Zdroj: Reportér
Do vedoucích pozic ve firmách usedají čím dál častěji ženy. Týká se to také Česka. Trend lze dokumentovat jednotlivými příběhy úspěšných českých podnikatelek a majitelek rodinných firem i statistikou a demografickým vývojem. Pokud bude tento vývoj pokračovat, prospěch z toho budou mít všichni. Podle odhadů by větší zapojení žen do ekonomických aktivit mohlo solidně zvýšit český hrubý domácí produkt.
Jako každé ráno otevřela malá Jana oči a za zdmi dětského pokoje slyšela dupot cizích lidí. Byl to signál, že pro rodinnou firmu vyrábějící kosmetiku začal nový den, linky se rozjely a kelímky s krémy se plní. O pár let později, když už byla Jana starší a firma se přestěhovala třicet kilometrů dál do domu, nechápala, že ona tam chodí na brigády až od osmi, zatímco jiní pracují od půl sedmé. „Provoz začíná v půl sedmé, všichni už makají a jen já přijdu v osm. Co si o mně pomyslí? Chci makat stejně jako všichni ostatní,“ říkala Jana své matce a vlastně i šéfové Evě. Snažila se jí vysvětlit, že když má chodit na brigádu k lince, tak pořádně. Eva Štěpánková jí ale vždy připomněla, že ani u jedné z nich není ranní vstávání silnou stránkou.
Dnes už ovšem Janu Stránskou, dceru Evy Štěpánkové, u linky nenajdete. Rodinný klenot jménem Ryor převzala coby obchodní ředitelka do svých rukou.
Vliv žen v ekonomice obecně sílí. Studie společnosti Boston Consulting Group uvádí, že v posledních letech globálně roste majetek žen rekordním tempem: v roce 2020 kontrolovaly ženy třicet tři procent celkového globálního osobního investovatelného majetku. Podle stejného zdroje v letech 2016–2019 rostl majetek žen rychleji než ten mužský, konkrétně o 6,1 procenta, zatímco u mužů to bylo o 4,1 procenta.
Předloni bylo na seznamu světových dolarových miliardářů, který sestavuje časopis Forbes, 241 žen, o rok později už to bylo 328. Letos je v žebříčku mezi 2 668 miliardáři celkem 327 žen, z toho je více než sto těch, které samy založily nebo spoluzaložily firmu, a bohatství tak vydělaly. Hodnotu svého majetku navyšují ženy významně rychleji než kdy předtím. Česko přitom není výjimkou. Těsně pod stovkou (na 104. místě) se mezi nejbohatšími lidmi světa objevuje i Češka Renáta Kellnerová, která převzala správu majetku po svém manželovi, Petru Kellnerovi, který v minulém roce tragicky zahynul.
V mnoha zemích už dávno nevládne postoj, že muž je živitelem rodiny a žena se stará o domácnost. Důležitým momentem změny byly obě světové války dvacátého století, kdy ženy začaly masově pracovat v oborech a pozicích dříve obsazených muži, kteří byli posíláni do armády. Ženy se začaly emancipovat také v prvorepublikovém Československu, když krátce po jeho vzniku získaly volební právo. Po válce mluvila komunistická propaganda o větší roli žen, které pracují a jsou nezávislé na mužích. Mzda žen ovšem byla okolo roku 1948 zhruba o 35 procent nižší než u mužů. (A to pomíjíme fakt, že po celou dobu komunismu bylo žen v nejvyšších politických i hospodářských pozicích pramálo.)
V odměňování žen a mužů je v Česku rozdíl dodnes, ale v posledních letech se procentuálně snižuje. Z hlediska takzvané mediánové mzdy – což je „prostřední“ číslo vyjadřující hranici, kde půlka zaměstnanců pobírá nižší mzdu a půlka vyšší – braly ženy v roce 2006 v soukromém sektoru zhruba o 19 procent méně než muži, v roce 2021 byl rozdíl přibližně čtrnáctiprocentní.
