Autoři: Dušan Sedláček, Petr Sprinz, René Cienciala

Soudní dvůr Evropské unie („SDEU“) včera rozhodl, že rozhodčí doložky mezi investory a státy obsažené v dohodách o ochraně investic uzavřených mezi členskými státy EU (tzv. „intra-unijní BIT“) nejsou slučitelné s unijním právem.

Pozadí případu

V napjatě očekávaném rozsudku ve věci Achmea proti Slovensku (C‑284/16) velký senát SDEU rozhodoval o předběžné otázce podané německým Nejvyšším soudem v květnu 2016. Daný soud totiž projednává slovenský návrh na zrušení rozhodčího nálezu vydaného v roce 2012 ve prospěch společnosti Achmea v rámci mezinárodní investiční arbitráže.

Případ sahá až do roku 2004, kdy Slovensko otevřelo svůj trh zdravotního pojištění soukromým investorům. Společnost Achmea, která je součástí nizozemské pojišťovací skupiny, si poté na Slovensku založila dceřinou společnost, aby tam poskytovala soukromé zdravotní pojištění. V roce 2006 však Slovensko přijalo opatření, kterým narušilo uskutečněnou liberalizaci trhu, zejména zakázalo rozdělování zisků dosažených z činností týkajících se zdravotního pojištění.

V roce 2008 proto společnost Achmea zahájila proti Slovensku investiční arbitráž na základě aplikovatelné nizozemsko-československé dohody o podpoře a vzájemné ochraně investic z roku 1991 („BIT“).

Společnost Achmea uspěla se svým nárokem na náhradu škody a rozhodčím nálezem jí bylo přiznáno cca 22,1 milionu eur. Slovensko nicméně posléze podalo návrh na zrušení rozhodčího nálezu k příslušným německým soudům, jelikož místem rozhodčího řízení byl Frankfurt nad Mohanem. Od německých soudů se pak spor dostal v rámci předběžné otázky k SDEU.

Rozsudek SDEU a jeho odůvodnění

BIT stanoví, že spory mezi jednou smluvní stranou a investorem druhé smluvní strany budou s konečnou platností rozhodnuty v arbitráži u rozhodčího soudu za použití rozhodčích pravidel UNCITRAL (Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo).

SDEU se přiklonil k postoji Slovenska, že BIT zavedla mechanismus pro řešení sporů mezi investory a státy, „který může vyloučit, že tyto spory, přestože by se mohly týkat výkladu nebo uplatňování unijního práva, budou řešeny způsobem zaručujícím plnou efektivitu [unijního] práva.“

SDEU založil své rozhodnutí na závěru, že dotčený rozhodčí tribunál může vykládat nebo dokonce uplatňovat unijní právo, zejména ustanovení týkající se svobody usazování a volného pohybu kapitálu. Přitom ale platí, že takový rozhodčí tribunál není oprávněn požádat SDEU o rozhodnutí o předběžné otázce týkající se unijního práva.

S ohledem na shora uvedené SDEU uzavřel, že rozhodčí doložka obsažená v BIT ohrožuje autonomii unijního práva, pročež musí být považována za vyloučenou ve smyslu článků 267 a 344 Smlouvy o fungování EU. Jinými slovy, že rozhodčí doložky obsažené v intra-unijních dohodách o ochraně investic nejsou slučitelné s unijním právem.

Pro úplnost je třeba zdůraznit, že SDEU rozlišil mezi obchodní a investiční arbitráží, aby se vyhnul uplatnění své předchozí judikatury ohledně možného, jakkoli omezeného soudního přezkumu rozhodčích nálezů v řízení o jejich zrušení či uznání a výkonu, a to včetně případných otázek týkajících se unijního práva (srov. rozsudky ve věcech Eco Swiss, C-126/97, a Mostaza Claro, C-168/05).

Důsledky rozhodnutí

Evropská komise a vlády řady členských států EU (včetně České republiky, Estonska, Řecka, Španělska, Itálie, Kypru, Lotyšska, Maďarska, Polska či Rumunska) shodně podpořily slovenskou pozici. Naproti tomu Generální advokát, německý Nejvyšší soud a vlády některých dalších členských států EU (Německo, Francie, Nizozemsko, Rakousko nebo Finsko) tvrdily, že dotčené ustanovení BIT je platné, jakož i podobná ustanovení v dalších intra-unijních BIT.

