Zdroj: Ekonom (9/2018, s. 44 – 46)

Právník listující tlustými sbírkami zákonů a zavalený hromadou papírových smluv začíná být obrazem minulosti. V Británii a ve Spojených státech mají lidé k dispozici program, který připraví odvolání proti pokutě za parkování nebo sám sepíše dopis reagující na porušení smlouvy o pronájmu. Stačí, když uživatel vyplní jednoduchý webový dotazník, ve kterém popíše svůj případ. 

Aplikace dokáže automaticky zjistit, v jaké zemi se uživatel nachází, a na základě toho zvolí příslušný právní režim. Jen na pokutách za parkování lidé díky ní už údajně ušetřili přes deset milionů dolarů. A britský programátor Joshua Browder, který za aplikací stojí, se hodlá pustit i do složitějších právních oblastí, jako je rodinné právo, rozvody či bankroty. 

Kanadská kancelář Blue J zase nabízí program Tax Foresight, který dokáže předvídat výsledky daňových sporů. Firmy, které software od Blue J využívají, tak rychle a s vysokou měrou pravděpodobnosti zjistí, jak by jejich případ mohl dopadnout u soudu. “Přesnost systému se pohybuje kolem 90 procent,” říká výkonný ředitel Blue J a zároveň profesor obchodního práva na univerzitě v Torontu Benjamin Alarie. 

Tax Foresight je určen hlavně právníkům a účetním. Využívá ho ale také například poradenská společnost KPMG nebo některé kanadské úřady. I kancelář Blue J chystá expanzi do dalších odvětví práva. Loni například představila obdobnou aplikaci pro pracovní právo. 

Kdo přijde o práci

Do budoucna by tak mohly moderní technologie některé úkoly právníků zcela eliminovat. “V ohrožení jsou konkrétní typy právních služeb – například formulářová podání, vymáhání pohledávek, návrhy na platební rozkaz, podání rejstříkovému soudu a případně vypracování jednoduchých smluv,” říká partner advokátní kanceláře Havel & Partners Jan Diblík. 

Budoucnost v tom už vidí i soukromé firmy. Podle předloňského průzkumu poradenské společnosti Deloitte tak například 52 procent manažerů významných světových korporací očekává, že technologie nahradí práci interních právníků do pěti let. 

Nová konkurence ale zřejmě nezasáhne do všech odvětví právních služeb. Tam, kde jde o komunikaci, zatím inovace konkurovat nemohou. “Technologie nedokáže právníka nahradit v řízení před soudem nebo vyjednávání s protistranou o podmínkách smlouvy,” vypočítává Diblík. 

Inovace po česku

Moderní technologie se pomalu začínají hlásit o slovo i v Česku. Anketa Křišťálová lupa již před lety upozornila například na start-up Legito. Ten nabízí elektronickou sbírku smluv a dalších právních dokumentů. Uživatelé nejčastěji z řad firem a živnostníků si díky němu mohou vlastnoručně sestavit smlouvu na míru s nižšími náklady, než kolik by je stála návštěva právníka. Například smlouva na pronájem bytu od Legita vyjde na necelé dvě stovky. 

Podobných služeb a programů bude v následujících letech přibývat. Jejich rozvoj ale zřejmě nebude tak bouřlivý a rychlý, jako tomu je v Americe. “Moderní technologie se v ČR objevují často až s několikaletou prodlevou oproti USA či západní Evropě. Navíc je Česká republika menší trh a globální hráči o specifický právní rybník v české kotlině patrně nebudou mít jen tak zájem. Je tu tedy prostor pro lokální hráče a platformy,” míní advokát Ondřej Preuss, který stojí za webem Dostupný advokát. 

Na omezení malého českého trhu narazila například i mezinárodní kancelář Dentons. Ta v USA využívá software ROSS Intelligence, který slouží k analýze rozsáhlých právních podkladů ze sféry ochrany duševního vlastnictví a řešení bankrotů. “Právníci mohou programu položit své otázky normálními slovy, jako by software byl jejich kolega. ROSS poté pročte zákon, shromáždí důkazy a využije svou umělou inteligenci k sestavení odpovědi,” popisuje Marie Bernard, výkonná ředitelka akcelerátoru NextLaw Labs, který Dentons pro rozvoj umělé inteligence využívá. 