Současně u nás přibývá žen s vysokoškolským vzděláním, což sice automaticky neznamená vyšší šanci na kariérní postup, může ale jít o důležitý prostředek k jeho dosažení. Podle materiálu Přesun bohatství do rukou žen, jejž zpracovala advokátní kancelář Havel & Partners a který vznikl ve spolupráci s výzkumnou agenturou SC&C – z něhož jsme už citovali data o globálním růstu majetku žen –, převyšuje od roku 2014 počet žen s vysokoškolským diplomem množství vysokoškolsky vzdělaných mužů.
„Vysokoškolské vzdělání je jedním ze základních nástrojů ke zlepšení sociálního a ekonomického postavení,“ vysvětluje ředitelka výzkumné agentury Jana Hamanová. A doplňuje, že podle prognóz vycházejících z dat Českého statistického úřadu by mělo vysokoškolsky vzdělaných žen i nadále přibývat. „Už za tři roky by jejich počet mohl překročit milion. V roce 2030 by pak mělo být v Česku podle statistických predikcí více než 1 140 000 žen s vystudovanou vysokou školou,“ říká. Nutno ovšem dodat, že ženy častěji volí vysokoškolské obory, ve kterých jsou obecně nižší mzdy.
Postavení žen v byznysu se řeší také na evropské úrovni. Evropský parlament letos schválil, že od roku 2026 by větší firmy měly obsazovat pozice v dozorčích radách či mezi nevýkonnými členy správních rad alespoň ze čtyřiceti procent ženami.
„Když jsem v devatenácti letech odešla z vysoké školy, máma mě požádala, abych už ve firmě zůstala. Mě to samozřejmě potěšilo,“ vypráví magazínu Reportér svoje začátky v byznysu již zmíněná Jana Stránská, obchodní ředitelka kosmetické značky Ryor. To, že v devatenácti letech převzala firmu s několikamilionovým obratem a vedla desítky zaměstnanců, nebyla, jak dnes vzpomíná, legrace. „V té době mě ve firmě už většina lidí znala. Bylo vidět, že čekají, jak se projevím. Prostě jestli ze mě bude spratek, nebo ne,“ popisuje své začátky Jana. Respekt ze strany podřízených nebyl samozřejmý, snažila se proto dokázat, že není do firmy dosazená jen proto, aby měla klid a výplatu. „Někteří lidé mě dost zkoušeli a říkali, že si mě pamatují jako malinkou. To vám v devatenácti sebevědomí nedodá,“ vzpomíná Jana.
Další zkušenosti přidává Jana Kremlová, generální ředitelka a spoluzakladatelka společnosti Alika, která vyrábí pražené ořechy a zásobuje trh semínky či sušeným ovocem. „Výhodou majitelky úspěšné firmy je, že vás většinou všude berou vážně. Neznám ten pocit, že bych někde měla problém při jednání, že jsem žena a někdo by chtěl jednat s mužem,“ říká. „Nevýhoda je, že s vámi chce někdo navázat jakoby přátelský vztah, ale nejde o čisté přátelství, ale o vypočítavost,“ dodává.
Když firmu řídí žena, bývá to ovšem jednoznačně problém při obchodních jednáních v arabských zemích a některých regionech Asie – říká Zuzana Ceralová Petrofová. „Tam je potřeba zásadně jezdit po boku muže a umožnit mu, aby měl poslední slovo. To už mám všechno za sebou,“ doplňuje. Prezidentka a majitelka Petrofu, specializujícího se více než pět generací na výrobu pian a klavírů, si vzpomíná například na třídenní jednání s obchodním partnerem v Dubaji. „Když už jsem myslela, že mám objednávku v hrsti, podíval se na mě a řekl – tak jo, děkuji za návštěvu, a až se zeptáš doma tatínka, co a jak, ať se ozve. A vůbec ho nezajímalo, co mám na vizitce,“ říká.
„Člověk si pohlaví nevybírá. Je s tím jen potřeba dobře naložit. Někdy je to jednodušší, být ženou v čele společnosti, protože když dáte mužům ten správný prostor, aby se mohli projevit, je fajn s nimi pracovat. Mám ráda vyvážené kolektivy, přijde mi to přirozenější,“ vysvětluje Zuzana Ceralová Petrofová. Podle jejích slov by žena manažerka měla vždy poznat, kdy se trochu stáhnout a nechat vyniknout kolegu muže nebo kdy je naopak potřeba bouchnout do stolu. Obecně podle ní platí, že soutěžit s muži nemá cenu.
