Zdroj: seznamzpravy.cz
Nekonfliktní rozvody budou rychlejší a levnější. Soud už nebude zjišťovat, proč se manželé rozcházejí. Skončí střídavá i výlučná péče a dojde ke změnám u výživného. Novela občanského zákoníku zavádí od ledna řadu novinek.
V Česku se rozvádí skoro polovina manželství. Pokud jste zrovna v situaci, že uvažujete o rozvodu, zjistěte, co vás u soudu čeká. Rozvodové právo se totiž od ledna 2026 zásadně mění.
Dnes je to tak, že soud musí nejprve rozhodnout o poměrech k nezletilým dětem a teprve potom může začít projednávat samotný rozvod rodičů. Takže má rozvodové řízení, pokud mají manželé nezletilé děti, většinou dvě fáze.
Nově jak o dětech a jejich péči, tak o samotném rozvodu rozhodne opatrovnický soud při jednom řízení ve společném rozsudku. U nekonfliktních rozvodů se tak sníží počet návštěv u soudu. Cílem je zrychlit celý proces a snížit administrativní zátěž všech zúčastněných a také emoční zátěž hlavně u dětí.
Nová úprava znamená liberalizaci rozvodového řízení. V minulosti stát do rozvodů „hodně hovořil“, v době socialismu se například zjišťovalo i to, kdo ho zavinil. „Nová právní úprava posiluje to, že jde o soukromí manželů. Stát má určitě v některých případech fungovat jako ochránce, ale tam, kde to není třeba, zasahovat nemá,“ míní Renáta Šínová, odbornice na rodinné právo z advokátní kanceláře Havel & Partners.
U rozvodu, při kterém se manželé předem na všem domluví, nebude nově soud pátrat po tom, proč se manželé chtějí rozejít. Půjde o takzvaný smluvený rozvod. Doposud i u „bezproblémových“ rozvodů soud zjišťoval, proč manželství končí, a vycházel ze shodných tvrzení obou partnerů. Nově bude vycházet z nevyvratitelné domněnky rozvratu, tedy zjednodušeně řečeno, že to tak oba prostě chtějí.
Manželé podají žádost o rozvod, dohodnou se na úpravě poměrů k nezletilým dětem a na rozdělení majetku a soudu tyto své dohody předloží.
Rodiče by možná mohla napadnout otázka, zda je vhodné, aby při jednom společném soudním řízení děti slyšely důvody rozvodu. „Toho není třeba se obávat, protože příčiny rozvratu manželství rodičů se už zjišťovat nebudou,“ uvádí další expertka na rodinné právo Veronika Bočanová, také z advokátní kanceláře Havel & Partners.
Pokud půjde o výjimečné případy, u nichž se příčiny zjišťovat budou, bude vhodné, aby soud řízení o rozvodu a o péči o děti oddělil.
Když se manželé na rozvodu společně nedohodnou, bude soud dál, stejně jako nyní, zjišťovat, zda je manželství opravdu rozvrácené. To zpravidla znamená, že proběhnou výslechy manželů. Případně může soudce vycházet ze shodných tvrzení obou manželů či provést další důkazy.
V případě manželství, které netrvá déle než rok, bude rozvod vždy složitější. To znamená, že soud bude zjišťovat, proč manželství končí. Stačí ale, aby se oba partneři shodli na tom, že mezi nimi rozvrat existuje.
Pozitivní změnou platnou od ledna je to, že už nebude potřeba, aby spolu manželé před podáním návrhu na rozvod alespoň půl roku nežili. Šlo totiž často jen o formalitu, kterou neměl soud jak ověřit.
Motivovat k tomu, aby se partneři na všem předem dohodli, má také výše soudního poplatku. Zatímco za smluvený rozvod zůstane zachována stávající výše 2000 korun za celé řízení, u „nesmluveného“, problémového rozvodu stoupne poplatek na 5000 korun. Na částku 2000 korun ale může poplatek klesnout, když se manželé dohodnou v průběhu řízení.
Současné předběžné opatření nahradí prozatímní rozhodnutí. Předběžné opatření se používá nyní ve chvíli, kdy je potřeba rychle rozhodnout nějakou otázku týkající se péče o děti, než se vyřeší rozsudkem. Tedy například to, jak bude zatím rozdělena péče o dítě mezi rodiče nebo kdo má zatím platit výživné a jak vysoké.
Soud u předběžného opatření rozhodoval nejpozději do sedmi dnů jen na základě návrhu, tedy tvrzení jednoho z účastníků, většinou bez slyšení ostatních a pro druhého rodiče šlo často o „překvapení“.
Nově má soud zjišťovat více podrobně, jak se věci mají, a hledat skutečně nejlepší řešení pro dítě. „Oproti současnému stavu se nově nerozhodne do té doby, než budou mít všichni účastníci včetně dětí, kterých se to týká, možnost se vyjádřit,“ říká advokátka Šínová.
Kvůli tomu ale může vydání prozatímního rozhodnutí trvat déle, než tomu bylo u předběžného opatření. „Maximálně o něm má soud rozhodnout do tří měsíců od podání návrhu. Prozatímní rozhodnutí bude vydáno na dobu maximálně tří měsíců,“ doplňuje Renáta Šínová.
Nyní existují tři formy péče o dítě – střídavá, společná nebo výlučná. Střídavá péče znamená, že dítě je po rozvodu s každým rodičem určité dny a výživné se stanovuje oběma rodičům. Společná péče je taková, kdy dítě pobývá s oběma rodiči podle toho, jak se mezi sebou domluví. Stejně tak se domlouvají na částce, kterou na dítě přispívají. Výlučná péče je model, kdy dítě je s jedním rodičem a druhý rodič má právo na stýkání se s ním a platí výživné.
Nově všechny tyto formy péče končí a soud u každého rozvodu rozhodne individuálně, který z rodičů které dny bude mít dítě či děti u sebe. Nebo soud ani žádný časový harmonogram nestanoví, protože se na něm dohodnou rodiče sami.
„Soud uváží nejlepší zájem konkrétního dítěte a podle toho péči rodičů nastaví. Možná tedy bude jak úprava, kdy bude upraven počet či přesněji rozvrh dní osobní péče každého z rodičů, tak varianta péče obou rodičů, kdy nemusí být upraven ani rozvrh, pokud na tom bude mezi rodiči shoda, tedy domluví se sami mezi sebou a bude to v zájmu dítěte,“ vysvětluje Veronika Bočanová.
V současnosti je řada lidí přesvědčena, že rodič, který se s dítětem jen stýká pár dní v měsíci, nemá co mluvit například do toho, kam bude dítě chodit do školy, kde má bydlet nebo jakou zdravotní péči má dostávat. Nově se upřesňuje, aby v praxi nedocházelo k nejasnostem, že odpovědnost za péči o dítě zůstává zachována oběma rodičům v plné šíři.
Podle zákona je rodičovskou odpovědností péče o zdraví dítěte, tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, ochrana dítěte, styk s dítětem, výchova či určení bydliště. Do rodičovské odpovědnosti patří i zastupování dítěte a správa jeho jmění.
„Tím je zdůrazněno, že i když soud rozhoduje o rozdělení péče o dítě mezi oba rodiče, nezasahuje tím do rodičovské odpovědnosti žádného z rodičů,“ říká Veronika Bočanová.
Oba rodiče budou pečovat, tedy oba budou vychovávat, vzdělávat, starat se o vývoj dítěte. Novela současně říká, že péče o dítě není jen právem, ale především povinností. Proto pomůže i rodičům, kteří si dnes nejsou jistí, zda si druhý rodič, jenž má pouze právo styku, přijde pro dítě, či nikoli, tedy nemohou nic plánovat.