Američtí právníci si program chválí, zvyšuje podle nich efektivitu, produktivitu a přesnost jejich práce. NextLaw Labs proto nyní připravuje jeho rozšíření do oblasti pracovního práva. “Technologie v budoucnu nahradí některé úkoly vykonávané mladými právníky,” slibuje si od novinek Bernard. Do české pobočky advokátní kanceláře se ale program jen tak nedostane. Nepracuje totiž s češtinou a jeho využití v Česku brání i odlišné právní prostředí. Právníci v blockchainu Jako sci-fi vypadá také využití blockchainu, tedy jakéhosi sdíleného systému, na němž dnes staví virtuální měny. 

I blockchain by do budoucna mohl podle expertů začít konkurovat právníkům. Přesněji řečeno by mohl bdít nad dodržováním smluv, což doposud bylo právě doménou právních profesionálů. V blockchainu by byly uložené všechny podmínky smluv a zapisovaly by se do něj i údaje o jejich plnění, například o uskutečněných platbách. 

Pokud by platba podle podmínek neproběhla, dal by pokyn k nějaké akci. Jak by to mohlo v praxi fungovat, popisuje advokát z kanceláře Kinstellar Zdeněk Kučera: “Vezmete si půjčku na auto. V autě je zámek, který do něj pustí jen majitele a nikoho jiného. Ve chvíli, kdy ale dlužník přestane splácet, systém jeho klíč zablokuje a pustí do auta věřitele. Když naopak dlužník zaplatí poslední splátku, systém se deaktivuje a věřitel už k tomu autu nikdy nezíská přístup.” 

Užitečná by blockchainová technologie mohla být také v oblasti IT smluv na nákup velkých informačních celků. “Takové smlouvy mohou mít i několik stovek stran a mohou obsahovat dlouhý seznam smluvních pokut. Zpravidla se také vztahují ke smluvní povinnosti, která má technický základ, je tedy možné prostřednictvím softwaru ověřit její splnění. Právě v této oblasti by tak podobná technologie mohla být přínosná a opodstatněná,” míní Diblík. 

Když inovace pomáhají

Moderní technologie ale nemusí pro práci právníků znamenat jen nežádoucí konkurenci. Práci jim mnohdy také usnadňují, a umožňují jim tak poskytovat klientům kvalitnější služby. “Právníci tedy již netráví většinu času ve studovnách zavaleni papíry. Přelomové rozhodnutí soudu či nový článek s právním řešením konkrétního případu mají okamžitě na stole,” popisuje výhody technologického boomu posledních let Preuss. V českých podmínkách jim práci usnadňují informační systémy, jako jsou Aspi, Beck On-line nebo Codexis. 

Díky tomu se rychlost, s níž dokážou právníci reagovat na požadavky klientů, zvýšila. Právníci tak mohou obsloužit více klientů. Efektivita se bude časem stupňovat a jednoho dne by mohl mít každý člověk ve svém mobilu právníka, s nímž bude konzultovat svá důležitá životní rozhodnutí. “Na konci vyhrají všichni, advokáti i klienti,” míní Preuss. 

Advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS (do 31. 12. 2017 Havel, Holásek & Partners) byla zařazena do prestižní soutěžně-právní ročenky GCR 100, kterou vydává britská společnost Global Competition Review (GCR). V publikaci, jež shrnuje výsledky za rok 2017 (18th Edition), kancelář figuruje mezi lídry soutěžního práva a ekonomie v České republice s nejvyšším možným ratingem Elitea mezi velmi doporučovanými poradenskými subjekty téhož zaměření na Slovensku (rating Highly Recommended). Robert Neruda, partner a vedoucí týmu soutěžních právníků a ekonomů HAVEL & PARTNERS, byl zároveň zařazen do přehledu nejvlivnějších světových lídrů a specialistů v oblasti soutěžního práva a ekonomie –  Who’s Who Legal: Thought Leaders – Competition 2018. 

