Svět je dnes méně předvídatelný než kdy dřív. Vývoj globální ekonomiky, polemiky nad evropskou konkurenceschopností i geopolitické události jsou příčinou, že pro podnikatele a movité rodiny se stává velkým tématem globální mobilita majetku i rodiny. Jaroslav Havel, řídící partner rodinné kanceláře ONE FAMILY OFFICE, upozorňuje na to, že čeští podnikatelé dosud soustředili svůj majetek převážně do zdejšího regionu, jejich uvažování se ale mění.
Podle Jaroslava Havla jde o kombinaci faktorů – nakolik se movití lidé v Česku mohou spolehnout na politickou stabilitu, bezpečnost a daňovou předvídatelnost. „Není to tak, že by se děsili toho, že u nás přijde nějaké velké zdanění jejich majetku, ale ke změně v jejich uvažování přispěly události posledních čtyř let. Přemýšlejí tak aktuálně nad tím, že se možná ekonomika ani politika v Česku nevyvíjejí ideálně a že by měli své investice diverzifikovat mimo náš region. Někdo se na to připravuje rychle, jiný pomalu,“ popisuje Jaroslav Havel.
Diverzifikace aktiv do perspektivnějších částí světa stála u zrodu rodinné kanceláře ONE FAMILY OFFICE, kterou Jaroslav Havel, advokát a současně i řídící partner největší středoevropské právnické firmy HAVEL & PARTNERS, oficiálně spustil loni v lednu. Po prvním roce fungování rodinné kanceláře sdružený majetek dosáhl na hodnotu cca 600 mil. USD. To je objem, který je klíčový i pro působení na mezinárodním trhu.
Globální podnikatel a občan
Havel sám o sobě říká, že chce být globálním podnikatelem a občanem. „Až jednou půjdu do důchodu, chtěl bych mít zajištěnou globální mobilitu rodinného majetku. Tedy mít většinu převážně v dolarech mimo Česko a zároveň majetek diverzifikovaný po celém světě. V podnikání bych nechtěl mít v důchodových letech více než 25 procent.“ Do tohoto složení má ale typicky stávající majetkové portfolio českých a slovenských podnikatelů mnohdy daleko. „Zdejší miliardáři mají většinou oproti majetným lidem v zahraničí vedle svého podnikání obrovskou alokaci v lokálních nemovitostech. Zpravidla mají i drobnější investice v akciích a dluhopisech, ale jsou zásadně podalokovaní v oblasti globálního private equity (PE), hedgeových či mezinárodních venture kapitálových fondů. Pokud ale podnikatel vlastní přes 90 procent svého majetku v místě bydliště, nedává to rodině žádnou mobilitu,“ varuje Havel.
Rodinná kancelář ONE FAMILY OFFICE naopak míří zejména právě za hranice. Loni její realizované investice přesáhly 3 miliardy Kč, z toho 75 % bylo alokovaných v zahraničí, převážně v USA. A i tento rok má ONE FAMILY OFFICE velké plány. „V roce 2025 bychom rádi pokračovali v investicích na globálních trzích. Očekáváme celkové investice ve výši 5–6 mld. Kč, z toho cca 60 % v zahraničí,“ nastiňuje Havel.
Hráči s vynikající historií
ONE FAMILY OFFICE preferuje ty nejúspěšnější investiční instituce s vynikající historií na trzích zejména v USA, ale i v Indii, v dalších vybraných asijských zemích nebo v Latinské Americe. Analytický investiční tým rodinné kanceláře zahrnuje celkem 17 odborníků, z nichž většina má mezinárodní zkušenosti z New Yorku, Sillicon Valley, Londýna, Dubaje, Frankfurtu, Mnichova, Curychu a Vídně. Devět z nich pracovalo pro dolarové miliardáře a celkem investiční profesionálové ONE FAMILY OFFICE strávili ve světových finančních centrech dohromady přes 70 let.
Jaroslav Havel popisuje: „Soustředíme se zejména na private equity fondy, které dlouhodobě přináší peněžní výnosy okolo 20 procent p. a. při poměrně vysoké stabilitě. Jedná se o příležitosti, které nejsou v našem regionu běžné dostupné. Máme zastoupení ve Frankfurtu, Dubaji či Londýně. Díky našim mimořádným vazbám se můžeme adaptovat jako investoři i tam, kde bychom jako středoevropská firma neměli šanci.“
„Dáváme důraz na dlouhodobost a kontinuitu a u investic volíme globální správce a fondy s dlouhodobou úspěšností. A to jak v private equity, tak i v dalších oblastech včetně venture kapitálu. Hledáme příležitosti s maximální optimalizací rizika oproti výnosu, případně s adekvátním zajištěním. Takovými jsou private equity fondy KKR či Bain Capital nebo Schroders, fond fondů zaměřený na oblast venture kapitálu. A v oblasti VC spolupracujeme také s lucembursko-českou alternativní investiční skupinou Ilavska Vuillermoz Capital, která investovala do čtyř jednorožců,“ pokračuje Havel.
Právě diverzifikace aktiv do zahraničí může přinést větší jistotu v situaci, kdy se náhle změní poměry v domovské zemi. Globální mobilita majetku dává smysl i kvůli tomu, že nastupující generace nejbohatších Čechů už sama často studuje nebo pracuje v zahraničí. A není pro ně prioritou uvázat se majetkově ve svém rodišti, ale fungovat mezinárodně. Krizový plán
Součástí globálního rozložení majetku by měl být podle Havla pro případné krizové situace i takzvaný escape plan. To je jasně definovaná strategie, jak postupovat, pokud se v zemi náhle změní poměry a bude třeba ji s rodinou urychleně opustit. Pro mnoho lidí může být představa náhlého odchodu ze země zcela nemyslitelná.
Přesto by podle Havla měli být připraveni i na takový scénář: „Pro ty, kteří netuší, kde vůbec začít, vytváříme detailní nouzový plán.“ Co to obnáší? Představte si rodinu, která vlastní majetek v hodnotě miliardy korun a podniká mimo hlavní město. „Mají výrobny, nemovitosti, ale nikdy se nezaměřili na možnosti dlouhodobého pobytu v zahraničí a nemají žádné mezinárodní zázemí,“ objasňuje Jaroslav Havel a pokračuje: „V takové situaci doporučujeme zřídit účty u ověřených zahraničních bank, aby v případě nouze měli okamžitý přístup ke svým finančním prostředkům. Rodina by měla mít v zahraničí uložené dostatečné prostředky a být u banky zavedeným klientem. Plán zahrnuje vedle toho i strategické nákupy zahraničních nemovitostí. To všechno výrazně zvyšuje šance na rychlý a efektivní přístup k financím a zázemí v momentě, kdy to bude nejvíce potřeba.“ Escape plan pak myslí i na zcela praktické kroky, tedy třeba jak by rodina konkrétně ze země vycestovala.
„V případě válečného konfliktu může být problém dostat se z Česka běžnými cestami například přes letiště. Navíc v krizové situaci může být nutné opustit nejen stát, ale i celý kontinent a zamířit mimo EU. I na to je třeba do detailu myslet,“ uzavírá Havel.
ONE FAMILY OFFICE Rodinná kancelář s mezinárodním dosahem. Zaměřuje se na komplexní služby pro movité rodiny a jednotlivce včetně předávání rodinných podniků nástupcům, prodeje firem a následné alokace majetku, nadačních a svěřenských fondů či zahraničních trustů, globální mobility rodiny a majetku, investičních příležitostí s mezinárodním dosahem, zdravotnického servisu a bezpečnosti rodiny, vzdělávání a rozvoje nové generace nebo koncepce rodinné filantropie.
Jak mohou fúze a akvizice pomoci českým firmám expandovat do zahraničí? A jaké výzvy čekají české podnikatele při vstupu na zahraniční trh? Na to v rozhovoru odpovídá partner Jan Koval z největší česko-slovenské advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS.
Pozorujete v poslední době, že by fúze a akvizice byly nástrojem českých a slovenských firem k růstu do zahraničí?
Řada podniků v Česku už dosáhla takové konkurenceschopnosti, že se nemusí bát na západní trhy vstoupit. Tento trend podporuje významně i naše členství v Evropské unii a jednotný trh. Fúze a akvizice jsou tedy pro české a slovenské podniky klíčovým nástrojem expanze do zahraničí. Přestože ale 67 % českých firem podle průzkumu Instant Research pro Amazon má zájem růst na zahraniční trh, devět z deseti takovou expanzi pořád považuje za složitý proces. Obavy jsou ale často neopodstatněné – realizujeme desítky transakcí ročně a 70 % z nich má mezinárodní charakter.
Ve kterých regionech vidíte aktuálně pro české firmy potenciál?
Podnikatelé z Česka se dříve orientovali zejména na Slovensko a pak na východní Evropu a samozřejmě Polsko. Teď ale vidíme rostoucí zájem o západní Evropu. Kromě Německa láká investory Španělsko, Francie, Itálie nebo Velká Británie. Pozorujeme to u investic do nemovitostí, energetiky, ale i v jiných typech podnikání, jako jsou strojírenství, obchod, služby nebo e-commerce, kde západní trhy táhnou, protože poskytují obrovskou kupní sílu. Například sousední Německo, tam je 84 milionů spotřebitelů a spousta zajímavých firem.
Poohlíží se podnikatelé případně i mimo Evropu?
Vnímáme velký zájem i o zámořské trhy. Ve Spojených státech na tom má zásluhu zákon o snížení inflace a další legislativa, která poskytuje podporu podnikatelům, například v energetice. A vzrůstající celní bariéry vlastně nutí i české firmy přemýšlet, zda by pro ně nebylo výhodnější mít vlastní zastoupení přímo v USA. Každopádně vstup na zahraniční trh může firmám otevřít cestu k novým zákazníkům a posílit tak jejich konkurenceschopnost.
Na jaké výzvy nejčastěji expandující společnosti na nových trzích narážejí?
Zásadní je rozhodně mít dostatek informací o daném trhu a pochopit právní a daňové prostředí cílové země. Zjistit si dostatečně, kdo je regulátor, jaká platí pravidla a jaké jsou běžné postupy. U akvizic tamních společností je důležité nepodcenit due diligence. Doporučujeme proto vždy spolupracovat se zkušenými poradci a nepodléhat prvním dojmům. My pomáháme klientům s identifikací rizik a jejich zohledněním v transakci – například prostřednictvím úpravy ceny nebo smluvních záruk. Díky našim zahraničním zkušenostem máme ale navnímané také kulturní rozdíly a případné specifické požadavky konkrétního odvětví.
Jaké kulturní rozdíly mohou hrát roli?
Například ve zmiňovaném Německu je klíčové mít místní kontakty a být pro ně dobrým a spolehlivým partnerem. To sice platí pro každou zemi, ale pro Německo obzvlášť. I proto jsme loni otevřeli naše přímé zastoupení ve Frankfurtu, abychom byli blíže našim německým obchodním partnerům a umožnili jsme tak lépe českým podnikatelům rozšiřovat byznys tímto směrem. Vnímáme tady důležitost dlouhodobých vztahů založených na vzájemné důvěře. Němci tyto vztahy pěstují postupně a také si je prověřují.