Jediné omezení, ke kterému v rámci rozdělení péče dochází, je u přímého osobního kontaktu rodiče s dítětem. V době péče jednoho rodiče je logicky omezena možnost styku s rodičem druhým.
Nově mají také oba rodiče povinnost se navzájem podporovat. Nyní má tuto povinnost motivovat dítě vlastně jen pečující rodič vůči rodiči, který se s dítětem jen stýká.
Nadále platí, že soud může rozhodnout o omezení, pozastavení či zbavení rodičovské odpovědnosti, pokud jsou splněny zákonné podmínky. Může jít například o situace domácího násilí, dlouhodobé hospitalizace nebo výkonu trestu a další.
Výživné bude rodičům stejně jako doposud určovat soud. Nic na tom nemění fakt, že končí střídavá, společná a výlučná péče. Tedy při každém rozvodu soud přihlédne k rozsahu stanovené péče o dítě a k výši příjmů obou rodičů a rozhodne, kolik kdo bude platit.
Novinkou jsou ale vyšší sankce za neplacení výživného. Dluhy na výživném nově zvýší zákonný úrok z prodlení. Ten bude od ledna u výživného 2,5 promile denně po dobu prvních šesti měsíců.
Například u dlužného výživného ve výši 20 tisíc korun se úrok za půl roku vyšplhá na víc než devět tisíc korun. Současná sazba je roční a mění se podle repo sazby České národní banky. Nyní by rodič dlužné výživné ve výši 20 tisíc korun přeplatil za půl roku jen o 1153 korun.
Nově také soud může při rozhodování o zpětném snížení výživného zohlednit spotřebovaný přeplatek z minulých plateb. Tedy pokud soud někomu z důvodu například nižšího příjmu sníží zpětně výši výživného, zohlední se spotřebované výživné, a přiměřeně se tak sníží dávka nového výživného. Nic se nemění na pravidle, že spotřebované výživné se nevrací.
Další velkou novinkou u dlužného výživného je možnost jeho přeprodání. Tedy rodič, který marně vymáhá po druhém rodiči výživné, se může domluvit s třetí osobou a té vlastně dluh na výživném prodat. Peníze musí dostat hned a v plné výši.
Kdo může pohledávku koupit, není zákonem limitováno, takže to může být třeba někdo ze širší rodiny nebo i inkasní agentura.
„Pozor ale, jde o pohledávku dítěte a rodič s ní může nakládat jen za zákonem stanovených podmínek. Nelze dávat žádné praktické rady, jak pohledávku přeprodat, protože s tím nejsou zatím žádné praktické zkušenosti,“ uvádí Bočanová.
Pohledávku bude třeba přeprodat za cenu jistiny, tedy dlužné částky. V případě, že by ji rodič nabídl za nižší cenu, tak se do věci vloží soud a bude posuzovat, zda je to v zájmu dítěte.
„Úplata za pohledávku musí být učiněna bezhotovostně. A ideálně by tomu mělo být na účet dítěte, neboť se jedná o jeho majetek,“ radí advokátka.
Nejenom ti, co se rozvádějí, ale všichni rodiče by měli vědět, že jsou tělesné tresty na dětech nepřípustné. Novela občanského zákoníku to výslovně zakotvuje a upřesňuje, jaké výchovné prostředky rodiče smí používat.
„Základním kritériem je, aby byly přiměřené okolnostem, aby neohrožovaly zdraví dítěte ani jeho rozvoj a nedotýkaly se lidské důstojnosti dítěte. Novela uvádí, že lidské důstojnosti dítěte se dotýká každé tělesné trestání, působení duševního strádání nebo jiné ponižující opatření. Děti se jednoduše nebijí. Zapomeňme na „výchovné pohlavky“, klečení v rohu místnosti za trest,“ říká Bočanová z kanceláře Havel & Partners.
Pokud soud nebo i Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) zjistí podezření na takové trestání, musí především rodiče edukovat, že takto správná výchova nevypadá. Soud může také stanovit rodiči podmínky péče, dohled OSPOD, v nejzávažnějších případech zasáhnout i tak, že mu omezí, pozastaví nebo ho zbaví rodičovské odpovědnosti.
Podle údajů Českého statistického úřadu se v roce 2024 uskutečnilo 44,5 tisíce sňatků. Jde o druhý nejnižší počet v tomto století.
Rozvedeno bylo v roce 2024 celkem 20,8 tisíce manželství. Podíl manželství končících rozvodem se meziročně mírně zvýšil na 40 procent.
Zdroj: Estate
Jak se mění slovenský realitní trh pár měsíců poté, co začala v praxi fungovat nová stavební legislativa? Co bude určovat tempo na trhu v dalším období? Na konferenci Real Estate Vision & Trends v Bratislavě, pořádané advokátní kanceláří HAVEL & PARTNERS, diskutovali odborníci z řad developerů, investorů i dalších odborníků na oblast nemovitostí o tom, jak mohou nový slovenský stavební zákon, tlak na rychlejší povolování, konverze veřejných budov a vícevrstvé financování zdejší realitní trh zásadně posunout kupředu.
Slovenské stavebnictví vstoupilo letos do nové etapy – nový stavební zákon je účinný od letošního dubna. Jeho cílem bylo zjednodušit administrativu a přinést větší míru digitalizace. Podle Martina Vlka z advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS skutečně přináší nová stavební úprava na Slovensku změny, které mohou pozitivně ovlivnit rychlost developmentu. A bylo prý už na čase. V sousedním Polsku je například běžné získat stavební povolení násobně rychleji.
Podle Vlka nová legislativa přispěje ke zrychlení povolovacího procesu i na Slovensku: „U komerčního developmentu vnímáme u nového stavebního zákona tři základní body, které jsou výrazným posunem směrem k lepšímu. Je to sloučení územního a stavebního řízení do jednoho, což je nepochybně faktor, který celé řízení zrychlí. Druhá věc je fikce souhlasu u vydávání závazných stanovisek. U první fáze povolovacího řízení – projednání stavebního záměru – je nyní stanoven pevný časový rámec 30 nebo 60 dnů a v případě pasivity dotčeného orgánu následuje fikce souhlasu. A třetí bod, který je zásadní zejména u větších staveb, je omezení spekulativních námitek a zúžení okruhu účastníků na ty, kteří skutečně mají právní zájem na dané stavbě.“ To má předejít spekulativnímu prodlužování stavebního procesu či jeho blokování.
Zrychlení stavebního procesu by mohlo ušetřit investorům a developerům finance. „Málokdo si uvědomuje, jaké množství peněz stavebník nebo developer zaplatí všem partnerům kolem sebe, aby se celý projekt z bodu nula dostal až ke kolaudaci a ve finále šťastným rodinám, které v bytech bydlí. Někdy je to sedm, osm i deset let,“ poznamenal Marcel Martišek z Penta Real Estate.
Sloučení územního rozhodnutí o stavbě a stavebního povolení do jednoho řízení je proto i podle něj významný krok vpřed. „Určitě už je vidět nějaké první vlaštovky. Vnímáme minimálně dodržování termínů u stanovisek dotčených orgánů. To funguje velmi dobře,“ doplnil Martišek. I tak je ale podle něj nový stavební zákon v praxi teprve pár měsíců a je celkem brzo hodnotit. Na kolik tedy zrychlí nová legislativa výstavbu na Slovensku, ukáže teprve čas.