„Naše kancelář má v rámci České a Slovenské republiky jeden z nejzkušenějších, největších a nejdynamičtěji rostoucích týmů soutěžních právníků a ekonomů. Zařazení do prestižní publikace GCR 100 považujeme za velký úspěch, který nás těší o to více, že hodnocení Elite pro Českou republiku a Highly Recommended pro Slovensko získáváme již třetí rok po sobě. Je to pro nás potvrzení, že naši klienti oceňují komplexní servis a že jim poskytujeme skutečně funkční způsob řešení složitých problémů v oblasti ochrany konkurence a regulace,“ říká Robert Neruda. 

Soutěžnímu právu a nově také soutěžní ekonomii se v HAVEL & PARTNERS věnuje 15 odborníků. Ti mají zkušenosti ze soukromého i veřejného sektoru, což jim umožňuje ucelené pochopení institucí, postupů a politik v rámci Evropské unie. Kromě Roberta Nerudy, který sám je bývalým místopředsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, v týmu působí například Milan Brouček, bývalý hlavní ekonom českého i slovenského soutěžního úřadu a dlouholetý ekonomický expert Generálního ředitelství Evropské komise pro hospodářskou soutěž. Od roku 2016 tak v kanceláři funguje unikátní spojení špičkového právního a ekonomického soutěžního poradenství v rámci jednoho balíčku služeb.

Další ocenění v oblasti soutěžního práva

Soutěžní praxe největší česko-slovenské advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS je pravidelně oceňována v celé řadě mezinárodních hodnocení. Kromě ratingu GCR se jméno kanceláře objevuje například v publikacích vydávaných další renomovanou agenturou – Chambers Global, podle níž má HAVEL & PARTNERS jednu z nejlepších praxí v oblasti soutěžního práva v České republice. Kancelář je také držitelem prestižního klientského hodnocení ILO Client Choice 2015 for Antitrust and Competition a její partner Robert Neruda je doporučován jako odborník na soutěžní právo publikacemi The International Who’s Who of Competition Lawyers & Economists, ILO Client Choice nebo Chambers Europe Guide. V letech 2013, 2015, 2016 a 2017 kancelář získala rovněž prvenství v české soutěži Právnická firma roku v kategorii Právo hospodářské soutěže a v letech 2011, 2012 and 2014 byla v téže kategorii zařazena mezi velmi doporučované právnické firmy.

Robert Neruda v roce 2017 uspěl v soutěži Inovativní právník roku, GCR jej označila za Thought Leader, Who’s Who Legal  pak za Competition Future Leader a v roce 2018 za Thought Leader. Spolu s  Petrem Kadlecem, dalším partnerem kanceláře, nechybí ani v celkovém výčtu Who’s Who Legal doporučovaných odborníků pro oblast Competition, jichž má HAVEL & PARTNERS v tomto přehledu nejvíce ze všech advokátních kanceláří působících v České republice. 

Největší česko-slovenská advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS (do 31. 12. 2017 Havel, Holásek & Partners) získala čtvrtý rok po sobě prvenství v žebříčku TOP Zaměstnavatelé a i v roce 2018 se stala nejžádanějším zaměstnavatelem v České republice mezi advokátními kancelářemi. Studenti právnických fakult s nejlepšími studijními výsledky navíc zařadili kancelář podruhé na první místo v  kategorii Právník, kde v předchozích ročnících dominovaly mezinárodní právnické firmy. Výsledky studie zveřejnila Asociace studentů a absolventů.

