děti nebo někoho dalšího? Co bude s majetkem, kdyby se mi něco stalo? Jak nejlépe zajistit rodinu do budoucna? Kdo bude majetek spravovat, děti? Nerozkutálí se vlivem událostí majetek mimo rodinu? Úvahy podnikatelů a podnikatelek, kteří dokázali uspět ve světě byznysu a přemýšlejí, co s nashromážděným jměním, se zpravidla točí kolem těchto otázek. Hledat na ně odpovědi jim pomáhá tým specialistů na správu a ochranu majetku z ONE FAMILY OFFICE v čele s partnerem Davidem Neveselým. Nejčastěji je podle něj optimálním řešením využití vhodné kombinace holdingové struktury a nadačního fondu.
Fenomén předávání správy majetku do rukou správců je aktuální otázka pro podstatnou část podnikatelů, a to nejen těch, kteří rozjeli svůj byznys v 90. letech a nyní jsou ve věku, kdy řeší, komu firmu předat a jak dobře spravovat vybudované jmění. „Stále častěji se na nás také obrací i silné ročníky Husákových dětí či mladí podnikatelé, kteří potřebují diskutovat profesionální správu aktiv tak, aby se mohli intenzivně věnovat svému primárnímu byznysu,“ popisuje David Neveselý.
Obě skupiny stále častěji přesouvají aktiva, včetně podílu na rodinných firmách, do efektivních struktur ochrany a správy majetku. „Nejčastěji je to v podobě kombinace holdingové struktury a nadačního fondu, které pro ně na míru dle jejich potřeb konstruujeme. Úkolem je minimalizovat dopady těch opravdu špatných budoucích scénářů, a naopak pomáhat dál majetek rozvíjet a zhodnocovat,“ vysvětluje David Neveselý, partner ONE FAMILY OFFICE zaměřeného na služby pro bonitní rodiny a jednotlivce a partner HAVEL & PARTNERS, kde vede skupinu více než 50 právníků a investičních i daňových poradců zaměřených na služby privátním klientům. Jeho tým se stará cca o třetinu nejbohatších Čechů a Slováků.
Rodinná banka
Jak taková kombinace v praxi funguje? „Peníze, které vaše podnikání vydělá a nepotřebuje pro svůj aktuální rozvoj, jsou ve firmě nejvíce ohrožené. Nárazník mezi osobní spotřebou a distribucí prostředků z firmy zajistíme vytvořením holdingu. Po zapojení holdingu zpravidla následuje oddělení neprovozních aktiv od primární společnosti (obvykle nemovitosti, část finančních prostředků s businessem nesouvisející aktiva), což zefektivňuje chod provozní společnosti a může ji tak připravit jak na vstup investora, tak vytvoření akciového programu pro klíčové členy týmu,“ popisuje Neveselý.
Toto nastavení umožňuje v případě, že v budoucnu přijde neodolatelná nabídka na odkoupení firmy, její hladší prodej. Potenciální zájemce chce zpravidla kupovat výnosný byznys a nemusí mít vždy zájem o nemovitosti vyžadující péči a investice. A naopak, pokud bude třeba prodat nemovitosti, ale firmu si nechat, i to je díky tomuto nastavení možné. „Do holdingu se vyplatí vložit i případné podíly v dalších firmách, do kterých jste investovali nebo které jste spoluzaložili,“ doplňuje Neveselý. De facto tak vznikne malá rodinná banka, do níž čerpáte z firmy peníze, které při splnění jednoduchých pravidel požívají daňového osvobození a je tak možné je v plné výši investovat dál.
Zajištění rodiny
Nad rodinným holdingem je pak vhodným doplňkem rodinná nadace / nadační fond, jehož nejpodstatnějším majetkem jsou podíly, tedy akcie holdingu. Úkolem nadačního fondu je ochrana, rozumná a efektivní správa majetku včetně postupné distribuce části majetku vašim potomkům podle předem určených pravidel. Je možné též nastavit pravidla předání a postupu pro různé životní situace tak, aby rodina byla vždy co nejlépe zajištěná.
V čele nadačního fondu můžete stát vy. Můžete i určit, kdo jej povede v případě vaší smrti – může to být například rodinná rada – manželka a děti. Případně můžete jako správce určit právnickou osobu – profesionální správce. Jakékoli změny v nadaci se provádí u notáře a jde tedy o celkem flexibilní nástroj.
Nadační fond funguje jako jakési centrum pro redistribuci prostředků, které mají podporovat talentované, potřebné či zodpovědně se chovající členy rodiny, tedy beneficienty. Jako zakladatel v něm formujete vaše představy či představy rodiny a vaše rozhodnutí ve vztahu k řízení, ochraně a investování rodinného majetku.
David Neveselý z ONE FAMILY OFFICE říká: „Je to vždy zakladatel rodinné nadace, kdo nese odpovědnost za to, aby definoval, co a jak hodlá předávat. Nemusí se to týkat jen firmy či akcií rodinného holdingu nebo jiného majetku, ale měl by vyjádřit i svou představu ohledně principů a idejí správy a budoucí distribuce rodinného majetku nebo jeho výnosů.“
Odkaz příštím generacím
Profesionální poradci, jako je právě David Neveselý, v takovou chvíli často nejen musí předložit rodině a otci zakladateli právně či daňově nejvhodnější varianty řešení, ale u jednacího stolu si k tomu střihnou i roli mediátora či vyjednavače. Mnohdy je třeba sladit a vybalancovat rozdílné představy či očekávání zástupců různých generací a členů rodiny. „Je nezbytné, aby výsledný návrh byl pro všechny přijatelný, protože jen takový model má šanci dlouhodobě fungovat,“ zdůrazňuje Neveselý.
Neveselý se svým týmem často naráží při diskusích s movitými rodinami i na to, že podnikání není vlastně v rodině komu předat. „Mezigenerační transfer se z logických důvodů často nedaří, řada klientů se s tím vlastně smířila. Cílem není násilně předat firmu nebo majetek někomu, kdo nestojí o jeho rozvíjení a zvelebování. Naopak stát se (pouze) správcem takového majetku může být motivační nejen pro potomky – zvlášť když rodiče mohou k potomkovi připojit do tandemu profesionální správce,“ myslí si David Neveselý.
Pokud vašim dětem pro začátek nasypete do kapsy rovnou půl miliardy, není to pode něj ideální. „Známe řadu případů, kdy nedotažené předání majetku dopadlo špatně. Nicméně klientům doporučuji, aby děti do správy majetku zapojili. Rozhodovat mohou například o části aktiv nebo investic a postupně jim pak můžete předávat více a více. Povolání správce může být pro děti mnohem lákavější než řízení továrny nebo provozu, a vy tak získáte motivované nástupce, kteří se budou dál zodpovědně starat o váš odkaz,“ uzavírá.
Havel & Partners, jeden z odborných garantů soutěže Agentura roku, se vedle klientů z řad firem soustředí i na specifickou skupinu privátních klientů. „Tato bonitní a diskrétní cílová skupina vyžaduje odlišný přístup v poskytování služeb a specifické jsou i související marketingové aktivity,“ vysvětluje Veronika Dvořáková, partnerka a marketingová ředitelka advokátní kanceláře.
Váš projekt NextŽeny otevřel na poradenském trhu nová témata.
Ano, cílem bylo vnést do veřejného prostoru důležité téma podpory žen v byznysu, ženského vlastnictví a postupného přesunu majetku do jejich rukou. Ženy totiž dnes ovládají zhruba třetinu světového bohatství a hodnotu svého majetku navyšují stále rychleji.
Projevuje se tento trend i v Česku?
