Autoři: Dušan Sedláček

Dne 22. 9. 2023 byl ve Sbírce zákonů České republiky vyhlášen pod č. 284/2023 zákon o preventivní restrukturalizaci, s účinností od 23. 9. 2023. Tímto zákonem současně dochází k částečné a také o více než rok opožděné transpozici směrnice EU 2019/1023 o rámcích preventivní restrukturalizace, o oddlužení a zákazech činnosti a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a o změně směrnice (EU) 2017/1132 (směrnice o restrukturalizaci a insolvenci). Co tedy zákon o preventivní restrukturalizaci přináší? 

Smyslem preventivní restrukturalizace je umožnit podnikatelům ve finančních obtížích další pokračování v podnikání, například změnou složení, podmínek nebo struktury jejich majetku a závazků nebo jakékoliv části jejich kapitálové struktury včetně prodeje majetku nebo části podniku, jakož i provedením provozních změn. Cílem je pak udržení going concern obchodní korporace, která se sice nachází ve finančních obtížích, ale nikoliv ještě v úpadku ve formě platební neschopnosti. 

Preventivní restrukturalizace je proces, který umožňuje podnikateli, aby upravil obchodní vztahy se svými vybranými klíčovými věřiteli a obchodními partnery. Těmto tzv. dotčeným stranám podnikatel zašle písemnou výzvu k zahájení jednání o restrukturalizačním plánu společně se sanačním projektem, který popisuje a vyhodnocuje výsledky podnikání a provozu závodu podnikatele, rozebírá příčiny nastalých finančních potíží a předkládá návrh jejich řešení. Současně podnikatel oznámí zahájení restrukturalizace restrukturalizačnímu soudu a proces restrukturalizace začíná. 

Samotná restrukturalizace probíhá na základě restrukturalizačního plánu, který sestaví podnikatel, a který rozdělí dotčené strany do jednotlivých skupin a vymezí jejich právní postavení v rámci preventivní restrukturalizace. V tomto ohledu je zde jistá podobnost s reorganizačním plánem podle insolvenčního zákona. Restrukturalizační plán bude přijat, pokud jej přijmou všechny skupiny dotčených stran, přičemž v každé skupině se vyžaduje nejméně tříčtvrtinová většina hlasů. Hlasování lze rovněž nahradit uzavřením dohody o přijetí restrukturalizačního plánu ve formě notářského zápisu. 

V případě, že některá ze skupin restrukturalizační plán neschválí (např. kvůli nesouhlasu s mírou odpuštění dluhů nebo odložením jejich splatnosti), může její nesouhlas nahradit restrukturalizační soud svým rozhodnutím. Schválení restrukturalizačním soudem je třeba také tehdy, pokud restrukturalizační plán zahrnuje poskytnutí nového financování nebo snižuje počet zaměstnanců v základním pracovněprávním vztahu nejméně o čtvrtinu. V ostatních případech restrukturalizační plán nabude účinnosti již jeho přijetím dotčenými stranami. 

Preventivní restrukturalizace pak může skončit zejména splněním restrukturalizačního plánu, ale také rozhodnutím soudu o nepotvrzení restrukturalizačního plánu či jeho pozdějším soudním zrušením, případně také rozhodnutím o úpadku podnikatele vydaným v insolvenčním řízení. 

V průběhu preventivní restrukturalizace může být ustanoven tzv. restrukturalizační správce, a to zejména, pokud to navrhne většina dotčených stran případně sám podnikatel. Restrukturalizační správce bude ustaven ze seznamu restrukturalizačních správců, který budou tvořit insolvenční správci se zvláštním povolením. Funkce restrukturalizačního správce je nicméně především kontrolní a dohledová. 

Zákon o preventivní restrukturalizaci dává podnikateli do rukou silné nástroje v podobě všeobecného nebo individuálního moratoria, které mohou značně omezit možnosti věřitelů uplatňovat vůči podnikateli své pohledávky individuální cestou.  

Všeobecné moratorium nevyžaduje souhlas dotčených stran a po dobu trvání jeho účinků mimo jiné nelze zahájit insolvenční řízení proti podnikateli na návrh věřitele, vést exekuci na majetek podnikatele či realizovat zajištění na majetku podnikatele. Moratorium dále chrání podnikatele před jednostrannými úkony jeho obchodních partnerů, které by směřovaly k ukončení smluvních vztahů či k jejich změně v neprospěch podnikatele. Moratorium trvá tři měsíce a lze je prodloužit o další tři měsíce. 

Individuální moratorium pak lze vyhlásit jen vůči konkrétním (nejvýše třem) věřitelům a návrh na jeho vyhlášení lze podat i před zahájením preventivní restrukturalizace. Jeho ostatní účinky pak jsou shodné se všeobecným moratoriem. 

Právní úpravě preventivní restrukturalizace se ani přes dlouhý legislativní proces nevyhnuly některé nedostatky, nepodařilo se např. dosáhnout shodné daňové úpravy jako v případě insolvenční reorganizace, tedy odpuštění dluhů v rámci preventivní restrukturalizace může pro podnikatele představovat zdanitelný příjem. Zatím nebude funkční ani veřejně přístupný restrukturalizační rejstřík a všechny informace bude třeba dohledávat na úředních deskách krajských soudů. 

Zda se preventivní restrukturalizace stane užitečným nástrojem pro řešení finančních krizí podniků, nebo naopak bude jen zřídka využívaným institutem, však ukáže až další praxe.