V roce 2021 se podle analýzy Havel & Partners a SC&C v České republice celkově zvýšil počet žen, které jsou ekonomicky aktivní. Současně se zvyšuje absolutní počet žen na manažerských postech. „Trend nástupu žen do vedení se projevuje i v rodinných firmách tím, že se některá dříve tradičně,mužská‘ odvětví modernizují, personálně omlazují a postupně přeobsazují dalšími členy rodiny včetně manželek a dcer,“ vysvětluje David Neveselý, společník advokátní kanceláře Havel & Partners, jenž se dlouhodobě specializuje mimo jiné právě na téma správy privátního majetku a jejího přesunu na další generace.
Stále více rodinných firem vybudovaných krátce po revoluci dnes podle Neveselého řídí nebo se na řízení podílejí ženy z druhé generace rodiny. Příkladem může být třeba Kateřina Kadlecová, která více než deset let vede firmu USSPA z Dolní Dobrouče, vyrábějící vířivky. „Byli jsme a stále jsme rodinná firma, takže já byla její součástí od samého začátku. Naplno jsem ale do firmy nastoupila v roce 1999 poté, co jsem vystudovala vysokou. Chvilku nato do firmy nastoupil i můj, tehdy ještě budoucí, manžel. S rodiči jsme tu společně pracovali jako dva páry s tím, že táta samozřejmě firmu vedl a nesl hlavní zodpovědnost,“ vypráví Kateřina.
Když ale přišel rok 2011 a její otec, Petr Kolář, se rozhodl firmu opustit, přešla správa firmy na její bedra. „Pro nás všechny to bylo velké překvapení, že táta chce odejít. Nečekali jsme to. Já to brala tak, že si spíš potřebuje jen odpočinout a za chvilku je zase zpět. To se ale nestalo.“
Posílení role žen v ekonomice souvisí i s demografickými trendy. Například s tím, že ženy se v průměru dožívají o šest let vyššího věku než muži. Pokud bude statistický trend pokračovat, ženy by si v roce 2030 měly svůj život prodloužit o další rok, průměrně by se tak měly dožívat o sedm let více než muži. „Ženy mají výrazně vyšší šanci na dožití osmdesáti a více let. Muži v životě častěji vykonávají fyzicky namáhavou práci, naopak ženy inklinují ke zdravějšímu životnímu stylu a vedou méně,riskantní‘ život. Například tolik neholdují adrenalinovým sportům a koníčkům. Statisticky mají také méně úrazů a ani tolik neřídí auta jako muži,“ říká Jana Hamanová z agentury SC&C. Kvůli již zmíněnému faktoru, že se ženy dožívají vyššího věku, budou s rostoucím věkem obyvatelstva v populaci logicky převládat ženy.
Podle dat z Českého statistického úřadu jsou navíc ženy oproti mužům v průměru o dva roky mladší při vstupu do manželství. Pokud to vztáhneme k firmám a jejich majitelům, znamená to vyšší pravděpodobnost, že ženy budou vybudovaný majetek dědit po partnerovi.
„Pokud se navíc muž ožení podruhé, je věkový rozdíl mezi ním a ženou zpravidla ještě vyšší, což ještě víc zvyšuje pravděpodobnost, že žena bude dědit po manželovi, a výrazně se tak prodlužuje i případné vdovství,“ vysvětluje advokát David Neveselý z Havel & Partners: úmrtí je totiž jedním z klíčových momentů, při kterém dochází k přesunu majetku.