„Velice si ceníme toho, že nás nastupující právnická generace považuje za prestižního a atraktivního zaměstnavatele. V době mého studia bylo pro většinu studentů tou nejvyšší metou pracovat v zahraniční kanceláři. Jsem rád, že se nám podařilo tento dlouholetý trend otočit, a to i u studentů s nejlepšími studijními výsledky, od kterých jsme i letos obdrželi nejvíce preferenčních hlasů. Za účast v anketě všem studentům děkuji a věřím, že s řadou z nich zahájíme úspěšnou spolupráci,“ říká k aktuálnímu ocenění řídící partner kanceláře Jaroslav Havel.

Výsledky studie TOP Zaměstnavatelé 2018 korespondují s postavením kanceláře na právním trhu. Ta je dlouhodobě největší a nejdynamičtější právnickou firmou ve střední a východní Evropě; v současné době zaměstnává ve svých čtyřech kancelářích v Praze, Brně, Ostravě a Bratislavě téměř 200 právníků, více než 100 advokátů a cca 80 studentů převážně právnických fakult.

„Studenti, kteří se stanou součástí našeho týmu, získávají nejenom okamžitý přístup k rozsáhlému firemnímu know-how, ale především dostávají hned na počátku své kariéry možnost pracovat po boku špičkových odborníků a zkušených seniorních právníků pro ty nejnáročnější klienty z řad národně i celosvětově nejúspěšnějších firem ve svých oborech. To jsou jistě i důvody, proč jsme pro naše mladší kolegy atraktivním zaměstnavatelem,“ uvádí partner kanceláře odpovědný za oblast lidských zdrojů Josef Hlavička.

Advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS nabízí svým zaměstnancům také výjimečné pracovní zázemí. Pražská kancelář sídlí od roku 2014 v moderním a architektonicky nadčasovém Florentinu, které bylo v tentýž rok vyhlášeno v prestižní mezinárodní soutěži Central & Eastern European Real Estate Quality Awards (CEEQA) nejlepším kancelářským prostorem ve střední a východní Evropě, v roce 2017 pak HAVEL & PARTNERS získala ocenění „TOP kanceláře“ za nejlepší prostředí pro zaměstnance i klienty mezi advokátními kancelářemi v ČR. Brněnská kancelář se v roce 2015 přestěhovala do Titania, moderního komplexu administrativních budov v centru Brna, a do exkluzivních administrativních prostor v nové administrativní čtvrti Zuckermandel pod Bratislavským hradem se v polovině loňského roku přestěhovala i slovenská kancelář.

Autoři: Petr Sprinz (partner), Petr Chytil

Zdroj: EPRAVO.CZ (8. 2. 2018)

Orgány EU v současné době intenzivně projednávají návrh směrnice, která by mohla mít zásadní dopad na insolvenční řízení a proces restrukturalizace v jednotlivých státech Evropské unie. Návrh směrnice č. 2016/0359/COD [1] („Návrh“) předložený Evropskou komisí počítá mimo jiné s vytvořením zákonného rámce upravujícího neformální restrukturalizaci finanční angažovanosti korporací („Neformální restrukturalizace“). Takový instrument, po kterém nezřídka volají nejen naši klienti, dosud v ČR chybí. Kromě Neformální restrukturalizace je z Návrhu jednoznačně patrné, že má i nadále docházet k postupnému zvyšování harmonizace vnitrostátního insolvenčního práva jednotlivých států EU. V tomto článku představíme koncept Neformální restrukturalizace a poukážeme na vybrané problematické body Návrhu. U mnoha ustanovení se totiž nabízí riziko jejich zneužití.

Čím se Neformální restrukturalizace liší od reorganizace?

Český insolvenční zákon upravuje jako jeden ze způsobů řešení úpadku společnosti reorganizaci. Reorganizace dlužníkům umožňuje relativně flexibilní řešení krizové situace, které je vhodné typicky u větších subjektů. Reorganizace nicméně podléhá formálním pravidlům insolvenčního řízení, je veřejná a poměrně nákladná.