Na Slovensku stále poptávka převyšuje nabídku a chybí hlavně bydlení. Podle Tomáše Hegedűše ze CBRE by řešením bytové krize na Slovensku mohla být transformace budov ve vlastnictví veřejné správy. „Sedíme tu na obrovském realitním potenciálu desetitisíců nevyužívaných nebo málo využívaných budov. Místo pomalé a drahé výstavby od nuly je možné rychleji odemknout bydlení konverzí existujících budov,“ upozornil Hegedűš.
Kdyby se podle něj sjednotila správa majetku napříč státem, kraji a městy, udělal se pořádek v datech a nastavila se jednoduchá pravidla, dal by se tento potenciál využít a nejen historické budovy v centrech, ale i objekty ze 70. až 90, let, které už neslouží původnímu účelu, by se daly přeměnit na byty, školy, sociální bydlení nebo internáty.
Michal Magic z rodinné kanceláře One Family Office na bratislavské konferenci Real Estate Vision & Trends promluvil o tom, že realitní trh aktuálně prochází i výraznou proměnou v oblasti financování. Standardem na Západě se stává vícevrstvé financování. „Dnes už nejde jen o banky a soukromý kapitál. Jde o kombinaci s infrastrukturními fondy, family offices nebo veřejnými institucemi. Developeři a uskupení, které se naučí pracovat s více vrstvami kapitálu, budou do budoucna získávat náskok,“ zaznělo na konferenci od Magice.
Zajímavou možností, jak vstoupit do real estate aniž by investoři z řad family offices nebo soukromých investorů byli exponovaní z pohledu equity, je tak podle Magice například krátkodobý bridge úvěr. U zabezpečených úvěrů se dá dosáhnout zhodnocení 8-10 % per annum, což může být zajímavá alternativa krátkodobých investičních produktů, zmínil Magic.
Podle Jana Kotka z J&T Banky je volba financování vždy otázkou individuálních možností developera. „Záleží na schopnostech, možnostech a preferenci investorů. Pokud nemá investor připraven dostatek vlastních zdrojů anebo nemá dostatečně velké předprodeje, pak alternativní zdroje financování dávají smysl,“ potvrdil Kotek. „My posuzujeme každý případ individuálně, vedle klasického seniorního financování nabízíme juniorní či mezaninové financování projektů developerských projektů či nájemních nemovitostí. Další alternativou může být od určitého objemu i financování prostřednictvím emise dluhopisů,“ dodal.
Zdroj: Legalweb.cz
Jedním z nejzásadnějších zákonů roku 2025 byla flexinovela zákoníku práce. V sérii textů se začínáme ohlížet za její dosavadní účinností a rozebíráme rovněž to, co nás v pracovním právu čeká v roce 2026. „Flexinovela byl malý krok správným směrem, a to jak z hlediska vytvoření větší rovnováhy mezi postavením zaměstnance a zaměstnavatele, tak i z hlediska administrativní zátěže. Bohužel zejména ve druhé jmenované oblasti jsou povinnosti zaměstnavatele stále neúměrně náročné,“ říká Jan Procházka, partner kanceláře HAVEL & PARTNERS.
Flexinovela byl malý krok správným směrem, a to jak z hlediska vytvoření větší rovnováhy mezi postavením zaměstnance a zaměstnavatele, tak i z hlediska administrativní zátěže. Bohužel zejména ve druhé jmenované oblasti jsou povinnosti zaměstnavatele stále neúměrně náročné, takže pro malé firmy jsou těžko splnitelné a pro velké znamenají administrativu navíc. A pokud vezmeme v úvahu, co přinesla předchozí novela zákoníku práce z roku 2023 a co nás nyní čeká v rámci převedení směrnice o transparentním odměňování do českého práva, je to z hlediska flexibility pracovního práva jeden krok vpřed a tři kroky vzad.
Z hlediska ambicí flexinovely je v praxi myslím patrné, jak obtížné je legislativně zabezpečit, aby se rodiče po skončení mateřské či rodičovské měli kam vrátit. V tomto ohledu bude zapotřebí spíš využít nelegislativní nástroje, tedy uzpůsobit kapacitu zařízení péče o děti, zajistit debyrokratizaci různých forem péče o děti či podpořit komunikaci mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem včetně příkladů dobré praxe.
Ano, delší zkušební doba se používá, ale v praxi je vidět, že ani její prodloužení ještě není dostatečné. Stále se totiž pro začínající zaměstnance využívají pracovní poměry na dobu určitou, a to delší, než je maximální délka zkušební doby.
Hned zkraje nastane tradiční vlna změn v podobě změny klíčových parametrů, jako je minimální mzda, náhrady a podobně. Ze systémových změn se můžeme těšit na jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které se jeví jako dobře myšlený krok směrem k administrativní úlevě zaměstnavatelům. I zaměstnanecké akciové plány budou od nového roku nově upravené, což může z České republiky učinit do jisté míry atraktivnější destinaci pro start-upy. V neposlední řadě se změny dotknou také pracovnělékařských prohlídek, a i zde by mělo dojít k určité úlevě například v podobě vzorového formuláře lékařského posudku.
Naopak zatím neznáme podobu české implementace směrnice o transparentním odměňování. Zde mám ale obavy, že i minimalistická varianta s sebou přinese jen významné navýšení administrativní zátěže pro podnikatele.
Zdroj: Právní rádce
Začátek funkčního období nové vlády se nese v očekávání toho, jaké legislativní počiny si stanoví jako svou prioritu a jak úspěšná bude v jejich prosazení. O tom, jaké jsou hlavní otázky spojené se současnou normotvorbou, hovoří v rozhovoru pro Právního rádce František Korbel, partner mezinárodní advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS a Dana Prudíková, vedoucí advokátka ve stejné společnosti. Oba dva mají s legislativní tvorbou bohaté zkušenosti. Roky působili na Ministerstvu spravedlnosti a jejich nejvýznamnějším počinem je občanský zákoník, na jehož přijetí se podíleli.
František Korbel (FK): Vláda ještě nemá finalizované programové prohlášení, ale z toho, co již delší dobu prosakuje do médií, se zdá, že jednou z největších priorit bude odblokování stavebnictví a revize stavebního zákona. Ten by se měl vrátit k podobě původního návrhu schváleného v roce 2021. Tato verze počítala s vytvořením jednotného státního stavebního úřadu a rozsáhlou integrací dotčených orgánů tak, aby bylo možné vést pouze jedno řízení zakončené jediným integrovaným rozhodnutím.
Dana Prudíková (DP): Bude hodně záležet na politické vůli. Pokud se bavíme v kontextu střídání vlád, tak tím, že pravděpodobná budoucí vláda toto deklarovala na počátku svého volebního období a už v době vyhlášení výsledků voleb měla v hrubých rysech připravený návrh, tak existuje velká šance, že návrh Sněmovna v daném volebním období schválí a změny se projeví v praxi. Pro to, aby tento výsledek nastal, je ale klíčové, aby byl samotný návrh zákona předložen Sněmovně v první polovině volebního období.
FK: Na významné legislativní projekty to je poměrně krátká doba. S Danou jsme působili na Ministerstvu spravedlnosti v době, kdy se připravoval občanský zákoník. Tato příprava trvala dvanáct let a další dva roky se tvořily doprovodné zákony. Obecně platí, že velké kodifikace vyžadují více volebních období a širší politickou shodu. To byl i problém stavebního zákona, na jehož finální podobě konsenzus nepanoval. Byl přijat na konci funkčního období předminulé vlády a hned v následném období byl velmi významně novelizován.