Rozsudek bude mít nevyhnutelný dopad na téměř 200 platných intra-unijních BIT. V současné době na základě těchto dohod probíhá řada investičních arbitráží, rozhodnutí SDEU proto bude mít pravděpodobně dalekosáhlé důsledky. Rozhodnutí by mohlo mít vliv i na obchodní dohody uzavřené EU. Evropská komise již změnila svůj model ochrany investic s cílem vytvořit do budoucna „soudy“ pro řešení investičních sporů, a to s ohledem na silnou kritiku stávajícího systému.

Oficiální tisková zpráva je k dispozici zde, celé znění rozsudku pak zde.

Největší česko-slovenská právnická firma HAVEL & PARTNERS přispěla do mezinárodního sborníku International Comparative Legal Guide to: Mergers & Acquisitions 2018. Sborník se zaměřuje na problematiku fúzí a akvizic v 53 jurisdikcích a zahrnuje běžné otázky v právních a regulačních předpisech, včetně příslušných orgánů a právních předpisů a zákonitostí akvizic. Kapitolu, která se týká právního prostředí v České republice, připravili partneři kanceláře Václav Audes a Jan Frey. K dispozici je on-line zde.    

Advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS poskytla komplexní právní poradenství největšímu knižnímu vydavatelství v České republice, mediální společnosti Albatros Media a.s. Ta koupila 100% podíl ve společnosti Vyšehrad, spol. s.r.o., jež je nejstarším nakladatelstvím v České republice.

Jeho portfolio s více než 80 vydanými knihami ročně nový majitel zachová a bude jej vydávat pod stejnou značkou v České republice i na Slovensku. Díky akvizici skupina Albatros Media posílí svou pozici zejména v oblasti naučné literatury pro dospělé. Zároveň nyní vlastní dvě nejstarší nakladatelství v České republice. Kromě nakladatelství Vyšehrad, jehož vznik se datuje do roku 1934, je součástí skupiny také tradiční vydavatel dětské literatury Albatros s tradicí od roku 1949.

Společnost Albatros Media patří mezi stálé klienty HAVEL & PARTNERS. Akvizice Vyšehradu je v pořadí již 12. transakcí, při níž kancelář poskytla společnosti své poradenské služby a rozsáhlé know-how v oblasti M&A. Na transakci a s ní spojené prověrce due diligence pracovali pod vedením partnera Jana Freye advokátka Tereza Ditrychová, advokátní koncipient Ivo Skolil a další právní experti kanceláře.

Největší česko-slovenská advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS získala ocenění magazínu Acquisition International britského vydavatelství AI Global Media Ltd. Podle jeho šetření zaměřeného na úroveň právního poradenství v  regionu střední a východní Evropy (CEE) je HAVEL & PARTNERS nejlepší právnickou firmou pro oblast nemovitostí a stavebnictví (Best Real Estate & Construction Law Firm – CEE).

„Ocenění Acquisition International potvrzuje naše přední postavení mezi poskytovateli právních služeb se zaměřením na nemovitosti a stavebnictví. Díky koncentraci vynikajících právníků s detailními znalostmi nemovitostního trhu a širokému zaměření naší kanceláře dokážeme klientům pomoci i s těmi nejnáročnějšími nemovitostními projekty. V posledních letech jsme úspěšně spolupracovali s celou řadou významných společností,“ uvedl k dalšímu ocenění HAVEL & PARTNERS řídící partner kanceláře Jaroslav Havel.

HAVEL & PARTNERS má v současné době jeden z největších právních týmů se zaměřením na oblast práva nemovitostí a stavebnictví v České republice a na Slovensku. Tým 20 právníků pod vedením řídícího partnera Jaroslava Havla, partnera Lukáše Syrového a s podporou dalších 5 partnerů (Josef Hlavička, Martin Fučík, Marek Lošan, Ludvík Juřička, František Korbel) a counsel Daniely Kozákové poskytuje právní služby při nemovitostních projektech privátního i veřejného sektoru, a to ve všech aspektech obchodování s nemovitostmi a investičních projektů podle právních předpisů platných v České republice i podle mezinárodních standardů FIDIC nebo pravidel Evropské investiční banky.