Liší se nějak u jednotlivých firem strategie při realizaci akvizic?
Obvykle se setkáváme se dvěma přístupy. Některé firmy mají jasně definovaného cílového partnera, se kterým chtějí transakci realizovat. Jiné využívají služby poradců, jako jsme my v HAVEL & PARTNERS. V oblasti fúzí a akvizic a také corporate finance máme zkušený tým a prohloubili jsme i spolupráci s poradci z NEXIA ONE CORPORATE FINANCE. Díky našim mezinárodním kontaktům a u NEXIE díky členství v globální síti NEXIA International umíme tedy firmám pomoci komplexně – nejen s výběrem vhodného partnera, ale také s navigací v právních a daňových specifikách cílové země. Klíčové je zajistit i vhodné financování a důkladně propočítat návratnost investice.
Jaké praktické důsledky tedy zpravidla musí společnosti vstupující na německý trh řešit?
Pokud chcete rozšířit svůj český byznys za hranice, je třeba v Německu buď zřídit organizační složku (Zweigniederlassung; i ta se zapisuje do německého obchodního rejstříku), nebo založit novou právní entitu. Pro novou právní entitu přicházejí v úvahu typicky společnost s ručením omezeným (GmbH s minimálním základním kapitálem 25 tisíc eur), nebo akciová společnost (AG s minimálním základním kapitálem 50 tisíc eur). Jak novou společnost, tak i Zweigniederlassung je nutné přihlásit u finančního úřadu k příslušným daním, typicky k dani z příjmů (Gewerbesteuer) a k DPH (Umsatzsteuer), a získat příslušné daňové registrační číslo. Zaměstnance je pak nutné registrovat u pojišťovny a na úřadu práce.
Jaké příležitosti pro české a slovenské podnikatele německý trh aktuálně nabízí?
Ačkoliv se německá ekonomika v současné době zadrhavá, jde stále o jednu z největších ekonomik na světě a v každém případě největší v našem regionu. Stagnace v Německu zároveň znamená dostupnost celé řady distressed nemovitostí a společností. Německo nabízí i průmyslovou sílu a investice do inovací. A také zadrhávající se generační obměna v oblasti malých a středních podniků SME (Mittelstand) přináší mnoho příležitostí za často zajímavých podmínek. Jak se němečtí podnikatelé s předáváním byznysu z generace na generaci vypořádávají? Do Mittelstand se řadí více než tři miliony zpravidla tradičně rodinných společností. Majitele ročně změní přibližně 100 tisíc z nich. Aktuální vlastníci přitom musejí často hledat své nástupce mimo svou rodinu právě na M & A trhu. Důvodem je mimo jiné i stále menší ochota mladší generace zapojit se do rodinného podnikání. Tento trend ale nepostihl jen Německo a bude v příštích letech pokračovat. Nejde přitom zdaleka jen o tradiční výrobní sektor, ale například i o IT firmy.
V ideálním případě tedy předání byznysu nástupcům vypadá jak?
Předávání rodinných firem vyžaduje pečlivou přípravu. Z právního hlediska je klíčové správně nastavit smluvní dokumentaci, která upraví převod podílů či akcií, zajistí kontinuitu vedení a ochranu hodnoty firmy. Jako právníci nemůžeme nikdy pominout ani osobní vztahy v rámci rodiny, protože i ty jsou klíčové a hrají ve výsledném uspořádání zásadní roli. Důležité je ošetřit otázku majetkového vypořádání mezi rodinnými příslušníky, aby nedocházelo k budoucím sporům.
Petr Tušakovský, daňový partner advokátní kanceláře Havel & Partners, přibližuje významné změny v DPH, které nastaly s rokem 2025.
Jak se mění DPH?
Změny od ledna se týkají zejména registrace k DPH nebo nároků na odpočet. Zasahují nejen plátce DPH, ale i firmy, které teprve plátci budou. Kvůli novele je od začátku roku třeba pečlivěji sledovat obraty pro registraci DPH, závazky po splatnosti i lhůty pro uplatnění nároků na odpočet.
Jak je to s registrací plátců DPH?
Pokud jste nebyli plátci, před účinností těchto změn jste sledovali, zda nepřekročí váš obrat dva miliony korun za 12 po sobě jdoucích měsíců. Od ledna se ale kromě obratu dva miliony korun sleduje i obrat 2 536 500 korun. Jde o limit sto tisíc eur vycházející z unijního práva. Oba obraty se nově sledují vždy za kalendářní rok, ne za libovolných 12 po sobě jdoucích měsíců.
A nově mohou nastat v podstatě dva scénáře. Pokud překročíte obrat dva miliony korun, ale nedosáhnete na vyšší limit 2 536 500 korun, nestáváte se plátcem DPH ihned, ale až od 1. ledna následujícího roku. Dobrovolně se ale můžete registrovat dříve. Pokud však do konce roku překročí váš obrat i 2 536 500 korun, stáváte se plátcem DPH hned následující den. Přihlášku musíte podat v obou případech do deseti pracovních dnů.
Jaké jsou další změny pro podnikatele?
Například plátce má povinnost vrátit odpočet DPH, pokud neuhradí svůj závazek ve lhůtě šesti měsíců ode dne splatnosti. Dále lhůta pro uplatnění odpočtu se zkracuje ze stávajících tří let na dva roky. Lhůta pro opravu základu daně a výše daně se naopak prodlužuje ze tří na sedm let. A od července se výrazně změní i uplatňování DPH u nemovitostí, zejména budou jiné podmínky pro zdanění prodeje dokončené stavby.
Sebevědomí českých firem, ale i příhodné byznysové podmínky přitahují stále více tuzemských podniků k expanzi na západní evropské trhy. Obzvlášť atraktivní je pro české podnikatele Německo. „Situace na německém trhu nabízí řadu příležitostí, jako je velká kupní síla, podpora vývoje inovací, stagnace ekonomiky i generační obměna vlastníků německých společností,“ vysvětluje Robert Nešpůrek, jeden ze zakládajících partnerů advokátní kanceláře Havel & Partners. Ta asistovala klientům s právními případy ve 110 zemích světa.
Od loňského roku má vaše advokátní kancelář přímé zastoupení ve Frankfurtu nad Mohanem. Proč jste se rozhodli pro Německo?
Souvisí to s celkovou strategií naší firmy, která se snaží víc posunout do globálního byznysu. Už nějakou dobu jsme cítili, že by bylo dobré mít zastoupení na některém ze západních trhů, a Německo se k tomu přímo nabízelo, protože je to třetí největší ekonomika na světě a klíčový expanzní trh pro české firmy.
Jaké byznysové příležitosti jim současný německý trh nabízí?
V Německu je 84 milionů spotřebitelů a spousta zajímavých firem. Příležitosti jsou pochopitelně různé podle jednotlivých typů podnikání. Velký potenciál například představuje podpora vývoje inovací.
Není pravda, že Německo právě v digitalizaci spíše zaostává za ostatními evropskými státy?
Ano, o tom se někdy mluví. Ve skutečnosti ale německá vláda uvádí do praxe různá opatření a usilovně pracuje na tom, aby se to změnilo. Investuje do výzkumu a vývoje vědeckých pracovišť, podporuje univerzity a nabízí řadu investičních příležitostí v této oblasti.
Dalším důvodem pro vstup na německý trh může být fakt, že německá ekonomika prochází stagnací a některá aktiva mohou být právě teď atraktivní z hlediska valuací. Pro retailové obchodníky typu e-commerce je pak určitě největším motivátorem kupní síla a velikost německého trhu.
Vnímáte silnější poptávku po vašich službách ze strany německých, nebo českých podnikatelů?
Dosud jsme byli svědkem toho, že větší investiční aktivita probíhala směrem z Německa do Česka. Minulý rok jsme pomáhali realizovat asi dvě desítky česko-německých transakcí a zhruba dvě třetiny z nich byly ze strany německých firem. Nicméně pozorujeme, že zájem českých podnikatelů o německý trh v posledních letech posiluje, a tento trend očekáváme i do budoucna.
Na jaké typické problémy naráží české firmy, které začínají v Německu podnikat?
V Německu je klíčové najít si dobré obchodní partnery. To pochopitelně platí pro každou zemi, ale na německém trhu obzvlášť vnímáme důležitost dlouhodobých obchodních vztahů založených na vzájemné důvěře. Němci tyto vztahy pěstují postupně a také si je prověřují.
Jak takové prověřování probíhá?
Začnou s vámi třeba obchodovat nejprve na menší zakázce, aby si otestovali, jestli se dobře zapíšete, jestli máte dobrý produkt, služby a podobně. Proto je důležité vyhledat správné obchodní partnery a to je také jedna z věcí, se kterou našim klientům pomáháme. Nabízíme jim síť kontaktů, kterou jsme si tam vybudovali především mezi finančními institucemi, investičními fondy a bankami. V německém prostředí už působíme patnáct let a založení pobočky ve Frankfurtu je vlastně jen vyvrcholením této práce.
Jsou nějaké specifické chyby, které dělají české firmy při vstupu na zahraniční trh?
Chyby mohou plynout z nedostatku informací o daném trhu. Při vstupu na zahraniční trh se firma v první řadě snaží prodat svou službu nebo výrobek a může se stát, že si přitom nezjistí, kdo je regulátor, co přesně požaduje a jaká je běžná praxe. Při akvizicích v zahraničí pak může být chybou nedostatečná příprava a zjištění si daňových, právních, technických a obchodních okolností dané společnosti. Je nezbytné udělat si předem důkladnou prověrku a tohle firmy občas podcení. My jim vždy doporučujeme využít služeb zkušených poradců a nepouštět se do akvizic na základě pocitů nebo prvních dojmů.
Jaké firmě se expanze do Německa obzvlášť vyplatila?
Takových firem je celá řada. Známým příkladem z poslední doby je český Rohlík, který už na německém trhu udělal mnoho úspěšných akvizic a obchodních dohod. Umožnilo mu to výrazně rozšířit geografický záběr svého podnikání a také se ukázalo, že přinesl do Německa něco, co tam bylo do té doby víceméně neznámé. Firma s takovou rychlostí doručení nákupu, s takovou šíří a kvalitou sortimentu na německém trhu předtím chyběla. Rohlík dokázal přenést do zahraničí své zkušenosti z Česka i své dovednosti v oblasti automatizace a digitalizace. Zároveň ale porozuměl a přizpůsobil se nákupním zvyklostem a požadavkům německého zákazníka.
V jakých dalších zemích vidíte aktuálně pro české firmy potenciál?
Podnikatelé z Česka se dříve orientovali hlavně na Slovensko a pak na východní Evropu, Rumunsko, Bulharsko, Balkán. A samozřejmě Polsko. Teď ale vidíme rostoucí zájem o západní Evropu. Kromě Německa láká investory Španělsko, Francie, Itálie nebo Velká Británie. Pozorujeme to u investic do nemovitostí, energetiky, ale i v jiných typech podnikání, jako je strojírenství, obchod, služby nebo právě e-commerce, kde západní trhy táhnou, protože poskytují obrovskou kupní sílu. Řada podniků v Česku už dosáhla takové konkurenceschopnosti, že se nemusí bát na západní trhy vstoupit. Tomuto trendu samozřejmě významně pomáhá naše členství v Evropské unii a jednotný trh.