DP: Neřekla bych, že se všechny procesy vrací na začátek. Je sice pravda, že zákony, které dojdou do Poslanecké sněmovny a nestihnou se projednat, se musí nové Sněmovně předložit znovu. To je ale logické, protože se k nim musí přihlásit i nová vláda. Nicméně na ministerstvech pracují ti samí úředníci, kteří zajišťují kontinuitu. Pokud je praxí detekován nějaký problém, tak se ho resorty snaží vyřešit a je jejich zájmem, aby se to stalo i v novém období. Může dojít ke změně některých parametrů návrhu, ale není to tak, že by jako celek padal. Samotné úřady obvykle předloží znovu to, co se v předchozím volebním období nestihlo.
FK: Z období působení na Ministerstvu spravedlnosti jednoznačně občanský zákoník. Po mém odchodu ze služeb státu, v advokátní rovině jde nepochybně o zákon o právu na digitální služby, na kterém jsme se podíleli s kolegy z ICT unie, soubor novel umožňující zřízení bankovní identity, které jsme s kolegy z Rowan Legal připravovali pro Bankovní asociaci, a pak původní návrh nového stavebního zákona a pražské, brněnské a ostravské stavební předpisy.
DP: Souhlasím, že občanský zákoník byl asi ten největší zázrak, který se nám mohl legislativně přihodit. Kromě něj bych ještě zmínila několik zajímavých témat, která se podařilo legislativně zpracovat během mého působení na Ministerstvu školství. Šlo například o reformu financování, podporu učitelů češtiny u českých komunit v zahraničí či prosazení lesních mateřských školek do školského systému.
FK: Legislativa je velmi specifický obor práva, či spíše dovednost. Vyžaduje technické zkušenosti s tvorbou právních předpisů a aplikací legislativních pravidel vlády, ale i hlubší znalost prostředí a legislativního procesu. V soukromé sféře se jí věnuje jen málo advokátních kanceláří. V HAVEL & PARTNERS působí celý tým právníků, kteří všichni pochází z veřejného sektoru, kde se podíleli na legislativě ať již v legislativních sekcích a odborech ministerstev nebo v orgánech Legislativní rady vlády. Díky tomu můžeme nabízet služby v oblasti tvorby, připomínkování, posuzování či implementace nových právních předpisů.
FK: Nový občanský soudní řád a trestní řád by byly potřebné. Ostatně již v době našeho působení na ministerstvu byl připraven a schválen věcný záměr rekodifikace trestního procesu. Od té doby se ji ale nepodařilo připravit. Nyní tak panuje trochu paradoxní situace, kdy v České republice byly přijaty nové hmotněprávní předpisy, ale nikoliv ty procesní, zatímco na Slovensku mají novou procesní úpravu, ale nedokázali přijmout nové hmotné právo. Obávám se ale, že se situace v České republice v dohledné době nezmění. Chybí k tomu především dostatečná politická vůle i výrazná vůdčí osobnost, jakou byl profesor Eliáš v případě občanského zákoníku a profesor Šámal v případě trestního zákoníku.
DP: Pamatuji si, že když jsme pracovali na Ministerstvu spravedlnosti, s každou další novelou občanského soudního řádu hrozilo, že ji odborníci v Legislativní radě vlády nepodpoří, jelikož zásahy do toho předpisu byly vnímány jako neúnosná zátěž, která snižuje jeho soudržnost. Nicméně uplynulo deset let a ten předpis tu stále je a je stále novelizován. Samotná srozumitelnost ohrožená není, i díky automatizovaným právním systémům, které jsou schopny zpracovat jakoukoliv novelu a nabídnout aktuálně platné znění. Problém může být spíše vnitřní koherentnost předpisu.
FK: Hlavní problém spočívá v tom, že postupnými novelizacemi nelze změnit koncepční zaměření a provést skutečné reformy, které by změnily podstatu celého předpisu, který vychází ze 60. let minulého století .
DP: Z hlediska prosaditelnosti by to bylo jednodušší, ale nejsem si jistá, že by to pomohlo srozumitelnosti. Když jsme v souvislosti s občanským zákoníkem připravili zcela nový procesní zákon o zvláštních řízeních soudních, kde jsou vyjmenovány a upraveny různé druhy nesporných řízení, tak se zvedla vlna nevole. Problém byl viděn v tom, že jde o další procesní předpis, který bude muset být aplikován současně s občanským soudním řádem.
FK: Rovněž bych to nedoporučoval. Jistě jde uvažovat o tom, že některé části občanského soudního řádu, například část šestá upravující výkon rozhodnutí, nebo část pátá, která se zabývá přezkumem rozhodnutí správních orgánů v oblasti civilního práva, mohou být upraveny samostatnými zákony, ale vytvořilo by to spíše řadu složitých interakcí. Legislativní vývoj obecně směřuje spíše ke kodifikacím.
DP: Formální nastavení je dostatečné. V legislativních pravidlech vlády najdete desítky připomínkových míst, která se konzultují. Předtím ještě probíhá fáze přípravy konkrétního předpisu a tam záleží na každém ministerstvu, jestli vychází z vlastních odborných znalostí, či zda si přizve externí odborníky. Na Ministerstvu spravedlnosti jsme přibírali odborníky proto, aby nás upozornili na různé nuance z praxe, které mohou nastat. Návrh občanského zákoníku byl rovněž vyvěšen na webových stránkách ministerstva a každý občan si ho mohl přečíst a vznést své připomínky. Je ale samozřejmě otázka, jak s připomínkami konkrétní resort pracuje. Není povinností každou speciálně zapracovávat, ale určitě je vhodné, když už se někoho zeptáte, si tu připomínku projít a zamyslet se, jestli by na ní nemohlo něco být.
František Korbel, partner HAVEL & PARTNERS
Specializuje se na legislativu, správní a ústavní právo. Je členem Legislativní rady vlády. Působil jako legislativní náměstek několika ministrů spravedlnosti. Stál za přípravou nového občanského i trestního kodexu a desítek dalších zákonů.
Dana Prudíková, vedoucí advokátka HAVEL & PARTNERS
Zaměřuje se na oblast veřejného práva, legislativy či školství. Dříve působila jako ředitelka odboru legislativy Ministerstva spravedlnosti a náměstkyně pro legislativu a mezinárodní vztahy Ministerstva školství. Pracovala na rekodifikaci soukromého práva.
Foto: Ekonom/Právní rádce – Honza Mudra
Zástupci našeho litigačního týmu ve spolupráci s Global Legal Group publikovali článek v angličtině, který shrnuje hlavní pilíře hromadného řízení a odpovídá na základní otázky hromadných žalob v České republice.
Článek se věnuje všem oblastem hromadného řízení, od druhů hromadných řízení, přes základní procesní otázky až po možnosti financování hromadných žalob. Obsah článku:
1.1 Do you have a specific procedure or set of rules for bringing, handling, and/or legally resolving a series or group of related claims? If so, please outline this.
Yes. New legislation entered into force on 1 July 2024, transposing European Directive No. 2020/1828 of 25 November 2020. Under this legislation, consumers and microenterprises, i.e. enterprises employing fewer than 10 people with a balance sheet total below CZK 50 million (jointly “Consumers”), are granted the right to bring direct claims for financial compensation against traders (as defined by the aforementioned EU Directive). In the Czech Republic, two types of class actions are available for pursuing collective claims.
These are class actions and collective actions. Both types of actions have elements in common in terms of the entities entitled to bring a claim: only an accredited consumer organisation may file a class or collective action; both allow for the collective pursuit of claims and concern relations between traders and Consumers. The two types of actions can even be combined. However, they differ significantly in terms of the procedure, the types of claims that can be pursued, and the binding nature of their judgments.