Neformální restrukturalizace oproti reorganizaci nepředstavuje formální řešení úpadku. Jedná se tak o mimoinsolvenční a v zásadě neveřejné řešení krizové situace, které má naopak úpadku předejít. Podle Návrhu, který zakotvuje povinnost členských států Neformální restrukturalizaci do vnitrostátních právních řádů začlenit, mají mít navíc dotčené korporace i nadále alespoň částečnou kontrolu nad svým majetkem a každodenním provozem.

Přerušení vymáhání individuálních nároků věřitelů v rámci Neformální restrukturalizace

Jedním z klíčových mechanismů Neformální restrukturalizace má být tzv. přerušení vymáhání jednotlivých nároků. Tento instrument omezuje individuální výkon nároků věřitelů vyjma nesplacených pohledávek zaměstnanců. Opatření má sloužit zejména jako obrana proti věřitelům, kteří nejsou ochotni jednat o restrukturalizaci a své nároky hodlají nadále vymáhat individuálně.

O přiznání tohoto opatření má rozhodovat soud. Jelikož hrozí, že by tento instrument mohl být ze strany společností usilujících o restrukturalizaci zneužíván, mohou se jednotliví věřitelé obrátit na soud, aby opatření neudělil, či již přiznané opatření zrušil. Délka trvání opatření o přerušení vymáhání by standardně neměla překročit 4 měsíce. Příslušná korporace by v jejím průběhu měla připravit plán restrukturalizace.

Mezi další dopady uvedeného přerušení vymáhání patří mimo jiné: i) suspense povinnosti podat dlužnický insolvenční návrh, ii) omezení práva dotčených věřitelů odstoupit od smluv či bránit plnění z již uzavřených smluv, iii) právo korporace požadovat jmenování odborníka na restrukturalizaci. Zmíněná opatření by měla ulehčit restrukturalizaci a zajistit ochranu společnosti před dodavateli, kteří by jinak přestali plnit.

Financování dlužníků na pomezí úpadku a navrhované řešení

V rámci naší bankovní praxe jsme nesčetněkrát narazili na výraznou neochotu bank a jiných subjektů podílet se na refinancování dlužníků na pomezí úpadku. Řada klientů totiž nechtěla podstoupit riziko, že by poskytnuté financování mohlo být následně rozporováno v rámci insolvenčního řízení odpůrčími žalobami. To platí především u transakcí s mezinárodním aspektem, kdy do hry vstupuje několik odlišných právních úprav insolvenčního práva. Častokrát je však refinancování stávající úvěrové angažovanosti, resp. zvýšení jejího objemu jednou z podmínek zachování provozu závodu a odvrácení úpadku.

Návrh v tomto ohledu nabízí řešení, a to vynětí transakcí z působnosti odpůrčích žalob podle insolvenčního práva. Návrh dále členským státům umožňuje přiznat pohledávkám z nového financování přednostní postavení oproti ostatním pohledávkám přihlášeným do insolvenčního řízení.

Návrh touto ochranou sleduje zejména zvýšení motivace subjektů k poskytnutí financování nezbytného nejen k provedení plánu restrukturalizace, ale též k zajištění provozu závodu v průběhu vyjednávání o restrukturalizaci. Naše zkušenosti totiž ukazují, že bez zajištění cash-flow lze jen velmi těžko zabránit snížení hodnoty společnosti do doby, než bude potvrzen plán restrukturalizace.

Stinnou stranu ochrany nového financování nicméně představuje riziko, že restrukturalizovaná společnost by mohla mechanismus zneužít a uzavřít nevýhodné financování, aniž by jej bylo možné později přezkoumat. Funkce odpůrčích žalob je přitom v případném insolvenčním řízení často stěžejní, neboť jejím prostřednictvím je možné se domáhat neúčinnosti právních úkonů, v jejichž důsledku byli poškozeni věřitelé. V případě neúspěchu Neformální restrukturalizace hrozí, že v následném insolvenčním řízení budou v důsledku nového financování ohroženy oprávněné zájmy jiných věřitelů.