Vidíme ale také velký zájem o zámořské trhy. Ve Spojených státech na tom má zásluhu zákon o snížení inflace a další legislativa, která poskytuje podporu podnikatelům, například v energetice. A vzrůstající celní bariéry vlastně nutí i české firmy přemýšlet, zda by pro ně nebylo výhodnější mít vlastní zastoupení přímo v USA.
Vy se jim při tom snažíte poskytnout právní a byznysové poradenství. Jaké trendy váš obor v současné době nejvíc ovlivňují?
Chceme být strategickým partnerem našich klientů, což obnáší nejen poradit jim podle aktuálního českého nebo zahraničního práva, ale také předjímat změny – ať už v oblasti daní a práva nebo na geopolitické úrovni.
Jaké konkrétní změny v příštích letech očekáváte?
Určitě počítáme s velkými změnami v oblasti technologií. Ty zasáhnou všechny obory. Veškeré firmy, právní sektor nevyjímaje, budou muset adoptovat do svého podnikání informační technologie, aby byly efektivní a konkurenceschopné.
Potom tu máme geopolitický vývoj. Musíme sledovat, jakým směrem se pohne konflikt na Ukrajině, jaké to přinese ekonomické hrozby nebo příležitosti. V Evropské unii uvidíme, jakým způsobem se bude implementovat Draghiho zpráva a důraz na konkurenceschopnost, zda to přinese další příležitosti pro české podniky. Všechny tyto trendy chceme vnímat a reagovat na ně, abychom dokázali naše klienty doprovázet a poskytnout jim dostatečnou oporu.
Zmínil jste technologický vývoj. Jak ve vašem sektoru například pracujete s umělou inteligencí?
Všichni se s umělou inteligencí nějak seznamujeme. Naše činnost spočívá hodně v práci s dokumenty a tu nám umělá inteligence dokáže v mnohém usnadnit. Pomáhá nám sbírat a vyhodnocovat informace, srozumitelně je předávat někomu dalšímu. Pro naši práci jsme si vyvinuli vlastní nástroj, který s umělou inteligencí pracuje. Používáme ho na právní rešerše v české legislativě, ale pomáhá nám také orientačně vyhledávat některé informace v právním prostředí jiných států.
Jak se s nástupem umělé inteligence popasovaly české firmy z řad vašich klientů? Řešíte s nimi otázky zabezpečení citlivých informací?
Zabezpečení dat je právní problém ve chvíli, kdy dojde k úniku nebo zneužití informací. K tomu, aby firma nepřišla o citlivá data, musí samozřejmě využívat vhodné nástroje. V tom jí můžeme do určité míry poradit, ale hlavně je to otázka technologická. Naše role se spíše týká edukace, proškolení personálu, aby firma rozuměla rizikům a věděla, jaké právní následky může případný únik informací mít. My sami pochopitelně používáme jen licencované nástroje, které zaručují, že důvěrné informace, se kterými pracujeme, nebudou poskytovány třetím stranám
Jaké máte další plány rozvoje kanceláře Havel & Partners? Budete zakládat nové pobočky i v dalších zemích?
Aktuálně se k tomu se nechystáme, ale do budoucna to nemohu úplně vyloučit. Nicméně, k tomu, abychom dobře obsloužili své klienty, to v současné době právě díky našim rozsáhlým zahraničním kontaktům nutně nepotřebujeme. Strategicky se chceme posouvat ke specializovanému poradenství založenému na důvěrné znalosti určitého podnikatelského oboru. Znát v rámci daného sektoru všechny trendy, klíčové hráče, mezinárodní kontext… a být tak pro své klienty strategickým partnerem.
Dál rozvíjíme i oblast komplexního poradenství pro privátní klienty a zaměřujeme se na geografickou diverzifikaci aktiv. Naše kancelář se stále rozvíjí a řada našich aktivit nabývá globálních rozměrů, což vlastně odpovídá celkovému vývoji české ekonomiky, která je exportně orientovaná, má už poměrně velkou kapitálovou základnu a díky tomu mnozí čeští podnikatelé mohou úspěšně investovat v zahraničí. A my je v tom chceme dál podporovat.
Zakladatel a šéf největší české právnické kanceláře Jaroslav Havel se pustil před rokem do světa investic a správy rodinného majetku. „Jsme překvapeni růstem One Family Office, který je na začátku sedmkrát až desetkrát rychlejší, než byl růst naší advokátní kanceláře,“ říká v rozhovoru pro Ekonom.
Proč jste se vedle advokacie, byznysového poradenství a provozování médií rozhodl věnovat i správě majetku?
Média jsou jen koníček. S One Family Office jsme přišli proto, že v advokacii jsme dosáhli tržního vedení a takové velikosti, kdy můžeme růst jen velmi regulovaně a navyšovat tržní podíl. To byl první důvod. Druhým bylo, že byznys rodinných kanceláří pro správu majetku je po celém světě velmi rychle rostoucím oborem. Vyžaduje vysoce kvalifikovanou činnost, kde jsou potřeba právníci, daňoví experti, bankéři i investiční specialisté. Jedná se tedy o obor, kde máme jako právníci nejlepší předpoklady.
Mluví se o multi family office. Můžete vysvětlit, co to přesně je?
Multi family office vzniká tak, že zakládající rodina vytvoří strukturu pro správu, ochranu a investování svého vlastního majetku. Ve chvíli, kdy je přesvědčena, že to dělá dobře, může přibrat další movité rodiny, protože už vytvořila potřebnou infrastrukturu. My jsme v advokátní kanceláři už od roku 2007 nabízeli poradenství pro privátní klienty, o pět let později jsme rozběhli investiční část naší skupiny zaměřenou na správu majetku a od roku 2014 také concierge. Infrastrukturu jsme budovali a na sobě testovali 15 let. Loni jsme ji oficiálně spustili a zpřístupnili. Primárně byla určena pro mě a mé partnery ve firmě, od loňského roku ji sdílíme i s dalšími rodinami a bonitními jednotlivci.
Zaměřujete se na služby lidem s majetkem přes 10 milionů dolarů, tedy čtvrtmiliardu korun. Můžete popsat, co všechno zahrnují?
V první řadě navrhujeme a implementujeme vhodné struktury pro řízení, správu, ochranu i předávání majetku, kde poskytujeme komplexní odborný servis. Zdůrazňuji ale, že nejsme asset manažeři. Pokud investujeme společně s dalšími partnery, děje se tak výhradně na klubovém principu. Jsme rodinná kancelář, kam lidé přicházejí, pokud chtějí trvale spolupracovat. Nejde jen o správu majetku, ale i o právní poradenství, sdílení know-how v investičních příležitostech, služby ve zdravotnictví, v oblasti bezpečnosti rodiny, ochrany dobrého jména či pomoc s výchovou a vzděláváním další generace. Zaměřujeme se tedy na komplexní služby pro bonitní osoby.
Když zmiňujete bezpečnost, co si pod tím představit?
Havel & Partners je největším zadavatelem bezpečnostních služeb díky povaze právních kauz, které řešíme. Máme mnoho zkušeností v oblasti ochrany majetku, vyšetřování a dalších aktivitách. Spolupracovali jsme s desítkami specialistů v tomto oboru a společně s bezpečnostní agenturou jsme vytvořili komplexní systém ochrany, který aplikujeme i na služby rodinné kanceláře.
Krátce po spuštění One Family Office jste řekl, že do konce roku 2024 chcete mít pod správou asi 25 miliard korun. Jaká je realita?
Tento cíl jsme výrazně překročili. Jsme překvapeni růstem One Family Office, který je na začátku sedmkrát až desetkrát rychlejší, než byl růst naší advokátní kanceláře.
Do čeho teď pod hlavičkou OFO investujete?
Umíme vyřešit otevření účtů ve švýcarských, amerických či singapurských bankách, rozložení portfolia, zajištění renty pět až šest procent ročně a jiné služby. Díky sdílení analytických zdrojů a kontaktů můžeme investovat i do private equity či venture fondů, které jinak nejsou přístupné.
Co nejzajímavějšího z této oblasti můžete zmínit?
Jsme schopni zapojit se jako family office do investic, ať už jde o často trofejní české reality, privátní půjčky nebo zemědělství, zde je to prostřednictvím Verdi fondu farem. Jde i o investice do největších a globálně nejúspěšnějších světových private equity fondů jako například KKR nebo nyní Bain Capital.
Mluví se o zdanění bohatých. Proto k vám movití lidé jdou?
Jde o kombinaci faktorů – nakolik se tito lidé v Česku mohou spolehnout na politickou stabilitu, bezpečnost a daňovou předvídatelnost. Není to ale tak, že by se u nás lidi děsili toho, že přijde nějaké velké zdanění.
“Až jednou půjdu do důchodu, chtěl bych mít zajištěnou globální mobilitu rodinného majetku. Tedy mít většinu majetku převážně v dolarech mimo Česko. Jaroslav Havel je řídícím partnerem advokátní kanceláře Havel & Partners. Mezi jeho klienty patří největší finanční instituce působící v České a Slovenské republice, řada společností patřících do žebříčku Fortune 500, ministerstva, státní podniky, dále pak soukromé osoby z řad nejúspěšnějších a nejbohatších Čechů a Slováků, ale i zahraniční podnikatelé působící v České republice.”
S kým v rodinné kanceláři nejčastěji spolupracujete?
Jsou to úspěšní podnikatelé z technologií, z finanční sféry – členové vedení finančních institucí či poradenských společností, kteří si uvědomují, že k nejlepším investicím se dostanou jen prostřednictvím institucí, jako je ta naše. Další skupinou jsou rodiny, které prodaly firmu a chtějí, abychom jim pomohli se správou majetku. Často jde také o situace, kdy ve firmě není vhodný nástupce, který by uměl adekvátně řídit byznys nebo spravovat majetek.
Dříve měli bohatí Češi své investice primárně v Česku, například v nemovitostech či podílech firem, které sami založili. Změnilo se to?
Určitě. A významně k tomu přispěly poslední čtyři roky. Ty přiměly podnikatele uvažovat nad tím, že se ekonomika ani politika v Česku nevyvíjejí ideálně a že by možná měli své investice diverzifikovat. Někdo se na to připravuje rychle, jiný pomalu. Pro ty, kteří nevědí, kde vůbec začít, vytváříme takzvaný escape plan (plán útěku – pozn. red.). Kdyby museli naléhavě opustit zemi, aby věděli, jak postupovat, a měli zázemí v zahraničí.
Jak takový plán obecně vypadá?
Představte si, že jste rodina, která má majetek v hodnotě miliardy korun a podniká například mimo Prahu. Vlastní výrobní provozy a nemovitosti, ale nikdy neřešila dlouhodobý pobyt v cizině a nemá žádné zahraniční zastoupení. V takovém případě navrhujeme založit zahraniční účty u prověřených bank. Zároveň doporučujeme promyslet, jak by rodina postupovala, kdyby se stalo něco neočekávaného. V krizové situaci, jako je například válečný konflikt, nebude pravděpodobně možné využít tradiční způsoby útěku, například přes letiště Václava Havla. Dnes už nestačí jen odejít za hranice. Rodina by zřejmě musela opustit kontinent a zamířit třeba na Kanárské ostrovy anebo úplně mimo EU. Je proto důležité mít promyšlený plán, jak se do bezpečí dostat a mít tam dostatečné finanční prostředky v bance jako zavedený klient.
