HAVEL & PARTNERS pod vedením partnera kanceláře Lukáše Syrového a senior advokáta Alberta Tatry poskytla komplexní právní poradenství investiční společnosti ZFP Investments obhospodařující ZFP realitní fond při prodeji 100% podílu tohoto fondu ve společnosti Florenc Office Center, vlastnící stejnojmennou kancelářskou budovu v Praze. Novým majitelem nemovitosti se stala jihokorejská finanční skupina Shinan Investment Corporation.
Kancelářské centrum Florenc Office Center patří díky svému umístění v širším centru Prahy a se svými 11 tisíci metry čtverečními administrativních ploch v deseti nadzemních podlažích a 170 parkovacími místy k lukrativním nemovitostem v Praze. Budovu z roku 2003 má v pronájmu česká divize mezinárodní poradenské společnosti KPMG.
ZFP Investments, investiční společnost, a.s. je dceřinou společností IAD Investments, správ. spol., a.s., nejstarší slovenské správcovské společnosti působí v zemích střední Evropy více než 25 let. Florenc Office Center vlastnil fond od roku 2014.
Největší a podle soutěže Právnická firma roku také dlouhodobě nejúspěšnější česko-slovenská advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS od nového roku opět výrazně rozšířila počet advokátů ve svém širším vedení. Na partnerskou úroveň se s účinností k 1. 1. 2019 posunuli Filip Čabart a na Slovensku Juraj Steinecker. Zároveň byli na pozici counsel, tedy na druhý nejvyšší manažerský stupeň, povýšeni Jiří Buryan, Martin Ráž a Petr Opluštil a seniorními advokáty se stali Martin Drahotský a Veronika Filipová. Díky těmto kariérním posunům se počet partnerů kanceláře zvýšil na 29, z nichž 25 se do této pozice dostalo na základě interního povýšení. HAVEL & PARTNERS dlouhodobě staví na mimořádné stabilitě týmu svých seniorních právníků, kterým poskytuje unikátní možnost rychlého kariérního růstu.
„Jsme si vědomi toho, že špičkovou právnickou firmu udrží na vrcholu jedině špičkoví právníci. Proto v kanceláři rozvíjíme motivační prostředí s jasnou vidinou kariérního růstu, který může být mnohem rychlejší než u konkurence,“ říká řídící partner kanceláře Jaroslav Havel a vysvětluje: „Historicky kancelář z hlediska klientů a práce vždy rostla natolik, že jsme mohli vytvořit další partnerské pozice a nabídnout je našim nejlepším a nejtalentovanějším kolegům. Někteří z nich přitom partnershipu dosáhli rychleji, než je průměrných 8 – 10 let. K vytvoření manažersky druhé nejvyšší pozice counsel pak došlo v roce 2014 spolu s ekonomickým a personálním rozvojem firmy, kdy bylo třeba v některých oblastech rozšířit kompetence nejzkušenějších vedoucích advokátů, kteří typicky buď na pozici partnera neaspirují, nebo je pro ně pozice counsela předstupněm, a zároveň je podpořit v jejich akademickém růstu, pedagogické či jiné odborné činnosti. Na pozici counsel aktuálně působí 7 našich kolegyň a kolegů. Jsem rád, že všichni nově povýšení právníci jsou dlouhodobými oporami jednotlivých právních týmů a že úspěšně pokračujeme ve strategii vychovávat v kanceláři další generaci špičkových seniorních kolegů.“
Nový partner kanceláře Filip Čabart bude spoluzodpovědný za řízení týmu zaměřeného na bankovnictví a finance. Sám je specialistou na všechny typy financování včetně syndikovaných úvěrů, na nakládání s portfolii pohledávek či právní a regulační aspekty poskytování finančních služeb a kolektivního investování, nabídky cenných papírů a přijímání k obchodování na veřejných trzích. V posledních letech se účastnil řady mezinárodních i tuzemských transakcí, kde poskytoval právní poradenství předním mezinárodním i tuzemským finančním institucím a významným společnostem.
Druhý nově jmenovaný partner Juraj Steinecker se na partnerské úrovni zapojí do vedení bratislavské kanceláře HAVEL & PARTNERS a rozvoje její praxe v oblasti soutěžního práva a M&A, na které se dlouhodobě specializuje. V minulosti zastupoval klienty z různých sektorů před soutěžními orgány a před soudy ve věcech dohod narušujících hospodářskou soutěž a dále ve věcech notifikace spojení soutěžitelů. Poskytuje také poradenství ohledně soutěžněprávních aspektů fúzí a akvizic nebo v oblasti compliance.