Class actions are governed by Act No. 179/2024 on Civil Class Proceedings (“CCP”) (an unofficial translation of which can be found here: English language version of the Czech Act on Class Actions – HAVEL & PARTNERS):
Collective actions (more precisely, actions for the protection of consumers’ collective interests) are governed by Sections 181 et seq. of the Act No. 99/1963, the Civil Procedure Code (“CPC”):
We consider collective actions to be of limited value in practice. In the questions below, we focus primarily on class actions, commenting on collective actions only where appropriate.
1.2 Do these rules apply to all areas of law or to certain sectors only, e.g., competition law, security/financial services? Please outline any rules relating to specific areas of law.
Class actions can be used in all relationships where one party is an entrepreneur and the other are Customers. This does not mean that it is confined exclusively to consumer relationships in the narrow sense. The material scope of the CCP is broader, encompassing all situations where one party to the dispute is a trader and the other is a Consumer.
The CPC applies to all civil proceedings initiated for the protection of collective interests of Consumers, whether through an action on the merits or an application for injunctive relief. Such proceedings may be brought by a legal entity designated for this purpose by a Member State of the European Union or another state that is a contracting party to the Agreement on the European Economic Area, seeking (i) an order to refrain from unlawful conduct or (ii) a declaratory judgment as to whether the defendant has breached a legal obligation by its conduct.
Zdroj: EURO
Daří se nám být opakovaně nejlepší domácí i klientsky nejoblíbenější kanceláří. To potvrzuje, že náš dlouhodobý důraz na kvalitu služeb, stabilitu a strategické byznysové poradenství s přidanou hodnotou je správný směr. Náš úspěch stojí na silném týmu a výjimečných vztazích s klienty, které mají charakter opravdového partnerství, čehož si skutečně vážíme. Výhodou je i naše komplexita. Za 25 let jsme vyrostli v poradenskou skupinu, která vedle práva a daní poskytuje špičkové služby i v dalších oblastech, včetně ochrany a správy majetku, patentového a účetního poradenství, soutěžního poradenství, služeb v oblasti GDPR, zajištění zdravotního servisu i ochrany bezpečnosti, vzdělávání nebo marketingu či HR.
Rosteme ve všech oblastech práva v Česku i na Slovensku. Vedle našich tradičních core oblastí jako jsou fúze a akvizice, řešení sporů a insolvencí, poradenství v oblasti nemovitostí, veřejného sektoru či soutěžního práva mimořádně rychle roste i skupina pro daňové poradenství. Díky našemu mezinárodnímu dosahu a přímému zastoupení ve Frankfurtu poskytujeme také strategickou podporu českým a slovenským firmám mířícím do zahraničí, a naopak mezinárodním společnostem, které chtějí působit u nás. Extrémně jsme také díky naší spolupráci se spřízněnou rodinnou kanceláří ONE FAMILY OFFICE posunuli specializované služby pro movité jedince i rodiny v oblasti ochrany a správy majetku.
Největší výzvou bylo pro nás zahájení nejrozsáhlejší interní transformace v historii naší firmy – jde o projekt TIGER, který stojí na pěti pilířích – efektivitě, technologiích a AI, business developmentu, rozvoji lidí a expanzi. Jde o změnu myšlení i našeho fungování a posun do nové etapy – výkonnější, efektivnější, technologicky modernější, ale zároveň lidsky silnější.
Příští rok oslavíme 25 let od našeho založení. Chceme navázat na čtvrtstoletí nepřetržitého růstu a dál zvýšit naši efektivitu, výkon i technologickou připravenost na novou éru právních služeb. V tom nám má pomoci zmíněný projekt TIGER, na jehož dokončení se budeme soustředit v první polovině roku, kdy dotáhneme všechny pilíře – od AI a know-how přes business development až po práci s talenty. Chceme si tím uchovat pozici lídra na rychle se měnícím trhu, a zůstat tak pro naše klienty strategickým partnerem, který jim pomáhá růst a přináší jim skutečnou přidanou hodnotu.
Umělou inteligenci a automatizaci využíváme v každodenní praxi od rešerší a práce s judikaturou až po správu databází, komunikaci s klienty či interní procesy. Vyvíjíme si vlastní legaltech aplikace, například aplikaci WAIR, která umí generovat velmi přesné právní rešerše zejména v oblastech civilního a trestního práva. Pomáhá nám bezpečná firemní AI platforma zahrnující AI chat, překlady, rešerše, revize textů nebo automatický přepis skenů či audionahrávek. Využíváme automatické doplňky pro rychlejší, jednotnější a kvalitnější právní texty. To všechno šetří náš čas, který můžeme věnovat klientům.
Očekávám, že u špičkového poradenství s vysokou přidanou hodnotou ceny služeb do budoucna porostou. Bez úpravy cen by totiž nebylo možné zdravě ekonomicky pokračovat v budování týmu špičkových specialistů, kteří poskytují služby na nejvyšší úrovni, ani investovat do nových technologií a inovativních řešení pro klienty. U velkých kanceláří, jako je ta naše, je klíčové udržet vysokou kvalitu a klientům poskytovat jasnou hodnotu za jejich investici.
Asistovali jsme například české průmyslové skupině MTX Group při akvizici chorvatské společnosti Omial Novi od švýcarské skupiny Aluflexpack. Jako právní poradci jsme pomáhali dopravní skupině Arriva při přípravě kupní smlouvy na dodávku 22 nových železničních jednotek od tuzemského výrobce Škoda Transportation. Skupině emeis/SeneCura jsme poskytovali poradenství při prodeji jejích aktivit v České republice zahrnujících přibližně 2 200 lůžek v 17 zařízeních skupině Penta Healthcare.
Zdroj: legalweb.cz
Legalweb otevírá novou sérii textů věnovanou kyberbezpečnosti a nedávným změnám zákona o kybernetické bezpečnosti, účinným od začátku listopadu. „Nová regulace dopadá na více než 6000 organizací v České republice napříč 22 odvětvími. Rozhodující je typ služby a velikost – regulace se typicky aplikuje na subjekty s více než 50 zaměstnanci nebo obratem přes 10 milionů eur,“ upozorňuje na rozsah dopadů nových pravidel Dalibor Kovář, partner kanceláře HAVEL & PARTNERS.
Nová regulace dopadá na více než 6000 organizací v České republice napříč 22 odvětvími. Rozhodující je typ služby a velikost – regulace se typicky aplikuje na subjekty s více než 50 zaměstnanci nebo obratem přes 10 milionů eur.
Organizace musí hlásit incidenty bez zbytečného odkladu: do 24 hodin prvotní hlášení, do 72 hodin aktualizace a do 30 dnů závěrečnou zprávu. Velcí poskytovatelé regulovaných služeb hlásí NÚKIB, menší subjekty Národnímu CERT.
Zvyšují se požadavky na bezpečnostní opatření podle režimu povinností. Vyšší režim zahrnuje například pokročilou detekci hrozeb, kryptografii a řízení dodavatelů. Všechny subjekty mají na implementaci jeden rok od registrace.
Nicméně regulace nepředpokládá, že budou v této lhůtě zavedena všechna bezpečnostní opatření.
Firmy vnímají compliance jako jednorázový projekt, nikoli jako kontinuální řízení rizik, školení a audity. Realita je taková, že hodně firem za rok teprve začne.
Druhý aspekt je osobní odpovědnost vedení. NÚKIB může uložit dočasný zákaz výkonu funkce minimálně na šest měsíců za opakované nebo závažné porušení povinnosti při výkonu funkce. To není pokuta pro firmu – je to silný donucovací prostředek na úrovni člena vedení.