Zcela určitě — potvrdili jsme to ve studii NextŽeny unikátním modelem přesunu majetku u skupiny nejbohatších Čechů. Tento globální fenomén jsme tak v českém prostředí popsali na základě sociekonomických dat a také navazujícího průzkumu, kde jsme zjišťovali, zda bonitní klienti — ženy a muži — přistupují k otázkám majetku a investic stejně, nebo zda mají své specifické potřeby.
Jak jste data využili v marketingu zaměřeném na privátní klienty?
Ze studie a průzkumu vycházela strategie pro další zkvalitnění a rozšíření služeb, na jejímž základě začátkem roku vznikl ve spolupráci s Havel & Partners „multi family office“ One Family Office zaměřený na bonitní rodiny a jednotlivce a ochranu jejich soukromého i podnikatelského majetku.
Ochranu v jakém smyslu?
Jde o komplexní servis pro bonitní partnery s maximálním klientským komfortem, který zajišťuje, aby člověk měl administrativně, právně a daňově své záležitosti v pořádku. Jdeme ale ještě dál. Umíme se postarat i o ochranu dobrého jména, bezpečnost nebo zdravotní concierge. Jde o oblast, která klienty extrémně zajímá, na druhou stranu je velmi citlivá a vyžaduje maximální diskrétnost a důvěru.
S Jaroslavem Havlem o tom, jak se buduje a řídí největší středoevropská právní kancelář. Ale především o unikátním projektu správy majetku, pro nějž inspirací byly nejen zkušenosti byznysových rodů Rockefellerů a Morganů, ale také Warren Buffett, Charlie Munger či Ray Dalio.
V roce 2000 jste získal titul doktora práv a již o rok později jste založil vlastní právní kancelář – co vás k tomu vedlo?
Bylo nás u zrodu naší advokátní kanceláře celkem pět právníků, bylo nám tehdy kolem třiceti a pracovali jsme pro významné zahraniční kanceláře zejména na mezinárodních transakcích – já osobně v Linklaters, kde jsme spolupracovali i se společností Deloitte a dozvěděli jsme se, že hledají někoho, kdo by v Česku vybudoval partnerskou advokátní kancelář. Přišlo mi to jako vhodná příležitost, s níž by bylo možné spojit myšlenku vlastního projektu.
Jaká tehdy byla vaše vize?
Naší představou bylo vybudovat v Česku úspěšnou advokátní kancelář podle amerického modelu, tedy firmu, která bude poskytovat komplexní právní servis potřebný pro byznys a bude na českém trhu alternativou k mezinárodním kancelářím. A to se nám povedlo, dnes jsme největší nezávislou česko-slovenskou advokátní kanceláří s 350 právníky a daňovými poradci a celkem 3 000 klienty a poskytujeme služby ve všech oblastech práva i podnikání.
Jak se vlastně řídí takto velká advokátní kancelář? Počtem lidí si nezadáte s velkými korporáty…
Řízení advokátní kanceláře je specifická, velmi náročná disciplína. Jednou z hlavních priorit je pro nás udržet si schopnost rychle a flexibilně rozhodovat a přizpůsobovat se vnějším okolnostem. Jakmile se z vaší firmy stane „úřad“, nemíříte dobrým směrem. Abychom skutečně efektivně mohli fungovat, máme i profesionální management kanceláře v oblastech, jako jsou HR, finance či marketing.
Jak moc se za těch více než dvacet let změnilo těžiště vaší práce?
Mění se přirozeně podle vývoje ekonomiky a nových trendů. My se vedle dlouhodobých „tradičních“ oborů, jako jsou právě M&A nebo například real estate či finance, zaměřujeme nyní i na další oblasti, například řešení komplexních sporů a krizových situací klientů, kde je vidět největší přidaná hodnota nejen naší značky a komplexity týmové práce, ale využíváme i mimořádného informačního vybavení kanceláře, unikátní sítě kontaktů včetně bezpečnosti, PR, médií, tak i mimořádných schopností a zkušeností největších „hvězd kanceláře“. Působíme hodně mezinárodně – budeme otvírat i zahraniční kancelář ve Frankfurtu. Velké aktuální téma posledních let a zejména i let budoucích je pak i přesun správy privátního i podnikatelského majetku od lidí, kteří po revoluci vybudovali úspěšné firmy a teď pomalu opouštějí aktivní pracovní život – proto jsme zřídili ONE FAMILY OFFICE.
Co tuto generaci nyní čeká?
Podnikatelé, kteří po revoluci dokázali vybudovat velmi úspěšné firmy a díky svému úsilí v posledních 30 letech enormně navýšili své jmění, jsou nyní na vrcholu ekonomické aktivity a řeší, nebo v nejbližších letech řešit budou, co bude s jejich majetkem a byznysem dál. Pro nástupníky této generace podnikatelů bude cílem zejména rozumně spravovat vybudované jmění, udržovat jeho hodnotu a efektivně řídit jeho výnosy. Zásadní význam bude mít pro ně právě profesionalizovaná správa tohoto jmění, a to i kvůli tomu, že u nové generace očekáváme menší míru osobního zapojení, protože pro ně budou mít daleko větší význam jiné hodnoty či jejich osobní podnikatelské ambice. Jde o celosvětový trend přesunu starosti a péče o majetek od zakladatelů ke správcům. Dá se proto předpokládat, že po vzoru zahraničních rodin budou zakladatelé ve spolupráci s rodinou ve větší míře delegovat správu majetku na profesionální poradce.
V této oblasti jste nyní také aktivní. Se začátkem roku jste spustili zmiňované ONE FAMILY OFFICE? O co jde?
Už v roce 2012 jsme začali postupně vytvářet systém pro komplexní správu, ochranu a finanční řízení našich vlastních aktiv vybudovaných díky našemu působení v advokacii. Teď po více než 10 letech umožňujeme dalším obchodním přátelům stát se jeho rovnocennou součástí a na partnerském principu využívat výhod našeho multi family office. Ten má za cíl vytvářet prostředí pro sdílení zkušeností, investičních příležitostí a prohlubování obchodní spolupráce zapojených partnerů a jejich rodin. Tento model umožňuje klientům sdílet nejen zkušenosti a informace, ale i náklady a zdroje spojené se správou majetku.
Co bylo hlavním motivem vzniku ONE FAMILY OFFICE?
Bylo nutné vytvořit co nejlepší systém správy a ochrany našeho majetku. Protože máme unikátní znalosti v dané oblasti, které z povahy věci obsahu a rozsahu našeho dosavadního působení v poradenství ani nikdo jiný v ČR a SR mít nemůže, rozhodli jsme se si tu „optimální“ organizaci vytvořit sami. Postupně fungoval multi family office pro naše potřeby, po otestování jsme se rozhodli ho otevřít obchodním partnerům. ONE FAMILY OFFICE je jen završením postupného přípravného procesu, který trval v poradenství 16 let a v investicích 11 let. Zabezpečujeme nejen plánování přechodu správy a distribuce majetku, ale i další specializované služby, včetně významné nadstavby v podobě služeb zdravotní a bezpečnostní concierge, péče o ochranu osobnosti, PR anebo mediální ochrany. Přinášíme obchodním partnerům také mimořádně rozsáhlou paletu příležitostí lokálních či zahraničních koinvestic. Našim partnerům, ale i sami sobě, zajištujeme servis na úrovni dolarových miliardářů.
Nejde tedy pouze o expertizu v právních záležitostech?
Správa majetku je multidisciplinární oblast, která zahrnuje ekonomické, manažerské i právní aspekty. Ekonomické znalosti jsou klíčové pro investiční rozhodování a dlouhodobé plánování, manažerské dovednosti pro efektivní správu týmu a zdrojů, a právní expertiza je zásadní pro navigaci v komplexním regulatorním a daňovém prostředí. Aby se správce mohl profesionálně a úspěšně starat o rozmanité aspekty majetku, musí být podle našeho názoru respektovanou institucí, která je vždy dostatečně personálně vybavena potřebným analytickým zázemím a relevantní oborovou expertizou schopnou flexibilně reagovat na požadavky partnerů – členů multi family office. Věříme, že jsme takový tým vybudovali. Naším mottem je, že teprve to, co je dost dobré pro nás samotné, to představujeme partnerům ONE FAMILY OFFICE.