Největší česko-slovenská advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS poskytla komplexní právní poradenství akciové společnosti SNEO vlastněné Městskou částí Praha 6 při převodu areálu Na Dračkách, jedinečného svou polohou na rozhraní čtvrtí Ořechovka a Střešovice a rozlohou (cca 1,2 ha), využitelného pro budoucí rezidentní výstavbu. Transakce zahrnovala prodej 90% podílů v nově vzniklé společnosti Areál Dračky a opci na koupi zbývajícího 10% podílu.
Kupujícím byla společnost DRA development s.r.o., dceřiná společnost investiční skupiny Penta Investments. Kupující byl vybrán formou veřejné obchodní soutěže, ve které předložilo svou nabídku hned 7 zájemců.
Na transakci zahrnující poradenství z oblastí M&A a veřejného sektoru pracovaly právní týmy HAVEL & PARTNERS pod vedením partnerů kanceláře Jana Kovala (M&A), Adély Havlové (Public), Josefa Hlavičky (Real Estate) a vedoucího advokáta Josefa Žaloudka (Tax).
Autoři: Václav Audes (partner), František Neuwirth (advokát)
Dne 1. ledna 2019 nabyl účinnosti cenový předpis Ministerstva zdravotnictví 1/2019/FAR[1], který přináší zejména následující změny:
| Pásmo | Základ od (v Kč) | Základ do (v Kč) | Sazba | Nápočet (v Kč) |
| 1 | 0,00 | 150,00 | 37 % | 0,00 |
| 2 | 150,01 | 300,00 | 33 % | 6,00 |
| 3 | 300,01 | 500,00 | 24 % | 33,00 |
| 4 | 500,01 | 1 000,00 | 20 % | 53,00 |
| 5 | 1 000,01 | 2 500,00 | 17 % | 83,00 |
| 6 | 2 500,01 | 5 000,00 | 14 % | 158,00 |
| 7 | 5 000,01 | 10 000,00 | 4 % | 658,00 |
| 8 | 10 000,01 | 9 999 999,00 | 2 % | 858,00 |
Oproti původnímu záměru avizovanému náměstkem ministra zdravotnictví Filipem Vrubelem[2] nakonec nedošlo k tzv. zastropování obchodní přirážky distributorů, tedy k rozdělení obchodní přirážky mezi distributory a lékárny. Maximální obchodní přirážka tak zůstává i nadále pro distributory a lékárny společná. Česká lékárnická komora nad tím vyjádřila své zklamání[3].
K 1. lednu 2019 nabylo účinnosti též související cenové rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví 1/19-FAR[4], kterým se mění seznam ATC skupin nepodléhajících cenové regulaci stanovením maximální ceny.
Státní ústav pro kontrolu léčiv vydal k cenovému předpisu i
cenovému rozhodnutí sdělení[5],
v němž se věnuje zejména novému seznamu „deregulovaných“ ATC skupin.
[1] Cenový předpis Ministerstva zdravotnictví 1/2019/FAR ze dne 12. prosince 2018 o regulaci cen léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely; k dispozici zde: http://www.mzcr.cz/Odbornik/dokumenty/cenovy-predpis-1/2019/far_16489_1953_3.html.
[2] Srov. https://www.mzcr.cz/dokumenty/namestek-filip-vrubelproti-emergentnimu-systemu-broji-tikdo-se-boji-o-zisky_15884_1.html
[3] Srov. https://www.lekarnici.cz/Media/Tiskove-zpravy/Do-noveho-cenoveho-predpisu-ministerstva-zdravotni.aspx
[4] Cenové rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví 1/19-FAR ze dne 12. prosince 2018, kterým se stanoví seznam ATC skupin, které v uvedené lékové formě nepodléhají cenové regulaci stanovením maximální ceny; k dispozici zde: http://www.mzcr.cz/Odbornik/dokumenty/cenove-rozhodnuti-1/19/far_16490_1953_3.html
[5] Srov. http://www.sukl.cz/leciva/cenovy-predpis-ministerstva-zdravotnictvi-1-2019-far-a
Autoři: Jan Koval (partner), Veronika Plešková (vedoucí advokátka)
Poslední měsíce více než kdy jindy upíná veřejnost oči směrem k Londýnu, protože datum 29. března 2019 se nezadržitelně blíží a stále není zřejmé, co všechno tzv. brexit přinese. Pro případ, že jeden z dosavadních nejvlivnějších členů Evropské unie skutečně odejde bez dohody, přijala Vláda České republiky na svém zasedání dne 7. 1. 2019 návrh zákona o brexitu[1] („CZ-zákon o brexitu“), který by měl případné dopady ukončení členství Spojeného království v EU bez dohody po přechodnou dobu zmírnit.