Rodinnou kancelář jste zakládal primárně pro sebe a společníky. Jaký je váš cíl v zajištění svého majetku?
Moje představa je, že až jednou půjdu do důchodu, chtěl bych mít zajištěnou globální mobilitu rodinného majetku. Tedy mít většinu převážně v dolarech mimo Česko a zároveň diverzifikovaný po celém světě. V podnikání bych z majetku nechtěl mít v důchodových letech více než 25 procent.
INOVACE, UMĚLÁ INTELIGENCE A NOVÉ TECHNOLOGIE OTVÍRAJÍ V BYZNYSU NEKONEČNÉ MOŽNOSTI A JSOU MOTOREM DNEŠNÍHO PODNIKÁNÍ. PAMATUJETE ALE VE VAŠÍ FIRMĚ ČI STARTUPU NA PRÁVNÍ VÝZVY, KTERÉ S TÍM SOUVISEJÍ? DALIBOR KOVÁŘ, PARTNER ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘE HAVEL & PARTNERS PRO TECHNOLOGICKÉ PRÁVO, SESTAVIL CHECKLIST DESETI ÚKOLŮ, KTERÉ BYSTE SI MĚLI ODŠKRTAT.
Nové technologie narušují tradiční obchodní modely, přinášejí inovace a řešení zásadních výzev, kterým dnes podniky čelí. Zejména začínající podnikatelé se proto technologickými trendy často snaží řídit a na jejich definici stavět i svůj obchodní model či podnikatelský plán.
Do tří let převezme agentní umělá inteligence 15 procent každodenních pracovních rozhodnutí. To předpovídá publikace 2025 Top Strategic Technology Trends od společnosti Gartner. Prohloubit se má i AI governance a do roku 2028 podniky, které budou využívat platformy pro správu umělé inteligence, dosáhnou o 30 procent vyššího hodnocení důvěry zákazníků a o 25 procent lepšího skóre v oblasti dodržování právních předpisů než jejich konkurenti.
Pokud se chystáte využít příležitosti a uchopit technologické trendy ve vaší firmě prakticky, nezapomeňte na to, že to má i právní souvislosti. Máte přehled, jaká evropská i lokální legislativa a předpisy se týkají nových technologií a umělé inteligence, a z jakých perspektiv byste se tedy na svůj produkt, službu nebo řízení firmy měli v souvislosti s tím dívat? Projděte si základní právní „checklist“.
1. Právní audit
Proveďte důkladný audit, nakolik je vámi využívaná nová technologie v souladu s lokálním i evropským právem. Jde primárně o to, aby s ním model fungování nebyl v přímém rozporu; drobné odlišnosti jsou řešitelné. Zaměřte se na otázky, jako jsou licenční model, správné nastavení využívání práv duševního vlastnictví, odpovědnost za škodu způsobenou technologií a případné compliance s důležitými obecnými předpisy (jako je např. GDPR).
2. Právní odpovědnost
Ujistěte se, že jste si jasně definovali odpovědnost všech zúčastněných stran v případě technologických chyb, škod na datech, kybernetických incidentů či při porušení práv třetích osob. Smluvně ošetřete odpovědnostní limity, způsoby náhrady škod a postupy pro řešení sporů. Pozor, často se tato oblast řeší v obchodních podmínkách celkem striktně prododavatelsky jako take or leave.
3. Soulad s regulací
Zkontrolujte, zda technologie splňuje všechny regulatorní požadavky. Zejména v oblasti umělé inteligence bude regulace rychle narůstat. V EU jsou často požadavky regulace specifické pro konkrétní odvětví (zdravotnictví, veřejná správa, finanční sektor), což vyžaduje detailní analýzu. Jako právníci běžně k regulatornímu souladu zpracováváme právní stanovisko.
4. Licenční modely a vlastnictví dat
Jasně vymezte, kdo „vlastní“ práva duševního vlastnictví k softwaru či datům vytvořeným technologií. Vyhněte se nejasnostem v licencích, které by mohly vést ke ztrátě vašich práv či neoprávněnému užívání třetími stranami. Nejvíce problematické podle našich zkušeností bývá pro firmy správné nastavení vztahu s vývojáři, subdodavateli nebo objednatelem technologie na zakázku.
5. Ochrana dat a osobních údajů
Zajistěte, že technologie budou splňovat požadavky GDPR a dalších relevantních lokálních regulací – tato oblast je z globálního hlediska stále hodně fragmentovaná. Zaměřte se na zpracování osobních i neosobních údajů a práva subjektů údajů. Nastavte technická a organizační opatření pro jejich ochranu. Často je potřeba zpracovat posouzení vlivu na ochranu osobních údajů (DPIA).
6. Smlouva s dodavateli technologií
U využívání nových technologií by měly smlouvy přesně stanovovat povinnosti a odpovědnost dodavatelů a případných subdodavatelů. Klíčovou součástí smlouvy je pokrytí SLA (Service Level Agreements), které stanovují úroveň poskytovaných služeb, včetně ochrany dat a know-how, možností auditování a pravidel pro ukončení smlouvy či přechod k jinému dodavateli. K dodávce se často vztahuje řada dalších dokumentů, které občas nebývají ke smlouvě správně připojeny či propojeny a hrozí jejich nepoužitelnost.
7. Kyberbezpečnost
Zkontrolujte, zda a jak technologie splňují nejnovější standardy kybernetické bezpečnosti. Nastavte zejména smluvní povinnosti týkající se bezpečnostních opatření (vč. auditu) a stanovte si, jak budete postupovat při řešení případných incidentů. Řadu důležitých detailů již brzy stanoví chystaný zákon o kybernetické bezpečnosti a jeho prováděcí předpisy. Seznamte se s nimi co nejdříve, jejich implementace vám totiž zabere čas a může se na vás vztahovat i nepřímo jako na dodavatele.
8. Pravidelné právní hodnocení
Technologie by měla být hodnocena z právního hlediska průběžně, zejména při změně legislativy nebo rozšíření jejího užívání do nových odvětví. Nastavte proto procesy pro pravidelný právní audit a spolehlivý monitoring změn právních předpisů. Prostřednictvím profesních sdružení lze předpisy také sledovat, a můžete je dokonce i připomínkovat před jejich přijetím (například očekávanou českou adaptaci k AI Actu).
9. Etika
Zaveďte etické principy pro používání technologií, zejména u umělé inteligence a big data. Zvažte, zda technologie nediskriminuje, neporušuje lidská práva či nezasahuje nadměrně do soukromí, a na tento aspekt dbejte (např. tvorbou kodexů, směrnic a interních politik, smluvních ujednání s partnery či dodavateli, vzdělávacích materiálů atd.) – bude nabývat na důležitosti v rámci právních prověrek a investic ze zahraničí.
10. Prevence a krizové plány
Připravte si krizové scénáře pro případ technologického selhání, úniku dat či regulatorních sankcí. Dobře se dají spojit s plány v oblasti kybernetické bezpečnosti. Tyto plány by měly zahrnovat i postupy pro komunikaci s úřady, klienty a médii. Právník vás může zastupovat v řízeních před regulátorem, hodit se může i dočasný profesionální tiskový mluvčí.
Abyste plně využili potenciál nových technologií, ideální je zapojit právníka již v raných fázích plánování technologických projektů. Díky tomu můžete sladit právní i obchodní cíle a zajistit, že klíčové právní dokumenty a procesy odpovídají specifikům daného technologického trendu. Dobrý právník vám pomůže také identifikovat rizika spojená s implementací nových technologií i při nastavení struktur a procesů, což vám umožní jejich efektivní a bezpečné využití.
Technologické trendy se vyvíjejí, stejně jako právo, a proto je vhodné informovat se oboustranně a udržovat co nejvyšší míru jistoty, že vaše technologické kroky jdou správným směrem. Znalý a zkušený právník, který se v nových trendech orientuje, tak může přispět k úspěchu a konkurenceschopnosti vašeho podnikání a funguje jako klíčový strategický partner.
O demografické krizi a stárnutí obyvatelstva se mluví a ví desítky let. Přesto Slovensko tento problém dosud výrazněji neřešilo. Kromě hrozby ale tento vývoj představuje i příležitost pro rozvoj nových produktů. Jde o jeden z klíčových současných trendů, který pojmenoval druhý ročník konference Reál Estate Vision & Trends.
Slovensko je zemí mnoha problémů, ale i příležitostí. Tak by se dalo shrnout hlavní poselství druhého ročníku konference Reál Estate Vision & Trends, kterou uspořádaly společnosti Havel & Partners a CBRE Slovensko. Řada rizik, ale také šancí pro investory vyplývají z demografických změn. Slovenské obyvatelstvo stárne a bude růst poptávka po seniorském bydlení s kvalitními službami. Na druhou stranu musí Slovensko řešit také problém s dostupností bydlení pro mladé generace a studenty. Pro rovnoměrnější rozvoj země je podle expertů nutné posílit další města, aby se veškerá pozornost nekoncentrovala pouze na Bratislavu. Minimálně v krajských městech je třeba podpořit univerzity a ostatní složky vzdělávacího systému, ale také posílit nabídku dostupného bydlení. Důležité je také plně využít potenciál obyvatel, ať už jde o marginalizované romské komunity, nebo nejbohatší podnikatele, kteří na Slovensku ještě zůstali.
Chybí šestimístný počet bytů
Slovensko ovšem potřebuje řešit obecný problém s nízkou dostupností bydlení. Cestou k tomu měl být nový stavební zákon. Sice byl schválen, ale současná vláda se ho rozhodla zrušit a připravit zcela novou legislativu. Ladislava Cengelová z Ministerstva dopravy SR upozornila, že zákon stál na nerealistických předpokladech, zejména na předpokladu masivní digitalizace, na kterou nebylo prostředí připraveno. Cílem nové legislativy bude snížení počtu správních řízení, umožnění realizace více staveb mimo povolovací řízení (i bez ohlášení) nebo uplatnění fikce souhlasu. V rámci digitalizace se zavede nanejvýš úložiště projektové dokumentace pro jednotlivé orgány.
Rizika nepovedené digitalizace se naplno ukázala v Česku, uvedl Martin Vlk z advokátní kanceláře Havel & Partners. Slovensko by se tak Českem při implementaci nové legislativy nemělo příliš inspirovat. Podobně jako v Česku by ale měl zákon omezit takzvaný ping-pong, kdy si úřady mezi sebou vracejí jednotlivá rozhodnutí. Cengelová dodala, že Slovensko nepotřebuje revoluční novou legislativu, protože nechce riskovat, že se povolovací procesy zablokují.
To by byl velký problém, jelikož dnes Slovensko čelí kritické situaci, co se týče rychlosti povolování i počtu bytů. V celé zemi chybí 220 tisíc bytů, aby se Slovensko v ukazateli počtu bytů na tisíc obyvatel vyrovnalo průměru Evropské unie. Podle Karola Bielovského ze Slovenské spořitelny vznikají nové produkty pro investory do nové výstavby – například úvěrové financování pro družstva, financování bydlení pro marginalizované skupiny či podpora nájemního bydlení. Podpora státu je však omezená.