Na koho tedy ONE FAMILY OFFICE cílí?
Primárně na bonitní rodiny a jednotlivce. Mezi naše partnery patří úspěšní podnikatelé, vrcholoví manažeři, příslušníci svobodných povolání s významnými příjmy, a další osoby s disponibilním majetkem od 10 mil. USD (komplexní služby), nicméně odpovídající servis jsme schopni zabezpečit i pro partnery s nižším disponibilním majetkem od 1 mil. USD.
Působíte v České republice a na Slovensku?
Kanceláře máme v České republice i na Slovensku. Základním odlišením, a i důvodem vzniku ONE FAMILY OFFICE, byla ale potřeba investovat globálně. Kromě ČR a SR seniorní členové týmu působí i v Londýně a v Dubaji. V roce 2024 pak připravujeme rozšíření působení o zastoupení v Curychu a Frankfurtu. Díky výborným vztahům s předními světovými finančními institucemi máme možnost partnerům zprostředkovat exkluzivní mezinárodní investiční příležitosti, k nimž by se jinak nedostali. A v neposlední řadě prostřednictvím zapojení odborníků poradenské skupiny HAVEL & PARTNERS mají partneři ONE FAMILY OFFICE přístup ke špičkovému poradenství po celém světě, k mezinárodním i lokálním znalostem a odbornosti prostřednictvím více než 90 tisíc právníků v přibližně 160 zemích světa. Díky šíři mezinárodních i místních kontaktů máme k dispozici pravidelné informace od analytiků top globálních investičních bank, švýcarských a jiných privátních bank, ale i předních asset manažerů z regionu střední a východní Evropy, informace z private ekvity, venture kapitálových i hedgeových fondů. Díky těmto informacím víme, že pro úspěch je potřeba s investicemi vykročit za hranice.
Kam konkrétně?
Při sestavování našeho unikátního investičního týmu jsme přihlíželi k našemu základnímu zájmu, a to je diverzifikace našeho majetku i ostatních partnerů multi family office, mimo ČR a SR. Toho lze dosáhnout pouze ve spolupráci s elitními finančními odborníky v klíčových světových finančních centrech, jako jsou New York, Silicon Valley, Londýn, Frankfurt, Curych, Vídeň, či Dubaj, Singapur a Hongkong. Většina kolegů z našeho investičního týmu v minulosti pracovala v mezinárodním prostředí v institucích, jako jsou Goldman Sachs, J. P. Morgan, Credit Suisse, Erste anebo místních významných skupinách, jako jsou Penta, EPH, PPF, Patria apod. Případně působila v rámci nejvýznamnějších family officů v ČR a SR.
Na jaké investice se chcete zaměřovat?
Struktura ONE FAMILY OFFICE v zahraničí investuje a plánuje investovat do akcií, dluhopisů, ale i do špičkových hedgeových fondů, private ekvity fondů a venture kapitálových fondů, a to zejména v USA. Dále pak i do individuálních privátních dealů v oblasti venture kapitálu, growth ekvity i IPO na zahraničních burzách. Investovat budeme lokálně i do různých nemovitostních fondů nebo individuálních nemovitostí. Důležitá je ale vždy diverzifikace rizika a důsledná ochrana investic. Jinými slovy – lepší je výnos 16-20 % při investici s velkým globálním private equity fondem než příslib vyšších výnosů s ne příliš známým a neprověřeným místním fondem s minimálním track recordem.
S investicemi tedy míříte zcela za hranice? Nebo vidíte příležitosti i na zdejším trhu?
V rámci zdejších investičních aktivit ONE FAMILY OFFICE investujeme do nemovitostí, zajištěných půjček, a tzv. distressed assets již více než 10 let (objem investic už překročil 4 mld. Kč). Dále pak nově věnuklientova jeme pozornost i spolupráci s místními fondy, jako jsou například Verdi fond farem nebo Adax fond firemního nástupnictví, které odpovídají naší investiční strategii díky jejich vynikajícím výsledkům a přístupu. Plus máme v portfoliu i rizikovější investice do venture kapitálu (sami pro sebe). Zde máme mimořádné výnosy v několika fondech.
PRO NÁSTUPCE TÉTO GENERACE PODNIKATELŮ BUDE CÍLEM ZEJMÉNA ROZUMNĚ SPRAVOVAT VYBUDOVANÉ JMĚNÍ, UDRŽOVAT JEHO HODNOTU A EFEKTIVNĚ ŘÍDIT JEHO VÝNOSY. ZÁSADNÍ VÝZNAM BUDE MÍT PRO NĚ PRÁVĚ PROFESIONALIZOVANÁ SPRÁVA TOHOTO JMĚNÍ, A TO I KVŮLI TOMU, ŽE U NOVÉ GENERACE OČEKÁVÁME MENŠÍ MÍRU OSOBNÍHO ZAPOJENÍ, PROTOŽE PRO NĚ BUDOU MÍT DALEKO VĚTŠÍ VÝZNAM JINÉ HODNOTY ČI JEJICH OSOBNÍ PODNIKATELSKÉ AMBICE.
Čím se ONE FAMILY OFFICE liší od jiných rodinných kanceláří v České republice?
Z povahy velikosti naší skupiny i investičního týmu (15 lidí investiční tým, 50 lidí dedikovaný poradenský tým, 750 lidí podpůrný tým a infrastruktura HAVEL & PARTNERS) takto široce koncipovaným komplexem služeb nikdo jiný v České republice nedisponuje. Zároveň ale ONE FAMILY OFFICE úzce spolupracuje a bude nadále rozšiřovat spolupráci s dalšími single či multi family offices v ČR, SR i v zahraničí. Vytváříme otevřenou kooperativní platformu zejména v oblasti investic s ostatními family offices (koinvestice aktivní i pasivní), které jsou pak typicky našimi klienty v poradenství a concierge.
Co dělá jedničku ve střední Evropě z vaší advokátní kanceláře?
Dnes už zejména velikost a komplexita služeb. Mimo to pak způsob přemýšlení, a to nejen v rámci kanceláře, ale teď i v rámci multi family office. Naše mentalita není založená na tom, že budeme nějakou omezenou dobu hodně pracovat, vyděláme peníze, a tím naše úsilí končí. Naopak jsme nastaveni na každodenní a systematické úsilí, nekončící rozvoj, vzdělávání se a sledování trendů. V HAVEL & PARTNERS a i při vzniku ONE FAMILY OFFICE byli a jsou pro nás inspirací i zásady Warrena Buffetta a Charlieho Mungera ze společnosti Berkshire Hathaway, kteří jsou považováni za nejlepší investory od druhé světové války, a vycházíme také z principů Raye Dalia, který vybudoval společnost Bridgewater, jednu z nejvýznamnějších soukromých společností ve Spojených státech.
V čem vás tyto osobnosti inspirují?
Buffettova a Mungerova filozofie podtrhuje význam trpělivosti a strategického myšlení při investování. Oba místo vidiny krátkodobých tučných zisků zdůrazňují investování do hodnoty a dlouhodobého růstu společností. Vždy také dávali důraz na etickou integritu dané společnosti a lidí, kteří ji vedou. Lidský potenciál, dlouhodobá perspektiva a morální integrita jsou zásadní v každém oboru, a obzvlášť v advokacii či profesionálních službách správy a ochrany majetku, kde je důvěra klienta nejsilnějším pilířem vzájemné spolupráce. I proto tyto hodnoty vyznáváme nejen v HAVEL & PARTNERS, ale stály také u zrodu ONE FAMILY OFFICE. Zakládáme si přitom na pevných hodnotových pilířích, jako jsou strategické uvažování, individuální přístup, špičkový tým a budování dlouhodobých partnerství. Jsme totiž přesvědčeni, že úspěch není pouze o krátkodobých ziscích, ale o vizi, trpělivosti a důrazu na hodnoty a etiku.