Předpokládá se, že návrh CZ-zákona o brexitu bude bez větších legislativních prodlev včas přijat. Výměnou za to Česká republika očekává obdobnou vstřícnost ze strany Spojeného království vůči našim občanům žijícím tam.[2],[3]
Výhody podle CZ-zákona o brexitu skončí nejpozději uplynutím dne 31. prosince 2020, pokud kdykoliv do tohoto data nevstoupí v platnost dohoda o podmínkách vystoupení Spojeného království z EU podle čl. 50 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii.[4]
Imigračněprávní otázky
Přijetí CZ-zákona o brexitu je bezpochyby pozitivní zprávou především pro občany Spojeného království žijící v ČR, neboť vstřícně řeší jejich imigračněprávní statut. V souladu s dřívějším doporučením Ministerstva vnitra ČR[5] výslovně stanoví, že občan Spojeného království, kterému bude kdykoliv před účinností CZ-zákona o brexitu vydáno potvrzení o přechodném pobytu nebo o něj ve stejné době požádá, bude oprávněn na území ČR (za podmínek dále stanovených tímto zákonem) přechodně pobývat. Jinými slovy se pro něj (byť přechodně) nic nezmění. Podobně vstřícný je CZ-zákon o brexitu také vůči rodinným příslušníkům občanů Spojeného království.
Přes výše uvedené lze jen doporučit, aby občané Spojeného království zrevidovali svůj dosavadní pobyt v ČR a případně si včas požádali o vydání povolení k trvalému pobytu či dokonce občanství.
Na pracovním trhu budou od povinnosti obstarat si jedno z příslušných „pracovních povolení“[6] osvobozeni ti, jejichž výkon práce v základním pracovněprávním vztahu podle zákoníku práce (tedy ať už na základě pracovní smlouvy či jedné z dohod mimo pracovní poměr) započal přede dnem nabytí účinnosti CZ-zákona o brexitu.
Výše uvedené se nevztahuje na občany Spojeného království – manžely/partnery občanů ČR, kteří budou mít nadále zvýhodněné postavení, jako je tomu nyní u manželů/partnerů tzv. „třetizemců“[7]. I jim však dáváme ke zvážení podání žádosti o udělení trvalého pobytu, resp. získání českého občanství.
Další dopady brexitu
Případný brexit a tudíž i CZ-zákon o brexitu má nicméně mnohem širší dopady než jen otázku legalizace pobytu a přístupu na trh práce. Dotýká se také stavebního spoření či penzijního připojištění, daní, provozování hazardních her, oblasti poskytování finančních služeb, poskytování vzdělání či nakládání s léčivými přípravky aj. V případě Vašeho zájmu Vám naše specializované týmy rády poskytnou bližší informace.
[1] Návrh vládního zákona o úpravě některých vztahů v souvislosti s vystoupením Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie, přijatý vládním usnesením č. 3/19 ze dne 7. 1. 2019.
[2] Viz https://www.mvcr.cz/clanek/ministerstvo-vnitra-pripravilo-brexitovy-zakon-pro-pripad-tvrdeho-brexitu.aspx?q=cHJuPTE%3d
[3] Pro účely tohoto článku vycházíme dále v textu z předpokladu, že CZ-zákon o brexitu bude do 29. 3. 2019 přijat.
[4] Viz. § 30 odst. 2 návrhu CZ-zákona o brexitu. Ustanovení § 4 odst. 6, § 9, § 12 odst. 2, § 18 až 21 a § 23 odst. 3 však zůstanou v platnosti i po tomto datu.