Třetím faktorem je řízení dodavatelů. Organizace musí smluvně přenášet konkrétní povinnosti na všechny dodavatele a subdodavatele, což vytváří exponenciální administrativní zátěž.
Většina útoků využívá lidské chyby. Zákon proto vyžaduje prokazatelné školení všech zaměstnanců včetně vedení – bez toho jsou všechny systémy prakticky zbytečné.
Regulace jde správným směrem. NÚKIB zaznamenává průměrně kolem dvou desítek incidentů měsíčně, rok 2024 přinesl 268 hlášení. Harmonizace díky NIS2 je nezbytná pro jednotný přístup v EU.
Existují však obavy o proporcionálnost. Malí poskytovatelé ve zdravotnictví a střední firmy budou zatíženi neúměrně. NÚKIB má omezené kapacity na dohled nad tisíci subjekty a hrozí riziko politizace při hodnocení dodavatelů.
Pozitivem je technologická neutralita a dva režimy povinností reflektující realitu různých organizací. Klíčový bude test v příštích dvou letech – zda NÚKIB bude provádět konzistentní a inteligentní dohled bez zbytečné administrativní zátěže.
Zdroj: Hrot
Celosvětová pandemie, válka na Ukrajině, energetická krize i nepředvídatelné daňové a legislativní změny zásadně proměnily způsob, jakým bohatí lidé uvažují o svém majetku i bezpečí. Ještě před pár lety by myšlenka „únikového plánu“ pro české miliardáře působila jako přehnaná. Dnes se z ní podle Jaroslava Havla z HAVEL & PARTNERS a ONE FAMILY OFFICE stává nezbytná součást dlouhodobé rodinné strategie.
„Nejde o paniku a extrémní opatření typu bunkru, ale o faktickou připravenost – praktická, právní a diskrétní řešení pro případ zásadní změny životních okolností,“ vysvětluje Jaroslav Havel z HAVEL & PARTNERS a rodinné kanceláře ONE FAMILY OFFICE, která movitým rodinám i jednotlivcům pomáhá takzvaný escape plán připravit. Jde o strategický scénář, jak ochránit rodinu i majetek v časech nejistoty, který se stal běžnou součástí navrhovaných řešení a nástrojem finančního řízení. Od zahraničních účtů a rezidencí přes diverzifikované likvidní portfolio až po připravený přesun do bezpečné jurisdikce. Na co by měli úspěšní lidé myslet při přípravě escape planu?
Vezměme si jako příklad rodinu s majetkem v řádech stovek milionů či miliard korun, která vlastní výrobny i nemovitosti, ale vše má soustředěné v Česku, zpravidla rovněž v jedné konkrétní oblasti podnikání, kterou se po generace zabývá. Nikdy se nezamysleli nad otázkou diverzifikace a v zahraničí nemají žádné zázemí. Takový případ je podle Havla velmi častý.
V případě náhlé legislativní změny nebo po neočekávané změně životních okolností ve zdejší jurisdikci by na rodinu a majetek tyto události zásadně dopadly. Jaké kroky tedy konkrétně podniknout, aby vaše rodina byla na takové situace lépe připravená?
Zaměřte se na možnost převodu likvidních aktiv a koordinujete vše s advokáty, daňovými poradci a bankéři tak, aby váš přesun do zahraničí měl minimální možný vliv na váš komfort. Vhodné je mít otevřené účty u stabilních zahraničních bank v dlouhodobě stabilních jurisdikcích a nastavit si systém, který vám umožní rychle reagovat bez závislosti na domácích účtech. „Měli byste mít v zahraničí uložené dostatečné prostředky a být tam u banky zavedeným klientem,“ potvrzuje Jaroslav Havel. Cestou může být například i průběžné ukládání soukromých výnosů z podnikání diverzifikovaně do globálních aktiv různých druhů.
Nemovitosti v zahraničí mohou sloužit nejen jako investice či prázdninové sídlo, ale i jako bezpečné zázemí pro rodinu. „Pro přesun je ideální uvažovat o zemích s politickou stabilitou, jasným právním prostředím a dostupnou infrastrukturou,“ radí Havel. Dobré je tedy včas si vytipovat vhodnou lokalitu a zajistit si nemovitost, která bude vhodná pro fungování celé rodiny.
Jak se dostanete ze země v případě, že se budete muset rychle přesunout jinam? Nejpodstatnější částí escape planningu je právě proces plánování. Promyslete, jak byste s rodinou odcestovali – od logistiky cesty, dopravní prostředek přes přechodné ubytování až po zajištění základního komfortu.
Pro přesun je potřeba mít také zajištěné klíčové dokumenty – víza / přechodné pobyty, sekundární občanství, pasy, rodné a oddací listy, doklady o vzdělání, očkovací průkazy či výpisy z bankovních účtů. „Pro naše klienty zajišťujeme, aby všechny dokumenty byly úředně ověřené, přeložené do příslušného jazyka cílové destinace a uloženy na bezpečných místech. V krizovém scénáři je tak okamžitě možné legálně opustit zemi,“ popisuje Havel.
Klíčovou součástí únikového plánu je i správná struktura majetku, která chrání rodinné finance před geopolitickými i právními riziky a zajišťuje kontinuitu mezigeneračního předání. Základem bývá holding doplněný o nadační či svěřenský fond nebo zahraniční trust nebo jiný tip fundace. Díky tomu lze jasně určit, kdo majetek spravuje, komu z něj plyne užitek a jak se bude napříč generacemi spravovat. Takové řešení zároveň chrání rodinu před nečekanými zásahy, spory nebo zásahem nepovolaných osob do správy majetku – a přináší jistotu, že vše bude fungovat podle předem daných pravidel.
Při hrozbě nenadálé události je pak možné převést aktiva do zahraniční struktury. „Vedle aktivních struktur pomáháme rodinám zřídit i tzv. spící / stínové struktury – připravené zahraniční uskupení entit, které mohou v krizové situaci rychle převzít správu majetku. Oblíbené destinace zahrnují Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Spojené arabské emiráty či Channel Islands (Jersey, Guernsey nebo Isle of Man),“ doplňuje Havel.
Velmi důležitá je i daňová stránka celého escape planningu. Mnozí k diverzifikaci přistupují okamžitým zakládáním entit v zahraničí, typicky se můžeme bavit o lichtenštejnských nadacích s fixním ročním zdaněním, trusty v Jersey či Guernsey s osvobozením capital gains nebo paušálními daňovými režimy ve Švýcarsku či Itálii. „Samotné realizaci escape planningu však může předcházet dobře nastavená tuzemská struktura, a to zejména díky nižším nákladům a lepší znalosti prostředí. Umožňuje aktivně spravovat majetek, rozdělovat ho podle jasných pravidel a pokrývat potřeby rodiny i charitativní aktivity. Její výhodou je také větší flexibilita, a není rovněž problém, aby držela i zahraniční aktiva,“ vysvětluje Jaroslav Havel.
V neposlední řadě zahrnuje efektivní escape plan i strategickou diverzifikaci investic – ideálně globálně rozložené portfolio s důrazem na výnos, bezpečnost a dlouhodobou udržitelnost. V kombinaci s odbornou správou dokáže reagovat na nepředvídatelné situace. Tento přístup je nicméně vhodné volit bez ohledu na myšlenku odchodu do zahraničí.
„Pokud by například nastala geopolitická či finanční krize, můžete s nesprávně diverzifikovaným portfoliem přijít o likviditu. My v rámci ONE FAMILY OFFICE sestavujeme globálně rozložená portfolia zahrnující private equity, nemovitosti a likvidní aktiva, která zajišťují stabilní výnosy. Tvorbou těchto portfolií se v naší kanceláři zabývá tým odborníků se zkušenostmi s prací pro dolarové miliardáře tady i na Západě, aby bylo možné rychle reagovat, chránit majetek a udržet si životní standard i v krizových situacích,“ popisuje Havel.