Stali jste se strategickými partnery žebříčku Diamanty českého byznysu. Proč?
Jsem přesvědčený, že v Česku existuje mnoho úspěšných firem, které mohou být vzorem svému okolí, ale nemají takovou publicitu, jakou by si zasloužily. Diamanty českého byznysu jsou možností, jak příběhy těchto úspěšných podnikatelů sdílet a nechat se jimi zároveň inspirovat.
Jaroslav je hlavním partnerem a investorem ONE FAMILY OFFICE. Je spoluzakladatel a řídicí partner advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS, která je s více než 350 právníky a daňovými poradci největší nezávislou právní firmou ve střední Evropě a poskytuje nejkomplexnější právní a daňové služby na trhu více než 3 000 klientům, mj. cca 300 vysoce bonitním českým a slovenským rodinám. Jaroslav se věnuje komplexnímu poradenství v oblasti rozvoje a strategického řízení rodinných a jiných nejvýznamnějších českých a slovenských soukromě vlastněných firem, zejména plánování následnictví, a správě a ochraně majetku a investic. V těchto oblastech dlouhodobě sleduje světové trendy a implementuje je na český a slovenský trh profesionálních služeb. Zaměřuje se také na rozvíjení vztahů s nejvýznamnějšími klienty kanceláře a strategickými obchodními partnery v ČR, na Slovensku i v zahraničí. Jaroslav je dále hlavním akcionářem mediální skupiny Premium Media Group a její spřízněné PR agentury SuccessStory; mediální skupina i agentura se věnují primárně tematice investic a zájmů nejbonitnější klientely, cca 50 tisíc lidí v ČR a SR, typicky označované jako dolaroví milionáři. Je také akcionářem a investorem řady dalších společností a projektů (nemovitosti, private equity a venture capital). Celkově jeho aktivity generují tržby cca 2 mld. Kč a EBITDA cca 500 mil. Kč.
Multi family office poskytující nový rozměr v oblasti profesionální správy a ochrany majetku. Pro bonitní rodiny a jednotlivce zajišťuje komplexní poradenské služby s mezinárodním přesahem a maximálním klientským komfortem. ONE FAMILY OFFICE vznikl ve spolupráci s největší československou advokátní kanceláří HAVEL & PARTNERS. Sdružený majetek zakladatelů, partnerů a omezeného okruhu obchodních přátel, kteří se podílejí na platformě ONE FAMILY OFFICE, dosahoval při založení k 1. 1. 2024 hodnoty 7,5 mld. Kč. Seniorní členové týmu ONE FAMILY OFFICE působí v Londýně a v Dubaji; v roce 2024 připravuje multi family office rozšíření působení o zastoupení v Curychu a Frankfurtu. Tým tvoří 15 špičkových investičních profesionálů s mimořádnými zkušenostmi ze zahraničí i z největších česko-slovenských finančních skupin či family officů, včetně 4 partnerů, a také poradenský tým skupiny pro privátní klienty advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS čítající více jak 50 právních, daňových a účetních poradců.
ÚSPĚŠNÍ MAJITELÉ SPOLEČNOSTÍ A PODNIKATELÉ DNES ŘEŠÍ, JAK OCHRÁNIT MAJETEK, KTERÝ SE JIM PODAŘILO VYBUDOVAT, A JAK JEJ DÁL ZACHOVAT PRO RODINU A POKRAČOVATELE. CÍLEM JE ELIMINOVAT RIZIKA, JEŽ BY MOHLA MÍT DOPAD NEJEN NA RODINNOU FIRMU, ALE I RODINNÉ BOHATSTVÍ. NECHÁVAJÍ SI PROTO STÁLE ČASTĚJI PŘIPRAVIT STRUKTURU OCHRANY A SPRÁVY MAJETKU, VČETNĚ MOŽNOSTÍ JEHO PŘEDÁNÍ DALŠÍ GENERACI. ONE FAMILY OFFICE, NOVÝ MULTI FAMILY OFFICE, KTERÝ VZNIKL VE SPOLUPRÁCI S ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘÍ HAVEL & PARTNERS, JIM V TOM VYCHÁZÍ VSTŘÍC.
Do začátku ekonomické krize v roce 2008 se dal sledovat fenomén silného kapitalisty, vlastníka firmy – otce zakladatele. V následujících 20 letech bude ale v rámci předávání bohatství z generace na generaci sílit trend přesunu majetku od zakladatelů ke správcům. Následovníci se budou více soustředit na správu a další rozvoj vybudovaného jmění. „Stále častěji se proto obracejí na profesionální správce majetku. Ochrana majetku není dnes luxus, ale spíše potřebná nutnost kvůli zachování dlouhodobého bezpečí a stability rodinného jmění i do budoucna,“ říká David Neveselý, partner HAVEL & PARTNERS a ONE FAMILY OFFICE.
Specializovaný tým advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS pro privátní klienty se právně-daňovému poradenství pro bonitní rodiny a jednotlivce věnuje dlouhodobě. Služby pro nejnáročnější klientelu začal budovat od roku 2008, v oblasti investic od roku 2012 a concierge pak postupně od roku 2016. Současně přináší také komplexní servis v oblasti family office struktur, včetně přípravy mezigeneračního předání správy privátního majetku. „Základem je chytře vystavěný systém, který má za cíl zajistit celistvost a ochranu rodinného majetku před negativními vnějšími vlivy. Pro takové případy by měl family office vždy zajišťovat efektivní ovladatelnost a bezpečnost aktiv,“ vysvětluje David Neveselý.
Komplexní servis
Služby nového multifamily office ONE FAMILY OFFICE jsou taktéž založeny na servisu, který umožňuje klientům využívat osvědčené a bezpečné holdingové řešení. Tyto služby zajišťuje spolupracující tým skupiny pro privátní klienty HAVEL & PARTNERS čítající cca 50 právních, daňových a účetních poradců, s podporou infrastruktury více než 750 spolupracovníků skupiny HAVEL & PARTNERS.
ONE FAMILY OFFICE díky tomu umí navrhnout nákladově efektivní a daňově racionální struktury, které chrání rodinný majetek a zároveň podporují jeho rozvoj. Základ tvoří většinou privátní nebo rodinný holding, například v podobě akciové společnosti. Jeho funkcí není podnikání, ale držba a správa zejména finančních aktiv a majetkových účastí v obchodních společnostech. „Holding doporučujeme doplnit o další právní institut – nejfrekventovaněji nadační fond, který je takovým bezpečným přístavem umožňujícím kromě držby, nerozdrobování a správy majetku i jeho distribuci k rodině a ochranu pro další generace,“ doplňuje řídící partner HAVEL & PARTNERS a ONE FAMILY OFFICE Jaroslav Havel.
Odborníci umí vyhodnotit také případná právní, daňová či obchodní rizika a na základě toho vytvářejí strategie ochrany rodinného bohatství. ONE FAMILY OFFICE zároveň se svým týmem 15 investičních odborníků včetně 4 partnerů zajišťuje obchodním partnerům rovněž výjimečné analytické zázemí pro koinvestiční příležitosti.
Klíč k udržitelnému bohatství
ONE FAMILY OFFICE tak vytváří prostředí pro sdílení zkušeností, investičních příležitostí a prohlubování obchodní spolupráce. V současné chvíli spravuje majetek zakladatelů, partnerů a omezeného okruhu obchodních přátel, jehož hodnota přesahuje 7,5 mld. Kč. Spojením s dalšími subjekty pak míří už během roku 2024 k částce 1 mld. USD, která je nezbytná pro dlouhodobé úspěšné působení na mezinárodním trhu.