[5] Viz První a Druhé doporučení Ministerstva vnitra ČR dostupné (k 9. 1. 2018) zde: https://www.mvcr.cz/clanek/sluzby-pro-verejnost-informace-pro-cizince-informace-pro-cizince.aspx
[6] Tzn. povolení k zaměstnání, zaměstnaneckou kartu, kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrou kartu (dle situace).
[7] Státní příslušníci ze zemí mimo EU a EHP.
Autoři: Jan Koval (partner), Josef Hlavička (partner), Jiří Buryan (counsel)
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) předložilo dne 9. 11. 2018 do mezirezortního připomínkového řízení návrh novel (i) zákona o podporovaných zdrojích energie a (ii) energetického zákona. Ty přináší zásadní změny mj. do systému provozní podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie („OZE“). Účinnost novely zákona o podporovaných zdrojích energie je s výjimkou některých ustanovení navrhována k 1. 1. 2021, účinnost novely energetického zákona k 1. 1. 2020.
Nové druhy a formy podpory
Novela přináší některé zásadní změny pro nové výrobny elektřiny z OZE. Jednou z nich je nová forma podpory, kdy se o provozní podporu bude soutěžit formou aukcí. Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásí aukci na podporu elektřiny z konkrétního druhu podporovaného zdroje, přičemž zájemci o provozní podporu budou soutěžit o to, kdo nabídne nižší cenu (obdobný systém funguje již v Polsku či Německu). Důsledkem této nové formy podpory pak bude snižování výše podpory pro jednotlivé výrobce.
Dle návrhu novely by v případě podpory pro nové výrobny elektřiny z OZE měly být z podpory vyloučeny nové solární elektrárny. Ty by se tak v případě schválení novely v současném znění musely obejít bez provozní podpory. Novela dále zavadí tzv. udržovací podporu elektřiny určenou k vyrovnání rozdílu mezi cenou používaných paliv (u palivových zdrojů), provozních nákladů a tržní cenou elektřiny a tepla. Další novinkou jsou detailní pravidla pro úpravu a modernizaci výroben elektřiny včetně práva na podporu elektřiny vyrobené v modernizované výrobně, jejímž uplatněním zaniká právo na podporu elektřiny vzniklé před provedením modernizace.
Jak dál s kontrolou překompenzací?
Novela přináší též zákonnou úpravu kontroly přiměřenosti poskytnuté podpory (překompenzace). Tu bude provádět Ministerstvo průmyslu a obchodu („MPO“) společně se Státní energetickou inspekcí („SEI“). V případě zjištění překompenzace budou zavedena opatření, aby k překompenzaci nedocházelo, resp. aby byla získána zpět.
V první fázi bude provedeno sektorové šetření u všech výrobců dle jednotlivých sektorů (např. větrné, vodní či solární elektrárny), kteří uvedli výrobnu do provozu po 1. 1. 2009. Sektorové šetření provádí MPO, a to po 10 letech od prvního dne roku následujícího po roce uvedení zdroje elektřiny do provozu. Cílem bude prověřit, zda nebyla překročena stanovená výše vnitřního výnosového procenta investic.
Bude se mít za to, že datum uvedení do provozu v systému operátora trhu je i skutečným dnem uvedení do provozu. Doporučujeme proto všem výrobcům a provozovatelům obnovitelných zdrojů, aby si u operátora trhu toto datum ověřili.
Sektorové šetření by pak mělo být ukončeno nejpozději do 30. 6. kalendářního roku, v němž bylo zahájeno, zveřejněním zprávy o výsledcích šetření. Pro výrobny uvedené do provozu v letech 2006 až 2008 šetření již proběhlo, výsledky by měly být zveřejněny do 3 měsíců od nabytí účinnosti novely. Pro výrobny uvedené do provozu v roce 2009 by tedy mělo být ukončeno do 30. 6. 2020. Výrobce bude povinen sdělit požadovaná data pravdivě a úplně, jinak se vystavuje riziku pokuty až do výše ročního nároku na podporu.
Pokud by v konkrétním sektoru byla zjištěna překompenzace, tzn. riziko nadměrné podpory při zjištění překročení vnitřního výnosového procenta investic v daném sektoru (u palivových zdrojů 10,6 % a u nepalivových zdrojů 8,4 %), může MPO vydat opatření obecné povahy („OOP“) zakazující uplatňování podpory elektřiny v souběhu s jinou provozní podporou anebo snížení podpory elektřiny, resp. způsob určení jejího snížení. Proti návrhu OOP bude možné vznášet připomínky a námitky. Samotné OOP bude dále možné napadnout žalobou i ve správním soudnictví.
