Právní tým HAVEL & PARTNERS pro oblast fúzí a akvizic poskytl komplexní právní poradenství investičnímu fondu SkyLimit Industry SICAV a.s. při akvizici většinového podílu ve společnosti VMK-CZ, který získal od dosavadního vlastníka – FOREZ s.r.o., přičemž původní majitel si v nové vlastnické struktuře ponechá menšinový podíl a stávající management bude i nadále působit ve vedení společnosti.
Odborný tým kanceláře, který se na transakci podílel, tvořili partner Václav Audes a senior advokát Tomáš Navrátil a koncipient Josef Bouchal. HAVEL & PARTNERS tak další úspěšně dokončenou transakcí v průmyslovém sektoru potvrzuje své výsadní postavení na českém trhu v oblasti fúzí a akvizic, která patří mezi její hlavní specializace. Hodnotu obchodu se zainteresované strany rozhodly nezveřejňovat.
SkyLimit Industry je investiční fond, který buduje průmyslovou skupinu z řad malých a středních podniků primárně ve strojírenském sektoru. Fond nabízí soukromým investorům inovativní koncept dlouhodobého investování do domácího průmyslu s možností nadstandardního zhodnocení kapitálu. Zakladatelem fondu a nositelem jeho strategie je společnost SkyLimit Investments s.r.o.
SkyLimit Industry je dlouholetým klientem HAVEL & PARTNERS. Aktuální akvizice představuje v pořadí již pátou dokončenou transakci za poslední tři roky, na níž se kancelář poradensky podílela. Společnost VMK-CZ původně vznikla jako konstrukční kancelář pro vývoj mechanických částí jednoúčelových strojírenských zařízení a přípravků. V současnosti již ale zastává roli významného hráče na trhu průmyslové automatizace, kde působí především na poli automobilového a elektrotechnického průmyslu.
Autoři: David Neveselý, Vladek Krámek
Vláda v květnu schválila usnesení o vymezení rodinných podniků. V návaznosti na nově zakotvenou definici, které v České republice odpovídá bezmála milion subjektů, byly začátkem listopadu představeny konkrétní rámce programů podpory rodinných firem.
RODINNÉ FIRMY – KLÍČOVÍ HRÁČI
Ministerstvo průmyslu a obchodu si dlouhodobě klade za cíl podporovat rodinné obchodní korporace a rodinné živnosti, a to vzhledem k jejich nepostradatelné roli v české ekonomice. Stabilita, tradice, dlouhodobá orientace, lokální produkty, důvěra, odpovědnost, spolehlivost – to jsou pojmy charakteristické pro rodinné firmy, které tvoří základ českého malého a středního podnikání.
Rodinným firmám se začíná dostávat zasloužené pozornosti. Dle statistiky je v České republice v rodinných firmách v současné době zaměstnáno 1,5 až 1,7 milionu zaměstnanců. Úspěch rodinných firem tedy významně ovlivňuje i stav české ekonomiky jako celku.
VZNIK ZNAČKY „ČESKÁ RODINNÁ FIRMA“
Žhavým tématem v oblasti rodinného podnikání je zavedení prestižní značky „Česká rodinná firma“. Právo užívat tuto státem garantovanou značku budou mít pouze firmy, na jejichž vzniku a činnosti se významnou měrou podílí více členů jedné rodiny. Klíčovou podmínkou pro získání certifikace by mělo být i přistoupení k tzv. etickému kodexu rodinného podnikání.
K jakým dalším kritériím se bude při udělování certifikace přihlížet a jak konkrétně bude probíhat celý proces, zatím není zcela jasné. Ministerstvo průmyslu a obchodu se snaží prosadit co nejméně administrativně náročný proces, zvažován je také vznik dobrovolného registru rodinných firem. Dle předpokladů by značka mohla začít sloužit již na jaře příštího roku.
SPECIÁLNÍ PRODUKTY – ZVÝHODNĚNÉ ZÁRUKY A ÚVĚRY ŠITÉ NA MÍRU RODINNÝM FIRMÁM
Od příštího roku budou zavedeny nové finanční nástroje Českomoravské záruční a rozvojové banky[1], které přinesou rodinným firmám konkurenční výhody oproti jiným subjektům. Konkrétně se bude jednat o bezúročné půjčky a dva typy bankovních záruk. Speciální typ bankovní záruky z dílny ČMZRB by měl rodinné firmy podpořit při převodu vlastnických podílů v rámci mezigenerační obměny. Druhý okruh produktů si klade za cíl motivovat rodinné firmy k rozvoji a investicím.
NOVÉ PRODUKTY PRO RODINNÉ FIRMY
Zjednodušení mezigeneračního převodu (v rámci stávajícího programu Záruka 2015 až 2023)
Podpora rozvoje a investic (v rámci stávajícího programu EXPANZE)
Aktualizované výzvy obou programů budou dle slov generálního ředitele ČMZRB vyhlášeny k 1. 1. 2020, příjem žádostí bude spuštěn nejpozději k 1. 4. 2020. Odhadem plánuje ČMZRB investovat do podpory rodinných firem v České republice až 500 milionů Kč.
ROZVOJ VZDĚLÁVÁNÍ A VÝZKUMU PROBLEMATIKY RODINNÉHO PODNIKÁNÍ
Rodinné firmy byly v minulosti neprávem opomíjeny. Popelka české ekonomiky se však v poslední době stává středem zájmu, o čemž svědčí podpora nejen ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu a Asociace malých a středních podnikatelů. Zvýšený zájem o rodinné firmy byl zaznamenáván i v akademické sféře a v oblasti investorů, ať už ve formě private equity fondů nebo strategických partnerů.
Vzhledem k zakotvení vládní definice rodinných obchodních korporací a rodinných živností lze očekávat, že dojde k dalšímu rozvoji výzkumu a pravidelnému zveřejňování statistik hodnotících pozici rodinných firem (nejen) na českém trhu. Jen pokud naše rodinné firmy budeme důkladně znát, můžeme je náležitě podporovat a rozvíjet.
2020 – ROK VZESTUPU RODINNÝCH FIREM
Ministerské aktivity svědčí o tom, že příští rok bude příznivý pro rozvoj rodinného podnikání. Rádi Vám pomůžeme připravit se, abyste mohli čerpat maximum výhod s rodinnou firmou souvisejících.
Specializovaný tým naší advokátní kanceláře, který se zaměřuje na komplexní poradenství privátní klientele, představuje ideálního partnera pro rozvoj a investice do Vašich rodinných firem.
[1] Českomoravská záruční a rozvojová banka a.s. (dále jen „ČMZRB“) byla založena v roce 1992 jako nástroj pro realizaci vládních programů na podporu malého a středního podnikání. Akcionářem ČMZRB je Česká republika zastoupená Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem financí a Ministerstvem pro místní rozvoj.
Zdroj: Reportér (12/2019)
Z malé advokátní kanceláře, kterou v roce 2001 založilo pět mladých právníků, se stala největší právnická firma střední Evropy. Pracuje pro více než tisíc pět set klientů ve více než osmdesáti zemích a ve dvanácti jazycích. Letos významně rozšířila své působení v oblasti daňového práva a otevřela kancelář v Plzni.
HAVEL & PARTNERS, advokátní kancelář s pobočkami v Praze, Brně, Bratislavě, Ostravě, Olomouci a Plzni a s týmem 220 právníků a daňových poradců, je dnes největší nezávislou právnickou firmou ve střední Evropě. Včetně spolupracující inkasní agentury Cash Collectors zaměstnává více než pět set lidí a tržby skupiny budou za letošní rok atakovat hranici jedné miliardy korun.
Příběh kanceláře, jejímž mottem je heslo „Úspěch spojuje“, přitom začal doslova od nuly. Když ji v roce 2001 zakládalo pět mladých právníků – Jaroslav Havel, Jan Holásek, Robert Nešpůrek, Marek Vojáček a Ondřej Petr –, nebylo žádnému z nich ani třicet let. Znali se ze studií, čtyři z nich se potkali také při práci pro renomovanou mezinárodní kancelář Linklaters.
„Měli jsme sice know-how z renomovaných mezinárodních kanceláří a dobrou znalost cizích jazyků, ale neměli jsme to podstatné – klienty. Zato jsme měli vizi a velké odhodlání; od počátku jsme tvrdě pracovali a nebáli se riskovat a investovat do rozvoje našeho projektu. V den založení kanceláře jsme angažovali osm drahých právníků, ačkoliv jsme neměli žádné větší zakázky. Po třech týdnech jsme získali jako klienta tehdejšího majitele společnosti Hamé,“ popisuje rozjezd kanceláře řídící partner a největší podílník Jaroslav Havel. V prvních letech se kancelář Havel & Holásek, jak znělo její původní jméno, opírala o spolupráci s nadnárodní poradenskou společností Deloitte, když se stala součástí mezinárodní právnické sítě Deloitte Legal. Čtyřletá spolupráce umožnila mladé právní kanceláři nejen dobrý přístup k novým klientům, ale nasměrovala ji také do oblasti komplexního právního poradenství. Významným milníkem se pak stal rok 2005, kdy se firma vydala vlastním směrem bez vazby na jednoho strategického partnera. Do roka se tržby zdvojnásobily a růst tržeb od té doby nepřestal až dodnes.
Komplexní přístup
Kancelář HAVEL & PARTNERS o sobě může nyní říci, že je nejkomplexnější právní firmou v České republice a na Slovensku. Svědčí o tom i fakt, že se třikrát během posledních pěti let stala absolutním vítězem soutěže Právnická firma roku mezi domácími kancelářemi (2015, 2017, 2018) a že také v součtu získala nejvíce vítězství a nominací ve všech oborových kategoriích. Ocenění získává rovněž v řadě mezinárodních oborových soutěží.