Jednou z nejvýznamnějších oblastí specializace kanceláře jsou právní služby poskytované developerům a investorům v souvislosti se všemi aspekty nemovitostních projektů, včetně územních rozhodnutí, zpracování a realizace projektu, právních due diligence, koupě a prodeje nemovitostí a projektového financování.

Další ocenění v oblasti práva nemovitostí a stavebnictví

V oficiální české soutěži Právnická firma roku v kategorii Developerské a nemovitostní projekty je kancelář pravidelně vybírána mezi velmi doporučované kanceláře a v roce 2012 v této kategorii zvítězila. Na Slovensku byla v obdobné soutěži zařazena ve všech dosavadních ročnících v rámci kategorie Developerské projekty mezi nejlepší kanceláře. V roce 2016 zároveň získala cenu společnosti Corporate INTL za nejlepší právnickou firmu na Slovensku poskytující komplexní právní poradenství v oblasti nemovitostí.

Největší česko-slovenská právnická firma HAVEL & PARTNERS, působící doposud v  Praze, Brně, Ostravě a Bratislavě, otevře novou kancelář v Olomouci. Klientům nabídne především správu retailových pohledávek finančních institucí, tedy zejména vedení soudních nalézacích řízení, insolvencí a dědických řízení. Zároveň bude sloužit jako jedno ze tří hlavních kontaktních míst HAVEL & PARTNERS na Moravě. K obdobnému kroku se chystá i spolupracující inkasní agentura Cash Collectors. Obě společnosti chtějí v Olomouci nabídnout dohromady desítky nových pracovních míst.

„Momentálně probíhají výběrová řízení na obsazení pozice studentů, koncipientů a administrativní podpory. V prvním roce počítáme s  cca desetičlenným týmem, který by se měl v dalším roce již zdvojnásobit,“ říká k personálnímu zajištění nové kanceláře řídící partner HAVEL & PARTNERS Jaroslav Havel. Vedením kanceláře bude pověřen Ludvík Juřička, Marek Vojáček a Jaroslav Havel, za Cash Collectors pak Oliver Uraz.

Noví spolupracovníci a zaměstnanci by se měli rekrutovat především z řad studentů a absolventů olomoucké právnické fakulty, na kterou má kancelář úzkou vazbu především díky akademickému působení Milana Hulmáka, Filipa Melzera, Petra Tégla a Renáty Šínové, kteří jsou zároveň of counselové HAVEL & PARTNERS a hlavními lektory AKADEMIE HAVEL & PARTNERS. „V Olomouci studuje řada nadějných právníků, kterým chceme umožnit start jejich kariéry v kanceláři, která je na špici ve svém oboru,“ dodává Jaroslav Havel.

Advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS poskytla komplexní právní poradenství společnosti Česká pošta, s. p. při úspěšné notifikaci veřejné podpory na financování provozu informačního systému datových schránek v letech 2018 – 2022 a na financování čistých nákladů na plnění povinnosti poskytovat základní služby v letech 2013 – 2017.

Celková výše veřejné podpory jen za uvedená období činí cca 5 miliard Kč. O jejich finálním schválení z hlediska slučitelnosti s vnitřním trhem Evropské unie rozhodla Evropská komise v únoru tohoto roku. Ve vztahu k České republice patří tyto případy veřejné podpory k těm nejvýznamnějším, jež Evropská komise projednávala.

Českou poštu v dané věci zastupoval právní tým pod vedením partnera HAVEL & PARTNERS Petra Kadlece, který tvořili senior advokát Ivo Šimeček, advokáti Jakub Kocmánek a Marián Minárik spolu s dalšími právními experty kanceláře. 

Advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS poskytla poradenství společnosti dm drogerie markt s.r.o., úspěšnému nadnárodnímu řetězci působícímu také na českém a slovenském trhu, při spuštění internetového obchodu v České republice. Poradenství pro společnost, která je v současnosti jedničkou na českém drogistickém trhu, se týkalo prakticky celého tohoto e-commerce projektu a zahrnovalo zejména:

• právní přípravu nákupního procesu pro spotřebitelský e-shop, tedy nastavení procesu jednotlivých nákupních kroků, uvádění povinných informací a souhlasů pro spotřebitele;
• nastavení zásad zpracování osobních údajů a jejich souladu s nařízením GDPR;
• přípravu veškeré dokumentace v rámci nákupu, jako jsou obchodní podmínky, podmínky pro registrované zákazníky, reklamační protokoly, formuláře pro odstoupení od smlouvy a vracení zboží apod.;
• přípravu a revize logistických smluv s nasmlouvaným dopravcem a skladovatelem produktů, včetně dokumentace pro přepravu zboží mezi sklady a přepravy k zákazníkům v České republice a na Slovensku.

Na projektu pod vedením partnera kanceláře HAVEL & PARTNERS Ivana Rámeše pracoval zejména advokát Radek Riedl a další právní experti (Ján Jaroš, Lukáš Jakoubek a Eliška Toušková).

Největší česko-slovenská advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS přispěla do sborníku Dual Citizenship Report, který je komplexním právním průvodcem po odlišných legislativních úpravách institutu dvojího občanství v různých státech evropského regionu. 

Na přípravě sborníku, který lze získat na webové stránce http://www.dualcitizenshipreport.org/, se podílelo více než 30 evropských právnických firem. Advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS připravila kapitoly věnované aktuálnímu legislativnímu stavu a vývoji v oblasti dvojího občanství v jurisdikcích České a Slovenské republiky.      

Soudní dvůr EU odmítl investiční arbitráže na základě intra-unijních dohod o ochraně investic

Zdroj: Týdeník Echo (2018/09, s. 62 – 63)

Lidé si i díky mediálnímu zájmu o GDPR začínají daleko častěji uvědomovat, že je třeba své osobní údaje chránit, říká v rozhovoru pro Týdeník Echo spoluzakladatel a společník advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS Robert Nešpůrek. Vzrůstá vědomí, že není v pořádku, abychom odevzdali neomezené množství údajů a druhá strana si s tím dělala cokoli, říká Nešpůrek. 

– Co všechno se dá považovat za osobní údaj? 

Osobní údaj je široký pojem. Podle GDPR se ještě rozšiřuje oproti tomu, co bylo za osobní údaj považováno dřív. Ve chvíli, kdy je organizace, firma či státní správa schopná informace o majetkových či zdravotních poměrech nebo o politických názorech propojit s konkrétním člověkem, s konkrétním jménem, už to osobní údaj je. 

– Uvědomují si podle vás Češi, že jsou osobní údaje něco, co by měli chránit? Že by například měli být opatrní, když nakupují na e-shopu a souhlasí se zpracováním osobních údajů? 

Myslím, že si to uvědomují víc a víc. I mediální informační osvěta z poslední doby věnovaná GDPR tomu napomáhá. Žijeme v době, kdy má řada společností typu Facebook a Google byznys model založený na tom, že klienti poskytují informace o sobě – a ony jim poskytují služby, které jsou často na první pohled zdarma. Ale tyto společnosti to vlastně úplně zdarma nedělají, berou si za to osobní údaje. Řada lidí si tuto výměnu uvědomuje. Vzrůstá vědomí, že není v pořádku, abychom odevzdali neomezené množství údajů a druhá strana si s nimi dělala cokoli. Konečně, většina z nás jsme uživateli některých z těchto služeb, GDPR se týká každého z nás. Nakonec bychom mohli být rádi, že GDPR přinese víc transparentnosti a férovosti. Měli bychom vědět, co se s našimi osobními údaji děje. 

– Když se podíváme na nařízení o GDPR, některé pasáže jsou definovány vágně. Je podle vás nařízení ve vymezení povinností jednoznačné, nebo obsahuje nějaká slepá místa? 