V případě, že výrobce z daného sektoru, ve kterém bylo v rámci sektorového šetření zjištěno riziko překompenzace, nepožádá do 30 dnů od vydání daného OOP o individuální kontrolu přiměřenosti a rozhodnutí SEI, bude povinen dodržet povinnosti nebo zákazy stanovené v OOP, resp. snížení podpory. Podpora pro takovéto výrobce (kteří se podřídí OOP a nepožádají o individuální rozhodnutí SEI) bude nadále považována za přiměřenou.
Předmětem individuální kontroly překompenzace ze strany SEI bude ověření vnitřního výnosového procenta investic (na základě výkazu předloženého výrobcem do sektorového šetření, případně aktualizovaného či doplněného, či výkazu předloženého během samotné kontroly). Individuální kontrola by měla být zahájena nejpozději do 6 měsíců od zveřejnění výsledků sektorového šetření. Proti negativnímu výsledku kontroly (tj. zjištění existence překompenzace či rizika jejího vzniku v budoucnu) se bude možné bránit námitkami. Následně a na základě výsledků individuální kontroly by SEI měla zahájit s daným výrobcem správní řízení ohledně zjištěné překompenzace, jehož výsledkem bude správní rozhodnutí. Rozhodnutím bude možné případně výrobci nařídit, aby vrátil již načerpané prostředky (podporu), která odpovídá nadměrně poskytnuté podpoře. Proti rozhodnutí SEI budou moci výrobci podat odvolání k ústřednímu inspektorátu SEI a následně i správní žalobu ve správním soudnictví.
Závěr
Navrhovaná právní úprava bude mít zejména co do kontroly překompenzací zásadní důsledky jak pro provozovatele a výrobce OZE, tak i např. pro finanční instituce, které jim k výstavbě a provozu OZE poskytly potřebné finanční prostředky. Důsledkem novelizace totiž bude možnost přijmout rozhodnutí o krácení již poskytnutých podpor na OZE. To může potenciálně vyvolat i řadu sporů. Jak naši experti na energetiku konstatovali pro článek z týdeníku EURO, při krácení již poskytnutých dotací by bohužel docházelo k pomyslnému přenášení odpovědnosti za nepřiměřeně poskytnutou podporu na provozovatele elektráren v situaci, kdy to byl právě stát, který jim v rozporu s právem Evropské unie umožnil nepřiměřeně vysokou podporu načerpat.
Pro výrobce to již nyní znamená, že by se měli začít na kontrolu překompenzací připravovat. Pro finanční instituce bude zase podstatné ověřit, zda jejich klientům krácení již poskytnutých dotací nehrozí.
Pokud budete mít k danému tématu a navrhovaným právním úpravám jakékoliv dotazy, jsme připraveni Vám poskytnout naši plnou podporu.
Autoři: Ondřej Florián (partner), Alexandra Parnaiová (advokátní koncipientka)
Jak jsme Vás již dříve informovali, dne 1. 1. 2018 vešly v účinnost (prozatím) poslední části novely zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů („AML zákon“; AML – Anti Money Laundering), na základě kterých vznikla i evidence údajů o skutečných majitelích právnických osob („Evidence“). Statutárním orgánům všech právnických osob tím vznikla povinnost zajistit zápis údajů do Evidence, a zároveň vymezenému okruhu třetích osob vzniklo právo do Evidence nahlížet. Mezi tyto osoby patří i všichni zadavatelé veřejných zakázek. Evidence se tak postupně stala rovněž důležitým prvkem pro všechny právnické osoby, které uzavírají smlouvy s veřejným sektorem. Doporučujeme se proto s novými povinnostmi a fungováním Evidence seznámit zejména s ohledem na to, že lhůta pro registraci všech obchodních společností (tuto povinnost mají nejen akciové společnosti, ale také například společnosti s ručeným omezeným, které mají v obchodním rejstříku viditelně zapsané společníky fyzické osoby) uplynula dne 1. 1. 2019.