Z hlediska prevence před možným zneužitím má být věřitelům poskytnuta dvojí ochrana, a to kvantitativní i kvalitativní. Ochrana bude poskytnuta pouze pro financování, které bude nezbytně důležité pro další pokračování každodenní činnosti dlužníka nebo pro jeho přežití do potvrzení plánu restrukturalizace. Pokud budou transakce nového financování provedeny podvodně nebo ve zlém úmyslu, budou proti nim moci ostatní věřitelé brojit.

Co bude dál?

Návrh je v současnosti projednáván pracovními orgány Rady EU a jeho konečná podoba pravděpodobně podlehne dalším úpravám. Zásadnější než konečná podoba směrnice nicméně bude způsob transponování úpravy do českého právního řádu. Pokud bude Návrh přijat, přinese jeho transpozice několik dvojsečných ustanovení. Ačkoliv se Návrh snaží zavést řadu pojistek proti zneužití jednotlivých instrumentů, je otázkou, zda bude ochrana dostatečná, nebo zda nová úprava přinese více škody než užitku. Zda půjde o první, či druhou variantu, pak ukáže zejména kvalita transpozice. Možné další trhliny odhalí až její případná aplikace v praxi.

[1] Návrh směrnice Evropského Parlamentu a Rady o rámcích pro preventivní restrukturalizaci, druhé šanci a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a o změně směrnice 2012/30/EU.

Advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS poskytla komplexní právní poradenství společnosti SUDOP GROUP a.s., největší skupině projektových firem v České republice, při založení nové dceřiné společnosti zaměřené na informační technologie, Sudop Consulting and Information Technology a.s., a následné akvizici 70% majetkového podílu v softwarové společnosti LinkSoft Technologies. Cílem těchto strategických kroků bylo diverzifikovat a rozšířit obchodní aktivity skupiny a využít synergií oblasti informačních technologií s inženýrskou a projektovou činností.

Právní poradenství zajišťoval tým HAVEL & PARTNERS pod vedením partnera Jana Kovala a vedoucího advokáta Jiřího Buryana. Hodnotu transakce se obě strany rozhodly nezveřejňovat.    

Skupina SUDOP GROUP a.s. zajišťuje v jednotlivých segmentech trhu projektovou a inženýrskou přípravu dopravních, průmyslových, vodohospodářských a energetických staveb a staveb občanské vybavenosti. Prostřednictvím svých dceřiných společností a podílů v dalších společnostech ovládá aktiva dosahující 4 mld. Kč.

Společnost LinkSoft Technologies se zabývá vývojem softwaru na zakázku a outsourcingem IT specialistů. Za deset let působení na trhu získala zákazníky nejen v České republice, ale také v Austrálii, Kanadě nebo Iráku. Její obrat v roce 2017 dosáhl 140 mil. Kč. 

Největší česko-slovenská advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS předala v rámci vyhlašování soutěže Právník roku 2017 šek v hodnotě 100 000 korun neziskové organizaci Bílý kruh bezpečí. Ta již 26 let poskytuje odbornou, bezplatnou a diskrétní pomoc obětem a svědkům trestných činů. Darované finanční prostředky spolek použije na přímou peněžitou pomoc obětem či jejich pozůstalým.    

„Charitativní šek předáváme na Právníkovi roku již tradičně; loni jsme ve stejné výši podpořili nadační fond AutTalk, který pomáhá rodičům zvládat péči o děti s autismem, předloni pak nadaci Naše dítě. Letos jsme se rozhodli finančně pomoci Bílému kruhu bezpečí, protože patří k velice respektovaným organizacím, jež se dlouhodobě věnují obětem trestné činnosti a pozůstalým po obětech, pomáhají osobám, které se staly obětí domácího násilí a nemalou část svého úsilí věnují také prevenci, jež má konfliktům s možnými trestněprávními důsledky předcházet,“ říká k podpoře Bílého kruhu bezpečí řídící partner kanceláře Jaroslav Havel. „V rámci naší praxe často zastupujeme oběti trestných činů, které má v péči Bílý kruh bezpečí, a vidíme, jak důležitá je jeho pomoc v těchto mimořádně těžkých okamžicích,“ dodává Filip Seifert z advokátní kanceláře SEIFERT A PARTNEŘI, která exkluzivně pro HAVEL & PARTNERS zajišťuje poradenství v oblasti trestního práva.