„Soustředíme se zejména na private equity fondy, které dlouhodobě přináší peněžní výnosy 20-25 % p.a. při relativně vysoké stabilitě. Jedná se o příležitosti, které v našem regionu běžně nejsou dostupné. Máme zastoupení v Dubaji, Frankfurtu, Londýně, Miami nebo Silicon Valley. U investic volíme globální správce a fondy s dlouhodobou úspěšností. Hledáme příležitosti s maximální optimalizací rizika oproti výnosu. Takovými jsou fondy KKR, Vista, Thoma Bravo, Insight, Bain Capital nebo Accel, americký venture kapitálový fond, který patřil mezi první investory Facebooku a na kontě má více než sto jednorožců, tedy firem s valuací přesahující jednu miliardu dolarů,“ dodává Havel.
Zdroj: E15
„Pracujeme postupně na tom, abychom dosáhli majetkové diverzifikace nejen napříč třídami aktiv, ale i jejich držením v různých měnách a zemích,“ říká v rozhovoru Jaroslav Havel, investor, zakladatel rodinné kanceláře ONE FAMILY OFFICE a řídící partner HAVEL & PARTNERS.
Je to spolupráce několika bonitních rodin, které se rozhodly spravovat svůj majetek společně. ONE FAMILY OFFICE ale není jen o správě jmění – je to investorský a byznysový klub, kde sdílíme náklady na špičkový mezinárodní investiční a poradenský tým. Díky tomu si můžeme dovolit úroveň služeb, na kterou by samostatně dosáhly jen rodiny s miliardovým kapitálem – ale v dolarech nebo eurech.
Naším cílem je právě globální diverzifikace. ONE FAMILY OFFICE alokuje více než polovinu prostředků do zahraničí. Máme kanceláře ve Frankfurtu a v Dubaji a zastoupení v Miami, Londýně a Silicon Valley. Připravujeme ho i v Curychu. Díky spolupráci se špičkovými zahraničními – především švýcarskými – bankami zajišťujeme vlastní potřeby i potřeby našich partnerů. Vybíráme z těch, které jsou v top 10, jsou globální, mají zastoupení ve více než 15 zemích a pokrývají klíčové jurisdikce a finanční centra. Řada členů našeho investičního týmu a nejbližšího okruhu poradců v minulosti pracovala v institucích jako Goldman Sachs, J. P. Morgan, Credit Suisse či Erste a spolupracovala i s dolarovými miliardáři. Otevíráme cestu ke globálním investicím, které nejsou investorům z Česka a ze Slovenska běžně dostupné.
Pro menší kvalifikované investory, kteří nejsou členy ONE FAMILY OFFICE, máme OFO Globální Private Equity Semi-likvidní otevřený podílový fond, registrovaný v Česku a notifikovaný k nabízení také na Slovensku. Umožňuje investorům zapojit se do fondů nejprestižnějších světových private equity správců, jako jsou Bain Capital, Apollo, Blackstone, KKR, Thoma Bravo, Accel, Insight Partners nebo Vista. Fond cílí na velmi nadstandardní výnosy při měsíčním oceňování majetku a kvartální likviditě. Nabízí ho naše skupinová společnost ONE FAMILY ADVISORS, která je vázaným zástupcem Cyrrus, a. s.
Vnímáme, že se v Česku a na Slovensku začíná projevovat v západním světě známý fenomén transferu majetku od budovatelů ke správcům. Zatímco dosud podnikatelé budovali velmi úspěšné firmy a v souvislosti s jejich růstem enormně navyšovali své bohatství, jejich následovníci se budou snažit majetek udržet a dál ho úspěšně spravovat. V mnoha případech budou přitom nástupnicemi ženy. To je další související fenomén.
Ženské bohatství neustále roste, do roku 2030 by ženy mohly v EU ovládat téměř polovinu aktiv. Tento trend vidíme i v Česku a na Slovensku. Máme tu úspěšné podnikatelky, které stále častěji samy budují vlastní majetek. K nárůstu ženského vlastnictví přispívá i demografie. Ženy například častěji majetek dědí, protože přežívají své partnery. Ženy přitom obecně k ochraně a správě majetku přistupují trochu jinak než muži. Méně riskují a sázejí více na jistotu. Mají také menší sklon k tomu při prvním výkyvu trhu měnit strategii, raději zůstávají disciplinované a drží se svých cílů. Ženy častěji preferují investice, které jsou prověřené a dlouhodobé. To všechno mění i poradenské služby a investiční svět. My jsme se tímto trendem začali v regionu střední a východní Evropy zabývat jako první už před vznikem ONE FAMILY OFFICE a jsme na něj připraveni.
Zdroj: Estate.cz
Ženy mění pravidla hry v byznysu i financích. Podle Štěpána Štarhy z HAVEL & PARTNERS a ONE FAMILY OFFICE se stále častěji ujímají vedení rodinných firem, získávají kontrolu nad miliardovými aktivy a nastavují jiný styl správy majetku – disciplinovanější, odpovědnější a strategičtější. Potvrzuje to průzkum NextŽeny.
Je to trend skutečně zásadní. Jen v Evropě například podle společnosti McKinsey vzrostla aktiva ovládaná ženami mezi roky 2018 a 2023 ze 4,6 bilionu dolarů na 6,6 bilionu. To představuje nárůst jejich podílu ze 32 na 38 procent všech spravovaných aktiv. Prognózy McKinsey navíc ukazují, že do roku 2030 ženy v EU budou kontrolovat téměř polovinu aktiv – konkrétně 11,4 bilionu dolarů. A tento globální pohyb je jasně patrný i v Česku a na Slovensku, jak potvrdily naše průzkumy v rámci projektu NextŽeny.
Hlavních faktorů je více. Ženy jsou vzdělanější, emancipovanější a ekonomicky aktivnější než dříve. Vidíme jich stále víc na vedoucích pozicích, přibývá podnikatelek i investorek. Do hry ale vstupují také rozvody a demografie. Ženy se u nás dožívají v průměru o šest až sedm let více než muži, navíc muži mají obvykle mladší partnerky. V důsledku toho ženy častěji přežívají své partnery a přebírají správu rodinného majetku.
Významné. Podle naší analýzy v rámci studie NextŽeny může až sedmdesát procent majetku největších rodinných firem v Česku v následujících letech přejít do rukou žen. Už dnes vidíme, že se do vedení rodinných firem zapojují nejen partnerky, ale i dcery a vnučky zakladatelů. A to i v tradičně „mužských“ odvětvích. Tyto firmy se personálně omlazují, modernizují a profitují z toho. Ženy, které přebírají byznys po rodičích, jsou na tuto roli často dobře připravené.
Zatímco první generace podnikatelů budovala firmy a akumulovala majetek, jejich následovníci – z nichž velká část budou právě ženy – budou muset tento majetek především chytře a rozumně spravovat. Půjde o dlouhodobé zajištění širších rodin prostřednictvím výnosů, ne o další expanzi majetku za každou cenu. Proto bude stále důležitější profesionální správa majetku, například formou „family office“ struktur.
Ženy obecně méně riskují. Dávají přednost prověřeným a dlouhodobým investicím, kladou důraz na stabilitu a bezpečnost. Zajímá je i pozitivní dopad jejich peněz – více než muži důvěřují investicím do vzdělávání nebo udržitelnosti. Zároveň bývají disciplinovanější, nevystupují z investic při prvním výkyvu. S věkem získávají investiční sebevědomí, zatímco muži naopak inklinují k menšímu riziku.