Zpřísnění právní úpravy
Důvodem zpřísnění stávající AML legislativy jsou snaha zabránit zneužívání finančního systému, zájem o odkrytí nepřehledných vlastnických struktur, jakož i uchovávání stop po přesunech majetku vedoucích ke konkrétním osobám, které majetek vlastní nebo s ním nakládají. V oblasti veřejných zakázek je primárním účelem ověření, resp. vyloučení případného střetu zájmů u osob, které v konkrétní zakázce mají vazby jak na zadavatele, tak i na dodavatele. Tendence zpřísňování AML pravidel je celosvětovým fenoménem, a není tak specialitou pouze České republiky.
Skutečným majitelem je vždy konkrétní fyzická osoba (fyzické osoby). K podrobnější definici skutečného majitele odkazujeme na náš článek pro měsíčník Právní rádce (4/2017), dostupný zde.
Zmíněné zpřísnění právní úpravy této oblasti není ovšem konečné. Na evropské úrovni již byla přijata 5. AML směrnice, kterou musí do 10. 1. 2020 Česká republika účinně transponovat do svého právního řádu. Další zpřísnění tak bude spočívat v zavedení Evidence, která bude veřejná (minimálně v určitém rozsahu a podobě), ve stanovení efektivních (citelných) sankcí jakož i kontrole dodržování povinností evidence.
Evidence skutečných majitelů
Účinná novela AML zákona zavedla od 1. 1. 2018 povinnost právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku evidovat v neveřejné části veřejných rejstříků aktuální údaje o skutečných majitelích. Evidenci vede rejstříkový soud.
Kdo skutečného majitele zjišťuje?
Právnická osoba, resp. její statutární orgán. Novela AML zákona totiž ukládá právnické osobě novou povinnost vést a průběžně zaznamenávat aktuální údaje ke zjištění a ověření totožnosti svého skutečného majitele, včetně údajů o skutečnosti, která zakládá postavení skutečného majitele či jiného odůvodnění, proč je tato osoba považována za skutečného majitele.
Pro výjimečné případy, kdy není možno skutečného majitele dostupnými prostředky zjistit, zavádí právní fikci s tím, že skutečným majitelem je v takovém případě fyzická osoba, která je členem statutárního orgánu nebo zástupcem právnické osoby v tomto orgánu. Ze stávající rozhodovací praxe soudů nicméně vyplývá, že si právnická osoba nesmí jakkoli usnadňovat s vyhledáváním svého skutečného majitele práci, a není možné bez dalšího přistoupit k výše zmíněné právní fikci a označit za skutečného majitele statutární orgán.
Právnické osoby zapsané ve veřejných rejstřících před dnem 1. 1. 2018 měly povinnost zapsat svého skutečného majitele do Evidence do jednoho roku od účinnosti novely, tedy do 1. 1. 2019.
Sankce za nedodržení povinnosti zapsání skutečného majitele AML zákon neupravuje a sankce uvedené v zákoně o veřejných rejstřících se na nesplnění povinnosti zapsat skutečného majitele vztahovat nebudou, Evidence není veřejným rejstříkem. Právnické osobě tak nehrozí žádné přímé sankce. Nicméně nesplnění povinnosti zapsat skutečného majitele může mít negativní důsledky. Právnická osoba se kupříkladu vystavuje riziku podezřelosti při kontrole klienta v souladu s AML zákonem či vyloučení ze zadávacího řízení při neuvedení informací o skutečném majiteli na výzvu zadavatele v zadávacím řízení. Současně statutární orgán společnosti, který nesplnil zákonnou povinnost, tímto může porušovat péči řádného hospodáře.
Návrh na zápis údajů do Evidence lze učinit pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví novela prováděcí vyhlášky k zákonu o veřejných rejstřících, vydaná čerstvě pod č. 459/2017 Sb. Rejstříkový soud je povinen údaje do evidence zapsat do 5 pracovních dnů od podání návrhu na zápis údajů o skutečném majiteli.
Co v Evidenci najdeme a kdo si v ní počte?
Do Evidence se zapisují následující údaje o skutečném majiteli: jméno a adresa místa pobytu, datum narození a rodné číslo, státní příslušnost, údaj o skutečnosti zakládající postavení skutečného majitele (např. údaj o podílu na hlasovacích právech).