U nájemního bydlení je problémem návratnost investic. Podle Michala Řeháka z Penta Reál Estate je to vidět na absenci trhu s komerčním nájemním bydlením (built to rent), i když při dobře a efektivně nastaveném produktu lze očekávat relativně slušný výnos. Penta Reál Estate v tomto směru již připravuje koncept studentského bydlení ve spolupráci se společností BONARD.
Experti se shodli, že je třeba posílit spolupráci mezi veřejným sektorem, zejména státem, a soukromými investory. První iniciativy v tomto směru existují, přičemž se vláda chce soustředit na rozvoj dostupného bydlení ve spolupráci s významnými developery či velkými zaměstnavateli.
Velké riziko je i velká příležitost
V regionu střední a východní Evropy se na realitním trhu odehrály v první třech kvartálech roku 2024 investiční transakce za celkem 5,9 miliardy eur, do konce roku by to mělo být dalších 3,5 miliardy. Slovensko získalo od ledna do září 2024 investice za 150 milionů eur, do konce roku se očekává dokončení transakcí za 550 milionů eur. Roste podíl investic do rezidenčních nemovitostí, přičemž se investoři soustředí na nové demografické skupiny, jako jsou studenti nebo senioři, uvedl Gábor Borbély z poradenské společnosti CBRE.
Poptávku po seniorském bydlení ovlivňuje postupné stárnutí obyvatelstva na Slovensku. Roste počet starších lidí, zároveň ale zcela chybějí některé produkty – například nezávislé bydlení komunitního charakteru. Týká se to především Bratislavy. Za 10 až 20 let bude přitom Slovensko v průměru jednou z nejstarších zemí v Evropě, uvedl Viktor Novysedlák z Rady pro rozpočtovou odpovědnost.
Největší investiční příležitosti dnes existují právě v kvalitním seniorském bydlení. Na trh přichází první porevoluční generace finančně silných seniorů, pro které však neexistuje odpovídající nabídka. Novysedlák s ohledem na demografii předpokládá dvojnásobný nárůst zájmu o prostory v pobytových zařízeních, zejména v zařízeních s neformální péčí.
Problém ale nemají jen senioři. Ohroženou skupinou jsou mladí lidé, u kterých roste poptávka po nájemním bydlení. Podle průzkumů společnosti BONARD by až 58 procent lidí v Bratislavě bylo ochotno bydlet v nájmu, ale chybí dostatek projektů. Podle Samuela Vetráka z BONARD musí být projekty budované pro institucionální investory dostatečně velké, dnes však chybějí pozemky, záměry i ochota. Navíc investory zajímají jen města nad 300 tisíc obyvatel, což na Slovensku splňuje jen Bratislava a s širší aglomerací ještě Košice.
Covidová pandemie, válka nedaleko za českými hranicemi a doba plná nejistot otvírají a akcelerují témata, která dřív nebývala tolik v kurzu. Patří mezi ně i globální mobilita rodiny a majetku. Právě diverzifikace aktiv do perspektivnějších částí světa stála u zrodu ONE FAMILY OFFICE. Česko-slovenskou rodinnou kancelář s mezinárodním dosahem založil advokát Jaroslav Havel, řídící partner největší středoevropské právnické firmy HAVEL & PARTNERS.
Ten sám o sobě říká, že chce být globálním podnikatelem a občanem. V posledních letech se zásadně změnila ekonomická mapa světa – zejména v Česku a na Slovensku, ale i například v Německu, na kterém jsme kriticky závislí, ale i v dalších okolních zemích se postupně zhoršuje ekonomická a politická situace bez výrazné naděje na zásadní změnu nejméně následujících pět let,“ popisuje Jaroslav Havel, řídící partner ONE FAMILY OFFICE.
ROZUMNÁ DIVERZIFIKACE
„Peníze ve veřejných rozpočtech ubývají, lze logicky očekávat růst zdanění bohatých. Peníze zde vydělané podnikáním a řádně zdaněné postupně v zásadním rozsahu alokujeme i do zajímavých aktiv v zemích, které mají lepší ekonomické vyhlídky, a ještě se přitom něco naučíme. Aktivně proto vyhledáváme investiční příležitosti na globálním trhu,“ nastiňuje Jaroslav Havel.
Kde konkrétně? „Především v Severní Americe, ale doplňkově jako zajímavé vidíme také Indii, Spojené arabské emiráty – zejména Dubaj – či země Latinské Ameriky jako Mexiko nebo Brazílie. Případně další asijské státy jako Indonésie či Vietnam jsou atraktivnější pro investory díky velikosti trhu, menší míře regulace, mladší, chudší a rostoucí populaci ochotné tvrdě pracovat, v některých případech pak i z hlediska lepší bezpečnosti.“
Právě globální investování a mezinárodní mobilita majetku jsou pro ONE FAMILY OFFICE hlavními tématy. České a slovenské bonitní rodiny obvykle mívají klíčovou část svého majetku ve formě hlavního podnikání či lokálních nemovitostí, svoje investiční návyky mění pomalu. Filozofií ONE FAMILY OFFICE je rozumná diverzifikace majetku mimo Česko či Slovensko. Tento proces může být přirozený už v rámci samotných rodin: typicky v případě, kdy děti odjedou studovat do zahraničí, případně tam začnou žít a pracovat nastálo.
Důležitý je i takzvaný escape plan – okamžitý postup pro situaci, kdy by bylo nutné náhle opustit zemi. Pro takovou chvíli je klíčové mít k dispozici rychlou únikovou cestu pro celou rodinu včetně připravených dopravních prostředků. Mít zajištěná místa v bezpečných a stabilních regionech a taky aktiva s okamžitou likviditou na zahraničních účtech, která zajistí na přiměřenou dobu životní náklady.
INSPIRACE A INVESTORSKÁ ESA
„Stávající majetkové portfolio českých a slovenských aktiv zásadně limituje mobilitu majetku. Český a slovenský miliardář má oproti majetným lidem v zahraničí typicky vedle svého podnikání obrovskou alokaci v lokálních nemovitostech. Většinou má i drobnější investice v akciích a dluhopisech, ale jsou zásadně podalokovaní v oblasti globálního private equity (PE), hedgeových či mezinárodních venture kapitálových fondů,“ vypočítává Jaroslav Havel.
Právě tohle je významný moment. Podle dostupných dat společnosti KKR rodinné kanceláře souhrnně drží skoro polovinu portfolií v alternativních investicích, z toho necelá pětina připadá na private equity. Na tuto oblast cílí i ONE FAMILY OFFICE, která investuje do globálních fondů světových hráčů.
„Preferujeme ty nejúspěšnější investiční instituce s vynikající historií na trzích zejména v USA, ale i v Indii, v dalších vybraných asijských zemích nebo Latinské Americe. Soustředíme se na private equity fondy, které dlouhodobě přináší peněžní výnosy okolo 20 procent p. a. při poměrně vysoké stabilitě. Investujeme do málo dostupných fondů, kde je typicky potřeba minimální kapitál 10 až 25 milionů dolarů na investici. Jedná se o příležitosti, kterým věří i investorská esa jako Warren Buffett, Kenneth C. Griffin, Bill Ackman, Steve Cohen anebo David Swensen,“ zdůrazňuje Jaroslav Havel.
Společně s partnery nyní investuje například do běžně nedostupného fondu společnosti Bain Capital, která je dlouhodobě jedním z nejvýkonnějších světových správců majetku (s průměrným peněžním výnosem od založení významně přesahujícím 20 % ročně). Její sesterská společnost Bain & Company patří dlouhodobě vedle McKinsey a BCG mezi tři nejvýznamnější globální firmy v oblasti strategického poradenství. Filozofie a metody skupiny Bain, jak zvýšit hodnotu firmy, je inspirací i pro ONE FAMILY OFFICE. Ta proto podpořila už druhé vydání knihy „Lekce z private equity“, kterou napsala dlouholetá předsedkyně Bain & Company Orit Gadiesh spolu s Hughem MacArthurem, předsedou globálních private equity operací.
SVĚTOVÝ ROZHLED A KONTAKTY
Vliv rodinných kanceláří v branži roste: podle dat společnosti Deloitte budou family offices do roku 2030 celosvětově obhospodařovat majetky v celkové hodnotě přes pět bilionů dolarů čili víc než třeba hedgeové fondy. Rodinné kanceláře sází na komplexní a osobní přístup a v první řadě kladou důraz na zájmy konkrétní rodiny, což může být v očích spolupracujících rodin rozhodující rozdíl v porovnání s privátními bankami či jinými investičními společnostmi.
ONE FAMILY OFFICE funguje jako unikátní ekosystém, na který vedle jeho zakladatelů spoléhají bonitní rodiny i jednotlivci. Jaroslav Havel a jeho kolegové budovali koncept speciálně zaměřených poradenských služeb přes 15 let. Škála služeb ONE FAMILY OFFICE pokrývá hlavní potřeby úspěšných Čechů a Slováků: předávání rodinných podniků nástupcům, nadační a svěřenské fondy nebo zahraniční trusty, globální mobilita rodiny a majetku, investiční příležitosti s mezinárodním dosahem, zdravotnický servis a bezpečnost rodiny, vzdělávání a rozvoj nové generace i koncepce rodinné filantropie.
Značka ONE FAMILY OFFICE dynamicky roste: sdružená hodnota majetku partnerů a přistupujících rodin už po prvním roce významně přesáhla deset miliard korun. Kanceláře ONE FAMILY OFFICE najdete v Praze, Brně a Bratislavě, přímé zastoupení má společnost v Dubaji, Frankfurtu nad Mohanem a Londýně.
ONE FAMILY OFFICE těží ze zázemí celé skupiny Havel & Partners a stejnojmenné advokátní kanceláře, která je s týmem 350 právníků, daňových poradců a patentových zástupců, zhruba 200 advokátů a celkem 500 spolupracovníků největší nezávislou právnickou firmou ve střední Evropě. Pracuje s většinou významných mezinárodních bank, švýcarských a rakouských privátních bank a podstatnou částí významných místních finančních institucí včetně nejvýznamnějších asset manažerů investičních fondů či family office.
Součástí ONE FAMILY OFFICE je investiční tým, jehož sestavování trvalo dva roky a dnes zahrnuje experty, kteří dohromady nasbírali 70 let zkušeností z New Yorku, Silicon Valley, Londýna, Dubaje, Frankfurtu, Mnichova, Curychu a Vídně.
V českém a slovenském kontextu nemá obdobu ani Advisory Board, „rada chytrých a vlivných“. Jde o unikátní uskupení finanční a vztahové elity, jehož členové zastupují všechny podnikatelské generace. Jedná se o klienty a obchodní přátele Jaroslava Havla a celé skupiny HAVEL & PARTNERS, kteří reprezentují unikátní odbornost a vynikající vztahy s podstatnou částí byznysové komunity.
Expertizu ONE FAMILY OFFICE využívá mj. i při výběru a prověřování obchodních partnerů a investic. Této rodinné kanceláři totiž nejde o krátkodobé zisky, ale o ochranu a rozvoj majetku v dlouhodobém horizontu i pro další generace.
