Zdroj: Reportér

Digitalizace zahrnuje i celou řadu právních aspektů, často zcela nových. „Je dobré včas ošetřit podstatu elektronického byznysu i po právní stránce,“ říká ROBERT NEŠPŮREK, který stojí v čele expertního týmu pro oblast informačních technologií advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS.

Digitalizace otevírá celé nové oblasti práva a právního poradenství. Které z těchto oblastí jsou podle vás nejzásadnější?

Především je zde boom e-commerce, firmy při tom potřebují zlepšovat procesy, a to obnáší i spoustu právních aspektů. Jako druhé bych zmínil investice do technologických firem. Vzniká řada nových fondů, za poslední dobu jsme pomáhali s řadou úspěšných prodejů a investic a celkově lze říct, že aktivita na tomto poli násobně roste. Za třetí bych zmínil poradenství ohledně správy dat, jejich uchovávání a využívání v oblasti marketingu, obchodu a služeb. A konečně je tu i digitalizace vnitřního chodu firem, přechod na digitální dokumenty a využívání elektronických podpisů.

Jste největší transakční kancelář v Česku. Nakolik se do vaší činnosti promítají transakce v oblasti technologií?

Stále více, řekl bych, že dnes už činí transakce týkající se informačních technologií zhruba třetinu ze všech, které v HAVEL & PARTNERS řešíme.

Mají technologické transakce nějaká specifika?

Jednak je to trochu jiný princip ohodnocování firem a specifický typ rizik. Hlavní ovšem je, že se  často jedná o byznys nehmotné podstaty, kde hraje velkou roli duševní vlastnictví, technologie, lidské schopnosti či využití dat. V souvislosti s tím musíme právně zajistit, aby kupující s firmou získal opravdu to, na čem byznys stojí.

Jste lídrem „technologického týmu“ HAVEL & PARTNERS. Která z dosavadních transakcí představovala pro vás osobně největší výzvu?

Ročně asistujeme u desítek technologických transakcí, všechny jsou unikátní a mimořádně zajímavé už proto, že předmětem transakce jsou často fascinující technologické produkty a služby. Zajímavé například bylo, když jsme pracovali pro americký Intel na převzetí jedné menší české firmy. Střet světů mezi globálním gigantem a kreativními vlastníky stál za to. Ale povedlo se.

Koronavirová doba přiměla i řadu „kamenných“ obchodů, restaurací a služeb k otevírání e-shopů. Na co by z pohledu práva neměli provozovatelé zapomenout?

Především na to, jak pracují s daty, a pak také na práva k užívání různých technologických řešení. Je jasné, že zvlášť v dnešní době každý řeší, jak rychle rozjet byznys online. Nicméně určitě není radno podceňovat právní aspekty. Ne vždy je to intuitivní, aby to člověk jednoduše odhadl. Vyplatí se proto udělat si alespoň malý audit, jestli tam není nějaké zásadní riziko. Až se byznys rozjede, může to být velmi drahé či dokonce fatální.

Mohou si k vám pro radu přijít i „lidé z ulice“?

Jako lídr na trhu advokátních služeb sice spolupracujeme s největšími a nejúspěšnějšími firmami a jejich majiteli, ale radíme i desítkám start-upů z nejrůznějších oblastí. Sami jsme byli před téměř dvaceti lety začínající, ambiciózní firma, která za tu dobu dosáhla světově jedinečného růstu i unikátně silné pozice na trhu. Umíme tedy skutečně pomoci i menším firmám a podpořit je v jejich růstu a rozvoji, který jsme sami zrealizovali. Výhodou také je, že jako úspěšná velká kancelář poskytujeme poradenství ve všech oblastech práva a všech podnikatelských oborech a naše znalosti dokážeme zkombinovat ve prospěch každého klienta.

Podílíte se také jako experti na tvorbě nových právních předpisů. Co obnáší například zákon o bankovní identitě nebo „právo na digitální služby“, na nichž jste spolupracovali?

Bankovní identita bude sloužit k tomu, aby se lidé mohli v elektronickém prostředí jednoduše identifikovat směrem k jiným privátním subjektům a ke státu. A právo na digitální služby by mělo přimět stát, aby co nejvíce úředních postupů převedl do elektronické podoby. To by nám všem opravdu velmi prospělo. Jsme rádi, že můžeme i takto přispět k modernizaci české společnosti po vzoru západních vyspělých zemí.