Servis je založen na komplexních poradenských službách pro bonitní rodiny a jednotlivce s celkovým disponibilním majetkem od 10 mil. USD (komplexní služby), nicméně jednotlivé koinvestiční příležitosti přináší i pro partnery včetně top managerů s disponibilním majetkem od 1 mil. USD.
Součástí týmu jsou elitní finanční analytici či poradci, právníci a daňoví specialisté působící buď v HAVEL & PARTNERS, nebo dlouhodobě v zahraničí s rozsáhlými zkušenostmi z Goldman Sachs, J. P. Morgan, Credit Suisse, Erste, Bank Austria Creditanstalt nebo z místních top investičních skupin jako PPF, EPH, Penta, Patria či z poradenských firem tzv. Velké čtyřky.
V ONE FAMILY OFFICE působí hned několik seniorních profesionálů, kteří dlouhodobě spolupracovali s dolarovými miliardáři – vedle řídícího partnera Jaroslava Havla také David Neveselý, Kateřina Zychová, Peter Bálint, Vladek Krámek, Jakub Vrbovský, Michal Kľučár, Petr Dohnal a Jaroslav Baier.
Už teď dokáže umělá inteligence (AI) zvládat některé úkoly efektivněji než lidi, tím se otevírají široké možnosti jejího využití v byznysu a podnikání. Jenže jako s každou novou technologií, vždycky je tu nějaké ALE. V případě AI je to řada právních otázek, na které byste si měli odpovědět, než si pustíte umělou inteligenci do firmy. Jaké otázky to jsou? V desateru rad to shrnul Dalibor Kovář, partner z advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS.
1. Komu patří výstup
Ověřte si v příslušných obchodních podmínkách AI nástrojů, jakým způsobem je upraveno komerční využití výstupů a jakým způsobem můžete nakládat s obsahem vytvořeným AI. Poskytovatelé daného nástroje mohou práva k výstupům zásadně omezovat, v krajním případě i zakázat, abyste je používali pro komerční účely.
2. Práva k podkladům
Ke generování používejte ideálně vlastní obsah. V případě fotografií či grafiky třetích osob kontrolujte v licenčních podmínkách fotobank a dalších repozitářích, že práva k podkladům, které z nich využíváte a zpracováváte v AI, jsou řádně vypořádána (tj. máte potřebné oprávnění) a že generovaný obsah neporušuje něčí výhradní práva.
3. Pozor, citlivé
Prostřednictvím AI je jednoduché porušit povinnost mlčenlivosti a zachování důvěrnosti dokumentů, obchodního tajemství či jinak chráněných informací. Nezadávejte tedy do AI nástrojů citlivé informace a údaje. Poučte i všechny zaměstnance, že nemají zadávat do AI nástrojů žádné informace o privátních záležitostech firmy, zákazníků nebo zaměstnanců.
4. Nedůvěřuj a prověřuj
Zdroje v AI nástrojích mohou obsahovat fiktivní či zastaralé informace nebo dokonce informace nesprávné nebo nepravdivé. Důsledně proto kontrolujte, zda jsou AI výstupy fakticky správné. Ověřujte si všechny informace z jiného důvěryhodného zdroje.
5. Právně správně
Upozorněte zaměstnance, že pokud chtějí využívat výstupy z AI, nesou vždy odpovědnost za to, že takový obsah nepřekračuje hranice ochrany osobnosti, nekalé soutěže, ani neporušuje práva duševního vlastnictví. Je taktéž třeba vždy ověřit a zkontrolovat, aby se výstupy AI vyhnuly jakékoli diskriminaci a nerovnému přístupu.
6. Implementace s rozumem
AI nástroje dokážou zefektivnit řadu interních i externích procesů, a posouvat tak podnikatelské aktivity na zcela novou úroveň. K zavedení těchto nástrojů je ale potřeba přistupovat opatrně. Zajistěte, aby implementace i užívání AI nástrojů probíhaly v souladu s příslušnými smluvními, zákonnými a jinými závazky vaší společnosti.
7. Proškolit a poučit
Zaveďte ve firmě technická opatření a interní směrnice, jak AI používat. Zaměstnance řádně proškolte. Každý by měl znát související rizika a jak se jim vyhnout.
8. Odborníci po ruce
Zapojte do přípravy vaší firemní AI strategie odborníky a diskutujte o ní i s lidmi ve firmě.
9. Placené verze
Místo bezplatných verzí AI nástrojů, jejichž užití pro podnikání je omezené, využívejte AI nástroje a obchodní modely určené přímo pro podnikatelské potřeby.
10. Co je nového?
Sledujte (například na blogu HAVEL & PARTNERS) vývoj nejnovější legislativy, rozhodnutí soudů a aktuální vývoj v oblasti umělé inteligence. Tyto informace mohou mít zásadní dopad do využívání AI ve vaší firmě a jak víme, u zákonů neznalost neomlouvá.
Právník Jaroslav Havel oznámil zkraje roku svůj vstup do oboru správy majetku. Muž v čele největší české advokátní kanceláře spustil spolu se třemi partnery One Family Office, v jejímž nejužším vedení i poradním orgánu nechybí jména napojená na Wall Street či Silicon Valley.
Zatímco v nejužším vedení společnosti figuruje kromě Havla advokát David Neveselý, bývalý investiční manažer nejbohatšího Slováka Peter Bálint či investorka Kateřina Zychová, v poradním orgánu najdete ekonoma Vladimíra Dlouhého, startupového investora a podnikatele Andreje Kisku mladšího či bývalého generálního ředitele MallGroup Jakuba Střeštíka.
„Chceme být schopní zajistit servis pro náš family office, jako kdybychom byli majetkově nejbonitnější či nejúspěšnější Češi, a to včetně bezlimitní možnosti investování v zahraničí,“ popisuje svůj záměr Jaroslav Havel, který se s One Family Office chce zaměřit převážně na klienty s disponibilním majetkem přesahujícím deset milionů dolarů.
„Kvůli nedostatku kapitálu, týmu či znalostí ji mají v tuzemsku jen nižší desítky jedinců, nejspíše do dvaceti rodin či bonitních jednotlivců. Věříme, že nyní mezi ně patří i náš One Family Office, jehož tým je od počátku největším a nejzkušenějším na trhu, a to nikoli jen z důvodu podpory advokátní kanceláře Havel & Partners,“ tvrdí Havel.
Celý tým podle něj sestavovali, jako by už od začátku společně spravovali majetek v hodnotě miliardy dolarů. Této částky pak plánují dosáhnout během jednoho roku. Aktuálně spravuje One Family Office asi třetinu v zásadě vlastního majetku, tedy bezmála osm miliard korun.
Jaroslav Havel teď pro Forbes přibližuje, jak přemýšlí nad svým byznysem i investicemi. A v otevřeném rozhovoru mluví také o rozšíření největší české advokátní kancelář na Západ.
Co všechno je dnes Jaroslav Havel?
Jsem rozkročený do třech oblastí. Ta hlavní je samozřejmě skupina Havel & Partners a různé společnosti, které kolem ní postupně vznikají, tedy poradenství. Druhá noha je One Family Office a spolu s ní i její investiční část, spravující majetek, který jsme zejména poradenstvím vydělali – a doufám, ještě vyděláme.
Jako třetí oblast si nechávám mediální skupinu Premium Media Group. Baví mě věnovat se marketingu a médiím, takže je logické, že tuhle oblast rozvíjím i podnikatelsky. Mezi všemi částmi je synergie a ve všech se věnujeme tomu, čím definujeme naše klienty, tedy nejchytřejší, nejúspěšnější, nejbonitnější a nejvlivnější lidi v Česku a na Slovensku s dobrou pověstí.