Strategie kanceláře se přitom opírá o týmovou spolupráci. Jednotlivé případy řeší zpravidla širší tým pod vedením některého ze seniorních právníků kanceláře. Umožňuje to kombinovat expertizu z různých oblastí práva přesně tak, jak si to potřeby klientů a jejich případů vyžadují. Díky tomuto přístupu se také mladší kolegové mohou profesně rozvíjet po boku těch zkušenějších a dále růst. Aby se mohli špičkoví právníci skutečně naplno věnovat práci pro klienty, věnuje kancelář velkou pozornost též tvorbě profesionálního zázemí. Také proto patří HAVEL & PARTNERS dlouhodobě mezi nejatraktivnější zaměstnavatele, což potvrzují i výsledky příslušných anket a soutěží.
Mezinárodní přesah
Kancelář se už od svého vzniku zaměřuje na transakce a případy s mezinárodním přesahem. Služby poskytuje ve dvanácti různých jazycích, na českém trhu zastupuje řadu z největších nadnárodních právnických firem a mezi její klienty patří firmy z čela žebříčků největších světových firem a také téměř polovina společností z Czech Top 100.
S přeshraničním působením souvisí i letošní otevření v pořadí šesté kanceláře, která vznikla v létě v Plzni.
„Jednou z našich priorit je rozvoj služeb orientovaných na významné klienty, kteří jsou obchodně spjati s německojazyčnými zeměmi, zejména s Německem a Rakouskem. Ať už jde o společnosti a privátní investory přímo z těchto zemí, nebo české subjekty, které do těchto zemí exportují či tam investují. Těmto klientům chceme být k dispozici i poblíž jejich působiště. Plzeň jakožto podnikatelské centrum západočeského regionu a univerzitní město s právnickou fakultou tak pro nás byla z hlediska lokalizace nové kanceláře jasnou volbou,“ říká řídící partner Jaroslav Havel.
Daňové posílení
Výkladní skříní kanceláře je dlouhodobě poradenství v oblasti nákupů, prodeje a fúzování firem. Tým pro oblast M&A čítá osm desítek právníků a ročně se podílí na uzavření zhruba stovky významných obchodů. Objem operací, v nichž se angažovali právníci HAVEL & PARTNERS, dosáhl za posledních deset let bezmála dvaceti miliard eur.
Firma radí také třetině nejbohatších Čechů a Slováků, tedy přibližně 250 špičkovým podnikatelkám a podnikatelům a jejich rodinám. Pro tyto účely má již od roku 2008 specializovaný tým, který dnes čítá dvacet zkušených právníků a daňových specialistů.
A právě v oblasti daní letos na podzim kancelář významně posílila, když do skupiny s tímto zaměřením přišel tým specialistů z firmy Tax Advisory Services, s nimiž dosud kancelář dlouhodobě spolupracovala. Vedoucí daňový poradce David Krch se po příchodu stal partnerem kanceláře a zároveň prvním výhradně zodpovědným za oblast daní. Firma tak posílila svou pozici ve všech oblastech daňového práva a daňového poradenství a dokáže ještě lépe zajistit kombinaci právní odbornosti se znalostí tuzemské i mezinárodní daňové problematiky.
Na cestě k dalším metám
Neustále rostoucí šíři záběru i počet klientů podtrhují i hospodářské výsledky HAVEL & PARTNERS. Dvojciferný procentuální růst výsledků vykazují všechny tři hlavní kanceláře v Praze, Brně i Bratislavě, stejně jako celkový růst tržeb za čisté právní služby. „Vše nasvědčuje, že tržby za čisté právní služby přesáhnou osm set milionů korun. Dohromady s inkasní agenturou Cash Collectors tak budou tržby za celou skupinu poprvé atakovat hranici jedné miliardy korun,“ říká Jaroslav Havel.
Ani tady se však společnost HAVEL & PARTNERS nechce zastavit. Do svého týmu hodlá přivádět jak další zkušené a renomované právníky, tak i čerstvé posily z řad absolventů právnických fakult tuzemských i světových univerzit. „Chceme být i nadále dynamickou, chytrou a inovativní firmou, která se nejen učí od těch nejzkušenějších, ale i udává trendy,“ vytyčuje cíle pro další období řídící partner Jaroslav Havel.
Autor: Lukáš Syrový
Zdroj: Building World (4/2019)
Podle aktuálních zpráv z rezidenčního trhu dochází ke snižování tempa růstu cen bytů. V segmentu luxusních bytů dochází ke stagnaci, případně dokonce k poklesu cen. I přesto jsou aktuální ceny bytů, zejména ve větších městech, pro mnoho lidí vysoké. Situaci nepomáhá ani skutečnost, že došlo ke zpřísnění podmínek pro získání hypotéky, ty se stávají méně a méně dostupnými.
Tato situace vyvolává zvýšený zájem o nájemní bydlení. Zvýšená poptávka působí na výši nájmu a tím tedy dochází k růstu nájemného v bytech, zejména v Praze. Očekává se, že nájemné se bude i nadále zvyšovat a zejména nájemné v pražských bytech se bude přibližovat nájemnému ve větších městech v Německu nebo Rakousku.
Kombinace těchto a dalších faktorů vede k tomu, že začíná přibývat rezidenčních developerských projektů, které nejsou určeny k prodeji konečným uživatelům, nýbrž k pronájmu. Koncepce nájmů přitom může být různá, od klasického dlouhodobého nájmu po střednědobé nebo krátkodobé nájmy, které mohou být spojeny s poskytováním nadstandardních služeb nájemcům, například pravidelný úklid bytu.
Pokud developer zvažuje realizaci rezidenčního projektu určeného k pronájmu konečným uživatelům, v první řadě bude narážet na obtížnou financovatelnost takového projektu bankami, vzhledem k výrazně dlouhodobějšímu horizontu splácení úvěru oproti klasickému rezidenčnímu projektu určenému k prodeji.
Pokud se developerovi podaří vyřešit financování projektu, měl by zvážit i právní rizika spojená s pronájmem bytů.
Zákon poskytuje výraznou ochranu nájemcům proti pronajímateli a navíc pronajímateli mnohdy znemožňuje, aby si v nájemní smlouvě zajistil lepší pozici, než jakou má podle zákona. K ustanovením nájemní smlouvy, která by zkracovala nájemcova zákonná práva, se totiž nepřihlíží.
Zásadní riziko spojené s nájmem bytu je porušení povinnosti nájemce platit nájemné. Zákon totiž pronajímateli neposkytuje efektivní obranu proti takovému porušení a navíc znemožňuje použití mechanismů, které jsou pro takové porušení obvyklé v jiných typech nájmů (například v pronájmech kancelářských, retailových nebo skladových prostor).
Zákon zejména zakazuje, aby jistota poskytnutá nájemcem pronajímateli k zajištění plateb nájemného byla vyšší než trojnásobek měsíčního nájemného. Zároveň stanoví, že pronajímatel je oprávněn nájem vypovědět, když je nájemce v prodlení s úhradou nájemného a nákladů na služby za dobu alespoň tří měsíců. Je tedy zřejmé, že pronajímatel může nájem vypovědět až v okamžiku, kdy poskytnutá jistota nepostačuje k úhradě dlužného nájemného a poplatků za služby. K předání bytu pronajímateli navíc může dojít ve lhůtě, která může být dlouhá až jeden měsíc od doručení výpovědi, aniž by nájemce porušil zákon. Tato zákonná ustanovení mají přednost před smlouvou. Pokud by tedy ve smlouvě bylo dohodnuto něco jiného (výhodnějšího pro pronajímatele), nebylo by možné takové ujednání platně použít. Aktuálně se zvyšuje poptávka po zajištění povinností nájemce notářským zápisem s doložkou přímé vykonatelnosti, ale toto řešení má své limity, je nákladné a u nájemců může vyvolávat negativní emoce. Jako možné řešení se také nabízí uzavírání nájemních smluv jen na dobu tří měsíců s případným prodlužováním, ale zejména u dlouhodobých nájmů toto není příliš praktické.
Zákon dále znemožňuje, aby jakákoli povinnost nájemce byla utvrzena smluvní pokutou.
Smluvní pokutou tedy nelze sankcionovat nejen neplacení nájemného nebo poplatků za služby, ale ani například povinnost vyklidit a předat byt po ukončení nájmu. Zákon přitom stanoví, že v případě prodlení nájemce s vyklizením bytu náleží pronajímateli po dobu takového prodlení pouze částka ve výši sjednaného nájemného. Je zjevné, že úhrada v takové výši nepůsobí jako sankce, ale jen jako kompenzace ušlého nájemného. Nájemce tím není motivován byt skutečně vyklidit a předat pronajímateli.
Zajímavá je také otázka indexace nájemného za užívání bytu. Podle zákona je pronajímatel oprávněn požadovat zvýšení nájemného na úroveň obvyklého nájemného v daném místě a čase, maximálně však o 20 % za tři roky. V nájemní smlouvě lze toto navyšování sjednat i odchylně. V takovém případě však platí pouze ustanovení nájemní smlouvy. Podle aktuální judikatury je tak uvedené zákonné právo pronajímatele na navyšování nájemného vyloučeno i v případě, že v nájemní smlouvě je sjednána indexace nájemného. Podle zákona má nájemce obdobné zákonné právo požadovat snížení nájemného na úroveň obvyklého nájemného. Toto právo nájemce by standardní indexací sjednanou ve smlouvě zřejmě nebylo dotčeno.