Soudní verdikty ve sporech provázejících rozpady partnerských vztahů jsou ještě nepředvídatelnější než v jiných oblastech práva. Významnou roli totiž hraje subjektivní vnímání konkrétního soudce a často i orgánu sociálně právní ochrany dětí. Variant, kam se může případ ubírat, proto bývá nepřeberné množství.
Rodinné právo si ji našlo samo. Od občasné pomoci známým přes první komplikované případy se Veronika Bočanová tomuto oboru postupně začala věnovat pravidelně. Ačkoli to bylo spojeno s nespornou psychickou zátěží, naplňoval ji fakt, že může pomoci lidem ve velmi nepříjemné situaci, se kterou si sami neví rady. Dnes je se svou specializací partnerkou v Havel & Partners, což kolegové z branže považují za doklad toho, jaký význam přední právní firma na českém trhu rodinnému právu přikládá. Přestože statistiky hovoří o poklesu počtu rozvodů, Veronika Bočanová takový dojem nemá. “Naopak mi přijde, že k rozvodům lidé přistupují dříve než v minulé době, kdy možná trošku více zvažovali, jestli ten krok absolvují,” říká v rozhovoru, který vznikl ve spolupráci s projektem #Prvních100let. Z rozpadu partnerského vztahu často vznikají velmi komplikované spory o majetek a také o děti. “Bohužel neubývá případů, kdy rodiče mají mezi sebou tak hluboký konflikt, že nejsou schopni se na svůj případ podívat očima dítěte, i když jsou osobně upřímně přesvědčeni o pravém opaku,” posteskne si zkušená právnička. Příznivě hodnotí chystanou novelu rodinného práva, jejíž účinnost se ale bohužel odsouvá.
Když se řekne rodinné právo, běžný smrtelník si pravděpodobně jako první vybaví rozvod. Je to téma, které řešíte ve své právní praxi nejčastěji, nebo je jen jedno z mnoha?
Pojem rozvod se dá právně chápat v užším a širším slova smyslu. V tom širším zahrnuje veškeré procesy, které musí podstoupit manželé k tomu, aby se rozvedli. Rozvod je jedním z kroků toho rozchodu. Pokud rozvádějící se manželé mají nezletilé děti, musí před tím absolvovat úpravu péče o děti. A součástí rozvodu je i proces vypořádání společného majetku. Všechna tato témata řešíme nejčastěji – tedy péče o nezletilé děti, rozvod jako takový, který vede ke konstatování, že se manželství rozvádí. A poslední je vypořádání majetkových poměrů. To může proběhnout před samotným rozvodem, pokud jsou manželé schopni se dohodnout. I když účinky vypořádání vždy nastoupí až k okamžiku zániku společného jmění manželů. Pokud se nejsou schopni dohodnout, potom vyrovnání běží ještě jako samostatné řízení, ale až po rozvodu. V rodinně-právním týmu se vedle rozvodových procesů věnujeme ale poměrně intenzivně a do hloubky i jiným záležitostem týkajícím se například svéprávnosti, určování otcovství, schvalování právních jednání týkajících se majetku nezletilých dětí nebo i širším sporům mezi rodinnými příslušníky, kdy si třeba něco dluží, něco si udělali, potřebují mezi sebou něco vyřešit. Právně jde většinou o klasické civilní procesy. Podstatnou částí naší práce je dále konzultační a analytická činnost související s manželským majetkovým režimem a podpora v oblasti správy majetku.
Rozvodovost v Česku klesá. Bývaly doby, kdy se říkalo, že se rozvádí téměř každý druhý pár. Podle čísel za loňský rok už skončilo rozvodem jen 37 % manželství. Neubývá tedy rodinným právníkům citelně práce?
Nejsem sociolog a nemám úplně přesnou informaci o statistice, ale pokud mohu soudit jako právnička, která se rozvodům věnuje, vůbec mi nepřipadá, že by jich ubývalo. Naopak mi přijde, že k rozvodům lidé přistupují dříve než v minulé době, kdy možná trošku více zvažovali, jestli ten krok absolvují. Můžeme uvažovat i o tom, jakým způsobem se toto číslo dá srovnat s počtem manželství. Jestli nám stoupá, klesá nebo stagnuje počet nově uzavíraných manželství. Řada párů, u kterých řešíme právní souvislosti jejich rozchodu, není sezdaná. To může statistiky také ovlivňovat. Takže práce nám neubývá a nebudu říkat naštěstí, protože samozřejmě rozvod nikomu nepřeji.
Sledujete v rozvodech i nějaké další trendy? Nestávají se z nich například složitější spory s tím, jak lidé drží více majetku?
V praxi se objevují spory mezi manžely nebo partnery různého stupně intenzity i složitosti. U nás v Havel & Partners se většinou koncentrují případy, které jsou velmi složité, jak po lidské osobnostní či psychologické stránce, tak po té odborně-právní. U majetkového vypořádání s větším jměním může být řešení a vypořádání velmi komplikované. Dost často se řeší komplex majetkových vztahů, který zahrnuje i výlučný majetek partnerů, případně se řeší zároveň vypořádání jejich spoluvlastnických vztahů. Někdy nám do toho vstupují i vztahy s širší rodinou. Pokud se budeme bavit o sporech týkajících se dětí, tam vidím složitost v psychické stránce věci. Bohužel neubývá případů, kdy rodiče mají mezi sebou tak hluboký konflikt, že nejsou schopni se na svůj případ podívat očima dítěte, i když jsou osobně upřímně přesvědčeni o pravém opaku. A to jsou potom extrémně komplikované spory. Když si k tomu dosadíme další důležitý faktor ovlivňující celý proces, kterým je subjektivní vnímání případu soudcem nebo orgánem sociálně právní ochrany dětí (OSPOD), může se případ se stejnými proměnnými odvíjet u každého soudu diametrálně odlišně. V takových náročných případech hrají roli i naše zkušenosti, kdy pracujeme pro klienta často i v týmu, abychom zvládli zapojit různé úhly pohledu, a díky tomu dokážeme případ posunout.
Která oblast rodinného práva je vám osobně nejbližší a kterou považujete za nejnáročnější?
Nejbližší je mi zmiňovaný tandem úpravy poměrů k dětem a majetkové vypořádání. Řešení péče o děti je strašně důležitá věc a vnímám to jako pomoc lidem a rodině v situaci, kdy oni sami si nejsou schopni pomoct. Potřebují třetí osobu, o kterou se opřou a která jim ukáže směr. Často jsme schopni změnit i optiku klienta. Nejde o slepé prosazování toho, co chce, ale co je pro danou rodinu a dítě nejlepší. Je to i psychologická práce s klientem jako člověkem. Otevřít mu oči, nabídnout mu jiný úhel pohledu na jeho vlastní situaci. Nejsme psychologové, ale pracujeme s lidmi a je pro nás vždycky nejdůležitější, jaký bude dopad na konkrétní děti. Když klientovi vysvětlíme, kam různá řešení mohou vést, dostáváme ho často z extrémní pozice k řešení, která jsou realizovatelná a nevedou k destrukci vztahu s druhým rodičem nebo s dítětem. Baví mě ale i majetková část sporů, respektive analytická práce týkající se společného jmění manželů ať už při řešení potenciálně hrozícího či existujícího sporu nebo v rámci prevence či v souvislosti se správou rodinného majetku. To je pak na rozdíl od těch emocí u dětí čistá právničina, prostor pro analýzu. Sledujeme pečlivě judikaturu a užíváme si provázání s jinými právními obory.
Jak hodnotíte českou rodinněprávní legislativu? Co byste pochválila a kde vidíte naopak nedostatky či mezery?
Rodinněprávní legislativa je z velké části v pořádku. Velkou váhu má ale její výklad a aplikace, a také judikatura, která je hlavním aplikačním vodítkem. Výklad je totiž často nejednotný. Například otázka valorizace vnosů, tedy použití výlučných prostředků na společné jmění manželů anebo naopak použití prostředků ze společného jmění manželů na výlučný majetek jednoho z manželů. Občanský zákoník upravuje pravidlo, podle kterého by se tyto vnosy měly valorizovat, ale nedává naprosto žádný návod, jakým způsobem by se tak mělo dít. V soudní praxi dodnes, tedy 13 let poté, co občanský zákoník nabyl účinnosti, není jasné, jakým způsobem se má toto pravidlo aplikovat. Zákony nemají být napsané pro právníky, ale pro lidi, kteří si přečtou pravidlo, a měli by sami chápat, co to pro ně znamená. Na další mou oblíbenou právní otázku – co je to vlastně zisk z výlučného majetku, který by nám podle občanského zákoníku měl padat do společného jmění manželů – nám zatím judikatura také neposkytla jednoznačnou odpověď.
O českých soudech se občas říká, že jsou značně nepředvídatelné, a když dva soudy dostanou ty samé vstupy, může být výsledek velmi rozdílný. Jakou zkušenost máte ve svém oboru?
To je právě klíčový aspekt rodinného práva. Pokud bychom vzali jednu a tu samou rodinu a její problém jsme řešili například u soudu v Praze, a paralelně ve stejnou dobu třeba u soudu v nějakém mimopražském okresním městě nebo klidně i jen v jiném pražském obvodu, výsledek může být diametrálně odlišný. Jak už jsem zmiňovala, roli hraje i subjektivní prvek vnímání konkrétního soudce. Zejména v opatrovnických věcech je významný. A nejde jen o stanovení druhu péče nebo četnosti kontaktu dítěte s jedním nebo druhým rodičem dítěte, ale i otázku výživného. Se stejnými čísly, se stejnou aplikační doporučující tabulkou ministerstva spravedlnosti, kterou máme k dispozici, by mohly různé soudy dojít ke zcela rozdílným závěrům. To za mě není úplně optimální. My potřebujeme klientům na začátku říct, jak jejich případ vidíme, jaké je konkrétní reálně dosažitelné řešení, nebo kolik variant asi přichází do úvahy. A ono těch variant je bohužel nepřeberné množství.
Proč jste se rozhodla pro zaměření na rodinné právo, které nemá nádech velké právničiny, jakou alespoň laik vnímá kolem složitých sporů či významných transakcí?
Pro explicitní zaměření čistě na rodinné právo jsem se rozhodla až se svým nástupem do Havel & Partners. Rodinné právo si mě pomalu, ale jistě našlo. Z občasné pomoci známým, přes první komplikované případy jsem se postupně začala rodinnému právu věnovat pravidelně. A i přes nespornou psychickou zátěž jsem si přiznala, že mě naplňuje fakt, že můžu pomoci lidem v extrémně nepříjemné situaci, se kterou si sami neví rady. Rodinněprávní praxe vyžaduje po advokátovi speciální vlastnosti, znalosti a schopnosti navíc oproti jiným oborům. Jde o osobnostní nastavení. Schopnost empatie je klíčovou vlastností každého rodinněprávního právníka. Bez empatie nejsme schopni pochopit ani vlastního klienta, natož předvídat krok protistrany. V kanceláři k případům s empatií přistupujeme. Děláme si analýzu rodinné situace, ale musíme v každém kroku a v každé fázi procesu reagovat velmi flexibilně. Žádný případ nemá jedno jediné či objektivně ideální řešení. To, co by možná výborně fungovalo u jedné rodiny, nebude kvůli jinak nastaveným osobnostem fungovat v rodině jiné. Rodinné právo tedy určitě vyžaduje i notnou dávku znalosti psychologie. Vzdělávání je ostatně důležité pro každý právní obor a dobrý právník se musí permanentně sebevzdělávat.