V tiskové zprávě k založení One Family Office zmiňujete, že systém pro správu majetku jste začali vytvářet už v roce 2012. Proč s ním přicházíte až teď?
Jde o koncept, který je extrémně komplexní a unikátní nejen na českém trhu. Navazujeme na to, co jsme se naučili v právu a daních, a především čerpáme z pozice, jakou si skupina Havel & Partners za tu dobu vybudovala, tedy z našeho podílu na trhu.
Vytvořit a poctivě se naučit všechny části, které One Family Office obsahuje – poradenskou, investiční i concierge – v takové kvalitě, jakou chceme, a vydefinovat všechny požadavky klientů a nejdříve se je naučit na nás a na našem majetku, dalo opravdu spoustu práce a stálo stovky milionů korun. Jen finalizace v roce 2023 a ostrá příprava trvala devět měsíců plného nasazení.
Zmiňujete podíl Havel & Partners na trhu. Jak významný je?
Když se na to podívám z hlediska nejmovitější klientely, ze stovky nejbohatších Čechů a Slováků jich obstaráváme třetinu. Pro někoho děláme výhradně, pro jiné pracujeme jen na některých věcech. Optikou top sto korporací pracujeme pro padesát firem. Je ale nutné zmínit, že čím větší firma, tím robustnější interní oddělení právníků sama má.
Obdobný je ale náš podíl na trhu českých a slovenských miliardářů – opět asi třetina ze zhruba devíti set osob. Mezi naše privátní klienty se řadí přes dvě stě padesát převážně podnikatelských rodin. Když se podíváme přes tržby, zisky a přes počty klientů relativně k našemu trhu, má Havel & Partners významně větší podíl než ostatní kanceláře ve vyspělých zemích Evropy a USA.
To na jiných trzích vůbec nevidíte. Tam většinou bývají dvě, tři kanceláře, které mají vyrovnaný podíl. Kdybychom srovnali nejbližší země jako jsou Polsko, Slovensko a Rakousko, nikde nevidíte na špičce místního trhu tak mladou a zároveň velkou domácí firmu, jako jsme my. Například v Polsku má lídr něco málo přes dvě stě právníků a aby měl náš tržní podíl přepočteno na velikost země, musel by jich mít až třináct set právníků.
MLADÍ A ÚSPĚŠNÍ V roce 2022 dosahovaly tržby Havel & Partners za právní služby v tuzemsku více než 900 milionů korun. V žebříčku desítky největších advokátních kanceláří na trhu je také jedinou, která začala působit až po začátku nového milénia – původní pětice právníků ji založila v roce 2001.
Kdo všechno dnes tvoří One Family Office?
V první řadě zakladatelé. Finančním investorem jsou společníci Havel & Partners a je to i tým právníků, daňových a dalších poradců naší skupiny. Manažersky pak za nás já a David Neveselý, dále naši investiční partneři jako Kateřina Zychová, Petr Bálint, Michal Kľučár a celý nyní patnáctičlenný investiční tým.
Na další úrovni jsou to členové naší poradenské rady, kteří s námi často i investují nebo jinak spolupracují, nejen příležitostně radí. Pak jsou to i další obchodní partneři, kteří už s námi v minulosti investovali či mají peníze jako koinvestoři ve stávajících projektech nebo projevili zájem se s námi do budoucna v nějakých investicích spojit.
Nejsme asset manažeři, kteří mají své produkty a ty nabízejí třetím stranám – jsme multi family office, kancelář pro více rodin i individuálních investorů pro jednotlivé projekty. Chceme být ale schopni zařídit všechno: ať už našemu investičnímu týmu rodina „svěří“ celý svůj majetek, tedy náklady i investiční strategie v rámci One Family Office, nebo jednotlivé koinvestice, které transakčně obstaráme po právní i daňové stránce a kapitál složíme ze svého a cizího.
Kolik lidí přes vás investuje?
V nejširším slova smyslu, tedy počtem jednotlivých aktivních investic nakumulovaných za deset let, to budou vysoké desítky lidí, včetně interních investorů – našich partnerů a kolegů.
Jednotlivci?
Jsou to bonitní rodiny a jednotlivci, kteří samozřejmě často investují prostřednictvím svých firem či rodinných struktur. Obecně je na konci vždy česká nebo slovenská fyzická osoba, výjimečně s námi investují cizinci.
Klienty máme od miliardářů přes lidi pracující v investičních skupinách, či v bankovnictví a financích, až po střední podnikatele, vrcholové manažery, lidi z poradenství nebo sportovce.
Ve správě máte aktuálně bezmála osm miliard korun, do konce roku však cílíte na jednu miliardu dolarů. Jak jí dosáhnete?
Ta částka odpovídá aktuální poptávce. Není to tak, že bychom si dali tento cíl a museli nějak zuřivě prodávat. Dosáhneme toho zprocesováním aktuální poptávky a rozšířením investorů o pár pro nás atraktivních osob nebo rodin z hlediska jejich reputace a byznysového přínosu.
Na to potřebujeme přibližně dvanáct měsíců. Aktuální částku tvoří z velké většiny majetek zakladatelů a partnerů One Family Office, asi dvacet procent jsou prostředky spolupracujících osob a firem, které s námi koinvestují do různých projektů.
V týmu najdeme špičkového krizového manažera Václava Nováka, ekonoma Vladimíra Dlouhého nebo startupového investora a podnikatele Andreje Kisku mladšího. Jak se vám povedlo je získat?
Havel & Partners jsme stavěli jako firmu od nuly, rozrůstala se postupně s tím, jak jsme se učili. One Family Office jsme stavěli obráceně, od konce – jako bychom už spravovali onu miliardu dolarů či víc. I proto to tak dlouho trvalo.
Poradenskou část jsme začali budovat v roce 2001, privátní část poradenství v roce 2008, investiční od roku 2012 a concierge od roku 2016. Tým One Family Office jsme pak nesestavovali po jedincích, ale často po celých už fungujících týmech, které jsme spojili a se kterými spolupracujeme.
Například s investiční skupinou Kateřiny Zychové?
Katka je perfektní příklad. Sama má profil globálního investičního bankovnictví, což je tady v Česku unikátní a moc lidí s takovým zkušenostmi tu nenajdete. Zejména žen, což je také důležité, protože děláme hodně pro rodiny. Logicky mají toto zázemí i lidi kolem ní.
Podobně je to i u Petera Bálinta. To je člověk, který několik let působil v rámci největšího slovenského family office v Dubaji, kde se stal integrovanou součástí ekosystému family officů, které spolu spravují desítky miliard nejbohatším rodinám v regionu. Přístup k informacím a deal flow, který takhle máme k dispozici, je unikátní a v našem regionu nereplikovatelný.
Máme výjimečné profesionály a zároveň celé zkušené týmy, například kapacitu týmu skupiny Verdi Capital, která má u nás zase prostřednictvím Kateřiny menšinový podíl a může využívat naše poradenství.
Majetek klientů pak bude tato akciovka spravovat prostřednictvím svěřenských fondů?
Ne, tak to nebude. Nenutíme klienty do žádných struktur. Máme zcela otevřenou architekturu. Spolupracujeme většinou s partnery, kteří již mají svou strukturu pro správu a ochranu privátního majetku včetně nadačních či svěřenských fondů. Nás poptávají, abychom byli v radě jejich fondu a podíleli se na řízení.
V takových případech máme nastavené velmi individuální způsoby odměňovaní: hodinové odměny, success fees, podíly na úspěchu. Je to opravdu velmi různorodé a individuální. Většina jiných family officů funguje tak, že má nějaký ceník, za který poskytuje určité do jisté míry komoditizované služby.
U nás to tak cíleně není, vše je na domluvě a umíme všechny podoby vzájemně výhodné spolupráce. One Family Office děláme primárně sami pro sebe a ostatní se volně přidávají, v podobě, která jim vyhovuje.