Pro vysvětlení ukazuje modelový příklad. Majitel firmy, pro nás to bude fiktivní pan Boháč, je v manželství s paní Boháčovou, která je o dva roky mladší než on. Mají spolu dvě děti, dceru a syna. Statisticky řečeno, jak jsme výše zmiňovali, zemře manžel pravděpodobně o nějakých sedm let dříve než jeho manželka. Budeme předpokládat, že spolu manželé neuzavřeli předmanželskou smlouvu ani nesepsali závěť a přesun majetku bude probíhat tak, jak stanoví zákon. „Majetek by se nejprve v rámci SJM (právní institut takzvaného společného jmění manželů – pozn. red.) dělil na polovinu. Manželce by zůstala polovina majetku, ovšem druhá polovina po manželovi by se vypořádala v rámci dědictví mezi dvě děti – a opět manželku,“ vysvětluje kancelář modelový případ. Z toho plyne, že ženy mají v tomto modelovém příkladu převahu, neboť by pět šestin majetku po dědickém vyrovnání připadlo ženskému zastoupení rodiny, tedy manželce a dceři.
David Neveselý doplňuje, že spousta majitelů rodinných firem není zcela obeznámená s tím, jak to při dědění chodí. „Je zajímavé, kolik klientů si například neuvědomuje, že když mají s partnerkou děti, ale nejsou manželé, není pak pozice partnerek zrovna optimální. Dědictví pak prakticky výhradně přechází na děti,“ vysvětluje David Neveselý. Naopak děti z dřívějších vztahů nemají stejný podíl na majetku.
Nicméně zpět k modelu advokátní kanceláře Havel & Partners popisujícímu transfer majetku: ten mimo jiné ukazuje, že kvůli popsanému demografickému vývoji by majetek skupiny nejbohatších rodin podle zákona na základě dědění bez závěti v současné době přešel v Česku až ze sedmdesáti procent do rukou žen – ty by tak v následujících letech mohly zásadně ovlivnit nejen český byznys.
„Většina převodu majetku na ženy, u kterých jsme historicky asistovali, se odehrála ve scénáři, kdy dotčené ženy již na správě majetku nějak participovaly. Ať už v pozici spolumajitelek, různých vedoucích pozic ve společnosti, nebo třeba v rodinných nadacích,“ říká advokát Martin Hrdlík z KPMG Legal a dodává, že v naprosté většině byly ženy dobře obeznámeny s fungováním rodinné firmy a na svou budoucí rolí a převzetí majetku byly velmi dobře připraveny.
To je ostatně i příklad firmy Alika Jany Kremlové. „Před zhruba deseti lety jsme se společně rozhodli neprodat naši Aliku a postupně naše dcery chystat na předání kompetencí do jejich rukou. Od 25. října 2022 jsou jedinými statutárními zástupci firmy Alika a mou úlohou je jim pomáhat nebo radit, když si o to řeknou,“ vysvětluje Jana Kremlová.
Ženy v podnikání a při správě majetku postupují podle různých studií často jinak než muži. Muži jsou ochotnější riskovat, investují více do akcií a dvakrát častěji vkládají aktiva do kryptoměn. Ženy k tomu obvykle přistupují odlišně a volí si konzervativnější investice, jako jsou například nemovitosti: mají také tendence držet vyšší podíl svých aktiv v hotovosti, což může vést k nižším dlouhodobým výnosům. Navíc ženy samy podporují ostatní ženy nebo investují do startupů vedených ženami.
Další rozdíl mezi mužem a ženou může být v tom, jak přistupují k rodičovským povinnostem. „Vzpomínám si, že máma makala hrozně moc. Nebylo pro ni snadné mě vychovávat a být na to všechno sama. Jako dítě mě brala na různé schůzky s obchodními partnery. Vždy u sebe ale měla bloček s tužkou, abych si mohla kreslit. Tak jsem třeba jednou nakreslila hřbitov, jak budeme ležet s obchodními partnery vedle sebe v rakvích. Zasmáli jsme se tomu, a tak to chodilo,“ vypráví Jana Stránská své příběhy z dětství: na výchovu své malé dcery totiž byla Eva Štěpánková sama.
Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí bylo v roce 2021 zhruba 5 300 mužů na rodičovské dovolené. Ženy také dnes mají ve větší míře možnost pracovat při mateřské dovolené. Ve srovnání s jinými zeměmi jsme však stále pozadu. Zatímco v roce 2021 u nás podle dat Eurostatu citovaných agenturou ČTK činil podíl žen pracujících na zkrácený úvazek 9,9 procenta, v Německu to bylo 48,1 procenta. V tomto ohledu v Česku zjevně leží nevyužitý potenciál k podstatně většímu zapojení žen do ekonomických aktivit.