Samostatnou kategorií jsou důvody pro ukončení nájmu pronajímatelem. Tyto důvody jsou stanoveny v zákoně a nelze je smluvně rozšiřovat. Zákonné důvody pro ukončení nájmu pronajímatelem jsou přitom značně limitované. Z tohoto důvodu je již běžná praxe uzavírání nájemních smluv k bytu na dobu určitou, zpravidla na dobu jednoho roku s možností případného prodloužení. I přes uvedené právní limity nájmu bytu lze očekávat, že v budoucnu budou přibývat rezidenční developerské projekty určené k nájemnímu bydlení. Komerční nájemní bydlení by však nemělo být řešením bytové krize. Spíše by se mělo usilovat o větší podporu výstavby. Základním prostředkem podpory výstavby by přitom bylo zjednodušení povolovacích řízení. Toho by mohlo být dosaženo zejména přijetím nového stavebního zákona.
Autoři: Jan Koval, Veronika Plešková, Pavla Kaufmannová
Pravděpodobně jste o nich už slyšeli, ale s trochou štěstí se tento problém zatím netýkal přímo Vás – zaměstnavatele. Alespoň podle zkušeností u našich klientů se však šíří rychle a nepříjemné oznámení se může objevit i ve Vašich rukou. Řeč je o tzv. virtuální odborové organizaci.
Ta se od té tradiční, kdy alespoň tušíte, kteří z Vašich zaměstnanců iniciovali její vznik a zcela otevřeně či alespoň aktivně s Vámi jednají o svých požadavcích na pracovišti, liší tím, že s Vámi a se svými členy komunikuje především prostřednictvím online světa a dálkových komunikačních prostředků, aniž by se objevila konkrétní osoba označená za odboráře u Vašich dveří. Ve většině případů je jejím hlavním cílem vymámit požadované informace o zaměstnavateli, které mívají cennou hodnotu, případně finanční prostředky na své působení, aniž by skutečně chtěla hájit práva zaměstnanců.
Jelikož zákoník práce nestanoví přísné podmínky pro zahájení působení odborové organizace u zaměstnavatele, není složité, aby odborová organizace, a to právě i ta virtuální, vznikla. Je zcela postačující, aby tři její členové byli u Vás zaměstnáni v pracovním poměru, a stanovy opravňovaly k působení u zaměstnavatele.
Jak se správně zachovat, pokud přijde email s požadavkem poskytnout informace o společnosti online, případně rovnou faktura za činnost odborové organizace nebo za provoz webových portálů? Našim klientům radíme situaci řešit aktivně a nestáhnout se do pomyslného kouta. Tvrdí-li Vám odborová organizace, že máte povinnost vytvořit podmínky pro řádný výkon její činnosti a podle Vašich možností hradit nezbytné náklady na údržbu a technický provoz, má sice částečně pravdu, rozhodně to ale neznamená, že musíte automaticky proplácet každou fakturu, kterou Vám bez předchozí dohody předloží. Jako zaměstnavatel nejste pouze bankovním automatem, který při prvním vystrašení začne „sypat“. Podstatou kolektivního vyjednávání je vzájemný dialog mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací, jehož výsledkem má být rozumné prosazování oprávněných zájmů zaměstnanců.
Pokud se odborová organizace začne podobným způsobem prosazovat i u Vás, doporučujeme zvážit oprávněnost jejích požadavků a případně adekvátně reagovat za podpory právních argumentů. V případě Vašeho zájmu Vám bude náš tým zkušených specialistů z české i slovenské kanceláře rád k dispozici.
Autoři: František Korbel, Jan Topinka, Štěpán Štarha, Dalibor Kovář, Pavel Amler (autoři se podíleli na přípravě a přijímání zákona)
Pravděpodobně jste již slyšeli o ZÁKONU O PRÁVU NA DIGITÁLNÍ SLUŽBY[1], ale víte ve skutečnosti, co by měl tento zákon lidem i firmám přinést za příležitosti a proč se vyplatí jej podporovat?
Návrh se skládá ze střechového zákona o právu na digitální služby (dále jen „zákon“) a změn nejdůležitějších souvisejících právních předpisů. Prvotní návrh včetně změn doprovodných zákonů vznikal v rámci soukromého sektoru (především v ICT Unii), jehož angažovanost je klíčem k úspěchu digitalizace veřejné správy. Vzorem byly především severské země, kde je digitální gramotnost obyvatel vyšší a paleta poskytovaných digitálních služeb pestřejší než u nás. Tyto země rovněž umí hospodařit s veřejnými prostředky a nebojí se soukromému sektoru důvěřovat při dosahování oboustranně výhodného cíle – usnadnit občanovi jeho každodenní život.
Po úvodní angažovanosti soukromého sektoru a příslušného poslaneckého výboru se s návrhem ztotožnilo i gesční Ministerstvo vnitra, což byl velmi důležitý moment, byť se kvůli tomu opustilo několik zajímavých konceptů a myšlenek původního návrhu. V aktuální podobě, o níž jedná Senát[2], by měl být návrh již dostatečně vyvážen a zdá se, že v jeho dosavadním znění by mohl být nakonec i vyhlášen.
Zákon by měl primárně přinést postupnou digitalizaci veškerých dílčích úkonů (služeb), které státní správa provádí a které je teoreticky možné činit i digitálně (to se nebude týkat například vyzvednutí občanského průkazu, registrační značky k vozidlu nebo svatby). Aby bylo jasné, co bude vlastně digitalizováno, stát musí sestavit detailní přehled svých povinností a typů jednání s důsledky navenek, tzv. katalog služeb. Na to má ze zákona jeden rok a již nyní veřejně deklaruje, že je s prací velmi daleko. V dalších čtyřech letech od sestavení katalogu bude vláda ve spolupráci s dalšími orgány veřejné moci postupně digitalizovat všechny prozatím jen listinné agendy, primárně samozřejmě ty, které by mohly být přínosné pro největší počet obyvatel, přinést jim nejvyšší přidanou hodnotu a získat oblibu společnosti pro digitalizační proces.
Katalog všech služeb státu bude průběžně aktualizovaný a dostupný on-line, aby mohlo docházet k digitalizaci nejen konkrétních úkonů, ale rovnou všech agend a souvislostí komplexních životních situací. Otevřený katalog přinese prozatím zcela neznámou perspektivu státních služeb, kterou by měl být velmi dobře schopen vytěžit soukromý sektor a pomáhat tak digitalizaci i „zespoda“. Představte si například kompletní prodej auta nebo nemovitosti provedený on-line (prostřednictvím moderní aplikace nebo jiného rozhraní vytvořeného komerčním subjektem), s nímž bude propojen i jednoduchý vzdálený zápis změny vlastníka do příslušného registru (např. přes portál či samostatnou službu poskytnutou státem). Takové spojení si samozřejmě vyžádá ještě řádově roky, ale úmysl tvůrců zákona jej umožňuje. Díky katalogu by mělo být zaručeno, že budeme mít právo jednat vzdáleně (digitálně) a stát bude mít povinnost naši volbu akceptovat.
Stát by měl digitální jednání občanů maximálně usnadňovat, např. poskytnutím vhodných formulářů, důsledným sdílením již jednou poskytnutých dat a existující infrastruktury, poskytnutím potvrzení o realizovaném jednání, slevou na správním poplatku či notifikací o konci platnosti identifikačních průkazů, které občané mohou k přístupu k digitálním službám využívat. Stát by měl přitom jednat co nejvíce otevřeně, transparentně a neprotěžovat jakoukoli technologii či platformu, neboť by to bylo na újmu plánovanému masivnímu zásahu občanů digitalizací.
Ačkoliv elektronické podepisování by měla umožnit primárně řešení od soukromého sektoru na základě stávajících předpisů, zákon po dvou letech od přijetí umožní vytvořit na dálku i úředně ověřený podpis, což nás konečně definitivně rozváže s papírovou podobou dokumentů aktuálně vlastnoručně opatřovaných nejvyšší dostupnou podobou podpisu.
V rámci změn souvisejících zákonů se nově do českého práva dostává výslovná možnost státu využívat řešení cloud computing, díky jejichž koordinovanému využívání bude docházet k významným úsporám a zjednodušení státní IT infrastruktury. I cloud computing bude mít svůj vlastní katalog (nabídek a poptávek), od jehož podoby se bude využívání cloudových řešení přímo odvíjet. Aktuálně využívaná řešení se budou muset v katalogu objevit do tří let, jinak by měl daný orgán veřejné moci jejich užívání ukončit.
Klíčovou položkou digitalizace jsou zejména v severských zemích digitální identifikace propojená s možností právně nezpochybnitelného elektronického podepisování. Celospolečensky rozšířit stávající prakticky nevyužívané možnosti státní elektronické identifikace a spojit je s možností relevantně se elektronicky podepsat by měl prostřednictvím bank umožnit projednávaný legislativní návrh tzv. ZÁKONA O BANKOVNÍ IDENTITĚ[3](dále jen „BankID zákon“), který dnes Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila ve třetím čtení.
Jedná se o novelu zákona o bankách, zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (AML), zákona o pojišťovnictví a zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. BankID zákon primárně rozšíří stávající okruh činností, které banky mohou vykonávat, o poskytování elektronické identifikace, autentizaci a služby vytvářející důvěru, jakož i další související služby. Dále umožní bankám a pojišťovnám přistupovat do základních registrů a dalších vybraných informačních systémů veřejné správy a ověřovat aktuálnost údajů o klientech.