Mají stále silnější hlas. V Česku se třicet devět procent žen aktivně podílí na správě rodinných financí spolu s partnerem. Na Slovensku je trend ještě silnější – třicet osm procent žen si spravuje výhradně svůj vlastní majetek.
Bohužel zdaleka ne všichni. Polovina lidí v Česku zatím vůbec neřešila, co bude s jejich majetkem v případě úmrtí. Pokud chybí závěť nebo jasná pravidla, rozdělí se majetek podle zákona, což vede k jeho drobení a často i sporům v rodině. Proto doporučujeme pravidla nejen sepsat, ale i otevřeně komunikovat v rodině. A stále častěji se využívají i svěřenské nebo nadační fondy, které majetek ochrání a zajistí jeho správu podle vůle vlastníka.
Znamená to potřebu změny. Při předávání majetku bude zásadní dobře nastavená a profesionální správa jmění. Jelikož v této oblasti zaznamenáváme výrazný růst, zaměřili jsme se na to, jak co nejlépe oslovovat klientky a přizpůsobovat nabídku jejich specifickým potřebám. Proto jsme také v rámci průzkumu NextŽeny sledovali rozdílné přístupy žen a mužů, abychom tyto poznatky mohli využít při naší každodenní práci.
Zdroj: Legalweb.cz
Legalweb spouští po volbách do Poslanecké sněmovny další anketní sérii expertních názorů k nové legislativě. Potřebuje byznys po volbách nějaký nový zákon? Jaký a proč? A jak ho připravit? Odpovídá František Korbel, partner advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS a zkušený legislativec.
Dle mého soudu je potřeba nejenom pro byznys, resp. podnikatelské prostředí, ale i pro menší stavitele upravit stavební zákon.
Jsem si vědom, že stávající stavební zákon je svým způsobem stále nový, neboť byl přijat v minulém volebním období, ale jeho aplikace a praxe na stavebních úřadech nás každý den přesvědčuje, že množství pozměňovacích návrhů, které k němu byly v průběhu legislativního procesu přijaty, udělaly tak trochu medvědí službu.
Stavební zákon je vnitřně nesoudržný, ukazuje se, že roztříštěná správa stavebních úřadů mezi stát a obce (byť v přenesené působnosti) znemožňuje jejich efektivní metodické řízení.
Procesy v rámci stavebního zákona jsou nastaveny na fungující digitalizaci. Je to jeden z klíčových nástrojů jak řízení urychlit. Proto by se úpravy stavebního zákona měly dělat ruku v ruce s úpravami informačního systému, aby nedošlo v závěru legislativního procesu k nějakým překvapením. Výsledkem by totiž měly být poučené stavební úřady s fungujícími digitálními nástroji.
Myslím, že by měl být připraven hlavně rychle. Situace v rámci stavebního řízení je kritická, věřím, že by všichni zúčastnění uvítali její rychlou stabilizaci.
Jako dlouholetý člen Legislativní rady vlády jsem nicméně toho názoru, že by návrh měl projít klasickým legislativním procesem. Tzn. připravit jej jako vládní návrh, který projde připomínkovým řízením, aby se už v zárodku pokud možno odladily jeho případné nedostatky.
Zdroj: ESTATE
Pachuť zpackané digitalizace stavebního řízení přebíjí i to pozitivní, co nový stavební zákon, který začal platit loni v červenci, přinesl. Developeři se pořád potýkají s dlouhým povolováním, přemírou regulace nebo nedostatečnými kapacitami stavebních úřadů. Část z nich proto volá po tom, aby politici stavební zákon znovu otevřeli a vrátili se k původním myšlenkám rekodifikace stavebního práva.
FRANTIŠEK KORBEL: Není to zatím moc vidět, ale určitě ano. Především bylo opuštěno dvoufázové povolování systémem územního rozhodnutí a stavebního povolení, byla snížena podrobnost povolování, odpadlo několik podkladových závazných stanovisek (byť mohlo ještě více), zakázal se procesní ping-pong mezi stavebními úřady, zřídil se Dopravní a energetický stavební úřad pro vyhrazené stavby a další. Ale pozitiva byla mediálně zastíněna problémy s digitalizací a přirozenými obtížemi s přechodem a zvykáním si na novou úpravu. A kromě toho, do 30. 6. 2024 bylo v obavách z nového podáno po stáru tolik žádostí, že většina těžších věcí před stavebními úřady je vyřizována doposud podle starého stavebního zákona a před soudy prakticky všechny.
FRANTIŠEK KORBEL: Když jsme na ministerstvu spravedlnosti přijímali nový občanský zákoník, strašili nás předsedové soudů, že odejdou soudci. Někdo odhadoval, že 10 procent, další až 30 procent. Neodešel nikdo. Jenže soudci mají trojnásobný plat. I v souvislosti s novým stavebním zákonem se takto argumentovalo. Z úřadů, které znám, ale nemám dojem, že by šlo o nějaký masový jev vyvolaný zrovna novým stavebním zákonem. Samozřejmě je možné, že u některých mohla hrát roh neochota učit se nové předpisy, novinky ve způsobu práce nebo celkové vyčerpání, a nový zákon jejich nespokojenost dovršil. Ale spíše jde o dlouhodobý nedostatek kapacit, který zde byl úplně stejně i před novým stavebním zákonem. Řešením je další zjednodušení agend, dotažení digitalizace, a hlavně integrace rozhodování.
FRANTIŠEK KORBEL: Ano. Současná verze nového stavebního zákona je totiž hybrid, který vznikl velkou novelou, která ještě před nabytím účinnosti zákona vypustila většinu jeho reformních změn. Zůstala dílčí pozitiva, ale opustil se jednotný stavební úřad a jediné integrované řízení. To byly zásadní změny, které měly zjednodušit, zrychlit a zlepšit povolování staveb v Česku. Zjednodušit a zrychlit je třeba také systém územního plánování a posílit v něm autonomii a rozvojovou kapacitu obcí. Dokud toto neprosadíme, nemůžeme se rovnat se státy, jako bylo dříve podceňované Polsko, které přesně takovou reformu stavebního práva zvládlo, předstihlo nás prakticky ve všech kritériích ekonomického rozvoje a každým dnem nám utíká.
FRANTIŠEK KORBEL: MMR pracuje na zásadní systémové reformě územního plánování. Chce změnit strukturu a závaznost územně plánovacích dokumentací, zásadně posílit obce a sjednotit pořizování územních plánů v jejich samostatné působnosti. Všechny tyto změny vítám a považuji je za správné. Ale jejich horizont má být až kolem roku 2030. Aktuálně je proto třeba udělat alespoň změny v rámci stávajícího systému. Za hlavní bod považuji posílení rozvojové kapacity obcí, které dnes brání příliš složité procedury územního plánování, závazné podmínky a stanoviska všech možných dotčených orgánů a extenzivní soudní přezkum. Uzemní plány dnes nejsou projevem rozvojových záměrů obcí, ale spíše součtem podmínek a požadavků státních úřadů.
FRANTIŠEK KORBEL: Ano, proč ne. Bydlení je problém a ve veřejném zájmu je ho řešit. Stejně jako zákony již prohlásily za veřejný zájem třeba energetiku. Prohlášení určité činnosti nebo cíle za veřejný zájem má jednak svou symboliku, jednak lze využít právně v argumentaci ve sporech při poměřování hodnot. Ale samo o sobě to byty nepostaví. K tomu je třeba reálně zjednodušit a zrychlit územní plánování i povolování staveb.
Radka Rainová