Na nelehké mateřské období vzpomíná i Jana Kremlová. S manželem se brali v devatenácti letech, firmu řídili spolu a současně byli velmi mladými rodiči dvou dcer. „Měla jsem výhodu pomoci svých rodičů, když byly dcery malé a nemocné. S manželem jsme si domácí práce a péči o děti dělili heslem udělá to ten, kdo má zrovna čas. To je velká výhoda, když manželé podnikají spolu.“ V začátcích podnikání už obě dcery chodily do školy. „Kvůli pracovnímu vytížení na začátku podnikání jsem jim na dnešní poměry nastavila laťku samostatnosti tenkrát hodně vysoko. Přesto si dnes myslím, že to pro jejich osobnostní růst nebylo špatné. Umí se dobře a rychle rozhodovat.“
Ženy, které jsou majitelky velkých firem nebo sedí v jejich čele, už zažily nejednu krizi. Některé se vázaly specificky k chodu podniku, jiné zasáhly celou ekonomiku.
Alika kdysi začínala jako malá pražírna kávy, za třicet let své existence však vyrostla v úspěšnou společnost se stovkou zaměstnanců a obratem přes půl miliardy korun. „Většina rodiny i přátel nám fandila. Někteří se nám ale po letech přiznali, že si mysleli, že jsme se zbláznili, když jsme jim s pýchou v hlase předváděli naši psychicky i fyzicky náročnou práci. Měli strach, že se sedřeme,“ popisuje své začátky Jana Kremlová a vzpomíná, čím vším si firma během své existence prošla. „Krizí bylo několik. První velký šok byl při přechodu na DPH, když nám chybou úřednice finančního úřadu odmítli vrátit obratovou daň a mně tím hrozil krach hned na začátku podnikání. To jsem poprvé přestala dobře spávat,“ vypráví o svých zkušenostech Jana Kremlová. Krize v roce 2008 firmu zasáhla už jako středně velkou společnost a bylo to poprvé, co vytvořila finanční ztráty.
Posledními dvěma krizemi byl příchod pandemie covidu-19 v roce 2020 a válka na Ukrajině, která začala letos v únoru. „Covid naši firmu velmi prověřil. V této době už jasně nastavená pravidla všech opatření řídily naše dcery, tak pro mě to bylo pozitivní zjištění, jak systematicky a pragmaticky dokážou firmu v krizi řídit,“ vypráví Jana Kremlová o svých zkušenostech s krizovými situacemi. Podle jejích slov se také ukázalo, jací zaměstnanci jsou, jaké mají pracovní nasazení a jak jsou loajální.
Válka na Ukrajině se firmy hodně dotýká v osobní rovině, a to kvůli ukrajinským zaměstnancům. „Snažili jsme se jim pomoci přesunout jejich blízké do České republiky a zajistit jim bydlení a práci a dětem školky. Do práce a na ubytovnu jsme přijali i uprchlíky, kteří u nás v minulosti pracovali,“ dodává Jana Kremlová. Kateřina Kadlecová, která řídí firmu USSPA, vyrábějící vířivky, zmiňuje radu svého otce: není problém, je jen příležitost – a přesně o tom je i krize.
Je to výhodné
Důležitá věc na závěr: že budou v ekonomice zastávat vyšší funkce ženy, nemusí být výhodné jen pro ženy – ale také pro muže.
Pokud budou mít ženy i nadále čím dál větší příležitost přispívat k ekonomickému růstu a dojde ke snížení nerovností na pracovišti, pak by se podle studie společnosti Citibank v průběhu jednoho až dvou desetiletí mohl zvýšit HDP vyspělých ekonomik přibližně o šest procent. Analýza společnosti McKinsey & Company v roce 2021 uvedla, že lepším využitím ekonomického potenciálu žen by se do roku 2030 mohl HDP Česka a Slovenska navýšit zhruba o osm procent.
A z toho by měli prospěch všichni.
Radka Rainová