Rozhodnou-li se banky nebo pobočky zahraničních bank uvedené služby poskytovat, musí bezplatně umožnit elektronické ověření totožnosti jejich klientů orgánům státu, obcí a krajů. Za to však budou moci tyto služby poskytovat úplatně všem ostatním osobám, a to napřímo nebo prostřednictvím nově zřízené obchodní společnosti, tzv. poskytovatele identifikačních služeb. Tato podmínka zaručuje dostatečnou míru právní regulace elektronické (bankovní) identity v souladu se stávajícími právními předpisy a jasnou kompetenci orgánů dozoru a byla klíčovým požadavkem veřejné správy při jednání o podobě BankID zákona.
Základním prvkem poskytovaných služeb bude tzv. prostředek pro elektronickou identifikaci, jímž budou přihlašovací nástroje klientů bank do internetového bankovnictví. Patrně každý z nás je má a umí je jednoduše používat. To je základní rozdíl oproti jiným prostředkům na trhu, zejména občanskému průkazu s elektronickým čipem, k jehož využívání je potřeba čtečka čipových karet, obslužná aplikace a znalost několika číselných kódů. Není divu, že se stávající prostředky zatím příliš nepoužívají. Bankovním prostředkem by mělo být možné se nejen přihlásit k digitálním službám státu (zejména přes rozhraní Portálu občana), ale také například zúčastnit se sčítání lidu, na dálku uzavřít a podepsat novou smlouvu na dodávku energií nebo ověřit svou identitu u provozovatele on-line sázkové kanceláře.
Aby byl prostor pro dostatečnou přípravu IT prostředí, procesů uvnitř participujících bank i soukromého sektoru, který bude mít bezesporu z elektronické (bankovní) identity prospěch, účinnost BankID zákona bude odložena na 1. 1. 2021.
S oběma představenými
zákony úzce souvisí i naše další dlouhodobé aktivity na poli legislativy,
zejména příprava digitální technické mapy, digitalizace stavebního řízení nebo
nového stavebního zákona. Jsme přesvědčeni, že tato témata mají celospolečenský
přesah a dotknou se skutečně každého z nás. Tým expertů HAVEL &
PARTNERS je připraven téma digitalizace nadále vytrvale vysvětlovat,
prohlubovat svou znalost v zahraničí a vzdělávat společnost, jak jen to je
a bude možné.
Rádi Vám pomůžeme využít
nových příležitostí a poskytneme Vám zkušenosti, know-how a právní zabezpečení
při Vaší cestě za digitální budoucností.
[1] Sněmovní tisk 447; dostupný zde: http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?t=447.
[2] Senátní tisk č. 153, dostupný zde: https://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/historie?cid=pssenat_historie.pHistorieTisku.list&forEach.action=detail&forEach.value=s4489
[3] Sněmovní tisk 554, dostupný zde: http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8&t=554.
Zdroj: Euro (příloha Top miliardáři, prosinec 2019)
Ochrana a správa majetku v pojetí standardu rodiny Porscheových je vhodné řešení i pro české podnikatele
Čeští podnikatelé dnes mají všechny podmínky k tomu, aby v domácím prostředí zajistili držbu, správu a ochranu svého majetku takovým způsobem, který byl dříve myslitelný pouze v nejvyspělejších západních ekonomikách. Pomáhají jim k tomu nové instituty občanského práva jako třeba svěřenský fond či rodinná nadace, ale také dobře aplikovatelné zkušenosti ze zahraničí. Tento souhrn velmi účinných a osvědčených řešení ochrany a správy rodinného bohatství a hodnot našel uplatnění nejen v rodinách celosvětově známých velikánů, jako jsou například rodiny Porscheových nebo Tomáše Bati, ale mají smysl pro každou středně velkou rodinnou firmu.
Od poslední ekonomické recese na podzim roku 2008 zažíváme velmi příjemné období ekonomického růstu, který svojí délkou nemá v moderní historii obdoby. Tento ekonomický rozmach jednoznačně prospěl i České republice a podnikatelům, kteří zde budují své rodinné podniky a rozvíjejí rodinné majetky. Logicky tak přichází období, kdy se tito úspěšní podnikatelé začínají rozhlížet po řešeních, která by jim pomohla vybudovaný majetek ochránit před možnými budoucími negativními vlivy ekonomických, obchodních či rodinných přeháněk.
Přelomový rok 2014
Nejprve je však třeba připomenout, že v roce 2014 začalo v České republice platit nové civilní právo v podání nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích. Tyto kodexy u nás velmi pozitivně redefinovaly podnikatelské prostředí a přinesly do našeho právního řádu možnosti efektivní výstavby a správy holdingových struktur v parametrech, které byly do té doby myslitelné pouze v zemích, jako je Lucembursko, Nizozemsko nebo Británie. Do našeho povědomí se tak dostaly na Západě velmi oblíbené akciové společnosti s proměnným základním kapitálem typu SICAV, ale také velmi revoluční institut svěřenského fondu a rodinné nadace.
Čeští podnikatelé mají tedy dnes možnost v domácím prostředí vytvořit robustní struktury pro držbu, správu a ochranu svého majetku. Ty mohou sloužit různým účelům, a to od možností efektivní správy finančních prostředků přes investice do nemovitostí či jiného majetku až po distribuci bohatství k rodinným příslušníkům, včetně zajištění transferu majetku na další generace způsobem, který se označuje za „šlechtický standard“. Jeho podstatou je eliminace rozdrobení strategického majetku rodiny v dalších generacích (ať již formou nevydařených sňatků, či neřiditelným přechodem v rámci dědictví) tak, aby mohl nadále podporovat blízké, věrné a potřebné.
Jako příklad moderní a efektivní správy rodinného majetku může posloužit světoznámá rodina Porscheových, jež dala jméno etalonu sportovních vozů; svá zásadní aktiva nejen v oboru automotive ovládá prostřednictvím holdingové společnosti Porsche Automobil Holding SE, která vykonává funkci privátního holdingu rodiny zakladatele Ferdinanda Porscheho, dnes rodiny Porscheových-Piëchových. Jejím prostřednictvím drží a spravuje nejen podíly koncernu Volkswagen, ale i dalších společností. Rodině se tak podařilo právě prostřednictvím institutu rodinného holdingu, zajišťujícího nerozdrobitelnost podílů do jednotlivých rodinných větví, získat zásadní vliv v rámskupiny Volkswagen, aniž by vlastnila většinový podíl v koncernu.
K podobnému uspořádání se postupem času dostala i rodina světově proslulého zlínského obuvníka Tomáše Bati. Obě rodinná uskupení navíc vhodně model holdingové akciové společnosti doplnila o trust (v českém pojetí svěřenský fond) nebo stiftung (nadaci), které slouží jako bezpečný přístav pro majetek rodiny v širším pojetí. Rodinný trust, nadace nebo fond jsou ve světě standardním modelem kontroly, ochrany a správy privátního majetku. Tento model držby umožňuje též předávání bohatství dalším generacím a je nástrojem nerozmělnění tohoto majetku po jeho předání.
Osobní holding jako základ
Klíčovým prvkem každé robustní rodinné struktury je tedy osobní holding v podobě obchodní společnosti, typicky akciové společnosti (a. s.), nebo jako v případě rodiny Porscheových evropské akciové společnosti (Societás Europaea, zkráceně SE). Funkcí tohoto holdingu není podnikání, ale pouhá držba a správa aktiv zejména finančních prostředků a majetkových účastí v obchodních společnostech zajišťujících obchodní činnost rodinného podniku.
Tímto se společnost zbaví rizik vyplývajících ze standardního podnikání.
Další funkcí tohoto holdingu je redistribuce zisku vygenerovaného na úrovni jednotlivých obchodních společností, a to směrem do holdingu, kde slouží k dalším investicím, to vše v daňově příznivém režimu zaručeném evropskou směrnicí. Holding typicky ovládá a řídí své dceřiné společnosti a chrání vygenerovaný majetek před obchodními riziky spodního patra obchodních společností. Toto uspořádání je známé jako horizontální holding, který zajišťuje to, že v případě jakékoli komplikace některé ze společností ze spodního patra, zůstávají ostatní společnosti včetně holdingu v bezpečí.
Dalším krokem je doplnění holdingové akciové společnosti o právní institut, který se stane bezpečným přístavem rodinného majetku umožňujícím kromě držby majetku jeho další distribuci směrem k jednotlivým členům příslušné rodiny a ochrání majetek pro další generace. Tímto právním institutem může být v českém pojetí svěřenský fond nebo rodinná nadace.
Důležitým momentem, který jsme též zmínili na příkladu rodiny Porscheových, jež díky soudržnosti přes pouze třetinový podíl ovládala koncern Volkswagen, je, že akcie privátního holdingu mohou být různě modelovány tak, aby se v nich zrcadlily individuální požadavky dotyčné rodiny.
Tedy je možné vytvořit akcie různého typu a v různých disproporčních poměrech, což nebylo před rokem 2014 v Česku téměř možné. Například tak může svěřenský fond vlastnit pouze dividendové akcie a původní otec zakladatel si může ponechat řídicí akcii (zlatou akcii). Jejím prostřednictvím bude nadále podnikání rodinných firem ovládat (dále též jmenovat management), dokud bude chtít, přičemž s touto zlatou akcií nemusí být naopak spojeno žádné právo na dividendu (nebo jen ve výši potřebné k zajištění zakladatelova životního standardu), je-li to přáním otce zakladatele. Další možností je svěření části dividendových akcií přímo členům rodiny a ovládání přenechat svěřenskému či rodinnému fondu. Možných kombinací je nepřeberné množství.