Do čeho tedy konkrétně investujete?
Dlouhodobě investujeme v oblasti pohledávek, private debts a distressed assets obecně, včetně nemovitostí. Teď jsme investice rozšířili o fondovou strukturu a investice v českých i zahraničních investičních fondech. V týmu máme Davida Fogada, který byl sám ředitelem investičního Fondu Českého Bydlení.
Přidali jsme také pasivní investice do nemovitostí: chceme tak být nově nositelem kapitálu pro přední developery, které známe, spolupracujeme s nimi a jsme schopni jim přinést kapitál v rozměru od sta do pěti set milionů korun na jednotlivé projekty.
Pokud jde o cenné papíry, na místní burze moc neinvestujeme, od toho jsou tu jiní, stejně do dluhopisů, na které opět máme spolupráce. Na mezinárodních trzích pak máme připravené investice do nemovitostí a private equity, venture kapitálových i hedgeových fondů, plus přímo do firem v těchto fondech anebo například při zahraničních IPO.
Sami pro sebe si řešíme i akcie, komodity, blockchain, kryptoměny. Prostě plný rozsah investování dle standardů velkých family officů v zahraničí.
Když zmiňujete české a zahraniční fondy – kolik procent si v nich obvykle berete?
Naše filozofie je taková, že v českých fondech chceme mít kontrolní minoritu v pozici general partner, to znamená pomalu upouštíme od čistě pasivního investování. Není to ale striktně dané. Vybíráme fondy, které by měly být schopné ročního zisku dvanáct procent a více, to znamená fondy s vysokou ziskovostí. I když máme někdy pozici general partner, majoritu vždy necháváme zakladatelům či managementu, ať jsou maximálně motivovaní.
V čem tedy spočívá kontrola?
Chceme mít kontrolu nad právní a daňovou stránkou a chceme se aktivně podílet na marketingu a byznysovém developmentu. To jsou věci, které jim zabezpečujeme za naši skupinu – dostávají od nás kapitál, marketingové a BD poradenství, pomáháme s kontakty. Beru to tak, že jim tím ulehčujeme práci, a oni se můžou víc věnovat své primární činnosti.
Kde hledáte perspektivní fondy, které budou vydělávat zmiňovaných dvanáct procent?
Musí už je vydělávat anebo být blízko, posuzujeme tedy aktuální výkon v momentě, kdy tam vstupujeme.
V kolika takových entitách jste?
Co se týče fondů včetně fondů SICAV (typ akciové společnosti, která funguje jako fond kolektivního investování, pozn. red.), tak jsme v pěti, a nechceme to nějak výrazně navyšovat.
A kdybyste měl zmínit investice, které vám teď osobně přijdou perspektivní?
Sám chci dále směřovat všechny své investice prostřednictvím One Family Office, vyjma specifických, velmi soukromých investic anebo aktiv, které s sebou nesou takové riziko, kterému bych naše partnery nechtěl vystavovat.
Například?
Například mám zainvestováno v kryptoprojektech.
Věříte jim?
Mám pro to různé důvody, učím se tím poznávat nová digitální aktiva i investování mladé generace a kupuji si podíl na trhu. V drtivé většině je to s klienty, v jednom případě investuji do projektu, do kterého má zainvestováno i jeden z mezinárodních investičních guru Bill Ackman.
Ale je to moje soukromé riziko, v žádném případě nikomu nedoporučuji do krypta investovat ani nekomentuji, jak se jeho hodnota vyvine. Jsem rád, že jsem na něm už dost vydělal, ale rozhodně se to nemusí opakovat, je to spíše taková hra. Chci rozumět všem aktivům, i digitálním a rizikovějším, což nejde bez toho si různé investice vyzkoušet. A třeba i dost prodělat.
Co jsou ty další soukromé investice?
Moje největší investice je samozřejmě do Havel & Partners a One Family Office. V minulosti jsem ale také nakoupil nemovitosti – buď distressed assets, které jsme získali za skvělých podmínek, tedy pod cenou, anebo byty a bytové domy, kde jsem využil dlouhých hypoték s nízkými úroky.
Bylo to pro mě zajímavé kvůli páce, kdy jsem hypotékou financoval někde na úrovni osmdesáti procent při úrocích na Slovensku okolo jednoho procenta a v Česku okolo dvou, s fixací na pět až deset let. Takže jsem jen využil načasování. Mám dost peněz ve venture kapitálu, měl jsem štěstí na výběr fondů – zejména Credo a RockawayX mi vydělaly na veškeré další VC investice.
Naopak postupně vyprodávám své portfolio přímých investic do středních a menších českých a slovenských firem, tam jsem naopak v některých případech prodělal a měl řadu nehezkých lidských zkušeností s neseriózními partnery. Prostě už se chci držet je velmi profesionálního investování se samými chytrými, bohatými a úspěšnými lidmi, a o tom One Family Office je.
Z kolika procent se na investicích do projektů vždy podílí One Family Office?
Pokud aranžujeme nějakou velkou investici, vždy do ní jako zakladatelé a partneři sami vkládáme nejčastěji kolem patnácti procent. Může to být až padesát u menších investic, nebo můžeme investici pokrýt úplně sami. Pokud chceme jít našim partnerům příkladem, musíme mít alespoň těch patnáct. U všech investic navíc musíme aktivně manažersky či poradensky být, nikdy to není tak, že bychom jen zprostředkovávali příležitost.
Jsou naopak investice, které si necháváte jen pro sebe?
Nezaměřujeme se na investice, které si úspěšný člověk může dělat sám, ke kterým nás nepotřebuje. Typicky kapitálové trhy – sami pro sebe do nich přitom investujeme, máme na kapitálové trhy velmi silný tým.
Příležitosti vidíme v tom, co by sami naši obchodní partneři dělat nemohli: například jít za velkým developerem a alokovat do jednoho projektu 100 až 500 milionů korun, anebo do private equity či venture kapitálu, do USA či Indie, kam je třeba kapitál 10 až 20 milionů dolarů.
Letos se enormně koncentrujeme na zahraniční private equity fondy, jako bezpečnou podobu diverzifikace ven z naší zkoušené ekonomiky.
Proč?
Když se podíváme na českého miliardáře anebo stomilionáře, většinou má obrovskou alokaci v nemovitostech, nepoměrně oproti lidem z jiných států. Pak má samozřejmě alokace ve svém podnikání, občas v akciích a dluhopisech, ale extrémně podalokovaní jsou v oblasti globálních private equity fondů, hedgeových fondů a mezinárodních venture kapitálových fondů. Takže v první řadě za nimi jdeme s tím, co nemají.
Ze střednědobého a dlouhodobého pohledu považujeme za nutné diverzifikovat investice i do aktiv mimo Evropu. Trend stárnutí populace je skutečností a z modelů vyplývá, že okolo roku 2050 se budeme v Evropě pohybovat okolo poměru dvou pracujících na jednoho seniora ve věku pětašedesáti let a více. To bude vytvářet obrovský tlak na veřejné rozpočty a jen málokterý politik bude ochoten proti vůli šedivých voličů prosazovat tolik potřebné reformy.
Pokud bude v tento moment český miliardář uzavřen v českém rybníku a typicky ještě v nemovitostech, je pravděpodobné, že bude zatížen rostoucí měrou nejrůznějších veřejnoprávních odvodů a regulací. Námi vytvářené nadační a holdingové struktury a skladba assets naopak umožňují maximální mezinárodní flexibilitu.
Proč čeští miliardáři v private equitynejsou?
Jednak mají tyto fondy dost vysoké minimální hranice vstupu, takže kvůli kapitálu, museli by do nich dávat obrovské částky. Za druhé je velmi složité vše načasovat a daňově a právně podchytit. Může to být práce na deset let, plus fondy vůbec vyhledat a vyhodnotit…
V jakém konkrétním fondu tedy jste?