Neřekl bych slepá místa. V nařízení je řada povinností definována poměrně přesně. Nicméně máte pravdu, že některá pravidla, která by organizace zpracovávající osobní data měla dodržovat, jsou vyjádřena obecnějšími pojmy nebo principy ochrany osobních údajů. Přísnost nakládání s osobními údaji by se pak měla odvíjet od způsobu, jakým jsou údaje v jednotlivých organizacích sbírány. Také od toho, co s nimi tyto organizace dále dělají, jak jsou údaje citlivé, v jakém rozsahu jsou sbírány a jak je s nimi dál nakládáno. Organizace by tedy sama na sebe měla být přísnější, pokud má osobních údajů mnoho a nakládání s nimi je intenzivnější. Od toho se odvíjejí i investice do ochrany dat, které nemusejí být malé. GDPR tedy musí být dostatečně flexibilní. 

– Na trhu se objevila řada firem nabízejících poradenství v oblasti GDPR. Jak poznat, že daný poradce je skutečně odborník? 

Doporučuji vybrat někoho s dlouhodobějšími zkušenostmi, kdo se oblastí ochrany osobních údajů pravidelně zabývá nebo se orientuje v příbuzném oboru typu bezpečnost dat a kybernetika. 

– V Česku bude mít na starosti kontroly dodržování povinností GDPR Úřad pro ochranu osobních údajů. Myslíte, že ty kontroly budou systémové, nebo se budou konat na základě nahlášení či problémů? 

Myslím, že to bude kombinace. Úřad by měl reagovat na podněty. Na druhé straně by měl zkoumat, které oblasti či sektory nejsou v souladu s nařízením a kde by měl nařízení víc prosazovat. 

– Lze už dnes jmenovat resort podnikání, který může mít s plněním požadavků GDPR největší problém? 

Je řada typů podnikání, které spoléhají na sběr osobních údajů, případně na nákup databází. Zejména v oblasti maloobchodu v sektorech, jako jsou telekomunikace, energetika, finanční služby. Tyto si budou muset dávat větší pozor na to, kde osobní údaje vzaly a zda se v databázi objevily legálně. 

– Koho všeho se týká povinnost mít tzv. pověřence pro ochranu osobních údajů, tedy DPO (data protection officer)? 

Jmenování této speciální osoby, která bude monitorovat situaci v organizaci a zjišťovat, zda postupuje v souladu s GDPR, se týká orgánů veřejné správy. Dále pak organizací, které zpracovávají osobní údaje ve velkém rozsahu a zároveň provádějí pravidelný monitoring subjektů údajů, a organizací, které ve velkém rozsahu zpracovávají citlivé údaje, tedy například údaje o zdravotním stavu. DPO by měla být osoba znalá předpisů EU i lokálního práva. Měla by být zdatná i z hlediska informačních technologií a informační bezpečnosti. DPO mohou být interní zaměstnanci, ale i najatí poradci nebo specializované firmy. Advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS se také rozhodla tuto službu nabízet prostřednictvím sesterské společnosti FairData Professionals. Nabízíme kombinaci těch znalostí, které jsem zmínil. 

– Už máte první zájemce o tuto službu? 

Ano, už se domlouváme s prvními klienty. Jsou z řad finančních institucí, maloobchodu i z oblasti médií. 

– Nařízení o GDPR začne platit v květnu, stále ale chybí český zákon k GDPR. Co se stane, pokud nebude včas přijat? 

Jedním z důvodů, proč EU přijala GDPR formou nařízení, je, že takové nařízení EU je přímo aplikovatelné, jako kdyby to byl zákon. Směrnice by pouze formulovala cíle a implementovaly by ji až zákony členských států, které se mohou lišit v detailech. Směrnice, až na výjimky, takto přímo aplikovatelná není. GDPR je ale nařízení, ačkoli bude také nutné přijmout lokální legislativu. Ta se ale soustředí na procesní otázky a některé specifické oblasti a výjimky z GDPR. Nařízení by tak mělo zajistit jednotnou startovní čáru pro všechny, mělo by existovat méně národních odlišností v rámci EU. Podmínky podnikání se tedy sjednotí. Nevíme, kdy přesně český parlament náš národní zákon přijme, nicméně se občas objevuje falešná představa, že dokud není lokální zákon, GDPR se nás netýká. Jenže to není pravda. 

– Do května se zákon zřejmě přijmout nestihne. Co se tedy dá očekávat? 