Havel & Partners je jedna z největších právních firem v Česku. Jaké postavení má v jejím portfoliu rodinné právo?
Poptávka po službách rodinného práva vždy byla a bude. V Havel & Partners jsme zaznamenali zvyšující se zájem o tyto služby nejen u stávajících, ale i u nových klientů. Vytvořili jsme samostatný tým, který se na rodinné právo specializuje a já jsem měla to štěstí, že mě v roce 2021 oslovili, jestli bych s jeho budováním chtěla pomoci. Po třech letech můžu říct, že už mám kolem sebe větší skupinu lidí, kteří nejen chtějí pomáhat ostatním, ale také praktikují rodinné právo na velmi vysoké odborné úrovni a kancelář nám poskytuje opravdu maximální prostor, abychom tohle všechno mohli rozvíjet. Základní myšlenkou při formování našeho týmu byla a je společná filozofie neagresivní advokacie a zaměření na řešení kauz způsobem konstruktivního hledání řešení. Velkou radost mi letos udělala i podpora kanceláře v oblasti boje proti domácímu násilí. V rámci týmu jsme prošli školením odborníků v oblasti komunikace s dětmi a oběťmi domácího násilí a Havel & Partners se jako první advokátní kancelář připojila jako signatář Charty proti domácímu násilí.
Jak taková filozofie neagresivní advokacie vypadá v praxi?
Součástí je zachování si odstupu, nesměšování emocí klienta s vlastními emocemi. Díky tomu máme schopnost komunikace s protistranou, respektive jejím právním zástupcem. V soudních síních i mimo ně se stále setkáváme s opačným přístupem, který eskaluje spor mezi klienty a z praktikování rodinného práva dělá zcela zbytečně válku. Nebudu zastírat, že i nám chodí občas poptávky, kde klient vyžaduje „buldoka, který druhého rodiče zničí“. I to ale vnímáme jako výzvu a v naprosté většině případů dokážeme klientovi vysvětlit, v čem spočívá naše odlišná strategie a proč bude pro něj a jeho dítě vhodnější. Neagresivní advokacie ale neznamená hledání kompromisu za každou cenu či dokonce ustupování silovému přístupu druhé strany. Ten, kdo je zatažen do války, se samozřejmě musí adekvátně bránit. Ale i v případě, kdy dohoda není možná a je třeba čelit takovému přístupu druhé strany, je možné klienta zastupovat neagresivně a slušně, s respektem k protistraně a jejímu právnímu zástupci, ale přitom velmi důrazně a důsledně.
Je zázemí velké právní firmy pro váš obor výhodou? Není trochu v rozporu s tím, co obvykle člověk vyhledává, když řeší něco tak intimního, jako je rodina?
Majetkové a rodinné právo je spojené s přesahem do jiných právních oborů. Objevují se nám tam cenné papíry, bankovnictví, finanční trhy, korporátní právo, klasické litigace, daně – a v tom je výhoda nás jako velké kanceláře, protože můžeme konzultovat s kolegy z jiných specializovaných týmů různé právní problémy, se kterými se nepotkáváme tak často. Máme tedy výjimečné odborné zázemí. Otázka, jestli to ale není v rozporu s tím, co člověk vyhledává, když řeší něco tak intimního, jako je rodina, je velmi dobrá a my jsme na to mysleli. Pro nás je totiž zároveň naprosto nepřípustné, aby do našich případů viděl kterýkoli jiný kolega, který s nimi nemá co do činění, a to nejen v rámci jiných týmů v kanceláři, ale i v rámci našeho týmu rodinného práva. Diskrétnost je tedy základ a ke klientovi, kterému pomáháme, je vždy přidělen konkrétní advokát nebo mini tým, který má za úkol chránit veškeré informace. Pokud tedy potřebujeme konzultaci v jiných právních oblastech, řešíme to samozřejmě s klientem a pokud si klient nepřeje zapojení nikoho dalšího, pokládáme kolegům otázky jenom v čistě obecné rovině a není nutné s nimi vůbec sdílet údaje klienta ani další jiný kontext, který s daným problémem nesouvisí.
Jsme na přelomu roku, což je čas bilancování vyhlídek do budoucna. Čeká nás v Česku v oblasti rodinného práva v roce 2025 nějaká významná změna či událost?
Celý rok 2024 jsme s napětím očekávali, jakým způsobem se posune legislativní příprava velké novely rodinného práva, která má do právní úpravy dostat mimo jiné takzvaná zatímní rozhodnutí. Ta by měla nahradit v opatrovnických věcech velmi problematická předběžná opatření. Po letech by mělo dojít opět ke spojení rozvodového a opatrovnického řízení. A za další významnou změnu považuji odstranění nálepek a označení různých druhů péče – výlučné, společné, střídavé…, což zbytečně prohlubuje rodičovský konflikt, aniž by to mělo dle mého názoru jakýkoli pozitivní smysl a účel. Jediným hmatatelným právním rozdílem mezi těmito druhy péče je efekt na výpočet výživného a na aplikaci slevy na dani. Faktický efekt je ale spíše destruktivního rázu – “výlučně” pečujícího rodiče považuje řada třetích osob za rodiče s “hlavní” rozhodovací pravomocí ve vztahu k dítěti a rodiče, který se s dítětem jen “stýká”, za rodiče druhé kategorie. K tomu sice není v zákoně žádná právní opora, ale spolu s faktem, že výživné inkasuje jen “výlučně pečující rodič”, je to v praxi silná motivace pro bitvu o to, mít dítě ve “výlučné péči”. U péče střídavé se pak stále poměrně často setkáváme s názorem či předsudkem, že je to pro dítě automaticky špatné nastavení například proto, že pro nikoho není dobré mít schizofrenně dva domovy a cestovat mezi nimi “s kufříkem”. Pokud novelizace projde, měla by už existovat jenom jedna osobní péče rodičů bez nálepky a soudy by měly rozhodovat o časovém harmonogramu, jak budou oba rodiče o dítě pečovat. V roce 2025 se nicméně podle všeho této novelizace nedočkáme, protože novela ještě neprošla legislativním procesem, a i když byla původně účinnost nastavena na 1. ledna 2025, tak v pozměňovacím návrhu se aktuálně posunula až na 1. ledna 2026.
V červnu 2024 jste se stala partnerkou kanceláře. Jak vnímáte tento kariérní posun?
Dle reakcí jiných kolegů, klientů, i ze strany odborníků, se kterými se v praxi potkávám nejen u soudů, ale i na konferencích a dalších odborných setkáních, vnímám, že to považují za důležitý krok a projev podpory budování našeho týmu a jeho pozice. A že jsou pro kancelář mezilidské vztahy a rodinné právo i v porovnání s takzvanou velkou právničinou mimořádně důležitou oblastí. Pro řadu lidí v advokacii stále není rodinné právo žádným právem, nebo se setkávám s tím, že ho může praktikovat jako zkušený každý, kdo se sám rozvedl nebo je z rozvedené rodiny. To je ale velmi úsměvné, protože přenést vlastní osobní zkušenost tohoto rázu do výkonu vlastní právní praxe může být naopak velmi ošidné. Pokud někdo sám nedokázal dobře zpracovat svůj vlastní osobní příběh a má tendenci vytvářet dle svých osobních zkušeností klientům pravidla, jak mají, nebo nemají fungovat, omezuje tím prostor pro řešení jejich situace, která má zcela jiné parametry. Opravdu žádný případ, se kterým jsem se setkala, není stejný, jako případ jiný, byť se povrchním pohledem mohou zdát identické. Rodinné právo musí člověk dělat s otevřenou hlavou i srdcem a nesmí zavírat oči nebo si na ně dávat klapky a apriori vylučovat řešení, které jemu osobně nesedí. Takhle to v rodinném právu fungovat nemůže.
Veronika Bočanová, partnerka HAVEL & PARTNERS
Spoluvede tým pro oblast rodinného práva HAVEL & PARTNERS. V tomto oboru má více než 20letou praxi. Nabízí komplexní právní služby v souvislosti s manželstvím a rodičovstvím. Specializuje se na nastavování podmínek péče o děti, řešení problematiky vyživovací povinnosti, manželské majetkové právo, správu majetku nezletilých dětí nebo právní zastoupení v opatrovnických řízeních či při rozvodech.
„V One Family Office se zaměřujeme na ochranu a rozvoj majetku a diverzifikaci investic směrem do zahraničí,“ říká Jaroslav Havel, zakladatel česko-slovenské rodinné kanceláře s mezinárodním dosahem One Family Office
Ekonomická mapa světa se v uplynulých letech změnila. V Česku problémy vyplývají z návaznosti jeho ekonomiky na Německo především v automobilovém průmyslu. Co to pro vás jako investora znamená?
Bude-li se situace zhoršovat, budou z Česka, Slovenska i z okolních zemí mizet zahraniční investoři. Složité makroekonomické podmínky povedou k vyššímu zadlužení, čímž poroste tlak na vyšší zdanění bohatých. Proto je mojí prioritou globální mobilita majetku, abych měl větší část portfolia v perspektivních částech světa, jako jsou USA, Indie, Dubaj, Mexiko, Brazílie nebo Indonésie a Vietnam. Právě globální investování a mezinárodní mobilita jsou hlavní důvody vytvoření One Family Office. A už po prvním roce hodnota spravovaného majetku přesáhla deset miliard korun. V nadačních a svěřenských fondech nebo trustech, které jsme ve spolupráci s advokátní kanceláří Havel & Partners zakládali, je pak majetek za více než 180 miliard korun. Část z nich spravujeme.
Světové banky hlásí největší stěhování movitých lidí v historii do oblastí s lepší kvalitou života a zajímavějšími investičními možnostmi…
I ve One Family Office hledáme možnosti mezinárodní majetkové diverzifikace vedoucí ke zlepšené mobilitě rodiny, majetku a majetkových struktur. Součástí globálního rozložení majetku by měl být i escape plan – jasně definovaná strategie v případě náhlé změny v domácí jurisdikci movitého člověka, která by jej nutila svoji zemi opustit. To zahrnuje i strategické nákupy zahraničních nemovitostí.
Mění se v důsledku událostí uplynulých let chování českých a slovenských investorů?
Jen pozvolna. Široké spektrum movitých lidí v Česku a na Slovensku má zásadní část svého majetku stále ve formě hlavního podnikání či lokálních nemovitostí. Private equity mají v portfoliu zastoupené jen v jednotkách procent. Zatímco v zahraničí bonitní rodiny a jednotlivci je mají mezi 20 až 35 procenty.
Globální investování na privátních trzích vyžaduje zkušenosti a znalosti běžně nedostupné. Na základě čeho se rozhodujete, kam svůj majetek vložíte?