„Této podpory si velice vážíme a využijeme ji především jako přímou finanční pomoc potřebným obětem či jejich pozůstalým,“ říká zakladatelka a ředitelka Bílého kruhu bezpečí Petra Vitoušová. „Ráda bych také připomněla, že partner této kanceláře František Korbel, který v minulosti působil jako náměstek na Ministerstvu spravedlnosti ČR, získal v roce 2013 čestné uznání Bílého kruhu bezpečí za osobní nasazení při prosazování zákona o obětech trestných činů, který zlepšil postavení obětí v trestním řízení,“ uvádí Vitoušová.

Kancelář se kromě přímé finanční podpory dobročinných nadací a projektů, mezi něž v loňském roce patřila např. Nadace Naše dítě, nadační fond Českého rozhlasu Světluška, Nadace Via, Dejme dětem šanci, Dobrý anděl, Poradna při finanční tísni či již zmíněný nadační fond AutTalk, zaměřuje i na tzv. pro bono právní poradenství, tedy právní služby bez nároku na honorář.

V rámci pro bono právního poradenství kancelář podporuje například Zoologickou zahradu hl. m. Prahy, Dětské krizové centrum, Nadaci T. Kuchařové Krása pomoci, nadační fond Českého rozhlasu Světluška, Zapsaný ústav společenské zodpovědnosti, jehož cílem je ochrana mladistvých před návykovými látkami, či Spolek na ochranu nespravedlivě stíhaných.

V rámci svých CSR aktivit HAVEL & PARTNERS také podporuje zapojení zaměstnanců a spolupracovníků jako dobrovolníků, kteří se účastní například charitativních běhů a prodejů, poskytují poradenství dětem z  dětských domovů, pořádají charitativní snídaně či sbírky apod. Kancelář také zařadila charitativní organizace a chráněné dílny mezi své pravidelné dodavatele zboží a služeb.

Dopad rekodifikace správního trestání na zadávání veřejných zakázek

Nejvyšší správní soud potvrdil změnu judikatury k povinným subjektům

Prestižní britská ratingová agentura Who’s Who Legal zveřejnila celosvětový přehled právních lídrů pro oblast informačních technologií Who’s Who Legal: Data 2018. V přehledu 762 právníků z celého světa jsou i tři zástupci největší česko-slovenské advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS – její řídící partner Jaroslav Havel, partner Robert Nešpůrek a counsel Richard Otevřel. V kategorii Data má tak HAVEL & PARTNERS (do 31. 12. 2017 Havel, Holásek & Partners) nevyšší počet doporučovaných odborníků ze všech právnických firem v České republice. 

„Aktuální přehled Who’s Who Legal: Data vnímáme jako další významné ocenění pro celý náš specializovaný právní tým. Ten se kromě informačních technologií věnuje také telekomunikacím, médiím, oblasti e-commerce a ochraně osobních údajů, momentálně především v souvislosti s evropským nařízením GDPR,“ říká Robert Nešpůrek, vedoucí týmu, který je již řadu let jedním z největších v České republice a na Slovensku.       

Agentura Who’s Who Legal opírá své přehledy právních lídrů o analýzu názorů klientů a průzkumy v celkem 78 jurisdikcích. Advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS má v současné době v agenturním katalogu zastoupení celkem v deseti právních oblastech. Přehled všech doporučovaných právníků kanceláře je k dispozici zde.

Agentura Who’s Who Legal také každoročně vyhlašuje výsledky nejlepších právnických firem světa – Country and State Awards. Kancelář HAVEL & PARTNERS (do 31. 12. 2017 Havel, Holásek & Partners) byla v rámci tohoto hodnocení oceněna jako nejlepší právnická firma v České republice již celkem šestkrát za posledních sedm let.