Místní implementační zákon k GDPR bude důležitý pro vymáhání jednotného evropského nařízení. Je možné, že Úřad pro ochranu osobních údajů bude dost omezen v tom, že nebude moci ukládat sankce podle GDPR, dokud zákon nenabude účinnosti. To ale neznamená, že za porušení GDPR v tomto mezidobí nemůže být uložena sankce později. 

— 

ROBERT NEŠPŮREK 

Robert Nešpůrek je spoluzakladatelem a společníkem advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS, působí zde od jejího vzniku v roce 2001. Specializuje se na oblast smluvních vztahů, právo informačních technologií a duševního vlastnictví, e-commerce a ochranu osobních údajů, nyní zejména v souvislosti s evropským nařízením GDPR. Se svým specializovaným týmem, který v HAVEL & PARTNERS vede, zvítězil již šestkrát v české soutěži Právnická firma roku v kategorii Telekomunikace a média. 

Zdroj: Ekonom (9/2018, s. 44 – 46)

Právník listující tlustými sbírkami zákonů a zavalený hromadou papírových smluv začíná být obrazem minulosti. V Británii a ve Spojených státech mají lidé k dispozici program, který připraví odvolání proti pokutě za parkování nebo sám sepíše dopis reagující na porušení smlouvy o pronájmu. Stačí, když uživatel vyplní jednoduchý webový dotazník, ve kterém popíše svůj případ. 

Aplikace dokáže automaticky zjistit, v jaké zemi se uživatel nachází, a na základě toho zvolí příslušný právní režim. Jen na pokutách za parkování lidé díky ní už údajně ušetřili přes deset milionů dolarů. A britský programátor Joshua Browder, který za aplikací stojí, se hodlá pustit i do složitějších právních oblastí, jako je rodinné právo, rozvody či bankroty. 

Kanadská kancelář Blue J zase nabízí program Tax Foresight, který dokáže předvídat výsledky daňových sporů. Firmy, které software od Blue J využívají, tak rychle a s vysokou měrou pravděpodobnosti zjistí, jak by jejich případ mohl dopadnout u soudu. “Přesnost systému se pohybuje kolem 90 procent,” říká výkonný ředitel Blue J a zároveň profesor obchodního práva na univerzitě v Torontu Benjamin Alarie. 

Tax Foresight je určen hlavně právníkům a účetním. Využívá ho ale také například poradenská společnost KPMG nebo některé kanadské úřady. I kancelář Blue J chystá expanzi do dalších odvětví práva. Loni například představila obdobnou aplikaci pro pracovní právo. 

Kdo přijde o práci

Do budoucna by tak mohly moderní technologie některé úkoly právníků zcela eliminovat. “V ohrožení jsou konkrétní typy právních služeb – například formulářová podání, vymáhání pohledávek, návrhy na platební rozkaz, podání rejstříkovému soudu a případně vypracování jednoduchých smluv,” říká partner advokátní kanceláře Havel & Partners Jan Diblík. 

Budoucnost v tom už vidí i soukromé firmy. Podle předloňského průzkumu poradenské společnosti Deloitte tak například 52 procent manažerů významných světových korporací očekává, že technologie nahradí práci interních právníků do pěti let. 

Nová konkurence ale zřejmě nezasáhne do všech odvětví právních služeb. Tam, kde jde o komunikaci, zatím inovace konkurovat nemohou. “Technologie nedokáže právníka nahradit v řízení před soudem nebo vyjednávání s protistranou o podmínkách smlouvy,” vypočítává Diblík. 

Inovace po česku

Moderní technologie se pomalu začínají hlásit o slovo i v Česku. Anketa Křišťálová lupa již před lety upozornila například na start-up Legito. Ten nabízí elektronickou sbírku smluv a dalších právních dokumentů. Uživatelé nejčastěji z řad firem a živnostníků si díky němu mohou vlastnoručně sestavit smlouvu na míru s nižšími náklady, než kolik by je stála návštěva právníka. Například smlouva na pronájem bytu od Legita vyjde na necelé dvě stovky. 