Dal jsem dohromady výjimečně úspěšné Čechy a Slováky působící v zahraničí a společně jsme vytvořili něco unikátního, globálního. Díky jejich vazbám se můžeme adaptovat jako investoři i tam, kde bychom jako středoevropská firma neměli š anci. Náš investiční a poradní tým zahrnuje experty se zkušeností z New Yorku, Sillicon Valley, Londýna, Dubaje, Frankfurtu, Mnichova, Curychu a Vídně; našich patnáct seniorních investičních profesionálů strávilo v těchto finančních klíčových centrech dohromady přes sedmdesát let. Toto pokrytí globálních finančních hubů nám umožňuje poskytnout obchodním partnerům bezkonkurenční přehled a příležitosti. Jako One Family Office chceme být středoevropským lídrem v globálním investování na privátních trzích. Plánuji přesunout polovinu svého majetku do zahraničí. Každý rok investuji do dvou nebo tří světových fondů, aby můj majetek byl diverzifikovaný a jeho složení reagovalo na globální trendy a příležitosti.
Investujete i do alternativních investic, jako je venture kapitál?
Ve One Family Office dáváme důraz na dlouhodobost a kontinuitu a u investic volíme globální správce a fondy s dlouhodobou úspěšností. A to i v private equity a venture kapitálu. Hledáme příležitosti s maximální optimalizací rizika oproti výnosu, případně s adekvátním zajištěním. Takovými jsou private equity fondy KKR či Bain Capital nebo Schroders, fond fondů zaměřený na oblast venture kapitálu, které mají historické peněžní výnosy přes 20 procent ročně. A v oblasti VC spolupracujeme také s lucembursko-českou alternativní investiční skupinou Ilavska Vuillermoz Capital, která investovala do čtyř jednorožců.
Někteří analytici očekávají po současném období růstu akcií výkyvy. Co to bude pro investory znamenat?
Volatilita obvykle svědčí hedgeovým fondům, které nabízejí skvělou diverzifikaci a stabilitu. Za anticyklickou oblast lze také považovat zemědělství – zde rozvíjíme Verdi fond farem. Díky němu máme možnost vstupovat do fungujících zemědělských podniků a rozvíjet je. Oba tyto fondy mají od založení dvouciferné výnosy.
Proč se vedle standardních investic zaměřujete i na speciální oblasti, jako jsou private debt nebo distressed assets?
Do naší skupiny patří i společnost Czechoslovak Business Credit, která krátkodobě a střednědobě financuje byznysové projekty. Prostřednictvím další společnosti Czechoslovak Capital Partners a skupiny Cash Collectors pak dále více než patnáct let investujeme i v oblasti takzvaných distressed assests nebo obtížně dobytných pohledávek. Naše skupina v této oblasti dlouhodobě patří mezi lídry na trhu.
Přejeme Vám radostné a pokojné prožití Vánoc s těmi, které máte nejraději. Ať Vám i Vašim blízkým přinese rok 2025 pevné zdraví, spokojenost, úspěchy i splněné sny. Děkujeme Vám za přízeň a těšíme se na další spolupráci.
Doženou nemovitosti v Česku ceny ve Vídni? Zasáhlo aktuální oživení trhu vedle rezidenčních nemovitostí i další segmenty realitního trhu? A kam do zahraničí nejčastěji směřují své investice Češi? O tom i o dalších tématech diskutovali odborníci z oblasti nemovitostí a stavebnictví na letošním v pořadí již šestém ročníku Real Estate Fora – největší realitní konferenci v jihomoravském regionu, kterou v Brně pravidelně na podzim pořádá advokátní kancelář Havel & Partners a jejímž mediálním partnerem je e15.
Blýská se po období, kdy nemovitostní trh zbrzdily vysoké úrokové sazby a rostoucí ceny stavebních nákladů, na lepší časy? I na tuto otázku odpovídali hosté brněnského hotelu Passage na úvod realitní konference. „Já mám za to, že ano, jen je potřeba rozlišovat segmenty trhu. V rezidencích určitě. Ceny jsou pořád relativně vysoko a nemůžeme očekávat nějaký dramatický pokles,“ odpověděl výkonný ředitel Sekyra Group Leoš Anderle. V Brně se od začátku roku do září prodalo 288 bytů v novostavbách, to je téměř dvakrát více než za celý loňský rok.
Podle Zdeňka Vojtka ze společnosti Svoboda & Williams se trh rozjel na plné obrátky, a to i u secondhandových prodejů, kde pozoruje velký nárůst transakcí. Připustil nicméně, že brněnský rezidenční trh je specifický: „Snažíme se trošku dohnat Prahu, kde vidíme trvalý růst. V Brně bylo nyní kolísání, teď už je ale růst vidět taky.“ Průměrná nabídková cena nových bytů se ve třetím kvartálu letošního roku podle analýzy společnosti IMPERA styl dostala na rekordních 134 tisíc korun, v nejdražší městské části Brno-střed se průměrná cena vyšplhala dokonce nad 140 tisíc za metr čtvereční.
Čas na investici je teď
Vojtek vidí velký příslib i v tom, že v Brně začínají vznikat prémiové projekty. „Ty si zde ceny držely, protože poptávka je mnohem větší než nabídka,“ uvedl Tomáš Vavřík, CEO Domoplanu, podle kterého tak nemovitosti znovu potvrzují, že jsou stabilní aktivum. Předpověděl dokonce, že bychom se postupně mohli dostat k cenám ve Vídni. „Ceny budou růst o 5–8 procent ročně. Spousta developerů zdražila, trh to absorbuje a nepotýkáme se s tím, že by klienti vyžadovali slevy. Peníze na trhu jsou. Ceny níž nebudou. Kdo chce investovat, neměl by čekat na pokles,“ radil Vavřík.
K tomu se přidal i Zdeněk Vojtek, který potvrdil: „Time is now.“ Kdo uvažuje o koupi rezidenční nemovitosti, neměl by to odkládat. Leoš Anderle doplnil, že propad poptávky po covidu, vysoké inflaci a dočasném zvýšení úrokových sazeb netrval ani dva roky. „Skutečně bych nehovořil o tom, že jsme tady měli nějakou krizi. Já neznám žádný projekt, který krachuje a mohli bychom se chopit příležitosti a koupit ho jako distressed asset. Když se podíváte na německý trh, to je úplně jiná písnička.“
Anderle vysvětlil, že v porovnání s Německem či Rakouskem, kde v poslední době mají problémy zavedení velcí developeři, je na českém trhu v developerských projektech vysoké procento ekvity – vlastních peněz. Proto jsou projekty finančně velmi stabilní a banky zde nemají důvod vypovídat úvěry. Poptávka se naopak oživila, trh se ji snaží uspokojit a ani podle Anderleho není s nákupem na co čekat.
Spící kanceláře
„Developerské firmy nyní vyvíjejí enormní tlak na rychlost, protože zjevně chtějí uspokojit své klienty,“ podotkl Petr Vašina z ateliéru Siebert & Talaš. Z pozice poradce a projekt managementu zaznamenal oživení v rezidenčním sektoru i Petr Houska z OM Consulting: „Poptávek přichází hodně a developeři vytahují i starší projekty, se kterými čekali. V kancelářích je to ale pomalejší, hlavně v Praze. Čeká se na přepronájmy a nechodí se do spekulativních projektů. Oživení tam je, ale je to daleko od rezidenčního trhu.“
Kancelářský segment je podle Housky aktuálně v polospánku: „Nevidíme velkou spekulativní výstavbu, kterou jsme vídali čtyři či pět let zpět, kdy byly na trhu k dispozici tisíce metrů hned k pronájmu. Vznikají projekty předem pronajaté, nebo se celé projekty prodávají koncovým nájemcům.“ Kancelářskému trhu nicméně věří v horizontu dvou až pěti let, protože například Praha má v porovnání se srovnatelně velkými městy jinde v Evropě kanceláří pořád málo. Trh s kancelářemi tak podle něj půjde nahoru a benefitovat na tom budou zejména developeři, kteří budou mít připravené projekty.
Pohled na Západ
Aktuální oživení trhu podle Martina Ráže, partnera Havel & Partners, souvisí zejména s poklesem úrokových sazeb: „Je to o dostupnosti financování. Pokles úrokových sazeb znamená, že si více lidí může nemovitosti dovolit, a to od běžné hypotéky na byt po velké komerční projekty a investice směřující z Česka třeba do zahraničí.“ Právě za hranicemi se dají podle něj najít atraktivní příležitosti. „Vydělat na nemovitostech znamená koupit něco dobře. Oproti Česku, kde ceny dramaticky neklesaly, jsou lepší příležitosti na trzích, kde došlo k výraznému poklesu například po covidu nebo kde došlo k nějaké bublině. Není za mě od věci poohlédnout se směrem na Západ,“ dodal.
Že Češi rádi míří do zahraničí, potvrdil i Jan Rejcha, CEO společnosti Rellox. Z pohledu privátních investorů jsou podle něj nejčastějším cílem země na jihozápadu Evropy. „Už 20 let jsou to Španělsko, Chorvatsko, Itálie a Rakousko. Tyto čtyři země jsou gró. V drtivé většině jsou to nemovitosti pro radost a je u nich primární subjektivní rozhodování,“ doplnil.
V zahraničí je podle Rejchy standard, že vznikají investiční projekty ve velkém měřítku, řada z nich je servisovaných a fungují pod jednotnou značkou. To může být vhodná varianta právě pro investory ze zahraničí, kteří hledají nemovitost v atraktivní lokalitě pro vlastní využití nebo třeba pro krátkodobý pronájem. Rejcha jako příklad uvedl i oblast v Polsku u Baltu, kde v porovnání například s českými horami vznikají řádově daleko větší projekty s kvalitní architekturou a dobrými servisními službami. Toto měřítko podle něj do Česka teprve dorazí.
Tématem letošní nemovitostní konference Real Estate Forum byly i hotely. Podle Jaroslava Svobody, zakladatele řetězce Czech Inn Hotels, je zhodnocení u hotelů podstatně vyšší než obvyklých 4–6 procent, a patří tak k atraktivnímu segmentu. Jde ale o investici dlouhodobou. David Nath, partner v poradenské společnosti Cushman & Wakefield, k tomu dodal: „Tuzemské hotely dosahují jednu z nejvyšších hrubých provozních ziskovostí v rámci Evropy, my jsme po Londýně číslo dvě. Evropská výkonnost je asi 43 procent.“
To podle něj dostává hotely do hledáčku investorů. Lukáš Pytloun, CEO Pytloun Hotels, poznamenal, že koncepty hotelů s omezenými službami, jako je například self check-in, jsou dokonce schopné generovat i 60 procent. I tak se ale přítomní shodli, že tento byznys dělají hlavně pro lidi a jejich radost, a jejich cílem je tak i do budoucna přinášet špičkové služby a zážitky, které zákazníky táhnou.
Společnost HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář zavedla vnitřní oznamovací systém v souladu se zákonem č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů. Společnost vyloučila z možnosti využití vnitřního oznamovacího systému osoby, které pro společnost nevykonávají pracovní nebo jinou obdobnou činnost uvedenou v § 2 odst. 3 písm. a), b), h) nebo i) uvedeného zákona.