Prudký růst popularity svěřenských fondů
Za necelých šest let od nabytí účinnosti občanského zákoníku vzniklo přes dva tisíce svěřenských fondů. Více než 80 procent z nich přitom vzniklo v posledních dvou letech. Vyplývá to z analýzy interních i veřejně dostupných dat zpracovaných advokátní kanceláří HAVEL & PARTNERS, která se oblasti strukturování držby privátních aktiv věnuje intenzivně od roku 2007.
Někteří klienti hledají alternativu k svěřenskému fondu, protože jim není tento institut ideově blízký a upřednostňují instrument, který bude nadán vlastní právní subjektivitou jako například obchodní společnost. Těmto klientům představujeme řešení pro ochranu a správu rodinného majetku v podobě rodinné nadace, která také v poslední době získává na popularitě. Jde o institut obdobný lichtenštejnské či rakouské rodinné nadaci.
Rodinná nadace stejně jako svěřenský fond efektivně ochrání majetek a zajistí životní potřeby zakladatele či jím určených osob, odlišuje se ale především tím, že se jedná o právnickou osobu. Oblibě svěřenského fondu i rodinné nadace jednoznačně nahrává skutečnost, že z daňového a účetního hlediska jde o poměrně jednoduché a přehledné instituty.
Specializovaný tým více než 30 právníků a daňových poradců advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS zaměřených právě na oblast úzce profilovaných služeb pro privátní klienty, který je největší a nejzkušenější v České republice i na Slovensku, je připraven s vámi detailně prodiskutovat a následně vám vystavět na míru robustní strukturu pro dlouhodobou držbu a ochranu vašeho majetku, ze kterého bude moci profitovat až několik generací vaší rodiny.
Zdroj: Estate (11/2019)
HAVEL & PARTNERS, nejúspěšnější a nejkomplexnější advokátní kancelář na českém a slovenském právním trhu, výrazným způsobem posílila svou poradenskou skupinu zaměřenou na daňové právo. Od září tohoto roku se její součástí stal tým zkušených daňových poradců ze společnosti Tax Advisory Services s.r.o. Proč k takovému kroku kancelář přistoupila, objasňují partner David Neveselý a daňový expert a nový partner David Krch.
Nedávno jste výrazně rozšířili rozsah své daňové specializace. Co vás k tomu vedlo?
David Neveselý: Daňové právo patří k nejrychleji se rozvíjejícím oblastem našich služeb. Prakticky u každé privátní nebo korporátní transakce, investice nebo jakékoliv obchodní činnosti dnes klienti požadují nejenom špičkový právní, ale i daňový servis. Vzrůstající poptávka po těchto službách v rámci jednoho komplexního poradenského balíku nás vedla k rozšíření týmu specialistů na daňové právo, přičemž jsme výrazně navýšili kapacitu nejen v oblasti poradenství společnostem, ale i privátním klientům a jejich rodinám.
Na co konkrétně se váš daňový tým zaměřuje?
David Krch: Náš tým se zaměřuje na tři hlavní oblasti: transakční poradenství, komplexní daňové služby pro nadnárodní korporace podnikající v ČR a pro privátní klientelu – to vše vždy ve spolupráci s právním týmem kanceláře. Na rozdíl od ryze daňově zaměřených firem nabízíme klientům unikátní provázanost právních a daňových služeb. Nesoustředíme se tedy čistě na dílčí daňovou problematiku, ačkoli i tu nyní pokrýváme, ale spíše na komplexnější transakce a strategické plánování, jehož cílem je maximálně eliminovat rizika nejenom z právního, ale i daňového hlediska. Naši expertízu, zkušenosti a klientský přístup společně s velmi rozumně nastavenými cenovými podmínkami klienti ocení zejména při daňovém strukturování držby a správy privátního majetku, při komplexní daňové podpoře v rámci DPPO v průběhu celého roku včetně následné přípravy daňových přiznání nebo při komplexním řešení problematiky DPH v rámci pravidelných i ad hoc konzultací.
Jak tedy v současnosti váš specializovaný tým vypadá?
DN: Naše poradenská skupina se v září tohoto roku rozrostla o zkušené daňové poradce ze společnosti Tax Advisory Services v čele s Davidem Krchem, s nímž společně řídíme daňový tým 12 konzultantů s dlouholetými zkušenostmi z firem tzv. velké čtyřky, a to včetně specialistů na daňový servis fyzickým osobám. Tým je nyní díky své personální kapacitě a široké odbornosti schopen poskytnout korporátním i privátním klientům podporu ve všech oblastech lokálních a do značné míry i mezinárodních daní.
Jak se vám podařilo vytvořit specializovaný tým pro tak osobité propojení služeb?
DN: Při budování týmu jsme věnovali mimořádnou pozornost vytvoření skutečně špičkové poradenské skupiny specializované na transakční poradenství, na zdaňování korporací a na komplexní daňový servis fyzických osob včetně tzv. expatů. V současné době je právě oblast daňových služeb pro fyzické osoby pravděpodobně nejrychleji rostoucí specializací v rámci naší daňové praxe, a to z pochopitelných důvodů – snaha o maximální eliminaci rizika na straně našich klientů, profesionální, ale osobní přístup, celoroční poradenství omezující stres posledních dnů před podáním daňového přiznání, zázemí většího a plně zastupitelného týmu s dostatečnou časovou kapacitou věnovat se klientskému zadání.
Proč by se vlastně někdo obracel na advokátní kancelář s daňovou problematikou?
DK: Zajišťujeme velmi úzké propojení právních, daňových, účetních a fiduciárních služeb s cílem poskytnout klientům kompletní službu na jednom místě, součástí čehož je těsné začlenění daňového týmu do struktury advokátní praxe. To ve výsledku přináší unikátní stupeň provázanosti, a tím maximální synergii služeb v obou oblastech. Výrazně se tím zvyšují efektivita poskytovaných služeb i cenová konkurenceschopnost a zároveň odpadá spousta administrativních náležitostí, které by jinak byly nezbytné.
Co byste vyzdvihl jako jedinečnou přidanou hodnotu vašeho modelu?
DN: Velmi silní jsme v zohledňování daňových aspektů ochrany privátního majetku, včetně návrhu držby prostřednictvím privátních holdingových struktur, soukromých svěřenských fondů, trustů a nadací a samozřejmě jsme zvyklí tyto modely pravidelně servisovat, upravovat a jinak adaptovat, aby vždy odpovídaly novým podmínkám, požadavkům či situaci v rodině. Při jakékoliv transakci jsme schopni provést daňovou due diligence. U skupinových transakcí posuzujeme nastavení a asistenci u převodních cen (transfer pricing) a samozřejmě analyzujeme uplatnění odčitatelné položky na výzkum a vývoj (R&D).
DK: Poskytování právních i daňových služeb najednou vede k výrazné úspoře času, což vnímáme jako velký benefit a přidanou hodnotu. Dále bych vyzdvihl fakt, že náš tým je složen výhradně ze senior konzultantů s dlouholetou praxí. Společná práce daňově-právního týmu a našich klientů může být rovněž přenesena do pomoci s přípravou daňových přiznání fyzických osob včetně související komunikace s finančními úřady, při daňových kontrolách nebo jiných řízeních vedených s finančními úřady nebo při komunikaci s daňovou správou za účelem zajištění stanoviska MFČR/GFŘ pro výkladově problematické oblasti. Díky znalosti okolností z průběžné spolupráce během roku je pak i příprava daňových přiznání velmi efektivní, neboť můžeme stavět na detailní znalosti potřeb klienta.
V čem se poskytování služeb pro privátní klienty odlišuje od práce a služeb pro korporátní klientelu?
DN: Mezi nejčastější zadání vedle přípravy daňových přiznání pro privátní klienty a členy jejich rodin patří nepochybně strukturování investic, držby majetku a jejich převody v rámci rodiny. Nejvíce rezonujícím tématem však dlouhodobě zůstává maximální ochrana majetku před negativními dopady podnikání, konkurenčního boje, ekonomických cyklů či rodinných neshod. Sledujeme tak stále rozšířenější trend mezi významnými českými rodinami mít tuto subtilní a osobní problematiku pokrytou prostřednictvím kvalitního servisního týmu, jak je to obvyklé v západních zemích. I z tohoto důvodu jsme se rozhodli pro další rozšiřování našeho týmu. Dnes jsme tak schopni zajistit komplexní právní a daňový servis klientům při jejich investičních aktivitách nejen v České republice a na Slovensku, ale i v tradičních destinacích, v nichž investují do nemovitostí, dopravních prostředků, umění či drahých kovů, a to i se zohledněním někdy velmi překvapující lokální úpravy dědických daní, která celý výnos z investice umí znepříjemnit.
Autoři: Adéla Havlová, František Korbel, Romana Derková
Po dvou letech nastavila Evropská komise („Komise“) opětovně nové finanční limity pro zadávání veřejných zakázek, které určují hranici mezi podlimitními a nadlimitními zakázkami, a to s účinností od 1. 1. 2020. Učinila tak prostřednictvím nařízení Komise vydaných dne 30. 10. 2019, kterými došlo ke změně jednotlivých zadávacích směrnic v části upravující prahové hodnoty pro nadlimitní veřejné zakázky. Zároveň upravila Komise prostřednictvím svého Sdělení 2019/C 370/01 ze dne 31. 10. 2019 odpovídající hodnoty finančních limitů v národních měnách.