Výpis z Evidence může získat zapsaná osoba a v omezeném rozsahu jen ten, kdo prokáže zájem v souvislosti s předcházením trestným činům, které jsou uvedeny v AML zákoně. Dálkový přístup k údajům poskytuje Ministerstvo spravedlnosti ČR soudu, orgánům činným v trestním řízení, správci daně a jiným orgánům, o nichž to stanoví zákon; mezi zákonem oprávněné osoby spadají i zadavatelé veřejných zakázek.
Náš korporátní tým je připraven Vám asistovat jak s identifikací a doložením skutečného majitele, tak s jeho zápisem do Evidence skutečných majitelů.
Autoři: Václav Audes (partner), František Neuwirth (advokát)
K 1. lednu 2019 vstoupila v účinnost novela zákona o veřejném zdravotním pojištění[1], která zavádí zcela nový systém úhrad zdravotnických prostředků hrazených z veřejného zdravotního pojištění při poskytování ambulantních zdravotních služeb. Jedná se o zdravotnické prostředky předepisované na poukaz, které si pacienti vyzvedávají v lékárnách či výdejnách jako např. glukometry a jiné pomůcky pro diabetiky, ortézy, invalidní vozíky, berle, sluchadla, brýlové či kontaktní čočky nebo inkontinenční vložky.
Tato novela reaguje na nález Ústavního soudu z roku 2017, který dosavadní úhradovou regulaci poukazových zdravotnických prostředků, postavenou na tzv. číselnících vydávaných zdravotními pojišťovnami, prohlásil za protiústavní a zrušil ji k 31. prosinci 2018[2]. Zákonodárce se tak ocitl pod tlakem, aby včas přijal novou, ústavně konformní úpravu.
Základní principy nové úhradové regulace jsou následující:
Výše uvedené shrnutí základních rysů nové úhradové regulace samozřejmě není vyčerpávající. Jelikož se jedná o velmi komplexní problematiku vzbuzující řadu otázek, připravujeme na toto téma školení, o jehož termínu budete informováni.
SÚKL, Ministerstvo zdravotnictví a zdravotní pojišťovny ve vzájemné spolupráci zodpovídají dotazy k nové úhradové regulaci a odpovědi uveřejňují na stránkách Národního informačního systému zdravotnických prostředků[6].
Závěrem podotýkáme, že je poněkud
překvapivé, že zákonodárce neprovedl žádné změny v úhradové regulaci tzv.
nemocničních zdravotnických prostředků. Ústavní soud přitom shledal, že
úhradová regulace nemocničních zdravotnických prostředků, postavená rovněž na
tzv. číselnících vydávaných zdravotními pojišťovnami, je stižena stejnými
nedostatky jako úhradová regulace poukazových zdravotnických prostředků[7].
K jejímu zrušení ale Ústavní soud nepřistoupil, jelikož to tehdy
navrhovateli nebylo navrženo. Pravidla úhrad nemocničních zdravotnických
prostředků tedy zřejmě na své možné zrušení Ústavním soudem zatím čekají. Výrobci
a ostatní dotčené subjekty si tedy budou muset zvyknout na to, že český systém úhrad zdravotnických
prostředků je nyní dvoukolejný, jelikož platí zcela odlišná pravidla pro
poukazové a nemocniční zdravotnické prostředky.
[1] Zákon č. 282/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
[2] Srov. nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 3/15 ze dne 30. května 2017.
[3] Srov. § 15 odst. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění, který není novelou nijak dotčen.
[4] Srov. tabulku č. 2 přílohy č. 3 zákona o veřejném zdravotním pojištění.
[5] Srov. sněmovní tisk 199, Poslanecká sněmovna, 8. volební období, od 2017, dostupné zde: http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8&T=199
[6] Srov. https://www.niszp.cz/cs
[7] Srov. body 143 a 150 cit. nálezu.
Vážení klienti, vážení obchodní přátelé,
je mi potěšením Vám představit nové vydání našich Evropských právních novinek, ve kterých se již desátým rokem zaměřujeme na zásadní změny a zajímavé trendy na poli práva EU, resp. jejich promítání do vnitrostátního práva ČR.
Zásadními diskutovanými tématy následujících měsíců budou tzv. GDPR adaptační zákon, jenž Senát koncem ledna letošního roku vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, brexit a významné změny v právní úpravě duševního vlastnictví. Tato témata průběžně sledujeme a pomáháme Vám rychle a efektivně se v případných změnách orientovat.