Můžu zmínit fond, do kterého jsme spolu s našimi partnery uzavřeli první kolo financování před Vánoci, a to je softwarový fond Vista. Patří do první světové desítky a zároveň je vedle Thoma Bravo nejznámější softwarový fond na světě.
Jak velkou investici jste tam museli poslat?
Tam byla potřeba docela velká investice, je to relativně uzavřený fond a dosud neměl ze střední a východní Evropy významnější investory. V prvním kole jsme tam zainvestovali 15 milionů dolarů, do konce dubna bychom chtěli přidat s našimi koinvestory dalších 10 milionů.
Když to vše popisujete, působíte spíš jako byznysmen než právník…
Ano, asi je zřejmé, že rolí člověka, řídícího firmu s tři sta padesáti právníky a daňovými poradci, skupinu s více než tisícovkou zaměstnanců a investice v miliardách, není psát právní dokumenty. V rámci Havel & Partners přes patnáct let funguji tak, že si neúčtuji přímo klientům za své konzultace a poradenství, ale platí jen služby kanceláře.
Typicky tak řeším s kolegy jen ty nejkomplexnější, případně nejrizikovější případy. Většinou jde o případy, kdy klient řeší nějaké zcela zásadní ohrožení jeho podnikání nebo přímo jeho osoby. Jsou to případy s přesahem do trestního práva, vyšetřování, či mediální a PR ochrany. Anebo se mnou klienti naopak konzultují věci strategického rozvoje jejich podnikání a případně i zajištění jejich financovaní.
Nakolik vám ale znalost práva v byznysu pomáhá?
Jako právník pracuji od roku 1995, a od té doby jsem měl možnost potkat opravdu strašně moc chytrých a úspěšných lidí a vidět tisíce projektů, úspěšných i neúspěšných. Je pro mě zásadní mít tři dekády zkušeností jako poradce, podnikatel, manažer i investor – až pak si můžu ve svých padesáti dovolit říci, že toho už umím dost, abych mohl dát dohromady One Family Office.
A to pořád jen za předpokladu, že přizvu i řadu z nejlepších lidí, které jsem za ta léta potkal, a budu mít kolem sebe zkušený tým. Kdybych za sebou neměl tuto unikátní historii, nikdy bych si nedovolil založit takový projekt, ani finančně, ani zkušenostně. A nikdy bych nebyl schopný složit takový, troufnu s říci, „star tým“, protože by se se mnou kolegové z managementu ani z advisory boardu vůbec nebavili. Tak teď už to jen nesmíme pokazit…
Jak se teď daří Havel & Partners?
Za loňský rok jsme měli plán růstu obratu o třináct až patnáct procent, podařilo se nám vyrůst o 16,5 a ziskovost rostla ještě víc. Hlavně se nám ale daří kvalitu promítat do zvyšování ceny služeb, za nízké ceny jsme byli léta pranýřováni konkurencí.
Kolik dnes tedy stojí hodina vašeho právníka?
Nejraději bychom byli, kdybychom nedostávali zaplaceno jen za hodiny, ale klienti nám platili i za samotný výsledek naší práce podle jejího přínosu. To ale samozřejmě u právníků nejde ve většině případů.
S hodinovou sazbou se obecně pohybujeme okolo čtyř tisíc korun, ale je to velmi různé. Při složitých věcech to může u jednotlivých lidí být až sedm tisíc pro nejseniornější partnery, naopak když se jedná o objemovou záležitost, může sazba klesnout ke třem tisícům. Naše sazby na mezinárodním trhu jsou pak o třicet až sedmdesát procent vyšší.
Při představení One Family Office jste zmínil mezinárodní ambice – i to, že se shodují s ambicemi advokátní kanceláře.
Je pro nás extrémně zajímavá Dubaj, kde Peter Bálint dlouhodobě žije a má tam vazbu na místní byznysovou komunitu i na největší nekrálovský family office, který spravuje asi deset miliard dolarů. Číslo dvě je Frankfurt, takže pracujeme pracujeme na tom, abychom otevřeli naše zastoupení i tam. Bude to i pro Havel & Partners jediná západní pobočka.
Není německý právní trh docela nepropustný?
My si s tamními kancelářemi nebudeme konkurovat, naše kancelář zde bude zastoupením střední a východní Evropy. V Německu má řada subjektů, místních i mezinárodních, zájem se střední a východní Evropou dlouhodobě spolupracovat, proto věřím, že jim tu spolupráci umožníme lepší.
Zatím máte kancelář v Česku a na Slovensku, jak významně se slovenská pobočka podílí na tržbách?
Asi desíti procenty, ale další významnou část české bilance pak tvoří Slováci, kteří působí v Česku. Mezi našimi klienty jsou logicky nejčastěji Češi, poté jsou to Slováci a pak Němci, respektive všechny tři německy hovořící země dohromady. I proto jsou pro nás tyto státy logické z hlediska přímého zastoupení. Až na čtvrtém místě jsou klienti z USA.
A další země?
Z těch velkých center je to pak New York, Londýn a Curych. Do New Yorku se neženeme, bylo by to extrémně drahé a my bychom tam byli zcela nevýznamní. V Londýně žije dlouhodobě byznysová partnerka Kateřiny Zychové, akcionářka Verdi Capital Anita Khosla, a jsme rádi, že jejím prostřednictvím tam máme strategické partnerství. Nyní řešíme, jak uchopit Curych, který je z hlediska family offices businessu zásadní. Vybíráme člověka, který by nás tam zastupoval.
Pozůstalostní řízení trvají i několik let. Včasné řešení může pozůstalým zásadně usnadnit život, upozorňuje Jiří Kunášek, partner právní kanceláře Havel & Partners, v níž se podílí na vedení skupiny pro oblast dědického práva.
Jak se postupuje, když v případě smrti neexistuje závěť, dědická smlouva ani jiný institut?
Postupuje se podle zákona, který dědice rozděluje do šesti dědických tříd. Většinou majetek přechází na dědice z 1. třídy, kam patří manželky a manželé a děti. Ti si pak dědictví dělí stejným dílem. Pokud se ale nenajdou dědicové podle zákonných pravidel v 1. třídě, majetek přechází na dědice z 2. třídy a tak dále. V praxi může mít zákonná posloupnost zásadní důsledky pro rozložení rodinného majetku.
Například jaké?
Máte třeba jediného syna. Je úspěšný, nabyl významnou část rodinného majetku a stará se o něj. Zatím se neoženil a nemá děti. Už rok žije v domácnosti společně s partnerkou, kterou jste viděli jen párkrát. Kdyby se stalo neštěstí a syn po sobě nenechal závěť, dědí podle zákona podstatnou část rodinného majetku právě partnerka. Mnoho lidí si také neuvědomuje, že když mají s partnerem děti, ale nejsou manželé, není pozice druhého partnera optimální a zabezpečená. Dědictví prakticky výhradně přechází na děti.
Jak tedy takovým situacím předcházet?
Základem je alespoň sepsání závěti, ideálně před notářem, kdy odpadá riziko ztráty a otázky pravosti. Závěť lze ale odvolat či změnit a dědicem ustavit kohokoli jiného. Větší míru jistoty tak může dát dědicům dědická smlouva. Je možné jmenovat i správce pozůstalosti. U jednotlivců s větším majetkem jsou pak vhodnější instrumenty typu nadační a svěřenské fondy nebo řešení v rámci family office.
Společnost HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář zavedla vnitřní oznamovací systém v souladu se zákonem č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů. Společnost vyloučila z možnosti využití vnitřního oznamovacího systému osoby, které pro společnost nevykonávají pracovní nebo jinou obdobnou činnost uvedenou v § 2 odst. 3 písm. a), b), h) nebo i) uvedeného zákona.