Důležitou informací je, že poprvé v historii přistoupila Evropská komise ke snížení částek finančních limitů. K dosažení hodnoty nadlimitní veřejné zakázky tak bude od ledna 2020 docházet už při nižších finančních částkách než nyní.
Pro srovnání a lepší orientaci uvádíme v přehledné tabulce níže porovnání aktuální výše finančních limitů se stavem účinným od 1. ledna 2020, a to při zadávání veřejných zakázek veřejnými zadavateli a při zadávání sektorových veřejných zakázek.
| Finanční limity při zadávání veřejných zakázek (směrnice 2014/24/EU) | ||
| do 31. 12. 2019 | od 1. 1. 2020 | |
| a) VZ na stavební práce | 5 548 000 € 149 224 000 Kč | 5 350 000 € 137 366 600 Kč |
| b) VZ na dodávky a služby zadávané ústředními orgány státní správy | 144 000 € 3 873 000 Kč | 139 000 € 3 568 964 Kč |
| c) VZ na dodávky a služby zadávané veřejnými zadavateli na nižší úrovni | 221 000 € 5 944 000 Kč | 214 000 € 5 494 664 Kč |
| d) VZ na sociální a jiné zvláštní služby | 750 000 € 20 172 000 Kč | 750 000 € 19 257 000 Kč |
Finanční limity při zadávání sektorových veřejných zakázek (směrnice 2014/25/EU) | ||
| do 31. 12. 2019 | od 1. 1. 2020 | |
| a) VZ na dodávky a služby, soutěže o návrh | 443 000 € 11 915 000 Kč | 428 000 € 10 989 328 Kč |
| b) VZ na stavební práce | 5 548 000 € 149 224 000 Kč | 5 350 000 € 137 366 600 Kč |
| c) VZ na sociální a jiné zvláštní služby | 1 000 000 € 26 897 000 Kč | 1 000 000 € 25 676 000 Kč |
Pro rozhodnutí, kterou výši finančního limitu použít, a tedy jaký režim zadávání zvolit, bude rozhodující datum zahájení zadávacího řízení, neboť předpokládaná hodnota veřejné zakázky zadávané v zadávacím řízení se stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení. Zvýšená pozornost bude potřeba v případě využití zákonných výjimek pro podlimitní zakázky – skutečnost, že se jedná o podlimitní zakázku, musí být podle § 16 odst. 5 zákona o zadávání veřejných zakázek naplněna k okamžiku uzavření smlouvy.
Především u zadávacích řízení připravovaných v závěru letošního roku s plánovaným vyhlášením v roce 2020 bude třeba pečlivě ověřit, zda se bude jednat o nadlimitní zakázku či nikoliv.
Podle plánu legislativních prací vlády dojde k předložení návrhu nařízení vlády[1], které stanoví nové finanční limity a částky pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, v průběhu prosince 2019.
Závěrem dodáváme, že nařízení Komise mění pouze hraniční hodnoty mezi podlimitními a nadlimitními zakázkami. Národní limity stanovené pro veřejné zakázky malého rozsahu (tj. 2 mil. Kč pro dodávky a služby a 6 mil. Kč pro stavební práce) zůstávají nadále zachovány.
Ústavní soud se nálezem II. ÚS 698/19 ze dne 24. 9. 2019 zastal státních úředníků při jejich rozhodování o účelnosti a hospodárnosti vynaložených finančních prostředků. Učinil tak v kauze tehdejšího náměstka ministra financí („stěžovatel“), který v době výkonu své funkce zadal v reakci na nález Ústavního soudu o regulaci hazardu dvě veřejné zakázky v celkové hodnotě 1 464 399 Kč, jejichž předmětem bylo vypracování dvou právních analýz týkajících se regulace hazardu v rámci samostatné působnosti obcí.
Podle názoru Obvodního soudu pro Prahu 1 (který byl následně potvrzen Městským soudem v Praze a Nejvyšším soudem ČR) bylo zadání externích analýz nehospodárné a nadbytečné, neboť stěžovateli musel být předem znám jejich výsledek, navíc analýzu bylo možné zpracovat vlastními kapacitami ministerstva financí. Z uvedeného důvodu byl stěžovatel uznán vinným za porušení povinností při správě cizího majetku, za což mu byl uložen podmíněný trest odnětí svobody, peněžitý trest a dále povinnost k náhradě škody poškozené strany, tj. České republice – Ministerstvu financí – ve výši odpovídající celkové hodnotě zadaných zakázek.
Ústavní soud se v nálezu ztotožnil s procesními námitkami stěžovatele, že z rozsudku vůbec nevyplývá, jak byl prokázán úmysl stěžovatele a na základě jakých důkazů obvodní soud rozhodl o jeho vině. Dle stěžovatele nemělo ministerstvo kapacitu vlastních právních expertů a zadání externích analýz tak bylo odůvodněné a v souladu s interními předpisy, navíc provedené dle instrukcí nadřízeného ministra, tudíž v souladu s péčí řádného hospodáře.
Podle názoru Ústavního soudu, jenž přihlédl i k „dobové“ situaci, ve které stěžovatel jednal, která byla na ministerstvu financí po vydání nálezu Ústavního soudu o regulaci hazardu velmi hektická, se stěžovatel nedopustil žádného zjevného individuálního excesu, ale postupoval formálně obvyklým způsobem a podle interních pravidel. Obecné soudy nezohlednily při posouzení případu některé důkazy, čímž porušily právo stěžovatele na spravedlivý proces, zaručený Listinou základních práv a svobod, a nerespektovaly ani zásadu presumpce neviny, zásadu in dubio pro reo (v pochybnostech ve prospěch) ani podpůrnou funkci trestního práva, které se aplikuje až v případě, kdy jiné prostředky práva uplatnit nelze.
V případě porušení právních předpisů, jejichž společným rysem je důraz na odbornou péči a účelné, řádné a hospodárné využívání peněžních prostředků k plnění funkcí státu, bylo podle Ústavního soudu na místě zvážit, zda je skutečně nezbytné přistoupit k aplikaci trestněprávních institutů a zda nebylo vhodnější přistoupit k jiným právním prostředkům. Jinými slovy ne každé iracionální, nehospodárné či dokonce protiprávní jednání dosahuje takové intenzity společenské škodlivosti, že musí být nutně potrestáno prostředky trestního práva. Ty musí být využívány pouze v případě, nepřichází-li v úvahu použití jiných prostředků (tzv. princip ultima ratio). Při menší míře škodlivosti jednání lze uvažovat např. o odpovědnosti v rámci pracovněprávního vztahu.
Ve vztahu k zásadě ultima ratio Ústavní soud konstatoval: „Pokud by totiž tato zásada neplatila, pak by mohla nastat i situace, kdy by každý vedoucí pracovník byl příslovečně ‚jednou nohou ve vězení‛, což by reálně mohlo vést k alibismu, nerozhodnosti a ke zlidovění rčení, podle kterého ‚kdo nic nedělá, ani nic nezkazí‛. Od vedoucích pracovníků se přitom očekává pravý opak: invence, kreativita a schopnost nést za svoje rozhodnutí i odpovědnost, která však má být vedena v trestněprávní rovině teprve v krajním případě.“[2]
Ústavní soud proto vyhověl
ústavní stížnosti a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1, spolu s usnesením
Městského soudu v Praze a Nejvyššího soudu, zrušil.
Názor Ústavního soudu bude podle našeho názoru možné
aplikovat jak ve veřejné sféře, tak i obecně pro interpretaci zásady postupovat
s péčí řádného hospodáře.
[1] Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění nařízení vlády č. 471/2017 Sb., dostupný zde: https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/dulezite-dokumenty/plan-legislativnich-praci-vlady-na-rok-2019-170977/
[2] Viz bod 45. nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 698/19 ze dne 24. 9. 2019, tisková zpráva a text nálezu jsou dostupné zde: https://www.usoud.cz/aktualne/trestni-postih-jako-krajni-opatreni-subsidiarita-trestni-represe/.
Zdroj: E15 Premium (listopad 2019)
Už více než dvacet let dává právní rady, propojuje byznysmeny a řeší případy často nejbohatších klientů. S kolegy v roce 2001 založil advokátní kancelář, která dnes nese jméno Havel & Partners, a z hlediska tržeb i počtu právníků je největší ve střední Evropě. „Svobodu vnímám jako naprosto základní hodnotu a pilíř demokratické společnosti. Z profesního hlediska mi dala v podstatě úplně vše: mohl jsem vystudovat obor, který jsem si sám vybral, a stát se svobodným advokátem. Mohli jsme vybudovat firmu, poskytovat právní poradenství po celém světě a také se učit a inspirovat od těch nejlepších právníků,“ říká řídící partner Jaroslav Havel.
Byly některé roky za uplynulých třicet let svobodného podnikání pro vaši kancelář zásadní?
Už jen rozhodnutí založit ji v roce 2001. Zlomové bylo období po roce 2005, kdy jsme rozvázali partnerství se společností Deloitte a museli jsme ukázat, že dokážeme poskytovat špičkové služby i bez silného partnera. Za další milník považujeme ekonomickou krizi v letech 2008 až 2011, kterou jsme využili jako příležitost. Přinesla změny u velkých klientů ve výběru a očekávání u právnických firem. Mohli jsme tak růst podstatně rychleji než většina konkurence.
Ve které době přibylo nejvíce českých miliardářů a proč?
Nejvíc miliardářů přibývá v současnosti a jejich počet se bude i v případě pomalejšího růstu ekonomiky nadále zvyšovat. Je to zejména díky přirozenému růstu majetku i firem nejbonitnějších osob či úspěšně zrealizovanému mezigeneračnímu přesunu rodinného a firemního kapitálu.