Brzy to bude rok od účinnosti zásadního a dlouho očekávaného evropského nařízení GDPR, avšak otázek týkajících se praktické aplikace pravidel ochrany osobních údajů je stále mnoho. Proto jsme se i v tomto vydání na osobní údaje zaměřili, a to konkrétně na problematiku monitoringu zaměstnanců. Moderní technologie umožňují zaměstnavatelům sledovat, zda zaměstnanci dodržují předepsané pracovní postupy, zda nepoškozují majetek či dobré jméno zaměstnavatele, ale i kolik času denně stráví na sociálních sítích. Bezpečnost, ochrana majetku, know-how, obchodního tajemství či duševního vlastnictví je zájmem každého zaměstnavatele, který je však často ve střetu se zájmy a právy zaměstnanců. V prvním článku tohoto vydání se proto věnujeme mantinelům a souvisejícím povinnostem, které v souvislosti s monitoringem pracoviště zaměstnavatel má.
Jedním ze stěžejních témat tohoto vydání je právo duševního vlastnictví, kterému se věnujeme hned ve dvou článcích. První z nich je zaměřen na novelu zákona o ochranných známkách, která je projevem transpozice nové evropské regulace s cílem zefektivnit a zjednodušit dosavadní systém ochrany ochranných známek. Významnou změnou, která se může dotknout řady vlastníků známek, je upuštění od důvodu zamítnutí přihlášky ochranné známky na základě starší shodné ochranné známky z moci úřední. Druhý článek pojednává o postoji SDEU k ochraně duševního vlastnictví, zejména poměřování ochrany duševního vlastnictví a ochrany soukromí a rodinného života jakožto dvou základních lidských práv.
Dále jsme se zaměřili na návrh směrnice o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů předložený Evropskou komisí s cílem zajistit rychlou a efektivnější ochranu práv spotřebitelů. Informujeme o účelu navrhované směrnice, způsobu zastoupení spotřebitelů ale i možnostech ochrany podnikatelů, kteří by se v důsledku navrhované úpravy mohli stát terčem šikany.
Průběžně pro Vás sledujeme rozhodovací činnost SDEU, a proto vám v tomto vydání přinášíme rovnou několik článků shrnujících některá významná rozhodnutí. Připravili jsme přehled judikatury v oblasti zpřístupňování děl veřejnosti, neboli problematiky tzv. hyperlinků, a shrnutí rozhodnutí, kde SDEU vyslovil názor, že ani pětiměsíční přerušení poskytování služby nemusí být překážkou pro automatický přechod zaměstnanců na nového zaměstnavatele.
Ani tentokrát jsme nevynechali aktuality ze světa soutěžního práva sestavené naším specializovaným soutěžním týmem.
K některým z výše uvedených témat jsme rovněž publikovali příspěvky na našem novém blogu (www.havelpartners.blog), na kterém Vás plánujeme prostřednictvím kratších příspěvků průběžně informovat o zajímavých aktualitách a komentovat, mimo jiné, i naše praktické zkušenosti.
Přeji Vám příjemné čtení.
Robert Nešpůrek
Partner
Zdroj: E15 Premium Elita byznysu (12/2018)
Advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS pod vedením partnera kanceláře Václava Audese a advokáta Ivo Skolila poskytla komplexní právní poradenství technologické společnosti Codasip, která je lídrem ve vývoji a výrobě takzvaných RISC-V procesorů.
Poradenství se týkalo investice mezinárodních investorů do brněnského start-upu v celkovém objemu 10 miliónů dolarů, tedy zhruba 228 miliónů korun.
Investory jsou francouzský Ventech Capital, čínský Shenzhen Capital, německý Paua Ventures a přední světový výrobce datových úložišť americký Western Digital. Na seznam strategických investičních partnerů se tyto společnosti zařadí vedle českého investora – investičního fondu Credo Ventures.
Nová investice napomůže společnosti Codasip nejenom k rozšíření jejího vývojového oddělení v Brně, ale také v rozvoji prodeje na asijských trzích a v USA.
Více informací o strategickém partnerství s mezinárodními investory i zcela unikátním zaměření společnosti Codasip je k dispozici na webových stránkách společnosti nebo zde.
Radka Rainová