Podobných služeb a programů bude v následujících letech přibývat. Jejich rozvoj ale zřejmě nebude tak bouřlivý a rychlý, jako tomu je v Americe. “Moderní technologie se v ČR objevují často až s několikaletou prodlevou oproti USA či západní Evropě. Navíc je Česká republika menší trh a globální hráči o specifický právní rybník v české kotlině patrně nebudou mít jen tak zájem. Je tu tedy prostor pro lokální hráče a platformy,” míní advokát Ondřej Preuss, který stojí za webem Dostupný advokát. 

Na omezení malého českého trhu narazila například i mezinárodní kancelář Dentons. Ta v USA využívá software ROSS Intelligence, který slouží k analýze rozsáhlých právních podkladů ze sféry ochrany duševního vlastnictví a řešení bankrotů. “Právníci mohou programu položit své otázky normálními slovy, jako by software byl jejich kolega. ROSS poté pročte zákon, shromáždí důkazy a využije svou umělou inteligenci k sestavení odpovědi,” popisuje Marie Bernard, výkonná ředitelka akcelerátoru NextLaw Labs, který Dentons pro rozvoj umělé inteligence využívá. 

Američtí právníci si program chválí, zvyšuje podle nich efektivitu, produktivitu a přesnost jejich práce. NextLaw Labs proto nyní připravuje jeho rozšíření do oblasti pracovního práva. “Technologie v budoucnu nahradí některé úkoly vykonávané mladými právníky,” slibuje si od novinek Bernard. Do české pobočky advokátní kanceláře se ale program jen tak nedostane. Nepracuje totiž s češtinou a jeho využití v Česku brání i odlišné právní prostředí. Právníci v blockchainu Jako sci-fi vypadá také využití blockchainu, tedy jakéhosi sdíleného systému, na němž dnes staví virtuální měny. 

I blockchain by do budoucna mohl podle expertů začít konkurovat právníkům. Přesněji řečeno by mohl bdít nad dodržováním smluv, což doposud bylo právě doménou právních profesionálů. V blockchainu by byly uložené všechny podmínky smluv a zapisovaly by se do něj i údaje o jejich plnění, například o uskutečněných platbách. 

Pokud by platba podle podmínek neproběhla, dal by pokyn k nějaké akci. Jak by to mohlo v praxi fungovat, popisuje advokát z kanceláře Kinstellar Zdeněk Kučera: “Vezmete si půjčku na auto. V autě je zámek, který do něj pustí jen majitele a nikoho jiného. Ve chvíli, kdy ale dlužník přestane splácet, systém jeho klíč zablokuje a pustí do auta věřitele. Když naopak dlužník zaplatí poslední splátku, systém se deaktivuje a věřitel už k tomu autu nikdy nezíská přístup.” 

Užitečná by blockchainová technologie mohla být také v oblasti IT smluv na nákup velkých informačních celků. “Takové smlouvy mohou mít i několik stovek stran a mohou obsahovat dlouhý seznam smluvních pokut. Zpravidla se také vztahují ke smluvní povinnosti, která má technický základ, je tedy možné prostřednictvím softwaru ověřit její splnění. Právě v této oblasti by tak podobná technologie mohla být přínosná a opodstatněná,” míní Diblík. 

Když inovace pomáhají

Moderní technologie ale nemusí pro práci právníků znamenat jen nežádoucí konkurenci. Práci jim mnohdy také usnadňují, a umožňují jim tak poskytovat klientům kvalitnější služby. “Právníci tedy již netráví většinu času ve studovnách zavaleni papíry. Přelomové rozhodnutí soudu či nový článek s právním řešením konkrétního případu mají okamžitě na stole,” popisuje výhody technologického boomu posledních let Preuss. V českých podmínkách jim práci usnadňují informační systémy, jako jsou Aspi, Beck On-line nebo Codexis. 

Díky tomu se rychlost, s níž dokážou právníci reagovat na požadavky klientů, zvýšila. Právníci tak mohou obsloužit více klientů. Efektivita se bude časem stupňovat a jednoho dne by mohl mít každý člověk ve svém mobilu právníka, s nímž bude konzultovat svá důležitá životní rozhodnutí. “Na konci vyhrají všichni, advokáti i klienti,” míní Preuss.