Z jakých oborů se nejčastěji rekrutují současní miliardáři a jak to bylo dříve?
Období porevolučních privatizací je už dávno pryč, ale pokud někdejší privatizátoři dokázali ochránit své bohatství správným způsobem, mohou je dnes rozvíjet v tržním prostředí napříč obory. Nejznatelnější je nárůst ve dvou oblastech. Jde o velké finanční skupiny – finančníci umějí nejlépe hospodařit s penězi a umějí tedy zároveň nejlépe zhodnocovat své investice. Druhým výrazným segmentem je silně rostoucí realitní trh. Vzhledem k růstu hodnoty nemovitostí automaticky roste majetek jejich vlastníků. Technologických miliardářů je v našem prostředí přirozeně méně a budou pravděpodobně přibývat ještě pomaleji.
Proměnila se v uplynulých letech česká byznysová elita?
V postkomunistických zemích včetně České republiky se po roce 1989 museli podnikatelé kapitalismus nejprve „naučit“. S výjimkou velmi malého počtu lidí, kteří měli možnost působit v zahraničí, což se samozřejmě později ukázalo jako obrovská výhoda. Za 30 let ovšem čeští podnikatelé ušli obrovský kus cesty, podnikatelské prostředí se postupně zkultivovalo, přiblížili jsme se západnímu světu. V některých oborech, například IT bezpečnosti, dokonce patříme ke světové špičce a určujeme směr vývoje.
Kolik je aktuálně českých a slovenských miliardářů a kolik z nich máte mezi klienty?
Odhaduji, že v České republice a na Slovensku žije aktuálně pět set padesát až sedm set osob, které bychom mohli označit za korunové miliardáře. Našich komplexních právních a daňových služeb využívá přímo a nebo prostřednictvím svých firem asi třetina z nich.
Liší se čeští a slovenští miliardáři?
Bezesporu je spojuje tradice společného státoprávního uspořádání, nicméně čeští podnikatelé se historicky i nyní přibližují spíše západním zemím, jako je Německo či Rakousko. Slovensko je v tomto směru svébytnější menší zemí, kde bylo hodně kapitálu vytvořeno na vztazích s veřejným sektorem a špičku ekonomiky z pohledu místních podnikatelů tvoří několik velkých finančních skupin či vlivných podnikatelských rodin. Předpokládám ale, že u mladé generace slovenských podnikatelů se bude prohlubovat trend spočívající v přibližování standardům západní Evropy, a to i v souvislosti s některými mediálními kauzami, které nyní na Slovensku rezonují.
Mají tito lidé společná témata, která nejvíce řeší?
Řeší celou řadu věcí od byznysu po ryze privátní záležitosti. Miliardáři, kteří jsou dnes na vrcholu produktivního věku a stojí v čele úspěšných firem, zpravidla řeší otázku nástupnictví. Rádi by zachovali jejich prosperitu i poté, co již omezí nebo zcela ukončí svou pracovní aktivitu. V poslední době také narůstá poptávka po službách velmi privátního charakteru, jako jsou vztahy mezi manžely a partnery, finanční a hmotné zabezpečení dětí, dědictví a podobně.
Co je nutné nabídnout navíc, abyste získali tento typ klientů?
Logicky jsou tito lidé velice nároční i velmi opatrní při výběru svého právního či daňového poradce. Jsou si dobře vědomi, že svým poradcům mnohdy svěřují zásadní vliv na osud majetku v hodnotě stovek milionů až miliard korun. Proto musejí mít vůči svému poradci absolutní důvěru nejen z pohledu jeho schopností a odborné erudice, ale také nesmějí pochybovat o jeho loajalitě a diskrétnosti. Zásadní je celkové odborné zázemí, kvalita týmu odborníků, přístup k poskytování právních služeb, renomé i dlouhodobá finanční stabilita dodavatele. Mimořádně důležité jsou také reference a osobní doporučení. Klienti oceňují flexibilní přístup, rychlost reakce, absolutní odpovědnost majitelů firmy za poskytované služby a snahu je neustále zlepšovat a inovovat.
Zdroj: E15 Premium (listopad 2019)
O všechen majetek, nejen finanční, ale i o podnikatelské a rodinné hodnoty či ideje, je nutné řádně pečovat. Zachovávat je, dále zvyšovat jejich hodnotu a také je chránit, aby mohly plnit svou funkci. Zvláště tehdy, pokud má sloužit jako „bezpečnostní polštář”pro rodinu.
V posledních letech jsme svědky velkého ekonomického růstu, proto se stále častěji setkáváme s příspěvky na téma takzvaného wealth managementu, tedy zhodnocování privátního majetku, vhodnosti více či méně konzervativních investičních produktů, mezigeneračního předávání kapitálu a podobně. Je to oblast, které je třeba se v České republice věnovat tak, jako je to běžné na západ od našich hranic ve světě rozvinutých rodinných majetkových struktur s dlouhou historickou tradicí.
Wealth management není klíčové téma pouze pro privátní bankéře či asset manažery. Je nutné mu rozumět v mnohem širším pojetí a zaměřit se i na bezpečnost a ochranu majetku. Vnímáme ho nejen jako sofistikovanou a profesionální správu finančních prostředků, ale také jako logicky ucelený systém efektivní správy, zhodnocování, a zejména ochrany vygenerovaného bohatství. Nejde jen o finanční majetek, ale také o majetek a aktiva ve své nejširší podobě včetně sdílených podnikatelských a rodinných hodnot či idejí. O všechna tato aktiva je třeba nejen řádně pečovat, zachovávat či dále zvyšovat jejich hodnotu, ale zejména je chránit, aby mohla plnit svou funkci. Zvláště tehdy, pokud mají sloužit jako jakýsi „bezpečnostní polštář“ pro rodinu.
ÚZKÝM HRDLEM DO BEZPEČNÉHO PŘÍSTAVU
Než je totiž bohatství vygenerováno do podoby, která umožní správu majetku v užším pojetí – tedy správu finančních aktiv – vede k tomu často dlouhá a trnitá cesta posetá nečekanými překvapeními, jako jsou zákaz či liknavost úředníků, náhlými pády (krach klíčového dodavatele), nepředvídatelnými překážkami (kontrola finanční správy), sofistikovanými nástrahami (šikanózní insolvenční návrh) a podobně. Privátní majetek by však v době jeho přesunu z turbulentního podnikatelského světa do úrovně wealth managementu měl být právě těmto rizikům z povahy věci dlouhodobě vystavován co možná nejméně. Aby mohl plnit svou přirozenou funkci podpory osob a institucí blízkých, věrných či potřebných.
Představme si systém správy a transferu vytvořeného bohatství jako strukturu podobnou tvaru přesýpacích hodin. V jejich vrchní části si představme například podnikání. Ve spodní části by pak měla být aktiva sloužící nějakému předem jasnému cíli: například zabezpečení rodiny, podpoře vzdělání či podnikání dětí, filantropii. V horní části je nahromaděný písek – tedy ono vygenerované bohatství.
Je třeba ho přesunout tam, kde bude chráněno před většinou negativních externalit vrchní části struktury. K nim lze zařadit i ne zrovna optimisticky nastavená pravidla dědického práva.
Zaměřme se tedy na hrdlo a spodní část přesýpacích hodin. To je místo, kterým by mělo vytvořené bohatství optimálním způsobem proplout do pomyslného bezpečného přístavu ve spodní části přesýpacích hodin. Následně pak i samotným přístavem, který přináší pro jeho obyvatele jistotu a příležitosti.
Spojovacím hrdlem je v zahraničí a stále častěji i v Česku etablovaný rodinný či privátní subjekt holdingového typu. Bezpečným přístavem pak nadstavba privátního holdingu v podobě vhodného typu trustu či rodinné nadace, jejichž cílem je strukturovaně spravovat, řídit a chránit aktiva ve prospěch beneficientů, aniž by byla zasažena limity dědického či rodinného práva.
PRIVÁTNÍ HOLDING JAKO FIREMNÍ BANKA
Hrdlem neboli privátním holdingem bývá společnost – nejčastěji akciová – jejímž smyslem není podnikat, nýbrž pouze držet pro zakladatele, majitele, případně pro jeho rodinu klíčová aktiva. Zdaleka nejčastěji se tak holding stává vlastníkem podílů na společnostech či nemovitostech, které slouží jako generátor výše zmíněného bohatství.
Nespornou výhodou uspořádání struktury s osobním holdingem je její jednoduchost a efektivita. V neposlední řadě pak opora v právním řádu, který přesahuje hranice České republiky. Základy tohoto uspořádání jsou totiž položeny v právu Evropské unie, a proto je nepravděpodobné, že by tato právní konstrukce mohla v budoucnu podlehnout lokálním politickým či jiným výkyvům.
Důvodů pro toto uspořádání, tedy nahrazení osoby zakladatele holdingem, je mnoho. Jde o prosté fyziologické důvody přes obchodní, ale zejména o zabezpečení právní či daňové ochrany. Setkáváme se však také se zcela pragmatickým důvodem spočívajícím v eliminaci majetku sloužícího k podnikání, který čelí násobně většímu riziku.
Privátní holding může působit jako skupinová banka, která umožňuje efektivní transfer kapitálu z jednotlivých obchodních společností na úroveň holdingu. Odtud je možné tyto prostředky buď zpětně investovat do rozvoje podnikání v daňově optimálním režimu, nebo dále nasměrovat do bezpečného přístavu – privátní sféry majitele a jeho rodiny.
SVĚŘENSKÝ FOND NEBO RODINNÁ NADACE
Na příkladu s přesýpacími hodinami je popsán proces a důvody distribuce kapitálu z obchodních či výrobních společností, jejichž primární funkcí není kumulace finančních aktiv, ale jejich vytváření. Je však potřeba pomyslné hrdlo přesýpacích hodin napojit na zmíněný bezpečný přístav pro aktiva, která mají sloužit rodině či jiným bohulibým účelům. Tímto přístavem mohou být zákonem stanovená pravidla přesunu majetku či jeho správy v případě rozvodu, dlouhodobé neschopnosti jednat, exekuce či smrti. Je třeba připustit, že uplatnění těchto pravidel je pro řadu rodin noční můrou. Tu se snaží aktivněji rozehnat prostřednictvím tradičních i nových institutů dědického práva -jde o závěti, dědické smlouvy, odkazy a podobně. Ale i zde naráží na některé nepřekonatelné limity. Proto se zejména rodiny, v jejichž čele stojí odpovědný otec zakladatel, uchylují po vzoru významných západních rodin pod ochranu institutů, jako jsou trusty (v českém prostředí soukromé svěřenské fondy) či rodinné nadace. Tato konstrukce může být završením rodinného řešení, které zajistí hned několik potřeb privátních klientů najednou.
Majetek tím bude chráněn od rizik běžného i obchodního života, dojde k vyřešení nenadálých životních situací, zajistí se nedělitelnost majetku (tzv. šlechtický standard) a v neposlední řadě vznikne místo, kde se může začít hromadit rodinné bohatství, které se stane předmětem wealth managementu v užším slova smyslu.
Je tak možné nejen uvolnit průtok peněz přes privátní holding do svěřenského fondu či nadace právně a daňově efektivním způsobem, ale je možné tento tok též stejným způsobem otočit, vyžaduje-li to aktuální potřeba financování rodinné firmy.
Výhodou také je, že právě na úrovni této rodinné fondové struktury se mohou prostředky akumulovat a stát se předmětem správy například zmíněného privátního bankéře. Tedy vytvořené bohatství vyjádřené penězi může opět začít pracovat pro rodinu, a to na úrovni, která je již zcela odstřižena od provozních rizik podnikajících obchodních společností, které toto bohatství generují.
Specializovaný tým více než 30 právníků a daňových poradců advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS zaměřených právě na oblast úzce profilovaných služeb pro privátní klienty v České republice i na Slovensku je připraven s vámi detailně prodiskutovat a následně vám vystavět na míru robustní strukturu pro dlouhodobou držbu a ochranu vašeho majetku, která se stane pevným základem pro optimální wealth management, ze kterého bude moci profitovat až několik generací vaší rodiny.
Zdroj: Euro (47/2019)
V rámci žebříčku Právnická firma roku patříte mezi nejčastěji klientsky oceňovanou kancelář; za posledních pět let jste třikrát získali titul klientsky nejoblíbenější právnické firmy. Čím to je?
Základem jsou samozřejmě špičkoví a jazykově zdatní právníci, od kterých se odvíjí kvalita služeb. Naší výhodou je navíc zcela mimořádná stabilita právního týmu – na seniorních pozicích máme v zásadě nulovou dobrovolnou odchodovost a zároveň nám stále klesá fluktuace i mezi mladými advokáty, koncipienty a studenty. To je samozřejmě velmi důležité ve vztahu ke klientům; chtějí pracovat se stabilním týmem, který si získal jejich důvěru a je s nimi „od začátku“. Další naší konkurenční výhodou je, že pracujeme v týmech, které nejsou sestaveny jen podle právnických specializací, ale i podle jednotlivých podnikatelských oborů, což pomáhá lépe porozumět oblastem, v nichž naši klienti podnikají. Oceňují také další přidané hodnoty našich služeb, mezi které patří unikátní síť našich kontaktů a schopnost vyhledávat pro ně investiční příležitosti nebo vzdělávací projekty, jako jsou naše AKADEMIE HAVEL & PARTNERS nebo podpora vydávání světových manažerských publikací v České republice.
Kolik máte klientů a kdo mezi ně patří?
Aktuálně máme přes 1500 stálých klientů, mezi které patří především velké mezinárodní společnosti, nejvýznamnější české a slovenské firmy, včetně strategických státních podniků a orgánů veřejné správy. Kancelář radí cca stu z pěti set největších světových společností podle publikace Fortune 500 a polovině společností podle žebříčku Czech Top 100. Poskytuje ale také právní i daňové služby ohledně soukromého majetku a statusu i privátním klientům, včetně zhruba třetiny nejbohatších Čechů a Slováků (tj. asi 250 podnikatelům a jejich rodinám).
Můžete být konkrétnější a některé dlouhodobé klienty jmenovat?
Součástí naší firemní kultury je mediální zdrženlivost ve vztahu k našim klientům, to znamená, že o nich nemluvíme a nezveřejňujeme jejich názvy či jména ani míru spolupráce, pokud to nejprve veřejně neudělají oni sami.
Občas se může zdát, že zastupujete na jedné straně největší korporace, případně velké státní podniky, a na straně druhé nejmovitější privátní klienty-fyzické osoby. Existuje ve vašem klientském portfoliu i nějaký „střed“?
Pokud se ve velké advokacii chcete dlouhodobě udržet na špici, musíte neustále hledět do budoucnosti. Proto by bylo velmi krátkozraké soustředit se pouze na zvučná jména a firmy na vrcholu a opomíjet nastupující generaci talentů. Jako vedoucí kancelář na trhu tedy sice cílíme na úspěšné a prosperující společnosti a jejich majitele nebo vrcholové manažery, ale tam patří i tzv. budoucí šampioni nebo firmy zajímavé svým unikátním produktem. Sami jsme byli před 15 lety začínající, ambiciózní firma, ale dosáhli jsme světově jedinečného růstu i unikátně silné pozice na trhu v České republice. Umíme tedy skutečně pomoci středním firmám a podpořit je v jejich růstu a rozvoji, který jsme sami realizovali, a to nejen po právní a daňové stránce. Já osobně jsem byl od začátku u venture kapitálových aktivit v České republice i na Slovensku už před více než 15 lety. Také v rámci naší kanceláře máme silný venture kapitálový tým, v rámci kterého systematicky sledujeme progresivní obory a nové zajímavé projekty. Mezi našimi klienty tak dnes nechybějí například perspektivní technologické firmy a startupy, kterým jsme schopni zajistit komplexní servis nejen v souvislosti s jejich specializací, ale i z hlediska dlouhodobých strategií. V ideálním případě tak usilujeme o to, aby s námi klienti rostli a my rostli s nimi.
Zároveň nelze říci, že cílíme na každou velkou společnost nebo každého velmi bonitního klienta. Sami si zakládáme na dobrém renomé a naším cílem je spolupracovat především s kredibilními a respektovanými klienty. To je pro nás hlavní měřítko.
V létě tohoto roku jste otevřeli další kancelář – k Praze, Brnu, Bratislavě, Olomouci a Ostravě přibyla ještě Plzeň. Proč jste se rozhodli rozšířit své zastoupení i do západních Čech?
Jednou z našich strategických priorit je rozvoj služeb orientovaných na významné klienty, kteří jsou obchodně spjati s německy mluvícími zeměmi, zejména s Německem a Rakouskem. Ať už jde o společnosti a privátní investory přímo z těchto zemí, nebo české subjekty, které do těchto zemí exportují či tam investují. Těmto klientům chceme být k dispozici i poblíž jejich působiště. Plzeň jakožto podnikatelské centrum západočeského regionu a univerzitní město s právnickou fakultou pro nás byla z hlediska lokalizace nové kanceláře jednoznačnou volbou. Navíc v západní části Čech dnes nepůsobí žádná velká advokátní kancelář s mezinárodním dosahem, která by pokrývala specifické poradenské oblasti typu velkých podnikových fúzí a akvizic, nemovitostních transakcí nebo zahraničních investic a která by k tomu navíc měla k dispozici i specializované právní týmy pro všechny klíčové právní obory a všechna podnikatelská odvětví. Klientům nabízíme nejenom rozsáhlé zkušenosti s advokacií na nejvyšší úrovni, ale především sdílené know-how s centrálou v Praze i dalšími kancelářemi HAVEL & PARTNERS.
Nedávno jste výrazně rozšířili rozsah své daňové specializace. Co vás k tomu vedlo?
Daňové právo patří k nejrychleji se rozvíjejícím oblastem našich služeb. Prakticky u každé privátní nebo korporátní transakce, investice nebo jakékoliv obchodní činnosti dnes klienti požadují nejen špičkový právní, ale i daňový servis. Vzrůstající poptávka po těchto službách v rámci jednoho komplexního poradenského balíku nás vedla k postupnému rozšiřování týmu specialistů na daňové právo. Naše poradenské skupiny pro privátní klienty se v září tohoto roku rozrostly o zkušené daňové poradce ze společnosti Tax Advisory Services v čele s Davidem Krchem, který se stal zároveň novým společníkem naší kanceláře. Ten spolu s kolegy Davidem Neveselým a Josefem Žaloudkem nyní řídí daňový tým o 12 konzultantech s rozsáhlými a dlouholetými zkušenostmi z firem tzv. velké čtyřky. Tým je nyní díky své personální kapacitě a široké odbornosti schopen poskytnout korporátním i privátním klientům podporu ve všech oblastech česko-slovenských a do značné míry i mezinárodních daní.
Radka Rainová